62 A 84/2013 - 282

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, za účasti: FINE DECORATING a.s., se sídlem Modřická 34, Moravany, zastoupená Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Dělnická 39, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 22.12.2010, č.j. 13154-12/2010-ERU, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 22.12.2010, č.j. 13154- 12/2010-ERU, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se z důvodu shledání závažného veřejného zájmu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2010, č.j. 13154-12/2010-ERU, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny Jeníkov (dále jen „FVE Jeníkov“), vymezenou na pozemcích p.č. 317/1 a p.č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova. I. Shrnutí žaloby Žalobce odůvodňuje podání žaloby tím, že pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“), a prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (dále jen „vyhláška č. 426/2005 Sb.“). Žalobce namítá, že podle smlouvy o dílo ze dne 22. 9. 2010, kterou osoba zúčastněná na řízení uzavřela se společností LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o., přechází vlastnictví k dílu na objednatele až úplným zaplacením díla. Osoba zúčastněná na řízení tedy neprokázala nabytí vlastnického práva k FVE Jeníkov, které bylo možné na základě smlouvy o dílo nabýt pouze zaplacením dohodnuté ceny, přičemž v této souvislosti žalobce poukazuje na to, že podle závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ze dne 1.12.2010, bylo čerpání úvěru podmíněno předložením licence s vyznačenou doložkou právní moci v roce 2010, jakož i předložením kolaudačního souhlasu. Osoba zúčastněná na řízení dále nedoložila, ačkoliv k tomu byla žalovaným dne 25.11.2010 vyzvána, že by jí bylo energetické zařízení předáno k užívání. Žalobce také poukazuje na to, že z článku 5.1 smlouvy o dílo vyplývá, že cena díla činila 393 925 600 Kč bez DPH. Z rozvahy a výkazu zisku a ztrát ke dni 31.12.2009 vyplývá, že osoba zúčastněná na řízení nedisponovala finančními zdroji v rozsahu investičních nákladů. Objem finančních prostředků k realizaci projektu se podává až ze závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s. na poskytnutí úvěru do výše 290 000 000 Kč, zbývající část investic měla pocházet z vlastních zdrojů osoby zúčastněné na řízení. Osoba zúčastněná na řízení tak podle žalobce neprokázala splnění finančních předpokladů ve smyslu § 8 odst. 5 písm. a) a § 8 odst. 7 vyhlášky č. 426/2005 Sb. Přes výzvu žalovaného nedoložila měsíční výpisy z bankovního účtu – toliko výpis ke dni 13. 12. 2010, z něhož vyplývá, že měla k uvedenému dni na účtu 15 852 850 Kč, nedoložila vyjádření banky či smlouvu o úvěru, či obdobného typu – toliko závaznou nabídku financování. Nedoložila ani konečný rozpočet realizovaných investic potřebných pro uvedení zařízení do provozu. Žalobce dále namítá, že zpráva o výchozí revizi se vztahuje toliko k „NN“ instalacím. VN instalace, jako např. transformátory, VN rozvaděč či VN přípojka, které zmiňuje popis provedení stavby, posouzeny nebyly a jejich bezpečnost nebyla doložena. Ze zprávy o výchozí revizi dále vyplývá, že venkovní prostor je prostorem zvlášť nebezpečným. Mají-li venkovní prostory povahu prostoru zvlášť nebezpečného, pak se jedná ve smyslu přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (dále jen „vyhláška č. 73/2010 Sb.“), o vyhrazené zařízení třídy I. skupiny B, jehož montáž je třeba oznámit organizaci státního odborného dozoru a k jehož uvedení do provozu je nutné stanovisko organizace státního odborného dozoru, resp. Technické inspekce. Nebylo-li předmětné stanovisko v řízení předloženo, nelze uzavřít, že byly splněny technické předpoklady ve smyslu 5 odst. 3 energetického zákona. Žalobce dále poukazuje na to, že obsah zprávy o revizi nekoresponduje s obsahem ostatních listin. Zpráva o revizi zmiňuje panely o výkonu 190 Wp o celkovém počtu 26 304 kusů a celkovém instalovaném výkonu 4 997,76 kWp, ale ze smlouvy o dílo a popisu provedení stavby vyplývá, že měly být použity panely CEEG 230-60P o výkonu 230 Wp v počtu 21 680 kusů. Důvody těchto rozporů při absenci dalších listin, zejména protokolu o předání a převzetí díla, nejsou známy. Žalovaný je nijak neodstraňoval a neprovedl ani důkaz ohledáním ve smyslu § 54 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalobce dále namítá, že žalovaný případné vady žádosti může odstraňovat pouze zákonem stanoveným postupem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, č.j. 3 Ads 30/2007-168). Osoba zúčastněná na řízení se domáhala navýšení výkonu na celkových 5 MW, avšak dle přílohy k žádosti činil celkový instalovaný výkon 4,986 MW. Žalovaný, aniž by se tímto rozporem zabýval, udělil celkový instalovaný výkon 4,998 MW. Z výše uvedených důvodů se žalobce domáhá zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. Žalobce setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného Žalovaný uvedl, že s ohledem na systémová a personální opatření s podporou vlády a prezidenta ČR k zajištění revize licenčních spisů, jejichž součástí je i podání žaloby nejvyššího státního zástupce, ponechává posouzení důvodnosti žaloby zcela na úvaze soudu. V průběhu řízení, po dokazování, pak navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení Osoba zúčastněná na řízení argumentaci žalobce zásadně odmítá a zdůrazňuje, že pro systém financování byl zvolen model tzv. sponzorů vlastního kapitálu, pomocí ovládajících osob, což je u takových projektů typické; garantoval-li členský stát EU jistý legislativní rámec a pevnou výkupní cenu elektřiny a na základě toho byla realizována investice s legitimním očekáváním jasného a predikovatelného cash flow, pak takový podnikatelský záměr, zejména jeho míra jistoty a pravděpodobnosti, je druhově nejvyšší. Pak není nutné a je i zbytečné ve společnosti alokovat jiné finanční prostředky, než jaké budou v budoucnu generovány. FVE Jeníkov je nadto od počátku řádně provozována a úvěrová smlouva, kterou osoba zúčastněná na řízení dokládá, byla řádně plněna. Osoba zúčastněná na řízení dále poukazuje na to, že splnila technické podmínky pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ. V případě kladného stanoviska provozovatele distribuční sítě, mohl být zdroj paralelně provozován s distribuční sítí a je proto zjevné, že všechny technické předpoklady musely být naplněny. K namítaným rozporům ohledně použitých fotovoltaických panelů osoba zúčastněná na řízení zdůrazňuje, že smlouva o dílo byla uzavřena před budováním elektrárny a jde tedy o plánovaný stav. Naopak revizní zpráva zachycuje reálný stav, tedy to, co bylo skutečně postaveno. V žádném případě nedošlo k situaci, kdy by elektrárna nebyla dostavěna. Pokud jde o splnění technických předpokladů a pochybností vznesených ohledně revizní zprávy, osoba zúčastněná na řízení uvádí, že ve skutečnosti vzrostl počet fotovoltaických panelů podle smlouvy o dílo a reálně provedeného díla o 4 624 kusů, nicméně tím osoba zúčastněná na řízení neporušila zhola nic. Fotovoltaické panely se na konci roku 2010, jako nedostatkové zboží, obchodovaly jako genericky určené věci, tzn., že se obchodovalo s wattpeaky, nikoli s konkrétními panely. Pokud jde o užívací právo ke stavbě FVE Jeníkov, osoba zúčastněná na řízení uvádí, a to kontinuálně od počátku soudního řízení, že jejím užívacím titulem bylo svolení zhotovitele, tedy vlastníka věci společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. (dále jen „LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT“) ve smyslu kontrahované výhrady vlastnického práva (viz čl. VIII. odst. 8.1 smlouvy o dílo), což dokládá čestným prohlášením zhotovitele a tehdejšího vlastníka. Nadto veškeré jednání, popsané soudem první instance v jeho předchozím zrušeném rozsudku (veřejnoprávní smlouva, jednání s bankou, uzavření úvěrové smlouvy, žádost o povolení zkušebního provozu, které si zajistila osoba zúčastněná na řízení sama) podporují tu skutečnost, že osoba zúčastněná na řízení jednala vždy se svolením vlastníka. V průběhu licenčního řízení navíc o užívacím právu osoby zúčastněné na řízení nevyvstala žádná pochybnost. Shodně postupoval LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT jako majoritní systémový integrátor v roce 2010 u více jak desítek dalších fotovoltaických elektráren, které mají identickou adhezní smlouvu o dílo. Jejich licence by tedy touto logikou též měly být zrušeny. Osoba zúčastněná na řízení dále uvádí, že se nedokáže relevantně vyjádřit k tomu, zda energetické zařízení bylo či nebylo, muselo či nemuselo být ke dni 18.11.2010 osázeno fotovoltaickými panely, neboť to neví. K této otázce jí LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT sdělil, že úmyslem revize je posoudit bezpečnost hotového a provedeného elektrozařízení, přičemž panely jsou samostatným elektrickým zařízením, které je samostatně certifikováno (viz označení CE) a revizní technik na žádné elektrárně panely nereviduje. Podstatou revize je kontrola rozvaděčů, elektrorozvodů a střídačů, případně VN části. Osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že FVE Jeníkov byla ke dni vydání licence kompletně dostavěna a nic na tom nemění skutečnost, že úpravy např. vstupní brány, oplocení, kamer či terénní úpravy se realizovaly později. Osoba zúčastněná na řízení zdůrazňuje, že zrušení rozhodnutí o udělení licence by pro ni bylo naprostou ekonomickou katastrofou a akcentuje princip ochrany práv nabytých v dobré víře s tím, že po přípravných pracích, jednáním se zastupiteli obce Jeníkov, žádostmi o stanoviska dotčených orgánů, uzavřela dne 22.9.2010 smlouvu o dílo s LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT, a dále se již aktivně na realizaci nepodílela, a to ani co do zajištění revizních zpráv či zastupování v licenčním řízení. Osoba zúčastněná na řízení jednoznačně odmítá, že by se dopustila jakéhokoli podvodného jednání. FVE Jeníkov byla včas postavena a byla včas uvedena do zkušebního provozu. Osoba zúčastněná na řízení též akcentovala politický a mediální tlak, který doprovází soudní řízení. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci soudem IV.a) Podmínky řízení a východiska posouzení věci Podle § 66 odst. 2 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), je žalobu oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. Podle § 72 odst. 2 věty první s.ř.s. může žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 s.ř.s. oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žaloba byla podána dne 15.10.2013, žalobou napadené rozhodnutí o licenci nabylo právní moci dne 23.12.2010; žaloba tedy byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou. Pokud jde o aktivní legitimaci a (další) podmínky řízení o žalobě, ty pokládá zdejší soud rovněž za splněné, ostatně shodně posoudil postavení žalobce při podání žaloby i Nejvyšší správní soud, který zdůraznil, že § 66 odst. 2 s.ř.s. představuje pouze „procesní vstupenku“ do soudního řízení, neboť „se jedná o ryze procesní ustanovení a nejvyšší státní zástupce na jeho základě přímo nerozhoduje o žádném veřejném (hmotném) subjektivním právu osob.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2015, č.j. 2 As 103/2015-171). Soud tak stejně jako ve svém předchozím rozsudku zdůrazňuje, že smyslem soudního přezkumu na základě takto podané žaloby není a ani nemůže být realizace neohraničeného dozoru nad absolutní správností postupů a rozhodnutí správních orgánů, ani tu správní soud není od toho, aby se v tomto typu řízení metodicky vyjadřoval k tomu, jak má konkrétní správní orgán realizovat výkon státní správy (to je primárně otázkou pro moc výkonnou), ani aby se aktivně podílel na prosazování systémových opatření, byť by ohledně jejich nezbytnosti v rámci moci výkonné panovala shoda, či na všeobecné revizi licenčních řízení vedených žalovaným. „Otevření případu“ na samém konci tříleté lhůty pro podání žaloby ve smyslu § 66 odst. 2 s.ř.s. za situace, kdy v mezidobí především sám žalovaný nevyužil možnosti přezkumného řízení či obnovy řízení dané správním řádem a kdy již jsou právní vztahy navazující na udělení licence stabilizovány, představuje nepochybný zásah do právní jistoty osoby zúčastněné na řízení, jenž by se jistě umocnil především v případě zrušení rozhodnutí o udělení licence. Takové narušení právní jistoty by tedy muselo být vyváženo vskutku závažným důvodem, který by vyvážil rizika a negativní důsledky zpětného přehodnocení právních vztahů založených rozhodnutím o udělení licence. Za této situace musí být nutným východiskem zdejšího soudu i základní imperativ demokratického právního státu, že podstatou uplatňování veřejné moci je kromě jiného také princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, přitom princip dobré víry působí bezprostředně v rovině subjektivního práva jako jeho ochrana, v rovině objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti aktu veřejné moci. Nejvyšší správní soud k této výchozí tezi v rozsudku ze dne 26.8.2015, č.j. 2 As 103/2015-171, zdůraznil, že kritérium posuzování jednání z hlediska dobré víry jednajícího není zákonem definováno, avšak je tradiční a trvalou součástí právních řádů. Zásada ochrany dobré víry bezprostředně souvisí zejména se zásadou právní jistoty a se zásadou presumpce správnosti aktů veřejné správy. Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že pro vznik a trvání dobré víry je podstatná zejména doba, která uplynula od vydání nezákonného rozhodnutí, ale také příčina, míra a povaha zjištěné nezákonnosti, čili její materiální závažnost. Závěr o důvodnosti žaloby podle § 66 odst. 2 s.ř.s. by tak měl být podle přesvědčení zdejšího soudu založen výlučně na závažných zjištěních, jimiž by v podstatné míře byla zpochybněna či vyvrácena zjištění žalovaného, jež učinil z obsahu správního spisu a jež se stala základem pro vyhovění žádosti o udělení licence a zároveň za situace, kdy nemohla být dána dobrá víra žadatele o udělení licence ve správnost rozhodnutí o udělení licence. „[N]apadené správní rozhodnutí může být zrušeno pouze v případě zjištění takových vad řízení o udělení licence, které by mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí, resp. by svojí intenzitou zpochybnily věrohodnost a pravdivost skutkových zjištění žalovaného. Tento názor je v souladu s principem právní jistoty a principem ochrany nabytých práv.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.12.2015, č.j. 9 As 19/2015-141). S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud též akcentoval, že také osoba zúčastněná na řízení má v rámci soudního přezkumu, jehož rozsah je vymezen žalobou, právo navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení oponujících žalobním bodům, zvláště jedná-li se o řízení o žalobě nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu, jehož předmětem je věc osoby zúčastněné na řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.3.2016, čj. 6 As 141/2015-63). Nic také nebrání tomu, aby soud při svém rozhodování vycházel i z dokumentů, které nebyly podkladem pro vydání žalobou napadeného správního rozhodnutí, pokud tyto dokumenty popisují stav, jež ke dni rozhodování správního orgánu objektivně existoval (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.11.2013, č.j. 4 As 141/2013-28 či ze dne 15.1.2015, č.j. 1 As 145/2014-61). Pokud jde v této souvislosti o dokazování úředními záznamy o podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, navrhované v typově obdobných věcech téhož žalobce a žalovaného, taktouto otázkou se ve své recentní judikatuře zabýval Nejvyšší správní soud, přičemž dovodil přípustnost úředních záznamů o podání vysvětlení policii jako jakýchkoli jiných listinných důkazů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.12.2015, č.j. 4 As 132/2015-102). Soud již o žalobě jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 29.1.2015, č.j. 62 A 84/2013-112, kterým žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a citovaný rozsudek zrušil. Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015-70, uvedl, že krajský soud pro prokázání užívacího práva považoval za dostatečné, že osoba zúčastněná na řízení jednala s úřady a dalšími institucemi (uzavřela veřejnoprávní smlouvu na stavbu elektrárny, požádala o povolení zkušebního provozu elektrárny, jednala s bankou ohledně financování stavby elektrárny), ovšem podle Nejvyššího správního soudu nebylo odůvodněno, jaké užívací právo soud shledal, jaký užívací titul by měl z jím hodnocených důkazů vyplývat, a zároveň z čeho konkrétně jeho existenci odvodil. „Veřejnoprávní oprávnění provést stavbu samo o sobě nemůže v žádném případě nahradit soukromoprávní titul k ní. Kasační soud nezpochybňuje, že veřejnoprávní smlouva, žádost o povolení zkušebního provozu, případně i rozhodnutí o něm, či jednání s bankou mohou přispět k doložení užívacího práva, ovšem pouze za situace, kdy by sama osoba zúčastněná na řízení v průběhu správního řízení tvrdila, že jí určité právo svědčí a že jeho existenci dokládá právě těmito dokumenty, případně pokud by bylo z obsahu dokumentů zcela jednoznačné, že jí konkrétní užívací titul svědčil. Ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 je třeba vykládat tak, že umožňuje žadateli doložit vlastnické či konkrétní užívací právo (nájem, výpůjčku, apod.) prostřednictvím dalších dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že mu konkrétní soukromoprávní titul svědčí. Může tak jít například o situaci, že ve veřejnoprávním povolení bude uveden mezi podklady pro rozhodnutí určitý soukromoprávní titul, který by prokazoval užívací právo žadatele.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015-70). Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že zpráva o výchozí revizi je jeden ze dvou dokumentů prokazujících splnění technických předpokladů, jenž má ze své povahy osvědčit technický stav věci a bezpečnost budoucího provozu. Podle kasačního soudu je tedy velmi podstatné, zda údaje uvedené ve zprávě o výchozí revizi odpovídají skutečnosti a zda zpráva osvědčuje bezpečnost fotovoltaické elektrárny ve skutečné podobě. Jestliže vznikly pochybnosti o tom, zda se revizní zpráva vztahuje k energetickému zařízení v podobě deklarované ve smlouvě o dílo (zejména počet a složení jednotlivých panelů), tedy v podobě, v jaké měla být elektrárna vystavěna, pak žalovaný za situace, kdy pochybnosti nerozptýlil, nebyl oprávněn licenci udělit. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „[s] ohledem na rozsah díla, jeho cenu, jakož i rozsah rozdílů mezi smluvenou specifikací díla (přibližně 18% rozdíl v počtu panelů) je téměř vyloučené, že by strany netrvaly na uzavření dodatku ke smlouvě, který by takovou změnu upravil. Bez odstranění těchto rozporů nebylo v licenčním řízení zřejmé, zda se revizní zpráva vůbec vztahovala k dílu, které bylo vystavěno dle smlouvy o dílo. Není v kompetenci soudu (kasačního, pozn. zdejšího soudu) zjišťovat a posuzovat, z jakého důvodu se smlouva o dílo a revizní zpráva liší, posuzovat, zda revize byla provedena řádně, jestliže jsou ve zprávě o výchozí revizi uvedeny jiné panely, o jiném výkonu a počtu, zda jiné označení/výkon/počet panelů v revizní zprávě mohlo mít vliv na správnost revizní zprávy a zda tedy panely, které jsou skutečně k výrobě elektrické energie používány, prošly revizí a je osvědčena bezpečnost jejich provozu. Těmito otázkami se bude muset zabývat a odpovědi na ně vyjasnit krajský soud v dalším řízení.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015-70). Zdejší soud tedy posoudil ve světle výše uvedených východisek důvodnost žaloby opětovně, vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným ve výše citovaném rozsudku. IV.b) Skutečnosti rozhodné ze správního spisu Licence na výrobu elektřiny č. 111017612 byla osobě zúčastněné na řízení udělena dne 22.12.2010, a to na dobu 25 let ode dne vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti a na celkový instalovaný výkon 4,998 MW. V rozhodnutí o udělení licence je uveden seznam jednotlivých provozoven k předmětné licenci, a to evid. číslo 1: FVE Jeníkov, k.ú. Jeníkov u Duchcova, kód katastru 658332, obec Jeníkov, vymezení parc. č. 317/1 a 351/6. Správní spis sp. zn. LIC-13154/2010-ERU vztahující se k žádosti o udělení licence obsahuje žádost osoby zúčastněné na řízení o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích, s přílohami, z nichž relevantní ve vztahu k nyní posuzované věci jsou: - veřejnoprávní smlouva o provedení stavby ze dne 30.8.2010 uzavřená mezi Městským úřadem Duchcov a osobou zúčastněnou na řízení, jejímž předmětem je nahrazení územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavbu FVE Jeníkov; - smlouva o dílo ze dne 22.9.2010 uzavřená mezi osobou zúčastněnou na řízení a LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT na vyprojektování a výstavbu fotovoltaické elektrárny na klíč včetně zajištění související realizační dokumentace, o instalovaném výkonu 4 986,4 kWp. Podle bodu 2.

2. čl. II smlouvy o dílo se termínem dokončení stavby rozumí datum úplného dokončení všech prací zhotovitele, odstranění vad a nedodělků bránících provozování, včetně uvedení díla do provozu, připojením k distribuční soustavě a zajištění pravomocné licence ERU, kdy bude podepsán protokol o předání a převzetí stavby. Podle bodu 2.

3. čl. II smlouvy o dílo je pod pojmem stavba (nebo také práce zhotovitele či dílo) nutno rozumět veškeré montážní práce a služby související s realizací předmětu plnění zhotovitele dle smlouvy a jejích příloh. Podle bodu 6.

1. čl. VI smlouvy o dílo bude cena díla objednatelem hrazena vždy na základě daňových dokladů vystavených zhotovitelem ve dvou splátkách po řádném dokončení díla a po splnění povinností zhotovitele podle smlouvy o dílo. Podle bodu 8.

1. čl. VIII. této smlouvy vlastnictví k dílu přechází na objednatele až úplným zaplacením díla. V příloze č. 1 smlouvy o dílo (Cenová nabídka FVE Jeníkov 4 986,4 kWp) jsou v části popis specifikovány fotovoltaické panely CEEG 230Wp, 21 680 kusů, a v příloze č. 2 smlouvy o dílo (Popis provedení stavby FVE Jeníkov) je uvedeno v kapitole 2. (Základní technologické části FVE výroben), že počet a poloha PV panelů včetně podkonstrukcí, bude určena zadávací dokumentací a že celkový instalovaný výkon bude 4 986,4 kWp. Z bodu 2.1. této přílohy pak vyplývá, že typ panelu bude CEEG 230-60P, v počtu 21 680ks; - výzva žalovaného ze dne 25.11.2010, č.j. 13154-3/2010-ERU, k doložení mimo jiné majetkového vztahu osoby zúčastněné na řízení k výrobně; - vyplněný formulář - příloha č. 12 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Seznam jednotlivých provozoven“, v níž je uveden celkový instalovaný elektrický výkon provozovny FVE Jeníkov 5,000 Mw, počet zdrojů v provozovně rukou vepsané 26 304, termín zahájení výkonu licencované činnosti nejpozději 1.12.2010; - vyplněný formulář - příloha č. 13 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., z níž se podává celkový instalovaný výkon provozovny 4,986 MW, celkové investiční náklady, rozpis investičních nákladů, předpokládané provozní náklady, předpokládaná výroby elektřiny, tepla a předpokládané další výnosy; - výpis z LV 417 katastru nemovitostí ke dni 26.7.2010 vlastníka - osoby zúčastněné na řízení k pozemkům p.č. 317/1 a 351/6; - kopie zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 20.9.2010; - výkaz zisků a ztrát a rozvaha ke dni 31.12.2009; - podnikatelský záměr osoby zúčastněné na řízení, z něhož se mimo jiné podává, že dne 20. 4. 2010 byla vydána veřejná vyhláška o změně územního plánu č. 2 obce Jeníkov formou opatření obecné povahy č. 1/2010 (č.j. 377/2010) stanovující umístění stavby FVE Jeníkov; - výstup z insolvenčního rejstříku, prohlášení a potvrzení bezdlužnosti a neexistence nedoplatků od příslušných orgánů státní správy, formulář příloha č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Finanční bilance žadatele o licenci pro licencovanou činnost – výhled“; - návrh možnosti financování a závazná nabídka financování pro osobu zúčastněnou na řízení od UniCredit Bank Czech republic, a.s., z níž se mimo jiné podává, že podmínkou čerpání úvěru je předložení licence s nabytím právní moci v roce 2010; - kopie výchozí zprávy o revizi a zkouškách FVE Jeníkov revizního technika Michala Virága, č. 100NN2010, ze dne 19.11.2010, s výsledným posudkem, že předmětné elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu; - rozhodnutí Městského úřadu Duchcov, odboru výstavby a životního prostředí (dále jen „stavební úřad Duchcov“), o povolení zkušebního provozu ze dne 14.12.2010, č.j. MD/136736/10-VŽP/330/Pu. IV.c) Doložení vlastnického či užívacího práva k energetickému zařízení Žalobce ve vztahu ke skutkovým podkladům rozhodnutí o udělení licence namítá, že osoba zúčastněná na řízení v řízení o udělení licence neprokázala ani vlastnické a ani užívací právo k FVE Jeníkov. Podle § 5 odst. 3 energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o udělení licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW. Podle § 7 odst. 4 písm. e) energetického zákona se k žádosti o licenci připojí doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení. Podle § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 426/2005 Sb. vlastnické právo k energetickému zařízení žadatel prokazuje a) výpisem z katastru nemovitostí, zapisuje-li se vlastnické právo do katastru nemovitostí podle zvláštního právního předpisu, odpovídající stavu zápisů v katastru nemovitostí ke dni předložení výpisu, b) smlouvou, na základě které dochází k převodu nemovitosti, pokud vlastnické právo k nemovitosti není předmětem zápisu do katastru nemovitostí, c) smlouvou, na základě které dochází k převodu vlastnického práva k movitému energetickému zařízení, d) smlouvou, ze které je zřejmé, že žadatel je vlastníkem daného movitého energetického zařízení, e) originálem nebo ověřenou kopií rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, pokud žadatel nabyl vlastnické právo k energetickému zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu nebo je jeho vlastnické právo takovým rozhodnutím potvrzeno, nebo f) potvrzením o nabytí vlastnictví, bylo-li energetické zařízení předmětem veřejné dražby. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb., nelze-li nabytí vlastnického práva k energetickému zařízení nebo užívacího práva k energetickému zařízení prokázat způsoby uvedenými v § 7 odstavci 1 nebo 2 této vyhlášky, protože takové nabývací tituly nelze doložit, došlo k nabytí ze zákona nebo je již nelze dohledat, lze nabytí vlastnického práva nebo užívacího práva k energetickému zařízení doložit i jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti. Právo užívat energetické zařízení v soukromoprávním smyslu je prvotním předpokladem pro to, aby za splnění dalších podmínek daných veřejnoprávními předpisy mohl uživatel získat licenci k podnikání ve státem regulovaném odvětví. Existence soukromoprávního vztahu k energetickému zařízení je prvotním předpokladem pro provozování energetického zařízení, které s ohledem na dotčení veřejných zájmů podléhá regulaci veřejnoprávními předpisy; jedná se o omezení sledující legitimní cíl, za současného zachování přiměřenosti veřejnoprávní regulace, která shodně dopadá jak na vlastníka, tak i na oprávněného uživatele energetického zařízení. S tím ostatně koresponduje i důvodová zpráva k návrhu energetického zákona, která uvádí, že „…základním předpokladem udělení licence je splnění podmínek uvedených v tomto zákoně, obdobně jako je tomu v živnostenském zákoně. Vzhledem k charakteru energie, ke složitosti energetických systémů a náročnosti jejich obsluhy, a to i z hlediska veřejného ohrožení, je stanovena věková hranice pro udělení licence na 21 let. Z obdobných důvodů musí žadatel o udělení licence stanoveným způsobem prokazovat svoji odbornou způsobilost a bezúhonnost. Žadatel musí kromě výše uvedených podmínek prokázat, že je schopen dlouhodobě financovat své podnikatelské aktivity, že vlastní, nebo má pronajato, technologické zařízení pro plynulé zajištění dodávek.“ (důvodová zpráva k návrhu zákona, sněmovní tisk č. 535/0, digitální repositář www.psp.cz). Naroveň dokladům prokazujícím vlastnické právo jsou stavěny doklady jinak prokazující užívací právo (§ 7 odst. 4 písm. e/ energetického zákona), nadto nelze-li některé z těchto práv doložit (prokázat) tak, jak předpokládá § 7 odstavci 1 nebo 2 vyhlášky č. 426/2005 Sb., lze tak učinit i jinak, pokud zvolený způsob nevzbuzuje důvodné pochybnosti (§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb.). Z obsahu smlouvy o dílo předložené v licenčním řízení vyplynulo, že vlastnické právo k FVE Jeníkov přechází na osobu zúčastněnou na řízení až úplným zaplacením díla. S ohledem na podmínky čerpání úvěru podle čl. IV smlouvy o úvěru reg. č. 972/10-120, uzavřené dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit bank Czech Republic, a.s., osoba zúčastněná na řízení vlastníkem FVE Jeníkov v době udělení licence dne 22.12.2010 nebyla, neboť jednou z podmínek žádosti o čerpání bylo předložení rozhodnutí o udělení licence žalovaným a kolaudačního souhlasu. Uzavření smlouvy o úvěru je podle osoby zúčastněné na řízení přitom též jednou z okolností prokazující existenci užívacího práva ke stavbě FVE Jeníkov, jež opírá o souhlas LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT. Není sporu o to, že k výzvě žalovaného ze dne 25.11.2010, č.j. 13154-3/2010- ERU, osoba zúčastněná na řízení konkrétní listinu, obsahující výslovný souhlas LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s tím, aby s energetickým zařízením umístěným na jejích pozemcích v určité míře disponovala, nepředložila, Tudíž žalovanému v licenčním řízení svůj majetkový vztah k výrobně elektřiny, resp. titul, od něhož své užívací právo odvozovala, neprokázala, což ostatně akcentoval i Nevyšší správní soud ve zrušovacím rozsudku. Zdejší soud proto vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu ve zrušovacím rozsudku k otázce existence soukromoprávního titulu ke stavbě FVE Jeníkov dokazoval a umožnil tak osobě zúčastněné na řízení zhojit výše zmiňovanou vadu a prokázat existenci soukromoprávního titulu k užívání stavby FVE ke dni udělení licence v řízení před zdejším soudem. Samotné nedoložení konkrétní listiny prokazující užívací právo v licenčním řízení za situace, kdy žalovaný k udělení licence přistoupil po zohlednění ostatních listin, by samo o sobě podle přesvědčení zdejšího soudu ke zrušení rozhodnutí o udělení licence vést nemohlo, a to též s ohledem na závěry Nejvyššího správního soudu, podle něhož je vždy nutné pečlivě zkoumat materiální (faktickou) závažnost tohoto pochybení, zejména s ohledem na dobu provozu fotovoltaické elektrárny, a nutné je řádně odůvodnit, proč by se mělo jednat o pochybení natolik závažné, že by mělo mít za následek zrušení rozhodnutí o udělení licence (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2015, č.j. 2 As 103/2015-171). Žalobce v této souvislosti neargumentuje žádnými závažnými důsledky, které by nedoložení užívacího titulu v licenčním řízení v tomto konkrétním případě mělo, a to za situace, kdy osoba zúčastněná na řízení vlastnila pozemky pod stavbou, předložila rozhodnutí stavebního úřadu Duchcov, dále smlouvu o dílo a veřejnoprávní smlouvu na stavbu FVE Jeníkov. Zároveň nebylo zpochybněno, že by vlastnické právo k FVE Jeníkov na osobu zúčastněnou na řízení po udělení licence nepřešlo či že by se osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení pouze vydávala za oprávněného uživatele a dopustila se podvodného jednání. Nic takového žalobce nezmiňuje. Dovozovala-li užívací právo k FVE Jeníkov osoba zúčastněná na řízení z několika listin soudu předložených, tak listinou, která by podle zdejšího soudu v licenčním řízení ve smyslu § 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb. po stránce obsahové obstála, je čestné prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 28.12.2015 o tom, že osoba zúčastněná na řízení měla, a to ode dne uzavření smlouvy o dílo, svolení zhotovitele/vlastníka díla s užíváním díla/FVE Jeníkov pro veškeré správní a jim charakterově podobná řízení, jejichž účastníkem byla osoba zúčastněná na řízení. Tímto deklarovaným projevem vůle vlastníka díla má zdejší soud za zhojenou vadu postupu žalovaného, který udělil licenci osobě zúčastněné na řízení i přesto, že nedoložila soukromoprávní titul od vlastníka díla, jež ji opravňoval k užívání díla v míře vlastníkem dovolené, v době udělení licence. Především je také tímto způsobem doloženo, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení vystupovala v dobré víře jako oprávněný uživatel díla FVE Jeníkov s výhradou vlastnického práva ve smyslu výše citovaného bodu 8.

1. čl. VIII. smlouvy o dílo, jež měla souvislost se způsobem financování (viz níže). Za této situace k dalším důkazním návrhům ze strany osoby zúčastněné na řízení k této žalobní námitce soud pouze konstatuje následující: pokud jde o kopii protokolu o předání a převzetí díla FVE Jeníkov – kompletní dodávky fotovoltaické elektrárny na klíč, který je za objednatele podepsán Ing. A. M. a Ing. P. M. a za zhotovitele J. M., a u položky záruční lhůta má předtištěno datum 14.12.2010, tak věrohodnost a průkaznost co do okamžiku předání dokončeného díla byla zpochybněna (viz níže). Pokud jde pak o smlouvu o provozování fotovoltaické elektrárny ze dne 11.11.2010, uzavřenou mezi osobou zúčastněnou na řízení jako objednatelem a LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT jako provozovatelem, jejímž účelem je zajištění řádného chodu elektrárny provozovatelem, tak tato smlouva sama o sobě v intencích závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu vysloveného v jeho zrušovacího rozsudku nemůže být oním soukromoprávním titulem k užívání díla, neboť její obsah nezakládá osobě zúčastněné na řízení užívací právo k dílu, ale upravuje vzájemná práva a povinnosti související s provozem elektrárny (zejména s tzv. servisní činností). Stejně tak z téhož důvodu tímto titulem nemůže být smlouva o úvěru reg. č. 972/10-120, uzavřená dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit bank Czech Republic, a.s.; ani tato smlouva užívací právo osobě zúčastněné na řízení nezakládá. IV.d) Prokázání finančních předpokladů Podle § 5 odst. 6 energetického zákona se finančními předpoklady rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že část ceny za dílo měla být osobou zúčastněnou na řízení uhrazena zhotoviteli na základě úvěru od UniCredit Bank Czech republik, a.s. (závazná nabídka financování), který bylo možné čerpat po udělení licence. Tato skutečnost byla ověřena u jednání, kdy bylo zjištěno, že podmínkou čerpání úvěru podle čl. IV smlouvy o úvěru reg. č. 972/10-120, uzavřené dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit Bank Czech Republic, a.s., bylo předložení rozhodnutí o udělení licence žalovaným. Pokud za tohoto stavu žalobce namítal, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení neprokázala dostatek finančních předpokladů, takto by znamenalo, že z možnosti podnikání v regulované oblasti měly být vyloučeny subjekty, které se na základě tehdy platné regulace tržní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhodly vstoupit na trh a financovat vybudování energetického zařízení pomocí mimo jiné bankovního úvěru. Takové omezení podnikání však z rozhodné právní úpravy dovodit nelze. Pakliže bankovní instituce jako podmínku již samotného čerpání úvěru požadovala předložení rozhodnutí o udělení licence, nelze z této skutečnosti dle právní úpravy licenčního řízení dovodit následek, že by takový žadatel neměl licenci za splnění technických požadavků získat; nelze ani dovodit, že by žadatel o licenci měl mít v době licenčního řízení vlastní majetek v hodnotě investic do energetického zařízení, či že by jeho aktuální finanční cash flow v době řízení o udělení licence mělo pokrývat náklady na výstavbu fotovoltaické elektrárny. Požadavek na povinný důkaz ve smyslu § 8 odst. 7 vyhlášky č. 426/2005 Sb., podle něhož žadatel o udělení licence na výrobu elektřiny ze zařízení využívajícího obnovitelný zdroj energie, které je nově uváděno do provozu, finanční předpoklady dále prokazuje konečným rozpočtem jednotlivých položek realizovaných investic potřebných pro uvedení tohoto zařízení do provozu, souvisí s prokazováním finančních předpokladů žadatele o licenci, což je legitimní požadavek s ohledem na to, že se jedná o podnikání v licencované oblasti s energií, která má strategický význam z hlediska hospodaření, jak se podává i z již citované důvodové zprávy k energetickému zákonu. Součástí správního spisu pak je formulář - příloha č. 13 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., z níž se podávají celkové investiční náklady na provozovnu celkem, z toho dále pro stavební část, technologie, jiné investiční náklady, předpokládané provozní náklady celkem, z toho palivové náklady, opravy a údržba, mzdové náklady, pojištění, jiné provozní náklady, a dále formulář - příloha č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Finanční bilance žadatele o licenci pro licencovanou činnost - výhled“. Žalovaný ve výzvě ze dne 25. 11. 2010, č.j. 13154-3/2010-ERU, po osobě zúčastněné na řízení požadoval doložit výši dostupných finančních prostředků - např. bankovní reference, výpis z účtu za delší časové období (posledních 12 měsíců) nebo úvěrovou smlouvu. Za situace, kdy osoba zúčastněná na řízení doložila vyplněné formuláře – přílohy č. 13 a č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., bezdlužnost, výsledky svého hospodaření k 31. 12. 2009, podnikatelský záměr, návrh možnosti a způsobu financování a závaznou nabídku od UniCredit Bank Czech republik, a.s. a dále výpis z účtu ze dne 13. 12. 2010, nelze dospět k závěru, že by doložení finančních předpokladů pro podnikání v licencované oblasti vykazovalo tak závažné deficity skutkových zjištění, že by soud mohl dospět k závěru o nedostatku skutkových důvodů pro udělení licence ve vztahu ke splnění finančních předpokladů žadatele o licenci k podnikání v regulované oblasti. Ostatně ani žalobce nezpochybňuje, že osoba zúčastněná na řízení bez jakýchkoli finančních problémů od okamžiku udělení licence FVE Jeníkov provozuje. IV.e) Doložení technických předpokladů Namítal-li žalobce, že tím, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení nedoložila stanovisko Technické inspekce České republiky, nebyly splněny technické předpoklady ve smyslu 5 odst. 3 energetického zákona, tak tu soud setrvává na svém opakovaně vysloveném závěru, který byl potvrzen Nejvyšším správním soudem, že z energetického zákona ve spojení s vyhláškou č. 426/2005 Sb. vyplývá, že technické předpoklady dokládá žadatel o licenci jednak rozhodnutím stavebního úřadu a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem. Zákonodárce odkázal v poznámce pod čarou, která jako nenormativní část legislativního aktu slouží jako výkladová pomůcka, na § 6c odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, podle kterého organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech při výrobě vyhrazených tlakových zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona. Z citovaných ustanovení, ve spojení s tím, že zákonodárce výslovně zmiňuje pro účely licenčního řízení doložení zprávy o revizi, nevyplývá, že by měl žadatel o licenci dokládat ještě stanovisko Technické inspekce. „Prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí blíže upravuje vyhláška č. 426/2005 a …výslovně požaduje předložení zprávy o revizi, nikoli odborné vyjádření Technické inspekce ČR. Z …právní úpravy týkající se prokázání technických předpokladů pro udělení licence tak nevyplývá, že by v rámci licenčního řízení měl žadatel prokazovat bezpečnost provozu energetického zařízení odborným vyjádřením Technické inspekce ČR.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.7.2015, č.j. 4 As 84/2015-37). V této souvislosti Nejvyšší správní soud též zdůraznil, že nelze „v licenčním řízení…posuzovat technickou dokumentaci energetického zařízení z toho hlediska, do jaké třídy ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. spadá, a to obzvláště za situace, kdy stavební úřad jeho provoz za stanovených podmínek již povolil. Není totiž úkolem žalovaného, aby v řízení o vydání licence nahrazoval a dubloval činnost stavebního úřadu, v jehož pravomoci je povolení provozu předmětného zařízení.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.7.2015, č.j. 4 As 84/2015-37). V souvislosti s prokazováním technických předpokladů v řízení o udělení licence žalobce dále namítal, že identifikace fotovoltaických panelů podle revizní zprávy M. V. nekoresponduje s obsahem smlouvy o dílo a že revizní zpráva se týká toliko NN instalací a nikoli VN částí FVE Jeníkov. Podle § 5 odst. 3 energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW. Podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona se k žádosti o udělení licence připojí doklady prokazující finanční a technické předpoklady. Podle § 9 písm. d) vyhlášky 426/2005 Sb. se u energetických zařízení ve zkušebním provozu technické předpoklady prokazují souhlasem stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí, rozhodnutím o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu nebo rozhodnutím stavebního úřadu, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu, a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem; po provedení zkušebního provozu dokládá žadatel kolaudační souhlas. Za účelem objasnění rozporů ve specifikaci a výkonu fotovoltaických panelů v revizní zprávě a ve smlouvě o dílo zdejší soud dokazoval, a to k návrhu žalobce i osoby zúčastněné na řízení, vázán v tomto ohledu právním názorem Nejvyššího správního soudu. Ten ve svém zrušovacím rozsudku uvedl, že předložené důkazy (žalobcem předložené spolu s kasační stížností) jsou důkazy k prokázání skutečností tvrzených již před zdejším soudem. Nejedná se o skutečnosti, které by byly nově tvrzeny v kasačním řízení, neboť již v žalobě bylo namítáno, že existují indicie, že se i v posuzovaném případě může jednat o nepravdivou revizní zprávu. Ze zprávy revizního technika M. V. o výchozí revizi vykonané dne 18.11.2010 (č. 100NN2010 ze dne 19.11.2010) se podává instalovaný výkon FVE Jeníkov DC 4997,76 kWp a 26 304 PV panelů o výkonu 190Wp. V části technický popis revizní technik uvedl, že fotovoltaické panely o výkonu 190 Wp jsou sdruženy do řetězců, řetězce jsou sdruženy do větví, kde je provedeno odjištění. Z dokazování úředními záznamy o vysvětlení podaném revizním technikem M. V. policii dne 4.11.2014 a 25.9.2015 přitom vyplynulo, že k obsahu své revizní zprávy a způsobu provedení revize revizní technik M. V. uvedl, že revizní činnost vykonával pro „Bremu“. Vlastní revizní činnost na FVE Jeníkov trvala minimálně 14 dnů, neboť chodil k úkonům, které to vyžadovaly. Revidoval výkopy pro NN kabely, výkopy pro VN kabely, uzemnění pro kostru FV článků, zahrnování kabelů a dohlížel, zda je u kabelů uložena folie. Dále uvedl, že byl přítomen, když se kabely dávaly do stringových rozvaděčů, kde se zahušťovaly, a dále do střídačů a na VN část a na úsekový odpínač rozvodných závodů. Všechny zmiňované práce se musely provádět pod jeho dohledem. K datu uvedenému na revizní zprávě uvedl, že jde o den, kdy byla revize dokončena, přičemž mezi dokončením a odevzdáním revizní zprávy může být jeden až dva dny. Při revizi měl k dispozici schválenou projektovou dokumentaci. Revizní činnost, a to i v případě FVE Jeníkov, vykonával vždy tak, že přišel do prostoru „Bremy“ v dojednaný den odjezdu a technik jej odvezl na stavbu a zpět. Revizní činnost nevykonával sám, byl na místě s technikem a jeho pomocnými techniky. K dotazu policie dále M. V. uvedl, že revidován byl odpínač, protože transformátory nereviduje, a dále že transformátory v době, kdy prováděl revizi na střídače, nebyly ještě osazeny. K dotazu policie, zda byla FVE Jeníkov v době, kdy prováděl revizi, dokončena tak, aby mohla být provedena výchozí revize, M. V. uvedl, že kabelová vedení byla uložena v zemi a zakryta, kabely byly vytaženy do rozvaděčů a mohlo se provést měření izolačních stavů kabelů a žílovodičů. Zapojování si technici mohli provést kdykoli později sami. Uzemnění bylo po celé oblasti nataženo zemnícím páskem, uzemněné byly rozvaděče, sloup úsekového odpínače, střídače, bylo provedeno měření uzemnění, hodnoty byly dobré, nebyly žádné námitky. Dále revizní technik M. V. dne 25.9.2015 k dotazu policie, zda v době revize FVE Jeníkov byly postaveny všechny konstrukce a na nich položeny všechny FVP a kompletně dokončena montáž technologie a elektroinstalace, uvedl, že „panely, na tom se dělalo, to mne nezajímalo, každý string, začínáme od stringového rozvaděče, ty byly v době revize osazené, ze stringového rozvaděče je rozvod v zemi“. Všechny výkopy byly podle M. V. osazené, v kabelových rýhách bylo uloženo kabelové lože, štěrk, písek a kabely byly nataženy. Proto dal příkaz k zahrnutí a pak přišel na měření izolačních stavů, kabely byly dotaženy k sběrným rozvaděčům a ze sběrných rozvaděčů přes frekvenční měniče do rozvodny NN. Zemnící pásek byl uložen vedle kabelů, kabel VN stejně jako NN nebyl „samozřejmě“ v době, kdy tam M. V. byl, zapojen. Na sloupu odběrného místa nebyl VN odpínač, domeček byl uzavřený. Neviděl „TF VN“, neviděl VN odpínače. Změřil svodový proud na VN kabelech, ten se pohyboval kolem „4 mikroA“. Podle M. V. bylo vše naprosto v pořádku a v tuto dobu začal vystavovat revizní zprávu. Připojení VN kabelů neviděl, na to se musí podívat speciálně proškolený elektrikář. U domečku změřil paprskové uzemnění pro VN. Na otázku policie, kolik fotovoltaických panelů bylo v době revize položeno, M. V. odpověděl, že si myslí, že to byla více jak polovina a že panely byly dováženy postupně. K fotografiím pořízeným Ing. P. K. ze společnosti KPI s.r.o., které byly M. V. předloženy policií k nahlédnutí, uvedl, že z jeho strany považoval revizi za dokončenou tím, že proměřil všechny kabelové přívody, zkontroloval kabelové rýhy a uložení kabeláže v rýhách a uzemnění. Nic víc nerevidoval. K dotazu policie, kdo prováděl revizi kabelu SOLAR, M. V. uvedl, že do 120 V se revize kabelů, kam patří výše uvedené, neprovádí, protože jde o bezpečné napětí. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že revizní technik policii jednoznačně sdělil, že revidoval elektrárnu v době, kdy teprve probíhalo její osazování fotovoltaickými panely. Pokud jde o zprávu o revizi, tak zdejší soud v typově obdobných případech již judikoval, že zpráva o revizi se musí vztahovat k celé fotovoltaické elektrárně, resp. k celé její nízkonapěťové části, která musí být stavebně dokončena ve všech součástech stavby přímo souvisejících s elektrickou bezpečností zařízení (např. rozsudky ve věcech téhož žalobce i žalovaného ze dne 9.10.2015, č.j. 62 A 111/2013-599, nebo ze dne 28.5.2015, č.j. 62 A 116/2013-163). Shodně se k této otázce postavil i Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 10.12.2015, č.j. 7 As 204/2015-66, jednoznačně uvedl, že „výrobnou elektřiny podle § 2 odst. 2 bod 18 energetického zákona je energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení. Stanoví-li tedy energetický zákon, že k udělení licence pro výrobu elektřiny je nutné prokázat technické předpoklady, které se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost, pak se tím rozumí osvědčení bezpečnosti energetického zařízení jako souboru všech jeho částí, které slouží k přeměně energie. S ohledem na povahu fotovoltaické elektrárny je podle Nejvyššího správního soudu zřejmé, že slouží k přeměně energie pouze tehdy, pokud jsou její součástí funkční solární panely. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že zpráva o výchozí revizi se musí vztahovat k celému energetickému zařízení, a musí být vypracována až poté, co je energetické zařízení kompletní a tvoří funkční soubor všech jeho nezbytných částí. Připuštění jiného názoru by mohlo vést k nežádoucímu stavu, kdy by Úřad (pozn. soudu: žalovaný) mohl udělit licenci k provozování zařízení i za situace, kdy by nebylo zcela jisté, zda všechny jeho součásti splňují požadavky pro bezpečný provoz. Uvedený závěr má oporu v energetickém zákonu a vyhlášce o podmínkách udělování licencí. Znění technických norem ČSN, není pro posouzení této otázky relevantní. Rovněž není podstatné, zda má či nemá revizní technik povinnost kontrolovat, zda a jakými solárními panely je energetické zařízení osazeno, jelikož to nemá vliv na závěr, že revize musí být prováděna až poté, co je energetické zařízení kompletní“. Aby tedy bylo možno provést výchozí revizi a vyhotovit revizní zprávu, která slouží jako doklad o bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, předkládaný v licenčním řízení, musí být energetické zařízení ve všech částech souvisejících s výrobou elektrické energie, tedy i včetně zapojení fotovoltaických panelů, dokončeno. Zprávu o revizi vyhotovenou M. V. dne 19.11.2010 tak nelze v intencích výše citované judikatury považovat za zprávu o výchozí revizi, která by prokazovala bezpečnost dokončené fotovoltaické elektrárny, a to s ohledem na způsob a dobu provedení revize, neboť revizní technik jednoznačně uvedl, že revidoval elektrárnu v době, kdy teprve probíhalo její osazování fotovoltaickými panely. Pak ani údaj o výkonu elektrárny uvedený v revizní zprávě k datu provedení revizní prohlídky nemohl odpovídat skutečnému stavu - celkovému instalovanému výkonu na elektrárně, který je dán součtem výkonů všech nainstalovaných fotovoltaických panelů, na který byla následně žalovaným udělena licence. Skutečnost, že se revizní zpráva M. V. nemohla vztahovat k dokončené elektrárně, potvrzuje i vysvětlení podané policii J. K dne 5.11.2015, který na FVE Jeníkov na konci roku 2010 pracoval se svými pracovníky, a to pro jednoho ze subdodavatelů stavby (VV & J s.r.o.), za niž měl FVE Jeníkov na starost pan H.. J. K. uvedl, že prováděli vyměřování, zatloukání krajních pilotů, betonáž, stavbu konstrukcí a veškeré pomocné práce včetně roznášení konstrukcí a panelů po staveništi. Montovali též panely. K dotazu policie, kdy se zmiňované práce prováděly, uvedl, že na konci října se teprve začaly roznášet konstrukce, a to po dodávkách panelů. První dodávka fotovoltaických panelů se podle J. K. uskutečnila dne 24.11.2010. Od tohoto dne se začaly pokládat a montovat panely. V polovině prosince 2010 byli na FVE Jeníkov již jen jeho pracovníci a práce ukončili tak, jak je uvedeno ve stavebním deníku, dne 18.12.2010. V té době prováděli montáž a opravy již připevněných fotovoltaických panelů. Po nich na místě už zůstali jenom elektrikáři, kteří zapojovali panely. Z dokazování listinami, které žalobce identifikoval jako dokumentaci poskytnutou policii J. K. (úřední záznam policie ze dne 12.8.2014, č.j.OKFK-2089- 61/TČ-2014-252402), vyplynulo, že J. K. podle jím ručně psaných záznamů převzal za VV & J s.r.o. dne 19.11.2010 dodávky fotovoltaických panelů typu ZKX 190 Wp. Jednotlivé záznamy J. K. se vztahují k balením panelů vždy po 28 paletách (záznamy 1. KONT CBHU 608 2250, 2. KONT CBHU 1824763, 3. KONT CBHU 1853397, 4. KONT CBHU 1869454, 5. KONTAINER TTNU 5629530, 6. KONT. CBHU 1733302, 7. KONTEJNER GVCU 4089293, 8. KONT GVCU 4126186 a 9. KONTEJNER TGHU 972827). Podle dílčího zápisu ze stavebního deníku J. K. za období od 11.10.2010 do 18.12.2010 probíhaly dne 18.11.2010 na FVE Jeníkov práce, které spočívaly v třídění omeg, roznosu konstrukcí, opravě výšek a roztečí zabouchaných kotev, montáži konstrukcí včetně omeg a vykládce kamionu. Od 14.12.2010 do 17.12.2010 tu probíhaly práce spočívající v úklidu, opravách konstrukcí včetně omeg, opravách položených panelů a montáži panelů. Zápis ze stavebního deníku J. K. obsahuje tabulku, v níž jsou uvedeny činnosti - kompletování jednotlivých stolů, dopokládání omeg, převrtání omeg, třídění materiálu, který nebyl označen z výroby, pokládání panelů a další jiné činnosti. Dále je zde uvedeno, že bylo odpracováno 714 hodin za měsíc říjen, za listopad pak 3 198,5 hodin a za prosinec 3 418 hodin a že v listopadu proběhla montáž 1 200 kusů panelů a v prosinci 4 142 kusů panelů. Zápisy J. K. korespondují jak s jeho vysvětlením, tak s vysvětlením podaným policii revizním technikem M. V. v tom směru, že v době provádění revize ještě nebyla fotovoltaická elektrárna co do NN části (fotovoltaických panelů) vůbec dokončena. To potvrzují i fotografie vytištěné policií z CD poskytnutého Ing. P. K. (přípis Ing. P. K. ze společnosti KPI s.r.o. ze dne 3.3.2015, č.j. OKFK-2089-132/TČ-2014- 252402, o poskytnutí CD s fotodokumentací stavby FVE Jeníkov dle uzavřené SOD mezi společnostmi Skanska, a.s. a Brema, spol. s r.o.), zachycující stavbu FVE Jeníkov ke dni 1.11.2010, 22.11.2010, 23.11.2010, 6.12.2010 a 13.12.2010, jejichž pravost ani datum pořízení nebylo osobou zúčastněnou na řízení nikterak zpochybněno. Revizní prohlídka energetického zařízení probíhala nejpozději dne 18.11.2010 (viz výše podané vysvětlení revizního technika) a fotografie z pozdějšího data zachycují neosazené (holé) konstrukce bez fotovoltaických panelů (22.11.2010 a 23.11.2010), přičemž na některých fotografiích se mezi konstrukcemi pohybují pracovníci a na zemi leží smotané kabely. Na fotografii ze dne 6.12.2010 jsou vidět již osazené konstrukce se zasněženými fotovoltaickými panely a je vidět i menší část prázdných konstrukcí. Fotografie ze dne 13.12.2010 zachycuje nákladní automobil s domečkem, prázdnou základovou desku, položený domeček s označením TS02 a pokládání dalšího domečku jeřábem. I tyto fotografie tak nikterak nevyvracejí vysvětlení revizního technika M. V. i J. K. ohledně stavu, resp. dokončenosti elektrárny včetně osazení panely; především z nich neplyne, že by k datu provedení revize bylo energetické zařízení FVE Jeníkov kompletně dokončeno. Tuto skutečnost nikterak nevyvrací ani obsah vysvětlení podaného policii panem M. V. dne 5.3.2015, který uvedl, že pracoval na staveništi FVE Jeníkov ve druhé polovině října 2010 až do února 2011 pro společnost BREMA. Předmět smlouvy mezi společností BREMA a SKANSKA v části elektromontážních prací byl podle M. V. realizován „někdy před Vánocemi, kolem dvacátého“, ale přesné datum si M. V. nevzpomněl. Uvedl, že pracoval „souběžně s montáží konstrukcí a panelů“, nebyl však schopen uvést, zda po termínu předání díla SKANSCE docházelo ještě k montáži panelů. Konstrukce podle něj „už asi stály“ a „elektrárna ke konci roku 2010 jela, ale ne na plný výkon, protože se nějaké věci dodělávaly“. Dále uvedl, že veškerou elektroinstalaci prováděla společnost EMSTEL, která dodala i kabel Solar 10,0 černý (1,7 km), který se používal k propojování solárních panelů mezi sebou a do sdružovacích skříní. K osazení rozvoden od společnosti První Elektro došlo podle M. V. během listopadu, trafa byla osazena společností První Elektro. Dále soud dokazoval k návrhu žalobce dodacím listem č. 17454627/10 s předtištěným datem 15.12.2010, z něhož vyplynulo, že společnost Elkas spol. s r.o. dodala společnosti BREMA vodič SOLAR 10,0 černý, SOLAR 10, počet 1 700 kusů. Žalobce dále nedokončenost energetického zařízení FVE Jeníkov v době revize dovozoval též z předávacích protokolů na akci FVE Jeníkov u Duchcova podepsanými za společnost SKANSKA v zastoupení za T. J., stavbyvedoucího PT 11, panem Skořepou a za přebírající VV & J s.r.o. J. K. Z nich však vyplynulo pouze to, se jedná o předávací protokoly na dodávky fotovoltaických panelů a že je na nich předtištěno datum podpisu v Praze dne 1.12.2010, 2.12.2010, 30.11.2010. Pokud jde o předávací protokoly ze dne 26.11.2010, 25.11.2010 a 24.11.2010, tak sice mají shodný předtištěný obsah jako výše specifikované předávací protokoly, a to co do smluvních stran, akce, a místa podpisu, nicméně nejsou podepsány oběma smluvními stranami a nic pro věc podstatného z nich tedy neplyne. Pokud jde o úřední záznam o vysvětlení podaném policii Ing. P. Z. dne 3.11.2015, tak k námitce nepravdivosti revizní právy by podle žalobce mělo být podstatné tvrzení Ing. P. Z. týkající se Protokolu o předání a převzetí díla - stavby FVE Jeníkov ze dne 15.12.2010 mezi zhotovitelem (SKANSKA) a objednatelem LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT, v jehož příloze č. 1 – seznamu vad a nedodělků je uveden předtištěný text, že „nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany LUED“. K tomu Ing. P. Z. uvedl, že není elektrikář, a proto nekontroloval při osobní prohlídce a předání díla investorovi „všechny elektrické věci“. Dále ovšem Ing. P. Z. uvedl, že nebyl osobně přítomen u žádného předání díla investorovi a podepsal soupis vad a nedodělků datovaný až dnem 26.4.2011. Tento důkaz tedy podle zdejšího soudu maximálně vypovídá o tom, že Ing. P. Z. nebyl tou osobou, která kontrolovala elektrickou část FVE Jeníkov a která byla u předání díla investorovi. Ve vztahu k obsahu revizní zprávy M. V. a stavu elektrárny v době revize tento důkaz nemá žádnou vypovídací hodnotu. Pokud jde o dokazování dalšími listinami předloženými žalobcem, tak z nich vyplynulo pouze to, že dne 5.11.2010 společnost BREMA SK s.r.o. nabídla společnosti BREMA, spol. s.r.o. dodávku 361 ks rozváděčů za cenu 164 644 eur a poté vystavila dvě faktury č. 0220348 pro BREMA, spol. s.r.o. s datem splatnosti dne 19.12.2010 a datem dodání služby dne 19.11.2010, v nichž je uvedeno, že jde o fakturaci za výrobu rozvaděčů pro FVE Jeníkov na základě objednávky č. M1002078 ze dne 5.11.2010. K tomu žalobce přiložil tři dodací listy na rozvaděče od společnosti BREMA SK s.r.o. pro BREMA, spol. s.r.o, které mají podle žalobce prokazovat dodání rozvaděčů na FVE Jeníkov po revizi. Pokud jde o dodací list č. DL12100105, ten prokazuje pouze to, že dne 19.11.2010 převzal dodávku rozvaděčů pan Kutaj, SPZ RR-191AR. Pokud jde o rozvaděč na dodacím listu č. Dla12100103, ten převzal pan Vydrář, datum převzetí je ovšem nečitelný. Pokud jde o rozvaděče dle dodacího listu č.DL12100104, tak tyto rozvaděče převzal 11.11.2010 pan M., SPZ MT 441 Bt, za odběratele je uvedena společnost PKM spol. s r.o. Datum předání a skutečnost, že jde o dodávky konkrétně pro stavbu FVE Jeníkov, tedy tyto dodací listy podle zdejšího soudu neprokazují. Podle výše specifikovaných faktur mělo k dodávce rozvaděčů na FVE Jeníkov dojít dne 19.11.2010. Pokud jde o žalobcem předložené dodací listy na rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE, kdy za odběratele je vždy uveden V./K. (dodací list č. DL-2010-530-0176 ze dne 9. 12. 2010, datum převzetí 13. 12. 2010, dodací list č. DL-2010-530-0171 ze dne 9. 12. 2010, datum převzetí 13. 12. 2010, dodací list č. DL-2010-530-0160 ze dne 6. 12. 2010, datum převzetí 6. 12. 2010, dodací list č. DL-2010-530-0155 ze dne 26.11.2010, datum převzetí 28.11.2010), tak obsah těchto dodacích listů koresponduje s objednávkou č. M1001612 (odběratel BREMA, spol. s r.o., dodavatel První Elektro a.s.), potvrzením objednávky ze dne 8.10.2010 od BREMA, spol. s r.o. na dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22PE bez VN pro FVE Jeníkov u Duchcova a také s fakturou č. 0110000319 vystavenou společností První Elektro, a.s. pro BREMA, spol. s r.o. za dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22/PE s datem zdanitelného plnění 13.12.2010 a datem splatnosti 15.1.2011. Z těchto listin tedy vyplývá to, že rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE dodala na stavbu FVE Jeníkov společnost První elektro, a.s. prostřednictvím subdodavatele Brema, spol. s.r.o. a že datum převzetí rozvoden byl dle dodacích listů pozdější, než datum revize. K návrhu osoby zúčastněné na řízení soud dokazoval kopií protokolu o předání a převzetí díla FVE Jeníkov – kompletní dodávky fotovoltaické elektrárny na klíč, bez data podpisu a předtištěnou položkou záruční lhůta - datum 14.12.2010 - 14.12.2015. Má-li z obsahu tohoto protokolu podle osoby zúčastněné na řízení vyplývat, že dne 14.12.2010 jí bylo předáno dokončené dílo, tedy kompletní fotovoltaická elektrárna, takto nekoresponduje s obsahem zápisu o předání a převzetí dokončeného díla - stavby FVE Jeníkov podle smlouvy o dílo č. IP01/10/20636/140/0000 sepsaného LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT a jeho subdodavatelem Skanska a.s.; z tohoto zápisu plyne datum předání díla zhotoviteli subdodavatelem o den pozdější, tedy 15.12.2010. Především však protokol o předání a převzetí díla - stavby FVE Jeníkov předložený osobou zúčastněnou na řízení nemůže nic prokazovat ve vztahu k datu 18.11.2010, kdy měla být provedena revize kompletního a hotového díla co do všech součástí souvisejících s elektrickou energií. Za tohoto stavu bylo bezpředmětné zabývat se rozporem mezi tvrzením osoby zúčastněné na řízení ohledně data předání a převzetí dokončeného díla - stavby FVE Jeníkov a datem předání a převzetí dokončeného díla - stavby FVE Jeníkov, který je uveden na předávacím protokolu mezi společnostmi Skanska a.s. a LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT. Stejně tak bylo bezpředmětné, aby soud dále objasňoval žalobcem předestřené nesrovnalosti ohledně okamžiku skutečného dokončení díla podávané podle žalobce ze samostatné přílohy č. 1 - zápisu o předání a převzetí dokončeného díla, seznam vad a nedodělků - stav ke dni 26.4.2011, s razítkem společnosti MAURING spol. s r.o., či z přílohy č. 1 k předávacímu protokolu ze dne 15.12.2010, a aby soud vyjasňoval okolnosti samotného ukončení přejímacího řízení mezi subdodavateli, k nimž žalobce předložil kopie zápisů o předání a převzetí díla ze dne 15.6.2011 mezi společnostmi Skanska a.s. a VV & J s.r.o. a ze dne 7.12.2010 mezi Skanska a.s. a Brema, spol. s.r.o. Pokud jde o dokazování protokolem stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením, tak z obsahu protokolu vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov je zpracovaná (vybudovaná) z 90%, nejsou dokončeny terénní úpravy. Jedná se tedy opět o důkaz, který se týká období po provedené revizi a ke způsobu revize a stavu elektrárny v době, kdy měla být revidována, z něho nic nevyplývá. Z prezenční listiny pak plyne, že se místního šetření za osobu zúčastněnou na řízení účastnil pan M. Dovozoval-li z tohoto protokolu žalobce, že nebyly namontovány všechny komponenty FVE Jeníkov, tak soud z tohoto důkazu takovou skutečnost nezjistil, neboť v konkrétní rovině zápis hovoří pouze o nedokončených terénních úpravách. Ze změnového listu č. 3 ohledně navýšení výkonu o 11,16 kWp na projekt FVE Jeníkov 5MWp pak vyplývá maximálně ta skutečnost, že listinu tohoto obsahu měl podepsat D. T. a P. M., byla vystavena dne 16.1.2011 a obsahuje text, že je požadováno navýšení výkonu o 11,16 kWp, požadováno „LUED s.r.o.“ Ani toto skutkové zjištění se netýká způsobu revize a stavu elektrárny v době, kdy měla být revidována. Pokud jde o dokazování kopií čestného prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 27.1.2016, jež měl vyhotovit jednatel Mgr. D. M., tak z něho vyplynulo, že při uzavírání smlouvy o dílo LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT vycházel z tehdy uzavřených smluv na dodávku fotovoltaických panelů se svými subdodavateli, kteří garantovali dodávku příslušného druhu a typu panelů, že opakovaně docházelo k porušování dodacích podmínek od čínských výrobců, přičemž někteří nedodali dodávky vůbec, a že z toho důvodu musel zhotovitel přistoupit ke změně výrobce a typu a druhu panelů, přičemž zásadním kritériem této změny bylo zachování celkového dodaného nominálního výkonu panelů. Změna druhu a typu panelů byla vždy odsouhlasena zástupcem objednatele (osoby zúčastněné na řízení), čímž došlo ke změně smlouvy o dílo, neboť vzhledem k situaci na trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010 bylo nereálné na každou změnu reagovat formálním smluvním dodatkem, kdy se i náhradní varianty dodávek ještě měnily. Z výše uvedených důvodů byla elektrárna realizována z 26 304 kusů PV panelů typu LDK 195, ZKX 185, ZKX 190. Vzhledem k nižšímu nominálnímu výkonu těchto panelů (185-195 Wp) pak bylo nutné dodat jejich větší množství, aby byl zachován celkový výkon elektrárny v rozsahu daném příslušnými povoleními státních orgánů a distributora. Toto prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT tedy může vysvětlovat, proč byly na stavbu dodány jiné fotovoltaické panely než podle smlouvy o dílo, a vyplývá z něj, že o změně v počtu a typu panelů byla osoba zúčastněná na řízení vždy informována; ke způsobu a době provedení revize a stavu elektrárny v době, kdy měla být revidována, však ani z této listiny nic neplyne. Stejně tak se stavu energetického zařízení ke dni revize dne 18.11.2010 nemohou týkat faktury č. 2011001, 2011002, 2011003, 2011004, 20110052011006, 2011007, 2011008, 2011009, 2011010, 20121011, 2012001, které dokládají realizaci dodávek elektrické energie osobou zúčastněnou na řízení pro společnost ČEZ Distribuce, a.s. v období leden až červen 2011. Dále též zápis ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby FVE Jeníkov provedené stavebním úřadem Duchcov dne 25.1.2011 prokazuje pouze to, že zkušební provoz výrobny fotovoltaické energie proběhl bez závad a lze jej předat do užívání. Z kolaudačního souhlasu ze dne 25.1.2015, č.j. MD/2319/11-VŽP/330/Pu, pak vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov obsahuje výrobnu fotovoltaické energie o výkonu 4 997,76 kWp, z fotovoltaických panelů s připojením do stávající sítě ČEZ a že v rámci závěrečné prohlídky stavby nebyly na stavbě zjištěny žádné závady ani nedodělky bránící bezpečnému užívání stavby. Dále osoba zúčastněná na řízení doložila protokol ČEZ Distribuce, a.s., podepsaný v Děčíně dne 27.12.2010 (podpis pověřeného pracovníka ČEZ Distribuce, a.s. je nečitelný), který se týká kontroly splnění technických podmínek pro uvedení výrobny Jeníkov u Duchcova do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. Tuto kontrolu provedli dne 23.12.2010 pracovníci ČEZ Distribuce a.s. se závěrem, že zdroj může být ode dne provedení kontroly provozován paralelně s DS. Také tato listina, kterou soud k návrhu osoby zúčastněné na řízení dokazoval, se po stránce skutkové netýká období do 18.11.2010, tedy doby, kdy měla být podle zprávy o revizi M. V. provedena výchozí revize dokončeného energetického zařízení FVE Jeníkov ve všech částech souvisejících s výrobou elektrické energie, která měla žalovanému doložit bezpečnost zařízení. Tato listina, stejně jako faktury za výrobu elektrické energie od ledna 2011 či zápis ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby FVE Jeníkov provedené stavebním úřadem Duchcov dne 25.1.2011 a kolaudační souhlas, tak ani nemohou zhojit vadu revizní zprávy, která spočívá v tom, že se netýká kompletně dokončeného energetického zařízení. Soud proto uzavírá, že revizní technik M. V. revidoval elektrárnu v době, kdy ještě nebyla dokončena ve všech podstatných částech, protože probíhalo osazování FVE Jeníkov fotovoltaickými panely. Jeho revizní zpráva tedy nemohla být dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o udělení licence, neboť neprokazuje bezpečnost a tedy technickou způsobilost energetického zařízení, přičemž tato vada nedostatku skutkových podkladů pro udělení licence nebyla provedenými důkazy zhojena ani v řízení před zdejším soudem. Za této situace, kdy soud shledal, že revizní zpráva předložená žalovanému v licenčním řízení nebyla způsobilým podkladem pro prokázání technických předpokladů, soud pouze dodává, že pokud jde o požadavek žalobce na revizi elektrické instalace VN části elektrárny, tak ten ze žádného právního předpisu neplyne, jak již zdejší soud opakovaně judikoval ve věcech téhož žalobce a žalovaného (např. rozsudek ze dne 30.3.2015, č.j. 62 A 107/2013-71). S ohledem na výše uvedenou argumentaci soud zdůrazňuje, že nedokazoval právním stanoviskem Technické inspekce ze dne 14.8.2013, neboť to neshledal potřebné pro skutkové vyjasnění stavu, jaký byl určující pro žalovaného v jím vedeném řízení. Ze stejného důvodu nedokazoval znaleckým posudkem Vysoké školy Báňské Ostrava týkajícím se náležitostí revizních zpráv energetického zařízení Saša- Sun s.r.o.; ten se netýká FVE Jeníkov, navíc nejde o otázku skutkovou, nýbrž právní, která již v minulosti byla judikována (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2015, č.j. 7 As 204/2015-66). Dále zdejší soud nedokazoval přípisem žalovaného ze dne 25.9.2013 ohledně upřesnění rozdílu ve výnosech po dobu 20 let u tří společností, kopií listiny Sdělení Energetického regulačního úřadu a ani přípisem žalovaného ze dne 22.10.2012, jež se týkají jiného žadatele o udělení licence. Dokazováno nebylo ani tiskovou zprávy policie ze dne 29.1.2016, článkem z internetu a přípisem od policie a serveru novinky.cz., které ke svému vyjádření přiložila osoba zúčastněná na řízení – žádné skutkové zjištění pro nyní posuzovanou věc by z nich nebylo možno učinit. Soud z téhož důvodu považoval za nadbytečné dokazovat znaleckým posudkem ke stavu trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010. Dále by bylo s ohledem na zjištěný skutkový stav nadbytečné předvolávat zaměstnance či bývalé zaměstnance stavebního úřadu v Duchcově a subdodavatelů díla jako svědky, stejně jako vyslýchat revizního technika M. V. k zodpovězení otázky, zda mají či nemají být v době provádění revize namontovány na fotovoltaické elektrárně fotovoltaické panely. S ohledem na provedené dokazování, z něhož bezpečně po skutkové stránce vyplynulo, že revize byla provedena v době, kdy se na FVE Jeníkov teprve montovaly fotovoltaické panely, bylo též bezpředmětné, aby soud podrobil znaleckému zkoumání inkoust na protokolu o předání a převzetí díla s datem počátku záruční lhůty 14.12.2010, který doložila osoba zúčastněná na řízení. Žádala-li osoba zúčastněná na řízení ve formuláři žádosti o licenci o celkový instalovaný výkon 5,000 MW, pak by sama skutečnost, že žalovaný udělil licenci na 4,998 MW a nikoli na 5,000 MW, jak bylo původně požadováno, za situace, kdy by revizní zpráva jako doklad o celkovém instalovaném výkonu 4 997,76 kWp obstála, nemohla být oním důvodem, jež by měl vést ke zrušení rozhodnutí žalovaného. Celkový instalovaný výkon elektrárny však musí vyplývat nejen ze žádosti o udělení licence, nýbrž především z revizní zprávy, kterou je dokládáno splnění technických předpokladů. V posuzované věci však revizní zpráva M. V. neprokazuje celkový instalovaný výkon FVE Jeníkov, a tedy ani pro závěr o skutečném celkovém instalovaném výkonu na FVE Jeníkov neměl žalovaný dostatečný skutkový podklad. Bude tedy na žalovaném, aby se otázkou skutečného celkového instalovaného výkonu na FVE Jeníkov v dalším řízení zabýval. V. Závěr Rozhodnutí o udělení licence tak nemůže v soudním přezkumu obstát, a to pro nedostatek skutkových důvodů týkajících se prokázání bezpečnosti dokončeného energetického zařízení FVE Jeníkov. Žalovanému tedy nebylo prokázáno splnění technických předpokladů pro zajištění licencované činnosti ve smyslu § 5 odst. 3 energetického zákona. Neprokázání technických předpokladů pro udělení licence je přitom závažnou vadou licenčního řízení, neboť za této situace napadené rozhodnutí vůbec nemělo být vydáno. Soud se tedy dále zabýval otázkou existence dobré víry osoby na řízení zúčastněné ve správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí za situace, kdy nebyla v licenčním řízení předložena řádná revizní zpráva. S ohledem na závažnost zjištěné vady, která spočívá v tom, že žalovanému nebyla prokázána bezpečnost elektrárny, protože nebyla provedena řádná revize po jejím dokončení, se své dobré víry nemůže osoba zúčastněná na řízení dovolávat pouze z toho důvodu, že byla tzv. pasivním příjemcem díla. V této souvislosti již dříve Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „je věcí žadatele o licenci, aby si zajistil řádné doklady, kterými podkládá svou žádost. Žadatel o licenci má volnost v tom, jakému reviznímu technikovi zadá zpracování revizní zprávy, pokud si nezvolí způsob prokázání technických podmínek znaleckým posudkem zpracovaným v čase rozhodném pro posouzení bezpečnosti elektrárny. Současně pak po žadateli o licenci lze požadovat, aby při volbě revizního technika či znalce postupoval obezřetně a důsledně vyžadoval jejich řádný postup, k němuž by měl poskytnout prostor a potřebnou součinnost. Je v nejlepším zájmu žadatele o licenci, aby nebyl pouhým pasivním příjemcem revizní zprávy či znaleckého posudku, ale aby též ověřil minimálně to, zda v revizní zprávě či znaleckém posudku deklarovaná kontrola proběhla. Obecně je pak problematické dovozovat dobrou víru takového žadatele o licenci, který se o proběhlou revizi nezajímal a spoléhal na to, že případné nesrovnalosti bude vyhledávat žalovaný. Dobrá víra hodná ochrany nemůže spočívat ve zcela rezignovaném a apatickém postupu žadatele ve vztahu k reviznímu technikovi či znalci, ale je třeba trvat na tom, aby žadatel přijal přiměřená opatření, která jej mohou vést k důvodnému předpokladu, že jím předkládaná revizní zpráva či znalecký posudek netrpí vadami. K tomu, aby byl žadatel o licenci v dobré víře, nebude postačovat pouze to, že zadal požadavek na vypracování revizní zprávy či znaleckého posudku a že tuto revizní zprávu či posudek následně převzal a společně s žádostí o licenci předložil správnímu orgánu. Těžko lze dovozovat dobrou víru ze slepé a bezmezné důvěry v práci revizního technika či znalce.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2016, č.j. 9 As 256/2015-229). V tomto směru tedy jako doklad dobré víry neobstojí odkaz osoby zúčastněné na řízení na to, že jí dílo mělo být dodavatelem dodáno tzv. na klíč, včetně revizní zprávy. Jednak toliko z postavení pasivního příjemce díla na klíč dobrou víru dovozovat nelze (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2016, č.j. 9 As 256/2015-229), navíc vyplynulo-li z dokazování (konkrétně z čestného prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 27.1.2016), že osoba zúčastněná na řízení byla v průběhu výstavby informována zhotovitelem stavby o změně počtu a typu fotovoltaických panelů, nelze na ni ani nahlížet jako na pouhého pasivního příjemce díla na klíč. Proto zdejší soud rozhodnutí o udělení licence zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s.; v něm tedy žalovaný bude znovu rozhodovat o žádosti osoby zúčastněné na řízení o udělení licence, vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). VI. Náklady řízení O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V případě žalobce, který měl v řízení plný úspěch, soud nezjistil, že by mu vznikly náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti a žalobce ostatně ani náklady řízení nepožadoval; proto soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaný v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak soud rozhodl tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala.