62 C 95/2023 - 153

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci kupní smlouvu na převod vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vymezené v bytovém domě č.p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota], to vše v katastrálním území [adresa] – [Anonymizováno], obci [adresa], k bytové jednotce náležejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech předmětnému domu a předmětného pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to za kupní cenu ve výši 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovanému na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 76 956 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci a), b) si dne 13. 2. 2023 podali u soudu žalobu, kterou se domáhali nahrazení vůle žalovaného. Svou žalobu odůvodnili tím, že žalovaný je ke dni podání žaloby zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník bytové jednotky číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], v části obce [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]-[Anonymizováno], obci [adresa]. K bytové jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Žalobci jsou dlouholetí, již 49 let, nájemci předmětného bytu, který je v současné době prohlášením vlastníka vymezen jako bytová jednotka. Tato byla ještě jako byt přenechána do užívání a nájmu na základě rozhodnutí ObNV v [adresa] o přidělení bytu ze dne 22. 2. 1974. Následně byl předmětný dům v roce 1998 převeden do vlastnictví Bytového družstva [adresa]. Tím vstoupilo bytové družstvo do práv a povinností původního pronajímatele. Žalovaný byl od 3. 5. 2012 do 17. 3. 2016 předsedou představenstva Bytového družstva [adresa]. Bytová jednotka je bytem o velikosti 3 + 1 umístěná ve 2. nadzemním podlaží domu na [adresa] a je plně vybaven. Žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky na základě kupní smlouvy s odkládací podmínkou ze dne 10. 6. 2015, když návrh na vklad vlastnického práva byl podán 15. 2. 2021. Předmětnou bytovou jednotku zakoupil žalovaný za kupní cenu 500 000 Kč. Žalobci dne 30. 8. 2014 zjistili, že bytové družstvo nabízí tuto bytovou jednotku k prodeji prostřednictvím webové stránky www.sreality.cz za kupní cenu 400 000 Kč. Z tohoto důvodu přípisem z 15. 9. 2014 oslovili bytové družstvo s tím, že je byt inzerován k prodeji, avšak oni jakožto nájemci mají zájem o jeho koupi, přičemž žalobcům jako nájemcům této jednotky svědčilo předkupní právo. V roce 2014 ze strany bytového družstva nebyly provedeny žádné kroky k převodu vlastnického práva k bytové jednotce na žalobce. V dubnu 2015 došlo k posunu ve věci, když přípisem z 22. 4. 2015 žalobci opětovně bytové družstvo informovali o tom, že o bytovou jednotku mají zájem s tím, že vyzvali družstvo, aby jim zaslalo návrh kupní smlouvy v takové podobě, aby byl vklad vlastnického práva dle této smlouvy možný. Žalobci projevili zájem o koupi bytové jednotky a pouze požadovali, aby převod vlastnického práva byl po právu, když namítali, že nabídka k odkupu bytové jednotky nesplňuje kritéria požadovaná zákonem a z tohoto důvodu je neplatná. Na tyto požadavky však družstvo nereflektovalo. Bytové družstvo prostřednictvím své zástupkyně oslovilo žalobce přípisem z 11. 6. 2015 s tím, nechť přijmou nabídku ke koupi bytové jednotky, a to do 6 měsíců, jinak bude vlastnické právo převedeno na třetí osobu, a to na žalovaného, dle kupní smlouvy s odkládací podmínkou ze dne 10. 6. 2015. Kupní cena byla sjednána na částku 500 000 Kč a žalovaný ji měl uhradit do 31. 3. 2016. Žalobci opětovně argumentovali tím, že kupní smlouva uzavřená mezi bytovým družstvem a žalovanými je absolutně neplatná a nemůže být způsobilá pro převod vlastnického práva, a to z toho důvodu, že členská schůze bytového družstva nevyslovila v souladu s čl. 31.1. písm. v) stanov souhlas s prodejem této bytové jednotky kupujícímu, a současně podle § 751 zákona č. 90/2012 Sb. absentuje souhlas členů družstva před jejím uzavřením. Absence tohoto souhlasu všech dotčených členů družstva a rozhodnutí členské schůze bytového družstva před uzavřením této kupní smlouvy, tak způsobuje absolutní neplatnost daného právního úkonu, tj. kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2015, který není možné dodatečně zhojit. Výsledkem celého procesu uzavírání smlouvy na převod vlastnického práva k bytové jednotce je ten, že bytové družstvo předložilo žalobcům neplatnou nabídku k odkupu bytové jednotky, kdy žalobci na tuto skutečnost poukazovali a chtěli tuto nabídku i samotnou kupní smlouvu uvést právně do pořádku. Žalobci jsou toho názoru, že jim se strany bytového družstva nebyla bytová jednotka řádně nabídnuta ke koupi a jejich předkupní právo tak stále trvá, když mají za to, že v souladu s § 2144 odst. 1, odst. 3 občanského zákoníku je zachováno předkupní právo k předmětné bytové jednotce a mohou se jej po žalovaném domáhat, a to za stejných podmínek, za kterých tuto nemovitost koupil. Jelikož žalovaný nabyl vlastnické právo k bytové jednotce dle kupní smlouvy z 10. 6. 2015 na základě návrhu na vklad ze dne 15. 2. 2021, počíná dnem následujícím, běh promlčecí doby žalobcům domáhat se převodu vlastnického práva k bytové jednotce, neboť tehdy mohlo být právo vykonáno poprvé, promlčecí doba tak skončila 15. 2. 2024. Žalobci se pokoušeli domoci se práv soudní cestou, a to žalobou na určení neplatnosti kupní smlouvy vedené u Okresního soudu v [adresa] pod spis. zn. [spisová značka], ve kterém byli poučeni o nedostatku naléhavého právního zájmu s tím, že je na místě využít postup dle § 2144 občanského zákoníku. Ve snaze předejít dalšímu soudním sporu oslovili žalobci ihned na chodbě soudu žalovaného s tím, že mají zájem daný byt koupit. Stanovisko k tomuto návrhu žalovaný žalobcům nesdělil s tím, že se musí seznámit důkladně s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 26 Cdo 3862/2015 a poté se definitivně rozhodne. Namísto sdělení svého stanoviska však žalovaný zaslal žalobcům výpověď z nájmu bytové jednotky datovanou 21. 11. 2022, která jim byla doručena 6. 12. 2022. Výpověď je koncipována podle § 2288 odst. 5, písm. b) občanského zákoníku, a to bytovými potřebami pro syna žalovaného. Jelikož žalobci nesouhlasí s oprávněností výpovědi podali dne 20. 1. 2023 žalobu, kterou se domáhají stanovení, že výpověď z bytové jednotky je neoprávněná. Žalobci jsou stále nájemci bytové jednotky, a proto jim svědčí předkupní právo k bytové jednotce, čehož si musí být žalovaný vědom, neboť právě z tohoto důvodu byla žalobcům dána výpověď z nájmu bytové jednotky proto, aby nájemní vztah skončil a tím také předkupní právo žalobců. Žalobci opakovaně vyzývali žalovaného k prodeji bytové jednotky, když platnost jak nabídky na odkup, tak samotné kupní smlouvy, na základě, které se žalovaný stal jejím vlastníkem, opakovaně napadají neplatností a učinili, tak dostatek právních kroků před podáním žaloby. Žalobci se domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci kupní smlouvu na převod vlastnického práva k výše vymezené bytové jednotce za kupní cenu 500 000 Kč, tj. za částku, za kterou žalovaný předmětnou nemovitost do svého vlastnictví nabyl a taktéž se domáhají náhrady nákladů řízení. U jednání žalobci na podané žalobě setrvali.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 19. 4. 2023 uvedl, že nárok uplatněný v žalobě ani zčásti neuznává, a to ani co do základu. Výlučným vlastníkem nemovité věci, a to bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nacházející se v bytovém domě č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]v části obce [adresa], stojícím na pozemku parc. č. [hodnota], k níž přináleží podíl na společných částech domu ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a podíl na pozemku parc. č. [hodnota] ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa]-[Anonymizováno], obec [adresa] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] bylo v roce 2015 [právnická osoba] [Anonymizováno]. Tato bytová jednotka byla na základě kupní smlouvy ze dne 11. 6. 2015 uzavřené mezi bytovým družstvem a žalovaným převedena z Bytového družstva do výlučného vlastnictví žalovaného. Ke dni 15. 2. 2021 byl žalovaný zapsán do katastru nemovitostí jako její výlučný vlastník. Nájemci bytové jednotky byli ve shora uvedeném období žalobci a), b) jako manželé. Tito se stali jejími uživateli na základě rozhodnutí ObNV [adresa] o přidělení bytu ze dne 22. 2. 1974, respektive dohody odevzdání a převzetí bytu. Dům byl převeden v roce 1998 kupní smlouvou z [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] do výlučného vlastnictví bytového družstva, které jako jeho nový nabyvatel vstoupilo do práv a povinností původního pronajímatele. Podáním ze dne 2. 11. 2022 učinil žalovaný výpověď z nájemního vztahu vůči žalobcům. Žalobce a) si toto podání nepřevzal, žalobkyně b) si podání převzala 6. 12. 2022. Dnem 1. 1. 2023 začala žalobcům běžet tříměsíční výpovědní doba z nájemního vztahu. Bytové družstvo učinilo 11. 6. 2015 nabídku na odkup bytové jednotky vůči žalobcům a), b). Tato nabídka byla dle mínění žalovaného učiněna v souladu s platnými právními předpisy a obsahovala veškeré zákonem požadované náležitosti. V souladu s § 2143 občanského zákoníku bytové družstvo v pozici prodávajícího nabídlo bytovou jednotku předkupníkům, a to žalobcům a), b) bezprostředně po uzavření smlouvy s koupěchtivým – žalovaným. Nabídka byla učiněna písemně, obsahovala kopii smlouvy uzavřené s koupěchtivým a kupní smlouvu pro předkupníky v celém jejím znění, jakož i smlouvu o zajišťování správy domu a pozemku. Žalovaný se neshoduje s tvrzením žalobců, že by tato nabídka byla neplatná. Žalobci předmětnou nabídku předkupního práva ze dne 11. 6. 2015 v zákonné šestiměsíční lhůtě nevyužili. Ještě před učiněním nabídky ze dne 11. 6. 2015 ve svém sdělení bytové družstvo žalobcům a), b) k jejich námitkám a dotazům k realizaci odkupu bytové jednotky poskytlo vyčerpávající informace ve vztahu k převáděné bytové jednotce, a to jednak podáním ze dne 14. 5. 2015 označené jako „Sdělení k podání, zaslání návrhu kupní smlouvy“ adresované žalobcům, dále podáním ze dne 6. 8. 2015 označené jako „Informace k energetickému průkazu“ adresovaným žalobcům. Kromě toho bytové družstvo sdělilo žalobcům v podání ze dne 23. 11. 2015 označené jako „Sdělení ve věci uzavření kupní smlouvy s manžely [Anonymizováno]“ adresovaném paní [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejich zástupkyní další informace k jejich dotazům. První nabídka na odkup bytové jednotky byla předložena bytovým družstvem již podáním ze dne 20. 10. 2014 adresovaným žalobcům. Jelikož v době učinění této nabídky předkupníkům nebyla ještě uzavřena kupní smlouva s nabyvatelem, byla poté učiněna nová nabídka, shora popsaná i tato splňovala požadavky dle aktuální ustálené judikatury a byla určitá a srozumitelná. Žalobcům tak byla poskytnuta podstatně delší doba k využití jejich předkupního práva oproti zákonem stanovené lhůtě. Žalobci namísto toho, aby předloženou výhodnou nabídku na odkup bytové jednotky využili, veškeré své úsilí zaměřili na prokázání svého tvrzení, že prodej bytové jednotky žalovanému je neplatný. Z uvedeného je zřejmé, že se bytové družstvo snažilo žalobcům poskytnout veškerou potřebnou součinnost k uzavření kupní smlouvy na převod bytové jednotky, a to i nad rámec jeho zákonné povinnosti. Skutečnosti výše popsané jednoznačně prokazují, že ze strany bytového družstva byla učiněna vůči žalobcům při prvním prodeji bytové jednotky určitá a srozumitelná nabídka na její odkup, tito však své předkupní právo v zákonné lhůtě nevyužili, tudíž jejich předkupní právo zaniklo ve smyslu § 654 odst. 1 občanského zákoníku nejpozději ke dni 25. 12. 2015, přičemž postup dle § 2144 odst. 1 občanského zákoníku je v tomto případě dle judikatury Nejvyššího soudu ČR vyloučen. Názor žalovaného vychází zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2923/2022. Dle tohoto rozhodnutí z pohledu ochrany, kterou zákon při privatizaci bytového fondu poskytuje dosavadním nájemcům bytů, jsou dle názoru dovolacího soudu pro předkupní právo upravené pro účely bytového vlastnictví v § 1187 odst. 1 občanského zákoníku neaplikovatelná ustanovení § 2143, § 2145, § 2146 a zejména § 2147 občanského zákoníku. Žalovaný se rovněž neztotožňuje s tvrzením žalobců o neplatnosti kupní smlouvy na převod bytové jednotky z důvodu, že členská schůze bytového družstva nevyslovila souhlas v souladu s čl. 31.1 písm. v) stanov s převodem na kupujícího a že by absentovaly souhlasy členů družstva ve smyslu § 751 zákona o obchodních korporacích. Podle tohoto ustanovení je sice zapotřebí k převodu vlastnického práva k družstevním bytům a budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastaveným s nimi věčně souvisejícím, souhlasu všech členů bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů a všech členů družstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Na převod bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z bytového družstva na třetí osobu, ale není možno vztáhnout dané ustanovení § 751 o obchodních korporacích, neboť se nejedná o převod družstevního bytu. Dle znění § 729 tohoto zákona je vymezen družstevní byt tak, že: „Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem.“ Žalovaný své mínění opírá o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 114/2021, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2198/2003 nebo rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 327/99. Bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla již před vznikem bytového družstva užívána nájemci žalobci a), b). Dům č. p. [Anonymizováno] byl převeden do vlastnictví družstva. Se změnou vlastnictví k předmětnému domu vstoupilo bytové družstvo jako nabyvatel do právního postavení pronajímatele ve vztahu, k již existujícím nájemním vztahům k bytům, tzn., že žalobci zůstali i nadále nájemci předmětné bytové jednotky, avšak nestali se členy bytového družstva. Bytová jednotka se tudíž nestala družstevním bytem. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že bytová jednotka není družstevním bytem a pro její převod nebylo zapotřebí souhlasu všech členů bytového družstva. Prodej bytové jednotky žalovanému byl realizován v souladu s platnými právními předpisy, byl odsouhlasen na členské schůzi bytového družstva konané 9. 6. 2015, jakož i představenstvem a kontrolní komisí bytového družstva. Nad rámec zákonných povinností vyslovili souhlas s převodem bytové jednotky do vlastnictví žalovaného za kupní cenu 500 000 Kč i všichni členové bytového družstva. Tyto shora uvedené skutečnosti prokazují, že ze strany bytového družstva byla učiněna vůči žalobcům při prvním prodeji bytové jednotky určitá a srozumitelná nabídka na její odkup. Žalobci své předkupní právo v zákonné lhůtě 6 měsíců nevyužili, a tudíž jejich předkupní právo zaniklo nejpozději 25. 12. 2015 a postup dle § 2144 odst. 1 občanského zákoníku je v tomto případě vyloučen. Podaná žaloba není důvodná a žalovaný tak žádá, aby ji soud zamítl v plném rozsahu a žalobcům uložil povinnost uhradit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení. Na tomto svém stanovisku žalovaný u jednání také v plném rozsahu setrval.

3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: Z nesporných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], stojícím na pozemku parc. č. [hodnota], k níž přináleží podíl na společných částech domu ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a podíl na pozemku parc. č. [hodnota] ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]-[Anonymizováno], obec [adresa] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] bylo v roce 2015 [právnická osoba] [adresa]. Tato bytová jednotka byla na základě kupní smlouvy ze dne 11. 6. 2015 uzavřené mezi bytovým družstvem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím převedena z bytového družstva do výlučného vlastnictví žalovaného. Ten byl ke dni 15. 2. 2021 zapsán do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník bytové jednotky. Žalobci a), b) jako manželé byli nájemci předmětné bytové jednotky, když se stali jejími uživateli na základě rozhodnutí ObNV v [adresa] o přidělení bytu ze dne 22. 2. 1974, resp. dohody odevzdání a převzetí bytu. Předmětný dům byl převeden v roce 1998 kupní smlouvou z vlastnictví města [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] do výlučného vlastnictví bytového družstva, které jako nový nabyvatel vstoupilo do práv a povinností původního pronajímatele. Z inzerátu na prodej bytu a reakce žalobce a) ze dne 15. 9. 2014 včetně dokladu o doručení bylo prokázáno, že [právnická osoba] [Anonymizováno] nabízelo prodej bytové jednotky na [adresa], a to bytu 3 + 1 ve 2. nadzemním podlaží za částku 400 000 Kč S tím, že o zahájení jednání s konkrétním zájemce rozhodne členská schůze na základě předložených nabídek dne 24. 9. 2014, přičemž žalobce a) reagoval na předmětný inzerát tak, že nebyli osloveni, jakožto dlouhodobí nájemci, přičemž mají zájem o byt, a chtějí jej využít pro vlastní bydlení. V bytě bydlí 45 let a tato zásilka byla bytovému družstvu doručena 23. 9. 2014. Z nabídky odkupu bytové jednotky [adresa] ze dne 22. 4. 2015 včetně podacího lístku ze dne 23. 4. 2015 bylo prokázáno, že žalobci Bytovému družstvu zaslali nabídku na odkup bytové jednotky a žádali o zaslání návrhu kupní smlouvy tak, aby byl proveditelný pro vklad do vlastnického práva a budu u něj přeloženy všechny k prodeji potřebné doklady. Z nabídky na odkup bytové jednotky ze dne 20. 10. 2014 bylo prokázáno, že [právnická osoba] [adresa] se obrátilo jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na žalobce jakožto dosavadní nájemce s nabídkou na odkup této bytové jednotky za kupní cenu 500 000 Kč, splatnou nejpozději do 14 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. S upozorněním, že pokud nepřijmou tuto nabídku do 6 měsíců ode dne, kdy jim byla doručena, bude jednotka převedena na třetí osobu. Zásilka byla žalobcům odeslána dne 24. 10. 2014. Z kupní smlouvy s odkládací podmínkou ze dne 10. 6. 2015 bylo prokázáno, že Bytové družstvo [adresa] jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu na základě, které bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k projednávané bytové jednotce, přičemž žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu 500 000 Kč. Ke dni uzavření této smlouvy vázlo na převáděné věci nájemní právo manželů Kasperčíkových, a v jejich prospěch svědčí zákonné předkupní právo k nemovité věci s tím, že nabídka těmto nájemcům bude odeslána do 14 dnů od uzavření smlouvy. V případě, že nájemci tuto nabídku do 6 měsíců ode dne jejího doručení nevyužijí, může být nemovitá věc převedena na třetí osobu, tj. na kupujícího a prodávající se zavazuje kupujícího informovat nejpozději do 31. 3. 2016, zda nájemci využili či nevyužili předkupního práva. Smlouva byla stranami dne 10. 6. 2015 podepsána a jejich podpisy úředně ověřeny. Z nabídky na odkup bytové jednotky ze dne 11. 6. 2015 včetně návrhu kupní smlouvy s odkládací podmínkou a návrhu smlouvy o zajišťování správy domu a pozemku bylo prokázáno, že [právnická osoba] [adresa] oznámilo žalobcům jakožto nájemcům bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], že má záměr převádět bytové jednotky do osobního vlastnictví, a to včetně této bytové jednotky. Z tohoto důvodu byla žalobcům zaslána kopie kupní smlouvy uzavřené dne 10. 6. 2015 se zájemcem. Družstvo se na žalobce jako dosavadní nájemce obrátilo a nabídlo jim odkup bytové jednotky za podmínek stanovených v návrhu kupní smlouvy, která byla přílohou tohoto podání s tím, že byla připojena i smlouva o zajištění správy domu a pozemku, která byla se zájemcem o koupi bytové jednotky uzavřena. Upřesňující údaje k jejímu prodeji již byly na žalobcům sděleny, přičemž žalobci byli upozorněni na zánik předkupního práva, pokud tato nabídka nebude do 6 měsíců ode dne doručení přijata. Poté bude bytová jednotka převedena na třetí osobu, a to na žalovaného. Zásilka byla žalobcům odeslána dne 12. 6. 2015 a řádně doručena (žalobci a) 25. 6. 2015 a žalobkyni b) 24. 6. 2015). Ze sdělení k podání, zaslání návrhu kupní smlouvy ze dne 14. 5. 2015, z informace o energetickém průkazu ze dne 6. 8. 2015 a ze sdělení ve věci uzavření kupní smlouvy ze dne 23. 11. 2015 bylo zjištěno, že družstvo žalobcům zodpovědělo dotazy vztahující se k převáděné bytové jednotce a umožnilo žalobcům nahlédnout do energetického průkazu budovy. Z pozvánky na členskou schůzi družstva ze dne 15. 5. 2015, ze zápisu z jednání členské schůze ze dne 15. 6. 2015 včetně prezenční listiny, ze zápisu z jednání představenstva a kontrolní komise ze dne 9. 6. 2015 včetně prezenční listiny bylo prokázáno, že na den 9. 6. 2015v 18 hod byla v sušárně suterénu domu na [adresa] svolána členská schůze a jejím předmětem mj. pod bodem 5 bylo i projednání postupu při prodeji bytu č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Na členské schůzi byl projednán postup při prodeji bytu č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Předsedou družstva bylo sděleno k aktuální situaci, že pan [jméno FO] odstoupil od koupě bytu č. [hodnota] a nový kupec nebyl k dispozici, přičemž sám předseda družstva má zájem o koupi tohoto bytu za stejných podmínek, za jakých byl panu Kučovi nabídnut, přičemž si je vědom střetu zájmů a žádal o schválení prodeje bytu č. [hodnota] jeho osobě. Při hlasování o odprodeji této bytové jednotky pro případ nevyužití zákonného předkupního práva jeho nájemci bylo pro vše 100 % hlasů, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel hlasování., Členská schůze byla usnášeníschopná, když přítomní členové měli 68,18 % hlasů všech členů družstva. Po sečtení hlasů byl schválen odprodej bytové jednotky žalovanému v případě nevyužití zákonného předkupního práva dosavadními nájemci. U jednání bylo přítomno z 15 členů družstva z 22 členů družstva. Zápisem z jednání představenstva a kontrolní komise konané téhož dne k prodeji bytu č. [hodnota] předsedovi představenstva byl sdělen zájem předsedy družstva o koupi bytové jednotky po odstoupení p. [jméno FO] a žádal o vyslovení souhlasu s tímto prodejem. Tohoto jednání se zúčastnili všichni členové představenstva a rovněž kontrolní komise družstva. Ze záznamu z jednání mezi bytovým družstvem a žalovaným ze dne 31. 3. 2016 bylo zjištěno, že bytové družstvo ve věci uzavřené kupní smlouvy ze dne 10. 6. 2015 sdělilo žalovanému, že nájemci bytu č. [hodnota] nevyužili zákonného předkupního práva k odkupu této bytové jednotky, avšak okresním soudem bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo zakázáno převést bytovou jednotku, a to do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě na určení neplatnosti nabídky k odkupu bytové jednotky. Z oznámení o nevyužití předkupního práva ze dne 15. 1. 2021 bylo zjištěno, že bytové družstvo sdělilo žalovanému, že žalobci nevyužili svého předkupního práva a rovněž byly ukončeny soudní spory vztahující se k této bytové jednotce, přičemž žalovaný byl tímto vyzván k úhradě kupní ceny. Z prohlášení členů družstva ze dne 9. 6. 2015 bylo zjištěno, že jednotliví členové družstva souhlasili s převodem bytové jednotky do vlastnictví třetí osoby v případě, kdy nájemci bytu nevyužijí své předkupní právo a souhlasili s převodem jednotky do vlastnictví žalovaného. Podpisy členů družstva jsou úředně ověřeny v období od 6/2017 do 1/2021. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo prokázáno, že od roku 2013 bydlí v bytě svého syna [jméno FO], který od roku 2000 žije mimo území ČR, ona jej zastupuje ve věcech vztahujících se k bytu č. [hodnota], tj. i na členských schůzích, a to na základě plných mocí, které jí syn posílá. Na těchto byl vždy jeho podpis ověřen na ambasádě. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobci si proti Bytovému družstvu [adresa] podali dne 10. 12. 2015 žalobu na určení neplatnosti nabídky k uplatnění předkupního práva. Rozsudkem ze dne 17. 6. 2016 byla žaloba zamítnuta, když na tomto určení nebyl shledán naléhavý právní zájem. Proti tomuto rozhodnutí si žalobci podali odvolání a Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 11. 2016 rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil. Dovolací soud pak dovolání neúspěšných žalobců odmítl (usnesením ze dne 8. 3. 2018). Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobci si podali žalobu proti žalovaným Bytovému družstvu [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO] o určení, že žalovaný 1) je vlastníkem bytové jednotky [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tuto žalobu žalobci dne 11. 10. 2022 vzali zpět a řízení v této věci bylo zastaveno. Z výpovědi nájemního vztahu ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dal žalobcům výpověď z nájmu bytu č. [hodnota] na [adresa] a tuto jim zaslal téhož dne.

4. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalobci a) a b) jako společní uživatelé a následně společní nájemci bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [adresa] se stali uživateli tohoto bytu na základě rozhodnutí ObNV [adresa] o přidělení bytu z února 1974. Tento dům byl převeden v roce 1998 uzavřenou kupní smlouvu mezi původním pronajímatelem, a to [adresa]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] do výlučného vlastnictví bytového družstva. Družstvo tímto vstoupilo do práv a povinností původního pronajímatele. Žalobci a) a b) se nikdy nestali členy družstva. Družstvo následně rozhodlo o tom, že bude bytové jednotky převádět do osobního vlastnictví, což se vztahovalo i k bytu č. [hodnota] užívaného žalobci. První nabídka na odkup bytové jednotky jim byla předložena dne 20. 10. 2014, ovšem v té době ještě nebyla uzavřena kupní smlouva s nabyvatelem. Na členské schůzi konané dne 9. 6. 2015 bylo rozhodnuto potřebnou většinou hlasů o prodeji této bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalovaného, který o koupi bytu projevil zájem, a to za částku 500 000 Kč. Smlouva o koupi bytové jednotky s odkládací podmínkou byla uzavřena dne 10. 6. 2015 a žalobcům jako předkupníkům byla dne 11. 6. 2015 učiněna určitá a zcela srozumitelná nabídka ke koupi bytu za stejných podmínek jako tomu bylo u žalovaného. S touto nabídkou byl žalobcům řádně doručen návrh znění smlouvy o koupi, smlouvy o zajišťování správy domu a pozemku, včetně smlouvy uzavřené s žalovaným. Žalobcům byly zodpovězeny dotazy vztahující se k bytové jednotce a domu a současně byli upozorněni na zánik zákonného předkupního práva v případě, že ve stanovené 6měsíční lhůtě nabídku nepřijmou, bude bytové jednotka převedena na žalovaného dle uzavřené smlouvy. Ve stanovené lhůtě, tj. do 25. 12. 2015 žalobci své zákonné předkupní právo nevyužili a po oznámení bytového družstva o nevyužití předkupního práva ze dne 15. 1. 2021, kterým byl žalovaný vyzván k úhradě kupní ceny dle smlouvy. Po jejím zaplacení byl u příslušného katastrálního úřadu dne 15. 2. 2021 podán návrh na vklad vlastnického práva k bytu ve prospěch žalovaného, který byl také na základě tohoto návrhu realizován.

5. Podle § 1187 odst. 1 o .z. Vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. To platí i v případě nájmu nebytového prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytem v tomtéž domě. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.

6. Podle § 654 odst. 1 o. z. Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

7. Podle § 2144 odst. 1 o. z. Je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu na koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

8. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Řízení se žalobci domáhali rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci kupní smlouvu na převod vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to za kupní cenu 500 000 Kč, tj. za cenu, za kterou jí žalovaný sám nabyl. Žalobci v řízení tvrdili, že jim svědčí věcné předkupní právo k bytové jednotce a opakovaně vyzývali žalovaného k prodeji této bytové jednotky, když platnost jak nabídky na odkup, tak samotné kupní smlouvy, na základě, které se žalovaný stal vlastníkem bytové jednotky, opakovaně napadali neplatností s tím, že mají zájem o její koupi a učinili dostatek právních kroků před podáním žaloby. Svého práva se domáhali za použití § 2144 odst. 1 o. z., o čemž byli poučeni a vycházeli z vysloveného předběžného názoru učiněného v řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se domáhali určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi bytovým družstvem a žalovaným a určení, že bytové družstvo je vlastníkem převáděné bytové jednotky. Soud poukázal na rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3862/2015, na § 2144 odst. 1 a 3 o. z., na dříve probíhající spor mezi žalobci a bytovým družstvem vedeným pod sp. zn. [spisová značka] a poukazoval na odůvodnění rozhodnutí v tomto řízení vydaných, když kupní smlouva i v případě, že by byla určená jako neplatná, pak by stále žalovaná strana (bytové družstvo) mohla s předmětovou jednotkou disponovat a znovu ji prodat, přičemž žalobci mají zachován k ochraně svých práv právní nástroj daný § 2144 odst. 1 a 3 o. z. Soudem bylo konstatováno, že určením vlastnictví žalované k bytové jednotce nemůže jejich právní postavení nijak ovlivnit a určovací žaloba tak neplní svou preventivní funkci. S poukazem na výše citované ustanovení se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného a uzavření kupní smlouvu k bytové jednotce za stejných podmínek, za jakých ji žalovaný nabyl. V tomto případě je ovšem použití postupu daného § 2144 odst. 1 o. z. nelze použít a je toto ustanovení na danou věc neaplikovatelné, když se nejedná o předkupní právo smluvní ujednané předkupníkem, tj. žalobci, tak je upravují § 2140 a následující o. z. Danou situaci je nutno podřadit pod úpravu uvedenou v § 1187 o. z., když na straně žalobců se jednalo o využití jejich zákonného předkupního práva, neboť žalobci jako nájemci bytu měli předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. Jedná se o speciální úpravu zákonného předkupního práva nájemce pro oblast bytového spoluvlastnictví. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2022 ve věci 26 Cdo 2923/2022 podle něhož: “… z citovaného ustanovení vyplývá, že jejím cílem není primárně zájem na co největším zisku z prodeje jednotek, nýbrž zájem na privatizaci bytového fondu a v rámci toho na tom, aby jednotky při jejich prvním převodu získali do svého vlastnictví zejména jejich nájemci, zde fyzické osoby, které dřívější nájemní byty jako jejich nájemci o ohledem na tehdejší poměry dlouhodobě užívali a uspokojovali v nich svou bytovou potřebu a něž se ochrana upravená v § 1187 o. z. právě vztahovala.“ Z výše uvedeného proto vyplývá, že žalobcům při prvním převodu této bytové jednotky, kterou dlouhodobě (od roku 1974) užívali jako její nájemci a jejichž nájemní právo k bytu zůstalo zachováno i poté, kdy dům zakoupilo od [adresa] bytové družstvo a žalobci se členy družstva nestali, vzniklo zákonné předkupní právo mající za účel ochranu nájemců dřívějšího nájemního bytu. V případě, že se družstvo rozhodlo bytové jednotky prodat, pak žalobcům v rámci jejich zákonného předkupního práva musela být nabídnuta ke koupi. Bytové družstvo tak učinilo, když nabídkou ze dne 11. 6. 2015, poté, kdy uzavřelo kupní smlouvu s koupěchtivým (žalovaným) vyzvalo žalobce k uzavření kupní smlouvy za stejných podmínek za jakých byla uzavřena se žalovaným. Na základě zjištěného skutkového stavu byla žalobcům učiněna naprosto srozumitelná a určitá nabídka, která jim byla řádně doručena (což nebylo v řízení zpochybněno) a žalobci tak měli zákonem stanovenou 6měsíční lhůtu na to, aby svého práva využili. Žalobci byli také poučeni, že nepřijmou-li tuto nabídku ve stanovené lhůtě, jejich předkupní právo zanikne (§ 1187 odst. 1 poslední věta). Žalobcům byly ze strany družstva zodpovězeny jejich dotazy, včetně umožnění nahlédnout do energetického průkazu budovy, jak požadovali, byla jim předložena smlouva uzavřená s žalovaným a s nabídkou předloženy návrhy kupní smlouvy a smlouvy o zajišťování správy domu a pozemku, přičemž i tyto splňovaly podmínku, kterou žalobci vyslovili ve svém podání ze dne 22. 4. 2015, tedy aby návrh smlouvy byl proveditelný pro vklad do KN (o čemž svědčí i skutečnosti, že smlouva shodného obsahu uzavřena s žalovaný byla příslušným úřadem zavkladována). Žalobci však upnuli své síly na to, aby v soudních řízeních napadli nejprve neplatnost nabídky ze dne 11. 6. 2015, a to žalobou na určení, že tato nabídka je neplatná, a poté, kdy v tomto řízení nebyli úspěšní, si podali proti bytovému družstvu a žalovanému žalobu na určení, že kupní smlouva uzavřená s žalovaným je neplatná a vlastníkem bytové jednotky je bytové družstvo. Ani s touto žalobou, jak bylo uvedeno shora, nebyli úspěšní. K 25. 12. 2015 tak, žalobcům marně uplynula lhůta k využití jejich zákonného předkupního práva (jak o tomto účinku byli žalobci řádně poučeni) a jejich zákonné předkupní právo zaniklo, čímž se stala bytová jednotka právně volnou a bylo možno ji prodat třetí osobě za tutéž či vyšší kupní cenu. K zániku zákonného předkupního práva tak soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, i kdyby tak protistrana neučinila (§ 654 odst. 1 o. z.). Za výše uvedeného stavu dospěl soud k závěru, že žalobcům byla bytová jednotka řádně nabídnuta ke koupi, avšak ve stanovené zákonné lhůtě žalobci, aniž by jim v tomto bránila jakákoliv překážka, svého zákonného předkupního práva nevyužili, a proto bytové družstvo mohlo za stejných podmínek za stejnou či vyšší kupní cenu prodat třetí osobě. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalovaného byla proto jako nedůvodná zamítnuta.

9. K tvrzení žalobců, že žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky v době, kdy byl předsedou družstva a z tohoto dovozovaný střet zájmů, soud neshledal důvodným a právně významným, když dle výše uvedeného byly dodrženy všechny zákonem stanovené postupy pro realizovaný převod vlastnického práva k bytové jednotce. Z žádného předpisu, ani ze stanov družstva neplyne nemožnost pro předsedu družstva nabýt vlastnické právo k jiné bytové jednotce, než kterou sám užívá. Tato záležitost byla předsedou družstva ještě před konáním členské schůze projednána před ostatními členy vedení družstva a před kontrolní komisí, které na případnou kolizi zájmu upozornil a předjednal. Z jejich strany, ani na členské schůzi konané dne 9. 6. 2015 nebyly ze strany zúčastněných členů družstva vzneseny k tomuto bodu žádné námitky, a tento bod programu byl odhlasován hlasy všech přítomných.

10. K tvrzení žalobce, že cena za bytovou jednotku ve výši 500 000 Kč v daném místě a čase neodpovídá tržní ceně, pak soud opětovně poukazuje na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2023, když nemělo být zájmem družstva na co největším zisku z prodeje bytu, ale uspokojení potřeb dosavadních nájemců. Tito však ani za takto výhodných cenových podmínek svého práva nevyužili a za této situace mohla být bytová jednotka nabídnuta koupěchtivému za stejnou či vyšší cenu. Pokud bytové družstvo nabídlo bytovou jednotku za tuto cenu, nelze než konstatovat, že se tak stalo v souladu s jejich vůlí.

11. K tvrzení žalobců, že kupní smlouva uzavřená mezi bytovým družstvem a žalovaným je absolutně neplatná a nemůže být nezpůsobila pro převod vlastnického práva z důvodu, že členská schůze bytového družstva nevyslovila souhlas v souladu s čl. 31 bod 1 písm. v) stanov s prodejem bytové jednotky kupujícímu (žalovanému) a podle § 751 zákona č. 90/2012 Sb. absentuje souhlas členů družstva před jejím uzavřením, přičemž tento postup nelze dodatečně zhojit pozdějšími souhlasy členů družstva, a to způsobuje absolutní neplatnost právního jednání. Soud však má za to, že toto zákonné ustanovení se vztahuje na členy družstva a na převody družstevních bytů (§ 729 odst. 1 z. č. 90/2012 Sb.), když družstevním bytem se rozumí byt, který družstvo pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání svým členům (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 21 Cdo 327/1999), přičemž však v tomto případě se o družstevní byt a členy družstva nejednalo, neboť ani jeden z žalobců se nikdy členem tohoto bytového družstva nestal.

12. K tvrzení žalobců, že při projednání prodeje bytové jednotky nebyly dodrženy stanovy bytového družstva, členská schůze konaná dne 9. 6. 2015 neproběhla řádně a nebyla v potřebném počtu členů družstva usnášeníschopná, pak v řízení bylo prokázáno, že byla daná schůze řádně svolána (viz pozvánka), tato proběhla v místě a čase uvedeném, o čemž svědčí zápis z členské schůze, který je sice datován 15. 6. 2015, avšak tyto zápisy se zpravidla publikují se zpožděním a z provedené prezenční listiny vyplývá, že se této schůze zúčastnilo 15 členů družstva z 22 všech členů, a proto tato schůze byla usnášeníschopná. Pochybnosti žalobců o řádném svolání schůze, jejím konaní a vyhotovený zápis soud považuje za pouhou spekulaci žalobců, snažící se závěry a usnesení této schůze zpochybnit, aby tak zakryli svůj skutečný záměr, a to zachovat dosavadní status quo a nic ve věci jejich užívání bytu neměnit. Stejně tak soud nazírá na snahu žalobců zpochybnit účast na této členské schůzi a hlasování matky člena družstva pana [jméno FO], který je dlouhodobě v zahraničí tím, že neměla při účasti na této schůzi ověřenou plnou moc k zastupování (přičemž taktéž zpochybnili její plnou moc pro zastupování na členské schůzi, na které byly přijaty nové stanovy družstva za účasti notáře). Svědkyně [jméno FO] však vypověděla, že byla synem vždy zmocněna k zastupování při jednáních ve věcech týkajících se družstva, včetně jeho zastupování na členských schůzích, k čemuž měla plné moci, a tyto byly vždy úředně ověřeny na ambasádě a synem jí zaslány. Usnesení členské schůze konané dne 9. 6. 2015 je platné a závazné, jak pro jeho členy, tak i pro třetí osoby, neboť nebylo v řízení prokázáno, že by se některý z členů družstva (především těch, kteří se této schůze nezúčastnili) či dalších osob k tomu oprávněných ve smyslu § 663 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. ve lhůtách uvedených v § 258 a 259 o. z. domáhal u soudu vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Za tohoto stavu soudu nepřísluší hodnotit, zda členská schůze proběhla řádně (byť soud o tom žádné pochybnosti nemá). Soud není oprávněn posuzovat neplatnost členské schůze, a to ani jako otázku předběžnou.

13. K tvrzením žalobců, že má soud posoudit jednání žalovaného ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 o. z., když žalobci nemají jinou obranu a nemohou jako nečlenové družstva napadnout usnesení členské schůze, tímto odvozují, že vše výše uvedené je nepoctivost žalovaného a bytového družstva, kteří ze svého nepoctivého jednání těží, a to na úkor žalobců. Soud však má za to, že pouze žalobci svým jednání (či nejednáním) zavinili tento stav, a bylo jen a pouze v jejich možnostech, aby tomuto předešli a nabízenou bytovou jednotku zakoupili. Ovšem z důvodu jejich postoje a skutečného nezájmu o předmětnou bytovou jednotku jejich zákonné předkupní právo zaniklo a tímto umožnili žalovanému nabýt vlastnické právo k bytu. Za této situace se tak nemohou žalobci domáhat nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o koupi bytové jednotky.

14. Jelikož žalobci a), b) nebyli se svou žalobou úspěšní, byli zavázáni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na nákladech řízení v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu částku 76 956 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů na právní zastoupení žalovaného a spočívající v odměně zástupkyně za 6 úkonů právní pomoci po 10 300 Kč (při stanovení tarifní hodnoty za jeden úkon soud vycházel z hodnoty nemovitosti 500 000 Kč) za jeden úkon, tj. 61 800 Kč, a to za převzetí věci dne 6. 3. 2022 dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za vyjádření k žalobě ze dne 18. 4. 2023, písemné sdělení stanoviska ze den 26. 2. 2024, tj. za dva úkony podle ustanovení § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), za účast u ústního jednání dne 21. 11. 2023, dne 1. 2. 2024, dne 21. 3. 2024 tj. za tři úkony podle § 7, 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), hotové výdaje stanovené paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 6 úkonů 1 800 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), 2xd), 2xg) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 13 356 Kč. Žalobci byli s ohledem na svůj neúspěch ve věci zavázáni zaplatit žalovanému takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal náklady řízení za vyúčtované úkony nahlížení do spisu dne 28. 3. 2023 a dne 31. 1. 2024, neboť tuto odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu může v civilním řízení soud přiznat advokátovi jen zcela výjimečně, bude-li takový postup s ohledem na konkrétní okolnosti ospravedlnitelný, např. založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž se účastník nemá možnost seznámit jinak krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci. V tomto případě však se jednalo o listiny, jejichž obsah byl žalovanému znám, neboť tyto listiny byly založeny v předchozích řízeních mezi účastníky, případně se jednalo o listiny vydané družstvem, jehož byl žalovaný v uvedené době předsedou. Za této situace soud neshledal důvody, pro něž by žalovanému náhradu těchto úkonů v řízení přiznal.

Poučení