62 Co 344/2025 - 691

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců JUDr. Martiny Tvrdkové a JUDr. Jana Chmela, Ph.D. ve věci žalobce: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa zainteresované společnosti] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [právnická osoba]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 6 270 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 9. 2025, č. j. 5 C 442/2015-644, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 10. 11. 2025, č. j. 5 C 442/2015-654 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum] ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum] se ve výroku I. mění jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 627 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jinak se ohledně částky 5 643 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky 6 270 000 Kč a s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 5 643 000 Kč v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů ve výši 1 131 086 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

III. Účastníci jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů tohoto řízení, a to žalobce ve výši 7 654,70 Kč a žalovaný ve výši 850,52 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 10.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky 6 270 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 418 249 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta, se sídlem [adresa] (výrok II.). Doplňujícím usnesením ze dne [datum] tento svůj rozsudek doplnil o výrok III., kterým žalobce zavázal povinností nahradit státu zálohované znalečné ve výši 8 505,22 Kč do tří dnů od právní moci na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 blíže specifikovaný v tomto výroku. Odvolací soud bude pro obě tato rozhodnutí užívat souhrnné označení – rozsudek soudu prvního stupně.

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 270 000 Kč s tvrzením žalobce, že dne [datum] byla účastníky uzavřena smlouva, na základě které se žalovaný zavázal provést pro žalobce zateplení objektu v jeho vlastnictví a v níž byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu stanoveném smlouvou, a to ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení u každé vady. Dopisem ze dne [datum] žalobce vytknul žalovanému 19 vad a stanovil lhůtu pro jejich odstranění do [datum] a dopisem ze dne [datum] vytknul ještě další vadu a určil lhůtu pro odstranění do [datum]. Žalovaný však vady neodstranil. Žalovaná částka představuje smluvní pokutu za neodstranění 19 vad za období od [datum] do [datum] po 5 000 Kč za každou z těchto vad a den prodlení a dále za 1 vadu s prodlením od [datum] do [datum].

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval druhým rozsudkem. Jeho předchozí rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 627 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítl žalobu o zaplacení zbývající částky 5 643 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení účastníků, byl k odvolání obou účastníků změněn rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve vyhovujícím výroku ohledně částky 627 000 Kč s příslušenstvím tak, že se žaloba zamítá, v zamítavém výroku byl potvrzen jako věcně správný. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že pokud mezi sebou účastníci uzavřeli v jiném soudním řízení smír, tak s odkazem na ustanovení § 3028 odst. 1. o. z. je třeba ho kvalifikovat jako narovnání podle § 1903 o.z. Uzavřením tohoto smíru účastníci uzavřeli novou procesní dohodu mající z hmotněprávního hlediska charakter dohody o narovnání, když učinili shodu v otázce existence odpovědnosti žalovaného za vady a stanovili lhůtu k jejich odstranění dohodou do 6 měsíců od schválení smíru. Odvolací soud tak uzavřel, že schváleným smírem bylo rozhodnuto o nároku žalobce z vadného plnění, obsah smluvního závazku žalovaného se proměnil potud, že ho dále nemohou stíhat následky prodlení, od kterých žalobce svůj nárok v řízení o zaplacení smluvní pokuty odvíjí. Pokud žalovaný svým povinnostem z titulu odpovědnosti za vady formou jejich odstranění ve lhůtě k tomu uvedené nedostál, tak nárok na zaplacení smluvní pokuty může existovat jen v době po [datum].

4. Nejvyšší soud ČR k dovolání obou účastníků svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odmítl dovolání žalovaného a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výrocích o věci samé a o nákladech řízení účastníků zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení odvolací soud svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum] shora označený a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na právní názor Nejvyššího soudu ČR výsledně shrnul, že nároky na zaplacení smluvní pokuty budou ovládány různými režimy různých skutečností, které je třeba zjišťovat. Soudu prvního stupně uložil, aby v prvé řadě důsledně odlišil akcesorický závazek na zaplacení každé jednotlivé žalobou uplatněné smluvní pokuty, která je požadována v důsledku prodlení s plněním povinnosti žalovaného odstranit tu kterou konkrétní vadu díla, která se stala předmětem výtek žalobce v dopisech ze dne [datum] a [datum]. Dále je třeba odlišit, která vada byla dostatečně určitým způsobem označena v soudním smíru ze dne [datum] s tím, že pokud bude učiněn závěr o tom, že vada byla označena dostatečně určitým způsobem, tak žalovaný odpovědnost za tu kterou vadu uznal a svědčí mu povinnost k jejímu odstranění. Bude na něm, aby tvrdil a prokázal, že povinnost odstranit tu kterou vadu ve lhůtě stanovené soudním smírem splnil. K tomu soud prvního stupně poskytne žalovanému poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nad rámec odvolací soud, dodal, že jestliže žalovaný netvrdil a ani neprokazoval, že na nevhodnost projektové dokumentace žalobce průběhu plnění díla upozorňoval, nemůže se své odpovědnosti za vady a potažmo odpovědnosti za prodlení se splněním odstranění reklamované vady zprostit podle § 561 zák. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, ve zkratce obch. zák.

5. Soud prvního stupně ve svém rozsudku zrekapituloval podrobně dosavadní postup v řízení. Pod bodem 6 shrnul skutkový stav, který zjistil odvolací soud ve svém předchozím zrušujícím usnesení. Poté uvedl § 560 až § 562 obch. zák., dále uvedl § 544 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, občanský zákoník, ve zkratce obč. zák. a konečně uvedl § 300 - § 301 obch. zák. Tato zákonná ustanovení odcitoval. Výsledně po doplnění dokazování popsal skutkový stav ohledně vytčených vad díla, a to tak, že se zabýval všemi 20 vadami, které byly předmětem soudního smíru jednotlivě. Svá zjištění a právní závěry v tomto směru učiněné shrnul pod body 15-68 odůvodnění svého rozhodnutí a odvolací soud je s ohledem na preciznost zjištění soudu prvního stupně uvádí v doslovném znění – viz následující text kurzívou. 1) prokreslení kotev na fasádě, světlé terče Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „prokreslení kotev na fasádě, světlé terče“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. I v případě, že by bylo možno dovodit, že žalovaná převzala na sebe závazek k odstranění uvedené „vady“, tak soud dále konstatuje, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že prokreslení kotev není vadou, když v době realizace díla byl žalovanou uplatněný postup zcela standartní, použití víček na kotvy se začalo používat později. Prokreslování kotev nemá vliv na izolační vlastnosti fasády; projektová dokumentace byla zpracována tak, že mělo být zateplení fasády provedeno bez zápustných hlav, a tak to provedeno bylo (výslech znalce [jméno FO] dne [datum]). Žalovanou byly použity plastové kotvy bez krycí hlavy, což bylo obvyklé v době provádění díla (znalecký posudek [jméno FO] ze dne [datum]). Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že prokreslování kotev na fasádě, není vadou, nemá vliv na funkci zateplovacího systému a způsob provedení zateplovacího systému bez víček byl navržen v projektové dokumentaci předložené žalobcem žalované, přičemž žalovaná byla vázána provedením prací podle žalobkyní předložené projektové dokumentace. 2) prokreslení soklové zakládací lišty Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „prokreslení soklové zakládací lišty“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. 3) prokreslení rohů špalet okolo oken Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „prokreslení rohů špalet okolo oken“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. 4) prokreslení spár mezi izolačními deskami na fasádě Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „prokreslení spár mezi izolačními deskami na fasádě“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. I v případě, že by bylo možné dovodit určitost vymezení této vady, pak v průběhu řízení bylo prokázáno, že v důsledku nesprávně navržené tepelné izolace v projektové dokumentaci došlo k průniku vlhkosti z interiéru do exteriéru a spáry mezi izolačními deskami byly znatelné; jedná se o chybu projektové dokumentace, a nikoliv vadu provedení (výslech znalce [jméno FO] dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že podle projektové dokumentace předložené žalobcem žalované, která byla pro žalovanou závazná pro provedení díla, není obsaženo a z uzavřené smlouvy o dílo rovněž neplyne, že předmětem díla žalované jako zhotovitele bylo rovněž provedení prací v souvislosti s odvlhčením budovy, pak ani za projevy uvedené v této vadě nemůže být dána odpovědnost žalované a není dán nárok na zaplacení smluvní pokuty za včasné neodstranění vady 5) bílé květy, mapy, kresby na fasádě Příčinou je pronikání vody a vodní páry přes částečně difuzně uzavřenou fasádu a jejímu působení v podobě salinity, vlhkostních imperfekcí a osmotických jevů na povrchu fasády (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] z [datum]). Příčinou výkvětů a vzlínání vlhkosti do [podezřelý výraz] je vadný návrh úprav a zcela nedostatečně účinný návrh odvlhčení; jedná se o vadné zadání zakázky, tento nedostatek nemohl zhotovitel i při vynaložení veškeré odborné péče zjistit bez rozsáhlého průzkumu vlhkosti (znaleckým posudkem [jméno FO] ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že podle projektové dokumentace předložené žalobcem žalované, která byla pro žalovanou závazná pro provedení díla, není obsažen návrh úprav odvlhčení a ze znaleckého posudku [jméno FO] plyne, že tento nedostatek nemohl zhotovitel zjistit ani při vynaložení veškeré odborné péče a bez rozsáhlého průzkumu vlhkosti, dospěl soud k závěru, že ani za projevy uvedené v této vadě nemůže být dána odpovědnost žalované a není dán nárok na zaplacení smluvní pokuty za včasné neodstranění vady. 6) mokré fleky na fasádě Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „mokré fleky na fasádě“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. I v případě, že by bylo možné dovozovat určitost vymezení vady ke dni uzavírání smíru, tak v průběhu řízení bylo prokázáno, že příčinou uvedených projevů je extrémní vlhkostní stav obvodového zdiva pod provedeným kontaktním zateplením a zvýšení difuzní tok vodních par spojených s kondenzací, jež souvisí s vadnými návrhovými parametry projektové dokumentace. Projektová dokumentace v oblasti sanačních opatření nejsou způsobilá stav změnit. Příčinou je pronikání vody a vodní páry přes částečně difuzně uzavřenou fasádu a jejímu působení v podobě salinity, vlhkostních imperfekcí a osmotických jevů na povrchu fasády (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] z [datum]). (znaleckým posudkem [jméno FO] z [datum]). Jedná se o chybu v projektové dokumentaci (výslechem znalce [jméno FO] dne [datum]) Příčinou výkvětů a vzlínání vlhkosti do [podezřelý výraz] je vadný návrh úprav a zcela nedostatečně účinný návrh odvlhčení; jedná se o vadné zadání zakázky, tento nedostatek nemohl zhotovitel i při vynaložení veškeré odborné péče zjistit bez rozsáhlého průzkumu vlhkosti (znaleckým posudkem [jméno FO] ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že podle projektové dokumentace předložené žalobcem žalované, která byla pro žalovanou závazná pro provedení díla, není obsažen návrh úprav odvlhčení a ze znaleckého posudku [jméno FO] plyne, že tento nedostatek nemohl zhotovitel zjistit ani při vynaložení veškeré odborné péče a bez rozsáhlého průzkumu vlhkosti, dospěl soud k závěru, že ani za projevy uvedené v této vadě nemůže být dána odpovědnost žalované a není dán nárok na zaplacení smluvní pokuty za včasné neodstranění vady. 7) nestejnoměrně zpracovaná povrchová vrstva, shluky omítky Pro hodnocení vzhledu [podezřelý výraz] není žádný předpis; Při hodnocení vzhledu ze vzdálenosti 5 metrů uvedené projevy nebyly zjištěny; v ploše fasády při hodnocení ze vzdálenosti 1,5 metru jsou viditelné stopy po lokálních opravách povrchu (znaleckým posudkem [jméno FO] ze dne [datum]). Pokud neexistuje referenční vzorek omítky, aby se dala hodnotit, jak měla být provedena, tak neexistuje žádná norma pro hodnocení vzhledu omítek (výslech znalce [jméno FO] [datum]). Příčinou je pronikání vody a vodní páry přes částečně difuzně uzavřenou fasádu a jejímu působení v podobě salinity, vlhkostních imperfekcí a osmotických jevů na povrchu fasády (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] z [datum]). Žalovaná dále namítla, že uvedené projevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud proto dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené projevy jsou vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto by bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak by soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 8) špatně provedené napojení omítky v oblasti soklu Žalovaná namítla, že uvedené projevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud proto dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené projevy jsou vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto by bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak by soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 9) nestejnoměrné probarvení fasády Žalovaná namítla, že uvedené projevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud proto dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené projevy jsou vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto by bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak by soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „nestejnoměrné probarvení fasády„ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. 10) pinholes, mikropraskliny v povrchové vrstvě fasády Uvedené jevy se projevují u všech fasád, podle ČSN (české státní normy) trhliny do 0,2 mm nejsou závažné, pokud neprocházejí základní vrstvou, a tak v tomto případě se o žádné vady nejedná (výslech znalce [jméno FO] [datum]). Žalovaná rovněž namítla, že uvedené projevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud dále poznamenává, že i v případě, že by se hypoteticky o vadu jednalo, přičemž tato nemusela být zjevná při předání díla dne [datum], ale až později, pak by bylo možno dospět k závěru, že uvedené projevy jsou vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu poté, kdy byla zjištěna, a proto by bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak by soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 11) lokálně nedostatečná pevnost povrchu Při místním šetření nebyl nikdo schopen říct, ani technický dozor investora, kde se tato vada měla projevovat (výslechem znalce [jméno FO] dne [datum]). Pevnost povrchu se zjišťuje zkouškou spuštěním závaží o hmotnosti 0,25kg, která provedena nebyla, a tak uvedená vada nemohla být zjištěna (výslechem znalce [jméno FO] [datum]) Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „lokálně nedostatečná pevnost povrchu“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. 12) provedení fasády v místě nároží Při místním šetření dne [datum] nebyla vada zaznamenána (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] ze dne [datum]). Žalovaná namítla, že uvedené projevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené projevy jsou vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto je bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 13) založení systému na soklovou lištu ETICS je založen na soklovou lištu, nejedná se o vadu či nedostatek (znaleckým posudkem [jméno FO] [datum]). Jedná se o standartní způsob provedení, jiným způsobem provedení není možné (výslechem znalce [jméno FO] [datum]). Při místním šetření za účasti žalobce, žalované, právních zástupců žalobce a žalované, [jméno FO] – technického poradce žalobce vada shledána nebyla (zápisem z místního šetření dne [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že v době uzavření soudního smíru dne [datum] již vada s vymezením „založení systému na soklovou lištu“ nebyla označena dostatečně určitým způsobem a žalované tak nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Nelze tak dovodit uznání závazku žalovanou z odpovědnosti za vady. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. 14) ukotvení okapových a hromosvodových svodů Vada nebyla dostatečným způsobem ve schváleném smíru vymezena. Při místním šetření dne [datum] nebyla vada zaznamenána (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] ze dne [datum]). Žalovaná namítla, že uvedené jevy, pokud by byly vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené projevy jsou vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto je bylo možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 15) provedení rohů Při místním šetření [datum] bylo zjištěno obvyklé provedení (znaleckým posudkem [jméno FO] [datum]); nebylo zjištěno nic, co by nebylo provedeno (výslechem znalce [jméno FO] [datum]). Při místním šetření dne [datum] nebyla vada zaznamenána (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] ze dne [datum]). Vada nebyla v dopise s vytčením vad ze dne [datum] nijak specifikována, nebyla specifikována ani v uzavřením soudním smíru. Vycházejíc z vymezení vady „provedení rohů“ je zřejmé, že se mělo jednat o vadu zjevnou, a to již při převzetí díla dne [datum], která byla žalované vytknuta dopisem ze dne [datum]. Žalovaná namítla, že uvedené skutečnost, pokud by byla vadou, pak vadou zjevnou již při předávání díla dne [datum], která měla být u zhotovitele uplatněna bez zbytečného odkladu, avšak byla uplatněna žalobcem až dopisem ze dne [datum], tj. zjevně po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 562 obch. zák. Soud dospěl k závěru, že i v případě, kdy by bylo možno dovodit, že uvedené skutečnost je vadou, pak zjevně vadou zjevnou, která měla být žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu, tj. po převzetí díla dne [datum], a proto je možné přisvědčit názoru žalované, že uplatnění vady až dopisem ze dne [datum] nebylo uplatněno včas, a tak soud v souladu s ust. § 562 odst. 2 obch. zák. ani nemohl právo z vad díla, tj. i zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty pro odstranění, přiznat. 16) praskliny ve stylu vodorovného a svislého ostění V dopise ze dne [datum] nebyla vada specifikována, stejně ani tak v soudním smíru ze dne [datum]. Vada nebyla žalobcem specifikována rozsahem ani umístěním. Možná se jednalo o mikrotrhliny; nelze ani vyloučit, že tam byly (výslech znalce [jméno FO] dne [datum]). Při místním šetření dne [datum] nebyla vada zaznamenána (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] ze dne [datum]). Soud dospěl k závěru, že žalobce v dopise ze dne [datum] nedostatečně vadu označil, stejně tak nebyla vada dostatečně vymezena ani v soudním smíru, a tak je nutno dovodit i neurčitost uznání závazku z odpovědnosti za vady díla v soudním smíru ze dne [datum]. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za neodstranění vady řádně a včas, tak nevznikl. 17) napojení [podezřelý výraz] na otvorové výplně Nebylo zjištěno, že by nebylo provedeno (výslech znalce [jméno FO] [datum]). Při místním šetření dne [datum] nebyla vada zaznamenána (znaleckým posudkem znalce [jméno FO] ze dne [datum]). Vada nebyla v dopise ze dne [datum] nijak specifikována, stejně tak ani v soudním smíru ze dne [datum]. Rovněž z komunikace mezi účastníky nebylo prokázáno, že by vada byla náležitě specifikována, když i ze stavebního deníku, a to ze zápisu ze dne [datum] je zjevné, že žalované ani k uvedenému dni nebylo zřejmé, co označená vada představuje (u položky č. [hodnota] otazník). Soud dospěl k závěru, že žalobce v dopise ze dne [datum] nedostatečně vadu označil, stejně tak nebyla vada dostatečně vymezena ani v soudním smíru, a tak je nutno dovodit i neurčitost uznání závazku z odpovědnosti za vady díla v soudním smíru ze dne [datum]. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za neodstranění vady řádně a včas, tak nevznikl. 18) praskliny ve fasádě v místě oplechování římsy V případě, že v projektové dokumentaci nebylo uvedeno, jakým způsobem má být styková spára řešena, jedná se o vadu dokumentace; nejedná se o destruktivní poškození fasády (výslechem znalce [jméno FO] [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že podle uzavřené smlouvy o dílo měla žalovaná provádět práce na základě žalobcem předložené projektové dokumentace, která neobsahovala způsob provedení stykové spáry, odpovědnost žalované za vadu nevznikla, když podle znaleckého posudku [jméno FO] se jedná o vadu dokumentace. Dále k této vadě soud uvádí, že se stavebního deníku ze zápisu ze dne [datum] žalované ani nebylo zřejmé, o jakou vadu se jednat mělo, tj. vada nebyla označena ani dostatečně určitě. 19) praskliny v místě napojení klempířských prvků Jedná se o shodné duplicitní vyjádření jako praskliny ve fasádě v místě oplechování římsy (výslechem znalce [jméno FO] [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že jak v dopise ze dne [datum], tak ani v soudním smíru ze dne [datum] nebyla vada vymezena dostatečně určitě, soud dospěl k závěru, že je tak nutno dovodit i neurčitost uznání závazku z odpovědnosti za vady díla v soudním smíru ze dne [datum]. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za neodstranění vady řádně a včas, tak nevznikl. Na této skutečnosti pak podle názoru soudu nic nezmění ani to, že žalovaná v roce 2016 napojení klempířských prvků předělala v souvislosti s pracemi na fasádě budovy žalobce. 20) boule na fasádě Místní ani celková rovinnost fasád se neměří; neexistuje žádný předpis upravující rovnost omítky. Rovnost omítky by musela být stanovena smluvně nebo projektovou dokumentací (výslechem znalce [jméno FO] [datum]). Soud proto dospěl k závěru, že se o vadu nejedná, neboť ani projektová dokumentace, ani smlouva o dílo otázku rovinnosti fasády neřešily, a tak žalobci nárok na smluvní pokutu nevznikl.

6. Soud prvního stupně výsledně žalobu shledal neopodstatněnou, když shrnul, že bylo prokázáno, že žalovaný upozorňoval žalobce například dopisem adresovaným dne [datum], že při místním šetření dne [datum] byla shledána stálá vlhkost obvodových zdí projevující se vystupujícími krystalky soli s tím, že jde o nedostatečnou přípravu projektu, který se nevypořádal s existencí vysoké vody. Žalovaný upozorňoval na to, že příčinou některých jevů je vlhkost zdiva, když vyřešení vlhkosti nebylo předmětem projektové dokumentace.

7. Soud prvního stupně nepřisvědčil námitce žalobce, že o určitosti vymezení vad již bylo dříve rozhodnuto v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. [spisová značka]. K tomu odkázal na právní názor vyjádřený odvolacím soudem v jeho zrušujícím usnesení v odstavcích 27 a 30, které odcitoval, uvedl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2635/2024 a výsledně ohledně určitosti označení vad dospěl k závěrům shora uvedeným. Poznamenal, že nehodnotil další provedené důkazy jako nadbytečné (bod 71 odůvodnění rozsudku).

8. Ze všech těchto důvodů prvostupňový soud žalobu jako neopodstatněnou zamítl.

9. Výrok o nákladech řízení účastníků odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal v plné výši žalovanému, který ve sporu zcela uspěl. Náklady řízení sestávající ze zaplacených soudních poplatků a z nákladů právního zastoupení vyčíslil v odůvodnění svého rozhodnutí, na které odvolací soud plně odkazuje.

10. Vydání doplňujícího usnesení soud prvního stupně odůvodnil § 166 o. s. ř. O nákladech řízení státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti rozsudku podal odvolání žalobce a uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. V prvé řadě namítl překvapivost napadeného rozsudku, k čemuž podrobně zrekapituloval dosavadní postup v řízení, obsah rozhodnutí v této věci vydaných, když zejména akcentoval první rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum], v němž soud správně uzavřel, že [právnická osoba] vytčené vady byly reklamovány důvodně, přistoupil však k zamítnutí žaloby z důvodu využití moderačního práva. Prvostupňový soud v napadeném rozsudku nijak nevysvětlil, proč tyto své předchozí závěry neguje a na základě čeho je změnil, a to především ve vztahu k důvodnosti reklamovaných vad. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, a to tím spíše, že se soud prvního stupně opírá o důkazy, které zde existovaly v době vydání prvního rozsudku, především pak o znalecké posudky znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Nadto prvostupňový soud nerespektoval závazný pokyn odvolacího soudu vyjádřený ve zrušujícím usnesení, pokud jde o otázku určitosti vymezení reklamovaných vad. Odvolací soud v rámci svého pokynu poukázal na to, při hodnocení určitosti oznámení vad není rozhodný pouze obsah dopisů ze [datum], ale též interakce žalovaného, okolnosti případu a chování stran sporu. K tomu žalovaný zrekapituloval postup při provádění díla a při reklamaci vad, obsah dopisů ze dne [datum] a především pak místní šetření ze dne [datum], kdy v zápise o něm bylo uvedeno, že bylo dohodnuto, že vytčené vady, jak jsou shora popsány, jsou zhotoviteli známy. Žalobce uvedl i průběh dalšího šetření ze dne [datum] a ze dne [datum]. Při posledním z nich účastníci opětovně odsouhlasili lokalizaci a výskyt vad a pokud prvostupňový soud tyto vady neshledal, tak jsou tyto jeho závěry zjevně chybné. Pokud vady při místním šetření nebyly shledány, tak to neznamená, že se neprojevovaly. Nelze z toho vyvodit, že by strany nevěděly, o jakou vadu se konkrétně jedná. Námitku žalovaného ohledně neurčitosti oznámených vad považuje žalobce za účelovou, tato byla uplatněna až později v rámci soudních řízení a byla opakovaně vyvrácena. K tomu žalobce poukázal na opomenuté důkazy, s nimiž se prvostupňový soud nijak nevypořádal – obsah dopisu ze dne [datum] a záznam z jednání ze dne [datum], jakož i záznam z jednání ze dne [datum], když pokud z nich soud činí nějaké skutkové závěry, tak tyto jsou nesprávné.

13. Žalobce znovu zopakoval, že schválený smír je určitý sám o sobě, soud může smír schválit pouze tehdy, pokud je v souladu s právními předpisy a pokud by smír byl neurčitý, tak by ho zcela jistě neschválil. V řízení sp. zn. [spisová značka] soud nijak nevyzval žalobce k upřesnění žaloby ani žádným jiným úkonem nedal najevo, že by žalobní návrh žalobce nebyl dostatečně konkretizován, tedy že by byl neurčitý. Soudem schválený smír má účinky pravomocného rozsudku a je třeba vycházet z presumpce správnosti tohoto aktu orgánu veřejné moci. K tomu žalobce poukázal též na interpretaci soudního smíru ze strany Nejvyššího soudu ČR v jeho rozsudku ze dne 22. 9. 2021 v této věci, kterou zrekapituloval a shrnul, že Nejvyšší soud smír podrobil jazykové interpretaci a dovodil z něj v rozhodnutí popsané závěry. Nikde neuvádí, že by obsah smíru byl neurčitý, že by znemožňoval jakoukoliv interpretaci. Žalobce zmínil i průběh exekučních řízení vedených u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. [spisová značka], kdy exekuce vedená žalovaným jako oprávněným proti žalobci jako povinnému podle uvedeného soudního smíru byla pravomocně zastavena a u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka], kdy Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud exekuční v usnesení z [datum] nevyhověl návrhu žalovaného (povinného v exekuci, pozn. odvolacího soudu) na zastavení exekuce. Ke stejnému závěru dospěl i odvolací Městský soud v Praze, který při rozhodování o odvolání žalovaného ve svém rozhodnutí ze dne [datum] poukázal rovněž na to, že povinnému (žalovanému) bylo známo, jaké vady má odstranit (rozhodnutí č. j. [spisová značka]). Dovolání, které proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný, kdy opět namítal nevykonatelnost, Nejvyšší soud odmítl svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Obsah soudního smíru tak je zcela určitý a vykonatelný, smír je pravomocný. Pokud soud prvního stupně dospěl k opačnému závěru, tak takovýto jeho postup je ve svém důsledku protiústavní a je aktem svévole. Obsah smíru žalobce znovu uvedl a podrobně ho rozebral s tím, že uzavřeným smírem žalovaný svoji odpovědnost za vady uznal. Žalovaný tak za vady odpovídá, a je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu.

14. V další části odvolání se žalobce pod bodem V. vyjádřil k jednotlivým vadám. K tomu uvedl závěry, k nimž prvostupňový soud dospěl a svůj komentář k tomu. Odvolací soud závěry soudu prvního stupně k tomu učiněné rekapituluje v zestručněné podobě, v podrobnostech odkazuje na podané odvolání. Označení vad odpovídá tomu, jak jsou uvedeny shora v rekapitulaci rozsudku soudu prvního stupně v textu kurzívou.

15. Vada 1) - žalobce nesouhlasí s tím, že by tato vada nebyla dostatečně určitým způsobem uvedena a je nerozhodné, že neměla by při místním šetření dne [datum] shledána. To neznamená, že neexistovala.

16. Vada 2) - skutečnost, zda se v okamžiku místního šetření [datum] projevila, či nikoliv, nelze zaměňovat s tím, zda strany měly povědomost o tom, o jakou vadu se jedná.

17. Vady 3) a 4) - to samé jako v případě vady 2) s tím, případně vady 4) žalobce, dodal, že závěr soudu o údajné vadě projektové dokumentace o vlhkosti objektu jsou neopodstatněné. Podle žalobce, pokud se vady projevovaly i po údajném provedení hydroizolace (chemické clony) v roce 2016, tak je zjevné, že jejich příčinou nemohla být údajná vlhkost objektu ani projektová dokumentace. Nadto se žalovaný jako zhotovitel nemůže dovolávat nevhodnosti pokynů nebo věcí předaných objednatelem, ale byl povinen podle čl. 7.1. smlouvy o dílo prokázat, že tuto nevhodnost nemohl zjistit do uzavření smlouvy, jinak za tyto vady odpovídá. Projektová dokumentace podle žalobce netrpí vadami. Žalovaný neprokázal, že by na vady žalobce upozornil.

18. Vada 5) - vady se projevovaly i v období po provedení hydroizolace, což dokládá, že vlhkost není příčinou této vady. Vady jsou vymezeny určitě a žalovaný je ani v dodatečně lhůtě neodstranil.

19. Vada 6) – opět vlhkost zdiva není příčinou vady, neboť se projevila i po provedení hydroizolace. Je nerozhodné, že vada nebyla při místním šetření dne [datum] shledána. Skutečnost, zda se vada v okamžiku místního šetření [datum] projevila, či nikoliv, nelze zaměňovat s tím, zda strany měly povědomost o tom, o jakou vadu se jedná.

20. Vada 7) - znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vadu hodnotil chybně, když žalobce namítal, že znalec zjevně nemohl objekt městyse ani vidět a jeho závěry jsou v přímém rozporu se skutečností. Soud prvního stupně nekriticky převzal závěry znalců, ačkoliv se jedná o zjevný nesmysl.

21. Vada 8) - je nesprávný závěr soudu prvního stupně o tom, že vada měla být oznámena již při předání díla, neboť jde o vadu zjevnou. Nejedná se vadu zjevnou a městys ji nemohl oznámit dříve.

22. Vada 9) – vada je dostatečně určitě vymezena, závěr soudu prvního stupně v tomto směru nejsou správné. Nejde ani o vadu zjevnou, městys ji nemohl dříve zjistit. Je nerozhodné, že vada nebyla při místním šetření dne [datum] shledána, vada je vymezena určitě.

23. Vada 10) – závěry soud prvního stupně jsou nepřezkoumatelné, je nerozhodné, že vada nebyla při místním šetření dne [datum] shledána, když zde vada objektivně byla, žalovaný ji uznal a má povinnost ji odstranit.

24. Vada 11) - závěry soudu prvního stupně jsou v tomto směru nesmyslné, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl místním šetření v roce 2014 přítomen a z jeho výslechu proto nelze žádné závěry učinit.

25. Vada 12) – závěry šetření z [datum] nejsou relevantní, neboť se vztahují až k opravným pracím žalovaného po uzavření smíru. Vady byly oznámeny v dubnu a květnu 2014 a místní šetření mezi účastníky proběhlo v květnu a září 2014.

26. Vada 13) – skutečnost, že systém se obecně standardně zakládá na soklovou lištu, není konečným závěrem o tom, že v tomto konkrétním případě založení systému nevykazuje vadu, k tomu žalobce tvrdí, že o vadu se jedná.

27. Vada 14) – rozsudek je v tomto směru nesmyslný, protože místní šetření dne [datum] neproběhlo, resp. není pro účely oznámení vad ani relevantní, neboť vady byly oznámeny v dubnu a květnu 2014. Závěry šetření z [datum] nejsou relevantní, neboť se vztahují až k opravným pracím žalovaného po uzavření smíru. Ani není zřejmé, z čeho prvostupňový soud dovodil, že se má jednat o vadu zjevnou, která měla být oznámena hned. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí, jde o závěr nepřezkoumatelný.

28. Vada 15) – závěry soudu jsou nesmyslné, místní šetření z [datum] neproběhlo, resp. není pro účely oznámení vad relevantní, když vady byly oznámeny v dubnu a květnu 2014 a místní šetření proběhlo v květnu a září 2014. Nejde také o vadu zjevnou, jak prvostupňový soud chybně dovodil.

29. Vada 16) – vada podle žalobce byla dostatečně specifikována a žalovaný ji uzavřením smíru uznal.

30. Vada 17) - zde opět soud chybně odkazuje na místní šetření z roku 2016, které ale není relevantní. Nadto není správný závěr soudu prvního stupně o tom, že vada nebyla dostatečně určitě vymezena.

31. Vada 18) – závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto případě nejsou aplikovatelné, když znalec se vyjadřoval k stavu fasády v roce 2016, nikoliv však ke stavu předchozímu.

32. Vada 19) – není pravdivý závěr soudu prvního stupně o tom, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, se má jednat o shodné duplicitní vyjádření praskliny ve fasádě v místě oplechování římsy. Není ani pravdou, že by se jednalo o vadu nedostatečně určitě vymezenou.

33. Vada 20) – závěr soudu o tom, že neexistuje technická norma nebo předpis pro měření rovnosti omítky a že se nemůže jednat o vadu, není správný. Omítka má být vždy rovná a bez jakýchkoliv boulí, což je fakt a přirozená [rodné přijmení] omítky. Rovnost fasád pak řeší technické předpisy – ČSN 13914-2 a ČSN 73 2901.

34. V závěru odvolání žalobce uvedl, že prvostupňový soud neodstranil pochybnosti o nedostatku právní zastoupení žalovaného, na což žalobce poukázal ve svém podání z [datum], jehož obsah uvedl. Žalobce k tomu navrhl postup podle bodu 28 odst. 4 o. s. ř. s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 27. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka]. Soud prvního stupně o tomto návrhu sice nerozhodl, žalovaný ale v návaznosti na to založil do spisu novou plnou moc – k tomu č. l. 571–s ověřeným podpisem [jméno FO]. Soud prvního stupně se však nezabýval tím, zda pro předchozí období zástupčí oprávnění žalovaného existovalo, či nikoliv.

35. Žalobce shrnul, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, nepřezkoumatelnost žalobce označil v odvolání. Nadto byly nesprávně vyčísleny i náklady řízení, kdy žalovanému přiznány náklady řízení též za písemný závěrečný návrh ze dne [datum], ačkoliv za písemný závěrečný návrh žalovanému odměna a režijní paušál nenáleží. Nesprávně bylo vyčísleno také cestovné.

36. Žalobce závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví případně aby ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

37. Žalobce podal odvolání též proti doplňujícímu usnesení ze dne [datum]. V něm odkázal na své odvolání proti rozsudku a navrhl, aby odvolací soud toto rozhodnutí změnil tak, že náhradu nákladů řízení státu uloží k zaplacení žalovanému, případně aby ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

38. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce odkázal na správná skutková zjištění soudu prvního stupně a jeho správné právní posouzení. Zdůraznil, že žalobce v odvolání pouze opakuje své dosavadní přednesy a podání. Žalobce neunesl tíži svých procesních břemen, když neprokázal, že oběma stranám bylo zřejmé, co konkrétně a kde žalobce vytýkal za vady. Naopak žalovaný prokázal, že žalobce opakovaně vyzýval ke konkretizaci vad, a to i v průběhu opravných prací. Žalovaný chtěl sám soudnímu sporu zabránit, proto na své náklady provedl opravné práce, počítal se součinností žalobce, která mu však poskytnuta nebyla. Žalobce reklamoval i dílo, které žalovaný ani neprováděl. Žalovaný poukázal na výslech projektanta [tituly před jménem] [jméno FO], z něhož vyplynulo, že v rámci projektu nebyl prováděn žádný hydrogeologický průzkum, proto de facto navrhl opatření, která byla podle slyšených znalců nedostatečná a hazardující. Chyba nastala již při přípravě projektové dokumentace. Přístup žalovaného vůči žalobci byl maximálně vstřícný, žalovaný do budovy investoval své vlastní prostředky, a to i přesto, že za vady díla neodpovídal a neodpovídá. Žalobce si ovšem ponechal dílo, které již 14 let užívá, včetně úspor energií na provoz, nyní po žalovaném požaduje částku, která by měla dosáhnout, včetně úroků 11 000 000 Kč.

39. Žalovaný žádal potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

40. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a důkazní řízení podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval smlouvou o dílo č. [hodnota] ze dne [datum], dále zápisem z místního šetření [datum] a [datum], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a usnesením [Orgán veřejné moci] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Po takto doplněném důkazním řízení shledal odvolání žalobce částečně důvodným, když za opodstatněné ho považoval zcela co do základu nároku.

41. V prvé řadě k procesní námitce žalobce ohledně nedostatku řádného zastoupení žalovaného odvolací soud uvádí, že žalovaný je v řízení od počátku zastoupen na základě plné moci, kterou udělil dne [datum] advokátu [Jméno advokáta B] – k tomu č. l. 15 spisu. Tato plná moc je řádně podepsána tehdejší jednatelkou žalovaného [jméno FO] a opatřena podpisem advokáta o tom, že zmocnění přijímá. Podle výpisu z obchodního rejstříku, jednatel byl oprávněn jednat za žalovaného samostatně a odvolací soud nemá důvod pochybovat o tom, že tato plná moc byla udělena řádně, když z jejího textu je zřejmé, že se jedná o generální plnou moc, na základě, které jen [tituly před jménem] [jméno FO] oprávněn žalovaného zastupovat též v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], které je v ní výslovně uvedeno. Pokud žalobce namítal nedostatek této plné moci s tím, že jsou pochybnosti o tom, zda ji jednatelka za žalovaného skutečně udělila, tak k tomu odvolací soud uvádí, že případné pochybnosti (které ovšem nesdílí) byly odstraněny další plnou mocí ze dne [datum] (k tomu č. l. 571 spisu), která by byla udělena témuž advokátu, přičemž za žalovaného ji podepsal jednatel [jméno FO], který byl oprávněn za něj jednat samostatně rovněž, tedy stejně jako tehdejší jednatelka [jméno FO]. Podpis jednatele je i bez požadavku soudu nebo zákona úředně ověřen (§ 28 odst. 4 o. s. ř.). Odvolací soud znovu předesílá, že již první plnou moc udělenou tomuto advokátu na začátku řízení lze považovat za řádnou, nicméně i kdyby tomu tak nebylo, tak by šlo o odstranitelný nedostatek podmínek řízení, který byl předložením nové plné moci ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem odstraněn s účinky zpětně ke dni převzetí zastoupení [datum] podle § 103 a § 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř. Nadto odvolací soud připomíná, že advokát [tituly před jménem] [jméno FO] na základě první plné moci žalovaného řádně zastupoval před soudy všech stupňů, a pochybnosti ohledně doložení zastoupení žádný ze soudů nesdílel.

42. Žalobce v prvé řadě uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že tento odvolací důvod může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace řízení (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.). O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není.

43. Odvolací soud nezjistil žádnou vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř. S procesní námitkou žalobce ohledně zastoupení žalovaného se odvolací soud vypořádal shora. Nesdílí názor žalobce o tom, že by postup soudu prvního stupně v řízení po zrušení jeho prvního rozsudku ze dne [datum] odvolacím soudem dne [datum] byl nepředvídatelný, respektive že je jeho rozhodnutí překvapivé. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. [spisová značka], je překvapivým takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat. Tak je tomu tehdy, kdy odvolací soud (oproti soudu prvního stupně) posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně.

44. Pokud žalobce tuto nepředvídatelnost a překvapivost spatřoval v tom, že soud prvního stupně rozhodl jinak než ve svém prvém rozsudku, když dospěl ke zcela jiným právním závěrům, tak tomuto jeho názoru přisvědčit nelze. Soud prvního stupně postupoval v intencích skutkových tvrzení žaloby, když byl podle § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným ve zrušujícím rozhodnutí, který byl učiněn na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR v jeho zrušujícím rozsudku podle § 243g odst. 1 část věty prvé za středníkem o. s. ř. Prvostupňový soud v intencích obou těchto právních názorů postupoval, jeho postup tak byl zcela transparentní, procesně korektní a předvídatelný. Nebylo povinností soudu sdělovat účastníkům svůj právní názor na věc. Pokud žalobce soudu prvního stupně vytýká, že v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, proč své předchozí závěry negoval a co ho vedlo ke změně závěru, tak k tomu je třeba poznamenat, že z odůvodnění napadeného rozsudku je zcela zřejmé, z jakých důvodů prvostupňový soud shledal žalobu neopodstatněnou, když ve svém prvém rozsudku dospěl k závěru o důvodnosti základu nároku na smluvní pokutu, pouze její výši moderoval v rozsahu 90 % na základě jiného skutkového stavu. Ten po doplnění dokazování poměrně rozsáhlým způsobem po zrušení tohoto rozsudku byl zjištěn zcela odlišný (byť zčásti nesprávný, jak bude uvedeno ještě dále), z čehož vyplývá i odlišné právní posouzení věci.

45. Soud prvního stupně tak neporušil zásadu spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ani princip předvídatelnosti soudního rozhodnutí a zákaz vydání překvapivého rozhodnutí. Odvolací soud nezjistil ani žádnou jinou vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci tak, jak předpokládá § 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. tak naplněn rovněž není.

46. Odvolací soud však nesouhlasí s právním posouzením věci, jak ho soud prvního stupně učinil. Za účelem správného právního posouzení důkazní řízení doplnil, jak je uvedeno shora, tak, aby mohl zjistit skutkový stav, který by umožnil učinit odlišné právní závěry.

47. Odvolací soud především uvádí, že k posouzení důvodnosti žaloby je třeba vzít za základ soudní smír, který byl o účastníky uzavřen a schválen Obvodním soudem pro [adresa] dne [datum] v řízení sp. zn. 15 C 233 /2014. Znění tohoto smíru je zřejmé: žalovaný se jím zavázal ve lhůtě 6 měsíců od schválení smíru provést na svůj náklad odstranění všech 20 vad, které jsou uvedeny ve skutkových tvrzeních žaloby v této věci, z nichž žalobce svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty dovozuje. Tyto vady jsou identické. Naproti tomu žalobce se zavázal, že v případě, že žalovaný vady tímto způsobem v uvedené lhůtě odstraní, tak vezme žalobu v tříměsíční lhůtě počítané od řádného předání a převzetí díla, na němž budou odstraněny všechny vady uvedené v bodě I. usnesení o schválení smíru, zcela zpět. Smír dále obsahoval ujednání účastníků o nákladech řízení s tím, že žalobce se dále zavázal, že pokud žalovaný odstraní vady díla shora uvedené řádně a včas, tak po něm nebude požadovat smluvní pokutu, na kterou mu do právní moci usnesení o schválení tohoto smíru vznikl podle smlouvy o dílo z [datum] nárok z titulu, že žalovaný neodstranil vytknuté vady díla shora uvedené ve výroku I. usnesení o schválení smíru.

48. Nejvyšší soud ČR ve zrušujícím rozsudku v této věci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vysvětlil povahu smíru. Smír má aspekty hmotněprávní a procesněprávní. Z hlediska hmotněprávního uzavřený smír v sobě obsahuje dohodu o narovnání, v níž se smluvní strany dohodly na tom, že jejich původní závazek zanikne a bude nahrazen závazkem novým. Právní režim této dohody o narovnání je třeba podřídit dříve platnému občanského zákoníku ve znění účinném do [datum], a to s poukazem na to, že smlouva o dílo, která v sobě obsahuje ujednání o smluvní pokutě, byla uzavřena před účinností platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dne [datum] (k tomu § 3028 odst. 1 o.z. a obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3141/2020). Podle ustálené judikatury představuje narovnání dohodu účastníků závazkového právního stavu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují novými. Účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale především předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo vyskytlo, se zruší a nahradí závazkem novým. Dohoda o narovnání tak způsobuje zánik dosavadních práv a povinností a nahrazuje se právy a povinnostmi novými. Za této situace tak případné námitky, které se týkají původní dohody, která byla nahrazena nově, nemohou obstát – k tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5793/2017. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 11. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1720/2019, sporností práv a povinností ve smyslu § 1903 o. z. se nemíní soudní spory, ale rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu. Postačuje, pokud se jeví jedné ze stran určité právo sporné, a to bez ohledu na to, zda objektivně existuje a není také podstatné, zda se některá ze stran při vlastním hodnocení předpokladů narovnání mýlí.

49. Režim dohody o narovnání obsažené ve schváleném soudním smíru je třeba podrobit výkladu právních úkonů obsaženému v ustanovení § 35 odst. 2 a 3 obč. zák. a protože předmětem dohody o narovnání byly obchodní vztahy mezi účastníky, též pravidlu výkladu právních úkonů podle § 266 obch. zák.

50. Výkladem právního úkonu se zřetelem k jazykovému významu použitých slov, s přihlédnutím k úmyslu jednající osoby, zavedené obchodní praxi mezi stranami a se zřetelem ke všem okolnostem případu, zejména pak k dosavadnímu jednání stran, lze podle přesvědčení odvolacího soudu dovodit, že uvedeným smírem se žalovaný zavázal ve lhůtě šesti měsíců od schválení smíru odstranit na své náklady všechny vady, z nichž žalobce svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty odvozuje /vady č. 1) – 20)/, čímž zároveň bylo postaveno najisto, že tyto vady na díle k datu schválení smíru skutečně byly. Podle přesvědčení odvolacího soudu je nerozhodné, zda šlo o vady ve smyslu smlouvy o dílo, když je třeba uvést, že pojem „vada díla“ nebyl zákonem definován. Bez významu je i to, zda šlo o vady zjevné či skryté, zda byly řádně a včas uplatněny u žalovaného jako zhotovitele díla; podstatné je to, že se žalovaný zavázal tyto vady odstranit, a to bez ohledu na to, zda na to žalobce měl dosud nárok. Účastníci si totiž narovnáním obsaženým ve schváleném smíru dohodli nově práva a povinnosti, mezi nimi a za tohoto stavu již není možno poté nově tvrdit, že vady se objektivně nevyskytovaly, nebo že nebyly řádně a včas reklamovány tak, jak předpokládá § 562 odst. 2 obch. zák. s tím, že šlo o vady zjevné, jak dovodil soud prvního stupně. Obdobně je nerozhodné i to, že podle zjištění soudu prvního stupně některé vady ve skutečnosti vadami ani nebyly, neboť pro to neexistuje příslušná technická norma, která by stanovila, jakým způsobem má být dílo v tomto směru provedeno. Podstatné je to, že žalovaný se zavázal k odstranění všech těchto vad. Splnění této povinnosti nelze podmiňovat žádnými dalšími podmínkami nebo zjištěními.

51. Úkolem soudu prvního stupně tak bylo zkoumat, zda tyto vady skutečně ve stanovené lhůtě odstraněny byly, k čemuž odvolací soud dodává, že v případě, že by jen jedna jediná vada odstraněna nebyla, tak by se nemohla naplnit odkládací podmínka ve smyslu § 36 odst. 2 obč. zák., tedy nemohly by nastat právní následky úkonu – dohody o narovnání – v podobě toho, že žalobce nebude požadovat po žalovaném smluvní pokutu, na kterou mu do právní moci usnesení o schválení smíru vznikl podle smlouvy o dílo nárok z titulu, že žalovaný vady díla, které byly vytknuty, neodstranil – viz bod II. výrokové části usnesení o schválení smíru. K tomu odvolací soud připomíná, že výkladem dohody o narovnání podle shora popsaných výkladových pravidel lze dovodit nejenom to, že vady díla ke dni uzavření smíru skutečně byly, ale i to, že žalovaný uznává nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši částky 6 270 000 Kč tak, jak byl původně sjednán ve smlouvě o dílo.

52. Soud prvního stupně se v intencích právního názoru vyjádřeného odvolacím soudem v jeho zrušujícím rozhodnutí zabýval otázkou určitosti vad. Pokud dovodil, že některé vady nebyly dostatečně určitě vymezeny, tak tento jeho názor odvolací soud nesdílí.

53. K tomu poukazuje na to, že především účastníci spolu uzavřeli smír, v němž jsou vady díla dostatečně specifikovány, žalovanému tedy muselo být zřejmé, jaké vady má odstranit, když pokud by mu to zřejmé nebylo, tak je otázkou, proč takový smír vůbec uzavíral. V neposlední řadě je třeba poukázat na to, že ve věci proběhlo několik místních šetření, k čemuž odvolací soud uvádí zejména zápis z jednání ze dne [datum], v němž jsou vady č. 1) - 19), specifikovány stejným způsobem jako ve smíru. Ohledně těchto vad účastníci jednohlasně prohlásili, že ,,bylo dohodnuto, že vytčené vady, jak jsou shora popsány, jsou zhotoviteli známy“. Podobně jsou všechny vady, tedy včetně vady č. 20), specifikovány i při dalším místním šetření ze dne [datum]. Zápis z něj, stejně jako předchozí zápis ze dne [datum], je opatřen podpisy zástupců obou účastníků. Nadto je třeba přihlédnout i k vzájemnému chování stran, postupu při reklamaci vad, kdy se zřetelem ke všem okolnostem muselo být žalovanému naprosto zřejmé, jaké vady díla má odstranit, což ostatně také – alespoň částečně – činil. Jeho námitka o tom, že vady díla byly vymezeny neurčitě a že nevěděl, co vlastně má odstranit, tak je ryze účelová.

54. Jak je již shora vysvětleno, v případě, že by žalovaný ve stanovené šestiměsíční lhůtě uvedené ve schváleném smíru jakoukoliv z těchto 20 vad neodstranil na své náklady řádně a včas, nenaplnila by se odkládací podmínka obsažená v uvedeném smíru ohledně toho, že zanikne nárok žalobce na smluvní pokutu za období do právní moci usnesení o schválení smíru (nastalo dne [datum]) podle shora uvedené smlouvy o dílo z titulu neodstranění vytčených vad díla. Z výsledků dokazování v řízení před soudem prvního stupně lze jednoznačně dovodit, že žalovaný své povinnosti vyplývající pro něj z dohody o narovnání obsažené ve smíru nesplnil řádně, k čemuž odvolací soud podotýká, že pokud soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí v části, v níž se zabýval jednotlivými vadami díla (bod 15 odůvodnění jeho rozsudku) dospěl k závěru, že některé vady, například vady č. 1), 2), 3), 4), 6), 12) - 15), nebyly zjištěny při místním šetřením dne [datum], případně [datum], tak to ještě neznamená, že vada nebyla patrná k rozhodnému datu, které je určeno skončením šestiměsíční lhůty pro odstranění vad ve smíru, tedy k datu 30. prosinci 2016. Zejména v případě závěrů soudu prvního stupně ohledně místního šetření ze dne [datum] je nutno uvést, že tento nemůže obstát za situace, kdy jde o časové období delší jak 2 roky, které předchází rozhodnému datu podle schváleného smíru. Nadto odvolací soud připomíná, že dílo bylo předáno dne [datum], respektive [datum], účastníky byla sjednána záruční doba v trvání 60 měsíců, tedy záruka za vady díla trvala až do prosince 2017. Pokud prvostupňový soud dovodil, že některé vady byly specifikovány neurčitě, a proto je žalovaný nemohl odstranit, tak tento jeho závěr nemůže být správný z výše uvedených důvodů, když odvolací soud dovodil určitost všech vad, které žalobce reklamoval, například vady č. 4), 6), 14), 16) a 19). Závěry soudu prvního stupně, že v některé vady jsou vady vadami zjevnými a nebyly reklamovány včas podle § 562 obchodního zákoníku – vady č. 8), 9), 12) a 15) – nemohou obstát za stavu, kdy účastníci, jak shora uvedeno, ve smíru všechny tyto vady jasně vyjmenovali s tím, že žalovaný se zavázal je odstranit bez dalších podmínek, tedy bez ohledu na to, zda skutečně se jednalo o vady zjevné, nebo skryté a zda byly reklamovány řádně a včas, či nikoliv. To samé platí v případě závěru soudu prvního stupně ohledně toho, že některé vytčené vady vlastně ani vadami nejsou, protože na to neexistuje technická norma – vady č. 7) a 20). Nadto v případě vady č. 20) tento závěr žalobce v odvolání přesvědčivě vyvrací odkazem na konkrétní technické normy. Pro dokreslení odvolací soud poukazuje na usnesení [Orgán veřejné moci] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci týchž účastníků v opačném procesním postavení, kdy exekuce vedená žalovaným jako oprávněným proti žalobci jako povinnému podle pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla zastavena z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. za použití § 55 ex. ř. pro nedoložení splnění odkládací podmínky podle § 43 ex. ř.

55. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný svoji povinnost řádně a včas odstranit ve stanovené lhůtě ohledně všech 20 vad, jak jsou popsány ve smíru, nesplnil a za této situace je nárok žalobce na smluvní pokutu opodstatněný co do základu. Výši smluvní pokuty žalobce správně vyčíslil částkou 6 270 000 Kč odpovídající tomu, co si účastníci ve smlouvě o dílo dohodli – za období od [datum] do [datum] celkem 19 vad, 65 dní x 5 000 Kč za každou vadu a den prodlení je 6 175 000 Kč + období od [datum] do [datum] zbývá 1 vada, 19 dní x 5 000 Kč za každý jeden den je 95 000 Kč, celkem 6 270 000 Kč.

56. Odvolací soud konstatuje, že smluvní pokuta v takovéto výši dosahuje takřka dvojnásobku ceny díla, která byla určena částkou 3 042 408 Kč včetně DPH. Aniž by to žalovaný navrhoval, když návrh k tomu ani není třeba, přistoupil odvolací soud v souladu s ust. § 301 obch. zák. k moderaci tak, jak to učinil soud prvního stupně již ve svém prvním rozsudku. Podle přesvědčení odvolacího soudu je totiž smluvní pokuta, která byla mezi účastníky původně dohodnuta, nepřiměřeně vysoká, její výše neodpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

57. Soudní judikatura dovodila, že posouzení otázky přiměřenosti, respektive nepřiměřenosti smluvní pokuty, závisí vždy na konkrétních okolnostech případu a zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Při posuzování této otázky lze přihlédnout též k významu a hodnotě zajišťované povinnosti tak, jak to umožňuje § 301 obch. zák., není však současně povinností soudu takto postupovat. Z ustálené judikatury také vyplývá, že proces rozhodování o využití moderačního práva má tři fáze: v první fázi soud zkoumá, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, dospěje-li ke kladnému závěru, tak v druhé fázi se zabývá tím, zda použije moderační právo, či nikoliv, tedy zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží a teprve při kladném zodpovězení této otázky nastupuje třetí fáze, kdy soud uvažuje o tom, v jakém rozsahu se nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta sníží - tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR dne 30. 4. 2009, sp. zn.. 23 Cdo 1646/2007, obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, ze dne 7. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 231/2010, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4859/2009.

58. Odvolací soud, jak již shora uvedeno, dospěl k závěru, že je na místě smluvní pokutu snížit za stavu, kdy tato neodpovídá významu zajišťované povinnosti, představuje dvojnásobek ceny díla a nadto je třeba uvést, že smluvní pokuta je v daném případě vypočtena nikoliv za to, že by dílo nebylo provedeno zcela či zčásti, ale za to, že bylo provedeno sice s vadami, avšak tyto jsou pouze, jak je zřejmé z jejich vymezení, estetického rázu, tedy nikterak nebrání funkčnosti díla jako takového. Zákon nevymezuje kritéria ani rozsah, v jakém se snížení smluvní pokuty má provést. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1734/2012, dovodil, že sazba smluvní pokuty 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení může být v závislosti na dalších okolnostech nepřiměřeně vysoká, stejně tak ovšem může být shledána pro poměry dané věci přiléhavá.

59. V daném případě smluvní pokuta přesahuje dvojnásobek ceny díla, tedy je o 100 % vyšší než cena díla za stavu, kdy judikaturní hranice 0,5 % denně z dlužné částky v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] (tedy 182,5 % ročně) může být považována za určitých okolností jako nepřiměřená. Odvolací soud se zřetelem ke všem okolnostem považuje za přiměřenou smluvní pokutu částku 627 000 Kč, tedy 10 % z vypočtené smluvní pokuty 6 270 000 Kč; smluvní pokutu tak snižuje s využitím moderačního práva o 90 %. Byť se takovéto snížení může jevit jako razantní, tak odvolací soud připomíná všechny shora uvedené okolnosti, jakož i to, že částka 5 000 Kč za každou vadu a den prodlení je již tak nepřiměřená, a ne zcela obvyklá v obchodní praxi. Pominout nelze ani to, že žalobce sice vymezil celkem 20 vad, z nichž svůj nárok na smluvní pokutu v žalované výši odvozuje, tyto podle přesvědčení odvolacího soudu by však při jisté benevolenci mohly být zahrnuty pod méně vad, když například vady spočívající v prokreslení … – vady 1), 2), 3) a 4) - jsou prakticky totožné, byť se jedná pokaždé o prokreslení jiných dílů. Podle přesvědčení odvolacího soudu je smluvní pokuta ve výši 627 000 Kč dosahující zhruba 20 % ceny díla plně adekvátní významu zajišťované povinnosti, hodnotě díla a všem okolnostem případu.

60. Žalobci dále náleží podle § 517 odst. 2 obč. zák. úrok z prodlení. Počátek tohoto prodlení však nelze stanovit ke dni [datum], jak žalobce požadoval, když je třeba přihlédnout k tomu, že nárok na zaplacení smluvní pokuty podle dohody o narovnání vznikl až po uplynutí šestiměsíční lhůty k odstranění vad, tedy smluvní pokuta byla splatná k [datum] a prodlení nastalo od [datum]. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

61. Jsou tak naplněny odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Protože skutkový stav zjištěný soudy prvního stupně po doplnění dokazování v odvolacím řízení mohl odvolací soud správně posoudit po stránce právní, postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že napadený rozsudek ve výroku I. změnil jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 627 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jinak ho ohledně částky 5 643 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky 6 270 000 Kč a s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 5 643 000 Kč v tomto výroku potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

62. S ohledem na částečnou změnu prvostupňového rozhodnutí rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení účastníků a státu před soudy všech stupňů, tedy včetně řízení před soudem dovolacím podle § 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř. V řízení z větší části uspěl žalovaný, čemuž by odpovídal postup podle zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy na náhradu poměrné části nákladů řízení v rozsahu 80 % by měl s ohledem na výsledek řízení právo žalovaný, odvolací soud však takovéto rozhodnutí o nákladech řízení nepovažuje za spravedlivé.

63. Žalobce byl v základu nároku úspěšný, když nárok na zaplacení smluvní pokuty byl shledán opodstatněným a pokud neuspěl v podstatné části sporu z důvodu provedené moderace, tak se tak stalo pouze z důvodu provedené moderace smluvní pokuty. Jde tedy o situaci, kdy výše nároku závisela na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Za stavu, kdy zákon jednoznačně nestanoví kritéria, podle nichž se má moderace provést, je třeba uzavřít, že jsou splněny podmínky podle § 142 odst. 3 o. s. ř. pro to, aby náhrada nákladů řízení byla přiznána v plné výši žalobci, a to přesto, že uspěl jen v malé části sporu.

64. Náklady řízení sestávají ze zaplacených soudních poplatků a z nákladů právního zastoupení. Pokud jde o stanovení odměny za úkon právní služby, odvolací soud považuje za spravedlivé, aby tarifní hodnota byla určena nikoliv z požadovaného plnění ve výši 6 270 000 Kč, ale pouze z toho, co bylo žalobci výsledně přiznáno, tedy z částky 627 000 Kč (§ 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), a to i s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti. Vyčíslení nákladů řízení před soudy všech stupňů je následující.

65. Jak shora vysvětleno, tarifní hodnotou pro výpočet nákladů právního zastoupení žalobce je přiznaná částka tj. 627 000 Kč podle § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v účinném znění (dále jen „a. t.“), čemuž odpovídá odměna za jeden úkon právní služby ve výši 10 820 Kč.

66. Konkrétně za řízení v prvním stupni náleží procesně úspěšnému žalobci: - za úkon příprava a převzetí zastoupení ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. - za úkon předžalobní výzva ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. - za úkon podání žaloby s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. - za úkony stanovisko žalobce k vyjádření žalovaného ze dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum] a písemné podání ze dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum] podle § 11 písm. 1 písm. d) a. t. a vyjádření ze dne [datum] podle § 11 písm. 1 písm. d) a. t. - za úkony účast na jednání před soudem dne [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.

67. Konkrétně za řízení ve druhém stupni náleží procesně úspěšné žalobkyni: - za úkon odvolání ze dne [datum], doplněno podáním ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. - za úkon vyjádření k odvolání žalovano ze dne [datum] podle § 11 písm. 1 písm. k) a. t. - za úkon účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.

68. Za dovolací řízení, po rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], náleží procesně úspěšnému žalobci: - za úkon podání dovolání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. - za úkon vyjádření k dovolání žalovaného ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t.

69. Za řízení před soudem druhého stupně, po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: - za úkon účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.

70. Za řízení před soudem prvního stupně, po rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: - za úkon první setkání s mediatorem dne [datum] podle 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2 písm. g) a. t. - za úkon účast na jednání před soudem dne [datum] a účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum] (trvající od 13:30 do 16:55, tj. 2 úkony) a účast na jednání dne [datum] (trvající od 9:30 do 12:25, tj. 2 úkony) a účast na jednání dne [datum] (trvající od 13:00 - do 16:25, tj. 2 úkony), účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] (trvající od 13:30 - do 16:10, tj. 2 úkony) a účast na jednání dne [datum] (trvající od 13:30 - do 16:30, tj. 2 úkony) a účast na jednání dne [datum] (trvající od 13:30 - do 16:05, tj. 2 úkony), účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. - za úkon podání – doplnění tvrzení a důkazních návhrhů ze dne [datum], za úkon vyjádření ze dne [datum], za písemné podání ze dne – doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], za úkon podání – návrh na postup soudu dle § 28 odst. 4 o. s. ř. ze dne [datum] a podání – doplnění tvrzení a důkazních návhrhů ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. - za úkon odvolání proti znalečnému ze dne [datum] podle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. - za úkon návrh na přerušení řízení ze dne [datum] podle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2 písm. d) a. t.

71. Za řízení před soudem druhého stupně, po rozhodnutí nalézacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: - za úkon odvolání ze dne [datum] včetně odvolání do doplňujícího usnesení podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. - úkon účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t 72. Na odměně tak žalobci náleží náhrada odměny za za 39 úkonů v plné výši (39*10 820 = 421 980) a za 3 úkony v poloviční výši (3*5 410 = 16 230) celkem tedy částka 438 210 Kč. Odvolací soud nepřiznal náhradu za úkon návrh na pokračování řízení ze dne [datum], neboť co do obsahové stránky neodpovídal požadavkům účelnosti a náročnosti při reflektování hodnoty odměny za takový úkon stanovený advokátním tarifem.

73. Dále dle § 13 odst. 4 a. t. naleží žalobci za těchto 42 úkonů právní služby paušální náhrada hotových výdajů celkem 13 500 Kč (36 x 300 Kč za úkony učiněné do [datum] a 6 x 450 Kč za úkony učiněné po [datum]).

74. Dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu náleží žalobci náhrada cestovních výdajů jeho právního zástupce za použití jeho osobního automobilu [podezřelý výraz], reg. zn.: [SPZ], při cestách na trase [adresa] a zpět, a to za cestu ze dne [datum] v délce 256 km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. (ve znění účinném do 13. 5. 2022) základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 1 203 Kč (4,70 Kč x 256 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 541 Kč (tarifní cena benzínu 37,10 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 5,7 litru na 100 km), za 2 cesty ze dne [datum] a [datum], každé v délce 256 km (2x 256 tj. 512 km), dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. (ve znění účinném od 14. 5. 2022) základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 2 406 Kč (4,70 Kč x 512 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 1 299 Kč (tarifní cena benzínu 44,50 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 5,7 litru na 100 km), za 4 cesty ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], každé v délce 256 (4x 256, tj. 1024 km), dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 467/2022 Sb. základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 5 325 Kč (5,20 Kč x 1024 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 2 405 Kč (tarifní cena benzínu 41,20 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 5,7 litru na 100 km). Za použití osobního automobilu [podezřelý výraz], reg. zn.: [SPZ] za cestu ze dne [datum] v délce 256 km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 398/2023 Sb. základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 1 434 Kč (5,60 Kč x 256 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 665 Kč (tarifní cena benzínu 38,20 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 6,8 litru na 100 km), a za 3 cesty ze dne [datum], [datum] a [datum]., každé v délce 256 km (3 x 256, tj. 768 km), dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 475/2024 Sb. základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 4 454 Kč (5,80 Kč x 768 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 1 870 Kč (tarifní cena nafty 35,80 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 6,8 litru na 100 km). Za cestu na odvolací jednání konaní dne [datum] v délce 256 km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 573/2025 Sb. žalobci náleží základní náhrada za použití motorového vozidla ve výši 1 510 Kč (5,90 Kč x 256 km) a náhrada pohonných hmot ve výši 604 Kč (tarifní cena nafty 34,70 Kč za 1 litr a průměrná spotřeba vozidla 6,8 litru na 100 km). Dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu náleží žalobci náhrada za promeškaný čas při cestách právních zástupců z [adresa], každá trvající přes 1,5 hodiny, tedy 4 půlhodiny, a to u cest do [adresa] a zpět učiněných do [datum] ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. ve výši 9 600 Kč (12 x 8 * 100 Kč), a u 4 cest do [adresa] a zpět učiněných od [datum] ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. ve výši 4 800 Kč (4 x 8* 150 Kč). K svým cestovním výdajům doložil právní zástupce žalobce také náklady na parkovné ve výši 260 Kč (č. l. 636). Tato část náhrady nákladů žalobce tak činí celkem 38 376 Kč.

75. Dále spočívaly náklady řízení žalobce z uhrazených soudních poplatků v průběhu řízení, a to ve výši 313 500 Kč (z podané žaloby, uhrazeno dne [datum]), ve výši 282 150 Kč (za odvolání, uhrazeno dne [datum], č. l. 205), ve výši 14 000 Kč (za dovolání, uhrazeno dne [datum]) a ve výši 31 350 Kč (doplatek za odvolání, uhrazeno dne [datum]), celkem tedy 641 000 Kč. Pokud žalobce požadoval v rámci náhrady nákladů řízení uhradit též zálohu na znalecký posudek v částce 20 000 Kč, tak je nutno uvést, že z obsahu spisu je sice zřejmé, že zálohu v této výši skutečně zaplatil (k tomu záznam účtárny o složení zálohy na č. l. 111 spisu) ze dne [datum], avšak podle pokynu soudu prvního stupně mu měla být vrácena, když o jejím vrácení bylo rozhodnuto výrokem IV. rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum], č. j [spisová značka], (k tomu pokyn na č. l. 335 spisu).

76. Odvolací soud přiznal procesně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů sestávající z odměny advokáta ve výši 438 210 Kč, paušální náhrady výdajů ve výši 13 500 Kč, náhrady cestovních výdajů včetně náhrady za promeškaný čas spolu v částce 38 376 Kč. Dále odvolací soud přiznal žalobci náhradu nákladů za uhrazení soudních poplatků celkem v částce 641 000 Kč. Náklady řízení žalobce před soudy všech stupňů tak výsledně dosáhly částky 1 131 086 Kč a jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. splatné k rukám advokáta žalobce.

77. O nákladech řízení státu odvolací soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výsledek sporu, když ve vztahu k nákladům státu postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. aplikovat nelze. Náklady řízení státu sestávající ze zaplaceného znalečného v celkové výši 8 505,22 Kč žalobce nahradí státu z 90 % a žalovaný ze zbývajících 10 %.

Poučení