61 A 35/2023–96

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci navrhovatele: Spolek pro důstojný život v Ševětíně a okolí, z. s., IČO 14413469 se sídlem Nádražní 81, 373 63 Ševětín proti odpůrci: Městys Ševětín se sídlem nám. Šimona Lomnického 2, 373 63 Ševětín za účasti: Kámen a písek, spol. s. r. o, IČO 42396158 se sídlem Linecká 277, 381 01 Český Krumlov zastoupená advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem se sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 5 územního plánu Ševětín schválené usnesením zastupitelstva městyse Ševětín ze dne 8. 9. 2022 č. ZM 4/2022–4, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Zastupitelstvo odpůrce přijalo usnesením ze dne 8. 9. 2022 č. ZM 4/2022–4, změnu územního plánu č. 5 (dále jen „změna č. 5“), jejímž hlavním cílem bylo „vymezení nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování – skládky nerostných surovin (lokalita L02) pro úpravu a skládky kameniva s pásem zeleně ochranné a izolační (lokalita L03)“ (viz výřez hlavního výkresu změny č. 5 níže). [OBRÁZEK] II. Shrnutí návrhu 2. Proti změně územního plánu č. 5 podal navrhovatel dne 28. 8. 2023 u Krajského soudu v Českých Budějovicích návrh na její zrušení.

3. Navrhovatel uvedl, že proti změně č. 5 uplatnil v průběhu jejího přijímání celkem tři námitky, přičemž pro účely tohoto návrhu je relevantní námitka č. 1, dle které změna č. 5 na ploše cca 8,11 ha nově vymezených zastavitelných ploch negativně zasahuje do stabilizované trasy lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability LBK 10 s tím, že je odůvodněna jako nutná součást areálu budoucího kamenolomu. Ten se má dle zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „zásady územního rozvoje“) nacházet v katastrálním území obce Kolný při společné hranici s katastrálním územím odpůrce. Těžba a zpracování kamene má tedy být v katastrálním území města Lišov, s čímž dle informací navrhovatele počítá i projednávaná změna územního plánu této obce. Návrh pro tento účel obsahuje plochu o výměře 47,7 ha, což navrhovatel považuje za dostatečné. Zřízení nové zastavitelné plochy umožňující umístit a provozovat stavby a technologická zařízení pro vytváření směsí kameniva proto navrhovatel označil za neopodstatněné. Navrhovatel v rámci námitky č. 1 vyjádřil nesouhlas s argumentací, dle které má dojít k náhradě těžby v novém kamenolomu při současném ukončení těžby v dobývacích prostorech Ševětín a Ševětín I. Odpůrce námitce č. 1 sice částečně vyhověl, avšak nikoli v její nejpodstatnější části týkající se umístění plochy pro skládkování a třídění kamene.

4. Navrhovatel svou aktivní legitimaci odvíjí od toho, že změna č. 5 negativně zasahuje do životního prostředí a veřejného zdraví dané lokality. Změna č. 5 má vliv na zábor zemědělského půdního fondu, ale též na navýšení prašnosti, hluku a dopravy na území odpůrce, ačkoli by bylo možné celou technologii zpracování a umístění kameniva umístit v katastrálním území obcí Kolný a Velechvín, kde má probíhat těžba.

5. Vypořádání svých námitek považuje navrhovatel za rozporné se zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, resp. jejich 7. aktualizací, která umožňuje umístění technologie těžby, zpracování a skladování v katastrálním území obcí Kolný a Velechvín (plochy PT6/1 a PT6/2). Odpůrce tuto možnost přehlíží, ačkoli uvádí, že tyto plochy je nutné umístit v co nejtěsnějším sousedství ploch vymezovaných přímo pro těžební činnost (tímto prostorem má být plocha VSS.1 v katastrálním území odpůrce). Navrhovatel pro tento postup nespatřuje v návaznosti na znění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje žádný důvod.

6. Umístění plochy VSS.1 v těsné blízkosti plochy SO.16/U (plochy smíšené obytné) považuje navrhovatel za nelogické, neboť tím dojde k ohrožení životního prostředí obyvatel odpůrce. Taktéž tím dojde k porušení zásady ochrany zemědělského půdního fondu, dle které je pro nezemědělské účely nutné používat nezemědělskou půdu.

7. Navrhovatel navrhl, aby krajský soud napadenou změnu č. 5 v celém rozsahu zrušil.

III. Shrnutí vyjádření odpůrce

8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu předně odkázal na obsah spisové dokumentace, námitky navrhovatele označil za nedůvodné a uvedl, že občané obce se k řešení přijatému změnou č. 5 vyjádřili v obecním referendu kladně.

9. Změna č. 5 vymezuje plochu VSS.1 jako jedinou plochu s funkčním využitím „plochy výroby a skladování – skládky nerostných surovin“, která dovoluje předpokládat, že budoucí využití této plochy bude mít negativní dopad i na pozemky vně tohoto polyfonu. Dopad ostatních ploch vymezených změnou č. 5 je naopak příznivý či nulový. Na úrovni územního plánu není možné negativní dopadu na okolí plochy VSS.1 a jejich míru posoudit.

10. Nejedná se ale v žádném případě o plochu těžby, nýbrž o plochu pro skladování vytěžených nerostných surovin. Výsledný efekt této plochy se bude odvíjet od podmínek, které stanoví územní rozhodnutí, a to bude odvislé od stanoviska EIA a výsledku posuzování vlivů tohoto záměru na životní prostředí. Výsledek posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (dále jen „SEA“) je kladný, zpracovatel navrhuje stanovit podmínky pro minimalizaci dopadů plochy VSS.1 na své okolí (zejména vybudování ochranného valu a výsadbu ochranné izolační zeleně). Lze tedy důvodně předpokládat, že navrhovatel nebude vydáním změny č. 5 nijak dotčen na svých právech.

11. Odpůrce vyjádřil nesouhlas s tím, že nevyhověl části námitky, která je zásadní, a týká se umístění plochy pro skládkování a třídění kamene. V této souvislosti byla z návrhu změny č. 5 odstraněna plocha VSL.6 a nahrazena nerušící plochou pro smíšenou obytnou zástavbu. Plocha VSS.1 pro skladování vytěženého kamene byla na základě doporučení dokumentace SEA rozdělena na severní polovinu, která zůstala plochou s tímto funkčním využitím, zatímco jižní část této plochy byla ponechána v I. etapě návrhu, severní část této plochy – skládky nerostných surovin, ale byla zařazena až do II. etapy návrhu. Plochy blíže intravilánu tak budou využívány pro skladování vytěženého kamene až jako poslední. Výše uvedené To je navíc provázáno s dohodou s Krajským úřadem Jihočeského kraje v souvislosti s ochranou zemědělského půdního fondu.

12. Navrhovatel objektivně nemá žádná majetková nebo obdobná práva k pozemkům dotčeným řešeným územím změny č.

5. Pokud jde o dopady na životní prostředí, tvrzení navrhovatele je subjektivní spekulací, byť nikoli nereálnou. Míra zatížení okolních pozemků a obecně životního prostředí však bude odvislá od konkrétních požadavků stanovených pro danou plochu VSS.1 v navazujících správních řízeních a povolovacích procesech. Až teprve na jejich základě lze míru negativních dopadů na okolí objektivně posoudit.

13. Odpůrce vyjádřil přesvědčení, že není prokázána aktivní legitimace navrhovatele, neboť ten uplatnil pouze vágní tvrzení, které se může, ale také nemusí naplnit. K tomu odpůrce poukázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 9. 8. 2023, čj. 51 A 52/2020–169.

14. Závěry posouzení SEA i komplexního hodnocení vlivů obsahu změny na udržitelný rozvoj území, zpracované k tomu autorizovanými osobami, zásahu do životního prostředí a veřejného zdraví nenasvědčují. Souhlasné stanovisko vydal i Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí. Orgán veřejné správy a autorizovaná osoba mají při posouzení těchto otázek větší odstup.

15. Návrh rozhodnutí o námitkách byl projevem svobodné vůle zastupitelů volených jednotlivě do zastupitelského sboru odpůrce. Demokraticky zvolená většina zastupitelů má toliko odlišný názor na vymezení této plochy než navrhovatel, což je v demokracii běžné. V dalších komunálních volbách se tato situace může změnit.

16. Názor, že změna č. 5 je v rozporu se 7. aktualizací zásad územního rozvoje, je v protikladu se stanoviskem nadřízeného orgánu územního plánování zpracovaným přímo autorkou uvedené aktualizace. Toto stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování má zcela mimořádnou důležitost v rámci procesu pořízení územního plánu nebo jeho změny, neboť je ukotveno do stavebního zákona na jednoznačně vrchnostenském principu a pořizovatel je jím plně vázán.

17. Odpůrce trvá na tom, že potřeba skladovat a následně upravovat vytěženou surovinu co nejblíže místa její těžby, zvláště když se jedná o těžký lomový kámen, je zcela zřejmá. Dle stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování bylo úkolem 7. aktualizace zásad územního rozvoje mj. v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí při upřesňování ploch pro těžbu prověřit možnost současného vymezení plochy pro navazující a následnou úpravu získané suroviny. Přesně toto bylo změnou č. 5 naplněno. Nelze zcela vyloučit, aby „celá technologie výroby, zpracování a skladování kameniva byla umístěna na katastrálním území Kolný a Velechvín“, ale jde to právě proti úkolu dle nadřazené územně plánovací dokumentace, resp. i proti dopravním vazbám v daném území.

18. Argumentace, dle které je nelogické, aby v těsném sousedství plochy SO.16/U (plochy smíšené obytné) na lokalitě L01 vznikla plocha VSS.1 pro skladování kamene, je opět sice pochopitelným, ale také neobjektivním názorem navrhovatele. Po veřejném projednání návrhu změny č. 5 bylo vyhověno námitce Ing. M. H. (vlastníka pozemku) a plocha byla vrácena do původní podoby dle měněného územního plánu, tedy jako plocha smíšená obytná s kódem SO.16/U. Její rozsah byl redukován na její východní cca polovinu tak, aby nedošlo k narušení očekávaného zhodnocení pozemků prostřednictvím územního plánu nad míru ještě odpovídající proporčnosti změny. Toto řešení podpořil zodpovědný projektant Ing. arch. J. B., pořizovatel Ing. arch. R. B. i zastupitelé odpůrce. Je to i určitá pojistka pro navazující procesy povolování skladování a provozu na ploše VSS.1, pokud v sousedství, byť nepřímém, je navržena závazným územním plánem plocha smíšená obytná s jasně danými požadavky na standardy z hlediska ochrany vnitřních a vnějších prostor před negativními účinky činností na ploše VSS.1 19. K námitce zbytečného záboru zemědělského půdního fondu odpůrce opětovně poukázal na dohodu s krajským úřadem. Ten sice původně ke změně č. 5 vydal negativní stanovisko, avšak toto po následném jednání změnil. Výsledkem je přijaté kompromisní řešení.

20. Obecná argumentace cíli územního plánování je opět subjektivním názorem navrhovatele. To, že změna zakládá předpoklady pro udržitelný rozvoj území, jednoznačně dokládá provedené hodnocení vlivů změny na udržitelný rozvoj území i posouzení SEA. Podmínky obsažené v těchto stanoviscích změna č. 5 zcela přejala.

21. Odpůrce navrhl, aby krajský soud návrh zamítl.

IV. Shrnutí repliky navrhovatele

22. V replice k odpůrcově vyjádření navrhovatel uvedl, že všichni jeho členové se aktivně podíleli na podání petice a vyhlášení referenda k otázce umístění skládky kameniva na VSS.

1. Navrhovatel popsal procesní vývoj vyhlášení referenda, jehož výsledkem bylo, že téměř 40 % zúčastněných s umístěním skládky kameniva nesouhlasí. Podstatou podaného návrhu pak je, že tuto skládku lze umístit v katastrálním území obce Kolný, což je v souladu se zásadami územního rozvoje. Odpůrce nevypořádal řádně navrhovatelovy námitky, což nelze dodatečně zhojit.

23. Tvorbu imisí při těžbě a zpracování kamene potvrdil i Nejvyšší správní soud a připouští to i sám odpůrce. Na základě zkušeností se současnou situací lze předpokládat, že takto nově vzniklé negativní vlivy budou stejné. V katastru obce Kolný by byl celý provoz umístěný v lesním komplexu dostatečně vzdáleném od obytných ploch. I po úpravách původního návrhu změny č. 5 bude mít přijaté řešení za následek trvalou degradaci dotčeného území již tak ovlivněného provozem dálnice D3, železničního koridoru a stávajícího kamenolomu. Nově přijaté řešení je pak v rozporu i se stávající koncepcí územního plánu odpůrce.

24. Již skutečnost, že sám odpůrce připouští možné negativní vlivy změny č. 5, je důvod pro to, aby skládku kameniva na plochu VSS.1 neumisťoval. Nelze přepokládat, že by při projednání EIA byly vlivy na životní prostředí jen marginální a že by 40 % občanů městyse s daným záměrem souhlasilo.

25. Navrhovatel upřesnil, že se jeho námitky netýkaly těžby kamene, nýbrž jeho skládky. K tomu dodal, že pokud osoba zúčastněná na řízení doposud nepostavila halu omezující vznik negativních vlivů pro současnou skládku kameniva, není důvod se domnívat, že by tak učinila na ploše VSS.1.

26. Posouzení SEA bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a netýkalo se schváleného řešení ve změně č.

5. Navrhovatel proto podal podnět k jeho přezkumu (ten učinil i přílohou repliky). Umístění skládky kameniva 500 m od východního okraje obce s rodinnou zástavbou označil navrhovatel za nepřijatelné. Rozdělení plochy VSS.1 na severní a jižní část nemá při předpokládaném stoletém provozu skládky žádný význam.

27. Aktivní legitimace navrhovatele je nezpochybnitelná, neboť se jedná o spolek zaměřený na ochranu životního prostředí, zdraví a důstojného života občanů v dané lokalitě. Je tedy nerozhodné, zda je předseda navrhovatele či jeho člen změnou č. 5 přímo dotčen.

28. Navrhovatel poukázal na rozptylovou studii zpracovanou Českým hydrometeorologickým ústavem pro skladový a výrobní areál Ševětín II z února roku 2022, dle které jsou jihovýchodní větry výrazně častější než větry jižní a navíc jsou 2,5krát intenzivnější. Hluk a prach se proto v obci budou šířit podstatně více. K tomu navrhovatel předložil fotografie zachycující prašnost způsobenou současným provozem nákladní dopravy z kamenolomu.

29. Navrhovatel vyjádřil nesouhlas s tvrzením, že názor správního orgánu je díky odstupu a nadhledu nadřazen názoru místních obyvatel. Ti totiž mají legitimní důvod se správním orgánem nesouhlasit.

30. Navrhovatel uvedl, že zastupitelstvo podléhá kontrole ze strany voličů, přičemž změnu č. 5 přijalo zastupitelstvo na poslední schůzi předchozího volebního období. Svůj mandát následně obhájilo jen 7 zastupitelů z 15. Významná část obyvatel obce se nikdy nesmíří s ničením přírodního bohatství, přičemž v budoucnu může skutečně dojít k odstranění plochy VSS.

1. Veškeré kroky osoby zúčastněné na řízení jsou tedy na její riziko i náklady a mělo by být i v jejím zájmu nalézt shodu s širokým okruhem obyvatel.

31. Zásady územního rozvoje nevylučují umístění skládky kameniva v katastrálním území města Lišov. Změna č. 5 zároveň nenaplňuje požadavek zásad územního rozvoje na vytváření soudržnosti obyvatel, neboť rozděluje obyvatele obce na dvě poloviny. Realizací záměru bude zcela zničeno přirozené propojení lesní krajiny Velechvínského polesí se zemědělskou krajinou Pšeničných blat a přerušena prostupnost krajiny zejména pro volně žijící zvěř.

32. S ohledem na rozsah plánované těžby se dle navrhovatele jedná o projekt dalece přesahující místní úroveň, který musí být zahrnut do zásad územního rozvoje. Pro srovnání navrhovatel poukázal na uspořádání těžby štěrku a štěrkopísku v obci Dráchov u Veselí nad Lužnicí či uspořádání letiště České Budějovice. Tyto provozy jsou v zásadách územního rozvoje detailněji zaneseny (přílohou repliky je výřez mapy ze serveru Geoportál Jihočeského kraje).

33. Navrhovateli se nejedná o technickou stránku drcení kameniva, nýbrž o to, aby k jeho skladování docházelo co nejblíže místu těžby v katastrálním území obce Kolný. Tím by došlo k omezení negativních vlivů. K tomu navrhovatel předložil satelitní snímek mobilní drtičky kamene v současném kamenolomu Ševětín I ze serveru www.google.cz/maps/. Sama osoba zúčastněná na řízení přitom v letáku roznášeného před konáním referenda uváděla, že výroba na stacionární lince přímo v lomu je pro městys šetrnější. Navrhovatel nebrojí proti samotné těžbě v blízkosti obce, neboť tu považuje za potřebnou pro další rozvoj. Usiluje však o to, aby její dopady byly co nejmenší. Snaha domoci se svých práv a omezit negativní vlivy u již provozovaného zařízení je velmi obtížná.

34. Změnou č. 5 budou dotčeni také vlastníci sousedních pozemků. Je nepřijatelné, aby vedle plochy SO.16/U (plochy smíšené obytné) byla umístěna skládka kameniva na ploše VSS.1.

35. Navrhovatel znovu zopakoval, že zábor zemědělské půdy je s ohledem na možnost umístění skládky v katastrálním území obce Kolný zbytečný.

36. Závěrem repliky navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že přijetí změny č. 5 bylo motivováno finančním přínosem pro odpůrce.

V. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení

37. Osoba zúčastněná na řízení v rámci velmi obsáhlého vyjádření předně namítla nedostatek aktivní legitimace navrhovatele.

38. Navrhovatel se návrhem domáhá soudního přezkumu změny č. 5 výhradně z hlediska správnosti vyřízení podaných námitek. Konkrétně námitek ze dne 4. 7. 2022, které podal pan Ing. B. K., předseda navrhovatele, jakožto zástupce veřejnosti ve smyslu § 23 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z obsahu zmocnění, které je obsahem námitek ze dne 4. 7. 2022, pak vyplývá, že Ing. K. byl zmocněn jakožto fyzická osoba, nikoliv právnická osoba (navrhovatel). Námitky a zmocnění podepsal rovněž Ing. K. U podpisu není uvedeno, že by jednal za spolek. Návrh na zrušení změny č. 5 podal navrhovatel a Ing. K. coby zmocněný zástupce veřejnosti.

39. S odkazem na § 101a s. ř. s. osoba zúčastněná na řízení uvedla, že navrhovatel se může domáhat soudního přezkumu změny č. 5 pouze v rozsahu, v jakém by mohla být zkrácena jeho práva. Navrhovatel však poukazuje pouze na posouzení správnosti vypořádání námitek podaných Ing. K. Ten sice vykonává i funkci předsedy navrhovatele, ale jedná se o jinou osobu v právním slova smyslu. V souvislosti s vypořádáním jeho námitek proto nemůže být zasaženo do práv navrhovatele, který námitky nepodal. Jelikož se jedná o jediný návrhový bod, není navrhovatel procesně legitimován k podání návrhu. Přinejmenším pak není aktivně legitimován namítat nesprávnosti vypořádání námitek podaných panem Ing. K.

40. K namítanému rozporu územního plánu se zásadami územního rozvoje osoba zúčastněná na řízení uvedla, že 7. aktualizace zásad územního rozvoje vymezila rozvojovou plochu nadmístního významu s označením PT6–Kolný – plocha pro těžbu stavebního kamene, která je dále členěna na plochy PT6/1, plocha pro těžbu stavebního kamene jihozápad, a PT6/2, plocha pro těžbu stavebního kamene severovýchod. Pro tyto plochy je pak stanovena etapizace. Z textu aktualizovaných zásad územního rozvoje je zřejmé, že vymezily výhradně plochy určené pro těžbu, nikoliv plochy pro navazující a následnou úpravu získané suroviny. Počítají však s tím, že budou vymezeny další související plochy pro tyto navazující činnosti, avšak jejich vymezení ponechává až na úroveň územních plánů, neboť je potřeba znalosti nároků na vymezení plochy, použité technologie a konkrétního území. Plochy pro navazující činnosti nejsou přímo vázány umístěním ložiska suroviny.

41. Skutečnost, že dle zásad územního rozvoje nemá být vyloučeno na plochách těžby (plochy PT6/1 a PT6/2) umístit též plochy pro navazující a následnou úpravu získané suroviny rozhodně neznamená, že takové plochy musí být umístěny v plochách těžby. Zásady územního rozvoje zároveň nezmiňují, že by v ploše PT6/1 nebo PT6/2 měla či mohla být umístěna též plocha pro skladování kameniva. Plochy PT6/1 a PT6/2 se nachází v katastrálním území Kolný a nikoli v katastrálním území odpůrce. Změna č. 5 územního plánu města Lišov pak vymezila zastavitelné plochy TN.PT6/1.K a TN.PT6/2.K s funkčním využitím plochy těžby nerostů (TN). Na pozemcích parc. č. 478/4, 507/11, 550/9, 550/10, 550/11, 550/12, 550/13, 550/14, vše v k. ú. Ševětín, které se nachází severně od plochy PT6 vymezené zásadami územního rozvoje, pak změna č. 5 vymezila zastavitelnou plochu s rozdílným způsobem využití „plochy výroby a skladování – skládky nerostných surovin (VSS.1)“ o výměře 6,87 ha a plochu s rozdílným způsobem využití „zeleň ochranná a izolační (ZO.1)“ o výměře 1,07 ha. Samotná těžba a dále podstatná část procesu zpracování vytěžené horniny má být tedy umisťována do ploch PT6/1 a PT6/2 vymezených v zásadách územního rozvoje, a nikoliv do plochy VSS.

1. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že navrhovatel v této souvislosti nespecifikoval, v čem spatřuje nezákonnost změny č. 5 a zásah do svých práv.

42. Osoba zúčastněná na řízení dále popsala předmět své činnosti, stávající stav těžby kamene v dané lokalitě i budoucí plánované směřování. Aby byla zajištěna kontinuální dodávka kameniva z kamenolomu Ševětín, která dosahuje průměrně 850 000 tun ročně, je nezbytné v blízké budoucnosti otevřít nový kamenolom na plochách PT6/1 a PT6/2 vymezených zásadami územního rozvoje. Po určitou dobu by kamenolomy z důvodu zachování kontinuity fungovaly současně, a to vždy až do sumárního maximálního limitu 850 000 tun vytěžené horniny ročně, což je i stávající průměrná hodnota roční produkce. Nový kamenolom by pak měl být provozován v ploše PT6/1 s ohledem na nastavenou etapizaci. Zpracování vytěžené horniny je prováděno mimo prostor kamenolomu tak, aby se daly vytěžit zásoby horniny, vždy však v jeho těsné blízkosti, aby se snížily negativní vlivy přepravy vytěženého kameniva k úpravě. Po zpracování kameniva je nutné finální výrobky – drcené kamenivo jednotlivých frakcí na nějakém místě odděleně skladovat a mísit, aby byla zajištěna dodávka jednotlivých frakcí kameniva. Toto mísení a skladování se musí provádět ideálně odděleně od prostoru kamenolomu na upravených plochách, aby nedošlo ke znehodnocení finálního produktu. Zároveň však dostatečně blízko, aby byly minimalizovány možné negativní vlivy vyvolané dopravou.

43. Negativní vlivy vyvolává především technologická linka na zpracování vytěženého kameniva, ve které se vytěžené kamenivo drtí a třídí. Ta je aktuálně poměrně blízko obce. Jelikož se kamenolomy od obce postupně vzdalují, je žádoucí a logické vzdálit od obce i technologickou linku zpracování vytěžené horniny a související plochu pro skladování. A právě pro tyto účely je vymezována plocha VSS.

1. Výsledná podoba změny č. 5 umožňuje na ploše VSS.1 umístit jen plochu pro mísení a skladování kameniva. K tomu osoba zúčastněná na řízení dále podrobně citovala z odůvodnění změny č.

5. Nová plocha pro skladování kameniva je přitom dále od centra obce. Stávající plocha, kde je umístěna technologická linka na zpracování kamene a jeho skladování, projde po ukončení těžby rekultivací.

44. Vyhodnocením vlivů návrhu změny č. 5 na životní prostředí se podrobně zabývalo provedené posouzení SEA, na které odkazuje i odůvodnění změny č.

5. Ta současně navrhuje i řadu opatření ke snížení možných negativních vlivů. Většina navrhovatelem namítaných potenciálně negativních vlivů se posuzuje až v rámci posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzv. EIA. Pokud by nebyla vymezena plocha VSS.1, pak by plocha pro provoz linky na zpracování vytěžené horniny a jeho skladování musela zůstat ve stávající ne zcela vyhovující podobě. Z toho důvodu SEA porovnává variantu nulovou (stávající stav) a variantu aktivní v podobě vymezení plochy VSS.

1. Z posouzení SEA plyne, že výsledný efekt změny č. 5 za současné rekultivace původních ploch bude mít pozitivní vliv na životní prostředí.

45. Navrhovatel vyjádřil názor, že by plocha skládky kameniva měla být umístěna na ploše PT6/2, která je dle zásad územního rozvoje určena výhradně pro těžbu. Na této ploše se však v současné době nachází stovky let starý les. S ohledem na velikost plochy nezbytné pro skladování kameniva by tak bylo potřeba vytěžit cca 10 ha lesa, následně provést rozsáhlé terénní úpravy. Takováto plocha by byla navíc dočasná, neboť by musela ustoupit pozdější těžbě. Les na ploše PT6/2 sice má být v budoucnu vytěžen, nicméně z důvodu těžby nerostů, tedy z důvodu veřejného zájmu, který převažuje nad zájmem na zachováním lesa. Navíc až v době, kdy by došlo k vytěžení plochy PT6/1 alespoň z 80 %. Pokud by nakonec plocha PT6/2 nebyla pro těžbu zapotřebí, došlo by k vytěžení lesa zbytečně.

46. Vymezení plochy VSS.1 vyvolá zábor zemědělského půdního fondu IV. třídy ochrany v celkovém rozsahu 6,87 ha. K tomu osoba zúčastněná na řízení poukázala na vyhodnocení záboru v textové části změny č. 5 s tím, že tato změna při zohlednění navrácení zemědělské půdy v dřívějších změnách územního plánu v celkovém souhrnu vyvolá jen malý zábor zemědělského půdního fondu 0,927 ha. Zábor zemědělského půdního fondu byl předmětem dohodovacího řízení s dotčeným orgánem, jehož výsledkem byla dohoda, jejíž obsah se pak promítl i do změny č.

5. Pokud pro dané využití nelze využít půdu v zastavěném území či na zastavitelné ploše, může dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu za současného splnění dalších zásad. Není tedy pravda, že by bylo vždy nutné pro nezemědělské účely používat nezemědělskou půdu. Tento návrhový bod je navíc formulován nekonkrétně.

47. K replice navrhovatele osoba zúčastněná na řízení předně připomněla výsledky místního referenda a ankety vyhlášené radou odpůrce. Otázka č. 1 v referendu přitom zjišťovala postoj občanů ke zřízení nové plochy, kde by měla být vybudována nová technologická linka na zpracování kamene a jeho skladování (zpracování kamene však na ploše VSS.1 není možné). Otázky položené v anketě jsou proto z pohledu osoby zúčastněné na řízení relevantnější.

48. Dále se osoba zúčastněná na řízení vyjádřila k jednotlivým bodům repliky následovně.

49. Tvrzení navrhovatele, že skladování kameniva bude vždy zatěžovat životní prostředí, je zcela neurčité a představuje spíše jeho subjektivní názor. Navrhovatel neuvádí, jaké normy mají být porušeny, jakým způsobem apod. Negativní vlivy stávajícího umístění technologické linky na zpracování kameniva jsou právě důvodem pro vymezení plochy VSS.

1. Skládku kameniva pak není možné přesunout do katastrálního území Kolný. Provoz kamenolomu při stávajícím množství produkce vyžaduje plochu pro skladování ve výměře přibližně 10 ha. Pokud by byla umístěna do plochy PT6/1, pak by velmi výrazně zmenšovala využitelný prostor pro těžbu. Pokud by byla umístěna do plochy PT6/2, bylo by nutné předčasně či dokonce zbytečně vytěžit poměrně velké plochy lesa, nikoliv však pro účely těžby, což je převažující veřejný zájem, ale pro skládkování. Změna č. 5 navrhuje izolační plochu ZO.1, která má za úkol snížit možné negativní vlivy z plochy VSS.

1. Nejzásadnější okolností, která snižuje možné negativní vlivy, je přemístění stávající technologické linky na zpracování kameniva do plochy PT6/1.

50. Námitka, že posouzení SEA bylo dle názoru navrhovatele vydáno v rozporu s právními předpisy, představuje nový návrhový bod, který již není možné uplatnit (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Přesto k tomu osoba zúčastněná na řízení uvedla, že tomu tak není. Od posuzovaného řešení sice došlo ke změnám, ale tyto změny nebyly natolik zásadní, aby kvůli nim bylo nutné SEA přepracovávat. Navrácení plochy SO.16/U pak bylo učiněno na žádosti vlastníků dotčených pozemků obsažené v uplatněných námitkách, což se nikterak nedotýká práv navrhovatele.

51. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že rozlišení etapizace na ploše VSS.1 je v grafické části změny č. 5 jasně vyznačeno jak přerušovanou červenou čárou, tak i zbarvením plochy.

52. Dále pak skutečnost, že v určitém směru vane silnější vítr, neznamená, že v předmětném směru nemůže být vymezena plocha VSS.

1. Obec je navíc v tomto směru kryta stavbami v brownfieldu bývalého zemědělského areálu. Tvrzení navrhovatele je v tomto směru značně obecné. K posouzení této otázky přitom dochází až v EIA, což dokládá již to, že předmětné informace navrhovatel čerpá z přílohy dokumentace záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.

53. K fotografii zachycující stávající plochu, na které je umístěna technologická linka, osoba zúčastněná na řízení uvedla, že pokud by byla vymezena plocha VSS.1, nemohlo by dojít k přemístění těchto činností dále od obce. Taktéž by nemohlo dojít k rekultivaci. Na ploše VSS.1 se v současné době nachází pole a louka. Severovýchodně od této plochy se nachází poměrně nevzhledný brownfield, který je v současné době využíván jako odstavná plocha pro nákladní automobily a autovrakoviště. Není tak jasné, z čeho navrhovatel dovozuje nenávratné zničení krásné přírody.

54. Návrhový bod týkající se splnění požadavku zásad územního rozvoje na vytváření soudržnosti obyvatel nebyl předmětem návrhu na zrušení změny č.

5. Jedná se tak o nepřípustné rozšiřování návrhových bodů. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že není jasné, z jaké skutečnosti navrhovatel dovozuje, že vymezení plochy VSS.1 rozděluje obyvatele obce na dvě poloviny. Uvedená zásada neznamená soudržnost názorovou.

55. Zásady územního rozvoje výslovně uvádí, že nevymezují plochy pro navazující činnosti, ale pouze pro těžbu. Současně se pak počítá s tím, že takové plochy mohou vymezovat jednotlivé územní plány. Plocha VSS.1 je vymezována tak, aby mohla sloužit jak pro stávající kamenolom, tak i pro nové kamenolomy na plochách PT6/1 a PT6/2. Rovněž i osoba zúčastněná na řízení má zájem na zkrácení dopravy mezi kamenolomem a prostorem pro zpracování vytěženého kameniva a jeho skladování.

56. Pokud jde o lom na ploše PT4, zde je provozována štěrkopískovna Řípec. Jak je již z názvu patrno, jedná se štěrkopískovnu (otevřenou v roce 2021), tedy je zde v provozu zcela jiná technologie. Srovnání kamenolomu Ševětín s letištěm České Budějovice je již zcela absurdní.

57. Finanční přínos z vymezení plochy VSS.1 bude pro odpůrce skutečně minimální. Rozhodně nesrovnatelně menší, než kolik činí finanční dary poskytované osobou zúčastněnou na řízení odpůrci na jeho rozvoj bez ohledu na změnu č.

5. Osoba zúčastněná na řízení poskytuje plnění odpůrci zejména s ohledem na dosavadní dobré vztahy a bezkonfliktní koexistenci. Proto rovněž vybudovala obchvatnou komunikaci, aby se veškerá doprava z kamenolomu Ševětín ve směru na dálnici D3 vyhnula centru obce.

58. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby krajský soud návrh zamítl.

VI. Průběh jednání

59. Účastníci i osoba zúčastněná na řízení v průběhu jednání konaného dne 21. 11. 2023 setrvali na svých procesních stanoviscích i shora uvedené argumentaci. Navrhovatel nad její rámec pouze více rozvedl námitku, dle které je posouzení SEA nezákonné. Uvedl také, že Ministerstvo pro místní rozvoj odmítlo ve vztahu k posouzení SEA zahájit přezkumné řízení, k němuž dal navrhovatel podnět.

60. Krajský soud při jednání provedl důkaz relevantními částmi zásad územního rozvoje (ve znění jejich 9. aktualizace, která je pro posouzení věci rozhodná), včetně výřezu z koordinačního výkresu, a částmi změny č. 5 územního plánu města Lišov, včetně výtisku koordinačního výkresu (jakkoli tyto dokumenty představují spíše právní regulaci než důkazy svědčící o skutkovém stavu, považoval krajský soud za vhodné učinit je součástí spisu a umožnit účastníkům a osobě zúčastněné na řízení se k nim vyjádřit). Relevantní závěry z nich plynoucí jsou uvedeny níže v odůvodnění tohoto rozsudku.

61. Důkazní návrhy navrhovatele a osoby zúčastněné na řízení krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav věci považoval již za zjištěný v dostatečném rozsahu pro posouzení věci. Odpůrce žádné důkazní návrhy nevznesl. VII. Právní hodnocení krajského soudu I.A Aktivní procesní legitimace navrhovatele 62. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou aktivní procesní legitimace navrhovatele, kterou rozporují jak odpůrce, tak i osoba zúčastněná na řízení. Dospěl přitom k závěru, že navrhovatel je aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení změny č. 5.

63. Odpůrce konkrétně namítl, že navrhovatel uplatnil pouze vágní tvrzení, které se může, ale i nemusí naplnit. S touto argumentací se krajský soud neztotožnil. Obecně totiž platí, že „[v] případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace (viz shora již citovaný § 43 odst. 1 stavebního zákona)“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009–120, č. 1910/2009 Sb. NSS). Není tedy podmínkou aktivní procesní legitimace, aby k namítanému dotčení právní sféry navrhovatele došlo v důsledku nové regulace s naprostou jistotou. Postačí, pokud je takové dotčení myslitelné, přičemž možný negativní vliv skládky kameniva na ploše VSS.1 připouští i sám odpůrce.

64. Navrhovatel coby právnická osoba (spolek) přitom podal návrh z pozice zástupce veřejnosti dle § 23 stavebního zákona. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2016, čj. 4 As 217/2015–182, č. 3415/2016 Sb. NSS „zástupce veřejnosti umožňuje kvalifikované zapojení veřejnosti do procesu územního plánování. Osoby, které nepatří mezi stavebním zákonem privilegované skupiny, mohou uplatňovat v řízení o pořízení příslušného opatření obecné povahy toliko připomínky (srov. např. § 39 odst. 2 či 52 odst. 3 stavebního zákona), naopak zástupce veřejnosti umožňuje osobám z řad dotčené veřejnosti podávat kvalifikované námitky. Přísluší mu právo ovlivnit průběh řízení stejným způsobem jako vlastníkům nemovitostí dotčeným regulací. Toto oprávnění je podepřeno, na rozdíl od spolku, značnou mírou legitimity, dosažením zmocnění od předepsaného počtu občanů obce (srov. § 23 odst. 2 stavebního zákona), kteří mají bezprostřední vztah k regulovanému území, v němž žijí. Dotčení právní sféry nelze redukovat na dotčení vlastnických či jiných věcných práv.“ 65. Odkaz odpůrce na rozsudek zdejšího soudu čj. 51 A 52/2020–169 je pro shora uvedené nepřípadný. V tehdejší věci se navrhovateli (fyzické osobě) v řízení před soudem nepodařilo dostatečně propojit své námitky se zásahem do svých veřejných subjektivních práv. Nadto krajský soud tuto otázku hodnotil až v souvislosti s posouzením aktivní věcné legitimace (tj. otázkou důvodnosti návrhu) a nikoli legitimace procesní (tj. splnění podmínek pro podání samotného návrhu). K takovému postupu ostatně krajské soudy navádí i judikatura Nejvyššího správního soudu, dle které „[o]dmítnutí návrhu proto, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], lze vyhradit pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samotného. Pokud tomu tak není, musí soud návrh věcně projednat; vyjde–li v této fázi nedostatek aktivní legitimace najevo, rozhodne o věci rozsudkem. Neučiní–li tak, postupuje v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zatěžuje řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) a § 109 odst. 3 věta za středníkem s. ř. s.]“ (právní věta k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, čj. 4 As 50/2004–59, č. 1043/2007 Sb. NSS).

66. Osoba zúčastněná na řízení zpochybňuje aktivní procesní legitimaci navrhovatele s tím, že mu přísluší hájit pouze svá práva. Navrhovatel namítl nesprávné vypořádání svých námitek, avšak tyto námitky podal v řízení přímo Ing. K. jakožto fyzická osoba. S touto argumentací se krajský soud neztotožnil.

67. Osobě zúčastněné na řízení lze přisvědčit potud, že zmocnění zástupce veřejnosti obsažené na přední straně podpisových archů založených ve spisu není po formální stránce zcela bezvadné. Jakožto zástupce veřejnosti skutečně označuje – přísně vzato – Ing. K. coby fyzickou osobu, a to skrze označení data jeho narození a adresy trvalého bydliště. Zároveň však uvádí, že se jedná o předsedu navrhovatele, z čehož lze usuzovat vůli podepsaných osob zmocnit Ing. K. právě v roli předsedy spolku, tj. ve výsledku spolek samotný. V opačném případě by tato informace byla zcela nadbytečná.

68. Zároveň nelze přehlédnout, že zadní strana podpisových archů obsahuje následující prohlášení: „připojením svého podpisu k podpisovému archu rovněž souhlasím s tím, aby ‚Spolek pro důstojný život v Ševětíně a okolí, z.s.a okolí, z.s.‘ zpracovával a uchovával po dobu nezbytně nutnou mé osobní údaje pouze za účelem realizace věcně shodné námitky k návrhu Změny č. 5 ÚP Ševětín“. Taktéž toto jednoznačně nasvědčuje tomu, že zamýšleným cílem občanů podepsaných na podpisových arších bylo zmocnit právě navrhovatele coby spolek, který jedná skrze svého předsedu.

69. Opačný závěr, který by ve výsledku vytvářel překážku v přístupu k soudu, by dle krajského soudu představoval přepjatý formalismus, před nímž varuje konstantní judikatura Ústavního soudu (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3174/20). I.B K vymezení návrhových bodů 70. Dle § 101b odst. 2 s. ř. s. platí, že „[n]ávrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje–li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit.“ Jelikož návrh obsahoval zákonem požadované náležitosti, pak již navrhovatel nemůže dle citovaného ustanovení návrh rozšiřovat o nové návrhové body.

71. Ve shodě s osobou zúčastněnou na řízení krajský soud uvádí, že argumentace údajnou nezákonností posouzení SEA se prvně objevuje až v replice navrhovatele k vyjádření odpůrce. Nejedná se přitom o pouhé rozhojnění argumentace k již dříve uplatněnému návrhovému bodu.

72. V samotném návrhu navrhovatel uplatnil v podstatě jediný návrhový bod, kterým je namítané nesprávné vypořádání jeho námitek. To navrhovatel dovozuje z údajného rozporu se zásadami územního rozvoje, údajné neopodstatněnosti umístění plochy VSS.1 v katastrálním území odpůrce a nelogičnosti umístění této plochy v blízkosti plochy SO.16/U (smíšené obytné) a neopodstatněného záboru zemědělského půdního fondu. Vedle toho navrhovatel již pouze obecně poukázal na zásady územního plánování. Později namítaná nezákonnost posouzení SEA z argumentace uplatněné v návrhu neplyne ani náznakem. Jedná se proto o nepřípustný návrhový bod, kterým se krajský soud dále již nemohl zabývat. Je proto i zcela bez významu, zda Ministerstvo pro místní rozvoj ve vztahu k posouzení SEA zahájilo přezkumné řízení či nikoliv. I.C Vlastní právní posouzení 73. Krajský soud proto přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích řádně uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

74. Návrh není důvodný.

75. Předně krajský soud poznamenává, že ačkoli navrhovatel požaduje zrušení celé změny č. 5, svou argumentaci směřuje v podstatě pouze vůči vymezení plochy VSS.1 (plochy výroby a skladování – skládky nerostných surovin). Ta však činí pouze část napadeného opatření obecné povahy. Vůči všem ostatním částem změny č. 5 proto návrh nemůže být důvodný, neboť navrhovatel vůči nim neuplatnil žádný návrhový bod.

76. Krajský soud taktéž předesílá, že pro posouzení věci je zcela bez významu vyhlášení, průběh i výsledek místního referenda či ankety vyhlášené obecní radou. Z ničeho neplyne (a nikdo to ani netvrdí), že by výsledek referenda bránil v přijetí řešení obsaženého ve změně č.

5. Referendum i anketa sice vypovídají o postojích občanů městyse, avšak na zákonnost změny č. 5 nemají žádný vliv.

77. Zcela nerozhodná je pak též argumentace, dle níž je změna č. 5 motivována finančním přínosem odpůrce. Jedná se o argumentaci především zcela spekulativní, avšak zároveň z ní neplyne, proč by její případná opodstatněnost měla způsobovat nezákonnost změny č.

5. Územní plánování je primárně otázkou politického rozhodování, přičemž jeho případné finanční dopady jsou zcela legitimním kritériem pro přijetí toho či onoho řešení. Není úkolem správního soudu, aby motivaci odpůrce k přijetí územního plánu či jeho změny jakkoli hodnotil. Podstatné je pouze to, zda při svém postupu nevybočil ze zákonem stanoveného rámce. I.C.1 K námitce nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách 78. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou, dle které se odpůrce s jeho námitkami řádně nevypořádal. Tuto námitku – uplatněnou v replice – krajský soud vyhodnotil dle jejího obsahu jakožto námitku nepřezkoumatelnosti odůvodnění změny č. 5, resp. rozhodnutí o námitkách, které je její součástí.

79. Nutno podotknout, že navrhovatel formuloval námitku nepřezkoumatelnosti pouze velmi obecně. Z toho důvodu k ní i krajský soud ve stejné míře obecnosti uvádí, že na odůvodnění územních plánů a jejich změn je třeba klást zpravidla stejné nároky jako na odůvodnění správních rozhodnutí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15). Krajský soud přitom neshledal, že by odůvodnění změny č. 5 těmto nárokům nevyhovovalo. Odpůrce se námitkami navrhovatele zabýval velmi obsáhle na stranách 75 až 88. Tam podrobně vylíčil důvody, z jakých změnu č. 5 považuje za souladnou se zásadami územního rozvoje, smysl zřízení plochy VSS.1 i to, proč námitkám navrhovatele částečně vyhověl.

80. Navrhovatel opakovaně namítl, že odpůrce nevysvětlil, proč není možné umístit plochu skládkování kameniva přímo na plochách těžby v katastrálním území obce Kolný. V tomto ohledu je ovšem třeba poznamenat, že není primárním úkolem pořizovatele územního plánu či jeho změny zdůvodňovat, zda případná jiná řešení (ne)jsou možná, nýbrž přesvědčivě vyložit, proč zvolil právě takové řešení, které ve výsledku přijal. Tomuto požadavku pořizovatel (resp. odpůrce) v nynějším případě dostál. I.C.2 K námitce rozporu změny č. 5 se zásadami územního rozvoje 81. Krajský soud se dále zabýval námitkou údajného rozporu se zásadami územního rozvoje. Této argumentaci nepřisvědčil.

82. Pro posouzení věci jsou rozhodné zásady územního rozvoje ve znění 9. aktualizace, která nabyla účinnosti 7. 7. 2022. Zásady územního rozvoje na straně 20 vymezují plochu těžby nadmístního významu PT6 nazvanou „Kolný – plocha pro těžbu stavebního kamene“. Tato plocha se dále dělí na plochu „PT6/1, plocha pro těžbu stavebního kamene jihozápad“ a plochu „PT6/2, plocha pro těžbu stavebního kamene severovýchod“. Plochy se nacházejí v katastrálním území obce Kolný. Na straně 73 textové části zásady územního rozvoje stanoví, že „[v] případě plochy těžby PT6 bude těžba na ploše PT6/2 zahájena nejdříve při vytěžení 80 % zásob na ploše PT6/1 uvedených v povolení činnosti prováděné hornickým způsobem.“ Pro přehlednost viz výřez koordinačního výkresu níže: [OBRÁZEK]

83. Na stranách 21 a 22 zásadu územního rozvoje vymezují v souvislosti s plochami těžby nerostných surovin zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území: „Pro plochy pro těžbu nerostných surovin Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují následující: a. plochy těžby jsou určeny pro vymezení území dotčených samotnou těžbu, tzn. dobýváním nerostu, b. jako součást těchto ploch nejsou Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeny plochy pro navazující a následnou úpravu získané suroviny, nicméně tyto činnosti na nich nejsou vyloučeny, c. všechny záměry lze realizovat a provozovat za podmínky, že v důsledku těžby nebudou podstatným způsobem ovlivněny vodní poměry, především jakost a množství podzemních vod. Splnění této podmínky budou provozovatelé dokládat prováděným monitoringem vlivu těžby na vodní poměry v území.“ 84. Zásady územního rozvoje tak vycházejí primárně z toho, že plochy pro těžbu slouží pro samotnou těžbu, tj. dobývání nerostu. Plochy pro navazující a následnou úpravu získané suroviny nejsou součástí ploch těžby. Pouze jako možnou výjimku z pravidla přitom stanovují, že tyto činnosti nejsou na plochách těžby vyloučeny.

85. Z toho ovšem nelze dovozovat – jak to činí navrhovatel –, že skládkování kamene (činnost navazující na samotnou těžbu a zpracování suroviny) musí být prováděno v ploše těžby. Jelikož plochy těžby nerostné suroviny jsou určeny především pro dobývání samotného nerostu a nikoli pro navazující činnosti, bylo by umístění skládky přímo v prostoru budoucího lomu řešením spíše výjimečným. To plyne již z toho, že by takováto skládka významně zmenšovala plochu, kde by bylo možné kámen reálně těžit, a do budoucna by beztak bylo nezbytné přemístit ji jinam.

86. Z návrhové argumentace není zřejmé, z čeho navrhovatel dovozuje, že projekt těžby kamene v novém lomu by měl být v zásadách územního rozvoje zanesen podrobněji. Případné nedostatky zásad územního rozvoje (ať již skutečné či domnělé) nejsou předmětem tohoto řízení. Skutečnost, že zásady územního rozvoje výslovně neregulují plochu skládky kameniva z ploch těžby PT6/1 a PT6/2, pak samozřejmě nepředstavuje překážku k tomu, aby takovouto plochu zřídil odpůrce v rámci svého územního plánu. To platí tím spíše, že samotné zásady územního rozvoje počítají primárně s tím, že navazující provozy budou mimo samotnou plochu těžby, kde dochází k dobývání suroviny. Krajský soud proto nepovažoval za nutné zabývat se blíže srovnáním s jinými provozy, na které navrhovatel poukázal. I.C.3 K proporcionalitě přijatého řešení 87. Navrhovatel požaduje, aby ke skládkování kameniva docházelo na ploše PT6/2 (po dobu první etapy těžby na ploše PT6/1). Ačkoli to výslovně neuvedl, jeho argumentace v podstatě směřuje k neproporcionalitě změny č.

5. Krajský soud ovšem neshledal, že by přijaté řešení nenaplňovalo jednotlivé kroky testu proporcionality, tj. vhodnost, potřebnost a proporcionalitu v užším smyslu. Ani odpůrce se v odůvodnění změny č. 5 otázkou proporcionality nezabýval výslovně, avšak jeho jednotlivé dílčí úvahy poskytují dostatečnou odpověď na to, zda je přijaté řešení proporcionální či nikoli.

88. Navrhovatel především zpochybňuje vhodnost zvoleného řešení, neboť dle jeho názoru je zde řešení jiné a vhodnější (umístění skládky kameniva v katastrálním území obce Kolný). Subjektivní názor navrhovatele o nejlepším možném řešení však nemůže vést k tomu, aby krajský soud posoudil první krok testu proporcionality jako nenaplněný.

89. Odpůrce velmi obsáhle zdůvodnil nutnost zřízení plochy PT6 s ohledem na budoucí útlum těžby v kamenolomu Ševětín, a to jak v souvislosti s vypořádáním stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, tak i při vypořádání námitek navrhovatele. Odpůrce akcentoval význam těžby kamene jakožto strategické suroviny určené pro výstavbu a zasadil vymezení ploch PT6/1 a PT 6/2 do kontextu podmínek v regionu. Na základě popsaného hodnocení pak odpůrce mimo jiné uzavřel, že „plocha těžby PT6/1 a PT6/2 je v nadřazené dokumentaci na úrovni ZÚR Jihočeského kraje vymezena zcela racionálně a její odůvodnění splňuje všechny nároky na to, aby plocha byla v závazné celokrajské územně plánovací dokumentaci vymezena. Proto musí být bez dalších podmínek a diskuse převzata do sousedního územního plánu Města Lišov, což se děje paralelně pořizovanou změnou č. 5 ÚP Lišov, a zde přímo navazující plochy pro přímo související provozy včetně skladování výrobků kamenolomu je nutné situovat v návaznosti na vymezené plochy PT6/1 a PT6/2 zde, na jižním okraji správního území Ševětína, v návaznosti na vymezované plochy těžby. Vymezené kdekoliv jinde, bez spojitosti s těžebními plochami, postrádá jakéhokoliv smyslu. Převážet vylámaný stavební kámen byť jen několik kilometrů k dalšímu zpracování od vlastního těžebního prostoru daného lomu je nejen neekonomické, technicky obtížně proveditelné, ale i životní prostředí zatěžující, protože by muselo být realizováno těžkými nákladními vozy.“ 90. Z pohledu posouzení vhodnosti je klíčové, zda je přijaté řešení způsobilé naplnit požadovaný cíl. Tím je zcela zjevně poskytnout prostor pro činnost bezprostředně navazující na těžbu a zpracování kamene na ploše PT6, tj. skladování kamene. K tomu krajský soud uvádí, že z obsahu spisového materiálu (zejména napadené změny č. 5 a podání účastníků a osoby zúčastněné na řízení) je patrné, že plocha VSS.1 je v příhodné vzdálenosti od budoucího lomu, dobře přístupná ze stávající dopravní infrastruktury a nachází se v přímém dosahu inženýrských sítí. Změna č. 5 proto v prvním kroku testu proporcionality obstojí. Není totiž úlohou správního soudu, aby nahrazoval politické rozhodnutí zastupitelstva odpůrce a vnucoval mu jiná řešení, která by snad mohla být z určitého pohledu vhodnější.

91. Krajský soud považuje za naplněnou i podmínku potřebnosti. Taktéž posouzení tohoto kroku je úzce navázáno na shora uvedené úvahy odpůrce týkající se významu nahrazení stávajícího lomu novým provozem. Je přitom samozřejmé, že vytěžený kámen je nezbytné někde skladovat předtím, než dojde k jeho finální distribuci odběratelům, k čemuž má plocha VSS.1 v budoucnu sloužit.

92. Zbývá tak posoudit proporcionalitu změny č. 5 v užším smyslu. Podstatou tohoto kroku je poměřování proti sobě stojících zájmů, přičemž i v něm změna č. 5 obstála.

93. Na straně jedné zde stojí poměrně důkladně zdůvodněné řešení v podobě zřízení plochy VSS.1, která plynule navazuje na plochy těžby zřízené souběžně pořizovanou změnou územního plánu v katastru sousední obce. Odpůrce podrobně zdůvodnil význam těžby kamene pro region, a to i s ohledem na probíhající či plánované stavby dopravní infrastruktury, jakož i nutnost umístění plochy skládky kameniva v blízkosti těžby. Námitky, které na straně druhé předkládá navrhovatel, jsou však v podstatě jen obecné, bez jakékoli hlubší analýzy a mnohdy jen v rovině pouhého nesouhlasu s přijatým řešením.

94. Navrhovatel tak sice namítl, že při umístění na plochu PT6/2 by skládka byla od obce oddělena lesním porostem, avšak již neuvedl, proč z jeho pohledu nemůže podobnou úlohu plnit zřízení plochy izolační zeleně ZO.

1. Ta má přitom sloužit „zejména k optické a hygienické ochraně před vlivy z provozu na ploše VSS.1“ (strana 55 odůvodnění textové části změny č. 5) a má se skládat z výsadby zeleně a ochranného protihlukového valu (strana 5 tamtéž).

95. Ve shodě s osobou zúčastněnou na řízení pak ani krajskému soudu není zřejmé, v čem by z pohledu ochrany životního prostředí bylo výhodnější vykácet několik hektarů lesa na ploše PT6/2, a to patrně o desítky let dříve, než to bude vyžadovat samotná těžba. Navrhovatel zcela bez konkrétnější argumentace v podstatě automaticky nadřazuje vlivy skládkování kameniva v katastrálním území odpůrce nad vlivy, které by tatáž činnost způsobovala v přilehlém lese v katastrálním území sousední obce. Osoba zúčastněná na řízení též přiléhavě poznamenala, že k těžbě v rámci druhé etapy nemusí z různých důvodů vůbec dojít, a vytěžení značné části lesa by tak bylo ve výsledku zbytečné.

96. Navrhovatel namítl možné poškození lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability LBK 10, zničení propojení lesní krajiny Velechvínského polesí se zemědělskou krajinou Pšeničných blat a přerušení prostupnosti krajiny zejména pro volně žijící zvěř. Nic z toho však konkrétněji nespecifikuje ani nedokládá. Co se biokoridoru LBK 10 týká, pak z obsahu změny č. 5 výslovně vyplývá, že plocha VSS.1 do něj zasahovat nebude. Konkrétně například na straně 30 odůvodnění změny č. 5 k tomu v rámci vypořádání stanoviska dotčeného orgánu uvedl, že „[p]locha VSS.1 bude omezena na severní hranici lokálního biokoridoru LBK10 a nebude jej překrývat a dále bude vymezena jižně pod ním“. Odpůrce v této souvislosti taktéž reagoval na stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu tak, že „[p]locha pod lokálním biokoridorem LBK 10 bude vymezena jako plocha smíšená nezastavěného území bez návrhu na vynětí ze zemědělského půdního fondu včetně stávající vodoteče, podél které je biokoridor navrhován, ta bude vymezena jako stávající a navržená plochy vodní a vodohospodářská.“ 97. Podstatný je pak v této souvislosti i kladný výsledek posouzení SEA, dle něhož „návrh změny č. 5 ÚP Ševětín je z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelný za podmínek splnění navržených opatření“. Tato navržená opatření odpůrce zahrnul dokonce přímo do výrokové části změny č. 5, přičemž s ohledem na návrhovou argumentaci jsou významné především následující podmínky: * Ochranný val a výsadbu v ploše ochranné a izolační zeleně (ZO.1) realizovat před zprovozněním záměru v ploše VSS.1. * V rámci povolovacích řízení pro záměr těžby související s plochou VSS.1 musí být zpracována rozptylová a hluková studie, hydrogeologický posudek, které stanoví detailní podmínky provozu a případná opatření. * Při manipulaci a při skladování prašných materiálů v ploše VSS.1 bude v maximální možné míře minimalizován vznik a víření prachu.

98. Navrhovatel taktéž poukázal na imise (tj. škodlivé vlivy na okolí jako například prašnost nebo hluk) ze stávajícího provozu a zároveň předpokládá tvorbu stejných imisí i z provozu plánovaného. Územní plán ovšem upravuje pouze povolené využití regulovaných ploch a nestanovuje ještě podobu konkrétní stavby či průmyslového provozu. Na úrovni územního plánování tak není možné tyto otázky podrobně řešit, neboť množství potenciálně produkovaných imisí je přímo závislé na konkrétní podobě plánovaného provozu skládky kameniva. Ta bude nepochybně předmětem případných návazných povolovacích řízení, ve kterých již bude možné posoudit vlivy skládky na základě konkrétní projektové dokumentace. Právě tehdy bude namístě posuzovat, zda zřízením skládky nedojde k překročení příslušných hygienických limitů, zda neúnosným způsobem nezasáhne do okolní krajiny a přírody apod. To se pak samozřejmě bude odvíjet od řady konkrétních parametrů (například od plánované kapacity skládky, odhadované hustoty nákladní dopravy, zda skládka bude na otevřeném prostranství či v hale nebo zda budou přijata jiná opatření ke snížení negativních vlivů).

99. Na tom nic nemění ani konstatování Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 22. 3. 2021, čj. Ars 5/2020–44, dle něhož „těžba kamene a provoz drtící linky nepochybně produkuje prach, hluk i otřesy, což jistě v obecné rovině zase zhoršuje životní podmínky“. Tento obecný závěr vyslovený v souvislosti s uspořádáním místního referenda samozřejmě nelze vykládat tak, že předem vylučuje jakékoli vymezení plochy pro skládkování kameniva v územním plánu.

100. Navrhovatel zároveň přehlíží, že není v možnostech odpůrce, aby sousednímu městu Lišovu vnucoval, jaké řešení má při přijímání změny svého územního plánu zvolit. Odpůrce může posoudit, zda lze plochu pro skládkování kamene umístit na jeho území, avšak nemůže se domáhat toho, aby takovouto plochu zřídilo město Lišov.

101. Město Lišov již také přijalo změnu územního plánu zřizujícího plochy těžby (TN.PT6/1.K a TN.PT6/2.K) a plochu výroby a skládky nerostných surovin (VSS.

1. K) bezprostředně navazující na plochu VSS.1 v katastrálním území odpůrce. K tomu odpůrce například na straně 49 odůvodnění změny č. 5 uvedl, že „[v]ymezená plocha VSS.1 s novým způsobem využití bude mít pro rozvojovou plochu strategický význam – bude ji zejména funkčně, technologicky a provozně doplňovat.“ Z toho je patrné, že uvedené plochy představují funkční celek sloužící k těžbě suroviny. K tomu lze doplnit, že těžba kamene není pouze v soukromém zájmu osoby zúčastněné na řízení, ale pro svou nenahraditelnost i v zájmu veřejném. Krajský soud proto neshledal, že by vymezení plochy VSS.1 vykazovalo na straně odpůrce znaky jakékoli svévole. I.C.4 K ostatním námitkám 102. Nedůvodná je též námitka porušení zásady ochrany zemědělského půdního fondu.

103. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na zásadu, dle které je pro nezemědělské účely zapotřebí používat nezemědělskou půdu. Argumentace navrhovatele je v tomto ohledu velmi obecná až povrchní, avšak vychází patrně z dikce § 4 odst. 1 věty první zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, dle kterého „[p]ro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.“ Uvedená zásada však není absolutní, o čemž svědčí již to, že citované ustanovení dále představuje výčet podmínek, které je při odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nutno respektovat.

104. Stejně tak i dle § 3 odst. 1 písm. 3) citovaného zákona je zakázáno „užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba“ (důraz doplněn).

105. Navrhovatel zcela přehlíží, že přes počáteční nesouhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s ním odpůrce nakonec dospěl k dohodě, která vyústila ve formální i věcnou úpravu návrhu změny č. 5 (viz strany 18 až 26 odůvodnění změny č. 5). Navrhovatel neuvádí, v čem by takový postup měl být v rozporu se zákonem. Subjektivní přesvědčení o porušení zásad ochrany zemědělského půdního fondu nemůže ke zrušení změny č. 5 postačovat. Navrhovatel je v tomto ohledu především toho názoru, že zábor zemědělského půdního fondu je v nynějším případě zbytečný. Znovu tedy vychází pouze z přesvědčení o existenci jiného vhodnějšího řešení (k tomu viz výše). Zároveň nebere v potaz, že umístění plochy skládky kameniva na plochu PT6 v katastrálním území obce Kolný by sice znamenalo ušetření zemědělského půdního fondu, avšak zároveň by vedlo k odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa [§ 15 a násl. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)].

106. Krajský soud nepřisvědčil ani námitce, dle které je nepřijatelné, aby vedle plochy SO.16/U (plochy smíšené obytné) byla umístěna skládka kameniva na ploše VSS.

1. Odpůrce i osoba zúčastněná na řízení k tomu zcela přiléhavě poukázali na to, že ke zřízení plochy SO.16/U došlo na základě námitek vlastníků dotčených pozemků (viz strana 76 odůvodnění změny č. 5); ti však zároveň nebrojili proti zřízení plochy VSS.

1. Krajskému soudu proto není zřejmé, čí práva navrhovatel v této souvislosti vlastně brání a v čem pak má v této souvislosti spočívat nezákonnost změny č.

5. Nadto z vypořádání námitek vlastníků pozemků na ploše SO.16/U je zřejmé, že zde budou „muset být provedena taková opatření, aby byly splněny všechny hygienické limity (hluk, prašnost, apod.). Po jejich splnění bude nicméně možné pro prvotně navržený účel, tj. výstavby objektů smíšené funkce, danou plochu využít.“ 107. Námitka, dle které nově přijaté řešení je v rozporu i se stávající koncepcí územního plánu odpůrce, je pak natolik obecně formulovaná, že krajskému soudu neumožňuje, aby se jí blíže zabýval.

108. Totéž v podstatě platí i pro námitku, dle které změna č. 5 nenaplňuje požadavek vytváření soudržnosti obyvatel, neboť rozděluje obyvatele městyse na dvě poloviny. Krajský soud k tomu pouze poznamenává, že uvedenou zásadu nelze vykládat způsobem, že jakákoli změna územního plánu, která je z určitého důvodu kontroverzní a vyvolává nesouhlas části obyvatel, je zároveň automaticky nezákonná. V opačném případě by v podstatě jakýkoli větší rozvojový projekt byl již na úrovni územního plánování odsouzený k nezdaru. V tomto ohledu nelze zapomínat, že podoba územního plánu je z velké části výsledkem volné politické soutěže, která se odráží ve volebních výsledcích a složení zastupitelstva obce.

VIII. Závěr a náklady řízení

109. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zamítl.

110. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s.

111. Navrhovatel neměl v řízení úspěch, a nemá proto na náhradu nákladů řízení právo.

112. V případě procesně úspěšného odpůrce nevyšlo najevo, že by vynaložil náklady nad rámec své běžné činnosti a ani žádné náklady neuplatnil, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.

113. Osoba zúčastněná na řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť jí nevznikly žádné náklady spojené s plněním povinnosti, kterou jí uložil soud (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).