60 C 63/2024 - 120

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce] [jméno FO], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] [hodnota][Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [Jméno advokáta] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], Praha [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované] [jméno FO], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] [hodnota][Adresa žalované] zastoupena [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem id. podílu o velikosti [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba č. p. [hodnota] - rodinný dům, jenž stojí na pozemku parc. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované [Jméno Zástupce B], advokáta, sídlem [adresa], na náhradě nákladů řízení [částka].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem ideálního podílu o velikosti pozemku parc. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, způsob využití zahrada, a pozemku parc. č. [hodnota], o výměře [Anonymizováno] m2, způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [hodnota], rodinný dům, jenž stojí na pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], v obci [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „předmětná nemovitost“). Žalobu odůvodnil tím, že před uzavřením manželství se žalovanou byl jediným vlastníkem předmětných nemovitostí a darovací smlouvou ze dne [datum] daroval žalované [Anonymizováno] těchto nemovitostí. Vzhledem k tomu, že žalovaná svým úmyslným jednáním ublížila žalobci coby dárci takovým způsobem, kterým zjevně porušila dobré mravy, a jelikož žalobce toto opakované jednání žalované neprominul, tak s odkazem na § 2072 o.z. od darovací smlouvy odstoupil, což žalované oznámil dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum]. Doručením odstoupení došlo k zániku darovací smlouvy a žalobce se stal opětovným vlastníkem předmětných nemovitosti. [adresa] žalovaného žalobce dovozuje z toho, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k hlubokému narušení vztahů, ze strany žalované dochází k soustavnému porušování dobrých mravů, které je naplněno vyhrožováním či slovními invektivy činěnými na úkor žalobce, kterých se žalovaná dopouští i před vlastními nezletilými dětmi, kterým zamezuje přirozenému styku se žalobcem/otcem. Žalobce dále uvedl, že dne [datum] žalovaná obvinila záměrně a připraveně žalobce z agresivního chování a k takto vykonstruované situaci přivolala Policii ČR, a to za účelem poškození žalobcovy osoby a křivě ho obvinila ze svého napadení, kdy vyvoláním tohoto incidentu vykonstruovala důvod pro rozvod a neoprávněné nabytí nemovitého majetku. Dne [datum] žalovaná vyvolala hádku v domácím prostředí a před nezletilými dětmi, kdy samotnému zinscenování údajného napadení žalované nebyly nezletilé děti přítomny, avšak žalovaná opět přivolala hlídku Policie ČR, a to s cílem vykázání žalobce z jeho trvalého bydliště, a to na základě jí vykonstruovaných tvrzení. Usnesením ÚMČ [adresa] ze dne [datum] bylo dáno za pravdu žalobci o smyšlenosti konání žalobce jako agresora, kdy tvrzení žalované jsou lživá a cíleně vytvářená za účelem pošpinit osobu a dobré jméno žalobce. Na základě shora uvedeného žalobce získal na základě odvolání u Městského soudu v Praze rozšířenou péči o nezletilé děti. Dále žalobce uvedl, že žalovaná v mezidobí od [datum] do současnosti žalobce opakovaně pomluvila, a to před nezletilými dětmi, čímž negativně ovlivňuje jejich výchovu, s cílem ovlivnit jednání OSPOD, žalovaná tímto negativně ovlivňuje psychický stav dětí. Žalovaná se dále dopustila nevděku i vůči otci žalobce, kterému oznámila svůj záměr předmětnou nemovitost, kterou jí žalobce daroval, a kterou původně vlastnil otec žalobce, prodat. [adresa] ve vztahu k otci žalobce ze strany žalované rovněž plyne z toho, že žalovaná zamezuje kontaktu nezletilých dětí s prarodiči, otce žalobce opakovaně označila za alkoholika a flákače, který jen vysedává u televize a nic nedělá, kdy toto učinila naposledy na podzim 2022. Další projev nemravného jednání žalované žalobce spatřuje v tom, že žalovaná v rámci řízení u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], uvádí jako důvod rozvodu agresi žalobce vůči žalované a nevhodné chování vůči nezletilým dětem ze strany žalobce. Žalovaná zamezuje žalobci záměrným způsobem ve styku s oběma dětmi, ovlivňuje jejich chování vůči žalobci, zamezuje telefonickým kontaktům dětí se žalobcem. Žalovaná šíří pomluvy o žalobci na veřejnosti, a to jak již v předešlé době opakovaně, tak v posledním období od [datum] až do podání žaloby, kdy se tak jedná o okruhy lidí, kam děti docházejí na kroužky. Hrubý nevděk žalované vůči žalobce dále spočívá v nedůvodném obohacování žalované v podobě nevrácení druhé id. domu na adrese [adresa] [hodnota][adresa], kterou žalobce na žalovanou převedl kupní smlouvou ze dne [datum], avšak vše za předem dohodnutých a společně diskutovaných podmínek, které měly směřovat k upevnění rodinných vztahů. Žalobce poukázal na svou zásluhu na rekonstrukci předmětné nemovitosti. Dále uvedl, že opakovaně došlo k poškození jeho vozidel, kdy k poškození došlo v době, kdy žalovaná věděla, kde se žalobce s vozidly bude pohybovat, a žalobce tyto skutky nepovažuje za náhodu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že předmětné nemovitosti nabyla částečně darem, částečně na základě kupní smlouvy. Žalovaná se vyjádřila ke všem žalobcem uvedeným skutečnostem, které žalobce považuje za projev nevděku, kdy se jedná dle žalované pouze o to, že se žalobce doposud nesmířil s rozpadem manželství účastníků řízení a s tím, že žalovaná požádala o rozvod manželství a o svěření nezletilých dětí do její výlučné péče. Žalovaná považuje předmětnou žalobu za účelovou a šikanózní. Žalovaná označila žalobcova tvrzení za kusá, neúplná a nejasná, když u mnoha jím uváděných důvodů pro odvolání daru nejsou konkrétní údajná porušení dobrých mravů uvedena. Žalovaná popřela, že by se žalobcem vytýkaného jednání dopustila, vyjadřovala se k jednotlivým namítaným, dle žalobce nevděčným, jednáním žalované. Dle žalované nebyly naplněny podmínky pro odvolání daru.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zopakoval, že jsou naplněny důvody pro odvolání daru, poukázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde se řeší otázka úhrady kupní ceny za převod [Anonymizováno] předmětných nemovitostí. Žalovaná neustále zamezuje žalobci ve svobodném styku s dětmi, nezaplatila kupní cenu ve výši [částka], popírá zápůjčku ve výši [částka]. [právnická osoba] podání ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení k jednotlivým skutečnostem a jednáním žalované, které považuje za projev nevděku ze strany žalované. Současně žalobce odkázal na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3164/23, kdy i jednání obdarované v rámci řízení o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti může naplňovat znaky hrubého porušení dobrých mravů.

5. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že v rámci opatrovnického řízení se pouze vyjadřovala ke skutečnostem týkajících se manželského soužití mezi účastníky. Napadení žalované žalobcem nebylo vyvráceno, pouze bylo v usnesení ÚMČ [adresa] konstatováno, že tvrzení účastníků nelze potvrdit ani vyvrátit, kdy věc byla v rovině „tvrzení proti tvrzení“. Žalobcova závislost na drogách v minulosti není pomluvou nebo nepravdou, ale skutečností, kterou se žalobce ve svém okolí příliš netajil, dokonce jako svou přednost vyzdvihoval skutečnost, že se ze závislosti na tvrdých drogách dokázal dostat sám. Chování žalobce v manželství bylo často velmi výbušné, impulsivní a žalobce projevoval vůči žalované přehnanou žárlivost a podezíravost. Žalobce opakovaně sliboval, že se polepší a začne na sobě pracovat. Žalobce není dosud ochoten rozumně se domluvit a řešit se žalovanou zdravotní problémy dcery. Při incidentu dne [datum] žalobce přes její nesouhlas přenesl žalovanou z jednoho pokoje do druhého. Žalovaná má za to, že žalobce své hrubé chování k ní považuje za zcela normální a správné. Verbální napadání žalované ze strany žalobce přetrvává. Děti účastníků podstupují terapie pro zlepšení jejich psychického stavu a zlepšení vztahů s otcem. Tvrzení žalobce o pomlouvání žalobce žalovanou před dětmi je zcela smyšlené. Žalovaná nikdy dětem nezakazovala telefonování s otcem. Žalobce se s dětmi stýká tak, jak rozhodl opatrovnický soud. Žalovaná umožňuje styk dětí s rodiči žalobce, o letních prázdninách 2024 byly děti u rodičů žalobce na Šumavě v červenci 10 dnů, stejně tak v srpnu, navštěvují je i o víkendech. Žalovaná je přestala navštěvovat poté, co ji žalobce poprvé napadl v září 2022. Se všemi příbuznými na Šumavě měla žalovaná velmi vstřícný vztah a s bratrem žalobce je v kontaktu dodnes. Žalovaná má za to, že nebyly dány důvody pro odvolání daru pro nevděk.

6. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že hlavní podstata nevděku žalované je tom, že ona jej odtrhla od nezletilých dětí, nepřistoupila na jeho návrh řešení, aby vše zůstalo beze změny, odtrhla jej od dětí. Žalovaná v rámci opatrovnického řízení uváděla nepravdivé informace a uváděním těchto nepravdivých informací ovlivňovala či snažila se ovlivnit výsledek opatrovnického řízení 7. Při jednání dne [datum] žalobce k incidentu ze dne [datum] uvedl, že nelze prokázat, kdy modřiny žalované vznikly, on žalované nic neudělal, jen ji přenesl do druhé místnosti.

8. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že nevděk žalované spočívá mj. v manipulaci dětí, která má negativně ovlivnit vztah k jejich otci a tato manipulace trvá dosud. Dále žalobce předložil doplnění výpovědi svědka [jméno FO] [jméno FO], který si vzpomněl na další skutečnosti, a to hanlivý, vulgární a pomluvný email, který žalovaná zaslala rodičům žalobce a jeho bratrovi a který se týkal žalobce. Žalobce popřel, že by byl v minulosti závislý na tvrdých drogách. Veškerá tvrzení žalované jsou lživá a účelová, kdy se žalovaná snaží pošpinit dobré jméno žalobce, což žalobce považuje za hrubý nevděk. Žalobce se vždy staral o rodinu a materiálně ji zabezpečoval, zveleboval předmětnou nemovitost.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním:

10. Otec žalobce, [jméno FO] [jméno FO], byl ke dni [datum] vlastníkem předmětných nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí k datu [datum] - list vlastnictví č. [hodnota], pro obec Hlavní město [adresa], k. ú. [adresa]).

11. Ke dni [datum] byl vlastníkem předmětných nemovitostí žalobce, kdy nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí k datu [datum] - list vlastnictví č. [hodnota], pro obec Hlavní město [adresa], k. ú. [adresa]). Žalobce dne [datum] daroval žalované podíl o velikosti na předmětných nemovitostech (darovací smlouva ze dne [datum]).

12. Dne [datum] si účastníci zúžili zákonem stanovený rozsah jejich společného jmění manželů, kdy ode dne [datum] veškeré příjmy, kterých dosáhne jeden z manželů, jakož i přírůstky tohoto majetku a jakékoliv jmění získané za takovéto majetkové hodnoty, budou výlučně jměním tohoto manžela, stejně tak veškeré závazky (notářský zápis ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

13. Žalobce a žalovaná dne [datum] uzavřeli s [Anonymizováno] CZ a.s. zástavní smlouvu, kterou zřídili zástavní právo ve prospěch [Anonymizováno] CZ a.s. k zajištění pohledávky ve výši [částka] ze smlouvy o úvěru, kdy zástavou byly předmětné nemovitosti (zástavní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [Anonymizováno] CZ a.s. ze dne [datum]).

14. Ke dni [datum] byli účastníci vlastníky každý id. [Anonymizováno] předmětných nemovitostí, kdy na předmětných nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch [právnická osoba]. (dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]) a [jméno FO] (povinnost žalobce; smlouva o zřízení zástavního práva ze dne [datum] a ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem k datu [datum]). Kupní smlouvou ze dne [datum] žalobce jako prodávající převedl svůj podíl o velikosti předmětných nemovitostí žalovanou jako kupující, která se zavázala uhradit žalobci kupní cenu ve výši [částka], a to do 10 dnů od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí (kupní smlouva ze dne [datum]). Ke dni [datum] byla žalovaná výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem k datu [datum]).

15. Žalobce zaslal dne [datum] na účet [jméno FO] částku ve výši [částka], kdy ve zprávě pro příjemce uvedl, že se jedná o úhradu dluhu dle dohody ze dne [datum]. Následně [jméno FO] ze svého účtu vybral dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka] (pohyby na účtu s úhradou částky [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum] a výběry [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]).

16. Dne [datum] bylo z mailové adresy [e-mail] zaslán žalobci e-mail, jehož přílohou byl dokument nazvaný jako „Jednostranný zápočet“. Ještě téhož dne žalobce tento e-mail přeposlal advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] (e-maily ze dne [datum]).

17. Žalovaná dne [datum] objednala sebe společně se žalobcem na psychoterapii k [jméno FO], a to na [datum] (sms zprávy z [datum]). Dne [datum] žalobce zaslal žalované zprávu na aplikaci WhatsApp, ve které ji žádal o to, aby spolu trávili čas a přestali se ze všeho vzájemně obviňovat. Dále jí sdělil, že chce vše napravit a najít k žalované znovu společnou cestu. Žádal žalovanou, aby mu odpustila jeho chování, které pramení z toho, že je nešťastný. Na což mu žalovaná odpověděla, že to není jednoduché. Žalobce reagoval tak, že tentokrát ji znovu nezklame (zprávy z aplikace WhatsApp ze dne [datum]).

18. Dne [datum] byla vyslána hlídka Policie ČR, na adresu [adresa] [hodnota], kde mělo dojít k napadení ženy jejím manželem. Žalovaná hlídce uvedla, že s manželem - žalobcem mají dlouhodobé rozepře, manžel je žárlivý a dne [datum] měli slovní rozepři, manžel nechtěl, aby celé věci byly děti přítomny, ale ona nechtěla od dětí odejít, proto ji manžel chytil oběma rukama okolo pasu a odnesl ji do jiného pokoje a když se chtěla vrátit, tak stál ve dveřích a oběma rukama ji strčil tak, že upadla na zem. Hlídce ukázala zarudlý levý loket. Žalobce k danému uvedl, že měli s manželkou slovní rozepři ohledně vzájemných dlouhodobých rozpor. Vzhledem k tomu, že celé jejich rozepři byly přítomny děti, vzal žalovanou kolem pasu a odnesl ji do vedlejšího pokoje, kde žalovaná úmyslně upadla, dále uvedl, že má finanční problémy z předešlé práce. Děti uvedly, že byly přítomny výše uvedené hádce a viděly, jak tatínek odnesl maminku do vedlejšího pokoje, dále průběh hádky neviděly (úřední záznam Policie ČR, Obvodní ředitelství policie III, ze dne [datum], č. j. [adresa]-[Anonymizováno]). Dne [datum] podala žalovaná na Policii ČR vysvětlení, kdy popsala chování žalobce vůči ní, konflikt ze dne [datum] i ze dne [datum] (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], č. j. [adresa]-[Anonymizováno]).

19. Dle lékařské zprávy ze dne [datum] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO], byla žalovaná opakovaně napadena manželem, poslední napadení [datum], žalovaná byla vlečena do pokoje, kde do ní strčil a žalovaná upadla na zem. Lékařka identifikovala několik hematomů na různých místech horních a dolních končetin žalované a konstatovala poúrazovou omezenou hybnost krku se svalovým spasmem. Žalované byl doporučen klidový režim, krční límec, analgetika a dohled psychologa (lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]). Na nedatovaných fotografiích žalované jsou vidět modřiny na horních končetinách (nedatované fotografie žalované). Dne [datum] se žalovaná měla nacházet ve fitness centru, na krku má krční límec (zaměření GPS souřadnic a fotografie). V e-mailu ze dne [datum] [právnická osoba] potvrdila, že dne [datum] ošetřila žalovanou, která měla hematomy a pohmožděniny. Její stav nevylučoval, aby mohla cvičit ve fitcentru; oba účastníky [právnická osoba] zná jako své pacienty (e-mailová komunikace z [datum]). Žalobce na [právnická osoba] podal stížnost České lékařské komoře, kde uvedl, že lékařská zpráva ze dne [datum], kterou [právnická osoba] vypracovala, je nepravdivá (stížnost ze dne [datum], dodejka datové zprávy).

20. Usnesením Úřadu městské části [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo odloženo oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, spočívajícího v ublížení na zdraví jinému, kterého se měl úmyslně dopustit žalobce, a to tím, že měl dne [datum] v čase kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin ve společně užívaném rodinném domě, na adrese [adresa] [hodnota][adresa], po předchozí slovní rozepři fyzicky napadnout svoji manželku - žalovanou, a to tak, že ji měl nejprve uchopit rukama v pase a poté ji měl takto přenést do vedlejšího pokoje, a to z důvodu, aby jejich vzájemné slovní rozepři nebyly přítomny jejich nezletilé děti Valerie a Kryštof, kde měl do ní poté strčit oběma rukama, v důsledku čehož měla upadnout na zem, čímž jí měl tímto svým jednáním způsobit zranění v podobě naraženiny levého loktu s četnými hematomy na horních i dolních končetinách. K odložení oznámení došlo z důvodu, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Z odůvodnění usnesení plyne, že správní orgán shledal rozpory ve výpovědi účastníků, kdy děti účastníků neviděly, co se dělo ve vedlejším pokoji (citované usnesení).

21. Žalobce dopisem ze dne [datum] adresovaným žalované odstoupil od kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které převedl na žalovanou vlastnické právo o velikosti id. k předmětným nemovitostem s odůvodněním, že žalovaná včas neuhradila žalobci kupní cenu. Současně vyzval žalovanou, aby mu převedla podíl k předmětným nemovitostem zpět (odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum]).

22. V dopise ze dne [datum] reagovala žalovaná na dopis pana [jméno FO] ze dne [datum]. V dopise žalovaná popisovala, jakým způsobem se žalovaný zadlužil a jakým způsobem probíhalo soužití účastníků, kdy žalobce měl žalovanou jak fyzicky, tak i verbálně napadat, žalobce je velmi komplikovanou osobností, poznamenán fetováním, alkoholem a celkovou nevyzrálostí (dopis žalované, doručenka, sjetina doručené pošty ze dne [datum]).

23. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal proti žalované určení, že žalobce je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. předmětných nemovitostí. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] převedl na žalovanou id. předmětných nemovitostí, kupní cena činila [částka], avšak žalovaná kupní cenu neuhradila, žalobce od kupní smlouvy dne [datum] odstoupil, odstoupením od kupní smlouvy se žalobce opětovně stal vlastníkem id. nemovitostí, avšak žalovaná neposkytla součinnost při přepisu vlastnického práva. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl, když odstoupení od kupní smlouvy nebylo ze strany žalobce učiněno bez zbytečného odkladu. Odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil (žaloba na určení vlastnického práva k nemovitosti ze dne [datum], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolání ze dne [datum], doplnění odvolání ze dne [datum], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

24. Dne [datum] žalobce doprovázel nezletilou dceru účastníků na ambulantní vyšetření, s tím, že dcera onemocněla refluxem, v lékařské zprávě je uvedeno, že rodina je v rozvodovém řízení (lékařská zpráva ze dne [datum]).

25. Žalobce dopisem ze dne [datum] adresovaným žalované odstoupil od darovací smlouvy ze dne [datum], kterou žalobce daroval žalované podíl o velikosti id. předmětných nemovitostí. Žalobce dar odvolal pro nevděk žalované, který měl spočívat v hlubokém narušení vztahů mezi ním coby dárcem a žalovanou coby obdarovanou, kdy ze strany žalované dochází ve vztahu k žalobci k soustavnému a úmyslnému porušování dobrých mravů. Toto porušování žalobce spatřoval v následujících událostech. Dne [datum] žalovaná žalobce obvinila záměrně z agresivního chování, kdy k této situaci byla přivolána Policie ČR, a to za účelem poškození osoby žalobce a křivého obvinění z napadení žalované. Dne [datum] okolo 15:30 hod žalovaná vyvolala hádku, a to před nezletilými dětmi účastníků, byla přivolána hlídka Policie ČR, a to s cílem vykázání osoby žalobce z bydliště. Jako další neprominutelnou skutečnost žalobce uvedl, že žalovaná před dětmi účastníků šíří lži a nepravdy o žalobci a učí děti lhát a křivě vypovídat. Žalovaná projevila nevděk vůči otci žalobce, a to tím, že chtěla prodat předmětné nemovitosti, které daroval otec žalobce žalobci, a které původně nabyl otec žalobce jako dědictví po svém zesnulém bratrovi. Žalovaná dětem účastníků zamezuje ve styku s jejich prarodiči (rodiči žalobce) a označila otce žalobce za alkoholika a flákače. Za další projev nevděku považuje žalobce chování žalované v rámci opatrovnického řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého žalovaná uvedla, že důvodem rozvodu účastníků byl strach žalované z osoby žalobce, údajná opakovaná agrese žalobce a nepředvídatelné chování žalobce jako reakce na odstěhování. Dalším důvodem pro odvolání daru je dle žalobce skutečnost, že žalovaná zamezuje záměrným způsobem styku žalobce s dětmi a ovlivňuje jejich chování vůči žalobci, zakazuje jim jejich svobodná rozhodnutí o tom, kdy chtějí být se žalobcem a jaké činnosti s ním chtějí dělat. Dále žalovaná měla dle žalobce šířit pomluvy o žalobci na veřejnosti, kdy se jedná o okruhy lidí, kam děti docházejí na kroužky, žalovaná blokuje informace o kroužcích dětí. [adresa] žalovaná vůči žalobci měla projevit i e-mailovou zprávou ze dne [datum], která je podepsána žalovanou, ale měla ji vyhotovit jiná osoba, kdy zpráva obsahovala nepravdy a hrubé pomluvy, vulgarismy a lživé projevy agrese. Posledním projevem nevděku je nedůvodné obohacení v podobě nevrácení druhé id. předmětných nemovitostí (odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Na odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] žalovaná reagovala dne [datum], kdy popřela, že by dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila, a ani zjevně neporušila dobré mravy vůči němu a osobám jemu blízkým (vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum]).

26. V září 2023 žalovaná informovala žalobce o tom, že probíhá lékařské vyšetření jejich nezletilé dcery. Zároveň žalobci zaslala přístupové údaje do školního webu Bakaláři. Ve věci přístupu do webu Bakaláři žalobce komunikoval se základní školou již v říjnu 2022, žádal o zpřístupnění do systému (e-mail ze dne [datum], e-maily z října 2022).

27. V rámci opatrovnického řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že se odstěhovala s dětmi ze společné domácnosti jinam, kdy pro tento krok se rozhodla po posledním fyzickém útoku žalobce vůči ní, kdy konfliktům mezi rodiči byly přítomny i nezletilé děti (replika matky k vyjádření otce v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] popřel tvrzení žalované o konfliktech ze září 2022 a ze dne [datum], poukázal naopak na závadové jednání žalované (vyjádření otce k téže sp. zn. ze dne [datum]). Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byly nezletilé děti účastníků svěřeny pro dobu do a po rozvodu do péče matky, otci bylo stanoveno výživné a byl upraven styk otce s nezletilými dětmi. Proti citovanému rozsudku žalobce podal dne [datum] odvolání (odvolání žalobce ze dne [datum]), ke kterému se následně vyjádřila i žalovaná dne [datum] (vyjádření žalované ze dne [datum]). Žalobce následně reagoval podáním ze dne [datum] (replika ze dne [datum]). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o péči a o výživném potvrdil a změnil výrok o styku otce s dětmi, který rozšířil. V odůvodnění rozsudku (bod 35.) je mj. citováno usnesení Úřadu městské části [adresa] ze dne [datum], dle něhož tvrzení matky o svém opakovaném napadení otcem v přítomnosti dětí se nezakládá na pravdě (rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Dcera účastníků Valerie při svém výslechu v rámci opatrovnického řízení uvedla, že byla účastna toho, že žalobce křičel na žalovanou, stejně tak toho, že žalobce žalovanou přetáhl do obývacího pokoje, kvůli tomu se nezletilá rozbrečela. Chtěla by žít s žalovanou a být s ní více. Se žalobcem byla chtěla být 1x týdne. Syn účastníků Kryštof při svém výslechu popsal, jak trávil letní prázdniny, kdy byl mj. se sestrou v Domažlicích a se žalobcem na Šumavě, vyhovuje mu, že bydlí u žalované, nechtěl by na tom nic měnit. Žalobce by chtěl vídat jednou za 14 dní (výňatek z protokolu z jednání - slyšení názoru nezletilých dětí).

28. Žalobce v rámci opatrovnického řízení určitou dobu zastupovala advokátka [tituly před jménem] [jméno FO], spolu komunikovali ohledně zastupování žalobce v opatrovnickém řízení. Žalobce ji následně plnou moc vypověděl. Advokátka požadovala za poskytnutí právních služeb od žalobce platby předem s odůvodněním, že ti klienti, kteří spadají do kategorie nevěrohodní (bývalí uživatelé drog, dlužníci, proti nimž je vedeno insolvenční řízení), musí platit dopředu a do této kategorie spadá i žalobce (emailová komunikace mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] z března 2023 a ze srpna 2023).

29. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou, aby poté, co se odstěhovala i s dětmi z domácnosti, kterou vedla se žalobcem, mu umožnila převzít si jejich nezletilé děti (výzva k předání dětí ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] podal u OSPOD stížnost na neposkytování součinnosti v předávání nezletilých dětí (stížnost na neposkytování součinnosti ze dne [datum]). OSPOD žalobci sdělil, že do jeho působnosti nespadá řešení vztahů mezi rodiči, pokud takové narušení vztahů nemá natolik patologické dopady, které ohrožují příznivý vývoj dítěte (sdělení OSPOD ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce poté podal stížnost na zaměstnankyni OSPODu, a to z toho důvodu, že tato svým chováním napomáhá ovlivnit výsledek soudního řízení, a to s cílem vyhovět žádosti žalované (podání stížnosti ze dne [datum]). Žalobce podal shodnou stížnost i na Ministerstvo práce a sociálních věcí (stížnost adresovaná Ministerstvu práce a sociálních věcí z důvodu podjatosti, zaujatosti a napomáhání v opatrovnickém řízení ve vztahu k nezl. dětem účastníků). Dopisem ze dne [datum] žalobce znovu žádal OSPOD o pomoc v zajištění styku s nezletilými dětmi (dopis adresovaný OSPOD ze dne [datum]). Žalobce opětovně podal stížnost na zaměstnankyni OSPODu, a to pro její podjatost (stížnost žalobce adresovaná Magistrátu hl. m. Prahy ohledně zaujatosti a napomáhání OSPODu v opatrovnickém řízení ze dne [datum]). Žalobce následně dne [datum] požádal OSPOD, aby byla do spisu sp. zn. [spisová značka], č. j. [Anonymizováno], vložena e-mailová komunikace prokazující materialistický způsob výchovy dětí ze strany žalované (žádost žalobce ze dne [datum] adresovaná vedoucí odboru OSPOD - žádost o přiložení mailové komunikace rodičů do spisu nezletilých dětí).

30. V červnu a červenci 2023 probíhala mezi účastníky a jejich právními zástupci komunikace o rozsahu a datech styku žalobce s nezletilými dětmi (e-mailová komunikace ohledně styku s nezletilými dětmi z června 2023).

31. Žalovaná dne [datum] podala vysvětlení na Policii v souvislosti s poškozením vozidla OPEL Corsa ve vlastnictví žalobce, ke kterému mělo dojít [datum]. Žalovaná uvedla, že v době, kdy k poškození mělo dojít, se účastnila soudního jednání u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci péče o nezletilé děti, vozidlo žalobce nepoškodila a žádné podrobnosti o poškození jí nejsou známy (úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]). Usnesení ze dne [datum] byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci odložena, neboť se nepodařilo zjisti skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (usnesení PČR ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]).

32. Klinická psycholožka [jméno FO] z Dětského centra Paprsek vypracovala dne [datum] zprávu z psychologické konzultace nezletilých dětí účastníků. Ze šetření vyplynulo, že v minulosti děti účastníků negativně snášely konflikty, které probíhaly mezi rodiči. Nyní je situace klidnější, děti pozitivně vnímají fakt, že rodiče žijí odděleně a nedochází mezi nimi ke konfliktům. Emoční pouto k matce i otci se u dcery jeví jako pozitivně rozvinuté k oběma rodičům, u syna je patrné pozitivní a silné pouto k matce, která je pro něho jistotou a bezpečím, k otci má pozitivnější vztah než v minulosti (zpráva z psychologické konzultace ze dne [datum]). 33. [jméno FO] v čestném prohlášení ze dne [datum] mj. uvedl, že byl v obchodním styku se žalobcem, kdy následně došlo k problémům s podnikáním žalobce. V souvislosti s tím evidoval [jméno FO] pohledávku za žalobcem ve výši [částka], kterou následně postoupil na žalovanou, a to na základě žádosti žalobce, s tím, že peníze zajistí žalobce od svého obchodního partnera a půjčka od p. [jméno FO] měla být použita na řešení závazků akciové společností žalobce a vyplacení jeho obchodního partnera. Pohledávka byla poté [jméno FO] uhrazena, ale ze strany žalované nedošlo k výmazu zástavního práva ve prospěch [jméno FO] na předmětných nemovitostech, jmenovaný se dozvěděl, že celá situace byla zneužita ve prospěch žalobce mimo dohodnutý rámec s tím, že doklady měly být uloženy do advokátní úschovy, aby nedošlo k jejich zneužití, což se však nestalo (čestné prohlášení pana [jméno FO] ze dne [datum]).

34. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo manželství účastníků rozvedeno. V rámci řízení žalovaná vypověděla, že k prvnímu napadení žalobcem došlo v září 2022, vyhledali pomoc párového terapeuta, k nápravě vztahu nedošlo. V květnu 2023 se s dětmi odstěhovala z domácnosti s žalobcem. Žalobce popřel, že by se vůči žalované choval agresivně, snažil se manželství zachránit, o což žalovaná neměla zájem (rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

35. Žalobce se obrátil na ombudsmana [tituly před jménem] [jméno FO], kdy ombudsman jeho žádost dne [datum] přijal a zaregistroval pod sp. zn. [Anonymizováno]. O tomto postupu byl žalobce informován dopisem ze dne [datum] (dopis ombudsmana ze dne [datum]).

36. Právní zástupce žalované dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to z titulu pohledávek, které měl [jméno FO] jako věřitel za žalobcem jako dlužníkem v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], smluv o zápůjčce ze dne [datum] a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kdy pohledávky plynoucí z těchto smluv byly na žalovanou postoupeny p. [jméno FO] dne [datum] a dopisem ze dne [datum] žalovaná informovala žalobce o smlouvě o postoupení pohledávky a o jednostranném započtení vzájemných pohledávek mezi žalobcem a žalovanou ve výši [částka] s tím, že zbylá část pohledávky ve výši [částka] nebyla žalobcem dosud žalované uhrazena (výzva, předžalobní upomínka ze dne [datum]).

37. Z nedatovaných zpráv mezi žalobcem a jeho synem Kryštofem vyplývá, že mezi nimi probíhala komunikace o tom, jakým způsobem bude žalobce se svým synem trávit čas (whatsappová komunikace mezi žalobcem a synem Kryštofem). O předávání dětí a péči o ně mezi sebou komunikovali rovněž účastníci řízení (whatsappová komunikace mezi žalobcem a žalovanou).

38. V rámci řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] byl dne [datum] vyslechnut žalobce jako svědek, kdy uvedl, že s [jméno FO] uzavřel smlouvu o zápůjčce a se žalovanou kupní smlouvu. Kupní smlouva byla uzavřena za účelem úhrady části dluhu vůči panu [jméno FO]. Žalovaná měla podvést žalobce, a to tím, že místo toho, aby zaplatila kupní cenu, tak započítávala dlužnou částku. Postoupení pohledávky mělo být složeno do úschovy Žalovaný měl vůči [jméno FO] několik pohledávek, k jedné pohledávce se dostala i žalovaná. Konečná dlužná suma byla ve výši [částka]. Dlužná částka v této výši měla být uhrazena ze strany žalované, a to žalobci na jeho účet. Advokátka žalobce vytvořila jednostranný zápočet k [datum], ale až v roce 2022 se dopočítávalo příslušenství, a to činil [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně došlo k úhradě této dlužné částky, ale ne ze strany žalované, ale přímo žalobcem, ačkoliv platba šla přes účet žalované. Peníze byly získány od pana [jméno FO], který finanční prostředky předal žalované v několika splátkách, asi v 7. Úhrada dluhu vůči [jméno FO] byla proto, aby došlo k odstranění zástavního práva na předmětném domu, aby mohlo být vlastnické právo k polovině domu převedeno dle kupní smlouvy na žalovanou, tento proces byl proto, kdyby se objevil nějaký věřitel (výňatek protokolu z jednání zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

39. Předžalobní výzvou ze dne [datum] právní zástupce [jméno FO] vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že [jméno FO] dne [datum] poskytl žalované zápůjčku ve výši [částka], která měla být vrácena do [datum], což žalovaná neučinila a ani nepřistoupila k zajištění zápůjčky. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] a ze dne [datum]). 40. [tituly před jménem] [adresa] se vyjadřoval k údajnému napadení žalované ze strany žalobce. Ve vyjádření uvedl, že není možné jednoznačně prokázat, jak závažné údajné poranění bylo, nelze ani prokázat, zda k napadení a poranění skutečně došlo. Ošetřující lékařkou měly být hematomy zkontrolovány a mělo být sledováno jejich hojení. Stejně tak co se týká zranění krční páteře, mělo dojít ke kontrolním snímkům (vyjádření odborného názoru pro soudní jednání ze dne [datum] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO]).

41. Ve věci byli slyšeni svědci [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jejichž výpovědi jsou hodnoceny níže.

42. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva nebyla podána po právu.

43. V daném případě se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem ideální ve výroku I. rozsudku blíže specifikovaných nemovitostí, které daroval žalované, avšak od darovací smlouvy odstoupil a odvolal dar pro nevděk žalované.

44. Soud se zabýval nejprve otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

45. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 635/2003, 22 Cdo 1850/2009, 21 Cdo 2494/2010). Původní vlastník nemovitosti poté, co ji převedl smlouvou na jinou osobu (nabyvatele), a poté, co došlo k vkladu vlastnického práva nabyvatele do katastru nemovitostí příslušným katastrálním úřadem, má vždy naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k nemovitosti, jestliže uplatňuje určitý právní důvod, jehož existence by měla za následek zánik právních účinků dané smlouvy. Za dané situace, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník předmětných nemovitostí, zapsána žalovaná a žalobce tvrdí, že došlo k obnovení jeho vlastnických práv k předmětných nemovitostí z důvodu odvolání daru pro nevděk, je na straně žalobce dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť rozhodnutím soudu o určení vlastnického, resp. spoluvlastnického práva, by žalobce mohl dosáhnout zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí a dosáhnout souladu mezi stavem faktickým a stavem právním s tím, že žalobce nemůže dosáhnout účinné právní ochrany jinak. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tak dle závěru soudu dán.

46. Poté, co soud uzavřel, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zabýval se po věcné stránce, zda byly naplněny předpoklady pro vrácení daru žalovanou žalobci.

47. Soud se nejprve zabýval rozhodnou právní úpravou dopadající na danou věc a dospěl, k závěru, že je třeba aplikoval příslušná ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum]. Byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo po [datum] (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, sp. zn. 33 Cdo 437/2020, sp. zn. 33 Cdo 1841/2020). Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou; pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu - logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později, bez ohledu na vůli smluvních stran, měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před [datum], vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. zák.). Akceptací jiného názoru by došlo k nepřiměřenému narušení zásady ochrany nabytých práv účastníků, kteří při založení právního poměru (darování) vycházeli z určitého legitimního očekávání a nemohli jakkoli ovlivnit či předvídat, že dojde ke změně právní úpravy ve vztahu k vrácení daru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2574/2020). Jelikož darovací smlouva v daném případě byla uzavřena v roce 2009, tak soud aplikoval na danou věc ust. § 630 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do [datum] (dále jen „obč. zák..“) Dle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

48. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce dle shora citovaného ustanovení není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale jen takové chování, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a to buď porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, kdy stupeň závažnosti je přitom hodnocen podle objektivních kritérií (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1708/2000). Jednotlivá jednání, která lze v souhrnu považovat za hrubé porušení dobrých mravů, je možno prohlásit za soustavné, jestliže jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost, tj. že k nim došlo v krátkém časovém období (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3012/2009). Je třeba zdůraznit, že ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, je jednáním hrubě porušujícím dobré mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3243/2021, 33 Cdo 767/2011, sp. zn. 33 Cdo 2425/98, sp. zn. 33 Odo 538/2003). Rozhodující není subjektivní pocit dárce (např. lítost a pociťovaný nevděk), kdy rozhodující je, zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2075/2011, 33 Cdo 767/2011, 29 Cdo 228/2000, 33 Cdo 4112/2019, sp. zn. 33 Cdo 1390/2013). Znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. nenaplňuje pouhý nevděk, ojedinělý exces v chování obdarovaného, případně reakce na nevhodné chování dárce. Musí se jednat o takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2781/2009), kdy je třeba rovněž hodnotit i vzájemné chování účastníků právního vztahu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5414/2016).

49. K zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnického práva dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního jednání dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. Pro toto jednostranné adresné právní jednání platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní jednání obecně. K platnosti právního jednání dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny; kdy tyto skutečnosti pak vymezují i rámec dokazování. Je tedy nezbytné přesně vymezit, v čem konkrétně obdarovaný měl dle dárce porušit hrubým způsobem dobré mravy, a musí to být učiněno již při samotném úkonu odstoupení, případně v žalobě. Jen tak - při současném splnění zákonných předpokladů dle § 630 obč. zák. - nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního jednání dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení vlastnictví dárce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3582/2021).

50. V poměrech dané věci bylo klíčové posouzení, zda důvody pro vrácení daru uvedené v dopise ze dne [datum] a potažmo v žalobě jsou dostatečně určité, zda se obdarovaná dopustila dárcem namítaného jednání a zda dané jednání obdarované naplňuje skutkovou podstatu ust. § 630 obč. zák.

51. Soud je toho názoru, že k odvolání daru ze strany žalobce došlo po formální stránce řádně. Dopis žalobce ze dne [datum] obsahuje popis jednání, jímž mělo dle žalobce dojít k naplnění důvodů pro vrácení daru, kdy žalobce dostatečně určitě a nezaměnitelně specifikuje, v jakém konkrétním jednání žalované žalobce spatřuje porušení dobrých mravů za strany žalované, kdy se jej měla žalovaná dopustit a vůči komu. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že právní jednání, jímž žalobce odvolal dar a vůči žalované uplatnil právo na vrácení daru, nevykazuje obsahové či formální vady, ze kterých by bylo možno dovodit, že jde o právní jednání neplatné či nicotné. Stejně tak v žalobě samotné jsou žalobcem shora uvedené důvody pro odvolání daru popsány dostatečně určitě, a proto se soud dále zabýval otázkou, zda byly naplněny zákonem stanovené předpoklady pro vrácení daru dle § 630 o.z.

52. Jak již soud uvedl výše, aby chování obdarovaného (žalované) vůči dárci (žalobci) naplňovalo skutkovou podstatu § 630 obč. zák., musí se jednat o takové závadné chování obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které, se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity, nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Dobrými mravy se dle judikatury rozumí souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont musí být posuzován z hlediska konkrétního případu v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 249/97). Soud tak zjišťuje, zda se výkon práva příčí dobrým mravům v daném čase a na daném místě podle objektivního kritéria, nezávisle na vědomí a vůli toho, kdo právo nebo povinnost vykonává, a to nezávisle na jeho zavinění (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2020/98).

53. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání hrubě porušujícího dobré mravy. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Důležité je i vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí být tvrzeným amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k závěru o naplnění důvodů revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce - je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018). Z výše uvedených kritérií soud vycházel při rozhodování dané věci. V obecné rovině lze dovodit, že chování obdarovaného (který je v rodinně právním vztahu s dárcem, je jeho manželem/manželkou), které by spočívalo v tom, že obdarovaný opustí společnou domácnost, fyzicky napadne dárce, je jednáním, které dárci ubližuje a odporuje dobrým mravům a dárce takové jednání nepochybně může vnímat jako nevděk vůči své osobě. Při posuzování otázky porušení dobrých mravů je však třeba v každém konkrétním případě brát v úvahu, jaké byly okolnosti takového případného jednání obdarovaného, co danému jednání předcházelo a jaké byly vzájemné poměry účastníků právního vztahu a případně osob blízkých, a to z objektivního hlediska.

54. Soud se tak zabýval jednotlivými důvody pro odvolání daru tak, jak byly žalobcem vymezeny v dopise ze dne [datum] a v žalobě samotné.

55. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná vůči žalobci či osobám jemu blízkým dopustila takového jednání, které by hrubě porušovalo dobré mravy. Žalovaný závadné jednání žalované vymezil následovně.

1. Namítané jednání 56. V předmětné věci žalobce spatřoval jednání, kterým žalovaná žalobci měla ublížila, v tom, že žalovaná dne [datum] žalobce obvinila z agresivního chování, kdy k danému byla přivolána Policii ČR a tento incident měl posloužit pro účely rozvodového řízení tak, aby žalovaná získala nemovitý majetek. Žalobce v daném případě tížilo důkazní břemeno a byl povinen prokázat, že žalovaná předmětný incident vyvolala, situaci vykonstruovala a nedůvodně obvinila žalobce z agresivního chování. Tuto svou povinnost žalobce nesplnil, kdy jeho argumentace zůstala pouze v rovině tvrzení. Je sice nesporné, že mezi účastníky řízení docházelo a dochází k dlouhodobým neshodám, nelze však přehlížet, že jde o neshody vzájemné. Nelze mít za to, že by závadnost chování žalované naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru podle ustanovení § 630 obč. zák. Pokud žalobce tvrdil, že tento incident měl žalované posloužit pro účely rozvodového řízení, nelze tomuto tvrzení přisvědčit, kdy to byla právě žalovaná, která po tomto incidentu dne [datum] objednala sebe a žalobce na společnou párovou terapii s žalobcem (bod 17. rozsudku) a sám žalobce v komunikaci se žalovanou uvádí, že chce vše napravit a najít k žalované společnou cestu, žádá žalovanou, aby mu odpustila jeho chování s tím, že tentokrát ji nezklame (bod 17. rozsudku). Stejně tak není zřejmé, proč by vyvolání tohoto incidentu mělo směřovat cíleně ze strany žalované k neoprávněnému nabytí nemovitého majetku, a to za situace, kdy žalobce již téměř jeden rok před tímto incidentem převedl na žalovanou předmětných nemovitostí. Soud dodává, že skutečnost, že se žalovaná nechovala a nechová dle představ žalobce nebo tak, jak si on představuje a představoval, bez dalšího nevede k závěru, že chování žalované porušuje dobré mravy, nad to, že porušuje dobré mravy značným způsobem.

2. Namítané jednání 57. Dle žalobce žalovaná měla vyvolat incident proti žalobci dne [datum]. Usnesením Úřadu městské části [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo odloženo oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití (bod 20. rozsudku), kdy dle odůvodnění usnesení nelze prokázat, že poranění žalované způsobil žalobce, kdy celá věc leží v rovině „tvrzení proti tvrzení“ a nelze jednání žalobce ani jednání žalované potvrdit nebo vyvrátit. Z výše uvedeného plyne, že k určitému incidentu mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] došlo, avšak sporný je jeho průběh. Na základě provedeného dokazování (úřední záznam policie ze dne [datum] - bod 18. rozsudku) je dle názoru soudu bez jakýkoliv pochyb prokázané, že v době předmětného incidentu byla situace mezi účastníky přinejmenším napjatá. Ačkoliv bylo řízení o předmětném skutku odloženo, nelze jednání žalované spočívající v přivolání hlídky Policie a podání vysvětlení považovat za hrubé porušení dobrých mravů, které by spočívalo v křivém obvinění žalobce. Ze shora citovaného usnesení vyplynulo, že žalobce fyzicky manipuloval se žalovanou - žalobce sám doznal, že žalovanou uchopil v pase a přenesl ji z jedné místnosti do druhé, a žalovaná tak mohla mít důvodnou obavu o své zdraví a obavu z eskalace takového chování. Nelze tak uzavřít, že by jednání žalované mělo za cíl pouze poškodit žalobce v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] tak, jak je žalobcem dovozováno. Stejně tak nelze odhlédnout ani od toho, že svědkem této události /přenesení žalované žalobcem do jiného pokoje/ byly nezletilé děti účastníků (bod 18. rozsudku), kdy dcera účastníků toto potvrdila i v rámci svého výslechu v opatrovnickém řízení (bod 27. rozsudku). Znovu tedy tento incident svědčí o napjatých vztazích mezi účastníky, ale rozhodně z něj nelze vyvodit, že by žalovaná tento incident úmyslně sama vyvolala za účelem označit žalobce za agresora či jej křivě obvinit. Fotografie žalované pak dokládají, že žalovaná měla na horních končetinách hematomy (bod 19. rozsudku), což bylo potvrzeno i v lékařské zprávě ze dne [datum] (bod 19. rozsudku). Pokud žalobce namítal, že není zřejmé, kdy hematomy vznikly a poukazoval na skutečnost, že ošetřující lékařka je známou žalované, tak k danému soud uvádí, že existence hematomů byla prokázána a s ohledem na shora uvedené nelze jednání žalované hodnotit jako jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy není možné, aby žalobce v situaci, kdy se žalovaná nechce se žalobcem přesunout do jiné místnosti, ji tam přenesl proti její vůli. Pokud v této situaci někdo jednal mírně řečeno nekorektně, tak to byl právě žalobce. Otázka, zda žalovaná následující den po incidentu cvičila ve fitness centru, je pro posouzení věci nerozhodná.

3. Namítané jednání 58. Dále žalobce považoval za závadné jednání žalované, že měla v období od [datum] až do odvolání daru, opakovaně pomlouvat žalobce před jejich nezletilými dětmi, šířila lži a nepravdy o žalobci. Žalobce v daném případě tížilo důkazní břemeno a byl povinen prokázat, že k danému jednání ze strany žalované docházelo. Tuto svou povinnost žalobce nesplnil, kdy skutečnost, že by žalovaná soustavně žalobce pomlouvala před jejich nezletilými dětmi, neprokázal a jeho argumentace zůstala pouze v rovině tvrzení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce subjektivně vnímá, že žalovaná ovlivňuje nezletilé děti účastníků tak, že mají negativní vztah k otci, šíří lži o žalobci a navádí je, aby o žalobci hovořili negativně. Tato tvrzení žalobcem však prokázána nebyla, a zůstala pouze v rovině toho, jak žalobce subjektivně vnímá vztah se svými dětmi. Na základě provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by žalovaná „štvala“ děti účastníků proti žalobci nebo že by negativně ovlivňovala jejich výchovu. Soud má za prokázané, že děti účastníků chtějí žít trvale se žalovanou a žalobce chtějí navštěvovat 1-2 x týdně. Syn účastníků při své výpovědi v rámci opatrovnického řízení uvedl, že si nedokáže představit, že by trávil tolik času s žalobcem, jako ho tráví s žalovanou (bod 27. rozsudku). Je třeba uvést, že vztah rodič - dítě není vztahem jednostranným, ale vztahem dvoustranným a je třeba, aby obě tyto strany o tento vztah pečovaly, dbaly o něj a chovaly se náležitým způsobem. Pokud děti účastníků při svém výslechu v opatrovnickém řízení hovořily tak, že chtějí být raději se žalovanou, nelze bez dalšího učinit závěr, že takto vypověděly, protože byly pod vlivem žalované. Nelze tedy to, že žalobce není spokojen s tím, jak ho vnímají jeho děti v dané situace, přičítat k tíži žalované. Je zřejmé, že děti účastníků negativně vnímaly a vnímají rozpad manželství účastníků a jejich následné soužití a jejich příklon k žalované je evidentní. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by tento stav byl výsledkem negativního ovlivňování dětí ze strany žalované.

4. Namítané jednání 59. Žalobce dále spatřoval nemravné jednání žalované v tom, jakým způsobem se chovala a jednala vůči jeho otci - žalobci osobě blízké. Otec žalobce v roce 2008 žalobci daroval předmětné nemovitosti, kdy úmyslem daru bylo, aby budoucí rodina žalobce měla své vlastní bydlení. Záměr žalované, který oznámila v roce 2023, tedy předmětné nemovitosti prodat, měl otce žalobce citově zasáhnout, kdy on sám původně nabyl předmětné nemovitosti jako dědictví po svém zesnulém bratrovi. Předně je třeba uvést, že jednání, k němuž došlo před uzavřením darovací smlouvy, je pro posouzení podmínek pro vrácení daru, zcela nerozhodné, kdy podstatné a relevantní je toliko jednání po uzavření darovací smlouvy. Žalovaná nebyla žádným způsobem vázána přáním otce žalobce, jak má být s nemovitostmi naloženo. Byl to naopak žalobce, který dobrovolně převedl vlastnické právo k nemovitostem na žalovanou, částečně darovací smlouvou, částečně kupní smlouvou. Pokud záměr žalované prodat předmětné nemovitosti citově zasáhl otce žalobce, jedná se pouze o jeho subjektivní vnímání celé situace, které nelze považovat ze strany žalované za hrubé porušení dobrých mravů, kdy, pokud by žalovaná předmětné nemovitosti skutečně prodala, vykonávala by tak pouze své právo, které jí náleží, kdy je pouze na žalované, jak s předmětnými nemovitostmi naloží. Nelze odhlédnout ani od toho, že do dnešního dne žalovaná nemovitosti neprodala. Pokud žalobce chtěl zajistit, aby vlastnické právo nepřešlo mimo členy jeho rodiny, mohl v rámci darovací smlouvy a posléze kupní smlouvy zajistit, aby žalovaná ve chvíli, kdy by chtěla nemovitosti prodat, je musela, např. na základě předkupního práva, nejprve nabídnout žalobci. Žalobci toto neučinil, ale byl to naopak on, kdo tento nemovitý majetek vyvedl mimo rodinu jeho otce. Případný záměr žalované prodat předmětné nemovitosti nelze označit za porušení dobrých mravů, které by odůvodnilo vrácení daru ve smyslu ust. § 630 obč. zák., neboť je nezadatelným právem žalované s předmětnými nemovitostmi disponovat (tedy eventuelně je i prodat). Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce žalobce pouze upozornila na právo, které jako výlučný vlastník věcí má, které není nikterak (tj. ani ze zákona, ani ze smlouvy) omezeno a s jehož případnou realizací měl a musel žalobce při převodu vlastnického práva počítat. Lze uzavřít, že ve využívání subjektivních práv žalované nelze spatřovat porušení dobrých mravů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1192/2003).

60. Stejně tak pokud žalobce považoval za nemravné jednání žalované, že zamezovala styku nezletilých účastníků s jejich prarodiči, tak z provedeného dokazování vyplynulo, že ke styku mezi nezletilými dětmi a rodiči žalobce dochází. Otec žalobce při svém výslechu uvedl, že od roku 2020 do současnosti vnoučata vídá, když je syn přiveze s tím, že v zimě společně bobují, na podzim pouští draky, občas jezdí na výlety po Šumavě. Od r. 2020 do současné doby každé prázdniny vnoučata k rodičům žalobce přijedou, a to v čase, kdy je má u sebe žalobce. Stejně tak dcera účastníků komunikuje se svou babičkou - matkou žalobce, prostřednictvím SMS zpráv (výpověď [jméno FO] [jméno FO] na čl. 70 p.v. a 71 spisu). Styk s prarodiči potvrdil při svém výslechu v rámci opatrovnického řízení i syn účastníků nezletilý Kryštof, který uvedl, že o letních prázdninách byl se sestrou v Domažlicích a se žalobcem na Šumavě (bod 27. rozsudku). Nelze tak uzavřít, že žalovaná zamezuje styku mezi nezletilými dětmi a jejich prarodiči, kdy ke styku dochází v průběhu celého roku, jak uvedl sám otec žalobce, když vyjmenoval aktivity, které společně dělají v průběhu kalendářního roku.

61. Dále žalobce považoval za závadné jednání žalované to, že měla otce žalobce označit za „alkoholika a flákače“. Žalobce v daném případě tížilo důkazní břemeno a byl povinen prokázat, že k danému jednání ze strany žalované došlo. Tuto svou povinnost žalobce nesplnil, kdy skutečnost, že by žalovaná takto slovně otce žalobce označila, neprokázal a jeho argumentace zůstala v rovině tvrzení. Ani otec žalobce při svém výslechu v rámci tohoto řízení soudu nesdělil, že by ho žalovaná označila těmito slovy. K tomu soud uvádí, že i pokud by žalovaná otce žalobce označila za „alkoholika a flákače“, nedosahovalo by toto jednání žalované takové intenzity, jenž by představovalo hrubé porušení dobrých mravů, které by odůvodnilo vrácení daru.

5. Namítané jednání 62. Žalobce dále namítal, že žalovaná v rámci opatrovnického řízení uvedla jako důvod rozvodu agresi žalobce vůči žalované a nevhodné chování vůči dětem a uvedla lživé informace o důvodech svého odstěhování ze společné domácnosti (strach ze žalobce, agrese žalobce), kdy dle žalobce tak žalovaná nejedná poctivě a snaží se poškodit žalobce. Žalobce zde odkázal na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3164/23 ze dne 7. 5. 2024, ve kterém Ústavní soud dovodil, že jednání jednoho z účastníků v rámci soudního řízení představovalo výkon práv excesivní, zjevně nepřiměřený, zlovolně motivovaný, a tak hrubě překračující dobré mravy. K danému soud uvádí, že ačkoliv může žalobce subjektivně vnímat jednání žalované jako jednání, které hrubě porušuje dobré mravy, tak z provedeného dokazování vyplynulo, že nelze objektivně dovodit, že by jakékoliv žalobcem tvrzené jednání žalované dosáhlo takové intenzity, že by hrubě porušilo dobré mravy. Lze sice uzavřít, že se žalovaná patrně nechovala vůči žalobci tak, jak si on představoval, ale to bez dalšího nevede k závěru, že chování žalované porušuje dobré mravy, nad to, že porušuje dobré mravy značným způsobem. Porušení dobrých mravů je nutné posuzovat z hlediska intenzity a četnosti závadového jednání obdarovaného. Z tohoto pohledu, při zohlednění i vzájemného jednání žalobce a žalované, resp. chování žalobce vůči žalované, nelze dle názoru soudu uzavřít, že by se ze strany žalované jednalo o takové chování, které by hrubě porušovalo dobré mravy ve smyslu ust. § 630 obč. zák. Jak již shora uvedeno, nikoliv každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi či představou jedné či druhé strany, naplňuje znaky dle § 630 obč. zák., kdy musí jít o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, tedy o kvalifikované porušení morálních pravidel, a toto v daném případě naplněno nebylo. Pokud pak žalobce rozhodnutí soudu v rámci opatrovnického řízení ve věci péče o nezletilé považuje pouze za výsledek manipulace ze strany žalované a jejího „očerňování“ žalobce, tak tomuto závěru nemůže soud přisvědčit, kdy opatrovnický soud rozhoduje v nejlepším zájmu nezletilých dětí, kdy vychází i z jejich přání, které bylo takové, že se s otcem chtějí vídat 1-2x za 14 dní. Nad rámec výše uvedeného pak soud uvádí, že nelze odhlédnout ani od faktu, že z provedeného dokazování vyplynulo, že to byl i žalobce, který vztahy mezi účastníky vyhrocoval, a byl to on, jehož jednání bylo na hraně dobrých mravů (např. žalobce proti vůli žalované žalovanou přenesl z jednoho pokoje do druhého).

6. Namítané jednání 63. Žalobce dále namítal, že žalovaná negativně ovlivňuje nezletilé děti vůči žalobci a zamezuje jim ve styku se žalobcem, a to od [datum] až do současnosti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že klinická psycholožka [jméno FO] provedla psychologické konzultace nezletilých dětí účastníků. Ze šetření vyplynulo, že v minulosti děti negativně snášely konflikty, které probíhaly mezi účastníky. V současné době pak je situace klidnější, děti pozitivně vnímají fakt, že rodiče žijí odděleně, a nedochází mezi nimi ke konfliktům (bod 32. rozsudku). Z WhatsAppové komunikace mezi žalobcem a jeho dětmi lze dovodit, že komunikace mezi dětmi a otcem - žalobcem probíhala s tím, že žalobce se snažil organizovat [právnická osoba] nejrůznější aktivity. Nezletilé děti ale ne vždy měly zájem trávit s žalobcem svůj volný čas tak, jak si žalobce přál. Z komunikace mezi žalobcem [právnická osoba] nelze uzavřít, že by žalovaná komunikaci zamezovala či že by dokonce komunikovala se žalobcem jménem dětí. V rozhodném období panovala jak mezi účastníky napjatá atmosféra, kterou děti špatně snášely, jak ostatně ve své zprávě uvedla psycholožka [adresa]. Pokud žalobce uváděl, že žalovaná měla proti němu děti „štvát“ a zamezovat kontaktům, tak se jedná o subjektivní vnímání situace ze strany žalobce, ale nebylo objektivně postaveno na jisto, že k žalobcem tvrzenému nemravnému jednání ze strany žalované docházelo. Žalobce nemravné jednání žalované pouze tvrdil, avšak neprokázal. Jak již soud uvedl výše, sami nezletilé děti uvedly, že chtějí žít trvale se žalovanou (bod 27. rozsudku). Nad to soud uvádí, že pokud má žalobce za to, že žalovaná nedodržuje rozhodnutí soudu ve věci péče o nezletilé děti, musí se žalobce v této věci obrátit na opatrovnický soud.

7. Namítané jednání 64. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná o něm šířila pomluvy před trenéry dětí, vedoucími kroužků a mezi rodiči ostatních dětí. Žalobce v daném případě tížilo důkazní břemeno a byl povinen prokázat, že k danému jednání ze strany žalované došlo. Tuto svou povinnost žalobce nesplnil, kdy skutečnost, že by žalovaná se takovéhoto jednání dopouštěla, neprokázal a jeho argumentace zůstala pouze v rovině tvrzení. K tomu soud uvádí, že i pokud by žalovaná o žalobci „šířila pomluvy“, tak by se muselo jednat o tak zásadní nepravdivá tvrzení, která by musela zasáhnout nemalý počet osob, aby takové jednání dosáhlo intenzity, jakou zákon požaduje k tomu, aby takové jednání mohlo být považováno za hrubé porušení dobrých mravů, které by následně odůvodnilo vrácení daru. Stejně tak pokud žalobce namítal, že mu žalovaná neumožňovala přístup do informačního systému základní školy, kterou děti navštěvují, tak k tomu soud uvádí, že žalobce je zákonným zástupcem obou nezletilých dětí a jako takový se měl a mohl obrátit přímo na příslušnou školu, aby mu ta sdělila informace týkající se školní docházky nezletilých dětí. Skutečnost, že mu žalovaná případně neposkytla přihlašovací údaje do školního systému nelze považovat za jednání, které by hrubě porušovalo dobré mravy.

8. Namítané jednání 65. Jako další příklad nemravného jednání žalované žalobce uvedl dopis ze dne [datum]. Tento dopis byl žalovanou adresován [jméno FO], příteli žalobce. V dopise žalovaná popisovala, jakým způsobem se žalovaný zadlužil, jakým způsobem probíhalo soužití účastníků, kdy žalobce měl žalovanou jak fyzicky, tak i verbálně napadat. Rovněž se vyjádřila k osobě žalobce s tím, že je to velice komplikovaná osobnost, poznamenaná alkoholem, fetováním a celkovou nevyzrálostí. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou již několik let konfliktní, přičemž v současné době panuje mezi nimi vysoká animozita. Obsah dopisu žalované ze dne [datum] ve vztahu k hodnocení osoby žalobce jistě nelze považovat za ideální a žalobce obsah dopisu subjektivně vnímá jako útok na svou osobu ze strany žalované, avšak dle názoru soudu tento dopis nelze s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci označit jako jednání hrubě porušující dobré mravy, kdy k tomu, aby šlo o jednání hrubě porušující dobré mravy, je nezbytné, aby osoba porušující dobré mravy jednala natolik negativním (závadným) způsobem, a to co do rozsahu a intenzity, že je takové chování při poměření s dobrými mravy ve společnosti zásadně nepřijatelné. Obsah dopisu nedosahuje z hlediska intenzity takové výše, že by se ze strany žalované jednalo o ublížení žalobci, kterým by žalovaná hrubě porušila dobré mravy.

9. Namítané jednání 66. Poslední namítané závadné jednání žalované mělo spočívat v tom, že nevrátila žalobci id. předmětných nemovitostí, která byla na žalovanou převedena kupní smlouvou ze dne [datum], kterou žalovaná porušila, když žalobci neuhradila sjednanou kupní cenu. Žalobce vedl proti žalované soudní řízení o určení vlastnického práva z důvodu odstoupení od kupní smlouvy pro neuhrazení kupní ceny a v řízení nebyl procesně úspěšný (bod 23. rozsudku). Z pravomocného rozhodnutí v citované věci vyplývá, že žalovaná není povinna žalobci vrátit předmětných nemovitostí, kterou nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. S ohledem na dané tak neexistuje relevantní důvod, na základě kterého by žalovaná měla žalobci vrátit předmětných nemovitostí, které na ni žalobce převedl na základě shora uvedené kupní smlouvy a jejich nevrácení nemůže naplnit skutkovou podstatu porušení dobrých mravů hrubým způsobem.

10. Namítané jednání 67. Žalobce dále tvrdil v podání ze dne [datum], že žalovaná neuhradila kupní cenu dle shora citované kupní smlouvy, v čemž spatřoval porušení dobrých mravů ze strany žalované.

68. Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že aby mohlo být odstoupení od darovací smlouvy a následná žaloba úspěšné, je nezbytné přesně vymezit, v čem konkrétně obdarovaný porušil hrubým a zásadním způsobem dobré mravy, a musí to být učiněno již při samotném úkonu odstoupení, případně v žalobě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 767/2011, sp. zn. 25 Cdo 453/2000, sp. zn. 2 Cdon 127/96, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, sp. zn. 33 Cdo 5936/2016, sp. zn. 33 Cdo 1416/2013).

69. Žalobce toto tvrzené závadné jednání namítl až následně v rámci řízení v jednom ze svých podání, a nikoliv již v rámci odvolání daru, případně v žalobě. Soud se i přesto tímto namítaným jednáním pro úplnost zabýval.

70. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce podnikal v oblasti realit, kdy do této činnosti zapojil mj. i [jméno FO]. Ve věci byli slyšeni svědci [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří se podíleli na finanční operacích, které mezi účastníky a třetími osobami probíhaly od roku 2021. 71. [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že před 7-8 lety započal spolupráci se žalobcem, která spočívala v tom, že žalobci půjčoval finanční prostředky na žalobcovo podnikání. Žalobce postupně finanční prostředku panu [jméno FO] vracel, až zbyl nedoplatek 2 miliony Kč. V souvislosti s půjčkami ze strany pana [jméno FO] vázlo na předmětných nemovitostech, které jsou předmětem vrácení daru, zástavní právo ve prospěch pana [jméno FO]. Následně žalovaná uhradila částku ve výši 2 mil. Kč panu [jméno FO] s tím, že dle svědka mělo jít o finanční prostředky, které ale obstaral žalobce (výpověď svědka [jméno FO] na č. l. 102-103 spisu).

72. Svědek [jméno FO] vypověděl, že poskytl žalované částku ve výši 2 mil. Kč, a to za přítomnosti žalobce. Žalobce seznámil žalovanou s panem [jméno FO] s tím, že žalovaná potřebuje půjčit peníze, protože žalovaná bude kupovat pohledávku, aby mohlo dojít k výmazu zástavního práva na nemovitostech. Svědek [jméno FO] předal finanční prostředky žalované v hotovosti za přítomnosti žalobce (výpověď svědka [jméno FO] na č. l. 103-104 spisu).

73. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že ho žalobce oslovil s tím, aby pro něho upravil dokument týkající se jednostranného zápočtu, v rámci kterého měla žalovaná započítat odkoupenou pohledávku z prosince 2021 od [jméno FO], který byl věřitelem této pohledávky a dlužníkem byl žalobce, a to na část kupní ceny za předmětné nemovitosti. Dále svědek uvedl, že účel zápočtu byl takový, že žalovaná nebude hradit kupní cenu za polovinu podílu na nemovitostech, kdy toto byla dohoda účastníků (výpověď svědka [tituly před jménem] Courtouna na č. l. 104-105 spisu).

74. Z výše uvedeného vyplývá, že finanční prostředky ve výši [částka] od svědka [jméno FO] byly použity na úhradu pohledávky, kterou měl p. [jméno FO] za žalobcem, na žalovanou byly postoupeny pohledávky p. [jméno FO] za žalobcem a následně žalovaná tyto pohledávky za žalobcem (postoupené panem [jméno FO]) započetla proti pohledávce žalobce ve výši 5,1 mil. Kč (kupní cena předmětných nemovitostí), kterou měl žalobce za žalovanou. Dle dohody účastníků mělo tímto započtením dojít k zániku celé pohledávky ve výši 5,1 mil. Kč, kterou měl žalobce za žalovanou. Pokud tedy žalobce tvrdil, že žalovaná tím, že mu neuhradila kupní cenu ve výši 5,1 mil. Kč hrubě porušila dobré mravy, je tato námitka lichá, kdy tato pohledávka žalobce za žalovanou zanikla na základě dohody účastníků tak, jak uvedl při své výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] (výpověď na č. l. 104 p.v. spisu). Nelze odhlédnout od výpovědi žalobce v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], kdy žalobce v procesním postavení svědka vypověděl, jaké transakce probíhaly, co, komu a kdy měl zapůjčil a posléze uhradit, kdy z vylíčení časové posloupnosti a jednotlivých úkonů je zřejmé, že účelem transakcí (postoupení pohledávky p. [jméno FO] na žalovanou, uzavření kupní smlouvy, započtení) byla ochrana předmětné nemovitosti účastníků řízení před případnými věřiteli žalobce, kdy žalobce se těchto procesech aktivně podílel a nemůže se nyní dovolával dobrých mravů a tvrdit jejich hrubé porušení ze strany žalované. Z tohoto pohledu je pak nerozhodné, zda zápočet byl realizován v prosinci 2021 či v červnu 2022.

75. Porušení dobrých mravů je nutné posuzovat z hlediska intenzity a četnosti závadového jednání obdarovaného. Z tohoto pohledu, při zohlednění i vzájemného jednání žalobce a žalované, resp. chování žalobce vůči žalované, nelze dle názoru soudu uzavřít, že by se ze strany žalované jednalo o takové chování, které by hrubě porušovalo dobré mravy ve smyslu ust. § 630 obč. zák. Jak již shora uvedeno, nikoliv každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi či představou jedné či druhé strany, naplňuje znaky dle § 630 obč. zák., kdy musí jít o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, tedy o kvalifikované porušení morálních pravidel, a toto v daném případě naplněno nebylo. Z provedeného dokazování dle závěru soudu vyplynulo, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě napjaté, nicméně nebylo ze strany žalobce prokázáno, že by se žalovaná dopustila takového chování, které by svou intenzitou či četností naplnilo předpoklady pro možnost žalobce jako dárce domáhat se vrácení daru ve smyslu ust. § 630 obč. zák.

76. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že na základě provedeného dokazování nelze uzavřít, že by se žalovaná dopustila chování, které je podřaditelné pod chování tak, jak jej vymezuje § 630 obč. zák., a z daného důvodu soud žalobu na určení vlastnictví žalobce zamítl, kdy nebyly naplněny důvody pro odvolání daru, nedošlo tak k revokaci vlastnictví žalobce k podílu na předmětných nemovitostech a žalovaná je nadále vlastnicí předmětných nemovitostí, které nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

77. Soud dodává, že zamítl důkazní návrh žalovaného na slyšení svědkyně - sestry žalované za účelem potvrzení traumatického dětství žalované, kdy tato skutečnost byla pro skutková zjištění soudu nerozhodná. Soud rovněž zamítl návrh žalované na provedení důkazu, a to e-mailu ze dne [datum] s přílohou výpisu z KN a s návrhem na jednostranný zápočet a e-mailovou komunikaci mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tyto důkazy se týkají tvrzené pohledávky pana [jméno FO] za žalovanou a tato věc není předmětem tohoto řízení. Dále soud zamítl důkazní návrhy e-mailové komunikace ze dne [datum], e-mailové komunikace ze dne [datum] a sms zpráv ze dne [datum], a to z toho důvodu, že k tomu, co je obsahem těchto důkazů, byli slyšeni svědci, a nadto tyto důkazy byly předloženy až po zákonné koncentraci, ačkoliv žalobci ničeho nebránilo předložit tyto důkazy soudu dříve, kdy s ohledem na skutečnost, ze kdy pocházejí, a bylo je tak objektivně možno soudu předložit před zákonnou koncentrací. Soud dodává, že zamítl důkazní návrh na vypracování znaleckých posudků obou dětí z oboru psychologie, kdy tyto posudky nejsou pro rozhodnutí v dané věci relevantní. V otázce péče o nezletilé děti koná opatrovnický soud, nelze tato řízení směšovat. Pokud má žalobce za to, že žalovaná nedodržuje rozhodnutí opatrovnického soudu či že dochází v rámci péče žalované o nezletilé děti k negativních jevům či k negativnímu vlivu žalované, musí tuto věc řešit v rámci opatrovnického řízení. Stejně tak soud zamítl návrh na výslech [tituly před jménem] [adresa], kdy ve věci bylo k důkazu čteno vyjádření tohoto lékaře, ve kterém polemizoval s tím, zda byla žalované žalobcem způsobena poranění uvedená v lékařské zprávě. [tituly před jménem] [adresa] ve svém vyjádření pouze uvedl svůj osobní pohled na danou věc a popsal, jak by v dané věci postupoval on a zpochybňoval postup ošetřující lékařky, kdy tyto skutečnosti nejsou pro rozhodnutí ve věci samé podstatné. Co se týká návrhu na promítnutí CD zachycující částečně konflikt účastníků, tak žalovaná vzala tento důkazní návrh zpět, a proto soud k promítnutí CD nepřistoupil. Pokud pak promítnutí navrhoval žalobce, nelze k tomuto důkaznímu návrhu přistoupit. Nad to soud uvádí, že návrh žalobce k prominutí CD byl navíc učiněn až po zákonné koncentraci. Ohledně dotazu soudu na policejní okrsek pro [adresa] (viz č.l. 33 spisu) soud uvádí, že posuzování toho, zda postup Policie byl řádný, tomuto soudu nepřísluší a ani to není podstatné pro rozhodnutí ve věci, kdy pro soud byly podstatné výstupy Policie shora citované (usnesení, úřední záznamy). Stejně tak je nerozhodný dotaz na společnost Multisport benefit (viz č.l. 33 spisu) a výpis přítomnosti žalované ve fitnesscentru od společnosti Multisport benefit, kdy pro soud není rozhodné, kdy žalovaná docházela do fitness centra, kde pracuje, a zda tam byla den po tvrzeném napadení. K otázce posudku na zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (viz č.l. 42 spisu), soud uvádí, že tento návrh zamítl z důvodu nadbytečnosti, kdy pro rozhodnutí ve věci nebylo pro soud podstatné, v jaké rozsahu byla zranění žalované, kdy z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že dne [datum] se žalobce choval k žalované hrubě, kdy ji dle svých vlastních slov přenesl z jedné místnosti do druhé. Soud zamítl výpisy telekomunikačního provozu žalobce a nezl. dětí z r. 2023 a výpisy na uvedených číslech v době od [datum] do [datum] (viz č.l. 42 p.v. spisu), kdy z četnosti komunikace mezi žalobcem a nezletilými dětmi nelze dovodit, že by žalovaná měla zamezovat jejich vzájemnému kontaktu. Soud rovněž zamítl důkazní návrh na vyžádání e-mailu od společnosti [právnická osoba] (viz č.l. 76 p.v. spisu), kdy tento důkazní návrh byl učiněn po zákonné koncentraci, navíc pak ojedinělý email, který by případně obsahoval ve vztahu k žalobci hrubých výrazů, by nezakládal důvod pro odvolání daru dle § 630 obč. zák. Dále soud zamítl důkazní návrhy, které byly přiloženy k podání žalobce na č.l. 72 spisu, kdy k tomuto soud uvádí, že v rámci předloženého důkazu je poukazováno na jednání žalované z prosince 2024. Tyto skutečnosti nejsou rozhodné pro soud v rámci tohoto řízení, kdy soud se zabývá pouze jednáním žalované, které žalobce vytkl v rámci odvolání daru a následná další tvrzená závazná jednání žalované nejsou pro rozhodnutí ve věci relevantní.

78. K problematice neprovedeného důkazu lze pak odkázat na rozhodovací praxi dovolacího soudu, jež je ustálena v tom závěru, že soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 801/2006, sp. zn. 33 Cdo 3983/2008, sp. zn. 33 Cdo 4026/2017, sp. zn. 28 Cdo 209/2018), provedení navrhovaných důkazů totiž záleží na jeho hodnocení (viz § 120 odst. 1 o.s.ř). Z judikatury Ústavního soudu se pak podává, že ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod) odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s provedenými důkazy i s argumentačními tvrzeními účastníků řízení, jakož je třeba i zdůvodnit, proč určitý účastníkem navržený důkaz nebylo třeba provést. Jinými slovy, rozhodující soud není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud účastníky řízení vzneseným důkazním návrhům nevyhoví, pak musí v rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. je nepřevzal pro základ skutkových zjištění. V opačném případě dochází k ústavněprávnímu deficitu obdobnému kategorii neústavnosti v podobě tzv. opomenutých důkazů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2610/11, sp. zn. IV. ÚS 570/03, sp. zn. I. ÚS 2568/07). K tomu lze pak dodat, že nikoliv každé opomenutí důkazu nutně automaticky vede k porušení práva na spravedlivý proces. Situace, v nichž lze i pochybení soudu spočívající v opomenutí důkazu z ústavněprávních hledisek akceptovat, mohou nastat např. v případě důkazních návrhů nemajících k projednávané věci žádnou relevanci, jež nemohou vést k objasnění skutečností a otázek podstatných pro dané řízení (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2172/14, sp. zn. II. ÚS 2067/14, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2915/2011, sp. zn. 22 Cdo 2055/2020). V dané věci soud tak zamítl důkazní návrhy, které vyhodnotil jako nadbytečné či pro skutková zjištění soudu a právní zhodnocení věci jako irelevantní, a to z důvodů uvedených v bodu 77. rozsudku.

79. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná. Soud se nejprve zabýval otázkou tarifní hodnoty pro výpočet mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby. Předmětem daného řízení bylo určení vlastnické právo k jedné polovině shora specifikovaných nemovitostí. Z provedeného dokazování vyplynulo, že druhou polovinu předmětných nemovitostí převedl v roce 2021 žalobce na žalovanou s tím, že sjednaná kupní cena byla ve výši [částka]. Platí, že stanovení hodnoty věci pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení je otázkou skutkovou, při níž soud má vycházet ze všeho, co v řízení vyšlo najevo, tedy i z obsahu spisu, ze shodných tvrzení účastníků řízení i z dalších důkazů, které předloží strany sporu. Jelikož soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení z úřední povinnosti (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), může při splnění předpokladů § 120 odst. 2 o. s. ř. za účelem zjištění ceny věci provést i nenavržené důkazy (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1750/23 ze dne [datum], IV. ÚS 277/24 ze dne [datum]). V návaznosti na právě uvedené soud vyšel z tarifní hodnoty [částka], tj. z částky, za níž bylo druhá polovina předmětných nemovitostí prodána (viz kupní smlouva z [datum]). Tarifní hodnota v této výši byla použita pro určení odměny za poskytování právních služeb u úkonů učiněných do [datum]. Následně soud v souladu s § 9a odst. 1 písm. d/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, vycházel z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] (7 úkonů právní služby po [částka]: příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum] - 2 úkony, účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do [datum]; 3 úkony právní služby po [částka]: účast při jednání dne [datum] - 2 úkony, účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 6. ve spojení s § 9a odst. 1 písm. d/, § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), sedmi režijními paušály po [částka] (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky ve znění účinném do [datum]), třemi režijními paušály po [částka] (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky, v platném znění), náhradou za promeškaný čas - 6 započatých půlhodin po [částka] dne [datum], [datum] a [datum] (§ 14 odst. 1, odst. 3 citované vyhlášky ve znění účinném do [datum]), 4 započaté půlhodiny po [částka] dne [datum] a [datum] (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky, v platném znění), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Požadavek náhrady za promeškaný čas ze strany právního zástupce žalované, ačkoliv tento má sídlo v rámci hl. m. Prahy (stejně jako procesně soud), je plně po právu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/05). Celková výše nákladů řízení tak činí [částka] a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.