60 C 337/2021 - 419

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [adresa] [adresa][Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátkou sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [adresa] [adresa][Adresa žalované] zastoupena [Jméno Zástupce B], advokátkou sídlem [Anonymizováno][adresa][Anonymizováno] o správu společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žalovaná je oprávněna výlučně užívat pozemek parc. č. [adresa][Anonymizováno][Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [adresa] - rodinný dům, pozemky parc. č. [adresa][Anonymizováno] [adresa][Anonymizováno], v obci [adresa], katastrální území [adresa], vše zapsáno Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a to od právní moci tohoto rozsudku do vypořádání společného jmění účastníků.

II. Za výlučné užívání nemovitostí uvedených ve výroku I. je žalovaná povinna platit žalobci částku [částka] měsíčně, a to od právní moci tohoto rozsudku do vypořádání společného jmění účastníků.

III. Žalobce je oprávněn výlučně užívat, brát užitky, hospodařit a spravovat bytovou jednotku č. [adresa][Anonymizováno] (jednotka vymezená podle zák. o vlastnictví bytu), umístěnou v bytovém domě č. p. [adresa], včetně podílu na společných částech domu č. p. [adresa] a pozemcích parc. č. [adresa]/[adresa] a [adresa]/[adresa] o velikosti [adresa], v obci [adresa], katastrální území [adresa], vše zapsáno Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a to od právní moci tohoto rozsudku do vypořádání společného jmění účastníků.

IV. Za výlučné užívání, braní užitků, hospodaření a spravování nemovitosti uvedené ve výroku III. je žalobce povinen platit žalované částku [částka] měsíčně, a to od právní moci tohoto rozsudku do vypořádání společného jmění účastníků.

V. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno Zástupce A], advokátky, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení [částka].

VI. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení [částka].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby soud rozhodl o správě společného jmění manželů. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a dne [datum] žalobce podal návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem účastníků a návrh na rozvod manželství, kdy o návrzích ke dni podání žaloby o správu společného jmění dosud nebylo rozhodnuto. Účastníci nikdy neuzavřeli žádnou dohodu, která by upravovala rozsah jejich společného jmění (dále jen „SJM“) či sjednala pravidla pro správu SJM. Součástí SJM je mj. pozemek parc. č. [adresa]/[Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [adresa], pozemek parc. č. [adresa]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a pozemek parc. č. [adresa]/[Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa], vše zapsané Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „dům se zahradou“). Dále je součástí SJM bytová jednotka č. [adresa]/[Anonymizováno] umístěná v domě č. p. [adresa] na pozemku parc. č. [adresa]/[adresa], k níž náleží spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [adresa], v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsané Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „byt“). Dům se zahradou užívá výlučně žalovaná a nezletilé děti účastníků, pokud jsou v její péči. Žalovaná vyloučila žalobce z užívání těchto nemovitostí, v okolí domu nastražila na žalobce fotopasti a z důvodu údajného fyzického napadení žalobcem mu znemožňuje dům se zahradou užívat. Žalovaná neplatí žalobci žádnou kompenzaci za výlučné užívání domu se zahradou. Až do června 2021 žalobce platil za služby spojené s užíváním domu (elektřina, vodné, stočné, internet, odvoz odpadu), kdy vodné a stočné hradí dosud, rovněž tak daň z nemovitosti. Žalobce je znepokojen tím, jakým způsobem žalovaná o dům pečuje, kdy v říjnu 2020 nechala zatékat déšť do domu dírou ve střeše a vyjádřila se, že na nákladech na opravu se odmítá podílet a opravu má zajistit žalobce. [adresa] v okolí domu je neudržovaná, zarůstá plevelem a náletovým křovím. Žalovaná rovněž omezuje žalobce v užívání bytu tím, že blokuje pronájem bytu. Dochází ke ztrátám z výnosu z nájmu bytu, rostou výdaje spojené s bytem, kdy tyto hradí výlučně žalobce. Hospodaření žalované po zániku společné domácnosti je nutno považovat za marnotratné, a to s ohledem na vysoké dluhy plynoucí z půjček, které žalované údajně poskytli její rodiče. V souvislosti s marnotratným jednáním žalované byla podána žaloba na zrušení SJM, která je projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Při správě společného jmění je nutno dosáhnout dohody, ať již konkludentní, nebo ve smlouvě o odděleném majetkovém režimu. V případě, že k takové dohodě manželů nedojde, je nutná ingerence soudu. Dne [datum] žalobce zaslal žalované výzvu k uzavření dohody o správě SJM s rámcovým návrhem dohody. Žalovaná výzvu obdržela, avšak dohoda nebyla uzavřena. Žalobce navrhl výši kompenzace, se kterou žalovaná nesouhlasila. Žalobce odkázal na ust. § 728 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobce navrhl, aby soud rozhodl tak, že žalovaná je oprávněna užívat dům se zahradou s povinností hradit žalobci měsíční kompenzaci za výlučné užívání domu se zahradou a žalobce je oprávněn užívat byt s povinností hradit žalované měsíční kompenzaci za výlučné užívání bytu.

2. V podání ze dne 20. 10. 2021 žalobce uvedl, že za výlučné užívání domu se zahradou se po žalované domáhá úhrady částky 16 500 Kč měsíčně. V té části, kde navrhoval, aby žalobci byla uložena povinnost za výlučné užívání bytu hradit žalované měsíční kompenzaci ve výši poloviny výnosu z nájmu bytu, vzal žalobce žalobu zpět. V daném rozsah bylo řízení zastaveno (usnesení na č. l. 11 spisu).

3. Ve vyjádření ze dne 11. 1. 2022 žalovaná nesouhlasila se žalobou a tvrzeními uvedenými žalobcem s tím, že žalobce na ni podává neustále žaloby a návrhy na předběžná opatření, aby ji psychicky i finančně vyčerpal, kdy běží řízení o péči o děti, řízení o rozvod manželství, o zrušení SJM. Žalovaná musela žalovat o výživné pro manželku. Žalovaná uvedla, že žalobce a žalovaná uzavřeli dohodu o správě majetku (ústní dohodu za účasti svědkyně), kdy po rozpadu manželství se dohodli, že žalobce bude bydlet v bytě a ona v domě. Byl to výslovný požadavek žalobce, aby žalovaná s dětmi zůstala v domě žít a sám žalobce navrhl, že dům bude žalovaná s dětmi užívat bezplatně, že nikdy po ní nebude požadovat nájem a sám bude hradit výdaje za energie v domě (plyn, elektřinu, vodu) včetně internetu, svozu odpadu, daně z nemovitosti a finančně se bude podílet na údržbě domu. Neshoda panovala ohledně toho, zda na žalovanou přepíše část domu a dojde tímto způsobem k majetkovému vyrovnání, za situace, kdy každý bude mít své bydlení. Toto žalobce odmítl a odmítl také hradit výživné na manželku. Ona zůstala bydlet v domě, zatímco žalobce se do bytu ve [Anonymizováno] nikdy nenastěhoval, měl tam nájemníky a nájemné využíval výhradně pro svou potřebu, i přes její žádost, aby jí část nájemného poskytoval. Postupem času přestal hradit výživné na děti a v loňském roce došlo z jeho strany k násilnému odpojení energií. K uzavření dohody mezi ní a žalobcem došlo, avšak ze strany žalobce došlo k jejímu porušení hned na několika úrovních. Není pravdou, že by žalobce vyloučila z užívání domu, neboť na užívání domu žalovanou a dětmi se dohodli. Navzdory dohodě žalobce do domu vstupoval během její nepřítomnosti i během jejího pobytu za použití násilí, opakovaně ji napadl, poškodil zařízení domu (rozkopal dveře) a odmítl odevzdat klíče včetně čipu od garážových vrat. Není pravdou, že by žalovaná nastražila fotopasti. Žalovaná neblokuje pronájem bytu ve Strašnicích, kdy žalobce byt pronajímal až do loňského roku bez jakékoliv její účasti (podpisu smlouvy či finanční kompenzace), přestože jej mnohokrát žádala o změnu tohoto stavu. Nyní drží byt prázdný, odmítá jej pronajmout i předat žalované klíče, aby mohla pronájem zařídit ona. Její hospodaření nelze považovat za marnotratné, půjčky od rodičů si vzala na financování vleklých soudních sporů. Naopak žalobce přestal bez jejího vědomí hradit dluh, který mají vůči jeho bratrovi, odmítá žalované předat k užívání společný automobil. Žalovaná zdůraznila, že dohoda o užívání byla uzavřena a byla porušena žalobcem. Odmítá platit nájem za bydlení ve společném domě, když se na ničem takovém nedohodli a ani na to nemá prostředky. Žalobce v loňském roce požádal soud, aby společným dětem účastníků byla soudně zakázána změna jejich trvalého i faktického bydliště, takže žalovaná s dětmi v domě musí žít, nemůže se jinam odstěhovat. Není možné, aby hradila nájem za žití ve společném domě za stavu, kdy on odmítá hradit výživné na manželku.

4. Ve vyjádření ze dne 5. 12. 2022 žalovaná navrhla žalobu v části týkající se finanční kompenzace zamítnout. Poukázala na to, že manželství účastníků stále trvá a jejich SJM zaniklo, když v řízení o zrušení SJM byl dne [datum] pod č. j. [spisová značka] uzavřen smír. O užívání (správě) SJM byla účastníky uzavřena na konci r. 2018 dohoda, a to před svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], kdy obsahem dohody bylo, že žalobce se odstěhuje z domu, budou hospodařit a žít již před rozvodem odděleně - ona s dětmi v domě a žalobce v bytě ve Strašnicích. Tato dohoda byla potvrzena také konkludentním a faktickým chováním žalobce. Žalobce výslovně trval na tom, že on se stěhuje a ona s dětmi zůstává bydlet v domě. O tom také byla koncipována dohoda o úpravě poměrů k dětem datovaná dne [datum], do níž žalobce uvedl, že děti budou svěřeny do péče matky a trvalé bydliště je na adrese stávajícího bydliště ve [adresa]. Není pravdou, že by žalobce vyloučila z užívání domu ve [adresa], ona dům užívá na základě dohody se žalobcem, nikoliv na základě svévolného rozhodnutí. Žalobce má k dispozici byt ve Strašnicích, který pronajímal a požíval z něj užitky v podobě nájemného. V návrhu dohody o úpravě poměrů ze dne [datum], kterou předjednali a jejíž obsah byl dohodnut se žalobcem, bylo ujednáno, že bydlištěm je jejich současné bydlení v domě [právnická osoba] budou v její péči. Součástí dohod bylo také to, že žalobce bude hradit energie, daň z nemovitosti, a to i po rozvodu. Jediné nevyřešené mezi nimi zůstalo vypořádání majetku po rozvodu. Žalobce dne [datum] podal návrh na zahájení opatrovnického řízení, kde rovněž potvrdil dohodu o způsobu užívání nemovitosti a dohodnutý model výlučné péče matky. Již v lednu 2019 si žalobce pronajal jiný byt ve [adresa], byt ve [Anonymizováno] v červenci 2019 pronajal bez jejího vědomí a utržené nájemné si ponechal pro svou potřebu. Byt bez jejího vědomí za společné prostředky zrekonstruoval a neumožnil jí do něj přístup. [jméno FO] pravdou, že by blokovala pronájem bytu, neměla a nemá od bytu klíče, ani jakýkoliv k němu přístup. Vyzvala žalobce k předání klíčů. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobce k prodeji bytu a úhradě dluhu vůči jeho bratrovi, kdy nyní je již veden spor u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Marnotratně se k SJM choval žalobce, pokud zatížil SJM nesplaceným dluhem. Opakovaně se snažili dohodnout o vypořádání majetku v SJM, vždy se jednalo o tom, že ona bude výlučným vlastníkem domu a žalobci připadne byt, avšak k dohodě nedošlo. Dne [datum] navrhla žalobci vyplacení vypořádacího podílu s tím, že dům připadne jí, k dohodě nedošlo. Byl to žalobce, kdo dohodu o užívání majetku v SJM porušil, odmítal žalované předat společný automobil, posléze jej prodal a utrženou kupní cenu si ponechal, bez jejího vědomí začal zatěžovat SJM nespláceným dluhem z půjčky od svého bratra. Žalobce dohodu shora citovanou potvrzuje tím, že souhlasí, aby v rámci vypořádání SJM se stala výlučnou vlastnicí domu (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobce prosadil užívání domu žalovanou i dětmi v opatrovnickém řízení, kdy podal návrh na nařízení předběžného opatření o zákazu změny faktického a trvalého bydliště dětí. Žalobce nikdy nebyl vyloučen z užívání domu, opakovaně do domu vstupoval i v době její nepřítomnosti, odnášel věci a sám na údržbu společného domu žádné finanční prostředky nedával. Potřebu údržby využíval k vytváření konfliktů. Žalobce poškodil zařízení domu, kdy rozkopal vnitřní dveře do garáže, když se do domu násilně dobýval a ona byla doma v ohrožení, poškodil vchodový zámek, nechal odpojit přívod plynu. Na pořízení domu ve [adresa] se podílela ze svého výlučného vlastnictví prakticky polovinou kupní ceny. Stejně tak se ve větší míře podílela na úhradě kupní ceny bytu ve [Anonymizováno]. Žalovaná poukázala na to, že dům je z r. 1996, potřebuje značné investice do údržby a oprav, avšak žalovaná si může dovolit financovat pouze běžné a nezbytné opravy, což také činí. Zatékání střechou bylo již během jejich soužití a žalobce toto neřešil. Neopravená vchodová branka, rozbitá klimatizace, nefunkční domovní zvonek, poškozená zeď u vývodu vody na zahradu, oloupaná omítka, to vše je z doby jejich společného soužití. Od června 2021 žalovaná hradí v domě elektřinu, vodu a plyn, měla výdaje s revizí plynu, zapojením plynoměru a po zrušení SJM hradí polovinu daně z nemovitosti. Žalovaná je bez finančních prostředků, musela si půjčovat od rodičů. Žalobce se z domu odstěhoval po dohodě, nyní bydlí se svou přítelkyní a jejími dvěma dětmi v jiném bytě a do domu docházel pro věci, vyvolával konflikty. Žalovaná vznesla námitku započtení z titulu užívání ostatních věcí v jejich SJM, a to automobilu [jméno FO] blíže specifikovaného a bytové jednotky ve Strašnicích, kdy za výhradní a neodsouhlasené užívání vozidla [jméno FO] vyčíslila finanční kompenzaci ve výši minimálně [částka] měsíčně. Příjem u bytu ve Strašnicích se pohybuje kolem [částka] měsíčně, požaduje kompenzaci ve výši [částka] měsíčně, když byt není pronajat. Poukázala na možné zisky, pokud by byl byt pronajat přes airbnb či booking, vznesla námitku kompenzace do celé výše případně přiznaného nároku. Navrhla, aby bylo rozhodnuto, že žalovaná je oprávněna výlučně užívat dům se zahradou a žalobce výlučně byt, a to do doby vypořádání zaniklého SJM účastníků, a to bez stanovení kompenzace.

5. Při jednání dne [datum] žalobce namítl, že on nemá možnost volné dispozice s předmětnou bytovou jednotkou, bez souhlasu žalované ji nemůže pronajmout, z důvodu pasivního postoje žalované tak uniká možnost inkasovat nájemné. On hradí veškeré poplatky do fondu oprav a má další výdaje s bytovou jednotkou spojené. Pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, tak nemá problém s tím, aby předmětný dům užívala žalovaná, a to do doby vypořádání SJM a za příslušnou kompenzaci. Žalobce popřel uzavření žalovanou tvrzené dohody. Automobil byl prodán a žalobce je připraven žalované vyplatit polovinu utržené kupní ceny v rámci konečného vypořádání SJM. Dům chtěl udržovat, avšak žalovaná jej důrazně žádala, aby do nemovitosti nechodil. Byt ve Strašnicích žalobce neužívá, bylo by to nevhodné [právnická osoba] a nemůže jej pronajmout z důvodů shora uvedených. Požaduje spravedlivé uspořádání vztahu, kdy je nepřijatelné, aby žalovaná užívala bez kompenzace dům a on si musel své bydlení platit.

6. Při jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že ohledně faktického užívání nemovitostí je mezi účastníky shoda, kdy i v řízení o vypořádání SJM žalobce navrhuje dům přikázat žalované, čímž vyjadřuje i souhlas s užíváním domu žalovanou. Stejné prohlášení bylo učiněno i v řízení o výživné manželky. Žalovaná užívá dům, žalobce má ve své dispozici byt. Žalovaná nemá k bytu ani klíče. Rozpor mezi účastníky je, co se týká požadavku na kompenzaci. Žalované žádná konkrétní nájemní smlouva na byt k vyjádření a případnému souhlasu předložena nebyla. Není logické, aby se žalovaná přestěhovala z nemovitosti, ohledně níž přichází v úvahu, že se stane její vlastníkem a není důvodu, aby nemovitost v mezidobí do vypořádání nebyla nikým užívána.

7. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že zásadní rozpor se zájmy žalobce a nezletilých dětí účastníků spatřuje v tom, že žalovaná užívá zdarma nemovitosti, které jsou v nevypořádaném SJM, čímž vzniká rozdílná životní úroveň žalobce a žalované, kdy žalobce musel platit nájemné nejprve ve výši [částka] měsíčně, od [datum] ve výši [částka] měsíčně, a to za menší byt bez zahrady. Vzhledem ke změně rodinných poměrů na straně žalobce, kdy v srpnu 2023 očekává narození dalšího potomka, byl nucen najít si nové bydlení v místě školního zařízení dětí, a proto od ledna 2023 si pronajal dům v blízkosti bydliště matky a platí nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalobce tak musí vynaložit [částka] na to, aby dosáhl srovnatelné životní úrovně bydlení, kterou má zdarma žalovaná, čímž jsou jednoznačně poškozeny finanční zájmy žalobce a nezletilých dětí účastníků, kteří sdílejí životní úroveň rodičů. Žalovaná dům neudržuje, čímž se zhoršuje jeho stavebnětechnický stav, klesá tak jeho hodnota a tím hodnota majetku v zaniklém a dosud nevypořádaném SJM. Žalovaná neumožňuje žalobci ani to, aby dům se zahradou udržoval. Žalovaná opravy nezajišťuje. Žalobce byl vyloučen z užívání domu v dubnu 2019, kdy jej žalovaná vyzvala SMS zprávou, aby se z domu odstěhoval. Žalobci nezbyla jiná možnost, než se odstěhovat, neboť nechtěl vystavovat děti stresovým situacím. Žalovaná na jednu stranu vyjadřovala nesouhlas, aby žalobce do domu vcházel, byť jen za účelem převzetí dětí, na druhou stranu vyžadovala, aby prováděl udržovací práce na zahradě a na domě a sama se odmítala na nich finančně podílet. V září 2019 byl vydán rozsudek ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí, kdy žalovaná odmítala realizovat střídavou péči dle rozsudku a začala na žalobce útočit všemi prostředky. Žalobci odmítala umožnit, aby si děti vyzvedával na zahradě domu nebo aby zahradu a dům chodil alespoň udržovat. Její útoky byly ve formě slovního napadání a urážek žalobce před dětmi, fyzického napadání žalobce, podávání lživých trestních oznámení a manipulace dětí proti žalobci. Žalovaná dne [datum] podala u zdejšího soudu návrh na nařízení předběžného opatření, v němž se domáhala, aby se žalobce (v řízení o nařízení předběžného opatření v procesním postavení odpůrce) zdržel setkávání s ní a vstupu do domu. V návrhu na nařízení předběžného opatření žalovaná detailně uvádí, jak zamezovala žalobci v přístupu do domu. Návrh na nařízení předběžného opatření byl zamítnut. Tvrzení žalované o údajném násilném chování žalobce jsou lživá, existence domácího násilí se neprokázala. Žalovaná byla později uznána vinnou z napadení žalobce před budovou školy dne [datum]. Právě fyzické napadání žalobce a jeho křivá obvinění z domácího násilí fakticky znemožnily žalobci užívání domu, jehož stavební řešení neumožňuje vytvoření oddělených bytových jednotek. V březnu 2020 po vypuknutí pandemie Covidu 19 žádal žalobce žalovanou, aby se mohl nastěhovat zpátky do domu, aby se v dané situaci mohl se žalovanou starat o děti, vyzýval ke společné péči o děti. Emailem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že společné bydlení není v zájmu nezletilých dětí možné, dokonce vyzvala žalobce k tomu, aby na děti čekal na chodníku před brankou a nevstupoval ani na zahradu. Dopis žalované ze dne [datum] prokazuje, že mezi účastníky nebyla dohoda o správě SJM, kdy žalovaná sama vyzývá, aby dohoda byla připravena.

8. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že dohoda o způsobu užívání majetku náležícího do SJM účastníků byla uzavřena dne [datum] při společném jednání mezi žalovanou, žalobcem a svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], kdy se domlouvaly také principy pro uzavření dohody pro účely tzv. nesporného rozvodu. Dohoda o způsobu užívání majetku v SJM byla jednou z dohod uzavřených před svědkyní. Žalobce trval na tom, aby žalovaná zůstala s dětmi bydlet v domě, protože ona se chtěla stěhovat do [adresa] k rodičům, neboť na bydlení v Praze neměla finanční prostředky. Žalobce navrhl, že její bydlení v domě bude finančně kompenzovat tak, že bude plně hradit náklady s užíváním domu a údržbou, žalovaná na to přistoupila. Dohodli se, že v domě bude žalovaná bydlet s dětmi do ukončení jejich studií, a to bezplatně, a ani v budoucnu žalobce po žalované nebude nikdy požadovat úhradu nájemného. Otevřenou otázkou zůstalo vypořádání vlastnictví domu po rozvodu. Zbývalo jen časově doladit, kdy přistoupí k prodeji bytové jednotky ve Strašnicích v případě, že v něm žalobce nebude bydlet, kdy bylo dohodnuto, že výtěžek z prodeje se rozdělí mezi ně na polovinu. Ujednání o prodeji bytu žalobce nedodržel, jeho prodej a pronájem blokuje. Také se dohodli, že budou sdílet vozidlo [jméno FO], půjčovat si ho ve stejném režimu, jak doposud v rodinném soužití. Dohoda byla stvrzena konkludentním a faktickým chováním žalované i žalobce. Takto byla koncipována i dohoda o úpravě poměrů k dětem ze dne [datum]. Žalobce plnil dohodu, odstěhoval se a hradil veškeré náklady do jara 2021, kdy dohodu porušil, přestal hradit energie, nechal je odpojit a následně porušil i dohodu, že nebude nikdy v budoucnu požadovat kompenzaci v podobě úhrady za užívání domu.

9. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že dne [datum] byl žalobci žalovanou doručen návrh dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí zpracovaný [jméno FO]. V návrhu dohody není ani zmínka o budoucím nastavení bydlení účastníků či nezletilých dětí. Skutečnost, že dohoda nikdy nebyla uzavřena, je prokazována tím, že řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí dosud nebylo pravomocně skončeno. Tvrzení žalované o uzavřené dohodě neobstojí ve světle žádosti žalované adresované právní zástupkyni žalobce, aby připravila a zaslala žalované návrh dohody o správu SJM uvedené v dopise ze dne [datum]. Žalobce v domě platil energie, a to jako naturální plnění výživného pro manželku, a tyto platby byly započteny v řízení o výživném na manželku na dlužné výživné.

10. Při jednání dne [datum] k návrhu textu dohody datované dne [datum] žalobce uvedl, že návrhy dohody byly žalobci doručeny, byly připomínkovány, připomínky nebyly akceptovány žalovanou. Návrhům dohod předcházelo jednání v domácnosti účastníků za přítomnosti obecné zmocněnkyně p. [jméno FO]. Žádná dohoda nebyla uzavřena. V návrhu dohody není žádné ujednání o užívání nemovitosti na [adresa] do doby ukončení studia dětí. V návrhu dohody je uvedena určitá výše výživného, žalobce platil jinou výši, nedá se ani hovořit o tom, že by návrh dohody byl žalobcem přijat konkludentně, když žalobce ani v souladu s tímto návrhem nepostupoval.

11. Při jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že v písemné podobě dohoda o úpravě poměrů k nezl. dětem uzavřena nebyla, avšak dne [datum] byla uzavřena za přítomnosti [jméno FO] dohoda o užívání předmětného domu a správě majetku. Ačkoliv dohoda v písemné podobě o dětech nebyla podepsána, žalobce postupoval v souladu s ní, když v návrhu ze dne [datum] sám navrhl, aby děti byly svěřeny do péče matky.

12. V podání ze dne [datum] žalovaná specifikovala, co žádá číst ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy poukazovala na to, že žalovaný uvedl, že se snažil vyhnout velkým konfliktům, navrhoval, aby manželka zůstala bydlet ve [adresa] s tím, že on by šel do bytu ve Strašnicích, nepožadoval nájemné, aby se nemohlo stát, že manželka dům prodá, odstěhuje se do [adresa]. S manželkou se domluvili o Vánocích 2018, že během té doby, co ona bude pryč, si on najde bydlení, odstěhování označil za svou největší životní chybu, kdy se chtěl vyhnout stresu, nechtěl, aby se hádali před dětmi. Žalobce platil elektřinu, plyn a k tomu uvedl, že to hodlal platit do doby, dokud nebude jasné, jaké jsou výdělkové poměry žalované. Z protokolů z jednání z února 2021 a dubna 2021 vyplývá snaha o mimosoudní vyřešení věci.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

14. Pozemek parc. č. [adresa]/[Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [adresa], a pozemky parc. č. [adresa]/[Anonymizováno] a [adresa]/[Anonymizováno] v obci [adresa], katastrálním území [adresa], jsou ve společném jmění účastníků (seznam nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], ze dne [datum]).

15. Jednotka č. [adresa]/14 (jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytu) umístěná v domě č. p. [adresa] na pozemku parc. č. [adresa]/[adresa], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [adresa], v obci [adresa], katastrálním území [adresa], je ve společném jmění účastníků (informace o jednotce - list vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], ze dne [datum]). Nabývacím titulem byla smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum], kdy účastníci řízení byli jejími nabyvateli a převodcem Městská část [adresa] (citovaná smlouva). Předmětnou bytovou jednotku žalobce pronajal na období od [datum] do [datum] za nájemné ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně (nájemní smlouva ze dne [datum]).

16. V řízení účastníci učinili nesporným, že daň z nemovitosti za rok 2022 byla uhrazena účastníky rovným dílem a za r. 2021 byla uhrazena žalobcem, kdy odběr vody, plynu a elektřiny je od r. 2021 veden na žalovanou (č. l. 134 p. v. spisu).

17. V návrhu Dohody rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem [jméno FO] a [jméno FO], ze dne [datum], byla mj. ujednání o péči (děti do výlučné péče matky), o bydlišti nezletilých dětí (v místě bydliště matky), o výši výživného v částce [částka] a [částka] měsíčně, dále zde byl závazek otce hradit náklady na služby v domě č. p. [adresa] v [adresa], V [adresa], úprava režimu prázdnin. Návrh dohody byl připomínkován, byl navržen v řadě ustanovení jiný text ujednání (např. výše výživného), dohoda nebyla podepsána.

18. Mezi účastníky bylo komunikováno SMS zprávami v dubnu 2019, kdy dne [datum] žalovaná vyzvala žalobce k odstěhování z domu, kdy nechce, aby v domě dál bydlel a týral děti, následně se dohadovali ohledně stěhování věcí (SMS komunikace z dubna 2019). V dubnu 2019 bylo mezi účastníky komunikováno také ohledně automobilu [jméno FO], jeho prodeje, eventuálně ceny (emailová komunikace z dubna 2019). Rovněž v březnu 2020 a listopadu 2020 účastníci spolu komunikovali prostřednictvím SMS zpráv, kdy žalobce uvedl, že je ochoten nastěhovat se zpátky a starat se spolu o děti. Na SMS zprávu ze dne [datum] žalovaná odpověděla, že není v zájmu dětí, aby se žalobce nastěhoval zpět a pokračovaly spory, oddělené bydlení je ideální [právnická osoba], pro společné bydlení nemají podmínky, vznikalo a vzniká tím enormní napětí, navrhla, aby každý zůstal bydlet zvlášť (email ze dne [datum]). V červnu 2020 se žalovaná dotazovala žalobce, zda se mohou domluvit, že žalobce nebude vstupovat do domu, požádala jej, aby na děti počkal za brankou a nevstupoval do domu (email žalované ze dne [datum]). V listopadu 2020 žalovaná vyzvala žalobce, aby na děti počkal venku před branou, ne na schodech (SMS komunikace z listopadu 2020).

19. Mezi žalobcem a žalovanou probíhalo (a stále ještě probíhá) opatrovnické řízení ve vztahu k nezletilým dětem účastníků, kdy ke dni vydání tohoto rozsudku spis čítá téměř 2 500 listů. Z tohoto spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: - dne [datum] podal žalobce návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství, kdy uvedl, že poslední společné bydliště rodičů bylo v domě na adrese v [adresa] [adresa], [adresa], který je v SJM a kde žije matka s oběma nezletilými dětmi a otec se na konci března toho roku z domu odstěhuje do pronajatého bytu na [adresa]; společná domácnost není vedena od února 2019, kdy matka odjela na Filipíny. Otec souhlasil s tím, aby děti byly svěřeny do péče matky. Dále žalobce se vyjadřoval k příjmům a výdajům rodičů s tím, že vedl prostřednictvím své právní zástupkyně jednání s obecnou zmocněnkyní matky, k dohodě nedošlo, kdy dosavadní průběh jednání označil za nekonstruktivní. Navrhl výši výživného na nezletilé děti v částce [částka] a [částka] měsíčně (návrh ze dne [datum]) - dne [datum] žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření, aby matce byla uložena povinnost zdržet se změny bydliště nezletilých dětí mimo správní obvod [adresa] a zdržet se změny školy nezletilých dětí a zároveň ve věci samé se domáhal, aby bylo rozhodnuto, že místem faktického a trvalého bydliště nezletilých dětí je hl. m. [adresa] a školou [právnická osoba]. Návrh odůvodnil tím, že otec a matka vedou spor o výživné pro manželku, o zrušení SJM, o rozvod manželství, kdy účastníci se shodli na prodeji nemovitostí patřících do SJM, tedy i domu v [adresa] [adresa], [adresa], a z jednání mezi účastníky i emailové konverzace vedené mezi právními zástupkyněmi účastníků vyplynulo, že po prodeji domu se matka hodlá i s dětmi odstěhovat do [adresa], o stěhování do [adresa] hovoří minimálně 4 roky (návrh ze dne [datum]). - usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo nařízeno předběžné opatření, kdy matce nezletilých dětí byla uložena povinnost zdržet se změny faktického a trvalého bydliště nezletilých dětí a vzdělávacího zařízení - Základní a mateřské školy [adresa] (usnesení ze dne [datum]). - rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o úpravě práv a poměrů k nezletilým dětem účastníků, [jméno FO], nar. [adresa], nar. [Anonymizováno], pro dobu před a po rozvodu manželství, kdy děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů s blíže specifikovanými parametry. V odůvodnění rozsudku je mj. uvedeno, že otec původně navrhl svěření nezletilých dětí do péče matky, posléze dne [datum] návrh změnil tak, že navrhl střídanou péči rodičů (citované rozsudky). - rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], soud určil místo faktického a trvalého bydliště nezletilých synů účastníků na území hl. m. Prahy a vzdělávacím zařízením Základní školu a mateřskou školu [adresa]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že mezi rodiči panuje vzájemně nevraživý vztah, opatrovnické řízení je nebývale obtížné a vzájemná nevraživost rodičů již dávno přesáhla hranice opatrovnického řízení a přetransformovala se do široké plejády dalších řízení vedených u zdejšího soudu, kdy rodiče jsou zacykleni ve vzájemném konfliktu a zájmem rodičů je již dlouhodobě pouze vzájemný konflikt (bod 8. rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). - rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o výši nedoplatku na výživném s tím, že následně dne [datum] žalobce podal návrh, aby pokuty byly poukázány na jeho účet (citovaný rozsudek, návrh datovaný dne [datum]).

20. Návrh na rozvod manželství byl podán žalobcem dne [datum] s tím, že v návrhu uvedl, že poslední společné bydliště bylo v domě, který patří do společného jmění manželů a nachází se na adrese [adresa], V [adresa] [adresa], kde v současné době žije žalovaná i obě nezletilé děti, společnou domácnost účastníci nevedou od února 2019 a žalobce se z domu odstěhuje do [datum]. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] rozvedeno s tím, že dle odůvodnění rozsudku mezi manžely od roku 2019 probíhalo cca 32 sporů, většina v rámci řízení péče soudu o nezletilé, avšak další 4 řízení i ve sporném řízení. [adresa] rozvratu manželství byla soudem spatřována v ochladnutí vzájemných vztahů z důvodu odlišných povah manželů, kteří se postupně nedokázali shodnout na jakýchkoliv zásadních otázkách soužití (návrh na rozvod, citovaný rozsudek).

21. Nájemní smlouvou ze dne [datum] si žalobce pronajal byt č. 789/5 na adrese [adresa], od [datum] na dobu jednoho roku za nájemné [částka] měsíčně a zálohy na služby (nájemní smlouva ze dne [datum]). Žalobce si pronajal na období od [datum] do [datum] byt č. [hodnota] na adrese [adresa] o velikosti 80 m2, pro účely bydlení s tím, že byt budou užívat celkem [hodnota] osoby, a to žalobce, [jméno FO], nar. [adresa] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], výše nájemného činila [částka] měsíčně včetně záloh na služby (nájemní smlouva ze dne [datum]). Tentýž byt si žalobce pronajal i na období od [datum] do [datum], kdy kromě žalobce a dvou nezletilých synů žalobce byt budou užívat další tři osoby, výše nájemného byla sjednána v částce [částka] včetně záloh na služby (nájemní smlouva ze dne [datum]). Na období od [datum] do [datum] si žalobce a p. [adresa], nar. 1985, pronajali dům č. p. 732/14, v k. ú. [adresa], kde kromě nájemců budou dům užívat nezletilí synové žalobce a další dvě nezletilé osoby, nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně bez služeb (nájemní smlouva ze dne [datum]).

22. Ze zprávy Informačního a poradenského centra [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná se obrátila na toto centrum poprvé dne [datum] se žádostí o pomoc a poradenství v náročné životní situaci, následně se účastnila šesti osobních sociálně- terapeutických konzultací, kdy uvedla, že ze strany manžela docházelo vůči ní k dlouhodobému a opakovanému domácímu násilí, jemuž byli přítomni i nezletilí synové (ke konzultaci došlo v lednu, dubnu, červnu, červenci, srpnu a září 2019) s tím, že žalovaná uváděla, že násilí, kterého se vůči ní manžel dopouštěl mělo podobu zejména: ponižování, křik, kontrola, omezování, izolace, vyhrožování, nucení k [podezřelý výraz], fyzické násilí (zpráva z [datum]). Ze zprávy Informačního a poradenského centra ROSA ze dne [datum] vyplývá, že i v následném období se žalovaná zúčastnila sociálně-terapeutických konzultací, probírala zejména nevyhovující nastavení péče o děti a dopad situace na nezletilé děti, kdy v březnu 2020, po zrušení rozsudku o střídavé péči, žalobce řekl, že se vrací, že se nastěhuje zpátky, v následujících dnech se v domě objevoval, vyvolával konflikty (zpráva ze dne [datum]).

23. Dne [datum] žalovaná zaslala sdělení OSPOD o situaci v rodině s tím, že střídavá výchova u nich nefunguje, ani do budoucna fungovat bez konfliktů nebude, kdy žalobce mění postoje, dohody porušuje, konflikty stupňuje, žalovaná se vyjadřovala ke kontaktům žalobce s nezl. dětmi, k psychickému stavu dětí, nepředávání věcí ze strany žalobce a k tomu, že žalobce brání dětem v cestování (sdělení pro OSPOD ze dne [datum]).

24. Dne [datum] zaslala žalovaná vyjádření k OSPOD, popsala incident ze dne [datum], kdy měla být žalobcem napadena a musela vyhledat lékařské ošetření (dopis žalované ze dne [datum]).

25. Na fotografiích s časovým označením [datum], [datum] a [datum] je zachycen zámek dveří se známkami poškození a otisk patrně boty na dveřích (4 ks fotografií).

26. Dnem [datum] je datováno vyjádření žalované k incidentům domácího násilí a agresivního chování žalobce, v němž popisuje průběh manželského soužití se žalobcem, incidenty, k nimž mělo dojít dne [datum], [datum] a [datum] (citovaná listina).

27. V návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce se ze společné domácnosti odstěhoval dne [datum] do pronajatého bytu v [adresa], popisovala agresivní chování žalobce vůči ní, kdy po jednání u soudu dne [datum] začal stupňovat svůj nátlak, od té doby chodil do domu pravidelně, přestože jej žádala, aby do domu nevstupoval. Popisovala konflikty ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Domáhala se, aby žalobci byla uložena povinnost zdržet se vstupu do domu č. p. [adresa] se zahradou a zdržet se setkávání se žalovanou a navazování jiných, než písemných kontaktů (návrh ze dne [datum]).

28. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl návrh na nařízení výše uvedeného předběžného opatření zamítnut s tím, že soud neshledal podmínky pro nařízení předběžného opatření, kdy sice navrhovatelka popisuje napjaté vztahy s odpůrcem, zmiňuje řadu konfliktů, které však nikdy neřešila Policie ČR, a pokud šlo o tvrzený incident [datum], tak byla přivolána hlídka Policie, nezjistila žádné skutečnosti vedoucí k závěru o domácím násilí, kdy obě strany uvedly, že mezi nimi došlo ke konfliktu. K poslednímu incidentu došlo dle tvrzení navrhovatelky [datum], kdy se odpůrce snažil dostat do domu, což mu nebylo navrhovatelkou umožněno, kopal do dveří, snažil se vylomit dveře mezi garáží a bytem. Z odůvodnění usnesení vyplývá (bod 28. usnesení), že účastníci řízení procházejí komplikovaným řízením o úpravě poměrů k nezletilým dětem a rozvodovým řízením, byla podána řada předběžných opatření týkající se úpravy styku, souhlasu s umístěním nezletilých do mateřské školy, byl podán návrh na určení výživného manželky a účastníci mají mezi sebou mnoho konfliktů, které emočně eskalují a vyúsťují v naschvály, nejsou schopni se dohodnout. Dle závěru soudu nebylo osvědčené, že by navrhovatelce hrozila újma na životě, zdraví, svobodě či lidské důstojnosti, kdy k úrazu navrhovatelky ze dne [datum] (pohmoždění lokte) došlo po vzájemném konfliktu mezi účastníky (citované usnesení).

29. V emailové komunikaci ze dne [datum] účastníci řešili otázku zatékání na půdě domu, kdy žalobce uvedl, že byl zkontrolovat stav domu a zjistil, že na půdě zatéká, prosakuje to do ložnice, je nutné to okamžitě opravit, jinak dojde k nenapravitelným škodám na domě; žalobce se dotazuje, zda žalovaná zajistí opravu nebo má opraváře objednat on s tím, že počítá, že náklady uhradí napůl, dále uvedl, že dům užívá ona a má povinnost se o něj starat. Žalovaná na toto sdělila, že žalobce může zajistit a zaplatit opravu, náklady na opravu napůl ona hradit nemůže, čeká na proplacení jiných úhrad a výživného (emaily ze dne [datum]).

30. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované žalobcem sděleno, že jej žalovaná omezuje mj. v užívání bytu na adrese [adresa], který je součástí SJM, kdy žalovaná blokuje pronájem bytu a dochází ke ztrátám na výnosu z nájmu bytu, byla vyzvána k podpisu smlouvy o realitním zprostředkování, která jí byla doručena dne [datum] s tím, že po uzavření nájemní smlouvy bude žalobce žalované poukazovat polovinu zůstatku nájemného po zaplacení plateb souvisejících s bytem. Žalobce navrhl, aby do zániku SJM samostatně spravoval byt v k. ú. [adresa] a mohl jej samostatně pronajmout. Dále žalobce uvedl, že hospodaření žalované po zániku společné domácnosti je marnotratné s ohledem na vysoké dluhy plynoucí z půjček, které jí poskytli rodiče, dále je znepokojen, jakým způsobem pečuje o dům a zahradu, který užívá výlučně ona s tím, že přesto, že je dům v SJM, tak žalobce vyloučila z užívání těchto nemovitostí. Žalobce navrhl, aby do zániku SJM pokračovala v užívání domu a samostatně spravovala dům a zahradu s tím, že vyloučením z užívání vznikl žalobci z tohoto titulu nárok na peněžitou náhradu, vyzval žalovanou k zasílání částky [částka] měsíčně. Žalovaná byla vyzvána, aby hradila spotřebu vody, plynu a elektřiny s tím, že je nezbytné stanovit pravidla pro výkon správy společného majetku explicitně tak, aby nebyla poškozována práva ani jednoho z manželů. Navrhl uzavřít dohodu o způsobu a rozsahu užívání majetku spadajícího do SJM. Tato výzva byla zasílána žalované emailem a také jako listovní zásilka (výzva ze dne [datum] včetně plné moci, email ze dne [datum], dodejka s datem převzetí [datum]).

31. V dopise ze dne [datum] žalovaná uvedla, že reaguje na výzvu ze dne [datum] s tím, že o pronájem bytu usiluje od r. 2018, kdy se žalobce rozhodl, že byt zůstane prázdný, aby se do něj mohl po rozvodu nastěhovat. V létě 2019 byt bez jejího vědomí a souhlasu pronajal a nájem jde na jeho účet. Smlouvu s realitní kanceláří nemůže podepsat z důvodu možných sankcí, nemovitost už dva roky spravuje žalobce a odmítá žalované k ní přístup. [jméno FO] souhlasit s tím, že by žalobce pronajímal byt samostatně, pod podmínkou, že tato skutečnost bude písemně sjednána a zároveň bude písemně uzavřena dohoda, že ona bude samostatně spravovat dům ve [adresa], žalobce jí předá klíče a nebude do domu neohlášeně vstupovat. Žalovaná poukázala na to, že žalobce odmítá platit výživné na manželku. Dále žalovaná uvedla, že v domě žije s dětmi na výslovnou žádost žalobce, který se plánoval odstěhovat do Strašnic, a také proto, že odmítá udělit souhlas s přestěhováním. Žalovaná vyzvala právní zástupkyni žalobce, aby připravila návrh smlouvy o správě majetku patřícího do SJM, kdy žalobce bude samostatně spravovat byt ve Strašnicích a ona bude samostatně spravovat dům ve [adresa], a to pod podmínkou předání klíčů a čipů (dopis žalované ze dne [datum]).

32. Dne [datum] žalovaná navrhla žalobci dohodu ohledně výživného manželky a vypořádání majetku, kdy výživné manželky bude hrazeno ve výši [částka] do doby rozvodu, po podpisu dohody ohledně výživného manželky je připravena přepsat energie za dům na svoje jméno, navrhla byt prodat, dům převést do jejího vlastnictví a manžela vyplatit. Navrhl cenu jednotlivých nemovitostí (návrh dohody ze dne [datum]). Žalobce k tomuto návrhu uvedl, že je třeba uhradit společný dluh vůči [jméno FO] dle smlouvy o zápůjčce z [datum], otázku výživného manželky označil za spornou, dále mj. navrhl, že dům bude přepsán na něj a ona se z něj odstěhuje (odpověď žalobce ze dne [datum]). Žalovaná na toto sdělila, že není vhodné návrh obracet a navrhovat, že dům koupí on, navrhla dohodu tak, že ona vyplatí jeho (odpověď žalované ze dne [datum], emaily s těmito návrhy). V emailu ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o předání syna [jméno FO] s tím, že pokud bude bránit ve styku, tak soud nařídí odebrání dítěte (email žalobce ze dne [datum]).

33. U Městské části [adresa], Komise pro projednávání přestupků, bylo vedeno přestupkové řízení obviněného - žalobce, který se měl dopustit přestupku proti občanskému soužití tím, že dne [datum] na adrese V [adresa] [adresa], [adresa], měl fyzicky napadnout svou ženu - žalovanou tím, že do této strčil, kdy následkem tohoto došlo k jejímu pádu na levý loket a způsobení újmy na jejím zdraví; ve věci byl dne [datum] slyšen žalobce, popsal, jak byl fyzicky napaden žalovanou při snaze žalobce vzít synovi v domě aktovku, dále uvedl, že od března 2019 je s manželkou v rozvodovém řízení a manželka se snaží vyvolávat konflikty. Téhož dne byla slyšena žalovaná, která popsala, že ke konfliktu došlo dne [datum] mezi ní a žalobcem z důvodu nepředání aktovky a penálu, byla žalobcem fyzicky napadena (protokol o ústním jednání dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Dne [datum] byl opětovně slyšen žalobce, popřel žalovanou uvedený skutek (protokol o pokračování ústního jednání, č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo řízení o výše uvedeném přestupku zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo prokázáno (usnesení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

34. Dnem [datum] je datováno vyjádření žalované adresované Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa] označené „Vyjádření k incidentům domácího násilí a agresivního chování manžela [Jméno žalobce]“, v němž uvedla, že násilí a agresivita žalobce není dle jejího mínění na OSPOD dostatečně brána v potaz, následně popisovala projevy agresivního chování žalobce během jejich soužití, popisovala incidenty, k nimž mělo dojít [datum], [datum] a [datum] a útoky, k nimž dle žalované docházelo po vynesení rozsudku o střídané péči v únoru 2021, popisovala vliv chování žalobce na psychický stav dětí (vyjádření žalované ze dne [datum]).

35. Dne [datum] podala žalovaná trestní oznámení na žalobce, který jí dne [datum] měl vyhrožovat zastřelením, popsala průběh tvrzeného útoku, zopakovala, že byla žalobcem fyzicky napadena i dne [datum] a [datum] (trestní oznámení ze dne [datum]).

36. Dne [datum] žalovaná podala u Policie ČR, místního oddělení [adresa], vysvětlení, kde se vyjadřovala k události, k níž dle žalované došlo dne [datum] před domem č. p. [adresa], ul. V [adresa], kdy jí žalobce měl vyhrožovat zastřelením (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]).

37. Dne [datum] žalovaná podala na žalobce trestní oznámení s tím, že dne [datum] se žalobce pokusil ji a syna [jméno FO] napadnout, kdy popsala průběh tvrzeného útoku (trestní oznámení ze dne [datum]).

38. Dnem [datum] je datována ambulantní zpráva z Fakultní nemocnice [adresa], oddělení urgentního příjmu, dle níž žalovaná uvedla, že byla napadena exmanželem, chytil ji prudce kolem pasu, poranil krční páteř, zhmoždil ji zápěstí obou rukou a způsobil bolest žaludku. Závěr zprávy je, že pacientka je po napadení, vyšetření bez známek akutního traumatu, na bolestivou páteř nasazen měkký límec (ambulantní zpráva ze dne [datum]).

39. Dnem [datum] je datována listina označená „Informace matky o jejím napadení otcem V. [jméno FO] dne [datum]“, v němž žalovaná popsala své napadení žalobcem na veřejném místě před školou, k němuž mělo dojít dne [datum] (citovaná listina).

40. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl schválen smír účastníků, dle něhož společné jmění manželů (žalobce a žalované) se zrušuje. Dle odůvodnění usnesení žaloba na zrušení SJM bylo podána z důvodu dlouhodobého nevedení společné domácnosti, probíhajícího rozvodového řízení a z důvodu podnikání žalované. Účastníci při jednání [datum] uvedli, že komunikace mezi nimi je velice problémová, vedou v souvislosti s rozvodem několik soudních řízení, o finančních záležitostech společně nerozhodují, hospodaří od roku 2019 každý sám a vzájemně se neinformují. Usnesení nabylo právní moci [datum] (citované usnesení).

41. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána Městskou částí [adresa], Komisí pro projednávání přestupků, k dání souhlasu se zahájením řízení o přestupku proti občanskému soužití, jehož se měl dopustit žalobce tím, že dne [datum] měl uchopit žalovanou za obě zápěstí a následně ji odtahovat z místa (usnesení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Dne [datum] žalovaná dala souhlas se zahájením řízení o výše uvedeném přestupku (souhlas ze dne [datum]).

42. Dne [datum] žalovaná vyzvala žalobce ke zpřístupnění bytu ve Strašnicích za účelem prodeje a tím zaplacení jejich dluhů, případně k pronájmu bytu, požádala o souhlas s prodejem či pronájmem a o předání klíčů (žádost žalované ze dne [datum]).

43. Usnesením Městské části [adresa], Komise pro projednávání přestupků, ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo rozhodnuto tak, že řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že dne [datum] zaslala na Policii ČR, místní oddělení [adresa], trestní oznámení, v němž měla křivě obvinit svého manžela, že jí měl dne [datum] při předání jejich společných dětí vyhrožovat zastřelením, zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo prokázáno; správní orgán uzavřel, že nelze jednoznačně konstatovat, zda k výhrůžkám na místě došlo či nedošlo, a proto nelze dojít ani k závěru, zda ze strany obviněné došlo ke křivému obvinění či nikoliv (citované usnesení).

44. Rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků Městské části [adresa] ze dne [datum], ve spojení s opravným rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se úmyslně dopustila tím, že [datum] na adrese [adresa], napadla svého manžela (žalobce), a to tak, že do něj několikrát strčila a následně jej několikrát udeřila nohou do spodní části holeně; byla jí uložena pokuta (citované rozhodnutí).

45. Dne [datum] žalobce podal u zdejšího soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů, kdy do masy SJM účastníků zahrnul mj. dům se zahradou a byt ve Strašnicích s tím, že dle žalobce pro neochotu žalované není byt v současné době pronajat, žalovaná odmítá poskytnout potřebnou součinnost nutnou pro pronajímání bytu, měsíční náklady na byt jsou cca [částka] měsíčně a na tyto náklady žalovaná nepřispívá. Dům se zahradou od března 2019 užívá bezplatně výlučně žalovaná, která zabraňuje vstupu žalobce do nemovitosti, jejím hospodařením dům se zahradou pozbývá na hodnotě, neboť žalovaná údržbu nevykonává. Žalobce mj. navrhl, aby bytová jednotka byla přikázána do jeho vlastnictví a dům se zahradou do vlastnictví žalované, eventuálně prodej domu se zahradou (žaloba na vypořádání společného jmění manželů, vedeno pod sp. zn. [spisová značka]). Řízení není dosud skončeno.

46. Mezi žalovanou a bratrem žalobce p. [jméno FO] bylo opakovaně, a to od března 2022 do srpna 2022, komunikováno ohledně dluhu ze smlouvy o zápůjčce a způsobu jeho úhrady (emailová komunikace březen 2022 - srpen 2022).

47. Dne [datum] byl žalobce vyrozuměn Městskou částí [adresa], Komisí pro projednávání přestupků, o zahájení řízení o přestupku proti žalované, pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, spočívajícího v neoprávněném obvinění z přestupku jiného, kterého se měla úmyslně dopustit tím, že [datum] před Komisí pro projednávání přestupků Městské části [adresa], v rámci projednávání přestupku vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno], uvedla, že ji žalobce chytil zezadu, sevřel ji zezadu do kazajky, pohmoždil jí zápěstí, ruce, krk, žaludek, fyzicky ji napadl (vyrozumění o zahájení řízení ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] č. j. [adresa]/[Anonymizováno]). Rozhodnutím Městské části [adresa], Komise pro projednávání přestupků, ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], byla žalovaná uznána vinnou z výše uvedeného přestupku proti občanskému soužití. Usnesením Městské části [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], bylo výše uvedené řízení o přestupku zastaveno, kdy dle odůvodnění chybí subjektivní znak spočívající v úmyslném zavinění.

48. Znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] určil tržní hodnotu nájmu bytové jednotky v k. ú. [adresa] v částce [částka] měsíčně. Znalec použil porovnávací metodu, ve znaleckém posudku popsal předmětnou bytovou jednotku (strana 11. - 14. znaleckého posudku) s tím, že užitná plocha byla změřena při místním šetření, bylo zohledněno mj. stáří a technický stav nemovitosti, lokalita. Znalecký posudek obsahuje výčet jednotlivých porovnávaných nemovitostí s tím, že jsou zde použity i koeficienty zohledňující stav srovnávaných nemovitostí a nemovitosti posuzované. Znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] určil tržní hodnotu nájmu domu č. p. [adresa] v ul. V [adresa], za použití shodné metody, kdy výše nájemného byla stanovena v částce [částka] měsíčně. Ve věci byl slyšen znalec, který stvrdil závěry svého znaleckého zkoumání, objasnil metodu, kterou v daném případě použil, a jakým způsobem určil výši nájemného, jak ve vztahu k bytové jednotce, tak ve vztahu k rodinnému domu, rovněž tak objasnil rozdíl mezi nabídkovou a realizovanou cenou a použití ponížení o 5 %, vyjadřoval se k jednotlivým námitkám týkajícím se vypracovaných znaleckých posudků a ke korekcím včetně použití koeficientů. Uvedl, že ze Srovnávací tržní analýzy nevycházel, pouze ji uvedl mezi zdroji, neboť mu byla předložena jedním z účastníků. [adresa]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalovaným [Jméno žalobce] a [Jméno žalované], byl soudem schválen smír, kdy žalovaný č. [hodnota]) se zavázal zaplatit žalobci [částka], a to ve dvou splátkách po [částka] měsíčně, kdy prvá splátka bude splatná do tří měsíců od právní moci usnesení, druhá splátka do šesti měsíců od právní moci tohoto usnesení. Žalovaná č. [hodnota]) se zavázala k témuž plnění a shodně účastníci prohlásili, že tímto smírem jsou vypořádány veškeré závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (citované usnesení).

50. Mezi účastníky bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] řízení o určení výživného manželky. V tomto řízení žalobce (v řízení [Anonymizováno] C v procesním postavení žalovaného) ve vyjádření ze dne [datum] mj. uvedl, že se po vleklých sporech odstěhoval z domu na adrese V [adresa] [adresa], [adresa], kde dosud rodina žila, do pronajatého bytu na adrese [adresa], žalobce platí za služby spojené s užíváním domu, a k bytu ve Strašnicích uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu se sjednaným nájemným ve výši [částka]. V doplnění vyjádření z června 2020 se žalobce vyjadřoval k příjmům a výdajům žalované (citovaná podání). V řízení o výživné manželky proběhla jednání mj. [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy se žalobce vyjadřoval k otázce svého odstěhování ze společné domácnosti. V rámci řízení o určení výživné manželky byla na straně účastníků určitá snaha dosáhnout smírného vyřešení věci (protokol z jednání ze dne [datum], ze dne [datum]). Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobci (v řízení [spisová značka] v procesním postavení žalovaného) uložena povinnost přispívat na výživu žalované (v řízení [spisová značka] v procesním postavení žalobkyně) za období od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně a za období od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně a za toto období byl vyčíslen nedoplatek. Zároveň byla žaloba zamítnuta v rozsahu, kdy se žalovaná po žalobci domáhala placení výživného od [datum] do [datum] v částce [částka] měsíčně a od [datum] do budoucna v částce [částka] měsíčně. Z citovaného rozsudku vyplývá, že žaloba byla podána [datum], žalovaná poukázala na to, že žalobce opustil společnou domácnost [datum], žalobce uvedl, že ze společné domácnosti se odstěhoval po vleklých sporech do nájemního bytu, nakládání s bytem v SJM neblokuje, naopak sehnal nájemce. Soud se zabýval mj. bytem a domem v SJM (body 27., 28. rozsudku), kdy smlouva o nájmu bytu ve Strašnicích na období od [datum] do [datum] byla podepsána pouze žalobcem. Pod bodem 74. rozsudku je uvedeno, že v důsledku vyhroceného konfliktu mezi účastníky nepřicházelo v úvahu, aby žalobce bydlel ve společném domě ve [adresa], nejednalo se dle závěru soudu o svévolné opuštění společné domácnosti.

51. Srovnávací tržní analýza nájemného vypracovaná [jméno FO], realitní makléřkou (předloženo žalovanou), stanovila tržní nájemní cenu bytu v částce [částka], kdy součástí byl výběr srovnávaných nemovitostí s vymezením dispozice, vlastnictví, výměry, a byl nastaven filtr (konstrukce stavby, stáří domu, počet místností, umístění bytu, stav bytu), ve srovnávací analýze byl seznam nabídkových cen bytů v poptávané lokalitě se zahájením inzerce od února 2023 do května 2023, byly zde uvedeny porovnávané nemovitosti, minimální cena byla uvedena [částka], maximální cena [částka] a odhad ceny [částka]. Obdobně byla zpracována Srovnávací tržní analýza nájemného ve vztahu k domu, kdy cena nájemného byla stanovena v částce [částka], byly zde uvedeny porovnávané nemovitosti, minimální cena byla uvedena [částka], maximální cena [částka] a odhad ceny [částka] (Srovnávací tržní analýza nájemného).

52. Při jednání dne [datum] byli slyšeni účastníci řízení a svědkyně [jméno FO], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

53. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důkazní návrh na vypracování revizního znaleckého posudku neshledal důvodným (viz bod 77. rozsudku) a dospěl k následujícím závěrům.

54. V daném případě se žalobce domáhal úpravy správy společného jmění účastníků, resp. dvou nemovitostí, které tvoří součást SJM.

55. Institut společného jmění manželů v zásadě vyjadřuje rovné postavení manželů a je určitým průlomem do individualizovaného vlastnického práva. Každému z manželů náleží právo k celé věci omezené stejným právem druhého manžela.

56. Dle § 713 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

57. Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že manželé mají stejná práva a povinnosti ve vztahu ke společnému jmění manželů. Toto rovné postavení projevující se ve společné správě může být modifikováno dohodou nebo rozhodnutím soudu o správě (§ 728 o.z.).

58. Dle § 728 o.z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

59. Účelem modifikace dle § 728 o.z. je ochrana práv toho z manželů, který prokáže, že druhý manžel jedná při správě SJM způsobem, který je v rozporu s jeho zájmem.

60. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že rodinný dům č. p. [adresa] v [adresa] a bytová jednotka č. [adresa]/14 v k. ú. [adresa] jsou ve společném jmění účastníků, navíc pak dané bylo prokázáno listinnými důkazy (viz body 14., 15. rozsudku). V řízení bylo rovněž prokázáno, že rodinný dům užívá žalovaná (v tomto směru shodná výpověď žalobce a žalované) a bytovou jednotku žalobce pronajímá (nájemní smlouva ze dne [datum] - bod 15. rozsudku) a mezi účastníky probíhá již několik let komunikace ohledně užívání těchto nemovitostí (bod 18., 30. - 32. rozsudku), jejich údržby (bod 29. rozsudku) či zpřístupnění (bod 42. rozsudku).

61. V daném případě žalobce podal žalobu na úpravu správy SJM za situace, kdy SJM - účastníků řízení existovalo, neboť bylo zrušeno až nabytím právní moci usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy byl schválen smír účastníků (bod 40. rozsudku). Nabytím právní moci citovaného usnesení bylo zrušeno SJM, avšak dosud nedošlo k jeho vypořádání, když stále probíhá řízení o vypořádání SJM (sp. zn. [spisová značka] - bod 45. rozsudku). Na danou věc je tak třeba aplikovat ust. § 736 věty druhé o.z., dle něhož dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

62. Ze shora citovaného ustanovení § 728 o.z. vyplývá, že soud může rozhodnout, jak bude společné jmění manželů spravováno, jak má být správa vykonávána. K danému nutno uvést, že rozhodnutí o správě SJM je rozhodnutím konstitutivní povahy, což znamená, že účinky nastávají až od právní moci tohoto rozhodnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4414/2007, sp. zn. 22 Cdo 1739/2022).

63. Žalobce se domáhal, aby soud rozhodl o správě rodinného domu v k. ú. [adresa] se stanovením kompenzace za užívání a bytové jednotky v k. ú. [adresa] se stanovením kompenzace s tím, že posléze v té části, kde se domáhal stanovení kompenzace za užívání bytové jednotky vzal žalobu zpět. Žalovaná pak v rámci vyjádření ve věci (č. l. 115 p.v. spisu) navrhla úpravu užívání obou nemovitostí a zamítnutí žaloby v té části, kde se žalobce domáhal úhrady finanční kompenzace.

64. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by účastníci řízení uzavřeli dohodu o správě SJM. Ze strany žalované bylo tvrzeno, že dohoda o způsobu užívání majetku v SJM byla uzavřena ústně dne [datum] před svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO] a že dle této dohody je žalovaná oprávněna užívat dům se zahradou ve [adresa] spolu s dětmi do ukončení jejich studií, a to bezplatně, s tím, že nikdy žalobce po ní nebude v budoucnu požadovat úhradu nájemného či kompenzaci za užívání domu, žalobce bude plně hradit náklady spojené s užíváním domu a na jeho údržbu. V řízení nebylo sporu o tom, že v prosinci 2018 proběhla schůzka účastníků za přítomnosti svědkyně [jméno FO], avšak verze, zda a případně k jaké dohodě účastníci dospěli, se na straně žalobce a žalované odlišují. Žalobce zcela popřel uzavření žalovanou tvrzené dohody (výpověď na č. l. 155 p.v. spisu), kdy uvedl: „v žádném případě jsme neuzavřeli jakoukoliv dohodu o užívání rodinného domu ve [adresa], v žádném případě jsme se nedohodli o tom, že by ona ten dům užívala bezplatně s dětmi a já jsme hradil poplatky s tím spojené“, … „byla to debata o výdajích a vyvrcholilo to tím, že já jsem prostě paní [jméno FO] řekl, že nejsem schopen se dohodnout a uzavřít dohodu, nebyla to přátelská atmosféra“ (výpověď na č. l. 155 p.v. spisu). Žalobce popřel, že by byla uzavřena jakákoliv dohoda o užívání nemovitosti, a to ani v písemné, ani ústní podobě, kdy uvedl: „žádná dohoda uzavřena nebyla, neuzavřeli jsme žádnou dohodu, která by se týkala předmětných nemovitostí“ (výpověď na č. l. 156 spisu), „byly určité návrhy dohody, zanášely se tam nějaké změny, doplňky, ale nedošlo k tomu, že by bylo nějaké znění, které by se blížilo dohodě“ (výpověď na č. l. 156 p.v. spisu). Naproti tomu žalovaná vypověděla, že dohoda byla uzavřena v ústní podobě před p. [jméno FO], kdy uvedla: „dohodli jsme se o péči o děti, že budou děti v mé výlučné péči, manžel pak řekl, že chce, abych zůstala bydlet s dětmi v tom rodinném domě“, … „už v říjnu 2018 jsem mu říkala, že bych se ráda odstěhovala do [adresa], protože tam mám zázemí a [adresa] je skutečně drahá, on říkal, že s odstěhováním do [adresa] nesouhlasí, že mi nechá, pokud bych se chtěla odstěhovat, soudně odebrat děti, že musím ve [adresa] zůstat, on říkal, že vše bude zajišťovat finančně“, … „paní [jméno FO] namítla, že bychom si měli vypořádat nemovitosti, protože jinak by třeba manžel po mně mohl chtít nájem za užívání toho rodinného domu, on před paní [jméno FO] řekl, že by po mně nájem nechtěl, dokud děti budou studovat, byla mezi námi uzavřena dohoda, že on se odstěhuje, nebude vstupovat do nemovitosti, bude hradit veškeré náklady a údržbu, já s dětmi budu v této nemovitosti a on po mně nebude chtít nájem, byla to kompenzace za to, že já s dětmi neodejdu z Prahy“ (výpověď na č. l. 157 p.v. spisu). Na dotaz soudu, zda měla být žalovanou tvrzená dohoda zachycena písemně, žalovaná uvedla: „ano, měla to zachytit paní [jméno FO] písemně, taky něco vytvořila, a je to ten návrh datovaný [datum], ten byl ohledně dětí, a pak měl následovat návrh ohledně majetku, pak ale manžel začal jakékoliv dohody popírat“… „nikdy neřekl, že nebude platit energie, nikdy neřekl, že po mně bude chtít nájemné“ (výpověď na č. l. 158 spisu). Dále žalovaná uvedla: „paní [jméno FO] říkala panu [jméno FO], když já budu užívat nemovitosti - vždyť Vy byste mohl chtít nájem. [jméno FO] na to reagoval - to bych nechtěl po manželce hradit nájem“, … „ani po odchodu neřekl, že po mě bude chtít nějaké nájemné“ (výpověď na č. l. 158 p.v. spisu). K otázce uzavření dohody byla slyšena svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která potvrdila setkání se žalobcem a žalovanou dne [datum], kdy „bavili jsem se všichni tři o péči o děti, že by byly ve výlučné péči matky, v tuto chvíli v tomto byla shoda obou, jak pana [jméno FO], tak paní [jméno FO]“, … „nebyla shoda o otázce styku s dětmi v týdnu a umožnění vycestování na delší dobu do zahraničí, o výživném dohoda nebyla“ (výpověď svědkyně na č.l. 159 spisu). Svědkyně potvrdila, že otázka nájemného za užívání domu byla projednávána v souvislosti s variantou, že by rodinný dům měli napůl, kdy svědkyně uvedla: „já jsme ale namítala, že v tom případě by pan [jméno FO] po ní mohl chtít polovinu nájemného, pan [jméno FO] ale řekl, že to by nikdy neudělal, že nikdy by po ní nic nechtěl, takto bylo řešeno za varianty, že by tu nemovitost měli napůl, ale to paní [jméno FO] nesouhlasila“, … „pokud jsem dotazována, jak mělo vypadat užívání rodinného domu do doby vypořádání, tak paní [jméno FO] zůstane s dětmi v rodinném domě a pak podle vypořádání majetku by jí ten rodinný dům měl připadnout“, … „pokud jsem dotazována, zda byla uzavřena dohoda o tom, že by paní [jméno FO] rodinný dům do vypořádání užívala bezplatně, tak ano, takto se domluvili, pan [jméno FO] s tím souhlasil“,… „nedohodli se na nájemném, v tomto směru ani žádný požadavek ze strany pana [jméno FO] na paní [jméno FO] vznesen nebyl“ (výpověď svědkyně na č. l. 159 p.v. spisu). Svědkyně dále uvedla, že se rozcházeli s tím, že na věcech, na kterých byla shoda, zpracuje svědkyně dohody, dle svědkyně dohody zpracovala, nebyly připomínkované (výpověď na č. l. 160 spisu).

65. Dle závěru soudu existence žalovanou tvrzené dohody o správě SJM tvrzeného obsahu prokázána nebyla. Výpovědi účastníků se ohledně tvrzené dohody diametrálně odlišují a z výpovědi svědkyně [jméno FO] plyne, že absence požadavku žalobce na úhradu za výlučné užívání rodinného domu žalovanou byla řešena v souvislosti se způsobem vypořádání formou vzniku podílového spoluvlastnictví, navíc z výpovědi svědkyně vyplynulo, že teprve měly být vypracovány dohody na věcech, na kterých byla při jednání dne [datum] shoda, a poté měly být dohody uzavřeny písemně. K jakémukoliv uzavření dohod mezi žalobcem a žalovanou v písemné formě však nedošlo, naopak počínaje březnem 2019 byly ze strany obou účastníků podávány vzájemné návrhy na zahájení soudních řízení, kdy počet jednotlivých návrhů již převyšuje počet 30. Pokud žalovaná strana poukazovala na dohodu ze dne [datum], která byla koncipována na základě jednání ze dne [datum], a odkazovala se na obsah této dohody, tak nutno poukázat na to, že ani návrh textu této dohody neodpovídá návrhu žalobce na úpravu práv a povinností k nezletilým dětem z března 2019, a to co do výše výživného, úpravy styku s nezl. dětmi, ani režimu vycestování dětí do zahraničí s matkou, a to včetně bydliště nezletilých dětí (zda bydliště v místě bydliště matky či na adrese [adresa], V [adresa] [adresa] - viz text dohody a text dohody s připomínkami) a nedá se tak hovořit o tom, že by ji žalobce akceptoval konkludentně a svým následným jednáním. V návrhu dohody, která byla soudu předložena ze strany žalované, pak zcela absentuje jakékoliv ujednání týkající se bydlení žalované, užívání předmětného rodinného domu žalovanou do doby ukončení studií dětí (tím méně pak užívání bezplatné) či užívání bytové jednotky, kdy pouze je v jednom návrhu uveden čl. 3.5. v tom směru, že otec se zavazuje hradit náklady na služby spojené s užíváním domu na adrese V [adresa] [adresa], [adresa], nejvýše však do částky [částka] měsíčně zahrnující náklady na elektřinu, plyn, vodné a stočné a internet. Je zcela evidentní, že účastníci se zprvu snažili dosáhnout smírného vyřešení věci, co se týká úpravy poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu i možnosti tzv. nesporného rozvodu včetně užívání nemovitostí a vypořádání SJM, avšak toto se jim nepodařilo. Navíc pak, pokud by v prosinci 2018 bylo mezi účastníky dosaženo dohod, tak by již v březnu 2019 nebyl ze strany žalobce podán návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem pro dobu do a po rozvodu manželství, který obsahově (vyjma navržené výlučné péče matky) nekoresponduje návrhu dohody z prosince 2018. V návrhu na rozvod manželství účastníků ze dne [datum] žalobce navíc uvádí, že se účastníkům nepodařilo uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení. Samotný fakt, že žalobce se na jaře 2019 z rodinného domu odstěhoval a počínaje dnem [datum] si pronajal byt č. 789/5 na adrese [adresa] (bod 21. rozsudku), nepostačuje k závěru, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o správě SJM a o právu žalované výlučně užívat předmětný rodinný dům ve [adresa], a to bezplatně. I z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ve věci výživného manželky plyne (bod 74. rozsudku sp. zn. [spisová značka]), že soud v řízení o výživném manželky uzavřel, že v důsledku vyhroceného konfliktu mezi účastníky nepřicházelo v úvahu, aby žalobce bydlel ve společném domě ve [adresa], nejednalo se dle závěru soudu o svévolné opuštění společné domácnosti. Nelze rovněž odhlédnout od vzájemné komunikace účastníků z března 2021 (bod 30., 31. rozsudku), z níž jednoznačně vyplývá, že obě strany usilovaly o uzavření dohody o správě SJM, kdy žalobce poukazoval na to, že žalovaná blokuje pronájem bytu ve Strašnicích, vyloučila žalobce z užívání rodinného domu ve [adresa] a vyzývá žalovanou k úhradě kompenzace za výlučné užívání domu, naproti tomu žalovaná poukazuje na blokaci pronájmu bytu ze strany žalobce s tím, že žalobce jí odmítá přístup do bytu, navrhla, že dům bude spravovat ona. Z projevu vůle stran vyplývá, že nejpozději v březnu 2021 se obě strany navzájem domáhaly úpravy správy SJM, která by zahrnovala výše citované nemovitosti. Ještě před podáním žaloby na úpravu správy dle § 728 o.z. se tak obě strany tohoto sporu domáhaly určité úpravy správy předmětných nemovitostí, navrhovaly určité řešení (viz body 30. - 32. rozsudku), avšak k dohodě mezi nimi nedošlo. Žalobce původně souhlasil s tím, aby v nemovitosti bydlela žalovaná s dětmi, avšak z ničeho nelze dovodit, že by tam měla bydlet bezplatně, a navíc je zřejmé, že již od března 2021 se žalobce intenzivním způsobem snažil dosáhnout nějaké dohody o užívání nemovitosti a finanční kompenzace.

66. Soud tak uzavřel, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o správě SJM, která by zahrnovala výše citované nemovitosti. Navíc pak je třeba zdůraznit, že i kdyby taková dohoda v minulosti uzavřena byla (soud však k tomuto závěru nedospěl), tak žalobce svými projevy vůle minimálně od roku 2021 jednal tak, že dohoda mezi nimi není. Ostatně i žalovaná ve vztahu k bytové jednotce poukazovala na to, že žalobce s ní nakládá bez jejího souhlasu a žádala o její zpřístupnění. Za situace, kdy žalovaná tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že ona bude výlučně užívat dům a žalobce bytovou jednotku, tak svým vlastním konáním žalovaná toto popírala, když se domáhala zpřístupnění bytu a inkasování výnosu.

67. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla uzavřena smlouva o správě výše citovaných nemovitostí, které tvoří součást SJM, a dále se zabýval otázkou, zda je na místě upravit správu těchto nemovitostí rozhodnutím soudu.

68. Pro možnost postupu a rozhodnutí soudu dle § 728 o.z. se vyžaduje kumulativní splnění několika podmínek. Aktivní legitimaci má vždy jen jeden z manželů s tím, že rozhodnutí o správě může být vydáno pouze v případě, že manželé neuzavřeli dohodu o správě toho, co je součástí společného jmění manželů. Pokud by byla smlouva o správě uzavřena, není možné se od toho odchýlit a tuto smlouvu nahradit či vyloučit rozhodnutím soudu. Soudním rozhodnutím je možné se odchýlit pouze od zákonného režimu správy, nikoliv od režimu správy ve smluveném režimu. Nezbytnou podmínkou pro vydání rozhodnutí je také to, aby manžel, proti němuž je žaloba podávána, jednal při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti. To bude v tom případě, kdy bude neefektivně nakládat se svými příjmy, které tvoří součást SJM, či v rámci běžné správy hospodaří s majetkem takovým způsobem, který znesnadňuje nebo vylučuje užívání této věci druhým manželem. K danému soudu dodává, že ust. § 728 o.z. je možné aplikovat i za situace, kdy SJM již zaniklo či bylo zrušeno (§ 736 věta druhá o.z.). K formě rozhodnutí o správě SJM soud dále uvádí, že na návrh účastníka lze rozhodnout v podstatě jakkoliv, avšak výsledné rozhodnutí by mělo chránit efektivně zájmy zákonem předvídaných dotčených osob (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Rozhodnutí se může týkat jak celého SJM, tak i části SJM nebo jednotlivých součástí. Obecný požadavek na spravedlivé uspořádání při zachování, pokud možno, rovného postavení obou manželů, bude obvykle soud směřovat k zachování co největší účasti obou manželů na správě společného jmění.

69. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá rodinný dům výlučně pro účely svého bydlení, resp. bydlení svého a nezletilých dětí účastníků v době, kdy je má ve své péči. Žalovaná popírala, že by žalobce vyloučila z užívání této nemovitosti, kdy poukázala na to, že žalobce sám dům opustil, pronajal si byt k bydlení, a to již na jaře 2019, a do domu občasně docházel. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná svými projevy vůle vyjádřenými v písemné podobě vyloučila žalobce z užívání předmětného rodinného domu. V řízení bylo prokázáno, že již v dubnu 2019 žalovaná vyzvala žalobce, aby se odstěhoval (bod 18. rozsudku), žalobce na jaře 2020 kontaktoval žalovanou s tím, že by se zpátky do domu nastěhoval, avšak žalovaná mu sdělila, že to není v zájmu dětí, v červnu 2020 a v listopadu 2020 žalovaná vyzývala žalobce, aby na děti čekal před domem, nevstupoval do domu ani na zahradu (bod 18. rozsudku). Žalovaná podala ve vztahu k žalobci i návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhala, aby žalobci byla uložena povinnost zdržet se vstupu do domu č. p. [adresa] se zahradou a zdržet se setkávání se žalovanou a navazování jiných, než písemných kontaktů, kdy popisovala napjaté vztahy s manželem, uvedla řadu konfliktů, k nimž mělo mezi ní a žalobcem dojít (bod 27. rozsudku). Soud v dané věci uzavřel, že žalobce je z užívání rodinného domu vyloučen faktickým chováním žalované, kdy nelze odhlédnout od té skutečnosti, že vzájemné setkávání účastníků řízení je mnohdy následováno podáváním trestních oznámení a projednáváním interakcí účastníků před přestupkovou komisí městské části [adresa], kdy se účastníci vzájemně osočují ze slovních, případně i fyzických útoků, kterých se měl jeden vůči druhému dopustit (viz body 33., 35., 36. - 39. rozsudku, body 43., 47. rozsudku), kdy žalovaná opakovaně osočuje žalobce z útoků na svou osobu a činí oznámení na Policii ČR, státní zastupitelství či na OSPOD (viz body 23., 24., 26., 34. rozsudku). Účastníci nejsou schopni dosáhnout dohody ani ohledně údržby domu, kdy nenalezli shodu v otázce financování nutné opravy související se zatékáním do domu (bod 29. rozsudku), kdy dům vykazuje dle znaleckého zkoumání již znaky nedostatečné údržby. V rámci popisu předmětného rodinného domu ve znaleckém posudku je uvedeno (str. 11 znaleckého posudku - č. l. 304 spisu), že v domě se nachází řada nefunkčních zařízení, ať již se jedná o klimatizaci, zabezpečovací signalizaci či zavlažovací systém. Vzhledem k tomu, že účastníci nejsou schopni dosáhnout jakékoliv dohody, dochází k újmě na společném jmění, a to ke škodě obou účastníků tohoto řízení. Ostatně i z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplývá, že mezi rodiči panuje vzájemně nevraživý vztah, vzájemná nevraživost rodičů již dávno přesáhla hranice opatrovnického řízení a přetransformovala se do široké plejády dalších řízení vedených u zdejšího soudu, kdy zájmem rodičů je již dlouhodobě pouze vzájemný konflikt (bod 8. citovaného rozsudku - bod 19. tohoto rozsudku). I z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], plyne, že účastníci mají mezi sebou mnoho konfliktů, které emočně eskalují a vyúsťují v naschvály, nejsou schopni se dohodnout (bod 28. rozsudku). Na druhé straně žalobce užívá bytovou jednotku ve Strašnicích, resp. pronajímá ji bez souhlasu žalované, kdy žalovaná jej v minulosti vyzývala ke zpřístupnění jednotky, vydání klíčů (bod 42. rozsudku), avšak byla odmítnuta (výpověď žalobce na č. l. 157 - na výzvy žalované k vydání klíčů neměl potřebu reagovat, neboť tam byla nájemkyně). Žalobce tak bere z bytové jednotky užitky ve formě inkasovaného nájemného a neumožňuje žalované na inkasovaném nájemném participovat, ačkoliv i tato bytová jednotka je v SJM a žalovaná má právo se na užitcích z tohoto vlastnictví plynoucích podílet stejnou měrou jako žalobce (a samozřejmě i na povinnostech s vlastnictvím jednotky spojených). Postup, kdy žalobce pronajal předmětnou bytovou jednotku bez souhlasu žalované, nelze podřadit pod žádnou situaci aprobovanou právem, kdy žalobce tímto jednáním žalovanou z užívání předmětného bytu zcela vyloučil. Už samotné pronajímání bytové jednotky bez zapojení druhého manžela je v rozporu se zájmem druhého manžela.

70. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že pokud žalovaná užívá výlučně rodinný dům a svým faktickým jednáním znemožňuje žalobci užívání domu, a na druhé straně žalobce pronajímá bytovou jednotku, aniž by umožnil žalované participovat na inkasovaném nájemném, pak oba spravují nemovitosti v rozporu se zájmem druhého manžela, a to právě s ohledem na shora citované ustanovení § 713 o.z., kdy oba manželé mají k společnému jmění manželů stejná práva a stejné povinnosti. V řízení byly prokázány vyhrocené konfliktní vztahy mezi účastníky, kdy i opatrovnický spis týkající se úpravy práv a povinností k nezletilým dětem čítá již více než 2 500 stran, bylo vedeno řízení o určení výživného manželky, probíhá řízení o vypořádání SJM. Z jednotlivých podání účastníků vyplývá vzájemná silná nevraživost. V rámci přestupkových řízení se řeší otázka napadání, ať již slovního či fyzického, jednoho manžela druhým manželem. Vztahy mezi účastníky jsou silně antagonistické a tento antagonismus reálně vylučuje jakoukoliv dohodu mezi žalobcem a žalovanou o správě SJM, o nakládání s jeho součástmi, o jeho užívání, kdy účastníci nejsou schopni dosáhnout jakéhokoliv konstruktivního řešení dané záležitosti.

71. S ohledem na shora uvedené dle názoru soudu se zde jedná o klasický případ, kdy je na místě upravit správu společného jmění manželů, resp. jeho užívání. Na místě je tak upravit správu SJM, resp. jeho části, a to dvou výše citovaných nemovitostí, a najít spravedlivé uspořádání vztahu mezi účastníky, a to do doby vypořádání SJM.

72. Pokud jde o úpravu správy nemovitostí, tak v daném případě se žalobce původně domáhal, aby soud rozhodl, že žalovaná je oprávněna užívat předmětný rodinný dům s povinností k úhradě kompenzace a žalobce je oprávněn užívat bytovou jednotku s určením kompenzace s tím, že posléze uvedl, že v té části, kde se domáhal, aby žalobce byl povinen platit kompenzaci, bere tento návrh zpět. V tomto směru je však třeba odkázat na vyjádření žalované ze dne [datum], kdy žalovaná navrhla zamítnutí žaloby ve vztahu ke kompenzaci a dále se domáhala úpravy správy jak rodinného domu, tak bytové jednotky. V rámci spravedlivého uspořádání věci je soud toho názoru, že je zde zcela namístě upravit správu, resp. užívání jak domu, tak bytové jednotky a zároveň stanovit určitou částku jako finanční kompenzaci tak, aby byla zachována rovnost manželů, pokud jde o práva a povinnosti k majetku tvořícímu součást SJM. Dle názoru soudu není možné za situace, kdy absentuje dohoda o správě SJM, připustit, aby žalovaná bezplatně užívala rodinný dům a neplatila jakoukoliv kompenzaci a na druhé straně, aby žalobce užíval, respektive nakládal s bytovou jednotkou bez souhlasu žalované a žalovanou vyloučil z příjmů, které z této bytové jednotky plynou. Z postoje účastníků je navíc zřejmé, že navzájem nerespektují vlastnické právo druhého k jednotlivým nemovitostem, kdy takový stav nelze tolerovat a soud tak považuje za spravedlivé narovnat stávající nepoměr mezi účastníky, kdy úprava správy předmětných nemovitostí bude trvat do doby, než dojde k vypořádání společného jmění manželů, které tyto dvě nemovitosti zahrnuje.

73. Ve vztahu k domu soud rozhodl, že žalovaná je oprávněna výlučně tento rodinný dům užívat, kdy tímto rozhodnutím je ve své podstatě toliko kopírován faktický stav, který zde existuje od jara roku 2019, kdy žalovaná v předmětném rodinném domě uspokojuje bytovou potřebu svou a v době, kdy má děti ve své péči, tak i bytovou potřebu nezletilých synů účastníků. Žalovaná jinou možnost bydlení nemá, resp. jiná její možnost bydlení v řízení nevyšla najevo. Navíc i žalobce navrhl, aby bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je oprávněna dům výlučně užívat a žalovaná s tímto také souhlasila. Toto rozhodnutí o výlučném užívání domu žalovanou umožní žalované nadále naplňovat rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kdy soud určil místo faktického a trvalého bydliště nezletilých synů účastníků na území hl. m. Prahy a vzdělávacím zařízením Základní školu a mateřskou školu [adresa] (bod 19. rozsudku). K danému soud dodává, že nesdílí obranu žalované, že je nucena v domě bydlet, že je „vězněm“ v tomto domě, s ohledem na výše citovaný rozsudek, neboť výše citovaným rozsudkem bylo bydliště nezletilých dětí účastníků stanoveno na území hl. m. Prahy, nikoliv v k. ú. [adresa] a není tak relevantní obrana žalované, že se ani nemůže z domu odstěhovat.

74. Na druhé straně žalobce užívá bytovou jednotku, respektive ji pronajímá, a to naposledy nájemní smlouvou z července 2023, kterou uzavřel bez souhlasu a vědomí žalované. Žalobce uspokojuje svou bytovou potřebu jinde, kdy si nejprve pronajímal byt, posléze dům a aktuálně hradí nájemné za pronájem domu ve výši 30 000 Kč (bod 21. rozsudku). Výnosy z pronájmu bytové jednotky ve Strašnicích, která je v SJM, si žalobce přisvojuje, kdy ani po uhrazení nákladů s jednotkou spojených, ničeho žalované z tohoto příjmu neposkytuje. Žalobce navrhl, aby soud rozhodl, že je oprávněn bytovou jednotku užívat (byť po částečném zpětvzetí bez stanovení kompenzace) a žalovaná s tímto také souhlasila. Ve vztahu k bytové jednotce soud tak rozhodl, že žalobce (vzhledem k tomu, že svou bytovou potřebu uspokojuje jinak) je oprávněn výlučně užívat, brát užitky, hospodařit a spravovat předmětnou bytovou jednotku. Pokud jde o náklady, které žalobce na bytovou jednotku hradí, tak tyto náklady může žalobce uplatnit v řízení o vypořádání SJM. K danému soud ještě dodává, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve SJM v okamžiku jeho zániku (zrušení), vzniklé v období od zániku (zrušení) SJM do vypořádání, již sice striktně vzato součást SJM netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2434/2014), nicméně právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v dosud nevypořádaném společném jmění manželů), přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4280/2015, sp. zn. 22 Cdo 968/2021).

75. Nutno k danému také uvést, že to, že jeden z manželů bude část jmění spravovat, resp. užívat, jej samozřejmě i zavazuje. Ani jeden z manželů nebude moci s tímto majetkem jednat svévolně, kdy nejde o převzetí jakékoliv vlády nad jměním, kdy jak žalobce, tak žalovaná budou muset ve vztahu k nemovitosti, k níž byli určeni uživateli, resp. osobou oprávněnou ke správě, jednat jako řádní hospodáři. Je třeba rovněž zdůraznit, že úprava užívání má jen prozatímní povahu, kdy účastníci vedou spor o vypořádání a tato úprava platí pouze pro dobu do vypořádání společného jmění manželů.

76. Úprava způsobu užívání nemovitostí v SJM účastníků je dle názoru soudu plně odůvodněna rovněž negativními vztahy mezi účastníky. K užívání věci náležící do zaniklého a dosud nevypořádaného SJM bývalými manžely se Nejvyšší soud vyjádřil již v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2263/2004 a sp. zn. 22 Cdo 1374/2005, dle nichž soud může upravit užívání věci ve společném jmění manželů tak, že ji bude užívat pouze jeden z manželů. Pro vyloučení jednoho z manželů, jehož právo k věci se opírá o zaniklé a dosud nevypořádané SJM, musí být vážné důvody a takovým důvodem mohou být i konfliktní vztahy mezi účastníky. Je třeba přihlédnout k tomu, že újma, která mu vyloučením z užívání vzniká, je kompenzována peněžním plněním a že úprava užívání po zániku SJM, má jen prozatímní úpravu. Rovněž tak v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3922/2015 Nejvyšší soud dovodil, že jsou-li vztahy mezi účastníky zaniklého a dosud nevypořádaného SJM konfliktní, pak lze po uvážení všech dalších okolností věci rozhodnout, že společnou nemovitost bude nadále užívat jen jeden z účastníků a druhému bude vyloučení z užívání kompenzováno v penězích. Soud musí dbát o spravedlivé řešení věci. Jak již shora uvedeno, vztahy mezi účastníky jsou mírně řečeno velmi konfliktní, nejsou schopni dosáhnout sebemenší dohody, sebemenšího kompromisu, a to ani v zájmu nezletilých dětí, o čemž svědčí desítky soudních řízení, které mezi nimi byly vedeny či stále jsou vedeny. Za situace, kdy žalovaná bydlí s dětmi v domě a žalobce si pronajímá jiný dům a byt, který patří do SJM, pronajímá a výtěžek má pro své potřeby, jsou splněny podmínky pro to, aby došlo k úpravě užívání nemovitostí do doby rozhodnutí o vypořádání SJM.

77. Soud se dále zabýval otázkou poskytování finanční kompenzace. Jak již shora uvedeno, oba účastníci řízení mají k majetku v SJM (byť již zrušeném, ale nevypořádaném) stejná práva a povinnosti, a pokud je z užívání, resp. správy části majetku jeden z manželů vyloučen, pak vzniká druhému manželovi právo na finanční kompenzaci, a to v případě soudního rozhodnutí o daném, nabytím právní moci rozhodnutí soudu. Soud se zabýval otázkou výše kompenzace a za tímto účelem byly vypracovány znalecké posudky (bod 48. rozsudku), které určily výši tržního nájemného u obou nemovitostí. Zpracovatel znaleckého posudku byl rovněž ve věci slyšen, kdy setrval na svých znaleckých závěrech a rovněž tak objasnil, jakým způsobem provedl výběr srovnatelných nemovitostí, jakým způsobem určil tržní cenu nájemného. Rovněž tak znalec objasnil, jakým způsobem zohlednil, že u srovnávaných nemovitostí se jednalo o nabídku a došlo zde k použití koeficientu zdroje. Zpracovatel znaleckého posudku dle názoru soudu své znalecké závěry při výslechu srozumitelně a logicky obhájil, objasnil, jakou metodu a z jakých důvodů použil, jak zvolil srovnatelné nemovitosti a srovnatelnou lokalitu. Znalec logickým způsobem zdůvodnil, z jakého důvodu určil nájemné v dané výši. Znalcem použitý postup je dle názoru soudu v souladu s § 2 odst. 1 - 5 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů. Ze shora citovaných ust. zák. č. 151/1997 Sb. vyplývá, že cena obvyklá vychází z úrovně skutečně dosahovaných sjednávaných cen na tuzemském trhu, tj. ceny vynakládané v daném místě a čase za služby téhož druhu, a v případě tržní ceny z odhadované částky, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, kdy tímto způsobem je plně respektován objektivní charakter výsledků znaleckého zkoumání. Znalcem stanovená výše nájemného tak odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání srovnatelné věci. Pokud znalec při vypracování znaleckého posudku určil výši nájemného metodou přímou, tj. srovnáním výše nájemného u nemovitostí srovnatelných v daném místě a čase, tak jeho postup je dle názoru soudu plně v souladu se zák. č. 151/1997 Sb. Znalec rovněž v rámci svého výslechu objasnil, z jakého důvodu jsou srovnávané nemovitosti použité v rámci znaleckého zkoumání jednotkami srovnatelnými a objasnil použití koeficientů. Závěr znaleckého posudku nebyl v řízení ničím zpochybněn, toliko vyjádřením žalované, že výše nájemného u domu je nadhodnocená a výše nájemného u bytu je podhodnocená s tím, že dle názoru soudu znalec se s námitkami strany žalované řádně vypořádal v rámci svého výslechu, kdy rovněž objasnil, jaká kritéria hodnotil (stavebně technický stav, lokalita, apod). Dle názoru soudu pouhá námitka žalované, že znalcem určená tržní výše nájemného neodpovídá obvyklé hodnotě, nemůže zvrátit závěr vypracovaného znaleckého posudku. Znalecký posudek vyhovuje i z formálního hlediska ust. § 28 zák. č. 254/2019 Sb. Znalec vyhověl znaleckému úkolu tak, jak byl uložen soudem, v rámci svého výslechu srozumitelně a logicky objasnil, jakým způsobem určil výši nájemného a plně respektoval příslušná ustanovení zák. č. 151/1997 Sb., objasnil, z jakých podkladů vycházel. Soud tak při určení částky kompenzace ve výši tržního nájemného vycházel ze závěrů znaleckých posudků, když tyto posudky soud považuje za věcně i formálně správné, znalec se náležitě a dostatečným způsobem v rámci svého výslechu vypořádal s námitkami strany žalované a soud nemá pochybnosti o správnosti jeho závěru. Pro nadbytečnost tak zamítl důkazní návrh na vypracování revizního znaleckého posudku. K danému soud uvádí, že soud sice hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení dle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry v posudku obsažené jsou dostatečně odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovuje. Soud k danému uvádí, že ze strany žalované byly znalci, a posléze i při jednání dne 11. 4. 2024 soudu, předloženy Srovnávací tržní analýzy nájemného vypracované [jméno FO], realitní makléřkou (bod 51. rozsudku), které znalec uvedl ve znaleckých posudcích mezi zdroji a při svém výslechu uvedl, že k nim nepřihlédl a nikterak neovlivnily jeho znalecké závěry, když z nich nevycházel a jsou zmíněny ve znaleckém posudku toliko z důvodu, že byly jednou ze stran znalci předloženy. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že předložené Srovnávací tržní analýzy nemají charakter znaleckého posudku a pro věc samu nemají relevantní vypovídací hodnotu. Ve Srovnávací analýze ve vztahu k bytové jednotce je uveden toliko seznam nabídkových cen bytů v poptávané lokalitě s uvedením aktuálního nájemného, data zadání inzerce, konstrukce, stavu a vzdálenosti, s tím, že následují fotografie porovnávaných nemovitostí s inzerovanou cenou, pod níž je uvedeno o kolik % cena byla upravena, kdy absentuje jakékoliv zdůvodnění použitého procentního ponížení či navýšení; rovněž tak závěr této analýzy s uvedením minimální ceny, maximální ceny a odhadu ceny je zcela nepřezkoumatelný a nekoresponduje ani s uvedenými porovnávanými nemovitostmi. Jakoukoliv vypovídací hodnotu nemá ani Srovnávací analýza ve vztahu k rodinnému domu, která obsahuje pouze uvedení minimální ceny, maximální ceny a odhadu ceny a inzeráty celkem šest nemovitostí s blíže nezdůvodněným procentním ponížením inzerované ceny o 3 % až 23,86 %. Obě tržní analýzy jsou pak z května 2023 a neobsahují tak ani z časového hlediska relevantní informace. Soud z důvodů shora uvedených k těmto listinám při určení výše kompenzace nepřihlédl a tyto listiny nebyly ani relevantním důkazem, který by mohl zvrátit závěry znaleckého posudku, a ani důvodem pro vypracování revizního znaleckého posudku.

78. S ohledem na závěry znaleckých posudků soud určil výši kompenzace u domu v částce 15 965 Kč měsíčně (1/2 z tržní výše nájemného v částce 31 930 Kč) a u bytové jednotky v částce 6 230 Kč (1/2 z tržní výše nájemného v částce 12 460 Kč). Dle názoru soudu toto rozhodnutí nezakládá nerovnost mezi manžely, kdy manželé mají rovné postavení a rovná práva a toto rovné postavení se projevuje ve společné správě, a právě společná správa může být modifikována buď dohodou anebo rozhodnutím soudu o správě dle § 728 o.z.

79. Soud se v dané věci zabýval i námitkou započtení, kterou učinila žalovaná v podání ze dne 5. 12. 2022 (viz bod 4. rozsudku), a to za výhradní a neodsouhlasené užívání vozidla [jméno FO] v SJM žalobcem v částce [částka] a za výhradní užívání bytové jednotky ve [Anonymizováno] v částce [částka] měsíčně. Tuto námitku soud neshledal důvodnou. Jednak je nutno poukázat na to, že zatím žádná pohledávka žalobce za žalovanou z titulu finanční kompenzace neexistuje (viz konstitutivní charakter rozhodnutí o správě), navíc pak tato námitka započtení není důvodná, a to s ohledem na níže uvedené právní závěry soudu.

80. Při řešení otázky bezdůvodného obohacení, které by mělo vzniknout výhradním užíváním věcí v SJM, je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2263/2004, kdy jednou ze zásad majetkového práva manželského je úplná rovnoprávnost manželů v manželských vztazích a právo užívání je třeba přiznat oběma manželům stejně k celé věci, když také účel manželství předpokládá, že manželé cestou dohody si upraví vhodný způsob užívání (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2593/2008). Jestliže vztah mezi spoluvlastníky nelze vymezit ideálním podílem vyjadřujícím míru, jakou se podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci, je logicky vzato vyloučeno, aby se jeden ze spoluvlastníků na úkor druhého užíváním celé věci obohatil. Obohacení spoluvlastníka může spočívat pouze v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví, než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Pokud jeden z manželů (bývalých manželů) v období trvání SJM i po zániku (zrušení) společného jmění do jeho vypořádání brání druhému realizovat své vlastnické právo k věci, může se tento bránit výlučně způsobem, který mu umožňuje zákon, avšak nápravu nelze sjednat v rámci institutu bezdůvodného obohacení. Pokud po zániku společného jmění manželů k věcem, které náleží do SJM, nenásledovalo jejich vypořádání, tj. dohodou účastníků, rozhodnutím soudu či nastoupením fikce vzniku podílového spoluvlastnictví, platí ohledně těchto věcí režim společného jmění manželů. To znamená, že každý z manželů je nadále vlastníkem celé věci, přičemž jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela. Stejně jako za trvání společného jmění manželů v rámci užívání společných věcí nemůže jeden z manželů požadovat na druhém, aby mu nahradil škodu, kterou způsobil na společném majetku nebo vydal to, oč se obohatil (zvýhodnil) oproti druhému z manželů z užitku ze společné věci, nemůže uplatit stejné nároky do doby, než je společné jmění manželů ke sporným věcem vypořádáno. Teprve za předpokladu vypořádání společného jmění manželů lze řešit majetkové nároky související s nakládáním vypořádaných věcí, komu, kdo a v jaké výši je povinen něco nahradit druhému z manželů. Tyto nároky nelze řešit dříve, než současně s vypořádáním společného jmění manželů. Po zániku společného jmění manželé sice již bývalí manželé nenabývají do společného jmění nový majetek, do masy společného jmění však přibývají přírůstky a výnosy z majetku, který byl v SJM v okamžiku jeho zániku. Uvedené přírůstky a výnosy lze posléze vypořádat najednou v rámci vypořádání SJM. Přírůstkem ve výše uvedeném smyslu je např. nájemné z bytu ve společném jmění manželů. Pokud tak žalovaná v podání ze dne 5. 12. 2022 uváděla, že vznáší námitku započtení, neboť žalobce výlučně užíval blíže specifikovaný automobil a bytovou jednotku, které patří SJM, tak se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení žalobce na úkor žalované, když ze strany žalované nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by byla podána jakákoliv žaloba na určení způsobu užívání těchto dvou součástí SJM a vzhledem ke konstitutivnímu charakteru takového rozhodnutí není možné domáhat ani bezdůvodného obohacení za dobu minulou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1229/2006). Má-li bývalý manžel právo užívat celou věc v nevypořádaném společném jmění, byť omezené stejným právem druhého manžela, nemůže mu výhradním užíváním vznikat bezdůvodné obohacení, neboť právním důvodem užívání je jeho vlastnictví celé věci. Z tohoto pohledu žalované nesvědčí vůči žalobci bezdůvodné obohacení, které by vzniklo tím, že žalobce sám výlučně užíval součásti SJM. Soud k danému dodává, že jestliže jeden z manželů je vyloučen z užívání společné věci, bylo by možné tuto okolnost, s přihlédnutím k individuálním skutečnostem, případně zohlednit při vypořádání společného jmění manželů v rámci úvahy o tzv. disparitě podílů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1739/2022).

81. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že určil, že žalovaná je oprávněna užívat dům v k. ú. [adresa] a žalobce je oprávněn k užívání, braní užitků, hospodaření a spravování bytové jednotky v k. ú. [adresa], a to za současné povinnosti k úhradě kompenzace (výroky I. - IV. rozsudku).

82. Soud dále uvádí, že neprováděl důkaz účastníky předloženými inzeráty k doložení obvyklé výše nájemné u předmětných nemovitostí, neboť k danému byl vypracován znalecký posudek a tyto inzeráty obsahovaly toliko obecné informace a určení obvyklé výše nájemného je otázkou znaleckou. K výpisu z účtu stavebního spoření soud dodává, že pro podstatu věci bylo nerozhodné, zda se žalovaná svými výlučnými prostředky zasloužila o předmětné nemovitosti, kdy zásluhy o nabytí společného jmění manželů jsou pro rozhodnutí o správě společného jmění a určení způsobu užívání SJM nerozhodné, a svého významu to může mít v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů.

83. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky (výrok V. rozsudku) je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, odměně advokáta za poskytování právních služeb v částce 21 000 Kč (14 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. - k tomu soud uvádí, že předmětem řízení je toliko správa společného jmění manželů, při které soud nevychází pro určení tarifní hodnoty z ceny nemovitostí, které jsou předměty správy, ani z výše finanční kompenzace: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne 15. 3. 2021, porada s žalobcem ze dne 23. 8. 2021, porada s žalobcem ze dne 12. 12. 2021, sepis žaloby, účast na jednání dne 13. 12. 2022, vyjádření ze dne 11. 1. 2023, vyjádření ze dne 24. 1. 2023, účast na jednání dne 26. 1. 2023, účast na jednání dne 30. 3. 2023 - 2x, účast na jednání dne 4. 5. 2023 a účast na jednání dne 11. 4. 2024 - 2x - § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/ a g/ citované vyhlášky), a ve 14 režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně přidané hodnoty za všechny úkony právní služby vyjma odměny za účast při jednání dne 11. 4. 2024. Součástí nákladů řízení žalobce byla rovněž uhrazená záloha na vypracování znaleckého posudku v částce 25 000 Kč (č.l. 199). Za podání ze dne 20. 10. 2021 (doplnění žaloby) soud odměnu advokáta ani režijní paušál v rámci náhrady nákladů řízení nepřiznal, neboť tímto byl pouze odstraňován nedostatek skutkových tvrzení na základě výzvy soudu dle § 43 o.s.ř. a v případě řádného vylíčení všech rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by tento úkon nemusel být ze strany právní zástupkyně žalobce činěn. Stejně tak soud nepovažuje podání právní zástupkyně žalobce ze dne 2. 2. 2023 (doložení listinných důkazů), podání právní zástupkyně žalobce ze dne 14. 8. 2023 (návrh dalšího procesního postupu) za úkony právní služby dle § 11 citované vyhlášky, neboť svou povahou jsou ryze informativního, administrativního a procesního charakteru s tím, že za tyto úkony soud odměnu advokáta za poskytování právních služeb ani režijní paušál nepřiznal. Soud dále dodává, že u tohoto typu řízení nejedná o řízení tzv. judicium duplex a soudem nebyly shledány ani důvody pro postup dle § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci, neboť majetkové poměry účastníků dané vlastnictvím nemovitostí tento postup neumožňují. Celková výše nákladů řízení tak činila 56 736 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

84. Výrok o povinnosti žalované zaplatit státu náklady řízení (výrok VI. rozsudku) je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud zohlednil plný procesní neúspěch žalobce ve věci. V daném případě byla/bude z rozpočtu státu uhrazena částka 12 575 Kč (částka 8 575 Kč - viz usnesení na č. l. 366, pokaz na č.l. 387, usnesení na č. l. 417) a vzhledem k tomu, že žalovaná je od placení poplatků osvobozena v rozsahu 25 %, tak ji tíží povinnost k zaplacení částky 3 143,75 Kč na nákladech řízení státu. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení