60 Co 215/2025 - 210

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 862 905 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 29.596,60 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení 862 905 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 862 905 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá (výrok I.), žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 112 493,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně v podstatných částech tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb. Žalobce byl registrován u žalované. Žalovaná byla oprávněna provozovat sázky a byla provozovatelem hazardní hry podle zákona č. 186/2016 Sb. Žalobce byl účastníkem hazardní hry ve smyslu zákona č. 186/2016 Sb. Sázkovou událostí byly [Anonymizováno]. Sázková příležitost byla vypsána za podmínky, že se hrají nejméně dva sety, každý set přitom nejméně o 6 gamech a v případě nerozhodných setů, že se hraje nejméně 6 gamů. Sázková příležitost byla zveřejněna [datum]. Na takovou sázkovou příležitost vypsala žalovaná kurzy. Žalobce vsadil na tuto sázkovou příležitost a zaplatil vklad [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce vsadil nejprve tiket č. [Anonymizováno] dne [datum] v [Anonymizováno] hod. a poté tiket č. [Anonymizováno] dne [datum] v [Anonymizováno] hodin. Žalovaná tyto sázky přijala. Pořadatel turnaje [Anonymizováno] oznámil dne [datum] v [Anonymizováno] hodin na twitterovém účtu změnu v pořádaných zápasech. Tato změna spočívala ve zkrácení třetího setu, který se měl nově hrát pouze do deseti vítězných míčů, tedy tzv. super tibreak. Žalovaná v souladu s herním plánem (podle bodů 14.17, 14.18) zrušila sázky z důvodu, že se sázková událost uskuteční za jiných podmínek, než za jakých byla vypsána a vrátila žalobci vklady. Žalovaná zrušila sázku dne [datum] v [Anonymizováno] hodin. Dne [datum] v [Anonymizováno] hodin vrátila žalovaná žalobci za tiket č. [adresa].[Anonymizováno] Kč a za tiket č. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] Kč. Sázková událost, tj. zápasy, na které vsadil žalobce, přitom začínaly [datum]. Žalobce se v řízení domáhal výhry z tiketů č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] s argumentací, že jeho sázky neměly být zrušeny. Přitom již [datum] v [Anonymizováno] hod. sdělila žalovaná žalobci, že jeho sázky byly zrušeny z důvodu změny formátu zápasů, kdy třetí sety se budou dohrávat super tie brakem. Žalobce [datum] reklamoval stornování tiketů č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalobce v průběhu nalézacího řízení namítal, že žalovaná nepřistupuje ke všem účastníkům hry s rovným přístupem. Žalobce učinil rovněž podnět Celní správě ČR. Orgány Celní správy ČR však neshledaly spáchání přestupku v jednání žalované. Při hodnocení důkazů zohlednil soud I. stupně, že sázková příležitost byla zveřejněna již [datum], tedy dříve, než došlo [datum] v [Anonymizováno] hodin ke změně pravidel v počítání gamů. V době, kdy žalobce sázel, tj. [datum] v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] hodin, přestože to bylo po změně pravidel provedené téhož dne v [Anonymizováno] hod., nebyla ještě sázková příležitost zrušena, neboť proces zrušení sázkových příležitostí trvá alespoň hodinu. V právních vztazích vystupoval žalobce jakožto spotřebitel a žalovaná jakožto podnikatel. Soud I. stupně nepřisvědčil námitce neurčitosti a nesrozumitelnosti čl. 14.17 herního plánu, ani námitce, že jde o zneužívající ustanovení ve smyslu § 1815 o. z. Ustanovení herního plánu vykládal soud I. stupně podle jeho obsahu podle § 555 odst. 1 o. z. v celém kontextu herního plánu. Na ustanovení čl. 14.17 navazuje ustanovení čl. 14.18 herního plánu. Daná ustanovení vyložil tak, že pokud nastane některá ze situací uvedených v článku 14.17 mají být sázky automaticky zrušeny, bez toho, že by některá ze stran rozhodovala o zrušení sázky. Uvedené ustanovení nezakládá významnou nerovnováhu práv a povinností mezi účastníky v neprospěch žalobce a nejde o zneužívající klauzuli. Z ustanovení čl. 14.17, 14.8 vyplývá, že zrušení sázek nezáleželo na vůli žalované. Podle daného ustanovení je chráněn spotřebitel i tím, že dochází k vrácení i nevýherních sázek. Žalovaná tedy vypsala sázkovou příležitost za jiných podmínek. V souladu s článkem 14.18 herních podmínek se považovala sázka žalobce za zrušenou. Žalobci vznikl nárok na vrácení vkladů, přičemž žalovaná žalobci vklady vrátila. Proto byla podaná žaloba zamítnuta. Plně procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Toto odvolání směřuje proti napadenému rozsudku v celém jeho rozsahu. V podstatných částech svého odvolání uvedl, že žalobce byl v dobré víře, že uzavírá sázky podle v té době platných pravidel. Podnikatel pak nese důsledky svého nedbalého jednání. Žalovaná byla schopna v řádu sekund pozastavit příjem sázek nebo zrušit celou sázkovou příležitost nebo událost. Pokud ke změně propozic došlo [datum] v [Anonymizováno] hodin, měla žalovaná pozastavit příjem sázek, nebo zrušit sázkovou příležitost. Žalobce takové prostředky nemá. Neměl možnost ověřit, že v době uzavření sázky došlo ke změně propozic. Nyní je již aktuálně účinná taková právní úprava, kterou je provozovatel vázán kurzem, ve kterém přijal sázku, i pokud jde o zjevnou chybu. Tuto úpravu lze využít teleologicky jako interpretační vodítko a reflektuje obecné zásady ochrany spotřebitele a spravedlivého obchodního styku. Soud I. stupně uvádí, že mechanismus rušení sázek je automatický a aplikovatelný na obě strany, avšak připouští, že provedení zrušení je výlučně na žalované. Soud I. stupně nesprávně hodnotil skutečnost, že celní úřad v rámci veřejnoprávního dohledu neshledal přestupek. Posouzení porušení zákona o hazardních hrách a posouzení zneužívající klauzule v herním plánu je pravomocí soudu. Provedení důkazu datovými balíčky mělo prokázat, že žalovaná postupuje selektivně, že některé sázky ruší a jiné nikoliv. Důkazem, že žalovaná postupuje nekonzistentně je věc [jméno FO] řešená u [Anonymizováno], kdy celní úřad konstatoval, že žalovaná postupovala v rozporu s herním plánem, když sázky zrušila a jiné ponechala v platnosti. Postup soudu I. stupně je v rozporu s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Soud I. stupně umožnil žalované vyhnout se splnění povinnosti s odkazem na její pochybení. Nebyl proveden test přiměřenosti sporné klauzule. Soud I. stupně nevzal v úvahu právní postavení konkrétního spotřebitele a paušálně konstatoval, že ujednání je pro obě strany výhodné, přestože ujednání může v praxi použít jen žalovaná. Je nesprávný závěr soudu I. stupně, že ustanovení herního plánu chrání též žalobce. Vše totiž záleží na vůli žalované. Žalobce vyjma reklamace sázky nemůže zrušit platně uzavřenou sázku. Jde o nepoměr sil. Klauzule umožňuje, aby v případě vlastní chyby žalovaná nevyplatila výhru spotřebiteli. Není dán legitimní zájem podnikatele na takovém ujednání. Tiket [jméno FO] se týkal totožných utkání a byl přijat žalovanou po změně propozic. Postup žalované je selektivní. Je nerozhodné, že [jméno FO] vsadil na jinou sázkovou příležitost. Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu I. stupně, nebo aby vyhověl podané žalobě.

4. K podanému odvolání se písemně vyjádřila žalovaná. V podstatných částech svého vyjádření uvedla, že se ztotožňuje s rozhodnutím soudu I. stupně. V bodech 41 a 43 odůvodnění se soud I. stupně vypořádal s námitkou neurčitosti a nesrozumitelnosti článku 14.17 Herního plánu, v bodě 42 a 43 odůvodnění se vypořádal s námitkou údajného porušení § 1811 a § 1814 o. z. (významná nerovnováha práv a povinností účastník v neprospěch spotřebitele). V bodě 30 se soud I. stupně zabýval námitkou neobjektivního vyhodnocení sázkové příležitosti a selektivností přístupu. Mezi stranami byl sporný okamžik zrušení sázkové příležitosti, v bodech 24 a 28 odůvodnění soud I. stupně vyhodnotil provedené dokazování tak, že žalovaná postupovala v souladu s Herním plánem. Datové balíčky byly navrženy jednak až po uplynutí koncentrační lhůty, jednak jsou nadbytečné. Odvolání směřuje převážně proti hodnocení důkazů provedeného řádně soudem I. stupně. Nová argumentace věcí [jméno FO] není přiléhavá, týká se fotbalového utkání, správní řízení zahájeno nebylo. Návrh na výslech tenistky měl být učiněn řádně v rámci koncentrační lhůty. Navrhla, aby soud I. stupně potvrdil rozsudek soudu I. stupně a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve [adresa], jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Odvolací soud přistoupil k doplnění dokazování sdělením obsahu zprávy z č. l. 173 a podnětu [jméno FO] z č. l.

174. Z těchto listin zjistil, že [jméno FO] učinil podnět Celnímu úřadu pro Plzeňský kraj. Vsadil na fotbalové utkání. Sázky uhodnul. Provozovatel nejprve uvedl nepravdivý výsledek, následně tikety stornoval. Ke zrušení sázek mělo dojít podle podatele neoprávněně a bylo to odůvodněno tím, že do utkání byli nasazeni hráči [právnická osoba]. Celní úřad v Plzni posoudil podnět jako důvodný a postoupil jej Celnímu úřadu v [adresa] ke správnímu řízení.

7. Ze skutkových zjištění vyplývá následující: 1) Dne [datum] vypsala žalovaná pro sázkovou událost „[Anonymizováno] [datum]“ sázkové příležitosti „počet odehraných gamů nad/pod“ a „vítězka zápasu“. 2) Na tuto sázkovou událost vypsala žalovaná sázkovou příležitost v situaci, kdy hra v ženském tenise byla v předmětném turnaji koncipována podle standardních pravidel, tj. na dva vítězné sety (sady) každý minimálně o šesti gamech a v případě nerozhodnutých setů se hraje třetí set nejméně o šesti gamech. 3) Dne [datum] v dopoledních hodinách středoevropského času oznámil pořadatel tenisového turnaje na sociální síti Twitter změnu pravidel, kdy namísto třetího setu byla uplatněna pouze zkrácená sada do deseti vítězných míčů (super tiebreak). Prohlášení pořadatele bylo dále zveřejněno dne [datum] v dopoledních hodinách středoevropského času na website tennis.com (viz č. l. 41). 4) Dne [datum] v čase [Anonymizováno] hodin a [Anonymizováno] hodin vsadil žalobce 2 tikety (č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) na sázkové příležitosti „počet odehraných gamů nad/pod“ a žalovaná přijala tyto sázky žalobce. 5) V návaznosti na změnu pravidel turnaje popsané shora ad 3), k níž došlo dne [datum] v dopoledních hodinách (středoevropského času), žalovaná dne [datum] v čase [Anonymizováno] hodin oba tyto tikety stornovala a žalobci vrátila zaplacené vklady (v celkové výši [Anonymizováno] Kč).

8. Žalobce svoji žalobu založil na tvrzení, že uhodl sázkovou příležitost a má tak nárok na výhru a žalovaná neoprávněně zrušila sázky.

9. Po právní stránce se vztah mezi účastníky řídí ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění účinném k datu uskutečnění sázek (ke dni [datum]), ustanoveními zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, a to s ohledem na datum uskutečnění sázek ([datum]) ve znění účinném do [datum], dále Herním plánem žalované, schváleným Ministerstvem financí, který stanoví pravidla hry.

10. Podle § 2756 o. z., závisí-li podle ujednání stran prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události, jedná se o smlouvu odvážnou.

11. Podle § 2873 odst. 1 o. z. sázkou se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným.

12. Podle § 2883 o. z. ustanovení o nevymahatelnosti pohledávek ze sázky, hry nebo losu a ustanovení o pravomoci soudu výhru snížit se nepoužijí na pohledávky ze sázky, hry nebo loterie provozovaných státem nebo podléhajících úřednímu povolení.

13. Žalovaná je provozovatelem hazardních her podle § 6 odst. 1 písm. b/ zákona č. 186/2016 Sb. na základě povolení [právnická osoba] (ustanovení § 85 zákona č. 186/2016 Sb.), proto se žalobce (v postavení sázejícího) mohl domáhat pohledávky ze sázky žalobou u soudu (ustanovení o nevymahatelnosti pohledávek ze sázky se nepoužijí).

14. Účastníci uzavřeli jeden z typů odvážné smlouvy ve smyslu ustanovení § 2756 a § 2873 o. z.

15. Podle § 1 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZHH“) tento zákon upravuje hazardní hry a jejich druhy, podmínky jejich provozování, opatření pro odpovědné hraní a působnost správních orgánů v oblasti provozování hazardních her.

16. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) ZHH, hazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Tento zákon upravuje tyto druhy hazardních her: kursovou sázku.

17. V souladu s ustanovením § 8 ZHH žalovaná, jakožto provozovatelka hazardní hry, stanovila herní plán.

18. Z úvodních ustanovení herního plánu vyplývá, že při provozování kursové sázky se žalovaná řídí tímto herním plánem. Z odstavce 19 herního plánu vyplývá, že právní vztahy vztahující se k účasti na hazardní hře se řídí tímto herním plánem, který má přednost před obchodními podmínkami žalované.

19. Podle odstavce 1 herního plánu se za „sázkovou událost“ považuje událost ve sportovních utkáních, soutěžích, závodech nebo jiných událostech veřejného zájmu, na které lze podle ZHH „podat sázku“ a za „sázkovou příležitost“ v sázkové události potencionálně obsaženou určitou skutečnost, o níž není předem známo, jaký bude mít výsledek.

20. Z ustanovení odstavců 2, 3 herního plánu vyplývá, že účastnit se kursové sázky provozované žalovanou může pouze osoba, která uzavře smlouvu se žalovanou o poskytování služeb.

21. Ustanovení odstavců 2, 3, 4, 5 herního plánu upravují uzavření i ukončení smlouvy o poskytování služeb mezi účastníkem hazardní hry a žalovanou.

22. Podle odstavce 11.1 herního plánu, provozovatel pro každou sázkovou událost vypíše některé možné výsledky (sázkové příležitosti) a uveřejní na ně kursy.

23. Podle odstavce 11.2 herního plánu, k jedné sázkové události se může vztahovat více sázkových příležitostí.

24. Podle odstavce 14.17 písm. d) herního plánu, sázky se ruší nebo jsou neplatné, jestliže sázková událost se uskutečnila za jiných podmínek, než byla provozovatelem vypsána (například jiný tým byl domácí, skákalo se na jiném můstku, neuskutečnila se všechna utkání, nebyl odehrán a dokončen celkový počet setů nezbytných k vítězství, byly dodatečně změněny propozice sázkové události).

25. Podle odstavce 14.18 herního plánu, v případě splnění podmínek stanovených v předchozím odstavci tohoto herního plánu bude účastníku hazardní hry vrácen vklad, přičemž tento postup se uplatní v případě jednoduchých sázek. Akumulovaná sázka je považována za zrušenou tehdy, jsou-li důvody pro zrušení u všech tipů v ní obsažených. V ostatních případech zůstává akumulovaná sázka v platnosti, přičemž tipy, které by byly v případě jednoduché sázky zrušeny, budou vyhodnoceny kurzem 1.

26. Z ustanovení odstavce 35 odst. [právnická osoba] podmínek žalované vyplývá, že právní vztahy neupravené smlouvou o poskytování služeb se řídí občanským zákoníkem a zákonem č. 186/2016 Sb.

27. Z ustanovení odstavce 36 obchodních podmínek žalované vyplývá, že hráč je povinen seznámit se s obsahem smlouvy o poskytování služeb a s herním plánem.

28. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, že herní plán poskytuje možnost zrušení smlouvy pouze žalované jako podnikatelce, a nikoliv též žalobci jakožto spotřebiteli, čímž naplňuje hypotézu ustanovení § 1813 o. z., podle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

29. Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách nemá vlastní úpravu postavení účastníka hry. Ochrana spotřebitele při provozování hazardních her je však zajištěna zákonem o ochraně spotřebitele a zákon č. 186/2016 Sb., jako zákon speciální při absenci úpravy ochrany spotřebitele nevylučuje použití obecné právní úpravy provedené občanským zákoníkem.

30. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

31. Ustanovení odstavce 14.17 písm. d) a 14.18 herního plánu jasně stanoví, že pokud se sázková událost uskutečnila za jiných podmínek, než byla provozovatelem vypsána, sázky se bez dalšího ruší, a účastníku hazardní hry bude vrácen vklad. Podle citovaných ustanovení herního plánu se sázky při splnění tam uvedených podmínek ruší. V tomto ohledu nezakládají ustanovení herního plánu v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, ani nedovolují žalované jako podnikatelce, aby ze své vůle změnila práva či povinnosti stran. Uvedená ustanovení herního plánu nejsou tedy ve smyslu § 1813 o. z. a § 1814 písm. g) o. z. zakázaná, resp. neplatná.

32. Pokud žalovaná vrátila žalobci vklady podle tiketů č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], postupovala zcela v souladu s citovanými ustanoveními herního plánu, postupovala předvídatelně, nikoliv postupem znevýhodňujícím spotřebitele, jak tvrdí žalobce.

33. Sázkovou příležitost, tj. „počet odehraných gamů nad/pod“, žalovaná vypsala dne [datum]. Ke změně pravidel turnaje (sázkové události) došlo dne [datum]. Sázková událost se tedy (ve vztahu k oběma sázkovým příležitostem) uskutečnila za jiných podmínek, než byla provozovatelem vypsána. Podle ustanovení 14.17 písm. d) herního plánu byly obě sázky žalobce ze dne [datum] (tikety č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]) zrušeny a žalované vznikla povinnost vrátit žalobci vklady z obou těchto sázek.

34. Uzavřením sázky uznal sázející ustanovení Herního plánu za závazná.

35. Zrušila-li a vrátila-li žalovaná za této nastalé situace sázky, a to ještě předtím, než byly tenisové zápasy odehrány a než žalobci vzniklo právo na výhru, učinila tak v souladu s odst. 14.17 písm. d) a 14.18 herního plánu.

36. Uvedená ustanovení je nutno posoudit jakožto ujednání stran o možných důvodech odstoupení od smlouvy.

37. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

38. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

39. Podle § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

40. Odstoupením od smlouvy zanikají práva a povinnosti, které jsou obsahem závazkového vztahu založeného smlouvou, od níž jedna ze stran odstoupila, a zanikají zpětně, k okamžiku svého vzniku. To je také důvodem vzniku povinnosti vypořádat to, co bylo před odpadnutím právního důvodu plněno.

41. Žalovaná odstoupila od smlouvy v souladu s § 2001 o. z. a v souladu s odstavcem 14.17 písm. d) a 14.18 herního plánu.

42. Žalovaná proto vrátila peněžité plnění zaplacené žalobcem jako sázejícím na jeho účet.

43. Odvolací soud v souladu se soudem I. stupně dospěl k závěru, že žalobci vzhledem k odstoupení od smlouvy žalovanou ještě před uskutečněním všech tipovaných sázkových událostí (před odehráním tenisových utkání) nárok na výhru nevznikl a žaloba není důvodná.

44. Na základě shora uvedených důvodů odvolací soud považoval rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné. Proto napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

45. Pokud jde o odvolací námitky, ani tyto nemají vliv na správnost závěrů odvolacího soudu.

46. Ani pokud by v jiné věci, ohledně jiného konkrétního tiketu, který není předmětem tohoto řízení a nadto ohledně jiné sázkové příležitosti, porušila žalovaná herní plán, nezakládá to nárok žalobce na vyplacení výhry podle tiketů č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jež byly v souladu s (platným) herním plánem zrušeny. Odvolací soud považuje za podstatné, že ke zrušení sázek podle tiketů č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo před tím, než sázková událost vůbec započala – sázky vztahující se k tenisovým zápasům odehraným dne [datum] byly (v souladu s herním plánem) zrušeny již dne [datum], přičemž znění čl. 14.17 písm. d) herního plánu předpokládá zrušení sázek i poté, co sázková událost již proběhla. Podle názoru odvolacího soudu se jedná o podstatnou okolnost svědčící o tom, že práva žalobce jako spotřebitele nebyla krácena, nebyl postupem žalované znevýhodněn.

47. Pokud jde o podnět [jméno FO] z [datum], tento se týká skutkově jiného případu, kdy nedošlo k tomu, že by se sázková příležitost uskutečnila za jiných podmínek, než byla provozovatelem vypsána, což je právě zásadní skutkový rozdíl oproti nynější věci, kdy k takové změně podmínek ze strany provozovatele jednoznačně došlo. Proto ani podnět [jméno FO] nemá vliv na závěry přijaté v nyní projednávané věci.

48. Ustanovení § 1814 obsahuje výčet zakázaných ujednání. Jde o ujednání, která jsou za všech podmínek nepřiměřená.

49. Ustanovení § 1814 písm. a) o. z. se týká náhrady újmy, ať majetkové či nemajetkové, a práv spotřebitele z vadného plnění, tudíž na projednávanou věc vůbec nedopadá. Ani písm. b) nedopadá na projednávanou věc, uvedené ustanovení obecně nebrání uzavření odvážné smlouvy, nebrání ujednáním, kde plnění podnikatele je závislé na nejisté události, zatímco spotřebitel je povinen plnit. Herní plán v odst. 14.17 písm. d) a 14.18 nezakládá podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu, tudíž ani písm. d) nedopadá na projednávanou věc.

50. Jde-li o zakázané ujednání podle § 1814 písm. g) o. z., tj. ujednání, které opravňuje podnikatele, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, tak ustanovení odst. 14.17 písm. d) a 14.18 takovým zakázaným ujednáním není. Tento princip je charakteristický pro soukromé právo obecně (§ 1759 o. z.) Občanský zákoník obecně neumožňuje, aby pro obsah závazku byla rozhodující pouze vůle jedné strany. Taková úprava obecně nebrání dohodnout se na obsahu budoucích změn, resp. na způsobu určení obsahu budoucích změn, kdy vůle jedné strany není rozhodující pro určení obsahu změny, ale pouze pro to, zda nastane, či nikoliv Ze smlouvy musí vyplývat obsah změny, resp. obsah této změny musí být nezávislý na vůli jedné strany (srov. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 449 - 473: M. Hulmák). V posuzované věci, odstavce 14.17 písm. d) a 14.18 herního plánu obsahuje ujednání, v kterých konkrétních nastalých případech provozovatel sázky vrátí, a žalobce, jako sázející, byl s těmito případy seznámen (viz ustanovení odstavce 36 obchodních podmínek žalované), uzavřením sázky sázející uznal ustanovení Herního plánu za závazná (k tomu dále viz ustanovení odstavce 19 herního plánu). Ustanoveními odstavců 14.17 písm. d) a 14.18 herního plánu byly ujednány důvody, z nichž vyplývá obsah změny, a nejde tak o jednostrannou změnu činěnou z vůle podnikatele. Posuzovaná ustanovení odstavců 14.17 písm. d) a 14.18 je nutno vyložit jako smluvní ujednání o odstoupení od smlouvy v tam uvedených případech, s tím, že žalovaný vždy prostředky vrátí sázejícím, a tento důvod je transparentním způsobem v herním plánu uveden.

51. Ustanovení odstavců 14.17 písm. d) a 14.18 herního řádu obsahují příkladným výčtem případy, ve kterých se sázková událost uskutečnila za jiných podmínek. Je v nich upraveno rušení sázky a vrácení vkladu účastníku hazardní hry.

52. Žalobce odkazoval na nově účinné znění ustanovení zákona č. 186/2016 Sb. Nic to však nemění na závěru, že pro tuto věc je relevantní znění zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném v době, kdy k uzavření smlouvy, k sázce, k odstoupení od smlouvy a ke zrušení sázky došlo. Ostatně toto připouští i sám odvolatel.

53. Posuzované ustanovení odstavců 14.17 písm. d) a 14.18 ani nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z.

54. Smyslem tohoto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Důraz je kladen na transparentnost jednání podnikatele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran, pokud jde o práva a povinnosti stran (předpokladem je pouze významná nerovnost v právech a v povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti, nepřezkoumává se vzájemný poměr plnění). Spotřebitel je svobodný i v možnosti učinit pro sebe nevýhodné rozhodnutí. Pouhá skutečnost, že ujednání zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé, ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Z povahy závazku je zřejmé, že povinnosti stran jsou odlišné, stejně tak jsou odlišná rizika spojená s plněním dluhů, ujednání zakládající práva a povinnosti pouze jedné straně může být proto v souladu s požadavkem přiměřenosti. Je třeba zkoumat intenzitu nerovnováhy v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Konkrétní ujednání musí zhoršovat právní postavení spotřebitele.

55. Pokud jde o neakceptování důkazního návrhu žalobce na vyžádání balíčku datových služeb ze strany soudu I. stupně, odkazuje odvolací soud především na odůvodnění provedené soudem I. stupně. K tomu odvolací soud doplňuje, že i pokud by ve vztahu k přesně neurčité jiné osobě postupoval žalobce v rozporu s herním plánem, neznamená to, že by ustanovení herního plánu bylo neplatné či se k němu nemělo přihlížet. Znamenalo by to, že žalobce porušil ve vztahu k jiné osobě a k jinému skutku ustanovení herního plánu. Toto porušení by však nezaložilo titul pro přiznání nároku žalobci uplatněnému v nyní podané žalobě.

56. Koncept legitimního očekávání se rozvinul při výkladu článku 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, aby se tento mohl vztahovat i na jiné majetkové hodnoty než vlastnictví (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne [datum], č. 31443/96, Broniowski proti Polsku). Legitimní očekávání muselo být konkrétnější než pouhá naděje a muselo se zakládat na zákonném ustanovení nebo na právním aktu (rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne [datum], č. 39794/98, Gratzingerovi proti České republice, bod 73). Ústavní soud ČR začal stejný pojem vztahovat k postupu orgánů veřejné moci, neboť uzavřel, že každému navrhovateli vzniká v řízení před orgánem veřejné moci legitimní očekávání, že bude-li postupovat v souladu se zákonem a konkrétními pokyny tohoto orgánu, povede to v případě úspěchu ve sporu k vydání reálně vykonatelného rozhodnutí (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV ÚS 525/02). Legitimní očekávání vztáhl Ústavní soud ČR i k rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu postulátů právní jistoty, předvídatelnosti práva a ochrany oprávněné důvěry v právo (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 252/04).

57. Ústavní soud ČR vysvětlil, že legitimní očekávání nepůsobí bezprostředně mezi subjekty soukromého práva, nýbrž je to ústavně garantované základní právo, které působí ve vztahu stěžovatele vůči státní moci, tj. soudu, jejž zavazuje povinnost poskytovat ochranu takovému legitimnímu očekávání, a to cestou interpretace a aplikace příslušných norem jednoduchého práva.

58. Ze shora uvedených různých pojetí legitimního očekávání lze uzavřít, že nároky mezi účastníky soukromoprávních vztahů nezakládá samo legitimní očekávání. Požadavek na dodržení legitimního očekávání je apelem na orgány veřejné moci, aby poskytly ochranu právu existujícímu na základě jiných právních skutečností.

59. Přeneseno na posuzovaný případ uvedené znamená, že nezakládá-li žalobcovo právo na zaplacení v žalobě požadované částky ani právní předpis, ani jiná právní skutečnost, jež může v soukromoprávních vztazích vést ke vzniku práv a povinností, pak existenci takového práva nelze dovodit pouze na základě argumentace legitimním očekáváním.

60. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná. Má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. K účelně vynaloženým nákladům žalované v odvolacím řízení náleží náhrada nákladů právního zastoupení. Právní zástupkyně žalované vykonala dva účelné úkony právní služby, a to vyjádření k podanému odvolání (§ 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účast u jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Za to jí náleží odměna ve výši 11.780 Kč (§ 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze dvou úkonů právní služby. Dále ji náleží náhrada hotových výdajů je výši 450 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny i náhrady hotových výdajů. Celková výše nákladů žalované v odvolacím řízení činí 29.596,60 Kč. Ve zbytku se žalovaná náhrady nákladů odvolacího řízení výslovně vzdala. Tuto částku 29.596,60 Kč je žalobce povinen nahradit žalované ve lhůtě ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., když odvolací soud nezjistil důvody, pro její prodloužení, k rukám zástupce žalovanéce s odkazem na § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud nezjistil důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., když ani samotným žalobcem nebyly uvedeny skutečnosti, které by představovaly relevantní důvod pro využití tohoto mimořádného ustanovení.

Poučení