62 A 84/2013 – 931

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka ve věci žalobce: nejvyšší státní zástupce sídlem Jezuitská 4, Brno proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava za účasti: FINE DECORATING a.s. sídlem Chomutovská 2261/2, Most zastoupená Mgr. Romanem Klimusem, advokátem sídlem Vídeňská 188/119d, Brno o žalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 22.12.2010, č.j. 13154–12/2010–ERU, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se z důvodu shledání závažného veřejného zájmu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2010, č.j. 13154–12/2010–ERU, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny Jeníkov (dále jen „FVE Jeníkov“), vymezenou na pozemcích p.č. 317/1 a p.č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova.

I. Shrnutí žaloby

2. Žalobce odůvodňuje podání žaloby tím, že pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“), a prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (dále jen „vyhláška č. 426/2005 Sb.“).

3. Žalobce namítá, že podle smlouvy o dílo ze dne 22.9.2010, kterou osoba zúčastněná na řízení uzavřela se společností LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o., přechází vlastnictví k dílu na objednatele až úplným zaplacením díla. Osoba zúčastněná na řízení tedy neprokázala nabytí vlastnického práva k FVE Jeníkov, které bylo možné na základě smlouvy o dílo nabýt pouze zaplacením dohodnuté ceny, přičemž v této souvislosti žalobce poukazuje na to, že podle závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ze dne 1.12.2010, bylo čerpání úvěru podmíněno předložením licence s vyznačenou doložkou právní moci v roce 2010, jakož i předložením kolaudačního souhlasu. Osoba zúčastněná na řízení dále nedoložila, ačkoliv k tomu byla žalovaným dne 25.11.2010 vyzvána, že by jí bylo energetické zařízení předáno k užívání.

4. Žalobce také poukazuje na to, že z článku 5.1 smlouvy o dílo vyplývá, že cena díla činila 393 925 600 Kč bez DPH. Z rozvahy a výkazu zisku a ztrát ke dni 31.12.2009 vyplývá, že osoba zúčastněná na řízení nedisponovala finančními zdroji v rozsahu investičních nákladů. Objem finančních prostředků k realizaci projektu se podává až ze závazné nabídky společnosti UniCredit Bank Czech Republic, a.s. na poskytnutí úvěru do výše 290 000 000 Kč, zbývající část investic měla pocházet z vlastních zdrojů osoby zúčastněné na řízení. Osoba zúčastněná na řízení tak podle žalobce neprokázala splnění finančních předpokladů ve smyslu § 8 odst. 5 písm. a) a § 8 odst. 7 vyhlášky č. 426/2005 Sb. Přes výzvu žalovaného nedoložila měsíční výpisy z bankovního účtu – toliko výpis ke dni 13. 12. 2010, z něhož vyplývá, že měla k uvedenému dni na účtu 15 852 850 Kč, nedoložila vyjádření banky či smlouvu o úvěru, či obdobného typu – toliko závaznou nabídku financování. Nedoložila ani konečný rozpočet realizovaných investic potřebných pro uvedení zařízení do provozu.

5. Žalobce dále namítá, že zpráva o výchozí revizi se vztahuje toliko k „NN“ instalacím. VN instalace, jako např. transformátory, VN rozvaděč či VN přípojka, které zmiňuje popis provedení stavby, posouzeny nebyly a jejich bezpečnost nebyla doložena.

6. Ze zprávy o výchozí revizi dále vyplývá, že venkovní prostor je prostorem zvlášť nebezpečným. Mají–li venkovní prostory povahu prostoru zvlášť nebezpečného, pak se jedná ve smyslu přílohy č. 1 vyhlášky č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (dále jen „vyhláška č. 73/2010 Sb.“), o vyhrazené zařízení třídy I. skupiny B, jehož montáž je třeba oznámit organizaci státního odborného dozoru a k jehož uvedení do provozu je nutné stanovisko organizace státního odborného dozoru, resp. Technické inspekce. Nebylo–li předmětné stanovisko v řízení předloženo, nelze uzavřít, že byly splněny technické předpoklady ve smyslu § 5 odst. 3 energetického zákona.

7. Žalobce dále poukazuje na to, že obsah zprávy o revizi nekoresponduje s obsahem ostatních listin. Zpráva o revizi zmiňuje panely o výkonu 190 Wp o celkovém počtu 26 304 kusů a celkovém instalovaném výkonu 4 997,76 kWp, ale ze smlouvy o dílo a popisu provedení stavby vyplývá, že měly být použity panely CEEG 230–60P o výkonu 230 Wp v počtu 21 680 kusů. Důvody těchto rozporů při absenci dalších listin, zejména protokolu o předání a převzetí díla, nejsou známy. Žalovaný je nijak neodstraňoval a neprovedl ani důkaz ohledáním ve smyslu § 54 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalobce dále namítá, že žalovaný případné vady žádosti může odstraňovat pouze zákonem stanoveným postupem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, č.j. 3 Ads 30/2007–168). Osoba zúčastněná na řízení se domáhala navýšení výkonu na celkových 5 MW, avšak dle přílohy k žádosti činil celkový instalovaný výkon 4,986 MW. Žalovaný, aniž by se tímto rozporem zabýval, udělil celkový instalovaný výkon 4,998 MW.

8. Po vydání zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, se žalobce vyjádřil tak, že dosud byla poměřována nedokončenost fotovoltaické elektrárny jen s revizní zprávou označenou ev. č. 100NN2010, která se týkala jen její malé části, konkrétně jen kabelových souborů DC a nikoli jiných komponent. Podle žalobce je z pohledu, kdy mohla být legitimně získána licence, rozhodující, zda a od kdy disponovala osoba zúčastněná na řízení ostatními revizními zprávami, kterými bylo možné pravdivě a úplně doložit bezpečnost fotovoltaické elektrárny jako celku. Městskému úřadu Duchcov, odboru výstavby a životního prostředí (dále jen „stavební úřad Duchcov“), předložila osoba zúčastněná na řízení i jiné revizní zprávy, všechny ze dne 18.11.2010 (revizní zprávy č. 096VN2010, č. 097VN2010, č. 098NN2010, č. 099NN2010, č. 100NN2010, č. 101NN2010), kterými žalobce navrhuje dokazovat. Podle žalobce se do řízení opětovně vrací otázka validity revizních zpráv, neboť nedokončenost fotovoltaické elektrárny se musela nutně promítnout do revizí zbylých, neboť ty se měly ve svém souhrnu týkat fotovoltaické elektrárny jako celku. Tyto revizní zprávy k legitimnímu získání licence do konce roku 2010 vést nemohly, neboť i po 18.11.2010 byly montovány stojany, které jsou součástí zemnící soustavy, k čemuž žalobce odkazuje na obsah fotodokumentace poskytnuté již dříve zdejšímu soudu na CD, kterou poskytl policii Ing. P. K. Žalobce rovněž upozorňuje, že i po 18.11.2010 bylo na stavbu energetického zařízení dodáno minimálně 23 kusů rozváděčů. Zapojení střídačů se musela týkat některá ze zbylých revizních zpráv, jinak by nebyla revidována fotovoltaická elektrárna jako celek. Dále byly po 18.11.2010 pokládány fotovoltaické panely. Zapojení fotovoltaických panelů se musela týkat některá ze zbylých revizních zpráv, jinak by nebyla revidována fotovoltaická elektrárna jako celek. Posouzení těchto skutkových okolností podle názoru žalobce nevyžaduje zvláštní odborné zkoumání, nicméně žalobce uvádí, že případné otázky týkající se „rozsahu dosud v řízení neprováděných revizí“ ve vztahu ke zjištěným nedokončenostem fotovoltaické elektrárny by mohlo objasnit České vysoké učení technické v Praze – Fakulta elektrotechnická.

9. Žalobce dále uvádí, že z hlediska právního posouzení, jakými podklady a v jakém rozsahu musel žadatel o licenci doložit splnění technických předpokladů, aby mohl legitimně získat dotaci, se nepravdivý podklad promítá přímo do věcného posouzení žádosti (resp. do rozhodnutí o zamítnutí žádosti), nikoli tedy do posouzení procesních podmínek (resp. do výzvy k odstraňování vad žádosti). K tomu žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.4.2015, č.j. 7 As 148/2014–70. Podle žalobce důkazy, které mohla osoba zúčastněná na řízení dodatečně ve zbývajících dnech do konce roku 2010 předložit k prokázání podmínek pro udělení technické způsobilosti energetického zařízení, pokud by žalovaný objevil nedostatečnost předložené revizní zprávy č. 100NN2010 a vyzval osobu zúčastněnou na řízení k doplnění revizní zprávy prokazující bezpečnost celé elektrárny, by mohly legitimně vést pouze k zamítnutí žádosti.

10. Podle žalobce doklady prokazující dokončenost energetického zařízení ještě automaticky neprokazují jeho bezpečnost jako celku, přičemž zprávu o výchozí revizi nelze nahradit dodatečně opatřeným znaleckým posudkem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2015, č.j. 7 As 204/2015–66). Podle žalobce skutkové okolnosti nyní posuzované věci vylučují, že by osoba zúčastněná na řízení mohla na základě původní žádosti legitimně získat do konce roku 2010 licenci na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Žalobce nerozporuje, že později mohla osoba zúčastněná na řízení podat novou žádost, a to včetně nových řádných revizních zpráv, která by mohla vést k získání licence, nejdříve však v roce 2011.

11. Žalobce dále poukazuje na to, že ve věci FVE Tuchlovice Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 2.7.2021, č.j. 40 T 7/2020–2267, rozhodl tak, že revizní technik na FVE Tuchlovice L. H. se dopustil úmyslně deliktního jednání.

12. Žalobce u jednání zdejšího soudu dne 6.1.2022 uvedl, že dokončenost FVE Jeníkov ve smyslu závazného právního názoru vysloveného ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, lze odvíjet až ode dne 21.1.2011, kdy na elektrárně proběhly komplexní zkoušky; teprve k tomuto datu byl stav elektrárny takový, aby mohla být podrobena celkové revizi.

13. V rámci konečného návrhu uplatněného u jednání dne 4.9.2024 žalobce navrhl, aby zdejší soud rozhodl v intencích závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu (bod 102 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288) tak, že vysloví, že napadené rozhodnutí do 21.1.2011 nevyvolává žádné účinky.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

14. Žalovaný nejprve uvedl, že s ohledem na systémová a personální opatření s podporou vlády a prezidenta ČR k zajištění revize licenčních spisů, jejichž součástí je i podání žaloby nejvyššího státního zástupce, ponechává posouzení důvodnosti žaloby zcela na úvaze soudu.

15. V průběhu řízení žalovaný své procesní stanovisko doplnil mimo jiné tak, že i v případě zamítnutí žaloby je třeba posoudit, k jakému okamžiku byla předmětná výrobna elektřiny řádně nainstalována a zahájen její bezpečný provoz, protože jen od takového okamžiku mohl držitel licence legitimně očekávat a legálně přijímat výhody spojené s danou licencí, tj. podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

16. U jednání dne 6.1.2022 žalovaný uvedl, že dosud zjištěný skutkový stav nasvědčuje spíše tomu, že FVE Jeníkov byla do konce roku 2010 dokončena tak, aby mohla být zrevidována.

17. Po vydání posledního zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, pak žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení

18. Osoba zúčastněná na řízení argumentaci žalobce odmítá a zdůrazňuje, že pro systém financování byl zvolen model tzv. sponzorů vlastního kapitálu, pomocí ovládajících osob, což je u takových projektů typické; garantoval–li členský stát EU jistý legislativní rámec a pevnou výkupní cenu elektřiny a na základě toho byla realizována investice s legitimním očekáváním jasného a predikovatelného cash flow, pak takový podnikatelský záměr, zejména jeho míra jistoty a pravděpodobnosti, je druhově nejvyšší. Pak není nutné a je i zbytečné ve společnosti alokovat jiné finanční prostředky, než jaké budou v budoucnu generovány. FVE Jeníkov je nadto od počátku řádně provozována a úvěrová smlouva, kterou osoba zúčastněná na řízení dokládá, byla řádně plněna.

19. Osoba zúčastněná na řízení dále poukazuje na to, že splnila technické podmínky pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ. V případě kladného stanoviska provozovatele distribuční sítě, mohl být zdroj paralelně provozován s distribuční sítí a je proto zjevné, že všechny technické předpoklady musely být naplněny. K namítaným rozporům ohledně použitých fotovoltaických panelů osoba zúčastněná na řízení zdůrazňuje, že smlouva o dílo byla uzavřena před budováním elektrárny a jde tedy o plánovaný stav. Naopak revizní zpráva zachycuje reálný stav, tedy to, co bylo skutečně postaveno. Pokud jde o splnění technických předpokladů a pochybností vznesených ohledně revizní zprávy, osoba zúčastněná na řízení uvádí, že ve skutečnosti vzrostl počet fotovoltaických panelů podle smlouvy o dílo a reálně provedeného díla o 4 624 kusů, nicméně tím osoba zúčastněná na řízení neporušila zhola nic. Fotovoltaické panely se na konci roku 2010, jako nedostatkové zboží, obchodovaly jako genericky určené věci, tzn., že se obchodovalo s wattpeaky, nikoli s konkrétními panely.

20. Pokud jde o užívací právo ke stavbě FVE Jeníkov, osoba zúčastněná na řízení uvádí, a to kontinuálně od počátku soudního řízení, že jejím užívacím titulem bylo svolení zhotovitele, tedy vlastníka věci společnosti LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. (dále jen „LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT“) ve smyslu kontrahované výhrady vlastnického práva (viz čl. VIII. odst. 8.1 smlouvy o dílo), což dokládá čestným prohlášením zhotovitele a tehdejšího vlastníka. Nadto veškeré jednání, popsané soudem první instance v jeho předchozím zrušeném rozsudku (veřejnoprávní smlouva, jednání s bankou, uzavření úvěrové smlouvy, žádost o povolení zkušebního provozu, které si zajistila osoba zúčastněná na řízení sama) podporují tu skutečnost, že osoba zúčastněná na řízení jednala vždy se svolením vlastníka. V průběhu licenčního řízení navíc o užívacím právu osoby zúčastněné na řízení nevyvstala žádná pochybnost. Shodně postupoval LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT jako majoritní systémový integrátor v roce 2010 u více jak desítek dalších fotovoltaických elektráren, které mají identickou adhezní smlouvu o dílo. Jejich licence by tedy touto logikou též měly být zrušeny.

21. Osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že FVE Jeníkov byla ke dni vydání licence kompletně dostavěna, na čemž nic nemění skutečnost, že úpravy např. vstupní brány, oplocení, kamer či terénní úpravy se realizovaly později.

22. Osoba zúčastněná na řízení akcentuje princip ochrany práv nabytých v dobré víře s tím, že po přípravných pracích, jednáním se zastupiteli obce Jeníkov, žádostmi o stanoviska dotčených orgánů, uzavřela dne 22.9.2010 smlouvu o dílo s LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT, a dále se již aktivně na realizaci nepodílela, a to ani co do zajištění revizních zpráv či zastupování v licenčním řízení. Osoba zúčastněná na řízení jednoznačně odmítá, že by se dopustila jakéhokoli podvodného jednání. FVE Jeníkov byla včas postavena a byla včas uvedena do zkušebního provozu.

23. Po vydání zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, osoba zúčastněná na řízení uvedla, že FVE Jeníkov byla dokončena dne 14.12.2010, a to v takovém rozsahu, aby mohla být revizní zprávou prokázána bezpečnost celé elektrárny, k čemuž odkázala na listiny, které byly již dříve v rámci soudního řízení doloženy. Dále osoba zúčastněná na řízení uvedla, že otázka vymezená bodem 101 zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu je v podstatě hypotetická se zvoleným kondicionálem, a proto je třeba zdůraznit, že faktický postup žalovaného ke konci roku 2010 byl takový, že pokud si žadatel o licenci po doplnění všech podkladů přijel osobně, tak licenci získal hned. Revizní zpráva M. V. ze dne 19.11.2010 č. 100NN2010 byla žalovanému předložena dne 10.12.2010. Téhož dne tedy mohl žalovaný objevit její nedostatečnost a vyzvat osobu zúčastněnou na řízení k doplnění revizní zprávy, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny. Revizní technik mohl ve dnech 11.12.2010 až 14.12.2010 provést veškerá nutná měření tak, aby nejpozději dne 14.12.2010 mohl vyhotovit řádnou revizní zprávu, která prokazuje bezpečnost celé fotovoltaické elektrárny. I kdyby ovšem zdejší soud nedospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že dne 14.12.2010 bylo energetické zařízení FVE Jeníkov dokončeno v takovém rozsahu, aby mohla být revizní zprávou prokázána bezpečnost celé elektrárny, pak osoba zúčastněná na řízení odkazuje především na listiny související s prvním paralelním připojením a následujícím provozováním výrobny a instalací obchodního měření k distribuční soustavě ČEZ Distribuce a.s. dne 23.12.2010. Toho dne specialisté distributora kontrolovali FVE Jeníkov a osadili obchodní měření na odběrné místo FVE Jeníkov (měření vlastní spotřeby FVE) a osadili obchodní měření na výrobnu elektřiny FVE Jeníkov a následně uvedli FVE Jeníkov do faktického provozu tím, že ji paralelně připojili k distribuční soustavě. Energetické zařízení FVE Jeníkov bylo podle osoby zúčastněné na řízení nad vší pochybnost dne 23.12.2010 dokončené.

IV. Posouzení věci

24. Podle § 66 odst. 2 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), je žalobu oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.

25. Podle § 72 odst. 2 věty první s.ř.s. může žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 s.ř.s. oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví–li zvláštní zákon jinak, a nenabývá–li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žaloba byla podána dne 15.10.2013, žalobou napadené rozhodnutí o licenci nabylo právní moci dne 23.12.2010; žaloba tedy byla podána včas. IV.a Aktivní legitimace 26. Pokud jde o aktivní legitimaci a (další) podmínky řízení o žalobě, ty pokládá zdejší soud rovněž za splněné. Aktivní procesní legitimace podle § 66 odst. 2 s.ř.s. nevyžaduje „prostý“ („jakýkoli“) veřejný zájem, nýbrž „závažný“ veřejný zájem. Zdůrazněním kritéria závažnosti se vyčleňují užší kategorie potenciálních případů z širšího rámce dotčeného veřejného zájmu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k s.ř.s., „…může tu jít o případy nepříliš časté, ale veřejností citlivě vnímané, například tam, kde nezákonné rozhodnutí bylo dosaženo úplatkem a není tu již jiná právní cesta, kterou by bylo možné takové rozhodnutí odstranit…“ (důvodová zpráva k návrhu zákona ze dne 15. 4. 2002, sněmovní tisk č. 1080/0, digitální repositář www.psp.cz). Smyslem této žaloby není chránit soukromý zájem, ale ani každý veřejný zájem, nýbrž musí být dána existence kvalifikované formy veřejného zájmu, kterou je závažný veřejný zájem. Aktivní procesní legitimace proto má místo v závažných případech, kdy bude skutečně s ohledem na závažný veřejný zájem žádoucí podání této žaloby, byť to samo o sobě ještě nepředznamenává její důvodnost a výsledek řízení o ní. Judikatura správních soudů přitom dospěla k závěru, že úvaha nejvyššího státního zástupce, zda je ve věci dán závažný veřejný zájem, nepodléhá přezkumu správními soudy. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007 ve věci sp. zn. 8 As 27/2006, publ. pod č. 1455/2008 Sb. NSS, je úvaha, zda je v konkrétní věci dán závažný veřejný zájem, vyhrazena nejvyššímu státnímu zástupci; záleží na nejvyšším státním zástupci, zda tohoto svého práva podat žalobu v konkrétní věci z důvodu závažného veřejného zájmu, který sám shledal, využije, jeho aktivní legitimace k podání takové žaloby je dána, existence závažného veřejného zájmu je tím presumována (shodně Šimíček, V., Potěšil, L. a kol.: Soudní řád správní. Komentář. Nakladatelství Leges 2014, str. 574 a násl.).

27. Žalobce tedy bezpochyby v nyní posuzované věci k podání žaloby aktivně legitimován je, a to bez ohledu na charakter a obsah jednotlivých jím uplatněných žalobních bodů. IV.b Východiska přezkumu zdejšího soudu 28. Pokud jde v této souvislosti o obecné otázky řízení o žalobě ve veřejném zájmu, jejichž zodpovězení je pak určující konkrétně ve vztahu k nyní posuzované věci, pak zdejší soud, zčásti s ohledem na již uvedené, vychází z toho, že řízení o žalobě ve smyslu § 66 odst. 2 s.ř.s. neslouží k ochraně žádných konkrétních subjektivních veřejných práv, jako je tomu v případě řízení o žalobě ve smyslu § 65 odst. 1 a 2 s.ř.s., kde soud zkoumá právě míru a povahu dotčení na subjektivních veřejných právech toho, kdo žalobu podává a kdo o sobě tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých subjektivních veřejných právech. Institut zvláštní žaloby podle § 66 odst. 2 s.ř.s. byl zaveden k ochraně objektivního práva (zákonnosti), a to ve specifických případech, kdy to vyžaduje (závažný) veřejný zájem; tím je tento prostředek zcela mimořádným, což se nutně musí projevit při posuzování důvodnosti žalobních bodů, jež jsou v žalobě podle § 66 odst. 2 s.ř.s. uplatněny.

29. Smyslem soudního přezkumu na základě takto podané žaloby není a ani nemůže být realizace neohraničeného dozoru nad absolutní správností postupů a rozhodnutí správních orgánů, ani tu správní soud není od toho, aby se v tomto typu řízení metodicky vyjadřoval k tomu, jak má konkrétní správní orgán realizovat výkon státní správy (to je primárně otázkou pro moc výkonnou), ani aby se aktivně podílel na prosazování systémových opatření, byť by ohledně jejich nezbytnosti v rámci moci výkonné panovala shoda, či na všeobecné revizi licenčních řízení vedených žalovaným. Rozhodování o udělení licence představuje čistě vertikální vztah mezi žalovaným a osobou zúčastněnou na řízení, přitom rozhodoval–li žalovaný o veřejném subjektivním právu osoby zúčastněné na řízení získat licenci, pak především bylo na žalovaném, aby řízení proběhlo bez vad a aby žádnou vadou nebylo zatíženo ani rozhodnutí o udělení licence. Přestože v situaci, kdy žádosti o udělení licence bylo vyhověno, neexistoval prvek jakékoli vnější kontroly nad procesem rozhodování o udělení licence, a tedy ani nad jeho výsledkem (osoba zúčastněná na řízení ani žalovaný sám z povahy věci proces rozhodování ani výsledek neměl důvodu napadat), „otevření případu“ na samém konci tříleté lhůty pro podání žaloby ve smyslu § 66 odst. 2 s.ř.s. za situace, kdy v mezidobí především žalovaný nevyužil možnosti přezkumného řízení či obnovy řízení dané správním řádem a kdy již jsou právní vztahy navazující na udělení licence stabilizovány, představuje nepochybný zásah do právní jistoty osoby zúčastněné na řízení, jenž by se jistě umocnil především v případě zrušení rozhodnutí o udělení licence. Takové narušení právní jistoty by tedy muselo být vyváženo vskutku závažným důvodem, který by vyvážil rizika a negativní důsledky zpětného přehodnocení právních vztahů založených rozhodnutím o udělení licence.

30. Za této situace musí být nutným východiskem zdejšího soudu i základní imperativ demokratického právního státu, že podstatou uplatňování veřejné moci je kromě jiného také princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, přitom princip dobré víry působí bezprostředně v rovině subjektivního práva jako jeho ochrana, v rovině objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti aktu veřejné moci. Zásada ochrany dobré víry bezprostředně souvisí zejména se zásadou právní jistoty a se zásadou presumpce správnosti aktů veřejné správy. Pro vznik a trvání dobré víry je podstatná zejména doba, která uplynula od vydání nezákonného rozhodnutí, ale také příčina, míra a povaha zjištěné nezákonnosti čili její materiální závažnost (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12.2.2015, č.j. 2 As 241/2014–36, ze dne 26.8.2015, č.j. 2 As 103/2015–171). Pokud jde o otázku dobré víry držitele licence, z nálezu Ústavního soudu ze dne 30.5.2018, sp. zn. I. ÚS 946/16, vyplývá, že „…mohou nastat v zásadě tři modelové skupiny situací, jejichž hranice však nebudou vždy jasně vymezitelné a rozlišení v konkrétních případech tak bude na aplikační praxi. První skupinu situací představuje nezákonnost aktu veřejné moci způsobená čistě pochybením na straně veřejné moci, zejména procesními vadami či nesprávným výkladem práva. Za této situace může být důvěra jednotlivce narušena jen ze zcela zásadních důvodů veřejného zájmu…Druhou skupinu představuje nezákonnost způsobená pochybením na obou stranách vertikálního vztahu veřejná moc – jednotlivec. Půjde o pochybení orgánů veřejné moci, o nichž osoba, jíž svědčí žalobou napadené rozhodnutí, musela vědět. Do této skupiny patří zejména rozhodnutí vydaná na základě nesprávných či zjevně neúplných, zejména skutkových zjištění a předpokladů, na což jednotlivec přes svou vědomost před vydáním rozhodnutí či po něm neupozornil. Za takové situace nemůže být dána dobrá víra ve správnost takového rozhodnutí, což však nevylučuje důvěru v jeho zákonnost a neměnnost (zejména s ohledem na plynutí času a rozvoj navazujících právních vztahů) ... Pokud správní soud přistoupí ke zrušení napadeného rozhodnutí za takové situace, je nezbytné, aby negativní dopady na oprávněnou osobu z tohoto rozhodnutí byly pokud možno zmírněny…Třetí skupinu pak představuje nezákonnost způsobená především či výlučně ze strany oprávněného ze správního rozhodnutí. Půjde zejména o situace, v nichž oprávněný orgány veřejné moci úmyslně uvedl v omyl uvedením nepravdivých skutečností, předložením nepravdivých podkladů, případně dosáhl příznivého rozhodnutí jiným protiprávním způsobem (např. jednáním majícím znaky trestného činu). Za takové situace nemůže být dána ani dobrá víra ve správnost takového rozhodnutí, ani důvěra v jeho zákonnost a neměnnost.“.

31. Dalším východiskem soudního přezkumu v nyní posuzované věci je, že předmětem licenčního řízení je pouze povolení k podnikatelské činnosti. Pokud jde o právo uvést zařízení do provozu a nadále jej provozovat ke konkrétnímu věcnému účelu rozhodnutí žalovaného meritorně nezakládá; posuzování naplnění předpokladů pro udělení licence dle § 5 odst. 3 energetického zákona nelze směšovat s rozhodováním o povolení provozu energetického zařízení, které je v pravomoci stavebního úřadu. Proto ani „v licenčním řízení nelze posuzovat technickou dokumentaci energetického zařízení z toho hlediska, do jaké třídy ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. spadá, a to obzvláště za situace, kdy stavební úřad jeho provoz za stanovených podmínek již povolil. Není totiž úkolem žalovaného, aby v řízení o vydání licence nahrazoval a dubloval činnost stavebního úřadu, v jehož pravomoci je povolení provozu předmětného zařízení.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.7.2015, č.j. 4 As 84/2015–37). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.8.2009, č.j. 8 As 18/2008–74, řízení o udělení licence (tam v oblasti plynárenství) „…není založeno na správním uvážení správního orgánu, který by se mohl pohybovat volně v zákonem vytyčených hranicích. Právní úprava stanoví přesně požadavky, které musí žadatel o licenci splnit; na druhou stranu však nedává správnímu orgánu možnost např. ve veřejném zájmu licenci po splnění zákonných požadavků neudělit. Důvodová zpráva k energetickému zákonu a ostatně sama logika věci nabízí přirovnání licence dle energetického zákona k živnostenskému oprávnění. Specialita této regulace a tedy vynětí z obecné úpravy živností je dána jen strategickým významem energetiky pro chod národního hospodářství a životní úroveň obyvatelstva…Znamená to, že při splnění zákonem stanovených podmínek musí správní orgán licenci udělit, nemá volbu, zda tak učiní či nikoliv…“. To je východisko využitelné i ve vztahu k nyní posuzované věci.

32. S tím souvisí i to, jakým prizmatem ve vztahu k řízení o udělení licence nahlížet na roli žalovaného a roli stavebního úřadu ve vztahu k významu revizní zprávy. Jak zdůraznil Nejvyšší správní soud, „Na revizní zprávu je třeba nahlížet jako na dokument osvědčující bezpečnost práce [viz § 9 písm. a) vyhlášky č. 426/2005 Sb.] a s tím související bezpečnost budoucího provozu energetického zařízení (což je patrné zejména z normy ČSN 33 1500). Právní předpisy (ani české technické normy) však nestanovovaly, že revizní zprávou měla být osvědčena stavební dokončenost energetického zařízení ve všech jeho prvcích. Tento účel se naproti tomu pojil s kolaudačním souhlasem, umožňujícím uvedení do provozu (který v licenčním řízení předložen byl). Bylo na bedrech stavebního úřadu, aby zkontroloval, že stavba byla provedena v souladu se stavebním povolením a ověřenou stavební dokumentací, v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů a za dodržení obecných požadavků na výstavbu [§ 122 odst. 3 věta první zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění]… Přestože revizní zpráva i kolaudační souhlas slouží k ověření bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, je bezpečnost na základě každého z těchto dvou dokumentů posuzována jinou optikou, a tudíž se nejedná o vzájemně zaměnitelné dokumenty. Revizní technik kontroluje ty aspekty stavby a jejího budoucího provozu, pro jejichž hodnocení stavební úřad není kompetentní. Stavební úřad (resp. jeho zaměstnanci) nedisponuje takovými odbornými znalostmi, a tudíž sám neověřuje bezpečnost energetického zařízení v rozsahu, v jakém tak činí revizní technik. V tomto ohledu má tedy revizní zpráva nezastupitelný význam…“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3.2017, č.j. 2 As 313/2015–492).

33. Ve vztahu k nyní posuzované věci je rovněž třeba vycházet ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2022, č.j. 8 As 19/2022–39, v němž Nejvyšší správní soud s odkazem na předchozí rozhodnutí vztahující se k nyní posuzované věci uvedl, že „Ústavní soud zavázal správní soudy k tomu, aby v řízení o žalobě (tedy v řízení, ve kterém správní soudy vystupují pouze jako přezkumný orgán a otázky, které posuzují, jsou limitovány žalobními body, které nelze po lhůtě rozšířit) vystupovaly v pozici nalézacího soudu a samy zjišťovaly a posuzovaly otázky, které nebyly řešeny v předchozích řízeních. Pro takový postup však schází správním soudům výslovná zákonná opora a zejména se tím fakticky dostávají do pozice správního orgánu.“ Krajský soud tak byl s ohledem na nález FVE Mozolov postaven do situace, kdy se měl jako první výše uvedenou otázku zabývat, přestože tato otázka nebyla (a ani nemohla být) předmětem správního řízení, z něhož rozhodnutí o licenci vzešlo, a přestože tímto směrem nebyla žalobní argumentace stěžovatele a ani obrana OZNŘ vedena. Důsledkem této nestandardní a soudním řádem správním nepředvídané situace je, že účastníci řízení a OZNŘ mohli poprvé uplatnit argumentaci k tomu, kdy OZNŘ mohla obdržet rozhodnutí o licenci při řádném výkonu pravomoci žalovaného, teprve až v posledním řízení před krajským soudem. Tím má Nejvyšší právní soud na mysli řízení probíhající poté, co byla věc vrácena krajskému soudu rozsudkem FINE DECORATING III. Bylo by proto v rozporu s právem na spravedlivý proces, jestliže by soud k argumentaci stěžovatele stran této otázky nepřihlédl jen z toho důvodu, že byla uplatněna až po lhůtě pro podání žaloby podle § 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 2 s. ř. s. Neuplatní se proto v tomto specifickém případě limit pro rozšíření žaloby o další žalobní body podle § 71 odst. 2 s. ř. s., směřuje–li argumentace stěžovatele výlučně k otázce, kdy OZNŘ mohla licenci získat.“ (zvýrazněno zdejším soudem). IV.c Předchozí řízení 34. Zdejší soud nejprve žalobu zamítl rozsudkem ze dne 29.1.2015, č.j. 62 A 84/2013–112, neboť dospěl k závěru, že žalobcem namítané nedostatky nejsou dostatečným důvodem pro to, aby rozhodnutí o udělení licence zrušil. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a citovaný rozsudek zrušil. Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015–70, dospěl k závěru, že jestliže vznikly pochybnosti o tom, zda se revizní zpráva vztahuje k energetickému zařízení v podobě deklarované ve smlouvě o dílo (zejména počet a složení jednotlivých panelů), tedy v podobě, v jaké měla být elektrárna vystavěna, pak žalovaný za situace, kdy pochybnosti nerozptýlil, nebyl oprávněn licenci udělit. Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozsudku ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015–70, dále uvedl, že žalobcem navrhované důkazy (předložené spolu s kasační stížností) jsou důkazy k prokázání skutečností tvrzených již před zdejším soudem. Nejedná se o skutečnosti, které by byly nově tvrzeny v kasačním řízení, neboť již v žalobě bylo namítáno, že existují indicie, že se i v posuzovaném případě může jednat o nepravdivou revizní zprávu.

35. Zdejší soud proto o žalobě rozhodoval znovu. Rozsudkem ze dne 9.6.2016, č.j. 62 A 84/2013–282, napadené rozhodnutí po provedeném dokazování zrušil, neboť dospěl k závěru, že revizní zpráva ze dne 19.11.2010 předložená žalovanému v licenčním řízení nebyla způsobilým podkladem pro prokázání technických předpokladů. Bylo zjištěno, že revizní technik revidoval elektrárnu v době, kdy ještě nebyla dokončena ve všech podstatných částech, protože probíhalo osazování FVE Jeníkov fotovoltaickými panely. Licence tak byla udělena v rozporu se zákonem. S ohledem na závažnost zjištěné vady zdejší soud dále dospěl k závěru, že se osoba zúčastněná na řízení nemůže dovolávat své dobré víry. Zdejší soud vycházel v tomto aspektu z názoru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2016, č.j. 9 As 256/2015–229, a dospěl k závěru, že pokud byl žadatel o licenci v průběhu výstavby informován zhotovitelem stavby o změně počtu a typu fotovoltaických panelů, nelze na něj nahlížet jako na pouhého pasivního příjemce díla na klíč.

36. Proti v pořadí druhému rozsudku zdejšího soudu ze dne 9.6.2016, č.j. 62 A 84/2013–282, podala osoba zúčastněná na řízení kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 8.6.2017, č.j. 9 As 155/2016–224, zamítl. Tento rozsudek Nejvyššího správního soudu, stejně jako rozsudek zdejšího soudu ze dne 9.6.2016, č.j. 62 A 84/2013–282, však zrušil Ústavní soud svým nálezem ze dne 11.12.2018, sp. zn. I. ÚS 2086/17, v němž dospěl k závěru, že v této věci Nejvyšší správní soud zaujal opačný postoj než v rozsudku č.j. 2 As 313/2015–492 ze dne 30.3.2017, týkajícím se podobné věci (dále jen „věc FVE Tuchlovice“), aniž své odlišné zacházení uspokojivě odůvodnil, s tím, že argumentaci Nejvyššího správního soudu, pokud jde o odlišnosti nyní posuzované věci od věci FVE Tuchlovice, Ústavní soud odmítl.

37. V pořadí třetím rozsudkem ze dne 4.4.2019, č.j. 62 A 84/2013–418, zdejší soud žalobu zamítl. S ohledem na výše shrnutý judikaturní vývoj dospěl zdejší soud k závěru, že přestože bylo prokázáno, že revizní technik vyhotovil revizní zprávu ze dne 19.11.2010 v době, kdy teprve probíhalo osazování elektrárny fotovoltaickými panely, tedy před dokončením všech jejích podstatných částí, a tudíž tato zpráva nemohla být dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o udělení licence, tak posuzovaná věc se v podstatných ohledech neliší od věci FVE Tuchlovice. Proto nemůže být vada revizní zprávy důvodem pro zrušení rozhodnutí o udělení licence. Podle zdejšího soudu nebyla dobrá víra osoby zúčastněné na řízení ve správnost předkládaných dokladů k žádosti o udělení licence dostatečně zpochybněna.

38. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a rozsudkem ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, rozsudek zdejšího soudu ze dne 4.4.2019, č.j. 62 A 84/2013–418, zrušil.

39. Nejvyšší správní soud potvrdil správnost všech skutkových závěrů zdejšího soudu, a to i ohledně vady revizní zprávy coby nezpůsobilého podkladu pro udělení licence. Nejvyšší správní soud však na rozdíl od zdejšího soudu dospěl k závěru, že pokud jde o otázku dobré víry osoby zúčastněné na řízení, nyní posuzovaná věc se odlišuje od věci FVE Tuchlovice (v níž nebyla dobrá víra žadatele o udělení licence zpochybněna), a představuje druhou ze tří modelových situací vymezených ve výše citovaném nálezu Ústavního soudu ze dne 30.5.2018, sp. zn. I. ÚS 946/16 (bod 33 tohoto rozsudku), tedy spadá mezi případy, u nichž je podle Ústavního soudu nutné zmírnit negativní dopady na držitele licence. Nejvyšší správní soud uvedl, že „v případě, že převáží nutnost ochrany veřejného zájmu nad ochranou individuální dobré víry žadatele nebo důvěrou v zákonnost a neměnnost napadeného rozhodnutí (jako je tomu v nyní projednávané věci), budou se muset správní soudy zabývat otázkou, k jakému datu by žadatel o licenci mohl reálně obdržet rozhodnutí o udělení licence. Odůvodnění soudů má obsahovat vymezení, pro jaké období nelze udělenou licenci akceptovat, z čehož vyplyne, na jaké výkupní ceny bude mít oprávněný nárok. Nejvyšší správní soud dovodil, že nejsmysluplnějším řešením je, pokud v této situaci správní soudy nezruší svým rozsudkem rozhodnutí o udělení licence. Rozhodnutí o udělení licence zůstane formálně v platnosti, pouze nebude po určitou dobu v minulosti účinné a bude účinné až od v rozsudku stanoveného okamžiku. Takový způsob umožní ponechání licence oprávněnému (tedy minimalizaci zásahů do jeho sféry) a zároveň naplní potřebu ochrany veřejného zájmu (tedy ověření prokázání podmínky bezpečnosti fotovoltaické elektrárny a technické způsobilosti, přičemž až po tomto ověření měl žadatel o licenci získat nárok na výhodné ceny výkupu elektrické energie). Krajský soud tak v navazujícím řízení bude řešit pouze uvedenou otázku, tedy od kdy by OZNŘ mohla legitimně získat licenci k výrobě elektrické energie, pokud by žalovaný objevil nedostatečnost předložené revizní zprávy a vyzval OZNŘ k doplnění revizní zprávy, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny. Toto posouzení bude záležet i na tom, kdy byla FV Jeníkov dokončena, tedy osazena i všemi fotovoltaickými panely (viz závěry o dokončenosti fotovoltaické elektrárny v rozsudku FVE Tuchlovice). Nejvyšší správní soud nevylučuje, že krajský soud dospěje k názoru, že FVE Jeníkov byla dokončena do konce roku 2010 a zároveň, že by OZNŘ legitimně licenci obdržela rovněž do konce roku 2010, čímž se na výši podpory za výkup elektrické energie nic nezmění. Nejvyšší správní soud se otázkou, kdy mohla OZNŘ legitimně obdržet rozhodnutí o licenci nezabýval sám, jelikož tuto otázku prozatím neřešil krajský soud, který se k ní má vyjádřit jako první. Přestože v konečném důsledku bude žaloba stěžovatele úspěšná, nezruší krajský soud napadené rozhodnutí svým rozsudkem ani žalobu nezamítne … Namísto toho výrokem vymezí dobu, po kterou nelze považovat licenci za účinnou, tedy od data jejího vydání až do dne předcházejícího dni, ve kterém by OZNŘ licenci zřejmě řádně získala. Správní soudy nemají dle § 76 nebo § 78 s. ř. s. takový výrokový potenciál, aby vyslovily nyní požadované. Nicméně vzhledem k tomu, že takový závěr správních soudů je podstatný pro případné další řízení týkající se vymáhání nesprávně vyplacené podpory, je dle názoru NSS za účelem naplnění požadavku vyplývajících z nálezu FVE Mozolov na místě analogické užití § 87 odst. 2 s. ř. s., které soudu umožňují širší výrokový potenciál. Takové řešení je dle kasačního soudu jediné možné i z toho důvodu, že proti takovému výroku bude umožněno podat kasační stížnost a zároveň bude na první pohled zřejmé i pro případná navazující řízení, že vydaná licence OZNŘ je účinná od určité doby. V případě, že by však krajský soud dospěl k závěru, že licence měla být vydána ještě do konce roku 2010, je dle Nejvyššího správního soudu možné zvážit i zamítnutí žaloby. V takovém případě by totiž rozdíl v době, od které byla nyní vydaná licence v účinnosti (22. 12. 2010), od krajským soudem nově určené doby účinnosti (nejpozději 31. 12. 2010), byl tak minimální, že by dle kasačního soudu bylo možné zvažovat i to, zda je v takové situaci nutné prolamovat pravomoci vymezené správnímu soudu v § 78 s. ř. s.“ 40. V pořadí čtvrtým rozsudkem ze dne 13.1.2022, č.j. 62 A 84/2013–531, zdejší soud žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že FVE Jeníkov byla do konce roku 2010 dokončena v podstatných částech souvisejících s výrobou elektrické energie, byla připojena pracovníky ČEZ k síti a byla schopna vyrábět a dodávat elektrickou energii. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a rozsudkem ze dne 17.10.2022, č.j. 8 As 19/2022–39, rozsudek zdejšího soudu ze dne 13.1.2022, č.j. 62 A 84/2013–531, zrušil. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je napadený rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný. Podle Nejvyššího správního soudu „na krajském soudu bude, aby v novém rozhodnutí přesvědčivě odůvodnil své úvahy stran toho, kdy OZNŘ mohla legitimně získat licenci k výrobě elektrické energie, pokud by žalovaný objevil nedostatečnost předložené revizní zprávy a vyzval OZNŘ k doplnění revizní zprávy, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny. Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že je obtížné přesně určit, kdy mohla OZNŘ hypoteticky licenci získat. Nepožaduje proto po krajském soudu, aby provedl rozbor všech v úvahu připadajících scénářů a vybral z nich ten nejpravděpodobnější. Naopak postačí, uvede–li krajský soud přezkoumatelným způsobem, proč má za to, že by OZNŘ licenci obdržela k určitému datu (např. ke konci roku 2010 nebo až v průběhu ledna 2011). Aby byla tato úvaha přezkoumatelná, měl by se krajský soud držet následujícího schématu. Předně by měl určit, kdy byla FVE Jeníkov stavebně dokončena a zda v tomto období splňovala požadavky k zajištění bezpečnosti práce tak, aby mohl revizní technik vydat revizní zprávu toto osvědčující. Následně by se měl zabývat tím, kdy žalovaný mohl OZNŘ vyzvat k doložení revizní zprávy prokazující bezpečnost celé elektrárny. Poté je třeba zohlednit, jak rychle by OZNŘ mohla sehnat revizního technika a jak dlouho by mu vypracování revizní zprávy trvalo. Konečně je pak třeba vzít v úvahu mimořádnou zatíženost žalovaného na konci roku 2010 a jeho omezené pracovní kapacity v tomto období. Vodítkem pro posouzení, jak mohl žalovaný ve věci žádosti OZNŘ postupovat, může být například i to, jak rychle žalovaný v průběhu řízení vyzýval OZNŘ k odstranění jiných vad žádosti (např. ve vztahu k doložení výše dostupných finančních prostředků). Zároveň může hrát roli i skutečnost, za jak dlouho žalovaný udělil OZNŘ licenci poté, co mu předložila původní revizní zprávu. Z těchto okolností lze totiž usuzovat na to, jak žalovaný na konci roku 2010 reálně ve věci žádosti OZNŘ postupoval s ohledem na jeho zatíženost. Dospěje–li krajský soud k závěru, že je v podstatě vyloučeno, že by OZNŘ získala licenci do konce prosince 2010 pro některý z výše uvedených důvodů, postačí, zdůvodní–li, proč by ONZŘ licenci získala až v roce 2011. V tomto směru lze ostatně i z podání stěžovatele dovodit, že by zřejmě do všech detailů nesporoval přesné datum, pokud by bylo určeno až v roce 2011. Je totiž zřejmé, že zcela klíčovou otázkou v nynějším řízení je to, zda by OZNŘ licenci získala do konce roku 2010 nebo až někdy na začátku roku 2011. Krajský soud tak případně má větší prostor pro úvahu při určení konkrétního data v roce 2011, než tomu je v roce 2010. Nejvyšší správní soud pro úplnost odkazuje krajský soud na bod 102 a 103 rozsudku FINE DECORATING III stran podoby výroku rozsudku v závislosti na předpokládané době, kdy mohla OZNŘ licenci získat. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že krajský soud správně vyzval účastníky řízení a OZNŘ k tomu, aby navrhovaly důkazy k nové skutkové otázce s ohledem na závěry rozsudku FINE DECORATING III uvedené v bodě výše. Tento postup krajského soudu byl správný, neboť z povahy věci vyplývá, že procesní aktivita by měla být skutečně primárně na účastnících a OZNŘ. Pokud totiž krajskému soudu neuvedou žádné konkrétní skutečnosti, musí krajský soud vyjít pouze z obecných východisek, které nemusí dostatečně zohlednit konkrétní věc. Krajský soud nicméně následně vykročil chybným směrem, protože namísto toho, aby posoudil sice hypotetickou, ale zároveň reálnou možnost získání licence OZNŘ s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti věci, tak učinil nepřezkoumatelný a obecný závěr o tom, že by OZNŘ a žalovaný jednali prakticky okamžitě bez ohledu na další žadatele a průběh licenčního řízení u žalovaného a že by OZNŘ licenci získala do konce roku 2010. Bez bližšího odůvodnění však nelze tento závěr přezkoumat. Přitom OZNŘ v návaznosti na výzvu krajského soudu ve svém vyjádření popisovala i některé své konkrétní úvahy, proč by bylo v jejím případě možné licenci získat do konce roku 2010 (viz část B vyjádření ze dne 5. 1. 2022). Ty však krajský soud v napadeném rozsudku nezohlednil, přestože jimi mohl odůvodnit své závěry.“ 41. Zdejší soud tedy posoudil ve světle výše uvedených východisek důvodnost žaloby opětovně, vázán výše citovaným právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v jeho rozsudku ze dne 17.10.2022, č.j. 8 As 19/2022–39. Zároveň vycházel z již provedených důkazů (včetně těch, které provedl Nejvyšší správní soud). IV.d Skutečnosti rozhodné ze správního spisu 42. Licence na výrobu elektřiny č. 111017612 byla osobě zúčastněné na řízení udělena dne 22.12.2010, a to na dobu 25 let ode dne vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti a na celkový instalovaný výkon 4,998 MW. V rozhodnutí o udělení licence je uveden seznam jednotlivých provozoven k předmětné licenci, a to evid. číslo 1: FVE Jeníkov, k.ú. Jeníkov u Duchcova, kód katastru 658332, obec Jeníkov, vymezení parc. č. 317/1 a 351/6.

43. Správní spis sp. zn. LIC–13154/2010–ERU vztahující se k žádosti o udělení licence obsahuje žádost osoby zúčastněné na řízení o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích s přílohami, z nichž relevantní ve vztahu k nyní posuzované věci jsou: – veřejnoprávní smlouva o provedení stavby ze dne 30.8.2010 uzavřená mezi Městským úřadem Duchcov a osobou zúčastněnou na řízení, jejímž předmětem je nahrazení územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavbu FVE Jeníkov; – smlouva o dílo ze dne 22.9.2010 uzavřená mezi osobou zúčastněnou na řízení a LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT na vyprojektování a výstavbu fotovoltaické elektrárny na klíč včetně zajištění související realizační dokumentace, o instalovaném výkonu 4 986,4 kWp. Podle bodu 2.

2. čl. II smlouvy o dílo se termínem dokončení stavby rozumí datum úplného dokončení všech prací zhotovitele, odstranění vad a nedodělků bránících provozování, včetně uvedení díla do provozu, připojením k distribuční soustavě a zajištění pravomocné licence ERU, kdy bude podepsán protokol o předání a převzetí stavby. Podle bodu 2.

3. čl. II smlouvy o dílo je pod pojmem stavba (nebo také práce zhotovitele či dílo) nutno rozumět veškeré montážní práce a služby související s realizací předmětu plnění zhotovitele dle smlouvy a jejích příloh. Podle bodu 6.

1. čl. VI smlouvy o dílo bude cena díla objednatelem hrazena vždy na základě daňových dokladů vystavených zhotovitelem ve dvou splátkách po řádném dokončení díla a po splnění povinností zhotovitele podle smlouvy o dílo. Podle bodu 8.

1. čl. VIII. této smlouvy vlastnictví k dílu přechází na objednatele až úplným zaplacením díla. V příloze č. 1 smlouvy o dílo (Cenová nabídka FVE Jeníkov 4 986,4 kWp) jsou v části popis specifikovány fotovoltaické panely CEEG 230Wp, 21 680 kusů, a v příloze č. 2 smlouvy o dílo (Popis provedení stavby FVE Jeníkov) je uvedeno v kapitole 2. (Základní technologické části FVE výroben), že počet a poloha PV panelů včetně podkonstrukcí, bude určena zadávací dokumentací a že celkový instalovaný výkon bude 4 986,4 kWp. Z bodu 2.1. této přílohy pak vyplývá, že typ panelu bude CEEG 230–60P, v počtu 21 680ks; – výzva žalovaného ze dne 25.11.2010, č.j. 13154–3/2010–ERU, k doložení mimo jiné majetkového vztahu osoby zúčastněné na řízení k výrobně; – vyplněný formulář – příloha č. 12 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Seznam jednotlivých provozoven“, v níž je uveden celkový instalovaný elektrický výkon provozovny FVE Jeníkov 5,000 MW, počet zdrojů v provozovně rukou vepsané 26 304, termín zahájení výkonu licencované činnosti nejpozději 1.12.2010; – vyplněný formulář – příloha č. 13 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., z níž se podává celkový instalovaný výkon provozovny 4,986 MW, celkové investiční náklady, rozpis investičních nákladů, předpokládané provozní náklady, předpokládaná výroby elektřiny, tepla a předpokládané další výnosy; – výpis z LV 417 katastru nemovitostí ke dni 26.7.2010 vlastníka – osoby zúčastněné na řízení k pozemkům p.č. 317/1 a 351/6; – kopie zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 20.9.2010; – výkaz zisků a ztrát a rozvaha ke dni 31.12.2009; – podnikatelský záměr osoby zúčastněné na řízení, z něhož se mimo jiné podává, že dne 20. 4. 2010 byla vydána veřejná vyhláška o změně územního plánu č. 2 obce Jeníkov formou opatření obecné povahy č. 1/2010 (č.j. 377/2010) stanovující umístění stavby FVE Jeníkov; – výstup z insolvenčního rejstříku, prohlášení a potvrzení bezdlužnosti a neexistence nedoplatků od příslušných orgánů státní správy, formulář příloha č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Finanční bilance žadatele o licenci pro licencovanou činnost – výhled“; – návrh možnosti financování a závazná nabídka financování pro osobu zúčastněnou na řízení od UniCredit Bank Czech republic, a.s., z níž se mimo jiné podává, že podmínkou čerpání úvěru je předložení licence s nabytím právní moci v roce 2010; – kopie výchozí zprávy o revizi a zkouškách FVE Jeníkov revizního technika Michala Virága, č. 100NN2010, ze dne 19.11.2010, s výsledným posudkem, že předmětné elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu; ta byla žalovanému dle údajů v podacím razítku předložena dne 10.12.2010; – rozhodnutí stavebního úřadu Duchcov, o povolení zkušebního provozu ze dne 14.12.2010, č.j. MD/136736/10–VŽP/330/Pu. IV.e Doložení vlastnického či užívacího práva k energetickému zařízení 44. Žalobce ve vztahu ke skutkovým podkladům rozhodnutí o udělení licence namítá, že osoba zúčastněná na řízení v řízení o udělení licence neprokázala ani vlastnické a ani užívací právo k FVE Jeníkov.

45. Podle § 5 odst. 3 energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není–li žadatel o udělení licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

46. Podle § 7 odst. 4 písm. e) energetického zákona se k žádosti o licenci připojí doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení.

47. Podle § 98a odst. 2 písm. a) energetického zákona Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence.

48. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 426/2005 Sb. vlastnické právo k energetickému zařízení žadatel prokazuje a) výpisem z katastru nemovitostí, zapisuje–li se vlastnické právo do katastru nemovitostí podle zvláštního právního předpisu, odpovídající stavu zápisů v katastru nemovitostí ke dni předložení výpisu, b) smlouvou, na základě které dochází k převodu nemovitosti, pokud vlastnické právo k nemovitosti není předmětem zápisu do katastru nemovitostí, c) smlouvou, na základě které dochází k převodu vlastnického práva k movitému energetickému zařízení, d) smlouvou, ze které je zřejmé, že žadatel je vlastníkem daného movitého energetického zařízení, e) originálem nebo ověřenou kopií rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, pokud žadatel nabyl vlastnické právo k energetickému zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu nebo je jeho vlastnické právo takovým rozhodnutím potvrzeno, nebo f) potvrzením o nabytí vlastnictví, bylo–li energetické zařízení předmětem veřejné dražby.

49. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb., nelze–li nabytí vlastnického práva k energetickému zařízení nebo užívacího práva k energetickému zařízení prokázat způsoby uvedenými v § 7 odstavci 1 nebo 2 této vyhlášky, protože takové nabývací tituly nelze doložit, došlo k nabytí ze zákona nebo je již nelze dohledat, lze nabytí vlastnického práva nebo užívacího práva k energetickému zařízení doložit i jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti.

50. Právo užívat energetické zařízení v soukromoprávním smyslu je prvotním předpokladem pro to, aby za splnění dalších podmínek daných veřejnoprávními předpisy mohl uživatel získat licenci k podnikání ve státem regulovaném odvětví. Existence soukromoprávního vztahu k energetickému zařízení je prvotním předpokladem pro provozování energetického zařízení, které s ohledem na dotčení veřejných zájmů podléhá regulaci veřejnoprávními předpisy; jedná se o omezení sledující legitimní cíl, za současného zachování přiměřenosti veřejnoprávní regulace, která shodně dopadá jak na vlastníka, tak i na oprávněného uživatele energetického zařízení. S tím ostatně koresponduje i důvodová zpráva k návrhu energetického zákona, která uvádí, že „…základním předpokladem udělení licence je splnění podmínek uvedených v tomto zákoně, obdobně jako je tomu v živnostenském zákoně. Vzhledem k charakteru energie, ke složitosti energetických systémů a náročnosti jejich obsluhy, a to i z hlediska veřejného ohrožení, je stanovena věková hranice pro udělení licence na 21 let. Z obdobných důvodů musí žadatel o udělení licence stanoveným způsobem prokazovat svoji odbornou způsobilost a bezúhonnost. Žadatel musí kromě výše uvedených podmínek prokázat, že je schopen dlouhodobě financovat své podnikatelské aktivity, že vlastní, nebo má pronajato, technologické zařízení pro plynulé zajištění dodávek.“ (důvodová zpráva k návrhu zákona, sněmovní tisk č. 535/0, digitální repositář www.psp.cz)

51. Naroveň dokladům prokazujícím vlastnické právo jsou stavěny doklady jinak prokazující užívací právo (§ 7 odst. 4 písm. e/ energetického zákona), nadto nelze–li některé z těchto práv doložit (prokázat) tak, jak předpokládá § 7 odstavci 1 nebo 2 vyhlášky č. 426/2005 Sb., lze tak učinit i jinak, pokud zvolený způsob nevzbuzuje důvodné pochybnosti (§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb.).

52. Z obsahu smlouvy o dílo předložené v licenčním řízení vyplynulo, že vlastnické právo k FVE Jeníkov přechází na osobu zúčastněnou na řízení až úplným zaplacením díla. S ohledem na podmínky čerpání úvěru podle čl. IV smlouvy o úvěru reg. č. 972/10–120, uzavřené dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit bank Czech Republic, a.s., osoba zúčastněná na řízení vlastníkem FVE Jeníkov v době udělení licence dne 22.12.2010 nebyla, neboť jednou z podmínek žádosti o čerpání bylo předložení rozhodnutí o udělení licence žalovaným a kolaudačního souhlasu. Uzavření smlouvy o úvěru je podle osoby zúčastněné na řízení přitom též jednou z okolností prokazující existenci užívacího práva ke stavbě FVE Jeníkov, jež opírá o souhlas LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT.

53. Není sporu o to, že k výzvě žalovaného ze dne 25.11.2010, č.j. 13154–3/2010–ERU, osoba zúčastněná na řízení konkrétní listinu, obsahující výslovný souhlas LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s tím, aby s energetickým zařízením umístěným na jejích pozemcích v určité míře disponovala, nepředložila. Tudíž žalovanému v licenčním řízení svůj majetkový vztah k výrobně elektřiny, resp. titul, od něhož své užívací právo odvozovala, neprokázala, což ostatně akcentoval i Nevyšší správní soud ve zrušovacím rozsudku ze dne 15.12.2015, č.j. 9 As 30/2015–70.

54. Zdejší soud proto k otázce existence soukromoprávního titulu ke stavbě FVE Jeníkov dokazoval a umožnil tak osobě zúčastněné na řízení zhojit výše zmiňovanou vadu a prokázat existenci soukromoprávního titulu k užívání stavby FVE ke dni udělení licence v řízení před zdejším soudem.

55. Samotné nedoložení konkrétní listiny prokazující užívací právo v licenčním řízení za situace, kdy žalovaný k udělení licence přistoupil po zohlednění ostatních listin, by samo o sobě podle přesvědčení zdejšího soudu ke zrušení rozhodnutí o udělení licence vést nemohlo, a to též s ohledem na závěry Nejvyššího správního soudu, podle něhož je vždy nutné pečlivě zkoumat materiální (faktickou) závažnost tohoto pochybení, zejména s ohledem na dobu provozu fotovoltaické elektrárny, a nutné je řádně odůvodnit, proč by se mělo jednat o pochybení natolik závažné, že by mělo mít za následek zrušení rozhodnutí o udělení licence (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2015, č.j. 2 As 103/2015–171). Žalobce v této souvislosti neargumentuje žádnými závažnými důsledky, které by nedoložení užívacího titulu v licenčním řízení v tomto konkrétním případě mělo, a to za situace, kdy osoba zúčastněná na řízení vlastnila pozemky pod stavbou, předložila rozhodnutí stavebního úřadu Duchcov, dále smlouvu o dílo a veřejnoprávní smlouvu na stavbu FVE Jeníkov. Zároveň nebylo zpochybněno, že by vlastnické právo k FVE Jeníkov na osobu zúčastněnou na řízení po udělení licence nepřešlo či že by se osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení pouze vydávala za oprávněného uživatele a dopustila se podvodného jednání. Nic takového ani žalobce nezmiňuje.

56. Dovozovala–li užívací právo k FVE Jeníkov osoba zúčastněná na řízení z několika listin soudu předložených, tak listinou, která by podle zdejšího soudu v licenčním řízení ve smyslu § 7 odst. 4 vyhlášky č. 426/2005 Sb. po stránce obsahové obstála, je čestné prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 28.12.2015 o tom, že osoba zúčastněná na řízení měla, a to ode dne uzavření smlouvy o dílo, svolení zhotovitele/vlastníka díla s užíváním díla/FVE Jeníkov pro veškeré správní a jim charakterově podobná řízení, jejichž účastníkem byla osoba zúčastněná na řízení. Tímto deklarovaným projevem vůle vlastníka díla má zdejší soud za zhojenou vadu postupu žalovaného, který udělil licenci osobě zúčastněné na řízení i přesto, že nedoložila soukromoprávní titul od vlastníka díla, jež ji opravňoval k užívání díla v míře vlastníkem dovolené, v době udělení licence. Především je také tímto způsobem doloženo, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení vystupovala v dobré víře jako oprávněný uživatel díla FVE Jeníkov s výhradou vlastnického práva ve smyslu výše citovaného bodu 8.

1. čl. VIII. smlouvy o dílo, jež měla souvislost se způsobem financování (viz níže).

57. Za této situace k dalším důkazním návrhům ze strany osoby zúčastněné na řízení k této žalobní námitce soud pouze konstatuje následující: pokud jde o kopii protokolu o předání a převzetí díla FVE Jeníkov – kompletní dodávky fotovoltaické elektrárny na klíč, který je za objednatele podepsán Ing. A. M. a Ing. P. M. za zhotovitele J. M., a u položky záruční lhůta má předtištěno datum 14.12.2010, tak věrohodnost a průkaznost co do okamžiku předání dokončeného díla byla zpochybněna (viz níže). Pokud jde pak o smlouvu o provozování fotovoltaické elektrárny ze dne 11.11.2010, uzavřenou mezi osobou zúčastněnou na řízení jako objednatelem a LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT jako provozovatelem, jejímž účelem je zajištění řádného chodu elektrárny provozovatelem, tak tato smlouva sama o sobě v intencích závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu vysloveného v jeho zrušovacím rozsudku nemůže být oním soukromoprávním titulem k užívání díla, neboť její obsah nezakládá osobě zúčastněné na řízení užívací právo k dílu, ale upravuje vzájemná práva a povinnosti související s provozem elektrárny (zejména s tzv. servisní činností). Stejně tak z téhož důvodu tímto titulem nemůže být smlouva o úvěru reg. č. 972/10–120, uzavřená dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit bank Czech Republic, a.s.; ani tato smlouva užívací právo osobě zúčastněné na řízení nezakládá. IV.f Prokázání finančních předpokladů 58. Podle § 5 odst. 6 energetického zákona se finančními předpoklady rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.

59. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že část ceny za dílo měla být osobou zúčastněnou na řízení uhrazena zhotoviteli na základě úvěru od UniCredit Bank Czech republik, a.s. (závazná nabídka financování), který bylo možné čerpat po udělení licence. Tato skutečnost byla ověřena u jednání, kdy bylo zjištěno, že podmínkou čerpání úvěru podle čl. IV smlouvy o úvěru reg. č. 972/10–120, uzavřené dne 22.12.2010 mezi osobou zúčastněnou na řízení a UniCredit Bank Czech Republic, a.s., bylo předložení rozhodnutí o udělení licence žalovaným.

60. Pokud za tohoto stavu žalobce namítal, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení neprokázala dostatek finančních předpokladů, tak to by znamenalo, že z možnosti podnikání v regulované oblasti měly být vyloučeny subjekty, které se na základě tehdy platné regulace tržní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhodly vstoupit na trh a financovat vybudování energetického zařízení pomocí mimo jiné bankovního úvěru. Takové omezení podnikání však z rozhodné právní úpravy dovodit nelze. Pakliže bankovní instituce jako podmínku již samotného čerpání úvěru požadovala předložení rozhodnutí o udělení licence, nelze z této skutečnosti dle právní úpravy licenčního řízení dovodit následek, že by takový žadatel neměl licenci za splnění technických požadavků získat; nelze ani dovodit, že by žadatel o licenci měl mít v době licenčního řízení vlastní majetek v hodnotě investic do energetického zařízení, či že by jeho aktuální finanční cash flow v době řízení o udělení licence mělo pokrývat náklady na výstavbu fotovoltaické elektrárny.

61. Požadavek na povinný důkaz ve smyslu § 8 odst. 7 vyhlášky č. 426/2005 Sb., podle něhož žadatel o udělení licence na výrobu elektřiny ze zařízení využívajícího obnovitelný zdroj energie, které je nově uváděno do provozu, finanční předpoklady dále prokazuje konečným rozpočtem jednotlivých položek realizovaných investic potřebných pro uvedení tohoto zařízení do provozu, souvisí s prokazováním finančních předpokladů žadatele o licenci, což je legitimní požadavek s ohledem na to, že se jedná o podnikání v licencované oblasti s energií, která má strategický význam z hlediska hospodaření, jak se podává i z již citované důvodové zprávy k energetickému zákonu. Součástí správního spisu pak je formulář – příloha č. 13 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., z níž se podávají celkové investiční náklady na provozovnu celkem, z toho dále pro stavební část, technologie, jiné investiční náklady, předpokládané provozní náklady celkem, z toho palivové náklady, opravy a údržba, mzdové náklady, pojištění, jiné provozní náklady, a dále formulář – příloha č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb. „Finanční bilance žadatele o licenci pro licencovanou činnost – výhled“.

62. Žalovaný ve výzvě ze dne 25.11.2010, č.j. 13154–3/2010–ERU, po osobě zúčastněné na řízení požadoval doložit výši dostupných finančních prostředků – např. bankovní reference, výpis z účtu za delší časové období (posledních 12 měsíců) nebo úvěrovou smlouvu. Za situace, kdy osoba zúčastněná na řízení doložila vyplněné formuláře – přílohy č. 13 a č. 23 k vyhlášce č. 426/2005 Sb., bezdlužnost, výsledky svého hospodaření k 31.12.2009, podnikatelský záměr, návrh možnosti a způsobu financování a závaznou nabídku od UniCredit Bank Czech republik, a.s. a dále výpis z účtu ze dne 13.12.2010, nelze dospět k závěru, že by doložení finančních předpokladů pro podnikání v licencované oblasti vykazovalo tak závažné deficity skutkových zjištění, že by soud mohl dospět k závěru o nedostatku skutkových důvodů pro udělení licence ve vztahu ke splnění finančních předpokladů žadatele o licenci k podnikání v regulované oblasti. Ostatně ani žalobce nezpochybňuje, že osoba zúčastněná na řízení bez jakýchkoli finančních problémů od okamžiku udělení licence FVE Jeníkov provozuje. IV.g Doložení technických předpokladů 63. Namítal–li žalobce, že tím, že osoba zúčastněná na řízení v licenčním řízení nedoložila stanovisko Technické inspekce České republiky, nebyly splněny technické předpoklady ve smyslu § 5 odst. 3 energetického zákona, tak tu soud setrvává na svém opakovaně vysloveném závěru, který byl potvrzen Nejvyšším správním soudem, že z energetického zákona ve spojení s vyhláškou č. 426/2005 Sb. vyplývá, že technické předpoklady dokládá žadatel o licenci jednak rozhodnutím stavebního úřadu a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem. Zákonodárce odkázal v poznámce pod čarou, která jako nenormativní část legislativního aktu slouží jako výkladová pomůcka, na § 6c odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, podle kterého organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech při výrobě vyhrazených tlakových zařízení, nevztahuje–li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona. Z citovaných ustanovení, ve spojení s tím, že zákonodárce výslovně zmiňuje pro účely licenčního řízení doložení zprávy o revizi, nevyplývá, že by měl žadatel o licenci dokládat ještě stanovisko Technické inspekce. „Prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí blíže upravuje vyhláška č. 426/2005 a …výslovně požaduje předložení zprávy o revizi, nikoli odborné vyjádření Technické inspekce ČR. Z …právní úpravy týkající se prokázání technických předpokladů pro udělení licence tak nevyplývá, že by v rámci licenčního řízení měl žadatel prokazovat bezpečnost provozu energetického zařízení odborným vyjádřením Technické inspekce ČR.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.7.2015, č.j. 4 As 84/2015–37). V této souvislosti Nejvyšší správní soud též zdůraznil, že nelze „v licenčním řízení…posuzovat technickou dokumentaci energetického zařízení z toho hlediska, do jaké třídy ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. spadá, a to obzvláště za situace, kdy stavební úřad jeho provoz za stanovených podmínek již povolil. Není totiž úkolem žalovaného, aby v řízení o vydání licence nahrazoval a dubloval činnost stavebního úřadu, v jehož pravomoci je povolení provozu předmětného zařízení.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.7.2015, č.j. 4 As 84/2015–37).

64. Pokud jde o požadavek žalobce na revizi elektrické instalace VN části systému, tak ten ze žádného právního předpisu neplyne. Je nepochybné, že smyslem doložení splnění technických předpokladů pro udělení licence je doložení toho, že žadatel disponuje konkrétním energetickým zařízením, které lze bezpečně a spolehlivě využívat – v posuzované věci k výrobě elektřiny v její výrobně. Výrobnou elektřiny je podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 20 energetického zákona energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení. Ve vztahu k takové výrobně elektřiny se tedy pro účely licenčního řízení předkládá revizní zpráva podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona a § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb. VN částí (tedy ve skutečnosti přípojkou do stanice vysokého napětí) je přitom podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 3 energetického zákona zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení. Tato přípojka tedy není samotným zařízením využívaným k výrobě elektřiny ani jeho součástí; je totiž vymezována samostatně a od zařízení k výrobě elektřiny odlišně. Prokazovat splnění technických předpokladů pro přípojku by též nekorespondovalo s tím, že ve vztahu k této přípojce není třeba podle § 4 energetického zákona prokazovat vlastnické ani užívací právo (není–li samotným zařízením využívaným k výrobě elektřiny ani jeho součástí). Nebylo tedy třeba, aby osoba na řízení zúčastněná dokládala revizi pro přípojku (pro VN část).

65. Žádala–li osoba zúčastněná na řízení ve formuláři žádosti o licenci o celkový instalovaný výkon 5,000 MW, pak sama skutečnost, že žalovaný udělil licenci na 4,998 MW a nikoli na 5,000 MW, jak bylo původně požadováno, nemůže být oním důvodem, jež by měl vést ke zrušení rozhodnutí žalovaného; tu žalovaný zjevně vycházel z dokladů předložených k žádosti o udělení licence (rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14.12.2010).

66. Podle § 5 odst. 3 energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není–li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

67. Podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona se k žádosti o udělení licence připojí doklady prokazující finanční a technické předpoklady.

68. Podle § 9 písm. c) vyhlášky 426/2005 Sb. se u předčasného užívání energetických zařízení před jejich dokončením technické předpoklady prokazují povolením k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem.

69. Podle § 9 písm. d) vyhlášky 426/2005 Sb. se u energetických zařízení ve zkušebním provozu technické předpoklady prokazují souhlasem stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí, rozhodnutím o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu nebo rozhodnutím stavebního úřadu, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu, a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním předpisem; po provedení zkušebního provozu dokládá žadatel kolaudační souhlas.

70. Ve zprávě revizního technika M. V. o výchozí revizi vykonané dne 18.11.2010 (č. 100NN2010 ze dne 19.11.2010) je jako revidovaný objekt vymezena FVE Jeníkov – fotovoltaická výrobna. Soubor – Kabelové soubory DC: a) od AB skříní do Invertorů, b) od JB stringů do AB sdružovačů. Výkonová bilance: Počet PV panelů 26 304, Pinst. DC = 4997,76 kWp, 8 x střídač Vacon 625 KVA, panel o výkonu 190 Wp. V části technický popis revizní technik uvedl, že fotovoltaické panely o výkonu 190 Wp jsou sdruženy do řetězců, řetězce jsou sdruženy do větví, kde je provedeno odjištění. Kabelové soubory jsou vedeny do střídačů o výkonu 519 kW, střídačů je 8 a každý měří vstupní a výstupní napětí a proud na straně DC a AC. Střídače jsou umístěny v klimatizovaném kontejneru. Dále je popsáno, jak jsou určeny prostředí a vnější vlivy prováděcím projektem dle ČSN 33 2000–3.

71. Zdejší soud uvádí, že (jak o tom poučil účastníky řízení a osobu zúčastněnou na řízení již u jednání dne 27.4.2023) judikatura již dovodila standardy, které je třeba klást na rozsah revize. Prokázat technické předpoklady je žadatel o udělení licence povinen mj. dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce, tedy zprávou o revizi, která se musí vztahovat k celé fotovoltaické elektrárně, resp. k celé její NN části, která musí být stavebně dokončena ve všech součástech stavby, které přímo souvisí s elektrickou bezpečností zařízení. Obecně lze tolerovat pouze nedokončení těch částí stavby, které přímo či nepřímo nesouvisí s elektrickou částí fotovoltaické elektrárny. V případě fotovoltaických panelů je nutné doložit zapojení všech panelů jak do elektrického obvodu, tak doložit funkčnost ochranného pospojování kovových částí modulů. Bez finálně instalovaných fotovoltaických panelů nelze dokončit část revize týkající se stejnosměrné části fotovoltaické elektrárny. Revizní technik tedy musí při zpracování revizní zprávy elektrárnu prohlédnout, zkontrolovat zapojení panelů a též to, zda počty a výkon panelů v elektrárně odpovídají údajům uvedeným v projektové dokumentaci (skutečného provedení stavby). Je tedy nezbytné, aby revizní technik, který ve zprávě shledává bezpečnost elektrárny a tuto zevrubně popisuje, elektrárnu na místě viděl a zkontroloval mj. i to, zda je osazena panely a jakými.

72. Klíčové závěry v tomto ohledu již v řízeních před Nejvyšším správním soudem poskytl znalec Českého vysokého učení technického v Praze jako nepřesvědčivější, logické a přezkoumatelně zdůvodněné (zejména bod. 30 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3.2017, č.j. 2 As 313/2015–492). O tom, že závěry Českého vysokého učení technického v Praze ohledně rozsahu výchozí revize, které byly aprobovány judikaturou Nejvyššího správního soudu, jsou správné a není již prostor k jejich zpochybnění, není sporu; tyto závěry nezpochybnil Nejvyšší správní soud ani v tomto řízení ve svých zrušovacích rozsudcích.

73. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3.2017, č.j. 2 As 313/2015–492, plyne, že „Před výstavbou fotovoltaické elektrárny, během ní, při hodnocení její bezpečnosti jakož i během následného provozu leží odpovědnost za správné provedení jednotlivých fází na bedrech více osob, ať už jde o projektanta, který má na starost zhotovení projektové dokumentace zahrnující také volbu bezpečnostních prvků, o stavebníka, revizního technika či provozovatele fotovoltaické elektrárny. Revizní technik osvědčující bezpečnost fotovoltaické elektrárny svou činností navazuje na předcházející kroky, při stvrzování bezpečnosti by tak měl vycházet z projektové dokumentace, zkontrolovat, že výstavba proběhla v souladu s ní, že byly použity všechny bezpečnostní prvky, které projektant předepsal, a že fungují tak, jak mají. S ohledem na to, že podkladem pro provádění výchozí revize je podle čl. 4.1 normy ČSN 33 1500 nazvané Revize elektrických zařízení (jejíž použitelnost pro revizi fotovoltaické elektrárny účastníci nezpochybňují) „dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení“, má revizní technik ověřit shodu reálného stavu s projektovou dokumentací a případně zjištěné rozpory zanést do revizní zprávy. Pokud jde o fotovoltaické panely, ty musí být dle ČVUT při výchozí revizi již nainstalovány, jinak by nebylo možné zkontrolovat, že jejich typ a počet odpovídá projektové dokumentaci, změřit izolační stav řetězců fotovoltaických panelů (tzv. stringů) ani ověřit, že bylo provedeno ochranné pospojení panelů v souladu s návodem výrobce, eventuálně překontrolovat, že byla správně provedena další ochranná opatření předepsaná projektantem. Přestože fotovoltaické panely jsou výrobky, jejichž bezpečnost deklaruje výrobce, je třeba ve vztahu k nim ověřit například i to, že při montáži nedošlo k jejich fyzickému poškození, což je typ závady, jejíž existenci nemůže osvědčení výrobce o jejich bezpečnosti vyloučit. Po montáži fotovoltaických panelů by měl revizní technik také zkontrolovat, že byly uzemněny v souladu s projektovou dokumentací a návody výrobce (ČVUT v tomto kontextu vysvětlilo, že v případě nesprávné izolace a uzemnění fotovoltaického panelu by mohlo dojít k zavlečení napětí na rám fotovoltaického panelu a úrazu elektrickým proudem). Znalecký ústav ČVUT se domnívá, že revizní technik by měl taktéž prohlídkou zkontrolovat, že zapojené předměty nesou označení CE (jejich počet dosahující mnohdy desítek tisíc není důvodem pro zjednodušení revizní činnosti a rezignace na tento úkon). Tento názor dle Nejvyššího správního soudu koresponduje s čl. 2.1 normy ČSN 33 1500 ve znění změny Z4, podle něhož je možno uvést nová zařízení do provozu jen tehdy, byl–li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popřípadě doložen příslušným dokladem, kterým je dle poznámky pod čarou „označení CE na výrobku spolu s prokazatelným označením výrobce nebo dodavatele výrobku (…)“ nebo „písemné prohlášení o shodě“. Neověří–li tedy revizní technik, že fotovoltaické panely mají označení CE, popř. že jsou k nim vydána prohlášení o shodě, nemůže si být jist tím, že jsou jako výrobky bezpečné a že je nemusí revidovat. Že jsou opatřeny označením CE (popř. že k nim byla vydána písemná prohlášení o shodě), nemůže zkontrolovat, pokud nejsou fotovoltaické panely v době revize na fotovoltaické elektrárně přítomny. Závěr znaleckého ústavu ČVUT o nezbytné instalaci fotovoltaických panelů před provedením výchozí revize nadto podporuje znění normy ČSN 33 2000–6 nazvané Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize, jejíž aplikovatelnost na revizi fotovoltaických elektráren stěžovatelka ve svých posledních dvou vyjádřeních zpochybňuje. Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatelky, že čl. 11.4 normy ČSN 33 2000–1, podle něhož tato norma není určena pro výrobu a přenos elektrické energie a pomocné zařízení těchto soustav, upravuje také působnost normy ČSN 33 2000–6. Naposledy zmiňovaná norma totiž samostatně vymezuje svou působnost (slovy normy rozsah platnosti), a to velice široce, když specifikuje, že „stanoví požadavky pro výchozí a pravidelnou revizi elektrické instalace“. V otázce působnosti norma neodkazuje na ČSN 33 2000–1 ani ze své působnosti výslovně nevylučuje výrobu elektrické energie. Také z informativní přílohy NB k normě ČSN 33 2000–6 je zřejmé, že její působnost je široká, neboť se zde uvádí: „Norma platí pro výchozí revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických zařízení (elektrických předmětů), které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů“. I kdyby však původním účelem normy nebylo stanovit žádoucí postup při revizi fotovoltaických elektráren, je nepochybné, že z ní revizní technici při absenci jiných konkrétních norem dopadajících na tuto problematiku běžně vycházeli a odkazovali na ni …Že tato norma byla v rozhodnou dobu při revizích uplatňována, plyne také z výslechů zaměstnanců znaleckých ústavů. V situaci, kdy zde nebyla jiná dostupná, aktuální a současně dostatečně podrobná norma, bylo namístě, aby zodpovědný a pečlivý revizní technik aplikoval doporučení stanovená normou ČSN 33 2000–6 přiměřeně i na revizi fotovoltaických elektráren (i za předpokladu, že by byl správný názor stěžovatelky, že tato norma na revizi tohoto typu energetického zařízení neměla dopadat). Dle čl. 61.2.2 normy ČSN 33 2000–6 přitom prohlídka při výchozí revizi musí být provedena, aby se potvrdilo, že trvale připojené elektrické předměty 1) vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení, 2) jsou řádně zvoleny a instalovány v souladu s HD 60364 a s návody výrobců a 3) nejsou viditelně poškozeny do té míry, že by to mohlo ohrozit jejich bezpečnost. Nejvyšší správní soud souhlasí s názorem ČVUT, že fotovoltaické panely jsou trvale připojenými elektrickými předměty, neboť se po jejich instalaci nepředpokládají přesuny či jiná manipulace. Že fotovoltaický panel může být v případě závady odpojen a vyměněn, nemění nic na předpokladu, že nestane–li se nic mimořádného, bude po montáži sloužit k výrobě elektřiny po celou dobu své životnosti. Citovaný článek normy tak přispívá k přesvědčivosti argumentace ČVUT, že revizní technik měl po montáži fotovoltaických panelů zkontrolovat minimálně to, že jejich typ i počet odpovídá projektové dokumentaci, že jsou opatřeny označením CE nebo prohlášením o shodě, byly nainstalovány podle návodu výrobce a projektu a nedošlo k jejich poškození. Doporučení dle normy ČSN EN 62446 z června 2010 (nazvané Fotovoltaické systémy spojené s elektrorozvodnou sítí – Minimální požadavky na systémovou dokumentaci, zkoušky při uvádění do provozu a kontrolu), jejíž dopady na postup revizních techniků byly taktéž diskutovány během jednání před Nejvyšším správním soudem, nelze v této věci zohlednit pro účely zjišťování postupu lege artis. Tato norma nebyla v rozhodnou dobu přeložena do češtiny a při jednání vyšlo najevo, že její existence byla odborné veřejnosti známa až od roku 2013, kdy byla neoficiálně přeložena z anglického jazyka (ČVUT se o její existenci dozvědělo až v souvislosti s posudkem zadaným žalovaným v roce 2013 a jeho zpracovatelé sami pomáhali s překladem). Tuto normu proto nelze pokládat za tehdy dostupný poznatek oboru elektro–revizí (jak vyžaduje judikatura citovaná v odst. [29]). Nejvyšší správní soud se tedy přiklání k závěrům znaleckého ústavu ČVUT. Jeho tvrzení, že bezpečnost fotovoltaické elektrárny jako celku lze osvědčit až po montáži fotovoltaických panelů, lze podpořit také vyjádřeními Technické inspekce České republiky jakožto organizace zřízené k výkonu státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení… lidsky pochopit, že v hektické atmosféře vyvolané koncem roku 2010 přijetím právní úpravy snižující pro zařízení uvedená do provozu od 1. 1. 2011 výkupní ceny elektřiny …nepovažovali v praxi se pohybující revizní technici za realistické kontrolovat každý jednotlivý z tisíců či desítek tisíců fotovoltaických panelů. I v takovém případě však má Nejvyšší správní soud pochybnosti o pečlivosti a dostatečně obezřetném postupu revizního technika, který by se spokojil s písemnými podklady k fotovoltaickým panelům, aniž by na místě osvědčil, přinejmenším namátkovou kontrolou reprezentativního vzorku, že se jedná skutečně o tytéž panely, které měly být montovány. Znaleckému posudku VUT nadto na přesvědčivosti zcela zásadně ubírá to, že revizní zprávu … prohlásil za bezvadnou a komplexní bez toho, aby si vyžádal projektovou dokumentaci fotovoltaické elektrárny FVE Tuchlovice, a seznámil se s tím, jaká bezpečnostní opatření měla být podle projektanta na elektrárně realizována. Dokazování tedy vyústilo v závěr, že v souladu s poznatky oboru dostupnými v roce 2010 mohla být zpráva o tzv. výchozí revizi fotovoltaické elektrárny způsobilá deklarovat bezpečnost energetického zařízení jako celku pouze v případě, že revize byla provedena až poté, co byly na elektrárně namontovány všechny fotovoltaické panely. Pochybil ten revizní technik, který v rozhodné době osvědčil bezpečnost celé fotovoltaické elektrárny bez toho, aby předtím (mimo jiného) zkontroloval, že skutečný stav fotovoltaické elektrárny odpovídá projektové dokumentaci (včetně kontroly typu a počtu fotovoltaických panelů) že fotovoltaické panely jsou opatřeny označením CE nebo že k nim byla vydána prohlášení o shodě, že byly namontovány a uzemněny v souladu s návody výrobců a že nejsou viditelně poškozeny do té míry, aby tím byla ohrožena bezpečnost zařízení.“ 74. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3.2017, č.j. 2 As 313/2015–492, tedy ve vztahu k posuzované věci plyne, že doporučení dle normy ČSN EN 62446 z června 2010 nelze v nyní posuzované věci použít; odkazuje–li tedy ČVUT Praha ve svém znaleckém posudku ze dne 24.10.2023 na nutnost splnění požadavků i dle této technické normy (jak bude rozvedeno níže), tak tyto závěry pro řízení v této věci nelze zohlednit.

75. Dokazováním u jednání dne 2.6.2016 úředními záznamy o podaném vysvětlení revizním technikem M. V. policii dne 4.11.2014 a 25.9.2015 bylo zjištěno, že k obsahu své revizní zprávy a způsobu provedení revize revizní technik M. V. uvedl, že revizní činnost vykonával pro „Bremu“. Vlastní revizní činnost na FVE Jeníkov trvala minimálně 14 dnů, neboť chodil k úkonům, které to vyžadovaly. Revidoval výkopy pro NN kabely, výkopy pro VN kabely, uzemnění pro kostru FV článků, zahrnování kabelů a dohlížel, zda je u kabelů uložena folie. Dále uvedl, že byl přítomen, když se kabely dávaly do stringových rozvaděčů, kde se zahušťovaly, a dále do střídačů a na VN část a na úsekový odpínač rozvodných závodů. Všechny zmiňované práce se musely provádět pod jeho dohledem. K datu uvedenému na revizní zprávě uvedl, že jde o den, kdy byla revize dokončena, přičemž mezi dokončením a odevzdáním revizní zprávy může být jeden až dva dny. Při revizi měl k dispozici schválenou projektovou dokumentaci. Revizní činnost, a to i v případě FVE Jeníkov, vykonával vždy tak, že přišel do prostoru „Bremy“ v dojednaný den odjezdu a technik jej odvezl na stavbu a zpět. Revizní činnost nevykonával sám, byl na místě s technikem a jeho pomocnými techniky. K dotazu policie dále Michal Virág uvedl, že revidován byl odpínač, protože transformátory nereviduje, a dále že transformátory v době, kdy prováděl revizi na střídače, nebyly ještě osazeny (tu zdejší soud zdůrazňuje, že všechny doložené revizní zprávy M. V., kterými dokazoval, se mají týkat revizí provedených téhož dne, tedy dne 18.11.2010). K dotazu policie, zda byla FVE Jeníkov v době, kdy prováděl revizi, dokončena tak, aby mohla být provedena výchozí revize, M. V. uvedl, že kabelová vedení byla uložena v zemi a zakryta, kabely byly vytaženy do rozvaděčů a mohlo se provést měření izolačních stavů kabelů a žílo–vodičů. Zapojování si technici mohli provést kdykoli později sami. Uzemnění bylo po celé oblasti nataženo zemnícím páskem, uzemněné byly rozvaděče, sloup úsekového odpínače, střídače, bylo provedeno měření uzemnění, hodnoty byly dobré, nebyly žádné námitky.

76. Dále revizní technik M. V. dne 25.9.2015 k dotazu policie, zda v době revize FVE Jeníkov byly postaveny všechny konstrukce a na nich položeny všechny FVP a kompletně dokončena montáž technologie a elektroinstalace, uvedl, že „panely, na tom se dělalo, to mě nezajímalo, každý string, začínáme od stringového rozvaděče, ty byly v době revize osazené, ze stringového rozvaděče je rozvod v zemi“. Všechny výkopy byly podle M. V. osazené, v kabelových rýhách bylo uloženo kabelové lože, štěrk, písek a kabely byly nataženy. Proto dal příkaz k zahrnutí a pak přišel na měření izolačních stavů, kabely byly dotaženy k sběrným rozvaděčům a ze sběrných rozvaděčů přes frekvenční měniče do rozvodny NN. Zemnící pásek byl uložen vedle kabelů, kabel VN stejně jako NN nebyl „samozřejmě“ v době, kdy tam M. V. byl, zapojen. Na sloupu odběrného místa nebyl VN odpínač, domeček byl uzavřený. Neviděl „TF VN“, neviděl VN odpínače. Změřil svodový proud na VN kabelech, ten se pohyboval kolem „4 mikroA“. Podle M. V. bylo vše naprosto v pořádku a v tuto dobu začal vystavovat revizní zprávu. Připojení VN kabelů neviděl, na to se musí podívat speciálně proškolený elektrikář. U domečku změřil paprskové uzemnění pro VN. Na otázku policie, kolik fotovoltaických panelů bylo v době revize položeno, M. V. odpověděl, že si myslí, že to byla více jak polovina a že panely byly dováženy postupně.

77. K fotografiím pořízeným Ing. P. K. ze společnosti KPI s.r.o., které byly M. V. předloženy policií k nahlédnutí, uvedl, že z jeho strany považoval revizi za dokončenou tím, že proměřil všechny kabelové přívody, zkontroloval kabelové rýhy a uložení kabeláže v rýhách a uzemnění. Nic víc nerevidoval. K dotazu policie, kdo prováděl revizi kabelu SOLAR, M. V. uvedl, že do 120 V se revize kabelů, kam patří výše uvedené, neprovádí, protože jde o bezpečné napětí.

78. K návrhům žalobce uplatněným dne 7.2.2019 zdejší soud doplnil již dříve provedené dokazování akcentovanými pasážemi z úředního záznamu o vysvětlení podaném revizním technikem M. V. policii dne 4.11.2014. K otázce policie „Můžete mi z předložené výchozí revizní zprávy doložit, že byly zrevidovány všechny 4 TS?“ revizní technik uvedl, že je tam odpínač a transformátor, tyto transformátory nerevidoval, „ačkoli na mně byl činěn nátlak, abych tak učinil, ale skutečně jsem tyto nerevidoval“. Revizní technik dále uvedl, že VN zkoušky na transformátory musí udělat výrobce a dodat je s výrobkem. Transformátory v době, kdy dělal revizi na střídače, nebyly ještě osazeny, dodávaly se jednotlivě později, podrobnosti by mohla sdělit společnost „BREMA“. K otázce policie „V jakém stavu dle vás musí být FVE v době, kdy je prováděna výchozí revize? – zejména, zda musí být namontovány a připojeny všechny FVP?“ revizní technik uvedl, že „v každém případě musí být FVP, zapojení do rozvaděčů stringů, to je vrchní vedení kabeláže, od rozvaděčů stringů to jde do země, do střídačů, kabely jsou uloženy v zemi, musí být změřeny izolační vlastnosti kabelů, tyto musí být dotaženy do rozvaděčů, do měničů, do domečků, musí být kompletně provedena zemnící síť, tato musí být zapojena na konstrukce FVP, uzemnění do rozvaděčů stringů, rozvaděčů, VN rozvaděčů, střídačů a uzemněný úsekový odpínač rozvodné soustavy. Nejdříve se měří uzemnění, neměřím všechno, jen co si vyhlédnu, kostru FVP, asi 20 měření podle plochy, pokud uzemňovací odpor je v pořádku, další měření na podpěrách FVP neprovádím. Dále měřím uzemnění u rozvaděčů, u střídačů, u VN TF, a uzemnění na sloupu. Pokud jsou hodnoty dobré, můžou vše zasypat. U kabelů se měří izolační stav kabelů v rozpojeném stavu, tzn. ani jeden ani druhý konec není zapojen, jsou–li dobré, můžou si konce kabelů zapojovat dle projektové dokumentace, u toho podle revizního technika „nemusí být“, U VN kabelů musí být měřen svodový proud do země, pokud nepřekračuje 0,4 mA, je to v pořádku, kabely se mohou zahrnout a lidé, kteří mají licenci pro VN, můžou zapojovat koncovky. Totéž u odběrového místa u rozvodových závodů, u odpínače.“. Podle revizního technika se dále při revizi neměří impedance, protože nikde není napětí, jen u „Antoníčka“, kde se bere proud ze sítě. Za nevyhovující podle revizního technika „stačí“ izolační stav kabelů a odpory uzemnění, jsou–li v pořádku, je tím zaručena bezpečnost celého zařízení.

79. Revizní technik tedy, pokud jde o obsah revizní zprávy č. 100NN2010 předložené žalovanému v licenčním řízení, revidoval kabely, jejich uložení v zemi „od stringového rozvaděče“ a uzemnění. Ke stavu FVE v době revize dne 4.11.2014 na policii uvedl, že kabelová vedení byla uložena v zemi a zakryta, kabely byly vytaženy do rozvaděčů a mohlo se provést měření izolačních stavů kabelů a žílovodičů. Zapojování si technici mohli provést kdykoli později sami. Uzemnění bylo po celé oblasti nataženo zemnícím páskem, uzemněné byly rozvaděče, sloup úsekového odpínače, střídače, bylo provedeno měření uzemnění, hodnoty byly dobré, „nebyly žádné námitky“.

80. Zdejší soud, stejně jako Nejvyšší správní soud, již opakovaně ve svých předchozích rozsudcích v této věci uzavřel, že tuto zprávu o revizi vyhotovenou M. V. dne 19.11.2010 nelze považovat za zprávu o výchozí revizi, která by prokazovala bezpečnost dokončené fotovoltaické elektrárny. Není tak dostatečným podkladem, který by prokazoval splnění technických předpokladů. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, po doplnění dokazování svědeckou výpovědí revizního technika M. V. u jednání dne 4.3.2021, plyne, že revizní technik „v řízení předloženou revizní zprávou nerevidoval fotovoltaické panely ani jiné části FVE Jeníkov kromě kabelových souborů. Ze znaleckých posudků následně vyplynulo, že v revizní zprávě ze dne 19. 11. 2010 skutečně jednoznačně uvedl, že reviduje pouze kabelové soubory DC části a nikoliv jiné části fotovoltaické elektrárny. Rovněž z nich vyplynulo, že pro člověka orientujícího se v problematice udělování licencí k výrobě elektrické energie v solárních elektrárnách, nebyl problém zjistit, že revizní zpráva předložená žalovanému není výchozí revizní zprávou celé FVE Jeníkov, ale pouze revidovala kabelové soubory DC části této elektrárny.“ Nejvyšší správní soud závěry zdejšího soudu dále doplnil tak, že „žalovaný, stejně jako zástupce OZNŘ jednající za ni v řízení o žádosti o licenci, měli zjistit, že revizní zpráva ze dne 19.11.2010 se netýkala celé fotovoltaické elektrárny, tedy ani nemohla být dostatečným podkladem pro ověření její bezpečnosti. Tímto tedy modifikoval závěr, ke kterému dospěl krajský soud. Revizní zpráva totiž nebyla způsobilým podkladem pro vydání licence bez ohledu na to, zda FVE Jeníkov byla nebo nebyla v době vyhotovení revizní zprávy dokončena. Dle soudu tak došlo k pochybení jak na straně žalovaného (měl poznat, že revizní zpráva nebyla celkovou výchozí revizní zprávou) tak i na straně OZNŘ (měla vědět, že žalovanému předkládá revizní zprávu, která nemůže být řádným podkladem pro osvědčení bezpečnosti celé fotovoltaické elektrárny).“ (bod 47 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288).

81. Zároveň je však třeba zdůraznit, že pravdivost revizní zprávy č. 100NN2010 M. V., kterou lze považovat za dílčí revizní zprávu na nezapojené kabelové soubory DC části FVE Jeníkov ve stavu ke dni 18.11.2010, nebyla po celou dobu řízení před zdejším soudem nikterak zpochybněna.

82. Podle Nejvyššího správního soudu přitom bylo ve schopnostech žalovaného, aby rozpoznal, že dne 10.12.2010 předložená revizní zpráva není dostatečná k prokázání bezpečnosti celé fotovoltaické elektrárny; a na tuto vadu měl žalovaný v přiměřené lhůtě zareagovat výzvou, čímž se zdejší soud bude zabývat poté, co nejprve vázán závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu zjistí stav dokončenosti FVE Jeníkov.

83. S ohledem na zjištěnou vadu skutkových podkladů pro udělení licence Nejvyšší správní soud posuzoval navazující otázku, zda mohla být dána dobrá víra osoby zúčastněné na řízení ve správnost předkládané revizní zprávy. Dospěl k závěru, že nikoli. Podle Nejvyššího správního soudu názor zdejšího soudu, že „se právě posuzovaná věc nijak neliší od rozsudku FVE Tuchlovice, a proto je nutné chránit dobrou víru OZNŘ, není správný. Kromě posouzení neexistence dobré víry vycházející z nálezu FVE Mozolov učinil kasační soud i úvahy, ve kterých dospěl k závěru, že i pokud by revizní zpráva mohla vyznívat tak, že byla revidována celá elektrárna, ani pak by OZNŘ nebyla v dobré víře ve správnost vydaného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud dospěl i k závěru, že ani nepřeváží důvěra OZNŘ v zákonnost a neměnnost napadeného rozhodnutí nad veřejným zájmem. Tímto názorem je krajský soud v dalším řízení vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Otázka dobré víry i důvěry v zákonnost a neměnnost napadeného rozhodnutí je tímto rozsudkem NSS vyřešena a nebude již předmětem řízení před krajským soudem. Krajský soud se bude zabývat pouze dále vymezenou otázkou (bod [101] tohoto rozsudku), kterou specifikoval Ústavní soud v nálezu FVE Mozolov.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288). Otázka existence dobré víry osoby zúčastněné na řízení je tak vyřešena a zdejší soud v tomto směru v podrobnostech odkazuje na body 49 až 96 zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288. Nejvyšší správní soud dále v posledním zrušujícím rozsudku zdůraznil, že „…je třeba zohlednit, že správní soudy nyní rozhodují v situaci, ve které se na vzniku nezákonného rozhodnutí podílel nejen žalovaný, ale i OZNŘ, jako žadatel o licenci, jakož i to, že OZNŘ nebyla jediným žadatelem o licenci v rozhodném období. Naopak jich bylo velké množství a řada z nich i při zcela řádném postupu pravděpodobně licenci do konce roku 2010 nezískala … Nyní prováděná soudní úvaha, kdy by mohl takový žadatel licenci získat, tak zjevně nemůže vést k tomu, aby se tito žadatelé dostali do výhodnějšího postavení, než byli skuteční žadatelé o licenci v roce 2010. To by totiž představovalo nerovný a zcela nespravedlivý přístup vůči těm žadatelům, kteří jednali zcela v souladu se zákonem a o licenci požádali až v okamžiku, kdy splňovali všechny podmínky pro její udělení, a to i s vědomím toho, že licenci získají s velkou pravděpodobností až v roce 2011. Úvahy správních soudů proto musí přiměřeně také zohlednit to, jak ve skutečnosti fungovalo správní řízení před žalovaným v rozhodné době…“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2022, č.j. 8 As 19/2022–39). Dokončenost FVE Jeníkov z hlediska její bezpečnosti 84. Závazný právní názor Nejvyššího správního soudu ukládá zdejšímu soudu posoudit, od kdy by osoba zúčastněná na řízení mohla (hypoteticky) legitimně získat licenci k výrobě elektrické energie, pokud by žalovaný objevil nedostatečnost předložené revizní zprávy předložené dne 10.12.2010, a vyzval ji k doplnění takové revizní zprávy, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny, a poté vydal rozhodnutí o udělení licence.

85. Zdejší soud má postupovat podle schématu, v němž má nejprve určit, kdy byla FVE Jeníkov stavebně dokončena a zda v tomto období splňovala požadavky k zajištění bezpečnosti práce (aby mohl revizní technik vydat revizní zprávu toto osvědčující).

86. Zdejší soud v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje závěry znalce vyslechnutého v průběhu kasačního řízení dne 30.9.2021 a aprobované Nejvyšším správním soudem, že „při revizi fotovoltaické elektrárny je nutné postupně zrevidovat kromě dříve sporovaného zapojení solárního panelu nebo fotovoltaického modulu, dále také stejnosměrný rozvod (DC rozvody), měniče, oběžný střídavý rozvod (AC rozvody), rozvodnu a transformátor, pokud je ve vlastnictví žadatele o licenci.“ (bod 61 zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288).

87. Zdejší soud zároveň setrvává na svém již vysloveném závěru, že to, že by revize měla proběhnout až po provedení komplexních zkoušek, ze žádného právního předpisu neplyne, naopak § 9 písm. d) vyhlášky 426/2005 Sb. doložení revizní zprávy zpracované na zařízení ve zkušebním provozu předpokládá. Z § 124 odst. 1 stavebního zákona ve znění ke dni 31.12.2011 plyne, že zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Provedení komplexních zkoušek a následné ukončení zkušebního provozu vydáním kolaudačního souhlasu svědčí spíše pro to, že elektrárna ve zkušebním provozu fungovala a vyráběla elektřinu. V daném případě bylo pracovníky stavebního úřadu Duchcov dne 25.1.2011 konstatováno, že zkušební provoz výrobny fotovoltaické energie proběhl bez závad a lze jej předat do užívání.

88. Zároveň je třeba na tento závěr nahlížet optikou závěru vysloveného Nejvyšším správním soudem v posledním zrušujícím rozsudku, že „Přestože stavební dokončení fotovoltaické elektrárny hraje při posouzení, kdy bylo možné licenci vydat, důležitou roli, nelze ji zaměňovat s tím, zda byla v době stavebního dokončení elektrárna bezpečná z hlediska bezpečnosti práce [§ 9 písm. d) vyhlášky č. 426/2005 Sb. ve spojení s § 5 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2010]. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku FVE Tuchlovice, bod 40, „[p]řestože revizní zpráva i kolaudační souhlas slouží k ověření bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, je bezpečnost na základě každého z těchto dvou dokumentů posuzována jinou optikou, a tudíž se nejedná o vzájemně zaměnitelné dokumenty. Revizní technik kontroluje ty aspekty stavby a jejího budoucího provozu, pro jejichž hodnocení stavební úřad není kompetentní. Stavební úřad (resp. jeho zaměstnanci) nedisponuje takovými odbornými znalostmi, a tudíž sám neověřuje bezpečnost energetického zařízení v rozsahu, v jakém tak činí revizní technik. V tomto ohledu má tedy revizní zpráva nezastupitelný význam (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, č. j. 7 As 114/2015–36).“ (zvýrazněno zdejším soudem).

89. Pokud jde o skutečný stav FVE Jeníkov v závěru roku 2010, zdejší soud k tomu prováděl rozsáhlé dokazování a z výsledků tohoto dokazování vychází.

90. Z vysvětlení J. K. podaného dne 5.11.2015 policii, který na FVE Jeníkov na konci roku 2010 pracoval se svými pracovníky, a to pro jednoho ze subdodavatelů stavby (VV & J s.r.o.), za niž měl FVE Jeníkov na starost pan H. J. K. uvedl, že prováděli vyměřování, zatloukání krajních pilotů, betonáž, stavbu konstrukcí a veškeré pomocné práce včetně roznášení konstrukcí a panelů po staveništi. Montovali též panely. K dotazu policie, kdy se zmiňované práce prováděly, uvedl, že na konci října se teprve začaly roznášet konstrukce, a to po dodávkách panelů. První dodávka fotovoltaických panelů se podle J. K. uskutečnila dne 24.11.2010. Od tohoto dne se začaly pokládat a montovat panely. V polovině prosince 2010 byli na FVE Jeníkov již jen jeho pracovníci a práce ukončili tak, jak je uvedeno ve stavebním deníku, dne 18.12.2010. V té době prováděli montáž a opravy již připevněných fotovoltaických panelů. Po nich na místě už zůstali jenom elektrikáři, kteří zapojovali panely. K otázce policie ohledně výkopů pro kabely J. K. uvedl, že si vzpomíná pouze na to, že když roznášeli panely, tak výkopy přeskakovali, ještě nebyly zahrnuté. Dále se musela zpevnit cesta v době, kdy se dovážely trafostanice do jednotlivých kiosků, jedna trafostanice přijela s jeřábem, a výkopy přes tuto cestu k trafostanici se prováděly až po osazení trafy.

91. Z dokumentace poskytnuté policii J. K. (úřední záznam policie ze dne 12.8.2014, č.j.OKFK–2089–61/TČ–2014–252402) vyplynulo, že J. K. podle jím ručně psaných záznamů převzal za VV & J s.r.o. dne 19.11.2010 dodávky fotovoltaických panelů typu ZKX 190 Wp. Jednotlivé záznamy J. K. se vztahují k balením panelů vždy po 28 paletách (záznamy 1. KONT CBHU 608 2250, 2. KONT CBHU 1824763, 3. KONT CBHU 1853397, 4. KONT CBHU 1869454, 5. KONTAINER TTNU 5629530, 6. KONT. CBHU 1733302, 7. KONTEJNER GVCU 4089293, 8. KONT GVCU 4126186 a 9. KONTEJNER TGHU 972827). Podle dílčího zápisu ze stavebního deníku J. K. za období od 11.10.2010 do 18.12.2010 probíhaly dne 18.11.2010 na FVE Jeníkov práce, které spočívaly v třídění omeg, roznosu konstrukcí, opravě výšek a roztečí zabouchaných kotev, montáži konstrukcí včetně omeg a vykládce kamionu. Od 14.12.2010 do 17.12.2010 tu probíhaly práce spočívající v úklidu, opravách konstrukcí včetně omeg, opravách položených panelů a montáži panelů. Zápis ze stavebního deníku J. K. obsahuje tabulku, v níž jsou uvedeny činnosti: kompletování jednotlivých stolů, „dopokládání“ omeg, převrtání omeg, třídění materiálu, který nebyl označen z výroby, pokládání panelů a další jiné činnosti. Dále je zde uvedeno, že bylo odpracováno 714 hodin za měsíc říjen, za listopad pak 3 198,5 hodin a za prosinec 3 418 hodin a že v listopadu proběhla montáž 1 200 kusů panelů a v prosinci 4 142 kusů panelů.

92. K tomu zdejší soud zdůrazňuje, že tvrzení J. K. nebyla nikterak zpochybněna, odpovídají i fotografiím a Seznamu vad a nedodělků ke dni 15.12.2020 (podle něhož byly zapojeny tři druhy FV panelů, jedna krabička na FV panelu byla netěsná, viz níže). Nejpozději dne 18.12.2010 tedy na FVE Jeníkov byly všechny FV panely nainstalovány a proběhly i úklidové práce a v blíže neurčitelném rozsahu opravy konstrukcí.

93. Z vysvětlení M. V. podaného na policii dne 5.3.2015 vyplynulo, že pracoval na staveništi FVE Jeníkov ve druhé polovině října 2010 až do února 2011 pro společnost BREMA. Předmět smlouvy mezi společností BREMA a SKANSKA v části elektromontážních prací byl podle M. V. realizován „někdy před Vánocemi, kolem dvacátého“, ale na přesné datum si M. V. nevzpomněl. Uvedl, že pracoval „souběžně s montáží konstrukcí a panelů“, nebyl však schopen uvést, zda po termínu předání díla SKANSCE docházelo ještě k montáži panelů. Konstrukce podle něj „už asi stály“ a „elektrárna ke konci roku 2010 jela, ale ne na plný výkon, protože se nějaké věci dodělávaly“. Pokud jde o předání díla, M. V. si vybavil pouze to, že byl u pochůzek a že „pro předávací protokoly si přišel Ing. K.“. Při předání díla proběhla prohlídka, podle M. V. jich bylo několik, např. „než nás ČEZ připojil, tak to procházeli“. Kdo podepsal za BREMU předávací protokol, to nepoznal. Dále k dotazu policie M. V. uvedl, že během výstavby došlo k odcizení panelů, ale již si nevzpomněl, zda to bylo v roce 2010 či 2011, řádově mohlo jít o desítky kusů. Pokud jde o výměnu poškozených panelů, tak mohlo jít maximálně o kusy, jinak by Skanska musela BREMU požádat o odpojení a znovuzapojení. Dále uvedl, že veškerou elektroinstalaci prováděla společnost EMSTEL, která dodala i kabel Solar 10,0 černý (1,7 km), který se používal k propojování solárních panelů mezi sebou a do sdružovacích skříní. K osazení rozvoden od společnosti První Elektro došlo podle M. V. během listopadu, zapojení kabelů dovnitř dělala firma EMSTEL. Trafa byla osazena společností První Elektro. Ve chvíli, kdy je usadili na základy, tak pracovníkům BREMY předali klíče a podepsali protokol; M. V. k policií předloženému protokolu potvrdil, že je na něm jeho podpis. Po předání začala firma EMSTEL provádět zapojení. Dále uvedl, že První Elektro měla těžkou techniku, která byla schopna trafa osadit.

94. Pokud jde o předávací protokoly na stavbu FVE Jeníkov, tak v řízení před zdejším soudem bylo dokazováno protokoly podepsanými za společnost SKANSKA v zastoupení za T. J., stavbyvedoucího PT 11, panem S. a za přebírající VV & J s.r.o. J. K. Jednalo se o předávací protokoly na dodávky fotovoltaických panelů, na nichž je předtištěno datum podpisu v Praze dne 1.12.2010, 2.12.2010, 30.11.2010. Pokud jde o předávací protokoly ze dne 26.11.2010, 25.11.2010 a 24.11.2010, tak ty sice mají shodný předtištěný obsah jako výše specifikované předávací protokoly, a to co do smluvních stran, akce a místa podpisu, nicméně nejsou podepsány oběma smluvními stranami a nic pro věc podstatného z nich tedy neplyne.

95. Dále bylo dokazováno protokolem o předání a převzetí díla FVE Jeníkov – kompletní dodávky fotovoltaické elektrárny na klíč, který podepsal za osobu zúčastněnou na řízení Ing. A. M. a Mgr. P. M. a za LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMNET J. M. Protokol je ovšem bez data podpisu a s předtištěnou položkou záruční lhůta – „14.12.2010 – 14.12.2015“; z tohoto protokolu tak datum převzetí díla nelze zjistit; bylo přitom nadbytečné, aby zdejší soud podrobil znaleckému zkoumání inkoust na protokolu o předání a převzetí díla, neboť i kdyby se datum jeho podepsání podařilo zjistit, tak pro zdejší soud jsou více vypovídající o stavu FVE Jeníkov fotografie pořízené ke dni 13.12.2015 a Seznam vad a nedodělků (viz níže).

96. Dále bylo dokazováno Zápisem o předání a převzetí dokončeného díla – předávací protokol, ze dne 15.12.2010 na stavbu FVE Jeníkov podle smlouvy o dílo č. IP01/10/20636/140/0000 podepsaným Ing. J. M. za LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT (coby objednatele) a Ing. O. B. za Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy (coby zhotovitele). Z tohoto zápisu plyne, že k předání díla, jehož předmětem je komplexní dodávka a montáž pozemní fotovoltaické elektrárny včetně prováděcí projektové dokumentace a výchozí revizní zprávy, došlo dne 15.12.2010. Pokud jde o předtištěné části protokolu, jako hodnocení jakosti provedených prací či jiné dohody, ty nejsou vyplněny, a o stavu elektrárny tak nic nevypovídají.

97. K tomuto protokolu je připojena Příloha č. 1 – Seznam vad a nedodělků, kde jsou v tabulce předtištěny jednotlivé vady díla (celkem 34 položek), k nimž jsou v některých případech uvedeny poznámky, a pokud jde o kolonku „termín“, ta není u žádné vady vyplněna. K jejich vyplnění došlo až v Příloze č. 1 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla, seznam vad a nedodělků, stav ke dni 26.4.2011, na stavbu FVE Jeníkov, s razítkem společnosti MAURING spol. s r.o. (též protokol „Mauring“): Vada č. 1) Dokončit EZS a CCTV. Poznámka: osazení kamer a sloupů zrušeno investorem LUED, chybí osazení technologie v TS – není vhodné vzhledem k nemožnosti zajistit temperaci, hrozí poškození zařízení bude osazeno po osazení elektroměru. Dokazováním protokolem „Mauring“ bylo zjištěno, že vada byla odstraněna v prosinci 2010. Vada č. 2) Dořešit oplocení podél VN. Poznámka. Provedeno dle požadavku LUED. Dokazováním protokolem „Mauring“ bylo zjištěno, že 25.1.2011 bylo odsouhlaseno stávající plastové oplocení podél VN. Vada č. 3) Zdeformované části „kce“ (pozn.: dále bude uváděno konstrukce) (zprohýbání, naražení, zkřížená áčka, křivě osazené konstrukce na nohách). Vada č. 4) Očištění konstrukcí. Vada č. 5) Lokálně krátké Z úchytky. Poznámka: nedostatečné uchycení panelů. Vada č. 6) Doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami. Vada č. 7) Dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz). Vada č. 8) Dokončit vyvázání panelů od FV panelů. Vada č. 9) Ocelové konstrukce „reznou“. Vada č. 10) Doplnit vějířovité podložky k zemnění. Vada č. 11) Předělat uchycení panelů v podélných profilech včetně uchycení („matka v kleci“). Poznámka: panely neleží na podélníkách. Vada č. 12) Příliš zohýbané propojení panelů (kabeláž). Vada č. 13) Doložit UV odolnost šedých chrániček. Vada č. 14) Vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře. Poznámka: zatékání. Vada č. 15) TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN (pozn. v případě TS jde o zkratku pro trafostanici). Vada č. 16) TS2 – chybí trafo vlastní spotřeby. Poznámka: hotovo. Dokazováním protokolem „Mauring“ bylo zjištěno, že vada byla odstraněna v prosinci 2010 (14.12). Vada č. 17) TS – dodělat propojení optiky mezi částí NN a částí vlastní spotřeby. Dokazováním protokolem „Mauring“ bylo zjištěno, že vada byla odstraněna v prosinci 2010 (14.12). Vada č. 18) Dokončit zapojení TS, část NN a vlastní spotřeba. Poznámka: hotovo. Dokazováním protokolem „Mauring“ bylo zjištěno, že vada byla odstraněna v prosinci 2010 (14.12). Vada č. 19) Jsou zapojeny 3 druhy panelů ZKX 190, ZKX 185 a LDK 195. Poznámka „zapojeny panely vrácené LUED“. Vada č. 20) Odstranit vlhkost ve spínací stanici. Vada č. 21) Terénní úpravy, uchycení panelů a očištění, nelze provést kontrolu vzhledem k sněhové pokrývce. Vada č. 25) Objímka vzpěry známka koroze. Vada č. 26) Málo vypnuté pletivo (možné falešné poplachy EZS). Poznámka: Přichytit pletivo na více místech na sloupcích. Vada č. 27) Netěsná krabička na FV panelu (řada 40, horní řada 22 panel od cesty). Vada č. 28) Dosypat mezeru pod oplocením. Vada č. 29) Lokálně poškozené pletivo. Vada č. 30) Ohnuté rohové sloupky oplocení navrhnout tech. řešení. Vada č. 31) Vyměnit poškozený sloupek na jihu 5 od jihozápadního rohu. Vada č. 32) Jižní strana u hrušky dopnout ostnáč. Vada č. 33) Předělat uchycení svazku kabelů u panelů např. „za AB 4.2.“. Vada č. 34) Východ řady 46 a 47 zastiňovací úhel. Poznámka: prověřit zastínění. Pod seznamem vad a nedodělků je dále uvedena poznámka: „Nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued.“, za zhotovitele je předtištěno jméno Ing. T. J. a za objednatele Ing. P. Z. Pod uvedeným textem je ručně psaný text „Další ujednání:

1. Doplnění vad a nedodělků proběhne v rámci fyzické kontroly stavby – místní obhlídky v termínu do 15.1.2011.

2. Seznam technologických vad a nedodělků bude doplněn po připojení FVE k síti v termínu 7 dnů.“ Poté jsou uvedeny podpisy.

98. K návrhu žalobce zdejší soud dne 6.6.2024 dokazoval protokolem „Mauring“. V tomto seznamu vad a nedodělků je uvedeno 35 položek, všechny odškrtnuty „fajfkou“, přičemž tyto položky jsou shodné s položkami Seznamu vad a nedodělků coby Přílohy č. 1 Protokolu ze dne 15.12.2010, včetně poznámky, že nebyla provedena kontrola částí elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued. Jedinou položkou, která je zde uvedena navíc, je vada vymezená jako „zapojit definitivní odpojovače (viz. SOD)“, s termínem odstranění dne 27.2.2011, a dále se zde k vadě pod č. 28 přidává nedodělek „upravit finální vrstvu komunikace“ s termínem odstranění dne 25.4.2011. U vady č. 1 a č. 16 až 18 je uvedeno datum jejich odstranění v prosinci 2010. Šlo o vadu „dokončit EZS a CCTV“, u níž je uvedeno „dokončeno 7.12.10“, a dále „TS2 – chybí trafo vlastní spotřeby“, „TS – dodělat propojení optiky mezi částí NN a částí vlastní spotřeby“ a „Dokončit zapojení TS, část NN a vlastní spotřeba“, u nichž je uvedeno „dokončeno 14.12.10“. U všech ostatních vad je uveden termín jejich odstranění, stejně jako „termín odepsání“, až v roce 2011 (včetně blíže neidentifikovaného úklidu staveniště, nicméně úklid staveniště probíhal již i v prosinci dle vyjádření J. K.).

99. Z úředního záznamu o vysvětlení podaném policii Ing. P. Z. dne 3.11.2015 dále plyne, že k textu „nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany LUED“, Ing. P. Z. uvedl, že není elektrikář, a proto nekontroloval při osobní prohlídce a předání díla investorovi „všechny elektrické věci“. Dále ovšem Ing. P. Z. uvedl, že nebyl osobně přítomen u žádného předání díla investorovi a podepsal soupis vad a nedodělků datovaný až dnem 26.4.2011. Tento důkaz tedy podle zdejšího soudu nejvýše vypovídá o tom, že Ing. P. Z. nebyl tou osobou, která kontrolovala elektrickou část FVE Jeníkov a která byla u předání díla investorovi.

100. Pokud jde o dokazování dalšími listinami, tak z dodacího listu č. 17454627/10 s předtištěným datem 15.12.2010 vyplynulo, že společnost Elkas spol. s r.o. dodala společnosti BREMA vodič SOLAR 10,0 černý, SOLAR 10, počet 1 700 kusů. Dále bylo zjištěno, že dne 5.11.2010 společnost BREMA SK s.r.o. nabídla společnosti BREMA, spol. s.r.o. dodávku 361 ks rozváděčů za cenu 164 644 eur a poté vystavila dvě faktury č. 0220348 pro BREMA, spol. s.r.o. s datem splatnosti 19.12.2010 a datem dodání služby 19.11.2010, v nichž je uvedeno, že jde o fakturaci za výrobu rozvaděčů pro FVE Jeníkov na základě objednávky č. M1002078 ze dne 5.11.2010. K tomu žalobce přiložil tři dodací listy na rozvaděče od společnosti BREMA SK s.r.o. pro BREMA, spol. s.r.o. Pokud jde o dodací list č. DL12100105, ten prokazuje pouze to, že dne 19.11.2010 převzal dodávku rozvaděčů pan K., SPZ X. Pokud jde o rozvaděč na dodacím listu č. Dla12100103, ten převzal pan Vydrář, datum převzetí je ovšem nečitelný. Pokud jde o rozvaděče dle dodacího listu č.DL12100104, tak tyto rozvaděče převzal 11.11.2010 pan M., SPZ X Bt, za odběratele je uvedena společnost PKM spol. s r.o. Podle výše specifikovaných faktur mělo k dodávce rozvaděčů na FVE Jeníkov dojít dne 19.11.2010.

101. Pokud jde o dodání rozvaděčů, dokazování zdejšího soudu doplnil Nejvyšší správní soud tak, že vyzval společnost BREMA, spol. s r.o. a společnost KELEX s.r.o. (dříve vystupující pod obchodní firmou BREMA SK s.r.o.) k upřesnění skutečnostní týkajících se daných dodávek, přičemž jeho skutková zjištění zdejší soud přebírá. „V přípisu společnosti BREMA, spol. s r.o., ze dne 23. 11. 2020 je uvedeno, že mezi výše uvedenými doklady existuje vzájemná souvislost, dodávky byly realizovány a fakturovány dle zmíněných dokladů na stavbu FVE Jeníkov. Obě společnosti v té době měly stejného společníka, proto vzájemný obchod probíhal na základě kalkulace společných nákladů a dohodnuté obchodní přirážky. Bylo běžnou praxí, že se výrobky vyrobily a následně byla spočítána skutečná nákladová cena a až poté byla vytvořena příslušná cenová nabídka, na základě které byla vydána objednávka a k ní vystavena zaúčtovaná faktura. Bylo tedy možné, že zboží bylo odesláno dříve, než byly zpracovány všechny potřebné dokumenty. V přípisu společnosti KELEX s.r.o. ze dne 24. 11. 2020 je uvedeno, že cenová nabídka č. NR 100181.3 byla již třetí verzí původní nabídky, přičemž původní nabídka č. NR100181 byla datována 11. 10. 2010 a byla zpracována na základě podkladů ze dne 24. 9. 2010. Výše uvedené doklady mají vzájemnou souvislost. Rozdíl mezi datem objednávky (5. 11. 2010) a prvním dodacím listem ze dne 4. 11. 2010 je z toho důvodu, že se konečná cena aktualizovala, až bude zřejmé, jaká je reálná cena rozvaděče (materiál + práce) a aktualizovala se po vzájemné dohodě mezi dodavatelem BREMA SK s.r.o. a odběratelem BREMA, spol. s r.o. Na dodacím listu Dla[nečitelné]12100103 ze dne 4. 11. 2010 je podepsán pan V., který dle jeho sdělení v daný čas pracoval pouze na FVE Jeníkov. Na dodacím listu z 19. 11. 2010 sice není uveden podpis přebírajícího, avšak dle výše uvedených sdělení společnosti BREMA, spol. s r.o. a KELEX s.r.o. má i tento dodací list souvislost s dodacím listem ze dne 4. 11. 2010, uvedenou objednávkou a fakturou, přičemž všechny tyto doklady se týkají dodávky rozvaděčů na FVE Jeníkov. Chybějící podpis na straně přebírajícího tak není rozhodný. Obě společnosti, mezi kterými dodávka probíhala, potvrdily správnost těchto dokladů. Na posledním dodacím listu je uvedeno datum vydání tohoto dodacího listu, který uvádí vystavitel, tedy tehdy BREMA SK s.r.o. Maximálně tedy mohlo dojít k tomu, že by k převzetí zboží ze strany BREMA, spol. s r.o. došlo ještě později. Nepochybně se tak mohlo stát až po 18. 11. 2010. Z výše uvedených dokladů a přípisů obou společností tedy plyne, že na FVE Jeníkov byly dodány určité rozvaděče 19. 11. 2010.“ (body 90 až 95 zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288). I tyto závěry tedy zapadají do skutkových zjištění ohledně průběhu výstavby FVE Jeníkov plynoucích z fotografií, kdy je zjevné, že dílo se dokončovalo v prosinci 2010, přitom již v listopadu 2010 byly na stavbu dodány rozvaděče.

102. Pokud jde o žalobcem předložené dodací listy na rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE, kdy za odběratele je vždy uveden V./K. (dodací list č. DL–2010–530–0176 ze dne 9.12.2010, datum převzetí 13.12.2010, dodací list č. DL–2010–530–0171 ze dne 9.12.2010, datum převzetí 13.12.2010, dodací list č. DL–2010–530–0160 ze dne 6.12.2010, datum převzetí 6.12.2010, dodací list č. DL–2010–530–0155 ze dne 26.11.2010, datum převzetí 28.11.2010), tak obsah těchto dodacích listů koresponduje s objednávkou č. M1001612 (odběratel BREMA, spol. s r.o., dodavatel První Elektro a.s.), s potvrzením objednávky ze dne 8.10.2010 od BREMA, spol. s r.o. na dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22PE bez VN pro FVE Jeníkov u Duchcova a také s fakturou č. 0110000319 vystavenou společností První Elektro, a.s. pro BREMA, spol. s r.o. za dodávku 4 kusů kompaktních rozvoden typu RTS FVE 1250/22/PE s datem zdanitelného plnění 13.12.2010 a datem splatnosti 15.1.2011. Z těchto listin tedy vyplývá to, že rozvodny typu RTS FVE 1250/22PE dodala na stavbu FVE Jeníkov společnost První elektro, a.s. prostřednictvím subdodavatele BREMA, spol. s.r.o. a že rozvodny byly na stavbu dodávány postupně, nejpozději do 13.12.2010.

103. Pokud jde o dokazování kopií čestného prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT ze dne 27.1.2016, jež měl vyhotovit jednatel Mgr. D. M., tak z něho vyplynulo, že při uzavírání smlouvy o dílo LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT vycházel z tehdy uzavřených smluv na dodávku fotovoltaických panelů se svými subdodavateli, kteří garantovali dodávku příslušného druhu a typu panelů, že opakovaně docházelo k porušování dodacích podmínek od čínských výrobců, přičemž někteří nedodali dodávky vůbec, a že z toho důvodu musel zhotovitel přistoupit ke změně výrobce a typu a druhu panelů, přičemž zásadním kritériem této změny bylo zachování celkového dodaného nominálního výkonu panelů. Změna druhu a typu panelů byla vždy odsouhlasena zástupcem objednatele (osoby zúčastněné na řízení), čímž došlo ke změně smlouvy o dílo, neboť vzhledem k situaci na trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010 bylo nereálné na každou změnu reagovat formálním smluvním dodatkem, kdy se i náhradní varianty dodávek ještě měnily. Z výše uvedených důvodů byla elektrárna realizována z 26 304 kusů PV panelů typu LDK 195, ZKX 185, ZKX 190. Vzhledem k nižšímu nominálnímu výkonu těchto panelů (185–195 Wp) pak bylo nutné dodat jejich větší množství, aby byl zachován celkový výkon elektrárny v rozsahu daném příslušnými povoleními státních orgánů a distributora. Toto prohlášení LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT tedy vysvětluje, proč byly na stavbu dodány jiné fotovoltaické panely než podle smlouvy o dílo, a vyplývá z něj, že o změně v počtu a typu panelů byla osoba zúčastněná na řízení vždy informována a že ve svém souhrnu dávaly požadovaný výkon.

104. Pokud jde o dokazování protokolem stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením ve věci povolení prozatímního užívání ke zkušebnímu provozu podle § 124 stavebního zákona na stavbu FVE Jeníkov, tak v něm je za předtištěným textem „stavba byla prohlédnuta a bylo zjištěno“ uvedeno rukou psaným písmem: „Stavba FVE je zpracována (vybudována) z 90 %, nejsou dokončeny terénní úpravy. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že tuto část stavby lze povolit ke zkušebnímu provozu, viz fotodokumentace. Závěr: na stavbu lze vydat zkušební provoz. Skončeno, přečteno, podepsáno“. Uvedený text je podepsán paní P. Z prezenční listiny připojené k zápisu pak plyne, že se místního šetření za osobu zúčastněnou na řízení účastnil pan M. a pan M., dále paní P. za stavební úřad Duchcov a V. H. za HZS Ústeckého kraje.

105. Tomuto místnímu šetření předcházela žádost osoby zúčastněné na řízení ze dne 26.11.2010 o vydání rozhodnutí zkušebního provozu stavby dle § 124 stavebního zákona, v níž je uvedeno, že „Důvodem naší žádosti je nastavení a ověření pracovních rozsahů střídačů (měničů) a nastavení o odzkoušení řídícího dohledového systému.“.

106. Jak plyne ze správního spisu, osoba zúčastněná na řízení dne 16.12.2010 doložila k žádosti o udělení licence rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14.12.2010, č.j. MD/136736/10–VŽP/330/Pu, v záhlaví označené jako „rozhodnutí povolení zkušebního provozu“. V přípisu ze dne 16.12.2010 pak osoba zúčastněná na řízení uvedla, že předkládá žalovanému opravený dokument, protože v původním dokumentu dodaném dne 15.12.2010 byla pouze rukou opravena chyba v jednotkách instalace.

107. Dovozoval–li žalobce v průběhu řízení o žalobě z protokolu o místním šetření ze dne 14.12.2010, že nebyly namontovány všechny komponenty FVE Jeníkov, tak taková skutečnost z tohoto důkazu neplyne, neboť v konkrétní rovině zápis hovoří pouze o nedokončených terénních úpravách. Pro zdejší soud je rovněž v této souvislosti podstatné, jaké závěry vyslovil Nejvyšší správní soud, pokud jde o stavebním úřadem Duchcov vedené řízení o zkušebním provozu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu stavební úřad zamýšlel vydat rozhodnutí o zkušebním provozu. Tomu odpovídala žádost osoby zúčastněné na řízení, místní šetření, název rozhodnutí, ostatní výroky rozhodnutí, jeho odůvodnění a poučení. Nejvyšší správní soud v této souvislosti shrnul právní úpravu obsaženou ve stavebním zákoně s tím, že z ní „vyplývá, že předčasné užívání stavby se povoluje před dokončením stavby a naopak zkušební provoz až po jejím dokončení. Předčasné užívání stavby musí být rovněž vydáno časově omezené. Z povahy těchto dvou institutů je vyloučeno, aby byly povoleny zároveň ve stejný čas ohledně celé stavby … Z odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 14. 12. 2010 nelze dovodit jakýkoliv záměr vydat rozhodnutí o předčasném užívání stavby. Stavební úřad zjevně zamýšlel povolit zkušební provoz. Tomu odpovídá struktura rozhodnutí, odůvodnění i poučení. V odůvodnění i v poučení je pojednáno pouze o zkušebním provozu … V rozhodnutí jsou uvedeny ostatní náležitosti výroků rozhodnutí zkušebního provozu (II. – IV. výrok), a to až na výrok o samotném povolení stavby ke zkušebnímu provozu. Takový výrok se standardně zařazuje jako výrok první. Je proto evidentní, že stavební úřad udělal zjevnou chybu v psaní a místo výroku I. ve znění „Podle § 124 odst. 1 stavebního zákona povoluje zkušební provoz stavby‚ Fotovoltaická elektrárna Jeníkov, uvedl již výše zmíněný výrok „Podle § 123 odst. 1 stavebního zákona povoluje předčasné užívání stavby ‚Fotovoltaická elektrárna Jeníkov‘“. Kromě tohoto výroku je totiž naprosto důsledně užíván termín „zkušební provoz“. Nelze ani vyloučit verzi stěžovatele, dle které stavební úřad výrokem I. jistou setrvačností použil terminologii obdobnou dřívější právní úpravě, tedy prozatímní užívání stavby ve zkušebním provozu, jak o něm hovořil § 84 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Této terminologii totiž také odpovídá protokol o místním šetření, které předcházelo vydání rozhodnutí. Je tedy zcela zřejmé, že stavební úřad zamýšlel vydat rozhodnutí o zkušebním provozu, tedy rozhodnutí týkající se dokončené stavby.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288). Citované závěry zdejší soud plně přejímá.

108. Ze změnového listu č. 3 ohledně navýšení výkonu o 11,16 kWp na projekt FVE Jeníkov 5MW pak vyplývá nejvýše ta skutečnost, že listinu tohoto obsahu měl podepsat D. T. a P. M., byla vystavena dne 16.1.2011 a obsahuje text, že je požadováno navýšení výkonu o 11,16 kWp, požadováno „LUED s.r.o.“ 109. Zdejší soud dále dokazoval protokolem ČEZ Distribuce, a.s., podepsaným v Děčíně dne 27.12.2010 (podpis pověřeného pracovníka na doložce od ČEZ Distribuce, a.s. je nečitelný), který se týká kontroly splnění technických podmínek pro uvedení výrobny Jeníkov u Duchcova do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. Tuto kontrolu provedli dne 23.12.2010 pracovníci ČEZ Distribuce a.s. L. P., V. J. a J. Ch., kteří jej podepsali se závěrem, že zdroj může být ode dne provedení kontroly provozován paralelně s DS. V rámci tabulky „výsledek zkoušek a ověření skutečného stavu výrobny“ je u všech položek uvedeno „Ano“ – prohlídka zařízení (stavu), soulad zařízení s podmínkami ČEZ Distribuce a.s. a schválené PD, přístupnost spínacího místa, ověření funkce, měřící zařízení podle smluvních podmínek a technických požadavků, porovnání zprávy o výchozí revizi a skutečného stavu, protokol o nastavení ochran (provedení funkčních zkoušek), kontrola střídače a jejich parametry, kontrola vypnutí jističe (pouze na hladině NN), přístupnost spínacího místa, připínání a odpínání kompenzačního zařízení s generátorem, kompenzační zařízení s regulací, připravenost pro osazení přijímače „HDO“, osazení jednotkou „RTU“, jednotka „RTU“ odpovídá standardu, funkční zkouška dálkového měření, ovládání a signalizace.

110. Z dokazování fotografiemi z CD poskytnutého policii Ing. P. K. (přípis Ing. P. K. ze společnosti KPI s.r.o. ze dne 3.3.2015, č.j. OKFK–2089–132/TČ–2014–252402, o poskytnutí CD s fotodokumentací stavby FVE Jeníkov) zachycujícími stavbu FVE Jeníkov ke dni 1.11.2010, 22.11.2010, 23.11.2010, 6.12.2010 a 13.12.2010, jejichž pravost ani datum pořízení nebyly nikterak v průběhu celého řízení zpochybněny, vyplynulo, že fotografie ze dne 1.11.2010 zachycují přivážení nosných konstrukcí pro umístění fotovoltaických panelů těžkou technikou. Fotografie ze dne 22.11.2010 (tedy po revizích provedených M. V. dne 18.11.2010) zachycují neosazené (holé) konstrukce bez fotovoltaických panelů, přičemž na některých fotografiích se mezi konstrukcemi pohybují pracovníci a na zemi leží smotané kabely, kotouče s kabely nebo prázdné kotouče od kabeláže. Na fotografiích ze dne 23.11.2010 jsou vidět neosazené (holé) konstrukce a základová deska pro osazení trafostanice, okolo níž ze země vybíhají dále mezi konstrukce červené a černé kabely, a na jedné z fotografií jsou vidět ze země vybíhající žluté plastové trubice. Na fotografiích ze dne 6.12.2010 jsou vidět již osazené konstrukce se zasněženými fotovoltaickými panely, menší část prázdných konstrukcí, již položená jedna trafostanice, nezahrnuté rýhy mezi konstrukcemi s FV panely a pracovníci pracující s kabeláží mezi konstrukcemi. Fotografie ze dne 13.12.2010 zachycují konstrukce osazené fotovoltaickými panely, nákladní automobil přivážející další rozvodnu, prázdnou základovou desku, již položenou rozvodnu s nápisem „První elektro“ a pokládání další pomocí jeřábu, na jedné z fotografií je vidět neosazená horní řada konstrukce (neosazený horní string a o konstrukci několik opřených fotovoltaických panelů). Tento stav navazuje na stav dle fotografie ze dne 6.12.2010, kdy již větší část FVE Jeníkov byla osazena fotovoltaickými panely a na stavbě se dále pracovalo, o čemž svědčí i to, že na fotografii pozdějšího data (ze dne 13.12.2010) je vidět pouze zmíněný neosazený jeden string, položená rozvodna, pokládání další rozvodny jeřábem a pohyb pracovníků na stavbě; rozumně a logicky nic nebrání závěru, že další rozvodna byla tohoto dne (13.12.2010) i položena. Tento stav koresponduje i s vyjádřeními J. K.

111. Zdejší soud v této souvislosti uvádí, že nevyhověl návrhu osoby zúčastněné na řízení na dokazování fotodokumentací, která byla zmíněna v protokolu stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 o průběhu ústního jednání spojeného s místním šetřením, z jehož obsahu vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov je zpracovaná (vybudovaná) z 90 % a že nejsou dokončeny terénní úpravy a v němž je k tomu uvedeno „viz. fotodokumentace“. Žádná taková fotodokumentace nebyla zdejšímu soudu v průběhu celého řízení předložena a ani ze spisového přehledu spisu stavebního úřadu Duchcov, který byl předán policii a poté zdejšímu soudu prostřednictvím žalobce, neplyne, že by jeho součástí byla fotodokumentace. Zdejší soud má za to, že zejména z fotografií ze dne 13.12.2010 je zřejmé, v jakém stavu se stavba FVE Jeníkov nacházela.

112. Zároveň žádným důkazem nebyla vyvrácena pravdivost zjištění, že FVE Jeníkov byla dne 23.12.2010 připojena pracovníky ČEZ Distribuce, a.s. k distribuční síti. Zdejší soud zároveň neshledal potřebným vyslýchat L. P., V. J. a J. Ch., kteří připojili FVE Jeníkov k distribuční síti, či Ing. Z. L., který podepsal dne 17.12.2010 za ČEZ Distribuce, a.s. smlouvu o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě. Tito pracovníci totiž revizní činnost na FVE Jeníkov pro účely licenčního řízení neprováděli a stav FVE Jeníkov je zachycen na fotografiích a v Seznamu vad a nedodělků ze dne 15.12.2010.

113. Dále zdejší soud dokazoval kopií smlouvy o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě č. 10_CEZDI_02813145, uzavřenou mezi ČEZ Distribuce a.s. coby provozovatelem distribuční soustavy a osobou zúčastněnou na řízení, přičemž smlouva byla za distributora podepsána v Zábřehu dne 17.12.2010 Ing. Z. L. a za osobu zúčastněnou na řízení Ing. A. M. a D. T. v Brně dne 27.12.2010. Obsah této smlouvy nebyl v průběhu řízení zpochybněn a odpovídá tomu, že v prosinci došlo k připojení FVE Jeníkov k distribuční síti a v lednu 2011 započaly dodávky elektrické energie do sítě (viz faktury).

114. Zdejší soud dále dokazoval obsahem protokolu o komplexních zkouškách výrobny, z něhož žalobce při jednání soudu dne 6.1.2022 dovozoval stav FVE Jeníkov v takové míře dokončenosti, aby teprve mohla být provedena kompletní revize, a poté v návrhu uplatněném při jednání soudu dne 4.4.2024 navrhl k tomuto datu určit účinnost licence vydané žalovaným.

115. Z této samotné listiny však neplyne, jaký byl dne 6.1.2022 stav elektrárny z hlediska její bezpečnosti či revidovatelnosti. Už vůbec z ní neplyne, že by zrovna k tomuto dni měly (algoritmem stanoveným Nejvyšším správním soudem v posledním zrušovacím rozsudku) nastat účinky napadené licence. Je pouze dílčím důkazem o určitém stavu FVE Jeníkov, který je třeba hodnotit ve spojení s ostatními důkazy.

116. Z protokolu o komplexních zkouškách plyne, že dne 21.1.2011 proběhly na elektrárně zkoušky a že po jejichž ukončení přejde elektrárna do nepřetržitého režimu. V protokolu byly vymezeny provozní podmínky na začátku komplexních zkoušek: aktuální ozáření, aktuální teplota panelů, data měničů – typ měniče VACON 625/8 ks, DC parametry – proud 13332 A, napětí 850 V, výkon 638 kW, AC parametry – proud 1150 A, napětí 280 V a výkon 625 kW. Dále z protokolu plyne, že byla provedena vizuální kontrola zapojení a že panely jsou bez poškození, že byly zkontrolovány střídače, dohledový systém, zařízení VN, byla provedena zkouška vypnutí a zapnutí FVE z místního řídícího pracoviště, provozní snižování výkonu FVE z místního řídícího pracoviště (na 60 %, 30 %, 0 % a 100 %), provozní snižování výkonu FVE ze vzdáleného dispečinku FVE a nepřetržitý bezporuchový komerční provoz po dobu min. 24 hodin. Zkoušky proběhly se závěrem, že výrobna je schopna trvalého provozu. Protokol byl zapsán pracovníkem LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. (podpis je nečitelný), na protokolu je razítko této společnosti a společnosti Skanska a.s., divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, a přes něj nečitelný podpis. Ze žádného právního předpisu však podle zdejšího soudu nelze dovodit, že by dokladem o bezpečnosti FVE byl výstup komplexních zkoušek výrobny (nota bene pro licenční řízení), který v daném případě může mít po stránce skutkové pouze ten význam, že výrobna byla schopna trvalého provozu. Tento protokol tak zapadá do výše uvedené konstrukce, že FVE Jeníkov od ledna 2011 vyráběla elektřinu a byly na ní postupně odstraňovány vady a nedodělky; potvrzuje tedy pouze funkčnost FVE Jeníkov.

117. Pokud jde o zápis ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby FVE Jeníkov provedené stavebním úřadem Duchcov dne 25.1.2011, tak z něj plyne, že zkušební provoz výrobny fotovoltaické energie proběhl bez závad a lze jej předat do užívání. Z kolaudačního souhlasu ze dne 25.1.2011, č.j. MD/2319/11–VŽP/330/Pu, pak vyplynulo, že stavba FVE Jeníkov obsahuje výrobnu fotovoltaické energie o výkonu 4 997,76 kWp, z fotovoltaických panelů s připojením do stávající sítě ČEZ a že v rámci závěrečné prohlídky stavby nebyly na stavbě zjištěny žádné závady ani nedodělky bránící bezpečnému užívání stavby.

118. Již dříve z dokazování projektovou dokumentací projektanta Ing. J. M., která je součástí spisu stavebního úřadu, k návrhu žalobce vyplynulo, že z této zprávy s údajem o vyhotovení „11/2010“ a s potvrzením stavebního úřadu o tom, že dokumentace byla ověřena dne 25.1.2011, vyplývá popis systému FVE Jeníkov o celkovém instalovaném výkonu 4,99776 MW, včetně toho, co má být instalováno, tedy i panelů a propojení, přičemž v závěru je uvedeno, že „Veškeré rozvody a instalace musí být provedeny dle platných ČSN. Při instalaci je nutné dodržet stanovisko a podmínky distribuční společnosti. Na instalovaném zařízení musí být provedena výchozí revize dle ČSN.“. Tento důkaz se však netýká toho, kdy byla FVE Jeníkov dokončena, stejně jako žalobcem při jednání soudu dne 6.1.2022 akcentovaná pasáž projektové dokumentace pro územní a stavební řízení, která byla vypracována k žádosti žadatele o licenci (zpracovatel General Energy Building s.r.o.), jež je nedílnou součástí veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby ze dne 30.8.2010, v níž je uvedeno, že „Po ukončení prací budou provedeny komplexní zkoušky zařízení za účasti provozovatele, objednatele a dodavatele. Skutečný stav zařízení bude zkonfrontován se současným stavem projektové dokumentace. Na zařízení bude vydána výchozí revize dle ČSN 33 1500 a vystavena revizní zpráva dle ČSN 33 2000–6“. O tom, že by v prosinci 2010 byla vypracována dokumentace skutečného provedení stavby včetně použitých typů panelů, nebyl v průběhu celého řízení předložen žádný důkaz.

119. Z provedeného dokazování je tedy zřejmé, že dílo ke dni 15.12.2010 (kdy již osoba zúčastněná na řízení musela z předpokládané výzvy žalovaného vědět, že nepředložila řádnou zprávu o výchozí revizi pro účely bezpečnosti, jak bude rozvedeno níže) vykazovalo vady, které se zhotovitel zavázal odstranit. S ohledem na průběh stavební činnosti dokumentovaný fotografiemi od listopadu do prosince 2010 je vidět, že většina konstrukcí byla v prosinci osazena FV panely a že dne 13.12.2010 došlo k položení další trafostanice, přičemž chyběla jedna řada FV panelů na jednom ze stringů, na což poukázal i žalobce ve svém komentáři k fotografii. V kontextu s vysvětlením J. K. nebylo vyvráceno, že právě tyto FV panely byly do 18.12.2010 uchyceny na konstrukce a poté elektrikáři zapojeny. Stavu na fotografiích odpovídají i nedodělky požadující ke dni 15.12.2010 úklid, dodělání ucpávek a dopojení NN v jedné trafostanici.

120. Zda byla FVE Jeníkov ke dni 15.12.2010 v takovém stavu, aby na ní bylo možné provést revizi, pokud by žalovaný nechyboval, a osobu zúčastněnou na řízení vyzval k doložení výchozí revizní zprávy na NN část FVE Jeníkov, závisí právě na posouzení jednotlivých vad a nedodělků díla, které se podařilo zdejšímu soudu zjistit. Význam a povaha jednotlivých vad a nedodělků ke dni 15.12.2010 na provedení výchozí revize pro účely ověření bezpečnosti NN části je pak otázkou čistě odbornou.

121. Zdejší soud zároveň vychází z předpokladu, že pokud žalovaný pochybil a osobu zúčastněnou na řízení k doložení řádné výchozí revizní zprávy osvědčující bezpečnost celé NN části nevyzval, a naopak dne 22.12.2010 přes chybějící revizní zprávu vydal licenci, tak osoba zúčastněná na řízení – s ohledem na výsledek licenčního řízení, stavebním úřadem povolený zkušební provoz, roční období (zima, sníh) a připojení FVE Jeníkov již v prosinci 2010 k distribuční síti – nemusela vyvinout maximální úsilí k odstranění vad a nedodělků, jaké by bylo logické očekávat v případě vydání výzvy žalovaným k doložení zprávy o výchozí revizi pro účely bezpečnosti. Tomu odpovídá zjištění, že vady a nedodělky byly odstraňovány od poloviny prosince a v průběhu ledna a navazujících měsíců roku 2011 (důkaz protokol „Mauring“) a dělo se tak za situace, kdy FVE Jeníkov byla již v prosinci 2010, nejpozději 18.12.2010, osazena všemi FV panely (a ty jsou z hlediska licence určující pro celkový instalovaný výkon FVE), připojena k distribuční síti a vyráběla již v lednu 2011 elektrickou energii, kterou dodávala do sítě. K tomu zdejší soud dokazoval fakturami č. 2011001, 2011002, 2011003, 2011004, 20110052011006, 2011007, 2011008, 2011009, 2011010, 20121011, 2012001, k tvrzené realizaci dodávek elektrické energie osobou zúčastněnou na řízení pro společnost ČEZ Distribuce, a.s. v období leden až červen 2011. Pokud jde o skutečnost, že by FVE Jeníkov do distribuční sítě dodávala elektrickou energii již v prosinci 2010, to dokazováním nebylo možno zjistit, neboť – jak zdůraznil Nejvyšší správní soud ve svém posledním zrušujícím rozsudku – z lednových faktur tato skutečnost neplyne. Takto tedy zdejší soud nahlíží na postoj osoby zúčastněné na řízení ke zjištěným vadám a nedodělkům v hypotetickém případě, že by byla žalovaným vydána výzva k doložení řádné výchozí revizní zprávy pro účely licenčního řízení; s ohledem na význam udělení licence pro osobu zúčastněnou na řízení lze předpokládat, že by vynaložila maximální úsilí a maximálně možné finanční prostředky s cílem obdržet pozitivní zprávu o bezpečnosti FVE Jeníkov.

122. Zdejší soud dále u jednání 27.4.2023 dokazoval revizními zprávami, kterými již dříve navrhoval dokazovat žalobce (bod 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288) a k čemuž v posledně vydaném zrušujícím rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl, že „přisvědčuje krajskému soudu, že otázka jejich platnosti nebyla nikdy předmětem tohoto řízení. Není proto namístě zkoumat jejich platnost, jak navrhuje stěžovatel, jestliže ten v žalobě sporoval jen revizní zprávu ev. č. 100NN2010. Krajský soud nicméně opomněl, že tyto revizní zprávy mohou být významné z hlediska toho, zda zbylé, již dokončené části fotovoltaické elektrárny splňovaly požadavky k zajištění bezpečnosti práce v době jejich vydání. Pakliže by tomu tak bylo, reviznímu technikovi by poté, co by OZNŘ obdržela výzvu žalovaného k doplnění revizní zprávy a požádala ho o revizi, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny, postačovalo ověřit bezpečnost pouze těch částí elektrárny, které byly oproti původním revizním zprávám nově dokončeny [tj. zejména fotovoltaických panelů, které v době vyhotovení revizních zpráv nebyly v plném rozsahu osazeny, a rozvaděčů (viz část VI.E rozsudku FINE DECORATING III)]. Závěry původních revizních zpráv by pak mohl použít při zpracování nové výchozí revize fotovoltaické elektrárny, kterou lze zpracovat až poté, co byly na elektrárně namontovány všechny fotovoltaické panely (rozsudek FVE Tuchlovice, bod 34 a 35). Tato úvaha může být významná při posouzení, jak rychle by po výzvě žalovaného byl revizní technik schopen vypracovat řádnou revizní zprávu. Ověření bezpečnosti toliko nově dokončených částí elektrárny totiž může být časově úspornější, než kdyby revizní technik musel znovu ověřovat bezpečnost celé fotovoltaické elektrárny. To nicméně bude záležet na tom, zda ty části elektrárny, k nimž se revizní zprávy vztahovaly, byly v době vyhotovení revizních zpráv zcela dokončeny. Tento aspekt vezme krajský soud v dalším řízení v potaz. Nejvyšší správní soud však v této souvislosti odmítá argumentaci stěžovatele, že by OZNŘ mohla žalovanému předložit pouze původní revizní zprávy. Byť nelze vyloučit, že by právě tyto zprávy k výzvě žalovaného předložila, je možné i to, že by si obstarala nové revizní zprávy. Je na krajském soudu, aby v dalším řízení posoudil, zda původní revizní zprávy mohly s ohledem na dokončenost daných částí elektrárny prokazovat jejich bezpečnost. Dospěje–li k závěru, že dané části elektrárny nebyly při vyhotovení revizních zpráv dokončeny, zohlední, že by OZNŘ potřebovala více času ke zpracování nové revizní zprávy k těmto částem elektrárny (viz předchozí odstavec). V tomto ohledu je zároveň liché tvrzení OZNŘ, že by původní revizní zprávy žalovanému nepředložila, jestliže by věděla, že doložená revizní zpráva je vadná. Tato revizní zpráva totiž nebyla vadná, pouze byla nedostatečná k osvědčení bezpečnosti celé elektrárny, protože se týkala toliko kabelových souborů DC částí (viz bod 29 rozsudku FINE DECORATING III).“ (zvýrazněno zdejším soudem).

123. Zdejší soud proto tomuto důkaznímu návrhu žalobce vyhověl, přičemž zdůrazňuje, že tyto důkazní návrhy se týkají stavu elektrárny ke dni 18.11.2010. Jde o revizní zprávy M. V., všechny nazvány jako Výchozí zpráva o revizi a zkouškách elektrického zařízení, které byly předloženy stavebnímu úřadu ve stavebním řízení, nikoliv žalovanému v licenčním řízení. Ve stavebním řízení byla rovněž předložena shodná revizní zpráva o výchozí revizi ev. č. 100NN2010, která byla předložena v licenčním řízení a kterou se již zabýval zdejší soud výše se závěrem, že jde pouze o revizi kabelových rozvodů souvisejících s DC částí, které byly uloženy v zemi, ke dni 18.11.2010.

124. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 099NN2010, z dokazování vyplynulo, že jejím předmětem byla revize souboru kabelových rozvodů AC – hlavní rozvody a pomocné rozvody vlastní spotřeba, IT–TN–C. Následuje popisná část, tedy výkonová bilance: počet PV panelů 26304, pinst. DC 4997,76 kWp, 8 x střídač Vacon 625 KVA, panel o výkonu 190 Wp (výkonová bilance je takto uvedena v každé z revizních zpráv). V části technický popis je uvedeno, že celkem pro výrobnu je instalováno osm kusů zařízení PV měničů Vacon. Měniče jsou umístěné ve 4 ks standardních technologických kontejnerů. Kabelové soubory jsou vedeny do střídačů o výkonu 625 kW, kabely jsou uloženy v zemině. Uložení a zapojení odpovídá článkům dle ČSN 33 2000–5–54. Prostřední a vnější vlivy jsou určeny prováděcím projektem dle ČSN 33 2000–3. Popisná část se opakuje i v dalších revizních zprávách M. V. Jde o pasáže přebírané z projektové dokumentace, tedy nejde o popis toho, co bylo skutečně revidováno. Podstatný je její předmět, a to pouze soubor kabelových rozvodů AC (jde tedy o revizní zprávu stejného významu jako zpráva ev. č. 100NN2010).

125. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 098NN2010, jejím předmětem byla uzemňovací síť, ochrana proti přepětí. Pokud jde o uzemňovací síť, tu správně upozornil žalobce, že z této zprávy vycházet nelze, neboť v této věci již u jednání Nejvyššího správního soudu bylo dokazováním fotografiemi ověřeno, že revizní technik provedl revizi a vystavil revizní zprávu dříve, než byly postaveny všechny konstrukce pro FV panely, které jsou součástí uzemňovací sítě. Těmito fotografiemi ostatně dokazoval i zdejší soud a s tímto argumentem se ztotožňuje. Stavba konstrukcí pro FVE panely zjevně pokračovala i po 18.11.2010; revizní technik tak nemohl osvědčit bezpečnost uzemňovací sítě a ochrany proti přepětí u NN části FVE Jeníkov jako celku. A pokud by se týkal pouze části uzemňovací sítě, tak, jak poukázal Ing. P. H., Ph.D., u jednání dne 6.6.2024, to by muselo z této zprávy jednoznačně plynout a být podloženo adekvátními výsledky měření (na to, že chybí protokol z měření, poukázal i doc. Ing. P. M., Ph.D., ve svém posledním vyjádření, kterým bylo dokazováno 4.9.2024); a tak tomu není.

126. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 097VN2010, jejím předmětem byla transformační stanice 027/22 kV – objekt kiosková trafostanice označená RTS pro FVE. Jde tedy o jednu trafostanici, která však na fotografiích z listopadu 2010 vidět není. Jak bylo zjištěno dokazováním, lze první dodávku trafostanice dovozovat z dodacího listu č. DL–2010–530–0155 ze dne 26.11.2010 s datem převzetí 28.11.2010. To, že by byla na FVE Jeníkov osazena trafostanice již dne 18.11.2010, tedy tyto důkazy zpochybňují.

127. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 096VN2010, ta se týkala areálových rozvodů 22 kV, přípojky u sloupu č. 8 s úsekovým odpínačem do rozvodné sítě. Předmětem revize bylo elektrické zařízení v rozsahu prováděcího projektu, který byl předložen. Jednalo se o uložení a připojení kabelového vedení 22 kV v celé délce, které byly uloženy v zemině dle PP, a revidovány byly kabely a) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 1 do spínací skříně AVL 3, b) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 2 do spínací skříně AVL 4, c) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 3 do spínací skříně AVL 5, d) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Transformátor TR 4 do spínací skříně AVL 6, e) 3 x 22 – AXEKVCEY 1 x 70 kabely uložené v zemině: Spínací stanice AVL 1 do úsekového odpínače sloup č. 8 rozvodné sítě. Dále se k tomu v revizní zprávě doplňuje, že se jedná o uložení a připojení kabelového vedení 22 kV v celé délce. Ukončení kalů typ 3 x 22–AXEKVCEY 1 x 120 mm2 je ve spínací stanici provedeno vnitřními koncovkami VN umožňující připojení do rozvaděče R22 a na druhé straně v přípojném místě distribuční sítě koncovkami venkovními na vstupních svorkách úsekového odpojovače na sloupě č.

8. Kabely VN jsou uloženy v zemině dle ČSN 33 3221, odst. 5.2.9 a instalace podle kap.

6. Ukončení kalů typ 3 x 22–AXEKVCEY 1 x 70 je provedeno vnitřními koncovkami VN. Zdejší soud upozorňuje, že jde o kabely o hodnotě 22 kV (kilovoltů), přitom je všeobecně známo, že NN, tedy nízké napětí je napětí do 1000 V (1 kV). I doc. Ing. P. M., Ph.D., ve svém posledním vyjádření čteném u jednání zdejšího soudu dne 4.9.2024 upozornil na to, že tato revizní zpráva se týká VN části. Z dokazování rovněž vyplynulo, že po dni 18.11.2010 byly na FVE Jeníkov dodávány transformátory (viz výše shrnutá výpověď M. V.), a tyto součásti, které M. V. nekontroloval, ještě tedy nemohly být s revidovanými kabely propojeny. Zdejší soud tedy na tuto revizní zprávu nahlíží tak, že se mohla týkat maximálně uložení kabelového vedení 22 kV (vedení vysokého napětí), a mohla by být tedy využita kupř. při revizi transformátorů (viz bod 86 tohoto rozsudku).

128. Pokud jde o revizní zprávu ev. č. 101NN2010, ta se měla týkat kabelových rozvodů DC (stejně jako zpráva o výchozí revizi předložená v licenčním řízení), tentokrát však v části od řetězců PV panelů do JB stringů. V částech technický popis a popis zařízení se revizní zprávy M. V. č. 100NN2010 a č. 101NN2010 shodují. Konstrukce pro FV panely se však i po 18.11.2010 dále zabudovávaly. K návrhu žalobce však zdejší soud dokazoval pasáží (čtenou žalobcem) na str. 4 rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 11 T 9/2021–3251 ze dne 29.3.2022, z níž vyplynulo, že pokud jde o revizní zprávu č.101NN2010, tak M. V. uvedl, že kontroloval „jen izolaci“ těchto kabelových rozvodů.

129. Ve světle provedených důkazů (zejména fotografií) a doposud učiněných závěrů zdejšího i Nejvyššího správního soudu mimo jiné k revizní činnosti M. V. lze konstatovat, že uvedené revizní zprávy osvědčují bezpečnost izolace či uložení některých částí kabelů v zemi (dle specifikace předmětu), a to ještě nikoli v zapojené podobě v rámci dokončené FVE Jeníkov, nýbrž v určité fázi v průběhu její výstavby.

130. Za tohoto důkazního stavu lze vyloučit, že by v rámci výchozí revize pro účely bezpečnosti práce mohly tyto revizní zprávy jakkoli výrazněji urychlit práci na výchozí revizi. Nic dalšího kromě toho, že v průběhu stavby proběhla dne 18.11.2010 kontrola kabelů či částí kabelových rozvodů (resp. izolace), z nich neplyne. Proto zdejší soud vycházel ze závěrů znalců k potřebné délce výchozí revize na FVE Jeníkov v její nezkrácené podobě, jak bude rozvedeno níže, ovšem s tím, že revizní technik mohl, pokud by to vyhodnotil jako potřebné, přihlédnout i k tomu, že dne 18.11.2010 v průběhu stavby proběhla kontrola izolace v zemi uložených částí kabelů dle revizní zprávy ev. č. 101NN2010 a kabelů dle revizních zpráv ev. č. 096VN2010, 099NN2010 a 100NN2010 (nejlépe za spolupráce s jejich zpracovatelem M. V.).

131. K dalším důkazním návrhům zdejší soud dále uvádí, že s otázkou dokončenosti FVE Jeníkov nesouvisí návrh na dokazování rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2.7.2021, č.j. 40 T 7/2020–2267, o spáchání zvlášť závažného zločinu revizním technikem na FVE Tuchlovice L. H.; nedokazoval jím ostatně ani Nejvyšší správní soud (bod 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288).

132. Zdejší soud rovněž nedokazoval právním stanoviskem Technické inspekce ze dne 14.8.2013, neboť to neshledal potřebné pro skutkové vyjasnění stavu, ani znaleckým posudkem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava týkajícím se náležitostí revizních zpráv energetického zařízení Saša–Sun s.r.o. Dále zdejší soud nedokazoval přípisem žalovaného ze dne 25.9.2013 ohledně upřesnění rozdílu ve výnosech po dobu 20 let u tří společností, kopií listiny Sdělení Energetického regulačního úřadu a ani přípisem žalovaného ze dne 22.10.2012, jež se týkají jiného žadatele o udělení licence. Dokazováno nebylo ani tiskovou zprávou policie ze dne 29.1.2016, článkem z internetu a přípisem od policie a serveru novinky.cz, které ke svému vyjádření přiložila osoba zúčastněná na řízení – žádné skutkové zjištění pro nyní posuzovanou věc by z nich nebylo možno učinit. Zdejší soud z téhož důvodu považoval za nadbytečné dokazovat znaleckým posudkem ke stavu trhu s fotovoltaickými panely ke konci roku 2010.

133. Dále bylo s ohledem na to, že obsah protokolu o místním šetření stavebního úřadu Duchcov ze dne 14.12.2010 a protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. nebyl nikterak zpochybněn, nepotřebné vyslechnout coby svědky L. P. ze stavebního úřadu Duchcov, V. H.e z HZS Ústeckého kraje a Mgr. P. M., který se za osobu zúčastněnou na řízení místního šetření dne 14.12.2010 účastnil.

134. Pokud jde o znalecký posudek Ing. K. M., soudního znalce v oboru energetika, specializace fotovoltaika, vypracovaný dne 3.9.2017, tak ten obsahuje názor znalce na bezpečnost FVE Jeníkov v období od 15.12.2010 do 15.5.2017 ve smyslu stavebního i energetického zákona (str. 9, str. 29 znaleckého posudku), přičemž se netýká skutkové otázky, kdy byla FVE Jeníkov dokončena. Proto ani uvedeným posudkem zdejší soud nedokazoval a ostatně osoba zúčastněná na řízení k výslovnému dotazu zdejšího soudu u předchozího jednání již na tomto důkazním návrhu netrvala.

135. Zdejší soud nevyhověl návrhu na výslech RNDr. Mgr. J. M., vyšetřovatele policie, který měl podle osoby zúčastněné na řízení dosvědčit, že policie neodhalila, že by elektrárna nebyla do konce roku 2010 kompletní; opět by se jednalo pouze o zjišťování názoru cizí osoby či doložení průběhu vyšetřování policie, nikoli o dokazování ke skutkové otázce stavu elektrárny na konci roku 2010. Stejně tak bylo nadbytečné dokazovat výzvou žalovaného ze dne 25.11.2010 vydanou v rámci licenčního řízení, neboť ta je součástí správního spisu.

136. Zdejší soud však k návrhu osoby zúčastněné na řízení dokazoval prohlášeními dvou revizních techniků ze dne 2.12.2022 a ze dne 24.1.2023, v nichž oba uvedli, že kdyby byli dne 10.12.2010 nebo ve dnech následujících požádáni o vyhotovení revizní zprávy celého energetického zařízení FVE Jeníkov, poté by jim standardní vyhotovení této výchozí revize včetně provedení všech nutných souvisejících úkonů (za součinnosti servisního technika) – měření, sepisu a kompletace revizní zprávy, trvalo max 120 hodin, tj. 10 kalendářních dnů (to uvedl Ing. Z. C.), resp. 8 kalendářních dnů (to uvedl M. S.). Dále oba revizní technici prohlásili, že za předpokladu, že by investor díla FVE Jeníkov potřeboval revizní zprávu zpracovat urychleně z toho důvodu, že se jedná o poslední dokument, který je potřeba doložit do licenčního řízení, tak i s přihlédnutím k tomu, že se jedná o poměrně velké dílo, by byli za pomoci dalších osob (jiní revizní technici a pomocní elektrikáři) schopni zajistit vyhotovení revizní zprávy pro FVE Jeníkov za 4 kalendářní dny (Ing. Z. C.) či 5 kalendářních dnů (M. S.); tyto lhůty mají uvedení revizní technici za lhůty minimálně možné.

137. Zdejší soud dále dokazoval (u jednání dne 27.4.2023) závěry znaleckého posudku Vysokého učení technického v Brně, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústavu elektroenergetiky, ze dne 12.4.2023, č. 42/2023, předloženým osobou zúčastněnou na řízení ke dvěma otázkám, a to jak dlouho by trvalo zpracování výchozí revizní zprávy pro FVE Jeníkov, která by mohla být řádným a sama o sobě dostatečným podkladem pro získání licence v řízení před ERU, kdyby byl revizní technik dne 10.12.2010 nebo ve dnech následujících požádán o vyhotovení takové výchozí revizní zprávy za situace, kdy by mu nebyly předloženy žádné předcházející revizní zprávy vztahující se k tomuto energetickému zařízení, ale současně by si revizní technik k sobě pro provedení revize mohl přizvat další revizní techniky nebo využít pomoci zaměstnanců zhotovitele díla, a dále jak dlouho by trvalo zpracování takové výchozí revizní zprávy za situace, kdy by reviznímu technikovi byly předloženy následující revizní zprávy ze dne 18.11.2010: revizní zpráva č. 099NN2010, č. 100NN2010, č. 101NN2010. Znalecký posudek v kap. 4.1 odpověděl na první otázku takto: „Časový prostor vymezený pro provedení úkonů potřebných pro vypracování revizní zprávy je, dle našeho názoru, velmi individuální (vždy bude záležet na zkušenostech a dovednostech samotného revizního technika, na podmínkách pro vykonání revize samotné a na připravenosti jednotlivých částí instalace pro realizaci potřebných měření). Vzhledem k těmto skutečnostem je velmi obtížné stanovit přesnou časovou náročnost úkonů potřebných pro provedení revize v deklarovaném rozsahu Na základě předešlých zkušeností a také praktického ověření, kdy pracovníci Znaleckého ústavu (doc. M. a Ing. M.) provedli v rámci zpracování Znaleckého posudku č. 17/2017 ověření časové náročnosti provedení revize na NN DC části instalace FVE Havřice, můžeme provést odborný odhad časové náročnosti vyhotovení revizních zpráv pro jednotlivé části FVE Jeníkov, aby byly splněny požadavky pro udělení licence. Revizi NN DC části FVE považujeme za časově nejvíce náročnou, a to především z důvodu nutnosti pohybu revizního technika po celé ploše instalované fotovoltaické elektrárny, resp. nutnosti kontroly všech DC rozvaděčů, do kterých jsou připojeny jednotlivé stringy s fotovoltaickými panely. Abychom mohli definovat rámcový časový rozsah pro provedení úkonů souvisejících s revizí NN DC části FVE, bylo dne 12.4.2017 zpracovatelem posudku provedeno ověřovací provozní měření izolačních stavů přívodních kabelů od jednotlivých řetězců fotovoltaické elektrárny (15 stringů, póly + a –), připojených do sdružovače MaxConnect č.37 a DC kabelů (+ a –) NYY150 vedoucích ze sdružovače ke střídači. Pro ověřovací provozní měření byla záměrně zvolena časově náročnější varianta, tedy včetně úkonů spočívajících v manuálním ukládání jednotlivých výsledků do paměti měřícího přístroje a viditelného odpojení přepěťových ochran (odpojení vodičů) místo pouhého „vysunutí" přepěťové ochrany. Samotné měření izolačních stavů na jednom sdružovači trvalo 10 minut, spolu s kontrolou a vizuální prohlídkou. Na FVE Havřice je 37 ks těchto sdružovačů. Čas potřebný na přesun mezi jednotlivými sdružovači nepřesahoval 2 minuty. Přesun pracovníka ze začátku FVE na její konec trval méně než 6 minut. Na základě těchto dílčích časů byla stanovena celková náročnost měření izolačních stavů NN DC strany na 454 minut, tedy 7 hodin a 34 minut. Tento časový údaj v sobě zahrnuje dobu potřebnou pro vizuální kontrolu zařízení, přípravu měření (uchycení měřících svorek), ukládání jednotlivých výsledků, viditelné odpojení přepěťových ochran a přesun mezi jednotlivými sdružovači. Nezahrnuje časovou náročnost potřebnou ke stažení uložených dat z přístroje, zpracování výsledků, a vypracování technické zprávy. Jako podklad přikládá Znalecký ústav Technickou zprávu „Provozní měření izolačních stavů" (Příloha I), která byla zpracována jako doplněk k ZP č. 17/2017, a ve které jsou jednotlivé úkony spojené s revizí NN DC strany FVE podrobně popsány. Za předpokladu, že nebyly reviznímu technikovi předloženy žádné předcházející revizní zprávy vztahující se k energetickému zařízení (FVE Jeníkov), ale za předpokladu, že by si revizní technik k sobě pro provedení revize mohl přizvat další revizní techniky, odhadujeme, že doba provedení revizních úkonů na jednotlivých částech FVE Jeníkov (PC, NN, AC, VN a AC část) a následného vyhotovení revizních zpráv a jejich kompletace do jedné výchozí revizní zprávy by se pohybovala v rozmezí od 5 do 8 dnů. V případě, že by revizní technik prováděl a zpracovával revize všech částí FVE sám, odhadujeme, že maximální doba pro vypracování a kompletaci by byla 14 dnů. Odhad Znaleckého ústavu vychází především z dlouhodobých zkušeností s provozním měřením na fotovoltaických elektrárnách a z ověření časové náročnosti úkonů spojených s revizí NN DC strany FVE Havřice (1,89 MWp).“ 138. V kapitole 4.2. pak na druhou otázku znalecký posudek poskytl odpověď, že by vyhotovení výchozí revizní zprávy na celou instalaci FVE Jeníkov za pomoci dalších techniků trvalo 5 dnů.

139. Shrnuté dokazování pak zdejší soud k návrhu žalobce i osoby zúčastněné na řízení doplnil dokazováním odbornými vyjádřeními doc. Ing. P. M., Ph.D., ze dne 18.5.2023 a ze dne 31.5.2023, a Ing. J. P., Ph.D., ze dne 23.5.2023 a ze dne 31.5.2023.

140. Pokud jde o doc. Ing. M., Ph.D., ten vypracoval pro osobu zúčastněnou na řízení následující vyjádření: Předmětem poptávaného odborného stanoviska je zodpovězení následujících otázek: 1) Jsou drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 5b., energetický zákon a vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích? 2) Byla FVE Jeníkov dne 14.12.2010 (vydáno Rozhodnutí o povolení zkušebního provozu), nebo dne 15.12.2010 (zpracován Zápis o předání a převzetí dokončeného díla) v takovém stavu dokončenosti, posuzováno dle předložených podkladů, aby mohla být řádně zpracována výchozí revizní zpráva, která by byla schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a být podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 Sb., a vyhlášky č. 426/2005 Sb.? 3) Je z pohledu posouzení bezpečnosti výrobny (zpracování výchozí revizní zprávy) rozhodné, zda byly kabelové rýhy zasypány či nikoliv? ad 1) Vady a nedodělky uvedené v Příloze č. 1 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla (Předávací protokol) FVE Jeníkov ze dne 15.12. 2010, jsou všechny vztaženy na stavební prvky a řešení fotovoltaické elektrárny. Žádný z uvedených nedodělků či vad nemá souvislost s elektrickou částí instalace fotovoltaické elektrárny. Na základě doložených podkladů a vlastních praktických zkušeností v oboru konstatuji, že drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, nejsou vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERÚ v souladu s požadavky zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon a vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. ad 2) S ohledem na doložené podklady, včetně fotodokumentace, dodací listy a Zápis o předání a převzetí dokončeného díla, byly všechny požadavky pro vypracování výchozí revizní zprávy pro FVE Jeníkov splněny, tedy mohla být řádně zpracována výchozí revizní zpráva, která by doložila bezpečnost FVE Jeníkov a byla podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERU. ad 3) Výkopy kabelových tras mohou, resp. musí být zahrnuty, vždy až po provedení dílčí nebo celkové revize revizním technikem. V případě zahrnutí osazených kabelových tras dříve, než je provedena příslušná revize, nemůže revizní technik řádně provést požadované úkony související s dílčí nebo celkovou výchozí revizí (např. hloubka uložení kabelů, způsob uložení kabelů, neporušenost izolace kabelů apod.). Z hlediska posouzení bezpečnosti výrobny (zpracování výchozí revizní zprávy), a to ať už dílčí nebo celkové, není rozhodné, zda byly kabelové rýhy zasypány či nikoliv, jelikož příslušný revizní technik posuzuje stav vždy v daném okamžiku. Revizní technik v žádném případě neodpovídá za skutečnost, že stavební firma po provedení výchozí revize (dílčí nebo celkové) nezahrnula kabelové rýhy. V případech, kdy jsou již výkopy zahrnuty, je revizní technik schopen provést kontrolu (ověření) izolačního stavu zahrnutých kabelů… není však schopen provést vizuální kontrolu jejich uložení, tedy je nutné se v takovém případě spoléhat na korektní stavební provedení ze strany zhotovitele stavby.

141. V návaznosti na toto odborné vyjádření předložil žalobce konkurenční odborné vyjádření Ing. J. P., Ph.D., k těmto otázkám: 1) Lze na základě fotodokumentace, předávacích protokolů včetně seznamu vad a nedodělků z 15.12.2010 a protokolu o paralelním připojení dospět k závěru, že bylo možné provést na celé FVE v Části NN výchozí revizi, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu? 2) Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě nemohla být výchozí revize provedena kvůli nedokončenosti, vadám, popř. z jiných důvodů, které mohly mít vliv na bezpečnost FVE (viz zejm. seznam nedodělků a vad, nezahrnutí kabelových rýh)? Lze odhadnout, kolik času by bylo potřeba pro to, aby byly odstraněny nedostatky, pro které nebylo možné zmíněnou část revidovat (z pohledu, co obvykle obnáší odstranění nedostatku)? 3) Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě mohla být (dílčí) výchozí revize provedena se závěrem, že je instalace bezpečná? 4) Chybí některé podklady pro to, aby s odstupem času bylo možno odborně posoudit, že FVE byla ve stavu schopném výchozí revize, která vyzní v závěr, že zařízení je schopno bezpečného provozu? Pokud ano, lze upřesnit, co konkrétně chybí a proč (postačí obecně)? Ke kterým revizním úkonům a činnostem se nelze odborně vyjádřit na základě dostupných podkladů, protože chybí bližší skutkové okolností? 5) Jsou oproti běžné revizi (zejm. pravidelné, mimořádné) nějaká specifika, která jsou kladena na provedení výchozí revize? Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady? ad 1) Vzhledem k velmi omezenému rozsahu fotodokumentace a ke značné nekonkrétnosti seznamů vad a nedodělků, si nelze učinit konkrétní představu o všech částech stavěné fotovoltaické elektrárny, lze si však učinit představu a některých jejich částech. Na fotografiích z 13.12.2010 (datum nejbližší k 15.12.2010, na které je dotaz kladen) je vidět, že není dokončena instalace všech panelů. Část chrániček (pravděpodobně již s kabely uvnitř) ještě není uložena v zemi. Některé dokonce leží ve vodě (ledové břečce). Chráničky je možné ponechat ve vodě pouze krátkodobě, rozhodně ne dlouhodobě nebo dokonce trvale. Na zemi pod stojany s již instalovanými fotovoltaickými panely je velké množství kabeláže, přičemž vzhledem k množství lze těžko očekávat, že se jedná o prořez (odřezky kabeláže určené k likvidaci jako odpad). Na staveniště jsou teprve dováženy některé kontejnerové trafostanice. Některé z nich jsou ukládány na základy, z nichž minimálně jeden má charakter bazénu plného vody (nebo ledové břečky), jiné jsou ukládány na provizorní úložiště (dřevěné klády uložené na zemi). Pokud jde o možnost provedené výchozí revize, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu, tak zde je třeba říci, že aby to bylo možné, tak revidované elektrické zařízení musí splnit všechny požadavky, které na něj klade legislativa a její prováděcí předpisy (nařízení vlády, nařízení ministerstev, technické normy, které legislativa nebo její prováděcí předpisy stanoví jako povinné). Pokud byť v jednom parametru nevyhoví, měl by závěr revizní zprávy znít „Nevyhovuje, zařízení nelze uvést do provozu“. Z toho důvodu se především u rozsáhlejších zařízení (velké technologické celky, rozsáhlé budovy s komplikovanou elektroinstalací, ...) postupuje tak, revizní technik předává průběžně informace o vadách a nedodělcích opravárenské četě, která je průběžně odstraňuje a dává reviznímu technikovy informaci, že došlo k nápravě. Revizní technik se pak k dotčené části zařízení vrátí a provede znovu revizi příslušné části. Celý proces se opakuje tak dlouho, dokud není celé elektrické zařízení v souladu s výše uvedenými požadavky legislativy a jejich prováděcích předpisů a tedy bezpečné. U zařízení menšího rozsahu se stává, že za příplatek provádí příslušné opravy přímo revizní technik. Poté co je zařízení uvedeno do řádného (bezpečného) stavu, revizní technik vydá revizní zprávu s kladným výsledkem. „Vyhovuje všem požadavkům, zařízení lze uvést do provozu“… K seznamu vad a nedodělků, které byly zjištěny k 15.12.2010, tak ten je velmi nekonkrétní, ale i tak je možné učinit jisté závěry. Část uvedených vad sice nemá vliv na elektrickou bezpečnost zařízení, a tedy ani na možnost udělení revize, ale některé tento vliv mají: Lokálně krátké Z úchytky (nedostatečné uchycení panelů). Jedná se o problém, kdy výrobce předepisuje, jak má být fotovoltaický panel (nebo jakékoliv jiné elektrické zařízení) upevněn, aby bylo možné jej bezpečně provozovat. Pokud je panel upevněn nedostatečně, hrozí jeho poškození vnějšími vlivy (větrem, zatížení sněhem) a jeho provoz tedy není obecně bezpečný. Doplnit lokálně chráničky na kabely tak, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami. Při tlaku nebo při byť i malých pohybech mezi kabelem a ostrou hranou dochází postupně k narušování izolace a to až do té míry, kdy nakonec dojde k její destrukci (proříznuti) a odhalení kovového jádra kabelu, které může být pod napětím (vodivá část na které se vyskytuje životu nebezpečné napětí se označuje jako elektricky živá část). Stejně tak se mohou stát nebezpečně živými všechny elektricky vodivé části, které jsou s takovým odhaleným jádrem kabelu elektricky spojeny (ať už přímým kontaktem, přes jiný elektricky vodivý prvek, nebo například prostřednictvím větší míry vlhkosti, protože přirozeně se vyskytující voda má tendenci vést elektrický proud). Dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz). Junction box, neboli propojovací box (skříňka, krabičky, ...), tu lze obecně říci, že pokud takové zařízení není pevně uchyceno na místě, hrozí při jeho pohybu uvolňování vodičů ze svorek (byť i postupným vyvikláváním). Dokončení vyvázání kabelů od FV panelů. Zde jde pravděpodobně o chybný zápis, kdy má jít o vyvázání kabelů. To je velmi důležité. Kabelové vývody fotovoltaických panelů nejsou určeny k trvalému pohybu. Pohyb může být pouze občasný a v malém rozsahu (především pro řešení různých dilatací způsobených například teplem). Proto je nutné tuto kabeláž nějakým způsobem upevnit pomocí vhodného úložného systému. Z dokumentace, která byla k dispozici, nebylo možné zjistit, jaké byly použity kabely, nebo jaký má být použit úložný systém, neboť technická dokumentace od fotovoltaických panelů mezi dokumentací ve spisu stavebního úřadu chybí. V případě, že by nebylo provedeno upevnění kabeláže, ta by se především vlivem větru pohybovala, narážela by do nosných konstrukcí a odírala se o ně. Při dostatečně dlouhé době takového procesu by pak došlo k poškození izolace, které by mělo za následek existenci odhaleného živého jádra kabelu. Doplnit vějířové podložky k zemnění. Vějířové podložky plní v případě zemnění důležitou, mnohdy až kriticky důležitou funkci (mechanickou a elektrickou). Bohužel nelze zjistit, kde a jaké množství vějířových podložek chybí, z čehož by se dal usoudit rozsah tohoto problému. Předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení (matka v kleci) (panely neleží na podélníku). Pokud panely neleží na podélníku, jedná se opět o problém nežádoucího mechanického namáhání fotovoltaického panelu, pravděpodobně však v menší míře. Příliš zohýbané propojení panelů (kabeláž). Při přílišném zohýbání kabeláže může dojít k poškození izolací kabelu. Doložit UV odolnost šedých chrániček. V případě, že by chránička nebyla UV odolná, pak by se postupem času začala vlivem UV záření rozpadat a přestala by plnit svou funkci, chránit kabeláž před účinky vnějších vlivů. To by po čase mohlo v důsledku vést k narušení kabeláže (především izolací). TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN. Ucpávky slouží k zamezení průchodu vnějších vlivů skrze průchody, kterými vstupují kabely do objektu. Těchto vnějších vlivů může být celá řada například vlhkost, ale i biologičtí škůdci. Na nezapojené části NN (nízké napětí) nelze v žádném případě provést revizi. Jedním z úkolů revize je totiž i kontrola správnosti zapojení. Jsou zapojeny 3 druhy panelů ZKX 190, ZKX 185 a LDK 195. Jedná se o to, že v původním projektu byl plánován jiný typ (CEEG 230–60P). Projektová dokumentace uložená na stavebním úřadě má datum na úředním razítku 30.8.2010 a byla tedy příslušnému stavebnímu úřadu předána nejpozději k tomuto datu. Z této dokumentace vyplývá, že se jedná o projektovou dokumentaci ještě původní verze, tedy pro panely CEEG 230–60P. K výchozí revizi je ale třeba dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení. S touto dokumentací pak revizní technik srovnává reálný stav zařízení. Tuto dokumentaci se však nepodařilo získat. Existovala–li v té době pouze dokumentace původní, nebylo podle ní možné provést výchozí revizi. Odstranění vlhkosti v spínací stanici. Jde o velmi důležitou záležitost. Nadměrná vlhkost obecně má velmi nepříznivý vliv na fungování elektrických zařízení, pokud nejsou pro její přítomnost přímo dimenzovány. Stanice, které jsou ve předmětné elektrárně nainstalovány mají opatření proti výskytu nadměrné vlhkosti, což jim umožňuje používat elektrotechnické vybavení, které s nadměrnou vlhkosti nepočítá. Pokud je tedy přítomna nadměrná vlhkost nad povolené provozní parametry takového elektrotechnického vybavení, nelze toto zařízení bezpečně provozovat, a tudíž mu ani nelze udělit výchozí revizi s kladným výsledkem. Netěsná krabička na FV panelu (řada 40, horní řada 22 panel u cesty). Krabičky na fotovoltaických panelech musí být do předepsané míry odolné proti vnikání prachu a vod (standardně se uvádí stupeň krytí IP). Pokud do této krabičky vniká voda (vlhkost), která obvykle vniká snadněji než prach, hrozí zkrat (s následným požárem) nebo vznik úrazu elektrickým proudem v případě, že by se obsluha dotknula předmětného panelu v době, kdy vyrábí elektrický proud (když na něj svítí slunce). Předělat uchycení svazku kabelů u panelů např. za AB 4.

2. V případě, že by uchycení svazků kabelů bylo provedeno nesprávně, hrozí obdobná situace jako v případě dokončení vyvázání kabelů. Zapojit definitivní odpojovače (viz. SOD). Opět není jasné, o jaké odpojovače se jedná. Výměna odpojovačů nedává faktický ani ekonomický smysl, pokud by zde nebyl problém s vyhověním některému z parametrů (bezpečnostní, provozní, soulad s projektovou dokumentací, ...). Odpojovač plní důležitou bezpečnostní funkci při údržbě, obsluze, ale i při některých poruchových stavech (je jím možné obvod rozpojit). „Nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued.“ Kontrola části elektro nebyla provedena. Při kontrole by bylo možné odhalit další případné problémy. Pokud jde o část „Seznam vad a nedodělků k 15.12.2010 – Dokumentace a doklady“ (jde o kopii listiny předloženou žalobcem dne 28.1.2016, kterou zdejší soud dokazoval u jednání), tak Ing. Josef Pavlík, Ph.D., k položce „Protokol vnějších vlivů – nevyplněný, nepodepsaný“ uvádí, že bez zařazení prostor do kategorie vnějších vlivů nelze určit, jaká ochranná opatření mají být použita, protože ta se s různými vnějšími vlivy mění. Proto není ani možné provést revizi, protože revizní technik neví, co má kontrolovat. K položce „Chybí katalogové listy PV panelů“ uvedl, že chybí nejen katalogové listy, ale i prohlášení o shodě u všech tří typů panelů. V dostupné dokumentaci se nenachází, což je velká chyba. Bez platného prohlášení o shodě nelze uvést výrobek (příslušný fotovoltaický panel) na trh. Jedná se o přestupek proti zákonu 22/1997Sb. Stejně tak chybí i návod k použití (montáži). Stejně tak pokud jde o „Katalogové listy v češtině (požadavek investora)“ a „Záruční podmínky panelů v češtině (požadavek investora)“, jde o totožné problémy, kdy požadavek na českou dokumentaci přímo vyplývá z legislativy. I katalogový list, není–li k dispozici podrobnější dokumentace (v tomto případě není), slouží jako podklad pro revizi, neboť obvykle obsahuje i technické údaje, které neobsahuje výrobní štítek daného zařízení. K položce „Doplnit situaci se zakreslením počtu a umístěním panelů podle typu“, jde o stejný problém jako chybějící dokumentace ke skutečnému provedení. Na základě původní projektové dokumentace by nebylo možné provést revizi. Podle Ing. J. P., Ph.D., Protokol o paralelním připojení nepřináší do věci příliš relevantních informací. Jediné užitečné informace jsou v části 2. „Ochrany“, kde je záznam o jistých kontrolách, které však neosvědčují bezpečnost elektrárny jako celku. Mohou však mít jistou částečnou vypovídací schopnost ke konkrétní části zařízení. K 15.12.2010 nebylo možné provést na celé FVE v části NN výchozí revizi, která by vyzněla v závěr, že je zařízení schopno bezpečného provozu. Na bezpečnost mohla mít vliv celá řada vad a nedodělků. Co se týká odhadu, kolik času by bylo potřeba na odstranění nedostatků, tak seznam vad a nedodělků je tak nekonkrétní, že takový časový odhad učinit nelze. U tak velkého celku jako je předmětná fotovoltaické elektrárna, by bylo možné rozdělit ji na stovky částí a na každou z nich provést výchozí revizi části zařízení. Při vhodné volbě rozdělení fotovoltaické elektrárny by pak mohla většina z revizí vyústit v pozitivní závěr, tedy že předmětná část je bezpečná (v našem případě to neplatí) a to v případě, že elektrárna jako celek by měla výstup z revize negativní, to jest, že bezpečná není. Pro závěr, že FVE byla ve stavu schopném výchozí revize, která vyzní v závěr, že zařízení je schopno bezpečného provozu, chybí absolutní většina dokumentace. Nelze zpětně provádět měření parametrů jako jsou izolační odpory, přechodové odpory, zemní odpory, ale i jiné, protože tyto se v čase mění (některé jen jedním směrem, některé oběma směry). Stejně tak nelze bez příslušné dokumentace zpětně určit, jestli byly v konkrétním čase (den a hodina) provedeny řádně všechny spoje (propojovací, zemnící, ...). Ty jsou také předmětem kontrol při revizi. Výchozí revize je specifická tím, že se provádí kompletní kontrola dokumentace všech nových zařízení (prohlášení o shodě, ...), podmínek jejich uvedení do provozu, ... Je tedy výrazně širší z hlediska administrativně technického. Stejně tak se provádějí úkony, které již později není možné opakovat. Například kontrola provedení základového zemniče před jeho zalitím betonem (při dalších revizích již není možné). K otázce: „Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady?“ lze uvést ano, a to ve dvou případech: 1) Revizní zpráva má negativní výsledek, zařízení není bezpečné a nelze uvést do provozu. 2) Revizní zpráva má pozitivní výsledek, protože zjištěné vady jsou „kosmetického“ charakteru bez jakéhokoliv vlivu na bezpečnost.

142. V návaznosti na tento důkaz osoba zúčastněná na řízení předložila následující doplnění vyjádření doc. Ing. P. M., Ph.D., ze dne 31.5.2023 k jednotlivým vadám a nedodělkům: Lokálně krátké Z úchytky (nedostatečné uchycení panelů): Správné uchycení FV panelů pomocí „Z“, či jiného upevňovacího zařízení je primárně věcí dodavatelské firmy, resp. firmy, která provádí dané montážní práce. Dodavatelská firma má postupovat v souladu s návodem výrobce, resp. dle jeho pokynů. Špatným, či nedostatečným uchycením FV panelu k nosné konstrukci může dojít postupem času k jeho uvolnění (vlivem atmosférických podmínek) a následnému poškození. Došlo by tak k přerušení jednoho řetězce v NN DC části instalace FVE, jehož následkem by došlo ke snížení výroby FVE, ale nebyla by narušena elektrická bezpečnost FVE (předpokladem jsou korektně dimenzované pojistkové odpojovače pro jednotlivé řetězce FV panelů). Revizní technik má v rámci revize DC části fotovoltaické elektrárny provést prohlídku FV panelů a zkontrolovat jejich uchycení k nosné konstrukci. Pokud jsou FV panely na některých místech (lokálně) opatřeny kratšími „Z“ úchytkami, než by měly být a revizní technik tuto skutečnost zjistí, měl by upozornit na tento nedostatek investora, a měl by ho také zapsat na seznam nalezených vad, nutných k odstranění. Jedná se o stavební část (prvek) fotovoltaické elektrárny, která není součástí revize elektrické části instalace, odpovědnost je v tomto případě na straně stavebního dozoru, ne revizního technika. Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami: Opakovaným pohybem kabelu o ostrou hranu může postupem času dojít k výraznějšímu opotřebovávání izolace nad rámec běžného. V případě, že se nelze v kabelové trase vyhnout přechodu kabelu nebo kabelů přes ostré hrany, je nutné nějakým způsobem styk izolace kabelu a ostré hrany ošetřit. Na výběr jsou dvě možnosti. Jednou z nich je umístění kabelu např. do tzv. chráničky, která je většinou z plastu a vytváří ochrannou vrstvu mezi kabelem a ostrou hranou předmětu. Druhou možností je potom v místě kontaktu kabelu a ostré hrany předmětu opatřit dodatečnou ochranou právě tu ostrou hranu, kdy je umístěna nejčastěji do gumové nebo plastové krytky. V takovém případě potom kabely přichází do kontaktu s touto krytkou ostré hrany a tím je také eliminováno zvýšené riziko retardace izolace kabelu. Při revizi DC části FVE revizní technik kontroluje prohlídkou, zda nejsou kabely vedoucí v DC části obecně namáhány nad rámec jejich možnosti, kontroluje, zda také nejsou kabely vystaveny kontaktu s ostrými hranami (v tomto případě zejména nosné konstrukce). V případě, že najde rizikové místo, upozorní investora, a měl by tuto skutečnost zapsat na seznam nalezených vad, nutných k odstranění. Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize tato skutečnost nemá podstatný vliv. Stanovení míry „ostrosti hrany“ závisí do značné míry na zkušenostech a intuici revizního technika. Obecně platí, že čím ostřejší bude hrana, přes kterou se samovolně kabel pohybuje, tím rychleji může dojít k poškození základní izolace a případnému kontaktu živých vodičů s vodivou neživou částí. Při provádění revize ověřuje izolační stav kabelů revizní technik měřením izolačního stavu a v případě, že výsledky měření jsou vyhovující, nic nebrání tomu, aby byla instalace z tohoto pohledu prohlášena za provozu schopnou a bezpečnou. Dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz): Junction box je v tomto případě propojovací místo několika stringů (větví) fotovoltaického systému. Možnosti uchycení boxu jsou doporučeny výrobcem. V případě zvolení nestandardního způsobu uchycení boxu může dojít k jeho uvolnění, případně poškození. Každý box má vyhotoveny prostupy pro průchod kabelů od jednotlivých stringů, případně pro jejich vyvedení, a tyto jsou opatřeny kabelovou průchodkou. Kabelová průchodka plní zejména dvě funkce, izolační (těsnící) a pojistnou. Izolační funkce kabelové průchodky spočívá v dotěsnění mezery kolem kabelu na takovou úroveň, aby mohl být dodržen výchozí stupeň krytí (IP) použité skříňky. Pojistná funkce kabelové průchodky potom spočívá v aretaci procházejícího kabelu průchodkou do takové míry, aby byl tento kabel zabezpečen proti tahu, ale i náhodnému vytržení. Z popisu není jasné, jakým způsobem je junction box uchycen. Na základě praktických zkušeností mohl být box uchycen pouze dvěma šrouby (křížně) místo čtyř, což se v praxi využívá. Přesto, i kdyby byl box uchycen pouze částečně (je umístěn na svém místě a plní funkci), není to nedostatek, který má přímou souvislost s revizí elektrické části. Obdobně jako u Z úchytek či volnějších kabelů může s postupem času dojít k uvolnění a následnému poškozeni boxu, ale opět je to situace, která nebrání reviznímu technikovi konstatovat, že elektrická instalace je bezpečná a schopná provozu. Revizní technik během revize junction boxu provádí kontrolu pevnosti jednotlivých spojů, neporušenost vodičů vedoucích do junction boxu a vizuální kontrolu skříňky jako takové (zda splňuje patřičné IP, zda není viditelně poškozená apod.). V případě nalezení takovéhoto druhu závady provede zápis a prohlásit revizi za nevyhovující. Revizní technik není povinen ověřovat, zda např. skříňka drží na třech ze čtyř šroubů, či byl zvolen doporučený způsob uchycení výrobcem. Dokončení vyvázání panelů od FV panelů: Způsob vyvázání kabelů je obecně ovlivněn několika faktory, zejména jsou to prostorové možnosti, požadavky investora a v neposlední řadě doporučené/dovolené možnosti výrobcem kabelů. Zvláště nedodržením posledního bodu z výčtu výše může časem dojít k degradaci izolace s následným poškozením kabelu. Většina materiálů z plastu použitá k vyvázání kabelů, a to s deklarovanou i bez deklarované UV odolnosti, postupem času se současným působením povětrnostních podmínek (slunce, voda, vzduch, ...) degraduje. Proto by v rámci pravidelných prohlídek měla odpovědná osoba v rámci plánu preventivní údržby provádět jejich pravidelnou obměnu. V případě, že kabely vedoucí od FV panelů nejsou viditelně prověšeny, volně se nepohybují v okolí FV panelu, nevytvářejí překážky bránící průchodu, nejsou viditelně zasukované, není povinností revizního technika řešit způsob vyvázání kabelů. Za správné vyvázání kabelů je odpovědná dodavatelská firma, jde o odpovědnost stavebního dozoru a zhotovitele stavby. Z názvu toto bodu je patrné, že se jedná o dokončení vyvázání panelů čili že panely již jsou částečné vyvázané, dostatečně na to, aby revizní technik usoudil, že je tato část v pořádku. Konstatuji, že případné nedokončené vyvázání nemělo z hlediska posouzení bezpečnosti el. instalace vliv na vydání revize s kladným stanoviskem. Doplnit vějířové podložky k zemnění: Tento uvedený nedostatek není možné řádně identifikovat, jelikož u celé fotovoltaické elektrárny existuje několik míst, kde je žádoucí, až nezbytné, provést zemnění. Obecně lze zemnění, nebo taky přizemnění něčeho k něčemu provést několika různými způsoby. Kromě zmíněné vějířové podložky ve šroubovém spoji lze provést účinné přizemnění také odstraněním krycí vrstvy (barva, elox, apod.) pomocí ostrého předmětu na inkriminovaných částech. V takovém případě vznikne vodivý spoj mezi těmito částmi. Dále lze např. spojit dvě části, které jsou opatřeny nevodivou krycí vrstvou, pomocí vodiče (nejčastěji vodič CYA zelenožlutý) odpovídajícího průřezu, jehož oba konce jsou opatřeny „očkem" a pomocí šroubového spoje připevněny ke každé části. Volba způsobu zemnění závisí do jisté míry na možnostech dodavatelské firmy a také na požadavcích revizního technika. V případě, že by se jednalo o přizemnění FV panelů k nosné konstrukci, není bezpodmínečně nutné, aby byla zvolena metoda spojení pomocí vějířové podložky. Může být zvolena jedna z výše zmíněných metod. Mechanická funkce vějířové podložky může být zastoupena umístěním podložky pérové, která také zaručuje mechanickou pevnost spoje, ale má oproti vějířové podložce větší odolnost proti vibracím. V situaci, kdy by došlo k náhodnému úderu blesku do FV panelu, který nebude vodivě spojen s nosnou konstrukcí (např. dotyk FV panelu s nosnou konstrukcí přes vrstvu barvy nebo eloxu), dojde vlivem velikosti procházejícího proudu k vytvoření „náhodné" proudové cesty (zpravidla nejkratší) směrem do země. Tenká vrstva izolačního materiálu (barva či elox) není schopna odolat působení velikosti procházejícího proudu a dojde k jejímu proražení. S ohledem na nekonkrétní informaci ohledně počtu chybějících vějířových podložek a také detailů technického provedení zemnění FV panelů, lze z pohledu revize považovat chybějící vějířové podložky za vadu odstranitelnou, která by neměla vliv na závěr revize. Revizní technik by provedl měření na zemnící soustavě a z praktických zkušeností lze říci, že by soustava vyhověla, tedy závěr revizní zprávy by byl, že instalace je schopna bezpečného provozu. Předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení (matka v kleci) (panely neleží na podélníku): Jedná se o obdobnou situaci (stav) jako v případě lokálně kratších „Z“ úchytek. Na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Příliš zohýbané propojení panelů (kabeláž): Propojení obecně může být provedeno z pevného (např. CYKY) nebo jemně laněného drátu (např. CYA). Pro propojení panelů bývají obvykle použity kabely jemně laněné, které obecně dovolují (připouští) větší oblouky ohybu, než je tomu u kabelů s jádrem tvořeným pevným drátem. Propojení kabelů je v režii dodavatelské firmy, která by měla postupovat dle projektové dokumentace. Revizní technik může upozornit investora na ohyb kabelu, který je už pro něj nepřípustný. Revizní technik v tomto případě kontroluje prohlídkou zejména celistvost kabelů a nepoškozenost koncovek, a to včetně správného uchycení koncovek a včetně ověření jejich izolačního stavu (měření RISO). Konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Stanovení míry „ohybu“ závisí do značné míry na zkušenostech a intuici revizního technika. Doložit UV odolnost šedých chrániček: Náplní revizního technika není zkoumat vlastnosti krycího prvku, pouze kontroluje adekvátnost jeho použití. Obecně platí, že chránička z UV odolného materiálu na světle degraduje méně rychleji než chránička, která je vyrobena z UV neodolného materiálu. Každopádně při jejich vystavení povětrnostním podmínkám degradují postupem času obě. Jejich opotřebení a případnou potřebu jejich výměny by měl kontrolovat v rámci preventivní údržby odpovědný pracovník. To, zda byla v okamžiku revize použita chránička z UV odolného materiálu, nemá z hlediska bezpečného provozu žádný vliv. TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN: Množství ucpávek, jejich velikost či směr není v této výtce specifikované. Nedodělané ucpávky mohou za určitých okolností představovat jisté riziko. Z otázky není zřejmé, o jakou část NN se jedná, vzhledem k nedostatku informací se jedná pouze o domněnky a spekulace. Jsou zapojeny 3 druhy panelů: Je obvyklé, že typy FV panelů (i dalších části FVE) se oproti projektové realizační dokumentaci v reálu liší. Je standardní, že tyto změny jsou uvedeny ve stavebním deníku (odpovědnost stavebního dozoru) a následně předány dalším zúčastněným pracovníkům, odpovědných za další související činnosti, jako je např. i revize elektro. Konečné řešení FVE se promítne až do dokumentace skutečného provedení, kterou (z praktických důvodů posloupnosti výstavby) nemá revizní technik v době vyhotovování výchozích revizí na jednotlivé části FVE k dispozici. Skutečný stav by se měl následně objevit ve vypracované následné (pravidelné) revizní zprávě, kdy je již dokumentace skutečného provedení k dispozici. V případě osazení jiného typu FV panelu oproti původně projektovaným, nemá tato skutečnost vliv na provedení elektrické instalace samotné. Revizní technik primárně provede měření izolačního stavu, které nemá souvislost s typem osazeného FV panelu. V této souvislosti konstatuji, že na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE nemá tato skutečnost vliv, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Odstranění vlhkosti ve spínací stanici: Spínací stanice je obvykle mimo jiné vybavena také elektrickými a elektromechanickými prvky, které mohou být do jisté míry náchylné (dojde k omezení nebo přerušení vlastní funkce) na přílišnou vlhkost v okolním ovzduší. Výrobce jednotlivých elektrických nebo elektromechanických prvků udává max. provozní a skladovací hodnotu teploty a vlhkosti pro každý prvek. Výsledná hodnota přípustné vlhkosti ve spínací stanici je potom dána nejnáchylnějším prvkem použitým uvnitř spínací stanice. Není specifikováno, jedná–li se o vlhkost dočasnou nebo trvalou. Pokud v době provádění revize revizní technik vyhodnotil objektivně na základě poskytnuté dokumentace a subjektivně podle pocitu (obhlídka), že je vlhkost ve spínací stanici v rámci běžných mezí, nebyl důvod vyhodnotit revizní zprávu se záporným výsledkem. Netěsná krabička na FV panelu (řada 40. horní řada 22 panel u cesty): Rozvodná krabička FV panelu se nachází na zadní straně FV panelu, takže je do jisté míry krytá vlastním „tělem“ FV panelu. Jsou do ní vyvedeny výstupy jednotlivých fotovoltaických článku, bypass dioda a připojení na propojovací konektory pro vyvedení výkonu. Skládá se z krabičky a víčka. Způsob uchycení víčka ke krabičce záleží na provedení výrobce. Je žádoucí, aby výrobce při výrobě počítal s umístěním FV panelu ve venkovních prostorách a dle toho vyrobil krabičku s odpovídajícím IP. Na základě dostupných informací není možné prokázat, že v době provádění revize tato krabička na inkriminovaném panelu netěsnila. V případě, že by revizní technik nalezl při prohlídce, dle jeho názoru, netěsnící krabičku, uvedl by tuto skutečnost jako odstranitelnou závadu (obvykle do 30 dnů). V případě, že by tato skutečnost vznikla při provozu, mohlo by dojít ke zkratu, který by však vybavily již pojistky řetězce, ve kterém se FV panel nachází. V praxi jsem se setkal s obdobnými případy, vždy došlo buď k vyřazení jednoho řetězce FV panelů, nebo pouze k vyřazení jednoho konkrétního panelu. Je nutné si uvědomit, že propojovací krabička je umístěna ze zadní strany FV panelu, tedy nehrozí tlakový průnik vody i v případě, že krabička netěsní. Také v případě stékající vody po zadní straně FV panelu je průnik do krabičky minimalizován její konstrukcí. Předělat uchycení svazku kabelů u panelů: Samotné uchycení svazku kabelů, v případě, že jejich izolační stav je vyhovující, nemá vliv na konečný výsledek samotné revize elektrické části instalace FVE, tedy FVE je z pohledu části elektro schopná bezpečného provozu. Opět se jedná o případný nedostatek, který se může projevit v delším časovém horizontu, ale bez aktuálního vlivu na bezpečnost FVE. Zapojit definitivní odpojovače (SOD). Z této otázky není zřejmé, o jaký odpojovač se jedná. Také pojem „definitivní odpojovač“ je velmi abstraktní pojem. Na tuto otázku nelze odpovědět, závěry by vycházely ze spekulací. Pokud jde o chybějící doklady a dokumentaci, jde o záležitost projekční, tedy řešení a odpovědnost je na straně projektanta elektro části FVE. Vady a nedodělky uvedené v příloze č. 1 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla (Předávací protokol k FVE Jeníkov ze dne 15.12.2010), jsou všechny vztaženy na stavební prvky a stavebně technické řešení fotovoltaické elektrárny. Na základě doložených podkladů a vlastních praktických zkušeností v oboru konstatuji, že drobné vady a nedodělky (celkem 34 položek), uvedené v příloze č. 1 protokolu, který je přílohou rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, nejsou vadami, které by mohly mít vliv na vyhotovení výchozí revizní zprávy, která je schopna doložit bezpečnost FVE Jeníkov a která je podkladem pro vydání licence v licenčním řízení před ERU. Zpráva o výchozí revizi může znít tak, že byly zjištěny závady. Jsou možné tři závěry:

1. Revizní zpráva má negativní výsledek, elektrické zařízení nesplňuje podmínky bezpečného provozu.

2. Revizní zpráva má kladný výsledek, elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu.

3. Revizní zpráva má kladný výsledek, ale jsou uvedeny nedostatky, které revizní technik posoudil a rozhodl, že jsou odstranitelné (zpravidla do 30 dnů) a nemají vliv na bezpečnost elektrického zařízení, tedy elektrické zařízení splňuje podmínky bezpečného provozu. V tomto případě je obvyklé, že revizní technik po definované lhůtě na odstranění nedostatků, definuje i požadavek na provedení pravidelné revize neprodleně po definovaném termínu.

143. Na to reagoval žalobce u jednání dne 1.6.2023 předložením podrobného doplňujícího vyjádření Ing. J. P., Ph.D., který s výše citovanými závěry doc. M. kategoricky nesouhlasí, a plyne z něj zejména nepřiměřená rizikovost některých vad, které mohou postupem času mít za následek i riziko vzniku požáru. Podle Ing. J. P., Ph.D., hodnotí revize i přesahy do oboru stavebního, pakliže mají vliv na bezpečnost elektrických zařízení. Klasickým příkladem je pokládka kabeláže ve stavbách. Revizní technik je tedy povinen hodnotit i přesah stavebně–technického provedení do elektrotechnické bezpečnosti. Co se týká chrániček, jedná se o elektroinstalační materiál, nikoliv stavebně–technický materiál. Pokud jde o kabeláž, ta má od výrobce určené způsoby uložení (obvykle několik způsobů) a ty je třeba dodržet. Je–li výrobcem v návodu k použití způsob provedení zemnění určen, je povinností se ho držet. Není–li dodržen výrobcem uvedený způsob uzemnění, je nutné to považovat za vadu elektroinstalace, která má vliv na konečné vyznění revizní zprávy. I FV panel musí být uložen v souladu s návodem výrobce. U všech běžných panelů je vyžadováno upevnění na nosnou konstrukci, která panel mechanicky podpírá. Nežádoucí mechanické namáhání může mít vliv na vznik poškození FV panelu (ohnutí, praskliny, ...) a tedy i na jeho elektrickou bezpečnost. I to je nutné považovat za vadu elektroinstalace, která má vliv na konečné vyznění revizní zprávy, stejně jako dodržení minimálního poloměru ohybu dle návodu k použití kabeláže od výrobce, jinak může dojít k poškození, stejný vliv má UV odolnost šedých chrániček. U méně kvalitních výrobců chráničky křehnou už po jednotkách let. Co se týká dopojení NN, tak předpoklad, že by se mohlo jednat o zabezpečovací techniku, lze vyloučit, neboť tomu se v seznamu vad a nedodělků věnují samostatné body, především bod 1). Na nezapojené části NN (nízké napětí) nelze v žádném případě provést revizi. S konstatováním, že „dokumentaci skutečného provedení nemá revizní technik v době výchozí revize k dispozici“, nelze v žádném případě souhlasit. Bez této dokumentace revizní technik neví, co má revidovat. Jednou z věcí, která se při revizi posuzuje, je právě shoda s dokumentací. Bez dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení není možné revizi provést vůbec. Pokud je podezření na zvýšenou vlhkost, měla by být změřena. Nicméně vzhledem k tomu, že stavba probíhala v zimě a z fotodokumentace je patrné, že pršelo a sněžilo, dá se předpokládat, že aby pracovníci vnímali vlhkost jako nadměrnou (v porovnání s vnějším prostředím, které bylo vysloveně mokré), tak vlhkost už musela být opravdu značná, možná i kondenzující. Taková vlhkost už by měla zásadní vliv na bezpečnost elektrické instalace ve spínací stanici. Kontrola části elektro nebyla provedena. Při kontrole by bylo možné odhalit další případné problémy. Bez protokolu o určení druhu prostředí, pokud nejsou součástí dokumentace, stejně jako bez další dokumentace k výrobkům a bez dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení provést revizi nelze.

144. Z dokazování citovanými odbornými stanovisky tedy vyplynula neshoda jejich autorů, pokud jde o význam vad a nedodělků ke dni 15.12.2010 z hlediska možnosti provést výchozí revizi s pozitivním závěrem o bezpečnosti NN části FVE Jeníkov.

145. S ohledem na výše uvedené zdejší soud ustanovil znalcem České vysoké učení technické v Praze Fakultu elektrotechnickou, znalecký ústav z oborů elektronika, elektrotechnika a energetika (odvětví fotovoltaické elektrárny) (dále jen „ČVUT Praha“), a uložil mu zodpovědět následující otázky:

1. Lze na základě fotodokumentace, a to zejména fotografií zachycujících stav FVE Jeníkov ze dne 13.12.2010, zápisu o předání a převzetí dokončeného díla – stavby FVE Jeníkov podle smlouvy o dílo č. IP01/10/20636/140/0000 ze dne 15.12.2010 mezi společnostmi LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. a Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, včetně jeho přílohy č. 1 obsahující seznam vad a nedodělků, stavební dokumentace a protokolu ze dne 27.12.2010 o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s distribuční soustavou ČEZ Distribuce, a.s. na základě kontroly provedené na FVE Jeníkov dne 23.12.2010 dospět k závěru, že by bylo možné na FVE Jeníkov, části NN: a) provést výchozí revizi b) provést výchozí revizi pouze některých částí c) započít s prováděním výchozí revize se souběžným odstraňováním zjištěných vad?

2. Vyplývá z těchto podkladů závěr, že v některých částech zcela určitě nemohla být výchozí revize vůbec provedena (zejména se zohledněním stavu FVE Jeníkov zachyceného na fotografiích a v seznamu vad a nedodělků)? Ve kterých konkrétně a z jakých důvodů? Lze v takovém případě odhadnout, kolik času by bylo potřeba pro to, aby byly odstraněny nedostatky, pro které by nebylo možné danou část revidovat?

3. Chybí některé podklady pro to, aby bylo možné odborně posoudit, že byla NN část FVE Jeníkov schopna výchozí revize, a které? Je možné odhadnout, jak dlouho by jejich doplnění pro potřeby revizního technika pro účely provádění revizní činnosti trvalo?

4. Jak dlouho by samotná revizní činnost a poté vypracování revizní zprávy na FVE Jeníkov, pokud by bylo možno započít s prováděním výchozí revize dne 13.12.2010 či dne 15.12.2010, trvalo?

5. Jak dlouho by obecně trvalo provedení výchozí revize a zpracování revizní zprávy na NN části fotovoltaické elektrárny stejného rozsahu a výkonu jako FVE Jeníkov?

6. Jaký význam mají jednotlivé nedodělky zachycené v příloze č. 1 protokolu ze dne 15.12.2010 mezi společnostmi LUMEN ENERGETICKÝ DEVELOPMENT s.r.o. a Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, pro možnost provedení výchozí revize a pro vyslovení závěru o bezpečnosti/či nebezpečnosti NN části FVE Jeníkov?

7. Může zpráva o výchozí revizi vyznít tak, že byly zjištěny závady, ale přesto je zařízení FVE, resp. jeho NN část, bezpečné?

8. Může revizní technik provádět výchozí revizi za součinnosti se stavebníkem, který při provádění revizní činnosti souběžně odstraňuje revizním technikem vytýkané nedostatky a o jejich odstranění průběžně informuje revizního technika přímo na místě?

9. Jaký význam má pro provedení výchozí revize údaj o tom, že na stavbě „nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna“?

10. V jakém stavu dokončenosti může být fotovoltaická elektrárna připojena k distribuční soustavě ČEZ Distribuce, a.s.? Může být fotovoltaická elektrárna připojena k distribuční soustavě i za situace, kdy není způsobilá k provedení výchozí revize?

11. Lze na základě obsahu protokolu o komplexních zkouškách výrobny „Fotovoltaická elektrárna FVE Jeníkov 4997,76“ provedených dne 21.1.2011 dovodit, že k tomuto dni již FVE Jeníkov, resp. její NN část, splňovala podmínky k zajištění bezpečnosti práce nebo byla připravena tak, aby na této části byla provedena výchozí revize?

146. Dne 27.10.2023 byl zdejšímu soudu doložen znalecký posudek ČVUT Praha zpracovaný Ing. P. H., Ph.D.

147. Z dokazování jeho obsahem vyplynulo, že znalecký ústav mimo jiné zdůraznil, že předložené podklady jsou neúplné a chybí mezi nimi přílohy č. 2 Seznam vad a nedodělků – Elektro část, a č. 3 Předávací protokol dokumentace ze dne 30.11.2010, které jsou pro posouzení otázek zásadní. K tomu zdejší soud zdůrazňuje, že tyto přílohy nebyly po celou dobu řízení v této věci předloženy, a tudíž je ani nemohl znaleckému ústavu poskytnout.

148. V kapitole 4.2.3 Analýza protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu (Protokol od ČEZ DISTRIBUCE, a.s.), znalecký ústav uvádí, že protokol byl vypracován na základě místního šetření dne 23.12.2010 a byl podepsán odpovědným pracovníkem 27.12.2010. Protokol mimo jiné potvrzuje existenci výchozí revizní zprávy. Protože zkoumanou zprávu (viz znalecký posudek č. ZP 163–2021, který byl proveden v této věci jako důkaz Nejvyšším správním soudem) nelze za výchozí považovat (a odpovědný pracovník ČEZ Distribuce, a.s. by toto měl poznat), nabízí se otázka, na základě jakého dokumentu byl protokol uzavřen „s pozitivní notací“.

149. V kapitole 4.2.4. k protokolu o komplexních zkouškách výrobny znalecký posudek uvádí, že protokol se opírá o zkoušky prováděné od 21.1.2011 od 9.00 hod do 21.1.2011 do 13.30 hod, tedy zkoušky byly provedeny za 4,5 hodiny. Provozní podmínky na začátku zkoušek jsou v protokolu specifikovány, za důležitý údaj lze považovat hodnotu ozářenosti 380 W/m2. To je hodnota dosahující přibližně 40% předpokládané plné hodnoty (1 000 W/m2). Jako před–komplexní kontrolní proces byla provedena vizuální kontrola zapojení, vizuální kontrola poškození PV panelů, kontrola každého střídače, kontrola řízení P/Q, funkčnosti periférií a tak dále. Podle znaleckého posudku však vizuální kontrolu více než dvou desítek tisíc PV modulů není možné provést za několik hodin ani v případě nasazení vyššího počtu pracovníků. Časová náročnost dalších kontrol je obdobná. V protokolu chybí časové určení prováděných před–komplexních zkoušek. Během uvedených 4,5 hodin komplexních zkoušek zase není možné absolvovat test uvedený v bodu 4) – nepřetržitý bezporuchový komerční provoz minimálně 24 hodin. Také testy regulace výkonu jsou podle znaleckého posudku pochybné, protože intenzita záření byla pouze 40 %. Uvedený protokol tak podle znaleckého posudku obsahuje větší množství vzájemně si odporujících údajů a lze oprávněně pochybovat o jeho pravosti, respektive o provedení všech testů dle popisu.

150. V kapitole č. 6 znalecký posudek odpovídá na otázky položené zdejším soudem následovně: ad 1) Seznam nedodělků (příloha č. 1) popisuje stavební nedodělky, přičemž (po celou dobu řízení nedoložená) příloha č. 2 předávacího protokolu by mohla být pro zodpovězení položené otázky více relevantní. Nicméně na základě předložených důkazů lze i tak s velkou pravděpodobností konstatovat, že na FVE Jeníkov bylo možno provést výchozí revizi fotovoltaické elektrárny, ale až v jarních měsících roku 2011, protože podle fotografií nebyl terén FVE způsobilý k provedení revize. FVE byla stavebně nedokončena a počasí neumožňovalo provést všechny požadované zkoušky výrobny. ad 1 b) provedení výchozí revize některých částí možné bylo a v jednom případě k tomu i došlo, a to v případě revize DC kabelových vedení, kterou provedl revizní technik M. V. dne 18.11.2010. ad 1 c) tento postup se obecně nedoporučuje, protože je pro revizního technika rizikový. Standardní postup revize díla o rozsahu FVE Jeníkov spočívá v sadě dílčích revizí jednotlivých částí, tak jak s tím začal revizní technik M. V. Ale jinak je tento postup v obecné rovině možný. ad 2) Pokud se otázka týká časového úseku do vydání licence ERU, tedy do 22.12.2010 (datum započetí licenčního řízení), respektive do 23.12.2010 (datum nabytí právní moci), tak s ohledem na klimatické podmínky a stav dokončenosti FVE k tomu znalecký posudek uvádí, že (shodně jako v odpovědi na otázku č. 1), že provedení všech revizních zkoušek a prohlídek pro ověření stavu díla by bylo možné v jarních měsících roku 2011. Vydání celkové revizní zprávy nebylo s ohledem na klimatické podmínky nedokončení určitých částí FVE před 22.12.2010 možné a trvalo by několik měsíců do doby, než by bylo dosaženo například plného výkonu FVE pro možnosti provedení zkoušek řízení výkonu systému, tedy do jarních měsíců roku 2011. ad 3) Pro provedení revize FVE je potřeba mít k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby, všechny dokumenty osvědčující shodu (CE) od jednotlivých instalovaných výrobků (PV moduly, střídače, rozváděče a další přístroje na FVE instalované), montážní návody těchto výrobků. Tyto podklady byly podle tvrzení v předávacím protokolu k dispozici od 15.12.2010, resp. již 30.11.2010. Bohužel příloha č. 3 předávacího protokolu chybí, tak lze o úplnosti, resp. neúplnosti podkladů pouze spekulovat. Co se týká stavu samotné FVE, tak z předložených fotografií zpracovatel znaleckého posudku „oprávněně, bez přímého důkazu“ dovozuje, že dokončena nebyla ani v době kontroly ČEZ. ad 4) Při revizi FVE je třeba provést prohlídku instalace všech výrobků (výpočet potřebných dat a podkladů viz odpověď na otázku č. 3), což znamená zkontrolovat umístění, zapojení a upevnění každého modulu, ověřit nastavení střídačů a provést jejich funkční zkoušku, včetně zkoušky regulačních systémů a dálkového řízení. Zapracovat všechny dílčí revizní zprávy vzniklé v době výstavby. Vzhledem k uvedeným faktům (počasí a dokončena pouze jedna dílčí revize) lze dobu potřebnou pro provedení zevrubné kontroly stavby tohoto rozsahu (4 MWp) odhadnout při práci jednoho revizního technika přibližně na týden, a to jen v případě příznivého počasí. V období Vánoc je navíc světlo pouze osm hodin denně a pro měření v obvodech FVE (dle požadavku tehdy platné ČSN EN 62446) lze využít přibližně 1 až 2 hodiny. Tím se doba potřebná pro revizi prodlužuje a některé úkony se stávají neproveditelnými. Úplná revize by tak bylo možná až v jarních měsících roku 2011. (K tomu zdejší soud na tomto místě zdůrazňuje, že Nejvyšší správní soudu vyslovil, že doporučení dle normy ČSN EN 62446 z června 2010 nelze v této věci zohlednit a nelze ji pokládat za dostupný poznatek oboru elektro revizí v daném období.) ad 5) V letních měsících přibližně týden. Dobu lze zkrátit, pokud jsou vypracovány dílčí revize na jednotlivé části FVE (běžný postup) během výstavby. Časovou náročnost revize FVE, protože se jedná o venkovní instalaci, zvyšují klimatické vlivy. Ad 6) Jedná se o nedostatky ovlivňující bezpečnost (shodně jako uváděl Ing. J. P., Ph.D.). Ad 7) Ano, ale pouze v případě, že revizní technik zjistí nepodstatné závady (např. částečně chybějící označení vodičů, nebo „odřený rozvaděč“). I v takovém případě je ale revizní zpráva vydávána tzv. podmíněně, je tedy zprávou „pozitivní“ do nařízené doby odstranění zjištěných závad. Pokud provozovatel zjištěné závady ve stanovené lhůtě neodstraní, stává se výchozí revize automaticky „negativní“, se všemi zákonnými důsledky, jako je např. odstavení FVE z výroby. Ad 8) Ano, ale tento postup se nedoporučuje. Revizní technik koná činnost kontrolní a není poradním orgánem stavebníka (tím je technický dozor a odbornost stavebníka). Revizní technik nesmí být finančně zainteresován na „pozitivitě“ výsledku revize. Revizní technik pouze kontroluje a ověřuje shodu provedení s dokumentací skutečného provedení stavby a měřením kontroluje dosažení bezpečnostních parametrů revidované instalace. Za její provedení zodpovídá projektant a stavebník. Ad 9) Žádný, jedná se o závadu při předání stavby jejímu objednavateli. Tato věta je v tomto konkrétním případě nelogická, protože v jiné části stejného dokumentu se hovoří o předání revizních zpráv elektro. Jedno z možných vysvětlení by bylo, že ve smluvní dokumentaci byla nad rámec zákonných povinností sjednána další kontrola dokončení elektro části stavby. Nebo jiná spekulativní odpověď – mohlo se jednat o kontrolu odstranění závad zjištěných v dříve vypracovaných revizních zprávách. Ad 10) Ne, výchozí revize je ve smyslu normy ČSN 33 1500 nutnou podmínkou pro uvedení zařízení do provozu. V tomto konkrétním případě přitom měla být podle potvrzení pracovníků ČEZ Distribuce a.s. výchozí revize předložena (k tomu zdejší soud poznamenává, že žádná taková revizní zpráva nebyla po celou dobu řízení předložena). Dílčí revizi revizního technika M. V. nemohl odpovědný pracovník ČEZ Distribuce a.s. za výchozí revizi, vzhledem ke svému odbornému vzdělání, považovat. Ad 11) Ano, pokud je protokol o provedení komplexních zkoušek pravdivý, tak v tomto stavu již musela být FVE schopna provozu (viz výhrady k protokolu v kap. 4.2.4. znaleckého posudku). Zda se jednalo o provoz bezpečný, by mohl na základě prohlídky a zkoušek ověřit revizní technik. Nicméně popisované zkoušky a před–komplexní prohlídky indikují dokončenost díla.

151. Na závěry citovaného znaleckého posudku zareagovala osoba zúčastněná na řízení tak, že předložila znalecký posudek č. 16/2023 ze dne 15.2.2024 Ing. M. H., znalce z oborů elektrotechnika a energetika (specializace fotovoltaika), který byl zpracován za účelem zodpovězení stejných otázek, jaké byly zadány soudem ustanovenému znalci.

152. Pokud jde o znalecký posudek Ing. M. H., tak podle něj nelze na otázku ohledně času potřebného na odstranění nedostatků pro možnost provedení revize s ohledem na nedostatek průkazných podkladů jednoznačně zodpovědět. Rychlost odstranění nedostatků dále závisí na množství pracovníků odstraňujících závadu a na počasí. Odhadem mohlo jít o 3 až 7 dnů měření a max. 2 dny v kanceláři, tedy dle odborného odhadu znalce na základě jeho osobních zkušeností mohlo jít až o 10 dnů. Příloha č. 1 Předávacího protokolu ze dne 15.12.2010 obsahuje vady, z nichž se částečně některé týkají i elektrotechnické části. Podle Ing. M. H. jde o vady pod č. 17 až 19, které však nemají zásadní vliv a význam na provádění revize elektro, znalec je považuje za drobné nedodělky, jež nebrání revizi. Vada č.1 (dokončit EZS a CCTV) se vztahuje k zabezpečení FVE výrobny jako celku, tedy nikoli k elektrické bezpečnosti instalace. Vada č. 2 (dořešit oplocení podél VN) podle poznámky byla pravděpodobně odstraněna. Vada č. 3 (zdeformované části konstrukce) je vadou stavebních prvků bez přímého vztahu k elektrické bezpečnosti díla; jde tedy o to, že na díle byly evidovány poškozené (zprohýbané, křivě osazené či naražené) konstrukce. Zkřížená „áčka“ potom znamenají pouze nedbalost při montáži. Výše popsané vady nemají vliv na vyhotovení revizní zprávy vztahující se k bezpečnosti FVE Jeníkov, stejně jako vada č. 4 (očištění konstrukcí). Vada č. 5 (lokálně krátké Z úchytky, v poznámce je dále uvedeno nedostatečné uchycení panelů) pravděpodobně spočívala v tom, že panely nebyly v některých případech dostatečně uchyceny k nosné konstrukci. Lze předpokládat, že tato vada by se pravděpodobně projevila až po jisté době, když by mohlo dojít k uvolnění panelů. Vada jako taková je opět stavebně technického rázu a nemá vliv na bezpečnost FVE. Vada č. 6 (doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami): chráničky jsou většinou plastové prvky určené k uložení a ochraně elektrických, energetických a telekomunikačních vedení a jako ochrana přívodu strojů či plynových přípojek. V tomto případě měly zamezit případnému styku kabelů s ostrými hranami, který by mohl vést k jejich opotřebeni a později k jejich poškození. Revizní technik by měl vyhodnotit, zda absence chrániček je vadou, nebo jde jen o preventivní opatření. Osazení kabeláže chráničkami je velmi jednoduchý úkol. V případě zjištění, že na stavbě jsou místa, kde hrozí vážné riziko poškození kabeláže z důvodu možnosti jejího styku s ostrými hranami, je na revizním technikovi, aby takovou vadu do revizní zprávy uvedl a navrhl k odstranění. Zápis v předávacím protokolu však není konkrétní, nevíme, kolik takových chrániček na stavbě chybělo. Jde o drobný nedodělek nebránící vyhotovení kladné revizní zprávy a jeho případná náprava je maličkostí. Vada č. 7.: Ing. H. uvedl, že junction box je krabička nebo skříňka, která slouží k ochraně elektrických spojů a připojení vedení v elektroinstalaci. Tyto skříňky jsou často vyrobeny z kovu nebo plastu a mohou být pevně připevněny ke zdi nebo jiné podpěrné konstrukci. Hlavní účel této skříňky je poskytovat bezpečné a chráněné místo pro spojování elektrických vodičů. Mohou obsahovat různé připojovací bloky, svorkovnice nebo konektory, které umožňují spojení vodičů a zajišťují bezpečné a spolehlivé elektrické spoje. Junction box také slouží k ochraně před vlhkostí, prachem a mechanickým poškozením, což přispívá k bezpečnému fingování elektrického systému. V případě, že by junction box (a v protokolu se skutečně hovoří v jednotném čísle, tedy o jednom junction boxu) nebyl řádně uchycen, může opět v čase dojít k jeho uvolnění a v důsledku toho k jeho poškození. Uchycení junction boxu je velmi jednoduchý a časově nenáročný úkon. Nicméně, z pohledu vlastního provedení revize, nejde o překážku bránící vydání pozitivní revizní zprávy osvědčující bezpečnost zařízení. Vada č. 8 (dokončit vyvázání kabelů od FV panelů): jde o to, aby kabely vedoucí od FV panelů, byly správně uspořádány a zorganizovány, tedy nebyly například zamotané, přílišně pozohýbané nebo nepřekážely. Opět se jedná spíše o stavebně technickou vadu, přičemž z jejího samotného popisu nelze usoudit, jak významná tato vada je, z popisu plyne, že ji pouze zbývá dokončit. Nedokončení takového vyvázání není překážkou bránící provedení výchozí revize, stejně jako vada č. 9 rezavějící ocelové konstrukce. Pokud jde o vadu č. 10 (doplnit vějířové podložky k zemnění), tak popis této vady je značně nekonkrétní. Vějířové podložky se používají k udržení vodivého kontaktu zemnících prvků (například zemnících elektrod) od okolního materiálu nebo půdy. To může být užitečné pro kontrolu úrovně vlhkosti, izolaci od jiných vodičů nebo zabráněni korozním procesům. V některých případech mohou být vějířové podložky použity k poskytnutí další ochrany zemnícím prvkům, například před mechanickým poškozením nebo vlivem prostředí. Lze konstatovat, že jde o drobnou odstranitelnou vadu, která pravděpodobně ani bez odstranění neměla vliv na elektrickou bezpečnost a vyhotovení pozitivní revizní zprávy. Vada č. 11 (předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení). Lze se domnívat, že tato vada spočívá v tom, že panely se od podélníků oddálily (a tedy neleží na nich), tedy je zde určitá vůle materiálu, která způsobuje, že panel nepřiléhá na podélník. Důležitý je vodivý kontakt rámu panelu na další konstrukci. Jde o stavební vadu uchycení panelů, která nemůže mít vliv na bezpečnost elektrické instalace. Vada č. 12 (příliš zohýbané propojení panelů) je opět popsána nekonkrétně. Je vždy na konkrétním posouzení, zda je zohýbána příliš či nikoli. Cílem je, aby zohýbání kabeláže nemohlo způsobit její poškození. Tato vada nemá vliv na bezpečnost FVE a není překážkou vydání pozitivní revizní zprávy. Vada č. 13 (doložit UV odolnost šedých chrániček): účinky slunečního UV záření mají na řadu materiálů destruktivní vliv. Skutečnost, že chráničky jsou UV odolné, ale sama o sobě nemá vliv na provedení výchozí revize a bezpečnost FVE, z popisu vady navíc vyplývá, že šedé chráničky disponují určitou UV odolností a je pouze deklarován požadavek na doložení této odolnosti. Vada č. 14 (vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře): jde o vadu odstranitelnou seřízením dveří. Vada č. 15 (TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN): z fotografií nejsou zřejmé žádné nezapojené kabely. Vada č. 19 (jsou zapojeny 3 druhy panelů ZEX 190, ZEX 185 a LDS 195): u této vady je dále poznámka „zapojeny panely vrácené LUED“, proto se lze domnívat, že tato vada byla odstraněna. Vlastní provedení, tedy to, jakými panely je FVE osazena, i kdyby tyto panely nebyly součástí původního projektu, nemá vliv na elektrickou bezpečnost. Revizní technik provádí pouze měření, podle něhož určí, zda je instalace bezpečná či nikoli, tedy neposuzuje, jaké panely jsou na FVE osazeny. Vada č. 20 (odstranit vlhkost ve spínací stanici): popis vady je i v tomto případě značně nekonkrétní v tom, zda jde o vlhkost již hraniční, která by mohla ohrozit elektrické prvky ve spínací stanici či se jedná o běžnou vlhkost, ale i tak je vhodné ji z dlouhodobého hlediska odstranit. Vada č. 21 (terénní úpravy, uchycení panelů a očištění, nelze provést kontrolu vzhledem k sněhové pokrývce): tato vada nemůže mít vliv na elektrickou bezpečnost instalace a není překážkou vydání pozitivní výchozí revizní zprávy, stejně jako úklid staveniště či lokálně odřené sloupky oplocení, či poškozený sloupek a objímka vzpěry se známky koroze. Vada č. 26 (málo vypnuté pletivo, možné falešné poplachy EZS): jde o vadu stavební, která sice může způsobovat falešné poplachy na elektronickém zabezpečovacím systému, ale se samotnou elektrickou bezpečností instalace FVE nijak nesouvisí. Vada č. 27 (netěsná krabička na FV panelu): touto vadou je pravděpodobně myšlena určitá netěsnost propojovací krabičky nacházející se na zadní straně FV panelu, která slouží k propojení výstupních DC vodičů z FV modulu; jedná se o velmi snadno odstranitelnou závadu, na kterou by měl revizní technik upozornit, aby se předešlo případnému hrozícímu zkratu zařízení. V popisovaném případě se tato závada týká pouze jedné propojovací krabičky. Jedná se tedy o drobnou a odstranitelnou vadu instalace. Veškeré vady vztahující se k provedení oplocení (sloupky, pletivo, ostnáč, myšleno ostnatý drát na vrchní části oplocení), resp. jeho okolí (dosypání mezery pod oplocením), nemají žádný vliv na elektrickou bezpečnost instalace. Vada č. 33 (předělat uchycení svazků kabelů u panelů např. za AB 4.2.): popis vady neupřesňuje, jakým způsobem nebo z jakého důvodu by k předělání svazku kabelů mělo dojít. Stejně jako u vady „vyvázání kabelů“ se jedná o vadu, která z pohledu revize nemusí mít žádný vliv na její závěr, pokud již není narušena izolace kabelů. V takovém případě by nicméně v popisu vady nebylo uvedeno pouze „předělání uchycení svazků kabelů“, proto jde o drobný nedostatek, který nemá vliv na provedení výchozí revize s kladným závěrem. Vada č. 34 (východ řady 46 a 47 zastiňovací úhel): zastínění řeší studie v rámci přípravy projektu. Není úkolem ani možností revizního technika tuto otázku posuzovat. Rovněž znalec se nemůže k tomuto problému vyjadřovat vzhledem k tomu, že příslušná studie zastínění je nad rámec tohoto posudku. K poznámce „Nebyla provedena kontrola části elektro, termín a osoba bude upřesněna ze strany Lued“: pro provedení revize a stanovení jejího závěrečného posouzení nemá výše uvedené konstatování žádný zásadní význam. Je pouze prostým sdělením, ze určité běžné kontrolní úkony nebyly v průběhu realizace a předávání výrobny provedeny.

153. Znalec Ing. M. H. dále uvedl, že eventuálně revizní zprávou zjištěné závady musí být přesně specifikovány a musí být přesně určeno, se kterým článkem právního předpisu či normy nebyla shledána shoda se zjištěným stavem. Poté je na individuálním posouzení revizního technika, do jaké kategorie závadu zařadí. Norma ČSN 33 1500 definuje kategorie závad typu A, B a C, nebo kategorie D, vymezující jejich kombinace (dle staré, původní klasifikace). Podle závažnosti a bezpečnosti v souvislosti s významem a umístěním posuzované části je závada začleněna jako nebezpečná či ohrožující bezporuchový provoz atd. Dle staré kategorizace lze rozdělit zjištěné závady na tři velké skupiny, které se spolu ale v některých případech prolínají: a. Závady bezprostředně ohrožující, tedy ty závady, které bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení a jeho obsluhu a provoz úrazem elektrickým proudem, požárem nebo havárií. Existovala teorie, která říkala, že musí být minimálně dvě indicie, z nichž každá může způsobit bezprostřední ohrožení sama o sobě (příklad: poškozená živá část a nechráněná neživá část v mokrých prostorách). b. Závady ohrožující, tedy ty závady, které sice ohrožují bezpečnost provozu elektrického zařízení, ale lze zvláštními opatřeními toto nebezpečí minimalizovat nebo odložit (postačuje pouze jedna indicie bezprostředně ohrožující). c. Závady neohrožující. Jde o závady, které sice odporují příslušným požadavkům norem i předpisů, ale jejich vliv na bezpečnost není bezprostřední (závady spíše formálního charakteru). Dále jde o kombinace závad podle A, B a C, které ve svém souhrnu zvyšují ve výsledku svoji nebezpečnost, ač samy o sobě nepatří mezi závady kategorie A či B, či dokonce C.

154. Ing. M. H. dále ve svém znaleckém posudku uvedl, že nově dle normy ČSN 33 2000–6, ed. 2, je definice kategorií závad dle stupně nutnosti a naléhavosti přijetí nápravného opatření: C1 Existující nebezpečí. Riziko zranění. Požaduje se bezprostřední nápravná akce. C2 potenciálně nebezpečné – naléhavě se požaduje nápravná činnost. C3 – doporučuje se zlepšení. Závěrem revizní zprávy je potom konstatování schopnosti bezpečného a bezporuchového provozu, event. s určitou podmínkou, se stanovením termínu odstranění závady, a tedy i doby platnosti této revize. Po uplynutí této doby a neodstranění uvedené závady se stává revize negativní – neplatnou. Obecně může být revize prováděna za pomoci montérů elektro a stavebníka, který může průběžně a současně závady odstraňovat, samozřejmě za dodržení bezpečnostních zásad a předpisů. Tento způsob není běžně standardní, nicméně je časově velmi efektivní, zejména v případě okamžité kontroly přítomným revizním technikem po každém provedení a dílčím odstranění jednotlivých závad. Obecně je tento způsob tedy výjimečně možný.

155. Pokud jde o provedené komplexní zkoušky, tak dle protokolu ze dne 21.1.2011 byly v 9.00 hodin realizovány za odpovídajících provozních podmínek, tj. aktuálního ozáření 280 W/m2 při teplotě 12,7 °C. Dle protokolu bylo prováděno dispečerské řízení, snižování výkonu z místního řídícího pracoviště FVE i ze vzdáleného dispečinku FVE, dále byly provedeny zkoušky ochrana VN, kontrola střídačů a dohledového systému, vizuální kontrola modulů, jejich zapojení a poškození. Ve všech uvedených 13 kontrolních bodech protokolu je hodnocení kladné. Všechny tyto úkony jsou podmíněny komplexním provedením a finálním zapojením všech elektro částí FV výrobny. Na základě tohoto protokolu, samozřejmě za předpokladu, že je korektní, se lze jednoznačně domnívat, že dílo bylo dne 21.1.2011 (tj. k datu provádění zkoušek a vypracování protokolu) dokončeno a připraveno k provedení a vypracování výchozí revizní zprávy všech elektro částí celé výrobny.

156. Ve svém znaleckém posudku Ing. M. H. dospěl k závěru, že z doložených podkladů plyne, že FVE Jeníkov byla ve stavu, který definuje jako dokončený bez závažných a hrubých nedostatků a schopný provozu k danému účelu a splňující podmínky pro připojení k distribuční síti a disponující všemi předpoklady pro provozování a udělení licence na výrobu elektrické energie od žalovaného.

157. K jednotlivým vadám a nedodělkům, které byly shodně předestřeny i Ing. P. H., Ph.D., a Ing. T. S., Ph.D., Ing. M. H. dne 4.9.2024 dále u jednání rozvedl, že pokud jde o nedodělek vymezený jako „dokončit ESZ a CCTV“, jde o elektronický zabezpečovací systém a uzavřený televizní okruh, který elektrárnu chrání. V rámci této vady je vytýkáno, že nebyla „temperace“ kamer, což znamená vyhřívání kamer v nějakých kolísavých teplotách, tedy kamera nemůže snímat, když není temperována. Stejně tak vada oplocení VN nemá přímou souvislost s elektrickou revizní zprávou. Pokud jde o vadu popsanou jako deformované části konstrukce, zprohýbání, naražení, zkřížená „áčka“, křivě osazená konstrukce na nohách, tak podle Ing. H. jde o mechanickou část stavebního charakteru, v tomto případě o otázku statiky konstrukce, která nemá přímou souvislost s možností provedení revizní zprávy části elektro. Revizní technik by si toho nevšímal, naopak by si všímal, zda jsou panely zapojeny. Pokud jde o vadu vymezenou jako „lokálně krátké Z úchytky“ s poznámkou nedostatečné uchycení panelů, tak k tomu Ing. H. vysvětlil, že jde o úchytku, kterou se přichycuje panel ke konstrukci, „čili je dána lišta konstrukce a hrana panelu“, přičemž Z úchytka v jednom místě doléhá na panel a v určitém místě se šroubuje ke konstrukci. Je důležité, aby úchytky byly přesně certifikované vůči výšce panelu. V okamžiku, kdy je to trochu jinak, tak „se to kroutí, láme“, může dojít k deformacím plochy panelu. Z pohledu revizního technika to nemá přímou souvislost, má to vliv na budoucí výnosy a provozuschopnost. Může dojít k určitému pnutí na panelu, jeho poruše a ztrátě výroby energie, opět je to část strojně mechanická, statická, konstrukční, není to „elektrika“. Pokud jde o vadu vymezenou jako „doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami“, tak podle Ing. H. jde o otázku bezpečnosti kabelů. Pod pojmem chráničky se rozumí ochranné trubky, které se navlékají na kabely, jde o otázku profesního zpracování. Nejsou řešeny do detailu ani v projektu a je jenom na řemeslnících, jak to udělají. Samozřejmě v tak ohromném množství panelů a kilometrů kabelů se mohlo stát, že v některých místech ta chránička nebyla, avšak opět jde o otázku provozuschopnosti do budoucna, pokud v daném okamžiku kabely vyhoví (Ing. H. vycházel z toho, že revizní technik měřil veškeré parametry kabelů, izolační odpory, stavy uzemnění). Takže je to tam bezpečné a okolo takových míst mohou chodit lidé v okamžiku, kdy jde o nové kabely. Jde o to, že později, časem, s tím souvisí mechanické poškození, pokud by se kabely hýbaly větrem, a vliv ultrafialového záření. UV ochrana „se tehdy tak důsledně neřešila“, nebylo to nebezpečné v tom daném okamžiku. Jde o upozornění, aby se nějaký segment ochrany doplnil. Pokud jde o junction boxy, jde o skříně, kde se potkávají kabely od panelů, jsou to první skříňky, ve kterých se sdružují a pokračují dál. Bývají buď plastové nebo kovové a je v nich napětí z panelů v řádu několika set voltů stejnosměrné. Otázka, jestli jsou šrouby skrz nebo podobně, je opět otázkou uchycení zpracování. Jde o to, aby byly jednak mechanicky ukotveny správně, a jestliže šrouby prochází skrz, tak tam je matice, podložky apod., takže podle Ing. Hoška „nejde o takovou závadu, že by to bylo nebezpečné nebo podobně“. Jde o to, že by tam mohla vnikat vlhkost a prach, protože jde o skříň ve venkovním prostředí, která má mít krytí, „čím vyšší číslo, tím vyšší krytí proti dešti a stříkání“ (tady jde jenom o „obyčejné těsnění ve dvířkách a nějaký šroub“). Že by se tam dostal prach nebo voda, to je podle Ing. H. velice nepravděpodobné, tam jde spíš o těsnost dveří apod. Box je uchycen pravděpodobně čtyřmi šrouby velikosti 6 až 8 mm a zcela jistě je pevně přitažen k nějaké nosné konstrukci, tj. vnik vody nebo prachu je minimální a z pohledu revize to podle Ing. H. není závadou.

158. Pokud jde o dokončení vyvázání kabelů od FV panelů, tak jde o to, že „konstrukce dělá šikminu“, na ní jsou hliníkové lišty, na nich panely a zezadu má každý panel svoji krabičku a dva vodiče (+–) a ty se propojují (propojí se do série). Vodiče, resp. „modul“, měl v těch letech velikost cca 1000 x 1800 mm a bylo jich několik nad sebou, byly skládány do řad a zapojovány jeden za sebou. Podstatné je, aby od krabičky propojovací kabely byly tak, aby se moduly daly bezproblémově spojovat k sobě. Samozřejmě pokud je kabel delší než vzdálenost mezi moduly, tak volně visí. Takže opět bylo dílem řemeslného zpracování a profesního provedení, zda se tyto kabely ještě ukládaly do nějakých trubek, lišt, či zda se připevňovaly. Standardně se připevňovaly plastovými „monty–páskami“ ke konstrukcím, aby nebyly volné. Pokud ty kabely (a ve vysokém procentu případů na elektrárnách tyto kabely visí volně) jsou málo uchyceny, a je tam v řádu pár set voltů stejnosměrného napětí, tak konektory jsou naprosto pevně bez pomůcky nerozebíratelné, uzavřené, vodotěsné. Takže z pohledu bezpečnosti a provozuschopnosti je to zapojeno a je to v pořádku. Podle Ing. H. by bylo ideální, aby byly kabely do budoucna uchyceny kvůli pohybům a poškození, ale z hlediska bezpečnosti to vliv nemá a nebrání to provést revizi.

159. Pokud bylo zjištěno, že někde nejsou vějířové podložky, jde zase o „profesní důslednost“. Ing. H. uvedl, že pokud je připojeno uzemnění na ochranu konstrukce hliníkových lišt do země nebo do systému uzemnění (jde o systém matice metrická, šroub plus matice), tak vějířová podložka přispívá k tomu, že zvyšuje kontakt. S ohledem na skutečnost, že hliník tzv. teče, dilatuje, tak vlivem tepla a zimy může časem dojít k porušení tohoto kontaktu. Pokud je vše pevně přišroubováno a revizní technik měřil odpor uzemnění od panelu přes konstrukce, přes podložku vůči zemi, a ty odpory jsou vyhovující, tak v této fázi to bylo v pořádku. Samozřejmě vějířová podložka „dělá trvalý (vějířová znamená, že je napružená) polštář“ teplotních dilatací. Takže ani tato závada není závadou, která by bránila provedení revize.

160. Pokud jde o uchycení panelů na podélných profilech (matka v kleci), kdy v poznámce k tomu je uvedeno, že panely neleží na podélníkách, tak jde o stavební vadu, která nemůže mít vliv na bezpečnost instalace. Jde opět o vadu mechanického stupně volnosti, stejně jako příliš zohýbaná kabeláž. K doložení UV odolnosti šedých chrániček Ing. H. uvedl, že šedé chráničky disponují určitou odolností, kterou evidentně měly, jenom pravděpodobně k tomu chyběl certifikát. Pokud jde o vadu popsanou jako vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře, tak u těchto rozvaděčů jde o to, jak byly mechanicky upevněny. Pravděpodobně došlo k nějakému zkřížení skříně. Dveře mají možnost seřízení osazení, ať už vertikálně nebo horizontálně. Opět to souvisí s ochranou před vnikem vlhkosti či zatékáním. Jde o závadu částečně i elektrickou, mělo by to být správně seřízeno, neměla by být viditelná žádná skulina, nicméně zásadní vada, kvůli které by nemohl revizní technik provést revizi, to není. Pokud jde o úklid, tak pořádek v trafostanici by měl být, a pokud jde o vadu „dodělat ucpávky, dopojit NN“, tak ucpávky do rozvaděčů, pokud prochází konstrukcí stěny toho rozvaděče, by měly být v pořádku, ale jde o vadu přijatelnou a v revizi na odstranění ve stanoveném termínu a bylo by vhodné ucpávky doplnit (šlo by o poslední, nejméně závažnou vadu, tzv. C3). K zapojení tří druhů panelů Ing. H. uvedl, že zásadní je, že panely se zapojují do skupin, tzv. stringů (10 až 20 kusů), a je třeba, aby byly vždy panely stejného typu v jednom okruhu. Těch panelů jsou řádově desítky tisíc a mají svůj výrobní certifikát, takže na tom revizní technik nic nereviduje, nekontroluje, tam nemá co zpochybňovat. Pro něho je důležité měření, které provede na stringu, izolační stavy, napětí, elektrický proud.

161. K vlhkosti ve spínací stanici Ing. H. uvedl, že šlo o zimní období, kdy je relativní nebo absolutní vlhkost uvnitř výrazně vyšší s tím, že každá nová stavba má nějaký vývoj vlhkosti a těsně po dokončení tam pravděpodobně byla zvýšená vlhkost, která samozřejmě „škodí elektrice“, ale zase jde o věci uzavřené ve skříních. Poznámka je to však podle Ing. H. správná, vlhkost by tam neměla být, mohlo se to vysoušet, vyhřívat.

162. Pokud jde o vadu spočívající v netěsné krabičce na FV panelu, jde o krabičku na zadní části panelu (zespodu panelu), ze které vychází dráty. Ta je dána z výroby, měla by mít nějakou schopnost vodotěsnosti, a tu jde o jednu krabičku z tisíců. Napětí na panelu je v řádu pár desítek voltů, samozřejmě by měla být v pořádku, ale jde o banální záležitost. Že by se k ní zespodu dostala vlhkost, déšť, to je velice nepravděpodobné. K požadavku předělat uchycení svazku kabelů Ing. H. uvedl, že je lepší, aby byly uchyceny, na což může revizní upozornit s tím, že by se tak mělo stát v nejbližším termínu. Jde ale o drobný nedostatek, který nemá zásadní vliv na revizi a její závěr.

163. Pokud jde o vadu popsanou jako „zapojit definitivní odpojovače (viz SOD)“, tak k takto vymezené vadě Ing. H. uvedl, že se pouze domnívá, že veškeré odpojovače by měly být zapojeny, tzn. že když by některé odpojovače nebyly zapojeny, bránilo by to provedení výchozí revize, ale můžou být nějaké pomocné obvody, které nemají zásadní vliv na ten provoz. K dotazu soudu, zda by z hlediska revize měly být veškeré odpojovače zapojeny, Ing. H. odpověděl, že tam můžou být odpojovače v přímé linii napájení, ty by samozřejmě měly být zapojeny, a pak můžou být nějaké pomocné obvody, které nemají zásadní vliv na provoz, a že je takto vymezenou vadou „opravdu zaskočen“. Mohou existovat nějaké odpojovače, které by nezapojené bezpečnému provozu nebránily, protože je uvedeno právě slovo „definitivní“. Ing. H. zarazil pojem „definitivní odpojovače“, domnívá se, že může jít o to, že „tam byly nějaké odpojovače nedefinitivní, které byly zapojeny a fungovaly, a tyto byly jiné, ale tu už se jedná o spekulaci“. K doplňující otázce na vějířovité podložky, které Ing. H., Ph.D., hodnotil jako závažnou vadu bránící revizi, Ing. H. uvedl, že pokud revizní technik změří veškeré parametry, vidí, že je vše pevně dotaženo, vyzkouší to mechanicky s tím, že se nic neuvolnilo, měří impedanci spoje a odpor je relativně malý čili vyhovující, tak revizní technik „to pustí“. Samozřejmě je dobré, aby vějířové podložky umístěny byly, ale je to pouze doporučováno, názory revizních techniků na to mohou být různé. („Jeden by to pustil, druhý ne“). Je otázka, jestli ta vějířová podložka byla nalezena na jednom místě či na několika, protože takových šroubů může být řádově 10 až 20 tisíc na elektrárně, a „je to věcí pospojování uzemnění“. Mohla by to být závada č. C3 čili odstranitelná, vedoucí k doporučení odstranění.

164. K otázce na čas potřebný k odstranění vad Ing. H. uvedl, že kdyby se trvalo na podložkách a nasazování chrániček, tak asi v počtu nějakých dvou, tří pracovníků by to bylo v řádu jednotek dní, nebo desítek hodin. Jde o zařízení na řádově 7 až 8 ha, takže navlečení trubek bude ve třech lidech otázkou dvou až tří dnů. To by byla podle Ing. H. nejpracnější, časově nejnáročnější vada. Samozřejmě jsou určité technologické předpisy, které stanovují teplotu práce s materiálem, třeba s kabely apod. U kabelů je to obzvlášť důležité, protože vlivem mrazu se mohou objevit mikrotrhliny a byla by porušena izolace.

165. K dotazu žalobce Ing. H. upřesnil, že neměl k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby, ale že revizní technik ji mít musí. Dále k otázce žalobce uvedl, že je vyloučeno, aby se vodič uvolnil „samovolně“, neboť má kabelové oko, tím okem je protažený šroub, je tam daná podložka (tedy ne vějířová) a matice, což je utaženo. K mechanickému namáhání kabelů upřesnil, že v daném okamžiku to bylo v pořádku, bylo by to bezpečné, nicméně z důvodu časového výhledu je třeba, aby „to bylo upevněno, uvázáno, zabezpečeno“. K otázce žalobce na nutnost uvedení vějířové podložky do projektové dokumentace, Ing. H. uvedl, že „dělal stovky projektů“ a že takový detail, že by v segmentu uzemnění pospojování byly vějířové podložky, v projektu řešen nebude, nebude řešen ani ve výpisu specifikace materiálu, tam bude použitý materiál (pokov, šrouby, připojení). V textu bývá obecně napsáno, že uzemnění musí vyhovovat normě, musí být v pořádku podle normy. A v té normě pravděpodobně obzvlášť mezi hliníkem a mědí, kde má být ještě speciální podložka (tam by docházelo k mikro–reakci mezi hliníkem a mědí), ta je důležitější než vějířová podložka. Dále upřesnil, že odpojovač není ovladač („není to červené tlačítko“).

166. Dále osoba zúčastněná na řízení předložila další odborná vyjádření doc. Ing. Petra M., Ph.D., ze dne 5.1.2024 a ze dne 22.3.2024, odborný posudek č. 01/12/2023 České fotovoltaické asociace, z.s. ze dne 5.1.2024 a znalecký posudek č. 56/2023, č. 082804/2023, Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava, Fakulty elektrotechniky a informatiky, znaleckého ústavu v oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika (dále jen „VŠB Ostrava“), ze dne 24.4.2024.

167. Pokud jde o vyjádření doc. Ing. P. M., Ph.D., ze dne 5.1.2024 a ze dne 22.3.2024, ten na otázky zadané soudem ČVUT Praha odpověděl v intencích již svých předchozích vyjádření a setrval na svém závěru, že vady a nedodělky dle přílohy předávacího protokolu ze dne 15.12.2010 jsou vady odstranitelné a FVE Jeníkov byla ve stavu, kdy na ní mohla být provedena revize. Opět odkázal na možnost využití dřívějších revizních zpráv revizního technika M. V., uvedl, že pro případ, že by byly vady v rámci prováděné revize ze strany revizního technika vyhodnoceny jako snižující či ohrožující bezpečnost elektrické instalace, byly by revizním technikem uvedeny v seznamu závad a byl by definován časový úsek pro jejich odstranění (nápravu). Podle charakteru a popisu uvedených závad doc. Ing. P. M., Ph.D., odhadl, že doba potřebná pro jejich odstranění by se pohybovala v řádech jednotek dnů v závislosti na dostupnosti materiálu a pracovní síly. S vykonáním revize jednotlivých částí elektrické instalace FVE žádným způsobem podle doc. Ing. P. M., Ph.D., nesouvisí úkony jako najetí výrobny do plného výkonu, funkce dispečerského řízení či ověření dynamické nebo statické podpory sítě ze strany výrobny, jak je mylně uvedeno ve znaleckém posudku ČVUT č. 173/2023 v odpovědi na otázku č.

2. Uvedené procedury souvisí s přípravou výrobny pro trvalý provoz a jsou realizovány v rámci procesu UPOS (Umožnění Provozu pro Ověření Souladu). V rámci procedury „UPOS“ není požadován plný výkon výrobny, je dostačující hladina výkonu pro možnost ověření funkčnosti především dispečerského řízení, které je ověřováno s využitím definovaných signálů a pro ověření je dostačující korektní zpětná vazba (odezva) řídícího systému FVE.

168. Zdejší soud z vyjádření doc. Ing. M., Ph.D., za souladné se závěry znalců vnímá to, že zjištěné vady a nedodělky byly odstranitelné v časovém úseku obdobném, na jakém se shodli v zásadě všichni odborníci. Tento závěr pokládá zdejší soud za podstatný. Pokud jde o jeho závěry ohledně použitelnosti dřívějších revizních zpráv M. V. při výchozí revizi pro účely bezpečnosti, zdejší soud s nimi částečně nesouhlasí v kontextu již uvedeného zejména v bodech 127 a 128 tohoto rozsudku. Tímto pohledem zdejší soud nahlížel i na jeho poslední vyjádření, čtené k návrhu osoby zúčastněné na řízení dne 4.9.2010 u jednání soudu, z něhož vyplynulo, že podle doc. Ing. M., Ph.D., revizní zprávy M. V. (od č. 96 až 101) a revizní zpráva revizního technika Kotka dokládaly, že FVE Jeníkov splňovala podmínky bezpečného provozu a že mohly být použity jako podklad pro vydání licence. Tento závěr však nemůže obstát již jen z toho důvodu, že chyběla revize na FV panely, které dne 18.11.2010 ještě na FVE Jeníkov nebyly, stejně jako tam nebyly transformátory a všechny trafostanice, proto by tyto revizní zprávy nestačily.

169. Klíčové jsou pro zdejší soud závěry znalců a znaleckých ústavů, jejichž důvěryhodnost nebyla v průběhu řízení jakkoli zpochybněna. Ti se v zásadě shodli v odhadu potřebné délky výchozí revize vypracování revizní zprávy, i na tom, kolik času by zabralo odstranění vad, přičemž shodně poukázali na specifika práce v zimním období (že v případě práce s kabely by bylo třeba zajistit jejich vyhřívání, stejně jako by bylo potřeba temperovat místa s nevyhovující vlhkostí). Pokud jde o identifikaci vad a nedodělků s vlivem na bezpečnost, tam se shodli na tom, že šlo o vady a nedodělky odstranitelné v řádu dnů. Na jejich vlivu na bezpečnost a míře významu pro provádění výchozí revize NN se ovšem ani znalci nedokázali u některých položek zcela shodnout (některé vady hodnotili jako drobnosti, či vady, které mohou spíše signalizovat možnost ohrožení bezpečnosti v budoucnu, jiné jako vady, které dává revizní technik v krátké lhůtě k odstranění, kupř. TS ucpávky, dopojit NN, změřit vlhkost). Všichni se shodli na tom, že revizní technik by pro účely provedení revize potřeboval dokumentaci skutečného provedení stavby.

170. Pokud jde o stanovisko České fotovoltaické asociace, z.s., ta má za to, že podle fotografií ze dne 13.12.2010, kdy chybělo dopojení kioskových trafostanic se střídači, byl dostatečný čas pro provedení výchozí revíze. Zapojení kiosků proběhlo patrně následně po 13.12.2010, neboť již není uvedeno v seznamu vad a nedodělků z 15.12.2010. Nic nenaznačuje, že by provedení revize něco bránilo. Všechny velké kabelové DC a AC svazky byly pravděpodobně v nezámrzné hloubce pod kiosky připraveny a vlastní připojení bylo otázkou několika hodin. K provedení montáží uvnitř kiosků stanovisko předpokládá temperování vnitřních prostor, z důvodu minimální teplot k ohybu a montáži silových vedení. Délka trvaní revize by mohla být cca 5 dnů. Vady dle přílohy č. 1 předávacího protokolu ze dne 15.12.2010 neohrožují elektrickou bezpečnost a nic tedy nebránilo provedení a vystavení výchozí revize. Česká fotovoltaické asociace, z.s., nesouhlasí se znaleckým posudkem ČVUT Praha v tom, že jde o nedostatky ovlivňující bezpečnost. Naopak souhlasí s odborným vyjádřením doc. P. M.

171. Z posudku VŠB Ostrava (který se opírá mimo jiné o normy ČSN 33 2000–6, ČSN 33 a 1500) k příloze č. 1 předávacího protokolu ze dne 15.12.2010 (zpracovatelé Ing. T. S., Ph.D., doc. Ing. V. K., Ph.D.) plyne, že ačkoliv se má jednat o stavební část, jsou zde uvedeny i některé závady, které souvisí s elektrickou bezpečností zařízení. V části 33. znalecký posudek uvádí, že se jedná o vadu č. 1 (ta byla odstraněna v prosinci 2010), dále vadu č. 5 (lokálně krátké Z úchytky), č. 6 (doplnit chráničky na kabely tam, kde dochází ke styku s ostrými hranami), č. 7 (dokončit uchycení junction boxu), č. 8 (dokončit vyvázání kabelů od FV panelů), č. 10 (doplnit vějířové podložky k uzemnění), č. 12 (příliš zohýbané propojení panelů), č. 13 (doložit UV odolnost šedých chrániček), č. 15 (TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN), č. 19 (zapojeny tři druhy FV panelů), č. 20 (vlhkost ve spínací skříni), č. 27 (netěsná krabička na FV panelu) a č. 33 (předělat uchycení svazku kabelů u panelu).

172. Pokud jde o Protokol od ČEZ Distribuce a.s. podepsaný 27.12.2010, tak k tomu posudek VŠB Ostrava uvádí, že pokud byly proškrtnuty příslušné položky, tak z toho plyne, že technik uvedené zkoušel, resp. ověřoval skutečný stav a měl mít uvedené dokumenty k dispozici.

173. Dále VŠB Ostrava v posudku v bodě 4.4. provedla odhad doby řádné revize FVE Jeníkov s tím, že u revize DC rozvodů se jedná o jednoduchou opakující se činnost, kdy je možné, aby byla prováděna více pracovníky zároveň pod dohledem revizního technika (za předpokladu vhodné koordinace). Stanovila odhad revizní činnosti se zapojením jednoho revizního technika na 109,8 hodin práce, což je 7,9 dnů při osmihodinové pracovní době. Revizi by tak bylo možné stihnout za 7 dnů, k nimž je třeba přičíst nejvýše 2 dny na vypracování revizní zprávy (tedy celkem 9 dnů). Při vyšším počtu pracovníků (nebo delší denní pracovní době) by mohl být čas potřebný k vypracování revize ještě kratší.

174. Dále znalecký posudek VŠB Ostrava obsahuje v bodě 4.6. odhad trvání odstranění jednotlivých vad majících vliv na bezpečnost, přičemž určila max. dobu 12 člověko/hodin (dále jen č/hod), kdy u vady č. 5 (lokálně krátké Z úchytky) by v nejhorší variantě rozsahu této vady by šlo až o 12 č/hod., anebo také může revizní technik v souladu s kapitolou 61.4.

4. ČSN 33 200–6 určit brzký termín (6 až 12 měsíců) příští revize, která ověří nutnost doplnění Z úchytek. U vady č. 6 (doplnit chráničky na kabely tam, kde dochází ke styku s ostrými hranami) by šlo o 1 až 3 č/hod, u vady č. 7 (junction box) o 0,5 č/hod, u vady č. 10 (vějířové podložky) dle potřeby o 0,1 č/hod na podložku, u vady č. 12 (příliš zohýbané propojení panelů) by šlo o 0,1 č/hod na položku, u vady č. 15 (úklid a ucpávky TS, dopojit NN) o 1 až 4 č/hod, u vady č. 27 (krabička na FV panelu) by dotěsnění, případně výměna trvaly max. 1 č/hod, u vady č. 33 (předělat uchycení svazku kabelů) by šlo o max 1 č/hod. U některých popsaných vad nebylo možné takový odhad provést, neboť nebyl popsán rozsah problému.

175. Zdejší soud k tomu uvádí, že pokud jde o odborný odhad doby pro odstranění vady č. 6 (doplnit chráničky na kabely tam, kde dochází ke styku s ostrými hranami), k tomu se podrobně vyjádřil Ing. H. u jednání dne 4.9.2024, přitom poukázal na náročnost této činnosti v zimním období, a vysvětlil, že by doplnění chrániček (i oprava Z úchytek) mohlo trvat ve více pracovnících (2 až 3 pracovníci) až 3 dny v případě, že by chyběly ve velkém rozsahu. Stejně tak je třeba vzít v úvahu, že při práci s kabely na NN části v mrazech je nutné je vyhřát elektrickým proudem, pokud by revizní technik na některých místech shledal, že jsou zprohýbány příliš a nestačí je pouze přichytit, ale je potřeba s nimi více manipulovat (jak vysvětlil Ing. Ing. T. S., Ph.D. u jednání dne 4.9.2024).

176. Pokud jde o odpovědi na jednotlivé otázky položené zdejším soudem ustanovenému znalci, tak k nim znalecký posudek VŠB Ostrava dále uvádí: ad 1. Znaleckému ústavu není známo, že by souběžnému odstraňování zjištěných vad a revizní činnosti bránil nějaký předpis. Záleží na dohodě objednatele s revizním technikem, zda je revizní technik ochoten čekat na opravu zjištěné závady a znovu kontrolovat opravený stav. U revizí velkého rozsahu je ale tento postup výhodný: než bude dokončena revize jednoho dílčího celku, tak je možné odstranitelné vady opravit a revizní technik pak provede pouze kontrolu opraveného stavu. V případě hůře odstranitelných vad pak může být revize přerušena, či ukončena. U velkých FVE je obvyklé, že jsou postupně revidovány dílčí funkční celky po částech, tedy např. stejnosměrné rozvody, střídavé rozvody, trafostanice, rozvodna VN, uzemnění a ochrana před nebezpečným dotekem, EZS a EPS. Celková (výchozí) revizní zpráva pak odkazuje na dílčí výchozí revizní zprávy. Výchozí revizi je možné provést vždy. Zde se ale zřejmě jedná o výchozí revizi se závěrem, že je elektrické zařízení (v daném případě instalace) z hlediska bezpečnosti schopné provozu. ad 2. Z dodaných podkladů a zjištěných skutečností vyplývá, že za předpokladu dostatečné personální dotace (revizní technik + další technici k dílčím měřením a odstraňovaní případných vad, projektanti) by bylo možné v období od 15.12.2010 do konce roku 2010 provést výchozí revizi. ad 3., 4. a 5. V dodané projektové dokumentaci (ta byla poskytnuta pro potřeby znaleckého posouzení ze spisu stavebního úřadu, pozn. soudu) se nachází některé dokumenty, které nejsou zhotovitelem označeny jako dokumentace odpovídající skutečnému stavu, ale jako prováděcí dokumentace. Chybí Dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení (viz kap 4.

1. ČSN 33 1500), která je základním podkladem pro provedení výchozí revize. Je ale pravděpodobné, že změny oproti projektové dokumentaci nebyly výrazné a zhotovení dokumentace skutečného stavu by vyžadovalo cca jeden den práce. Dle výpočtů uvedených v kap. 4.1 až 4.4 posudku je doba zpracování výchozí revize u FVE odhadovaná na 7 dnů práce přímo na elektrárně plus dva dny na kompletaci a vyhotovení revizní zprávy. Doba zpracování výchozí revize u elektrických instalací podobného rozsahu se zpravidla pochybuje kolem jednoho týdne. ad 6. Veškeré tyto vady jsou opravitelnými vadami a při přiměřené dotaci pracovní síly by bylo možno tyto vady odstranit. ad 7. Zpráva o výchozí revizi nového zařízení s výsledkem, že zařízení je schopné bezpečného provozu, nemůže obsahovat soupis vad k odstranění. Toto je možné pouze u výchozí revize změn, nebo doplněných částí existující instalace (viz kap. 61.4.

2. ČSN 33 2000–6, podle níž v případě výchozí revize změn nebo doplněných částí existující instalace může zpráva obsahovat též doporučení, jaké opravy a vylepšení jsou ještě pro instalaci vhodné). Závady u výchozí revize musí být odstraněny předtím, než se zařízení označí jako schopné bezpečného provozu. ad 8. Ano, je to vhodné, neboť revizní technik pak nemusí vydávat zprávu o revizi s přesným popisem, v čem je daná vada v rozporu s ČSN či jiným předpisem. A stavebník má možnost odstranitelné vady napravit před dokončením revize. ad 9. Není jasné, co je provedením „kontroly částí elektro“ myšleno. Pokud je tím myšlena kontrola zhotovení ze strany investora, pak to nebrání provedení revize, protože „kontrolu částí elektro“ z pohledu bezpečnosti provede revizní technik. Pokud by „kontrolou částí elektro“ byla myšlena kontrola subdodávek zhotovitelem, pak by to neumožňovalo zhotovit dokumentaci skutečného provedení, a tedy nemohla by proběhnout revize, pro kterou je dokumentace skutečného provedení jedním z podkladů. Celé vyjádření naznačuje, že se jedná o kontrolu objednatele, a nemá tedy na provedení výchozí revize vliv. ad 10. Podkladem k připojení k distribuční soustavě je výchozí revizní zpráva. Bez provedení výchozí revize není možné vyhotovit výchozí revizní zprávu a bez ní není možné připojit výrobnu k distribuční soustavě. Podmínkou vydání zprávy o výchozí revizi je dokončení elektrárny a zdokumentování jejího skutečného stavu projektovou dokumentací. Bez dokončení elektrárny a vydání zprávy o výchozí revizi nemůže být tato připojena k distribuční soustavě ČEZ Distribuce, a.s. ad 11. V protokolu o komplexních zkouškách jsou uvedeny činnosti, které se nezabývají bezpečností, ale ověřením, zda FVE je schopna plnit své výrobní a provozní funkce. Nicméně tyto zkoušky by měly probíhat na elektrickém zařízení, u kterého je ověřena jeho bezpečnost, a to právě formou výchozí revize.

177. Pokud žalobce ve svém písemném vyjádření k tomuto posudku navrhl, aby zpracovatel znaleckého posudku VŠB Ostrava blíže rozvedl a zdůvodnil své závěry, tak k tomu dal zdejší soud prostor u jednání dne 4.9.2024, kdy v rámci snahy zjistit povahu vad a nedodělků díla FVE Jeníkov v prosinci 2010 vyslechl rovněž i Ing. H. (viz výše).

178. Ing. T. S., Ph.D., u jednání dne 4.9.2024 k vadám, k nimž byl schopen se s ohledem na jejich popis vyjádřit, uvedl, že vada v podobě zdeformovaných částí konstrukce z hlediska elektrické bezpečnosti nemá význam. Jde o to, aby panely byly uchyceny tak, jak mají být, a k tomu se blíže nemůže vyjádřit. K lokálně krátkým Z úchytkám uvedl, že neví, jak byly krátké nebo v čem, a že pokud panel „volně plandá“, tak není bezpečně uložen v souladu s montážním návodem. Zařízení je schopné provozu v případě, že je shoda se všemi normami ČSN aplikovatelnými v daném případě. Tzn. pokud norma určuje, že plastové chráničky musí být, jde o závadu. U výchozí revize předtím, než revizní technik prohlásí nějaké zařízení za bezpečné, resp. ve shodě s harmonizačním dokumentem EU, tak musí být všechny závady odstraněny. Zda nějaké normy konkrétně předepisují chráničky či vějířové podložky, to ale Ing. T. S., Ph.D., nevěděl. Kabely obecně musí být upevněny, jinak by se zhoršovalo riziko narušení izolace. Buď jsou dány do chráničky anebo bezpečně upevněny ke konstrukci. Panel musí být uchycen v souladu s návodem k montáži a kabely obecně nesmí být namáhány na krut nebo na tah, aby nedošlo k poškození izolace. Pokud jde o UV odolnost šedých chrániček, jde o naprostou drobnost, kterou lze zjistit i na internetu. AB rozvaděč je elektrické zařízení, které, aby mohlo plnit svoji bezpečnou funkci, tak musí být v pořádku, musí těsnit, což znamená, že pokud dveře nesedí, může v něm vznikat nějaká vlhkost, což by nesplňovalo krytí rozvaděče. Takový typ vady by ovšem šel opravit „zjednodušeně pár bouchnutími na správném místě“, či přišroubováním. K vadě dopojit NN uvedl, že když něco není zapojené, znamená to, že to není v souladu s projektovou dokumentací, a je to třeba dopojit. Časovou náročnost nebo rozsah toho dopojení nelze zjistit, pokud by šlo pouze o dva dráty, tak to připojí sám revizní technik a nebude o tom diskutovat. Podkladem pro provedení výchozí revize je dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby. Pokud si revizní technik všimne, že jsou nainstalovány jiné panely, než jsou uvedeny v dokumentaci skutečného provedení, tak by neměl vydat informaci, že zařízení je schopné bezpečného provozu, neboť neodpovídá dokumentaci skutečného stavu. K vlhkosti ve spínací stanici uvedl, že záleží na rozsahu vlhkosti, a pokud je malý, tak ta vlhkost se vyřeší sama samotným provozem. Obecně u fotovoltaické elektrárny, kdyby byla zasněžená, tak kupř. vějířové podložky jsou umístěny u uzemnění, u paty konzolí, tak to by pro účely revizní prohlídky stačilo omést a podívat se, jestli je to v pořádku. S vypracováním projektové dokumentace skutečného provedení stavby počítali i v odhadu doby odstraňování vad ve znaleckém posudku. Dále Ing. T. S., Ph.D., uvedl, že je možné zároveň s revizí provádět odstraňování vad a že je možné revizi rozdělit na více dílčích částí, jako kupř. obvody stejnosměrného napětí, obvody střídavého napětí, a nemusí všechno dělat jeden revizní technik. Je to efektivnější, protože každý z revizních techniků může mít trochu jinou specializaci, třeba technika, který má specializaci na vysoké napětí „by nenechal měřit nějaké odpory na odpojovačích, protože by to byly asi vyhozené peníze.“ V podstatě všechny uvedené vady revizi trochu brání, ale je předpoklad, že by se průběžně pracovalo na odstraňování jednotlivých vad, které jsou všechny i v mrazu odstranitelné. Kupř. když je kabel zmrzlý, tak jej lze vyhřát zevnitř, tzn. proudem. Většina vad se týká nízkonapěťové části (spojů FV panelů) a u těchto kabelů není problém práce i za nižších teplot, záleží i na rozsahu převazování, tzn. jestli stačí jenom kabel k něčemu přichytit či s ním je třeba nějak manipulovat a kroutit. V tomto směru je vada popsaná nekonkrétně.

179. Poukázal–li žalobce ve svém vyjádření na to, že se nepodařilo v průběhu řízení získat podstatné důkazy týkající se sporných otázek, zejména dokumentaci skutečného provedení stavby (k významu projektové dokumentace pro případ znaleckého zkoumání viz bod 34. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.3.2017, č.j. 2 As 313/2015–492), přílohu č. 2 zápisu o předání a převzetí dokončeného díla označenou jako „Příloha č. 2 – Seznam vad a nedodělků – Elektro část“ a přílohu č. 3 zápisu o předání a převzetí dokončeného díla označenou jako „Příloha č. 3 – Předávací protokol dokumentace ze dne 30.11.2010, tak k tomu zdejší soud uvádí, že to je pravdou. Současně však zdejší soud uvádí, že vyvinul maximální úsilí pro získání co nejpřesnějších odborných závěrů ve světle těch skutkových podkladů týkajících se roku 2010 a 2011, které se doposud v řízení podařilo shromáždit. Zdejšímu soudu se nadto jeví jako nepravděpodobné a spíše i podezřelé, že by se po více jak 10 letech od podání žaloby další dokumenty „zčistajasna“ objevily (kupř. „ztracená“ příloha č. 2 a 3 Zápisu o předání a převzetí dokončeného díla, či dokumentace skutečného provedení stavby). Na druhou stranu však zdejší soud poukazuje na nezpochybnitelný důkaz, kterým jsou fotografie FVE Jeníkov z prosince 2010. FVE Jeníkov byla v prosinci 2010 dokončena tak, jak plyne z fotografií, a tak, jak je zachyceno v Seznamu vad a nedodělků, v prosinci byla připojena k distribuční síti a v lednu 2011 již do této sítě dodávala elektrickou energii. To totiž nebylo žádným způsobem zpochybněno.

180. K návrhu žalobce dále zdejší soud dne 6.6.2024 dokazoval listinou „Zápis o předání a převzetí dokončeného díla, předávací protokol“ týkající se stavby FVE Jeníkov, realizovaných dle smlouvy o dílo č. IP01/20636/SUB/1104/10/002 ze dne 19.10.2010, s lhůtami provedení od 22.10.2010 do 7.12.2010, kdy za objednatele Skanska a.s., Divize Pozemní stavitelství, závod Čechy, je v tomto zápisu uveden a podepsán Ing. O. B. – projektový manažer PT 11, a za zhotovitele BREMA, spol. s r.o., jednatel M. M. Datum a místo podpisu je předtištěno dne 7.12.2010, v Praze. Stejně tak je předtištěno datum zahájení a ukončení přejímacího řízení 7.12.2010. Z této listiny tak nic podstatného pro věc neplyne.

181. Ing. P. H., PhD., pak u jednání soudu identifikoval v zásadě shodně jako posudek VŠB Ostrava vady, kromě položky č. 8 (dokončit vyvázání kabelů od panelů), kterou by za tak závažnou nepovažoval, které mohou mít vliv na revizi pro účely bezpečnosti, když rozvedl odpověď znaleckého posudku ČVUT Praha na otázku č. 6, tedy konkrétně vysvětlil, jaký význam mají jednotlivé vady a nedodělky zachycené v Seznamu vad a nedodělků (respektive v Příloze č. 1 zachycují jejich stav ke dni 26.4.2011), bez těch, které byly odstraněny v prosinci 2010, pro možnost provedení výchozí revize a pro vyslovení pozitivního závěru o bezpečnosti či nebezpečnosti NN části FVE Jeníkov: K vadě č. 2 (dořešit oplocení podél VN) uvedl, že pokud není VN náležitě zabezpečeno, tak se nemůže provozovat. Pokud je to takto myšleno, a šlo by o VN pod napětím, tak by šlo o „obrovský problém“. K tomu zdejší soud uvádí, že dokazováním bylo zjištěno, že v poznámce k tomuto nedodělku je uvedeno, že došlo k odsouhlasení stávajícího plastového oplocení. Za tohoto stavu nelze mít dokazováním postaveno najisto, že by v prosinci VN část vůbec oplocena nebyla, neboť takto vada ani nebyla popsána (viz pojem „dořešit“). Vada č. 3 (zdeformované části konstrukce) podle Ing. H., Ph.D., nejspíše znamená, že jde o vadu, kterou je ve smyslu předcházení dalším poruchám třeba odstranit neprodleně. Pokud jde o elektrickou nebezpečnost, ta může nastat jako sekundární, pokud by např. došlo k prolomení panelu či utržení panelu z důvodu vadné konstrukce. K doplňujícímu dotazu, co by měl revizní technik, který uvidí tuto vadu, udělat, tak podle Ing. H., Ph.D., by na to měl upozornit ve své zprávě. Mělo by to být v revizní zprávě uvedeno jako drobná odstranitelná závada. Dále uvedl, že pokud bude revizní zpráva pozitivní, tzn. s větou, že zařízení je schopno bezpečného provozu, je tam jistá „malá klička“, která se v současné době používá míň, a to „s výjimkou nebo s odstranitelnými nedodělky do určitého termínu“. A tu by měl revizní technik na nebezpečí vadného upevnění panelu nebo vadu konstrukce upozornit provozovatele. K dotazu soudu, zda může revizní technik přerušit provádění revize a pokračovat až poté, co dojde k odstranění této vady, Ing. Hrzina, Ph.D., uvedl, že takto postupovat může, ale měl by o tom udělat zápis, protože revizní zpráva je řízena dokumentacemi a revizní technik by měl mít zapsáno, že upozornil na tuto vadu. K vadě „lokálně krátké Z úchytky“ uvedl, že jde o úchytku fotovoltaického modulu ve tvaru písmene Z, která drží hranu modulu, a pokud je krátká, hrozí její smeknutí. K dotazu soudu, zda taková vada brání revizi nebo připravenosti k revizi, Ing. H., Ph.D., odpověděl, že se zapíše do revize jako zjištěná závada, ale nikoliv bránící spuštění elektrárny, tedy jako odstranitelná závada. Na otázku soudu, zda, aby mohl revizní technik vydat revizní zprávu se závěrem, že zařízení je bezpečné, by se musel vrátit a zkontrolovat, že je tato vada odstraněna, Ing. H., Ph.D., uvedl, že si umí představit, že by se vydala revizní zpráva se závěrem, že zařízení je bezpečné i s těmito vadami, ale byl by tam určený termín dokončení, a to se dělá většinou tak, že revizní technik dá tento termín velice krátký (třeba dva dny). Revizní zpráva je pak do určitého okamžiku platná, ale pokud by vada ve lhůtě nebyla odstraněna a „něco se stalo“, tak by za to nenesl odpovědnost revizní technik. K tomu zdejší soud uvádí, že ohledně povahy a vlivu vady lokálně krátkých Z úchytek na revizi, měla pochybnosti i VŠB Ostrava, s tím, že by takový stav bylo možné zkontrolovat při další revizi. K vadě č. 6 (doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde jsou kabely ve styku s ostrými hranami) Ing. H., Ph.D., uvedl, že jde o problém z hlediska provedení, protože chránička je na kabel nasunutá, což znamená demontáž kabeláže a její znovu nasunutí do chráničky. U chrániček by byl „trošku přísnější“, protože jde o ostrou ocelovou hranu, tj. přímé riziko, a revizní technik by už to měl dát jako závadu k odstranění. K požadavku „dokončit uchycení junction boxu (šrouby skrz) Ing. H., Ph.D., uvedl, že vůbec není zřejmé, co je tím myšleno, a že jako elektrikáře jej „děsí“, pokud by šlo o to, v junction boxu mají být nějaké šrouby skrz. K vadě č. 8 (dokončit vyvázání kabelů od FV panelů) uvedl, že jde o závadu podobnou těm konstrukčním, neboť kabely se při dlouhodobém nevyvázání ve větru pohybují, můžou se proříznout, je to riziko, upozornil by na ně v souhrnné revizní zprávě, ale asi by, zvlášť v časovém tlaku, šlo „dát kladnou revizi“. K vadě č. 9 (ocelové konstrukce reznou), tu by dal k natření s tím, že reznoucí konstrukce pár dnů nebo týdnů vydrží. Pokud jde o vadu č. 10 (doplnit vějířové podložky k uzemnění), tak jde o bezpečnostní riziko do dokončení revize. Tu jde právě o okamžik, kdy by měl revizní technik říci provozovateli, ať tyto podložky doplní, a teprve poté se vrátit. Bez toho by revizi nevydával, protože tato podložka zajišťuje dlouhodobý kontakt konstrukce, a v okamžiku, kdy tam kontakt nebude, konstrukce se dostane pod napětí a může dojít k úrazu elektrickým proudem; systém tak není schopen bezpečného provozu. Pokud jde o vadu č. 11 (předělat uchycení panelů na podélných profilech včetně uchycení, matka v kleci), tu bez posouzení na místě nelze jednoznačně posoudit. K vadě č. 12 (příliš zohýbané propojení kabelů) uvedl, že pokud je tím myšlena nějaká neupravená kabeláž, tzn. špatně vyhnuté zatáčky apod., to se dává do revizní zprávy jako závada, protože uložení kabelů je nějakým způsobem definované, poloměry ohybů kabelů jsou součástí technického listu toho kabelu atd., takže by šlo o to na místě určit, jak moc je tato vada závažná. Buď by ji revizní technik mohl dát k okamžitému odstranění, anebo vyslovit „negativní revizi“. U vady č. 13 (doložit UV odolnost šedých chrániček) jde o situaci, kdy reviznímu technikovi chybí podklady, protože revizní zpráva se neskládá jenom z prohlídky a z měření, ale i z kontroly technických listů jednotlivých materiálů. Tzn. že revizní technik by měl chtít vidět, že ty chráničky jsou UV odolné, aby byl schopen garantovat, že do lhůty, kterou na svoji odpovědnost do příští revize stanoví, chráničky vydrží. K vadě č. 14 (vyčistit AB rozvaděče + seřídit dveře) uvedl, že jde o míru znečištění, obzvláště v zimním období, pokud jde o vliv vady na revizi, tak bez znalosti situace na místě na to nelze jednoznačně odpovědět. Vada č. 15 (TS – úklid, dodělat ucpávky, dopojit NN) znamená, že jde o ucpávky do trafostanice s tím, že úklid trafostanice je důležitá věc před jejím spuštěním. Vysoké napětí dokáže přeskočit na poměrně velkou vzdálenost (jde o centimetry až desítky centimetrů) a v okamžiku, kdyby v trafostanici bylo něco špatně uklizeno, nebyly udělány ucpávky, a pronikla tam vlhkost, tak trafostanice se stává nebezpečnou. Proto by revizi na neuklizenou trafostanici Ing. H., Ph.D., nepodepsal. K vadě č. 19 (zapojeny 3 druhy panelů ZKX 190, ZKX 185 a LDK 195) uvedl, že jde o konstatování, že jsou na FVE tři druhy panelů. Pokud jsou v projektové dokumentaci, dle které by revizní technik vydával revizní zprávu, tak ji lze vydat. Pokud by šlo o jiný typ než v projektové dokumentaci, nelze revizní zprávu vydat, protože revizní technik ověřuje i soulad skutečného provedení s projektovou dokumentací (a to je právě i to, kvůli čemu trvá revize mnoho hodin). K vadě č. 20 uvedl, že pokud jde o vlhkost ve spínací stanici, bylo třeba vyžádat si manuál jednotlivých přístrojů, zda jsou schopny pracovat při dané vlhkosti, která by se naměřila přístrojem, a podle toho by se revizní technik rozhodl. Pokud však nateče do trafostanice, tak revizní technik nemůže dělat revizi, ale za provozovatele musí někdo odborně způsobilý trafostanici odstavit, pokud je nebezpečná. Ale z takto popsané vady nelze zjistit, kolik vlhkosti ve stanici bylo. K úklidu staveniště Ing. H., Ph.D., uvedl, že to souvisí s místy, která mají být bezpečné. U úklidu staveniště jde kupř. o to, že u rozvaděčů se kontroluje i to, že před ním má být 80 cm nebo 1 m volného prostoru, a pokud je tam složený stavební materiál, tak jde o bezpečností odstranitelnou závadu, případně jde vyslovit i závěr, že zařízení není schopné bezpečného provozu. Tu zase záleží na tom, co bylo úklidem staveniště myšleno. K vadě č. 27 (netěsná krabička na FV panelu) Ing. H., Ph.D., uvedl, že s touto vadou souvisí prvky zahrnující vodu, elektřinu, úraz, tedy riziko. Jde o závažnou vadu, která je odstranitelná buď výměnou panelu nebo jeho odpojením, což lze v okamžiku výstavby realizovat za 20 minut. K vadě č. 33 (předělat uchycení svazků kabelů u panelů), uvedl, že vada je stejně závažná jako v případě uvolněného kabelu apod. Tzn. jakmile jsou kabely někde, kde je svazek uvolněný, tak se může časem v podstatě poškodit, ale tuto vadu jde uložit odstranit v kratší lhůtě. U vady popsané jako „zapojit definitivní odpojovače (viz SOD)“ Ing. H., Ph.D., uvedl, že nelze poznat, o co se jedná.

182. K dalším dotazům soudu, pokud jde o možnost revize a odstraňování vad FVE v zimním období, z odpovědí Ing. H. Ph.D., vyplynulo, že podmínky v zimním období mohou být z hlediska odstraňování vad problematické. Nebylo představitelné, aby za daného stavu (dle fotografií a počasí v prosinci roku 2010) byly dodrženy všechny požadavky ČSN EN 62446, která sice v daném období již byla platná, nicméně se vyskytovala pouze v anglickém jazyce (nachází se v ní kupř. požadavek na provedení zkoušky zkratu, kterou lze provést jen za dostatečné intenzity slunečního záření). Pokud jde o odstraňování vad v zimě, tak lze vytvořit podmínky, kdy by vady byly odstranitelné. Kupř. by se temperovala trafostanice, postavil by se stan okolo rozvaděče, protože spojaři pracují ve výkopu v zimě a spojují kabely, které jsou citlivé na vlhko, a takto by měli dané místo zabezpečené. To však stojí peníze a trvá to delší dobu, a třeba s kabely se nesmí manipulovat při teplotách, které jsou nižší než 5 °C. Dále Ing. H., Ph.D., odkázal na „ostravský posudek“ (čtený u jednání soudu dne 6.6.2024, kterého se účastnil), kde je podle jeho názoru správně popsáno, pokud by se práce rozdělila mezi více lidí, za kolik hodin by se to dalo zvládnout, pokud by kupř. elektrikářům přálo počasí (tj. nemuseli by se brodit metr hlubokým sněhem, kdy lze předpokládat, že by „někteří s odkazem na zákoník práce toto odmítli“).

183. K dotazu žalobce Ing. H., Ph.D., zdůraznil, že dokumentace skutečného provedení je pro revizního technika zásadní. Bez tohoto dokumentu by revizní technik neměl zahájit revizi, stejně tak by neprováděl revizi, pokud by zjistil, že v dokumentaci jsou uvedeny jiné FVE panely, než jaké byly ve skutečnosti nainstalovány; v takovém případě vyčká na opravu dokumentace projektantem.

184. K návrhu žalobce v této souvislosti soud dokazoval technickou zprávou Ing. J. M., v níž je uvedeno, že celkově bude instalováno 26 304 kusů panelů ZKX–190D (190Wp). Dále dokazoval prohlášením o změně stavby před dokončením ze dne 10.12.2010, která je součástí spisu stavebního úřadu na FVE Jeníkov, v níž je uvedeno, že oproti původní projektové dokumentaci, dle níž měly být použity panely typu Phonosolar CNPV 275–P o jmenovitém výkonu 275 Wp, budou ve skutečnosti použity panely ZKX 190D, a jelikož se jedná o panely s výrazně vyšší účinností, došlo k nárůstu instalovaného výkonu na 4 997,76 kWp. Podle seznamu vad a nedodělků však ve skutečnosti byly nainstalovány 3 druhy FV panelů ZKX 190, ZKX 185 a LDK 195 (viz též bod 103 tohoto rozsudku). Zjevně jde o označení typu a jmenovitého výkonu panelu. K tomu zdejší soud zcela vychází z výše citovaného vyjádření Ing. H., Ph.D., že revizní technik musí v takovém případě vyčkat na opravu (aktualizaci) dokumentace projektantem.

185. K dotazu žalobce Ing. H., Ph.D., zopakoval, že provedení revize bránila vada týkající se chrániček. Dále se vyjadřoval k vadám č. 16 až 18, ty ale byly odstraněny již v prosinci 2010.

186. K otázkám osoby zúčastněné na řízení zdůraznil, že sám není revizním technikem, ale jeho práce spočívá ve školení revizních techniků. Dále zopakoval, jaké vady vnímá jako významné. Zdůraznil, že u chrániček je problém v tom, že je natažená na kabelu, který někde končí a někde začíná a je zapojený. Tzn. že aby mohla být chránička na kabel lokálně nasunuta, kabel by se měl odpojit, protože chráničky se dávají při protahování toho kabelu (chránička je v podstatě trubka). Při opravách, když se stane, že se chránička třeba poškodí a nejde vyměnit, tak se chránička podélně rozřízne, nasadí se na to, obejme svorkami. K dotazu na opravy vad Ing. Hrzina, Ph.D., uvedl, že na FVE o 4 MW by taková práce trvala několik dnů, s nasazením více lidí rychleji, nicméně některé práce se (ve výkopu, na trafu) nedají dělat kupř. ve 20 lidech, protože se do takového prostoru nevejdou.

187. K tomu zdejší soud uvádí, že lze rozumně předpokládat, že někde chráničky byly a někde nebyly (jde o plastové trubky, které se navlékají na kabely). K jejich doplnění tudíž mohlo dojít i postupem popsaným Ing. H., Ph.D., používaným při opravách, tedy že se stávající chránička podélně rozřízne, nasadí se chybějící část a obejme svorkami. Že by oprava chrániček trvala několika pracovníkům několik dnů, to shodně s Ing. H., Ph.D., uváděl i Ing. H.

188. Pokud jde o doplnění vějířových podložek k uzemnění, k tomu Ing. H, Ph.D., uvedl, že již zmíněný časový odhad se mu jeví jako reálný, stejně tak, pokud jde o narovnání kabelů, záleží na tom, o jaké místo jde, přičemž tuto vadu může odstraňovat více lidí. V trafostanici mohou naopak pracovat dva max. tři lidé. Kabelová spojka se dělá ve výkopu třeba půl dne, ve dvou lidech. Pokud jde o netěsnou krabičku na FV panelu, tak její výměna trvá cca 20 minut.

189. K dotazu osoby zúčastněné na řízení Ing. H., Ph.D., uvedl, že za pomocí zvláštního vybavení a podmínek (nutně popsaných ve stavebním deníku) by bylo možné vady i v prosinci do konce roku 2010 hypoteticky odstranit. Pracoviště by muselo být zajištěno tak, aby bylo bezpečné (tj. kupř. u zprohýbaných kabelů zajistit teplotu nad 5 °C). Zdejší soud k tomu uvádí, že Ing. T. S., Ph.D., zmínil, že kabely se v takovém případě mohou zahřát elektrickým proudem.

190. U jednání dne 6.6.2024 zástupce osoby zúčastněné na řízení předložil Ing. H., Ph.D., k nahlédnutí „své“ revizní zprávy, k nimž však Ing. H. neuvedl nic zásadního. Naopak zdůraznil, že podle číslování některé zprávy chybí, chybí projektová dokumentace, a že revizní zprávy jsou „pomotané“.

191. Jak zdejší soud dokazováním dne 4.9.2024 ověřil, šlo kromě revizních zpráv, kterými již zdejší soud dokazoval, i o kopii zprávy o revizi na montáž VN koncovek na odpínači 22 kV (na stávajícím stožáru č. 8 v k.ú. Jeníkov u Duchcova) ze dne 19.11.2010, č. 19/11/2010/094, vypracovanou revizním technikem V. K., tedy revizní zprávu, která se netýká NN části FVE Jeníkov). Dále šlo o revizní zprávy M. V. ze dne 18.11.2010, přičemž k upřesňujícímu dotazu soudu, pokud jde o revizní zprávu na uzemňovací sítě, Ing. H. Ph.D., uvedl, že revizní technik nemůže z logiky věci hodnotit řady konstrukcí s FV panely, které nejsou ještě namontovány. Musí specifikovat konkrétní řady, které hodnotil. K revizi na uzemňovací síť dále mimo jiné uvedl, že listiny mu předložené se zdají „divné“, neboť chybí přílohy měření a uzemňovací síť není definována.

192. U jednání dne 4.9.2024 pak byly položeny obdobné upřesňující otázky Ing. M. H. a Ing. T. S., Ph.D., a jejich odpovědi pro přehlednost zdejší soud shrnul výše v návaznosti na výsledky dokazování jimi podanými znaleckými posudky.

193. Tím bylo dokazování dne 4.9.2024 vyčerpáno.

194. Měl–li tedy zdejší soud postupovat podle schématu, kdy měl nejprve zjistit stav dokončenosti FVE Jeníkov umožňující provést její výchozí revizi (“Předně by měl určit, kdy byla FVE Jeníkov stavebně dokončena a zda v tomto období splňovala požadavky k zajištění bezpečnosti práce tak, aby mohl revizní technik vydat revizní zprávu toto osvědčující. Následně by se měl zabývat tím, kdy žalovaný mohl OZNŘ vyzvat k doložení revizní zprávy prokazující bezpečnost celé elektrárny…“), tak dokazováním bylo zjištěno, že FVE Jeníkov ke dni 15.12.2010 vykazovala některé vady související s bezpečností NN části, které mohly být na pokyn revizního technika vykonávajícího revizi za účelem posouzení bezpečnosti odstraněny, aby bylo možné vydat revizní zprávu pro účely licenčního řízení. Že šlo o odstranitelné vady, a to v poměrně krátké době, na tom panovala mezi znalci shoda. Protože nebylo prokázáno, že by ke dni 15.12.2010 byla zpracována dokumentace skutečného provedení stavby, zejména s ohledem na jiný typ použitých FV panelů, musela by být rovněž pro revizního technika zpracována (aktualizována) dokumentace skutečného provedení díla a shromážděny potřebné doklady k montovaným a zapojeným výrobkům (FV panely, šedé chráničky). Dále bylo třeba doplnit lokálně chráničky na kabely tam, kde byly kabely ve styku s ostrými hranami (tedy v místech, kde chyběly), dokončit uchycení (jednoho) junction boxu (tu jde o vadu marginální), doplnit chybějící vějířové podložky k uzemnění (i když tu žádný ze znalců neidentifikoval technickou normu, která by přímo právě tyto podložky ke konstrukcím panelů nařizovala, nicméně Ing. H., Ph.D., i VŠB Ostrava se shodli na jejich významu z hlediska uzemnění do budoucna s ohledem na pohyby materiálu), narovnat příliš zohýbané propojení panelů či svázat nebo upevnit příliš uvolněné kabely (pokud by byly natolik zohýbané či volné, že by bránili revizi, což nebylo postaveno najisto), eventuálně opravit krátké Z úchytky, dále bylo třeba uklidit trafostanici, dodělat v ní ucpávky a dopojit v ní NN, opravit jednu netěsnou krabičku na FV panelu a seřídit dvířka od rozvaděče (tu jde o vady marginální opravitelné v řádu minut), stejně jako eventuálně vysušit spínací skříň na výrobcem povolenou míru vlhkosti. Je třeba poukázat na to, že rozsah vad nebylo možné dokazováním do všech podrobností zjistit, ale časová dotace 3 až 5 dnů na takové opravy ve více pracovnících odpovídá závěrům znalců, neboť z nich bylo zřejmé, že nejvíce práce by zabralo doplnění chrániček a výměna Z úchytek, pokud by se tyto vady vyskytly ve větším rozsahu (za předpokladu, že by nedošlo k postupu, na kterém se jako na možné variantě shodla VŠB Ostrava s Ing. H., Ph.D., že by se Z úchytky zkontrolovaly při příští revizi).

195. Nejvyšší správní soud rovněž ve svém zrušujícím rozsudku akcentoval část B vyjádření osoby zúčastněné na řízení ze dne 5.1.2022 (zdejší soud se jím má zabývat); v něm osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že výzva žalovaného k odstranění nedostatků podání ze dne 25.11.2010 požaduje doplnění „revizní zprávy elektrického zařízení“, nikoliv výchozí revizní zprávy prokazující bezpečnost celé elektrárny, přičemž z textu výzvy není seznatelné, že by skutečně mělo jít o revizi prokazující bezpečnost celé elektrárny, a nikoliv pouze o dílčí revizní zprávy konkrétních elektrických zařízení (např. kabelové rozvody). K tomu zdejší soud uvádí, že o tom, že v tomto směru pochybil i žalovaný, není sporu.

196. Dále osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření ze dne 5.1.2022 uvádí, že revizní zpráva byla žalovanému předložena dne 10.12.2010 a že téhož dne mohl žalovaný objevit nedostatečnost předložené revizní zprávy a vyzvat osobu zúčastněnou na řízení k doplnění revizní zprávy, která prokazuje bezpečnost celé elektrárny.

197. Zdejší soud k tomu uvádí, že předpoklad osoby zúčastněné na řízení, že by tak žalovaný učinil téhož dne, nesdílí. Nicméně s ohledem na dobu zbývající do konce roku 2010 není nereálné, že tak žalovaný mohl učinit kupř. do tří dnů, a to i telefonicky či emailem (to ostatně ani nebylo rozporováno účastníky řízení u jednání a je to podepřeno níže shrnutým dokazováním). Rozumným odhadem lze dospět k závěru, že by 13.12.2010 (tedy do 3 dnů od doložení dílčí revizní zprávy M. V. žalovanému) již osoba zúčastněná na řízení věděla, že je třeba provést revizi prokazující bezpečnost celé FVE Jeníkov, a začala by vyvíjet maximální úsilí, aby do konce roku odstranila vady díla s vlivem na bezpečnost (viz rovněž bod 119 tohoto rozsudku) a výchozí revizní zprávu žalovanému doložila.

198. Zdejší soud k tomu dokazoval pasážemi svědecké výpovědi Ing. M. S., tehdejšího zaměstnance žalovaného na úseku vydávání licencí (protokol o hlavním líčení u Krajského soudu v Brně konaném dne 21.6. až 30.6.2021, sp. zn. 52 T 2/2021), v nichž Ing. M. S. popisuje, že ke konci roku mohla mít výzva k doložení dokladů formu emailu i telefonickou, a pokud žadatel nekomunikoval, řízení se přerušilo a posílala se příslušná výzva. V roce 2010 byly podány stovky žádostí, svědek měl na starosti cca 700 licenčních řízení za rok. K dotazu, co by se stalo, když by k výzvě žalovaného žadatel doplnil podklad dne „20.12.“, svědek uvedl, že by se následně udělila licence, a k dotazu na časové upřesnění uvedl, že to nedokáže odhadnout. „Pokud by se to doručilo a vy byste si přijeli osobně a převzali licenci, tak třeba hned.“ Ani žalobce, ani žalovaný nadto takovou praxi nečinili u jednání spornou. Z nijak nezpochybněného vyjádření žalovaného u jednání dne 27.4.2023 vyplynulo, že s ohledem na hektické období a množství žádostí se u žalovaného pracovalo do večera a přes víkendy, k odstranění vad se vyzývalo i telefonicky. Zdejší soud s ohledem na zásadu rovného zacházení (požadavek nezvýhodňování osoby zúčastněné na řízení oproti jiným žadatelům o licenci v období závěru roku 2010, který akcentoval Nejvyšší správní soud ve svém posledním zrušujícím rozsudku) vychází pro další posouzení z této nezpochybněné praxe žalovaného; současně vychází z toho, že osoba zúčastněná na řízení by nemohla být oproti ostatním žadatelům o licenci ani zvýhodněna, ani znevýhodněna. Pokud jde o praxi žalovaného na konci roku 2010, tak z dokazování odpovědí žalovaného na žádost o poskytnutí informace vyplynul rovněž závěr, na kterém se u jednání dne 27.4.2023 shodli účastníci řízení a osoba zúčastněná na řízení, že ze všech žádostí o licenci v roce 2010, u nichž byly poslední podklady doloženy žalovanému v prosinci roku 2010 (šlo celkem o 735 žádostí), pouze u jedné došlo k tomu, že licence nebyla vydána do konce roku 2010.

199. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření ze dne 5.1.2022 zdůraznila, že i kdyby zdejší soud nevzal za prokázané, že dne 14.12.2010 bylo energetické zařízení FVE Jeníkov dokončeno v takovém rozsahu, aby mohla být revizní zprávou prokázána bezpečnost celé elektrárny, pak toto dovozuje v souvislosti s prvním paralelním připojením dne 23.12.2022 k distribuční soustavě ČEZ. Tento předpoklad však vyvrátili znalci a ani zdejší soud jej nesdílí. Je třeba ovšem konstatovat, že pracovníci ČEZ Distribuce, a.s. by si nepochybně (ve shodě se stanoviskem žalovaného) všimli, že není osazená druhá trafostanice a že není osazena jedna řada stringu FVE panely (viz stav na fotografiích ze dne 13.12.2010). K připojení k distribuční síti dále žalovaný u jednání dne 6.1.2022 k dotazu zdejšího soudu ke stavu dokončenosti nutného pro připojení k distribuční síti uvedl, že přestože kontrola, respektive prohlídka prováděná pracovníky ČEZ Distribuce a.s., není tak obšírná jako několikadenní revizní činnost revizního technika při provádění výchozí revize elektrárny, která by podle slov žalovaného u elektrárny tohoto typu trvala zhruba 4 až 5 dnů, a nelze je klást naroveň, tak velkých nedostatků (zjevných nedodělků) základních komponentů elektrárny by si tito pracovníci museli všimnout. Dokladem o bezpečnosti FVE Jeníkov však tento důkaz není.

200. Zdejší soud dále zdůrazňuje, že závěry VŠB Ostrava v mnohém doplňují závěry ČVUT Praha a možnost provedení revize i v zimním období nakonec připustil i Ing. H., Ph.D., u jednání v rámci upřesňujících a doplňujících odpovědí k podanému znaleckému posudku. I v zimním období, tedy v prosinci 2010, bylo možné provést výchozí revizi na FVE Jeníkov, což ostatně koresponduje s vyjádřením žalovaného i s praxí, která v roce 2010 panovala (viz odpověď žalovaného, z níž plyne, že i praxe byla taková, že v listopadu a prosinci 2010 probíhaly výchozí revize na fotovoltaických elektrárnách žadatelů o licenci, a kromě jednoho žadatele všichni licenci získali). Znalci se shodli v tom, že jde o vady poměrně rychle odstranitelné, některé v řádu minut (uchycení junction boxu, netěsná krabička na FV panelu), jiné za vynaložení zvýšeného úsilí za použití kupř. vyhřívání (kdy se znalci shodli v tom, že určující je i rozsah vlhkosti, který není blíže popsán) či v případě příliš zohýbaných kabelů na NN části je tyto možné vyhřát elektrickým proudem. Že by některá z vad a nedodělků byla z hlediska bezpečnosti fatální a neodstranitelná, či že by nějaký komponent NN části nejpozději po 18.12.2010 chyběl, to z ničeho neplyne. Podle zdejšího soudu je ve světle všech důkazů neudržitelná konstrukce, že by na fotovoltaickou elektrárnu v daném období, která je nejpozději ke dni 18.12.2010 (tedy v podstatě v polovině prosince 2010) kompletně osazena všemi FV panely a nadto je schopna o několik dnů později připojení k distribuční síti, byť s vadami a nedodělky výše vymezenými, bylo možné nahlížet jako na konci roku 2010 nedokončenou, teprve budovanou, či nějakým způsobem před žalovaným, co do jejího stavu a instalovaného výkonu (ten dávají nainstalované FV panely) „zfalšovanou“ (tj. nelze na ni nahlížet jako na elektrárny, které vůbec nebyly na konci roku 2010 osazeny FV panely a připojeny k distribuční síti a nebyly tudíž ani schopné výroby elektrické energie).

201. Pokud by dne 13.12.2010 osoba zúčastněná na řízení věděla, že potřebuje pro účely licenčního řízení doložit zprávu o výchozí revizi pro účely bezpečnosti, tak by rozumným odhadem za vynaložení očekávatelného mimořádného úsilí nalezla do 15.12.2010 revizního technika, který by ve spolupráci s více kolegy po částech započal provádět revizi NN části a poukázal by na výše popsané vady, tak jejich odstranění by při přiměřené dotaci pracovní síly zabralo 3 až 5 dnů (v tu dobu by již došlo i k položení trafostanice, umístění posledních panelů do stringu, úklidu a opravám mimo jiné konstrukcí a „omeg“ prováděným do 18.12.2010 dle popisu J. K.), a zároveň by zhotovitel s projektantem připravili reviznímu technikovi dokumentaci skutečného provedení stavby (ta by mohla být připravena i za jeden den), tak by nejpozději dne 20.12.2010 mohla započít revizní činnost. Podle zdejšího soudu nic nevylučuje, že práce na výchozí revizi bezpečnosti mohly probíhat po jednotlivých částech FVE Jeníkov a ve více pracovnících (revizní technik si mohl přibrat „k ruce“ další revizní techniky na jednotlivé části a jejich výstupy pak zkompletovat), jak ostatně doporučovali i soudem vyslechnutí znalci, zejména s ohledem na rozsah FVE Jeníkov.

202. Poté by dne 29.12.2010 mohla být osobě zúčastněné na řízení předána revizní zpráva. Zdejší soud počítá s 9 dny na provedení revize a vypracování revizní zprávy, což považuje ve světle závěrů odborníků za dostatečnou časovou dotaci. Nelze si rozumně představit jiný běh věcí, než že by osoba zúčastněná na řízení obratem, tedy dne 29.12.2010, přivezla zprávu o výchozí revizi bezpečnosti FVE Jeníkov žalovanému, kterému by nic nebránilo do konce roku 2010 vydat osobě zúčastněné na řízení licenci, neboť možnost takového postupu potvrdil sám žalovaný a vyplynula i z dokazování zdejšího soudu (a zdejšímu soudu je i z úřední činnosti známo, že žalovaný licence v roce 2010 vydával i poslední den roku a žadatelé o licenci si jezdili osobně je převzít). Žalovaný by tedy dne 31.12.2010 vydal osobě zúčastněné na řízení licenci, která by ji téhož dne nepochybně osobně převzala.

203. Účinky žalobou napadené licence vydané v roce 2010 tudíž nebyly zpochybněny, a proto zůstávají zachovány, neboť pokud by žalovaný dne 13.12.2010 vyzval osobu zúčastněnou na řízení k doložení řádné revizní zprávy osvědčující bezpečnost NN části FVE Jeníkov, ta byla v takovém stavu, že by osoba zúčastněná na řízení byla schopna za vynaložení očekávatelného úsilí tento doklad žalovanému včas, nejpozději dne 29.12.2010, doložit. K tomuto závěru dospěl zdejší soud poté, co vyvinul maximální úsilí o odstranění Nejvyšším správním soudem vytčené vady nepřezkoumatelnosti jeho předchozího rozsudku, přičemž se zabýval i ostatními revizními zprávami M. V., jak mu uložil Nejvyšší správní soud, a zjišťoval stav FVE Jeníkov z hlediska dokončenosti pro účely provedení výchozí revize; pokud jde o otázky čistě odborné, na ty se dotazoval znalců. Algoritmem popsaným v posledním zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu tedy zdejší soud zjistil, jaký byl stav FVE Jeníkov v prosinci 2010, a poté, když by žalovaný vydal výzvu k doložení řádné revizní zprávy, jak dlouho by revize trvala a za jak dlouho by mohlo dojít k jejímu doložení žalovanému a vydání licence. S využitím tohoto algoritmu zdejší soud dospěl k závěru, že by se tak stalo ještě v roce 2010, a to 31.12.2010. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30.9.2021, č.j. 8 As 127/2019–288, uvedl, že „V případě, že by však krajský soud dospěl k závěru, že licence měla být vydána ještě do konce roku 2010, je dle Nejvyššího správního soudu možné zvážit i zamítnutí žaloby. V takovém případě by totiž rozdíl v době, od které byla nyní vydaná licence v účinnosti (22. 12. 2010), od krajským soudem nově určené doby účinnosti (nejpozději 31. 12. 2010), byl tak minimální, že by dle kasačního soudu bylo možné zvažovat i to, zda je v takové situaci nutné prolamovat pravomoci vymezené správnímu soudu v § 78 s.ř.s.“ Právě k závěru, že licence mohla být vydána do konce roku 2010, zdejší soud dospěl. Pak tedy zdejší soud dovodil, že účinky napadené licence vydané dne 22.12.2010 zůstávají zachovány v roce 2010, a tedy že není důvod pro prolomení pravidla soudního přezkumu správního rozhodnutí napadeného správní žalobou obsaženého v § 78 s.ř.s.

204. S ohledem na výše uvedené zdejší soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

205. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zdejší soud ve věci rozhodoval opakovaně, tudíž rozhodoval komplexně jak o nákladech vzniklých v řízení před zdejším soudem, tak o nákladech, které vznikly v řízení o kasačních stížnostech (§ 110 odst. 3 s.ř.s.). Tyto náklady přitom tvoří jediný celek a soud o jejich náhradě rozhoduje jediným výrokem vycházejícím z § 60 s.ř.s.

206. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému nenáleží; to by formálně mohlo náležet žalovanému, ten však náhradu nákladů nepožadoval a ani mu žádné náklady vynaložené nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, a proto zdejší soud rozhodl tak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

207. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak o nákladech soud rozhodl tak, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala; osoba zúčastněná na řízení náhradu žádných nákladů řízení nepožadovala.

Poučení

I. Shrnutí žaloby II. Shrnutí vyjádření žalovaného III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení IV. Posouzení věci IV.a Aktivní legitimace IV.b Východiska přezkumu zdejšího soudu IV.c Předchozí řízení IV.d Skutečnosti rozhodné ze správního spisu IV.e Doložení vlastnického či užívacího práva k energetickému zařízení IV.f Prokázání finančních předpokladů IV.g Doložení technických předpokladů V. Náklady řízení