63 A 24/2023– 39

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatele: X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Davidem Zahumenským se sídlem Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno proti odpůrkyni: Obec Radenín se sídlem Radenín 61, 391 20 Radenín zastoupena advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem se sídlem Klokotská 103, Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 2 územního plánu obce Radenín, schválené usnesením Zastupitelstva obce Radenín ze dne 22. 3. 2023, č. 2/M1/2023, takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 2 územního plánu obce Radenín, schválené usnesením Zastupitelstva obce Radenín ze dne 22. 3. 2023, č. 2/M1/2023, se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrkyni se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, kterou je navrhovatel povinen zaplatit odpůrkyni do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah návrhu

1. Změnou č. 2 územního plánu obce Radenín (dále jen „Změna územního plánu“ či „Změna“) došlo mj. ke změně vymezení funkčních ploch na pozemcích ve vlastnictví navrhovatele, kdy pozemky p.č. XA a XB v k.ú. XA, původně vymezené jako plochy SR – smíšené obytné, pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, byly Změnou nově vymezeny jako plochy NP – plochy přírodní; pozemek p.č. XC v k.ú. XA byl Změnou částečně začleněn do zastavěného území a byl převzat jeho dosavadní způsob využití Dopravní infrastruktura – silniční (DS) a pozemek p.č. XD v k.ú. XA byl Změnou vymezen v ploše NP – plochy přírodní.

2. Navrhovatel s provedenými změnami v rozsahu shora označených pozemků nesouhlasí. V prvé řadě přitom sporuje správnost zveřejnění Změny na úřední desce obce, když navrhovatel tuto skutečnost není schopen zpětně zjistit.

3. Přijatá změna podle názoru navrhovatele neodpovídá jeho žádosti a jeho postavení ve vztahu k dotčeným pozemkům bylo naopak Změnou zhoršeno. Navrhovatel požadoval nápravu ve vztahu k ploše, na níž se nachází pozemek p.č. st. XA v k.ú. XA (budova čp. XA v XA), která byla dosud vedena jako rekreační plocha, ačkoli se jedná o trvalé bydlení. Současně navrhl rozšíření ploch pro bydlení i na okolní pozemky. V rámci řízení o Změně nebylo reagováno na zadání, podle kterého měla být v návaznosti na žádost navrhovatele prověřena možnost vymezení nových ploch pro bydlení v lokalitě kolem pozemku p.č. st. XA v k.ú. XA, možnost vybudování rybníku na některém z uvedených pozemků a prověřena potřeba regulativů uvedených ploch.

4. Pozemky dle navrhovatele byly podle původního znění územního plánu zahrnuty do zastavěného území a již tento původní územní plán vyznačoval ochranné pásmo přírodní památky Hroby – evropsky významné lokality. Území se však od počátku existence územního plánu dle navrhovatele nijak nezměnilo, a proto nebyl důvod měnit regulaci pozemků ve smyslu § 5 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Skutečnost, že situace v daném území byla stabilní navrhovatel dovozuje též ze Změny č. 1 územního plánu, kterou byly pozemky regulovány v ploše SR – smíšené obytné, pozemky staveb pro rodinnou rekreaci. Změna č. 1 uvedenou regulaci umožňovala i přes existenci evropsky významné lokality a jejího ochranného pásma. Aniž by tedy došlo ke změně podmínek, Změna pozemky ve vlastnictví navrhovatele regulovala, přičemž pozemky p.č. XA a XB v k.ú. XA přestaly být součástí zastavěného území, a naopak jiný z pozemků navrhovatele p.č. XE v k.ú. XA se součástí zastavěného území stal, stejně jako pozemek p.č. XF v k.ú. XA, ne však již navazující pozemek XF v k.ú. XA. Plocha určená pro výstavbu tak na základě Změny zůstala pouze v minimální rozloze, zbytek pozemků navrhovatele byl zařazen do ploch zeleň soukromá či do plochy přírodní.

5. Napadená Změna však neobsahuje odůvodnění, proč ke změnám funkčního využití ploch, na nichž se nachází pozemky navrhovatele, došlo. Pokud jde o pozemky p.č. XD a XE v k.ú. XA, zde byla změna regulace odůvodněna dle navrhovatele velmi úsporně, ačkoli zasahuje do jeho vlastnického práva. Stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví navrhovatel za odůvodnění Změny nepovažuje.

6. Z odůvodnění Změny tak dle navrhovatele není zřejmé, proč ke změnám ve vymezení zastavitelného území došlo. Rovněž není zřejmé, proč došlo k nahrazení údaje o datu v kapitole A Změny.

7. Navrhovatel dále uvádí, že rovněž nerozumí změně regulace v případě pozemku p.č. XC v k.ú. XA, který byl dosud zařazen do plochy PV – veřejná prostranství, jejichž součástí je veřejná infrastruktura. Textová část co do této plochy dle navrhovatele neodpovídá části grafické a navrhovatel tak nemá jistotu, jak je pozemek v jeho vlastnictví vůbec regulován.

8. Na základě uvedeného je navrhováno Změnu v textové i grafické části v rozsahu, ve kterém se na pozemku p.č. XD v k.ú. XA vymezuje plocha ZS; v rozsahu, ve kterém se na pozemcích p.č. XA a XB v k.ú. XA vymezuje plocha NP; v rozsahu, ve kterém byly pozemky p.č. XA a XB v k.ú. XA vyřazeny ze zastavěného území a v rozsahu, ve kterém došlo ke změně regulace v grafické části ve vztahu k pozemku p.č. XC v k.ú. XA, zrušit.

II. Vyjádření odpůrkyně

9. Odpůrkyně předně poukázala na proces přijímání Změny a zdůraznila, že Změna byla schválena na jednání zastupitelstva obce dne 22. 3. 2023, opatření obecné povahy bylo na úřední desce obce zveřejněno dne 17. 4. 2023 a sejmuto dne 3. 5. 2023, shodně jako na elektronické úřední desce. Účinnosti nabyla Změna dne 2. 5. 2023. Navrhovatel v tomto směru neuvádí, jakým konkrétním způsobem mělo být zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv.

10. Ve vztahu k žádosti navrhovatele vznesené v průběhu přijímání Změny odpůrkyně uvedla, že tato žádost směřovala k pozemkům p. č. st. XA, p. č. XE, XG, XC a XD vše v k.ú. XA, jež bylo požadováno vymezit v ploše pro bydlení a pozemky p. č. XA a XB v k.ú. XA bylo požadováno vymezit v ploše vodní. Uvedená žádost však dle judikatury Nejvyššího správního soudu nezakládá právní nárok navrhovatele na její vyhovění. V rámci Změny došlo ke změně využití pozemků navrhovatele, jeho žádosti však vyhověno nebylo. Tato změna je v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy řádně odůvodněna na str. 5 a 6, o absenci odůvodnění tak dle odpůrkyně hovořit nelze. Důvodem nevyhovění žádosti co do změny využití pozemků je skutečnost, že jde o odloučenou lokalitu a není zde žádoucí vytvářet vznik nové osady, a to jak pro účely bydlení, tak pro rekreaci. Navrhovatel navíc v průběhu pořizování Změny neuplatnil žádné námitky, pročež je obecné odůvodnění Změny zcela dostačují. Pokud navrhovatel nepodal v průběhu procesu pořizování Změny námitky ani připomínky, nemůže se v nynějším návrhu domáhat přezkumu daného opatření obecné povahy z hlediska proporcionality Změnou přijatého řešení jako to návrhem činí. Obecnost odůvodnění Změny nemůže být v takovém případě důvodem pro její zrušení.

11. Co se týká pozemku p. č. st. XA v k.ú. XA, zde došlo ke změně z plochy pro rekreaci na plochu bydlení, a to v souladu s podnětem navrhovatele ze dne 24. 5. 2021. Odpůrkyni ve vztahu k tomuto pozemku není jasné, proč se proti Změně navrhovatel ohrazuje.

12. Pokud jde o ostatní pozemky, zde došlo ke změně z důvodu jejich skutečného využití i z důvodu souladu s evidencí v katastru nemovitostí. Tyto pozemky nejsou využívány jako plocha bydlení, jsou užívány jako soukromá zeleň. Navíc zde není dovedena veřejná kanalizace, veřejný vodovod a k těmto pozemkům nevede ani zpevněná pozemní komunikace. Samotným vymezením zastavěného území přitom nedochází přímo k ovlivnění využití pozemků, v daném případě tak není jasné, jakým způsobem je dotčeno vlastnické právo navrhovatele a ten v tomto směru ničeho ani neuvádí.

13. Vymezení zastavěného území se pak dle odpůrkyně v rámci změn územního plánu aktualizuje a z tohoto důvodu se vybírá datum odpovídající zpracování návrhu změny územního plánu, které nemusí být odůvodněno. V daném případě to bylo datum 1. 1. 2022.

14. K návrhem namítanému pozemku p. č. XC v k.ú. XA odpůrkyně uvedla, že k žádné změně regulace nedošlo a není jasné, v čem navrhovatel spatřuje zásah do svého vlastnického práva.

15. Z uvedených důvodů bylo navrženo návrh jako nedůvodný zamítnout.

III. Právní hodnocení krajského soudu Podmínky řízení

16. Soud v první řadě zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části ve smyslu § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“. Těmito podmínkami jsou samotná existence opatření obecné povahy, aktivní procesní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2008, č. j. 9 Ao 1/2008 – 34).

17. Územní plán jakož i jeho změny se v souladu s § 43 odst. 4 větou poslední stavebního zákona vydávají formou opatření obecné povahy podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Ze správního spisu soud zjistil, že napadená Změna územního plánu byla schválena zastupitelstvem odpůrkyně dne 22. 3. 2023. Opatření obecné povahy bylo dle obsahu spisové dokumentace a v souladu s § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla, v souladu s vyjádřením odpůrkyně, vyvěšena na úřední desku i elektronickou úřední desku odpůrkyně dne 17. 4. 2023 a sejmuta dne 3. 5. 2023. Veřejná vyhláška byla vyvěšena po předepsanou patnáctidenní lhůtu a Změna územního plánu nabyla účinnosti dne 2. 5. 2023. O existenci napadeného opatření obecné povahy není sporu, napadený akt je opatřením obecné povahy, které bylo řádně vydáno a je účinné. Tato podmínka řízení je splněna. Současně nejsou důvodné pochybnosti navrhovatele ohledně správnosti zveřejnění Změny na úřední desce obce.

18. Aktivně procesně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části je podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se zakládá tvrzením o dotčení na jejich právech. Z katastru nemovitostí plyne, že navrhovatel vlastní pozemky nacházející se v oblasti řešené Změnou územního plánu – p. č. XA, XB, XC a XD v k.ú. XA. Soud má současně za to, že navrhovatel v návrhu předestřel tvrzení o možném dotčení své právní sféry, dotčení na vlastnickém právu spatřuje v nové regulaci funkčního využití ploch, na nichž se shora uvedené pozemky nacházejí. Otázku aktivní procesní legitimace jako podmínku přípustnosti návrhu nicméně nelze směšovat s otázkou aktivní věcné legitimace, tedy s otázkou jeho důvodnosti. Přípustný je ten návrh, který obsahuje zákonem požadovaná (tedy mj. myslitelná a logicky konsekventní) tvrzení. Není však nutné, aby tato tvrzení byla pravdivá. Pravdivost tvrzení je zásadní pro posouzení důvodnosti návrhu – to se však již zkoumá v řízení ve věci samé, nikoli při posuzování přípustnosti návrhu (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, č. 1910/2009 Sb. NSS, či usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 5. 2019, č. j. 2 As 187/2017 – 264, č. 3903/2019 Sb. NSS). K posouzení této otázky soud přistoupí níže.

19. Jak bylo uvedeno výše, třetí podmínkou projednatelnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy je formulace závěrečného návrhu v souladu s požadavky vyplývajícími z § 101a s. ř. s., resp. meritorně projednatelný závěrečný návrh (petit). Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel jednoznačně vymezil, čeho se domáhá, tj. požaduje zrušení Změny územního plánu v rozsahu, ve kterém nově reguluje shora zmíněné pozemky, má soud za splněnou i tuto podmínku řízení o podaném návrhu. Důvodnost návrhu 20. Krajský soud v prvé řadě připomíná, že úlohou soudu v řízení o návrhu na zrušení (změny) územního plánu nebo jeho části je bránit jednotlivce před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů, nikoliv však územní plány dotvářet či hledat vhodná územní řešení. Ke zrušení územního plánu či jeho změny by soud měl přistoupit výlučně tehdy, pokud došlo k porušení zákona v nezanedbatelné míře, respektive v intenzitě zpochybňující zákonnost pořízení a vydání územního plánu. (důraz doplněn)

21. V projednávané věci lze na základě zjištěného skutkového stavu konstatovat, že navrhovatel byl v průběhu celé fáze přípravy Změny územního plánu pasivní. Tato pasivita jej nezbavuje aktivní legitimace, ale může být podstatná v otázce samotné věcné legitimace, a to za situace, kdy soud dospěje k závěru, že tato pasivita nebyla zapříčiněna objektivními důvody.

22. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozhodnutí ze dne 16. 11. 2010, č.j. 1 Ao 2/2010–126 (publ. pod č. 2397/2011 Sb. NSS) uvedl, že „pokud účastník, brojící proti procesním vadám při přijímání opatření obecné povahy, proti věcné správnosti přijatého řešení, anebo proti neproporčním důsledkům, které plynou z opatření obecné povahy (třetí až pátý problémový okruh algoritmu), mohl při přiměřené péči o svá práva podat věcné námitky či připomínky proti správnosti připravovaného řešení a bez objektivních důvodů tak neučinil, nemůže Nejvyšší správní soud bez závažných důvodů porušit právní jistotu dalších účastníků, kteří svá práva aktivně prosazovali již v průběhu přípravy územního plánu a nyní tento územní plán respektují. Mohlo by tím docházet k situacím, že by účastníci v průběhu přípravy neaktivní měli výhodnější postavení a jejich práva by byla chráněna ve větší míře než práva účastníků, kteří svá práva zákonem předpokládaným způsobem hájili (vigilantibus iura).“ (důraz doplněn)

23. Z uvedeného vyplývá, že i v případě, kdy pasivita navrhovatele ve fázi přípravy (změny) územního plánu není zapříčiněna objektivními důvody, lze napadené opatření obecné povahy zrušit, pokud jsou dány závažné důvody. Těmito závažnými důvody je dle posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu třeba rozumět porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy nebo tímto závažným důvodem lze rozumět nedostatečné zdůvodnění souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování. Naopak pokud je návrhem namítána neproporcionalita napadeného opatření obecné povahy (přiměřenost zásahu do práva navrhovatele), soud opatření obecné povahy v rozsahu takových námitek, pokud nejsou dány objektivní důvody pasivity navrhovatele v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny, nepřezkoumává (srov. bod rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013 – 29).

24. Krajský soud dle judikatury Nejvyššího správního soudu může přistoupit ke zrušení napadené Změny i přes pasivitu navrhovatele v případě, kdy převáží výše uvedený závažný důvod pro zrušení Změny nad právní jistotou osob jednajících v důvěře v přijaté změny (ochrana dobré víry všech osob, jichž se územní plán dotýká a jež se procesu jeho přijímání účastnily).

25. Ve světle výše uvedených judikatorních závěrů soud konstatuje, že navrhovatel v návrhu nepředestřel žádné objektivní důvody, pro které nemohl v procesu přijímání Změny uplatnit námitky, nic mu tedy nebránilo zúčastnit se veřejného projednání návrhu Změny územního plánu a vznést následně námitky proti připravované regulaci. Krajský soud se proto nemůže zabývat nepřiměřeností (neproporcionalitou) napadené Změny územního plánu ve vztahu k nově zvolené regulaci pozemků navrhovatele, neboť by o této otázce rozhodoval „v první linii“, a nahrazoval tak činnost pořizovatele územního plánu (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2014, č.j. 6 Aos 3/2013 – 29, rozhodnutí téhož soudu ze dne 16. 5. 2018, č.j. 4 As 49/2018–36 nebo nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11).

26. I přes konstatovanou procesní pasivitu navrhovatele však krajský soud přistoupí k přezkumu napadené Změny územního plánu z hlediska existence návrhem namítaného závažného důvodu – nedostatečného zdůvodnění souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování. Navrhovatelem zmiňované rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, č.j. 55 A 128/2020–128, k tomuto závažnému důvodu blíže uvádí: „Závažným důvodem pro zrušení (části) OOP i přes procesní pasivitu navrhovatele nemůže být pouhá obecnost odůvodnění, může jím však být jeho naprostá absence. Jde o případ, kdy odůvodnění je natolik nedostatečné, že nedává o záměrech zpracovatele jasnou představu ani v té nejobecnější rovině, a fakticky tak zcela chybí (srov. odst. 17 až 19 rozsudku NSS ze dne 13. 5. 2014, č. j. 6 Aos 3/2013–29, rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015–53, bod 41, či rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2020, č. j. 43 A 155/2018–104, či ze dne 16. 6. 2020, č. j. 55 A 80/2019–99).“ (důraz doplněn)

27. Navrhovatel v tomto směru namítl nedostatečné odůvodnění změny regulace ploch, na nichž se nachází dotčené pozemky v jeho vlastnictví.

28. Krajský soud z obsahu spisové dokumentace zachycující proces pořizování územního plánu, zjistil, že obec Radenín zaslala dne 26. 5. 2021 pořizovateli územního plánu, Městskému úřadu Tábor, žádost o rozšíření zadání Změny, a to na základě žádosti navrhovatele, který obec Radenín dne 24. 5. 2021 upozornil na nesoulad zařazení plochy, na níž se nachází pozemek p. č. st. XA v k.ú. XA s domem č.p. XA, v jeho vlastnictví, který je ve skutečnosti dle katastru nemovitostí určen k trvalému bydlení, ačkoli je tato plocha stávajícím územním plánem určena k rekreaci. Současně s tímto stavem navrhovatel požadoval prověřit možnost zařadit do ploch pro bydlení další pozemky kolem nemovitosti na p. č. st. XA v k.ú. XA.

29. V návaznosti na uvedený návrh obec dané lokality prověřila a zjistila, že pozemky v této lokalitě jsou vedeny jako plochy rekreace, ačkoli ve skutečnosti zde žádné objekty rekreace nejsou, stejně jako v katastru nemovitostí nejsou na pozemcích uvedeny žádné objekty k rekreaci či sportoviště. Obec pak v žádosti uzavřela, že jde o zjevnou nesprávnost v územním plánu. Z tohoto důvodu bylo pořizovateli navrženo aktualizovat zákres zastavěného území, uvést území do souladu s právním stavem v katastru nemovitostí, stanovit regulativy pro tyto plochy, prověřit možnost rozšíření zastavitelného území a prověřit možnost zřízení navrhovatelem rovněž požadovaného rybníka na pozemcích v jeho vlastnictví.

30. Krajský soud dále z obsahu dokumentace zjistil, že dotčený orgán – Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, Oddělení ochrany přírody, ZPF, SEA a CITES ve svém stanovisku ze dne 12. 7. 2021 vznesl požadavek, aby v případě eventuálního vymezení zastavěných ploch byly tyto realizovány mimo ochranné pásmo přírodní památky (Evropsky významná lokalita Hroby), která přímo sousedí s řešenými pozemky navrhovatele a její ochranné pásmo se na těchto pozemcích částečně nachází.

31. Dne 13. 12. 2022 v 9:00 hod. proběhlo veřejné jednání o návrhu Změny, a to na Městském úřadu Tábor, kterého se nikdo z veřejnosti nezúčastnil. Z textové a grafické části návrhu Změny uveřejněné na webových stránkách obce Radenín a webových stránkách pořizovatele vyplývá, že došlo ke změně způsobu využití ploch, na nichž se nachází návrhem sporované pozemky ve vlastnictví navrhovatele – pozemky p. č. XA a XB v k.ú. XA byly z využití ploch Smíšené obytné – pozemky staveb pro rodinnou rekreaci (SR) změněny na využití Plochy přírodní (NP) a byly vyjmuty ze zastavěného území. Pozemek p. č. XD v k.ú. XA byl z využití ploch Smíšené obytné – pozemky staveb pro rodinnou rekreaci (SR) změněn na využití Zeleň soukromá a vyhražená (ZS). Část pozemku p.č. XC v k.ú. XA byla začleněna do zastavěného území při převzetí stávajícího způsobu využití Dopravní infrastruktura – silniční (DS).

32. Na str. 5 pod bodem 8 byly v textové části Změny zdůvodněny výše popsané změny a současně byl vypořádán požadavek navrhovatele na prověření eventuální možnosti zařazení jeho pozemků do zastavitelného území. Konkrétně se zde uvádí: „Prověření způsobu využití pozemků: St. XA, XA, XB, XE, XG,XC, XD, k.ú. XA. Pozemky jsou v návrhu změny vyznačeny dle současného využití v KN a skutečného užívání. St. XA –je stav SB. Pozemek XD je zeleň soukromá –stav. Pozemek XB, TTP, je v ÚP mylně veden jako rekreace SR–smíšené obytné, pozemky staveb pro rod. rekreaci. Pozemek XA, ostatní plocha, je v ÚP mylně jako SR. Oba pozemky jsou v návrhu změny ÚP vyznačeny dle skutečného způsobů užívání –plocha přírodní. Požadavek prověření možnosti na daných pozemcích vymezení nových vodních ploch nebylo nezbytné řešit změnou územního plánu. Regulativy pro plochy zeleně soukromé a vyhražené a pro plochy přírodní umožňují realizaci malých vodních ploch. Nové plochy pro obydlení v dané lokalitě nebyly vymezeny. Lokalita je odloučená od místních částí a není žádoucí vznik nové osady jak již pro bydlení či rekreaci.“ 33. Do textové části Změny byly dále promítnuty shora uvedené požadavky dotčeného orgánu ochrany přírody týkající se ochranného pásma přírodní památky – Evropsky významné lokality Hroby, které částečně zasahuje na pozemky ve vlastnictví navrhovatele (pozemek p. č. XE a XD v k.ú. XA). V návrhu se opakovaně uvádí, že přípustné využití těchto ploch musí respektovat režim ochranných pásem zvláště chráněných území.

34. Na základě shora popsaného odůvodnění textové části Změny vztahující se ke změně regulace pozemků navrhovatele, dospěl krajský soud k závěru, že se nejedná o odůvodnění nedostatečné ve smyslu shora citované judikatury správních soudů. Byť je změna regulace ploch, na nichž se nachází řešené pozemky navrhovatele, zdůvodněna obecně, jde o argumentaci srozumitelnou, z níž je záměr obce stran těchto ploch patrný. Stěžejním důvodem změny využití ploch byla snaha o nastolení souladu vymezení těchto ploch původním územním plánem se stavem skutečným, tedy s reálnými podmínkami panujícími na pozemcích navrhovatele bez ohledu na jejich vymezení v původním územním plánu. Důvodem této změny využití ploch byla rovněž snaha o soulad skutečného stavu s údaji uvedenými v katastru nemovitostí. Oba tyto důvody považuje krajský soud za zcela legitimní, odpovídající kompetencím územně samosprávného celku uplatňovaným v rámci plánování v jeho území.

35. Pokud jde o vhodnost a s ní se pojící přiměřenost řešení daných ploch z hlediska změn v území oproti původnímu stavu, krajský soud opakovaně uvádí, že těmito se v nynějším řízení zabývat nemůže. Řízení před soudem totiž neslouží k vypořádání sporů o využití území (jeho podobu, vhodnost této podoby a její přiměřenost), k tomu slouží výhradně řízení před správními orgány (řízení o pořízení územního plánu) s využitím příslušných správních instrumentů (námitky, připomínky). Tyto instrumenty však navrhovatel nevyužil, i pokud by tak učinil, krajský soud by zkoumal pouze to, zda výsledná podoba územního plánu nezasahuje do práv navrhovatele excesivním způsobem, vhodnost přijatého řešení z hlediska distribuce zastavěného území je ovšem otázkou politické diskrece zastupitelstva obce, které se soudní přezkum týkat nemůže.

36. Ačkoli navrhovatel ve své žádosti usiloval o vymezení zastavitelných ploch na svých pozemcích, odpůrkyně přezkoumatelným způsobem v odůvodnění Změny uvedla, z jakého důvodu tato změna regulace není možná. Z odůvodnění Změny je patrné i to, že důvodem pro nevyhovění žádosti navrhovatele byla snaha zamezit vzniku další osady v daném území, což odpovídá závěrům stanovisek dotčených orgánů týkajících se absence potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch v regulovaném území. Ve vztahu k pozemku p. č. XD v k.ú. XA pak nelze odhlédnout ani od ochranného pásma Evropsky významné lokality, které se zde nachází a jímž Změna taktéž nevyhovění požadavku navrhovatele zdůvodňuje.

37. K uvedenému krajský soud doplňuje, že prověřeno bylo taktéž navrhovatelem požadované využití pozemku pro účely realizace vodní plochy (rybníku), kdy ve vztahu k tomuto záměru se z odůvodnění výslovně podává, že nově přijaté regulativy na pozemcích navrhovatele p. č. XA a XB v k.ú. XA umožňují realizaci malých vodních ploch. Uvedené odpovídá podmínkám využití vymezeným územním plánem po Změně k plochám ZS – zeleň soukromá a vyhražená a k plochám NP – plochy přírodní.

38. Co se týká namítaného nesouladu textové a grafické části Změny stran pozemku p. č. XC v k.ú. XA, tento pozemek byl dle textové části částečně zařazen do zastavěného území při převzetí stávajícího způsobu využití Dopravní infrastruktura – silniční (DS). Z grafické části se podává, že daný pozemek spadá pod dopravní infrastrukturu, když při bližším zkoumání je zjevné žluté zvýraznění tohoto pozemku značící místní a nezpevněné komunikace v souladu s legendou k hlavnímu výkresu. Z uvedeného je zřejmé, že zde není nesoulad. K tomu pak navíc lze doplnit, že dotčený pozemek byl funkčně zařazen pod dopravní infrastrukturu již v rámci předchozí Změny č. 1 územního plánu obce Radenín, ke změně funkčního využití pozemku tak nedošlo.

39. Pokud jde o změnu data, k němuž bylo vymezováno zastavěné území, navrhovatel k tomuto neuvádí, jakým způsobem tato změna zasahuje do jeho veřejných subjektivních práv. Krajský soud proto pouze v obecné rovině ve shodně s odpůrkyní konstatuje, že toto datum vymezení zastavěného území se logicky mění v návaznosti na datum zpracování změny územního plánu, jíž je zastavěné území aktualizováno.

IV. Závěr a náklady řízení

40. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neměl v řízení úspěch, nemá na náhradu nákladů řízení právo.

42. Pokud jde o procesně úspěšnou odpůrkyni, vycházel krajský soud při rozhodování o nákladech řízení z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 – 47, podle něhož žalované správní orgány mají, v případě že se nechají zastupovat advokátem, právo pouze „na náhradu účelně vynaložených nákladů přesahujících jejich běžnou úřední činnost. Příkladem může být řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (např. územního plánu) vydaného malou obcí, která nedisponuje odborným personálem ani potřebnými finančními zdroji nezbytnými pro vedení složitého soudního řízení.“ Procesně úspěšné odpůrkyni proto krajský soud přiznal náhradu nákladů řízení vůči navrhovateli, neboť dospěl k závěru, že citovaný závěr je plně aplikovatelný na její případ.

43. Náklady řízení procesně úspěšné odpůrkyně jsou představovány odměnou advokáta, spočívající v odměně za dva úkony právní služby (1 x převzetí a příprava zastoupení a 1 x vyjádření odpůrkyně k návrhu) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Celkem tedy jde o částku 6 800 Kč. Jelikož je právní zástupce odpůrkyně plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 8 228 Kč, kterou je navrhovatel povinen uhradit odpůrkyni, a to k rukám jejího zástupce ve lhůtě, jak bylo vymezeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah návrhu II. Vyjádření odpůrkyně III. Právní hodnocení krajského soudu Podmínky řízení Důvodnost návrhu IV. Závěr a náklady řízení