63 C 1/2020-332

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobců: 1) [údaje žalobce], 2) [údaje žalobkyně], oba zastoupeni advokátem [údaje právního zástupce] proti žalované: [údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje právního zástupce] za účasti vedlejšího účastníka: [údaje vedlejšího účastníka] o zaplacení 231.391 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 231 391 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z částky 231 391 Kč od 23. prosince 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 335 808,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 555,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se na žalované domáhali zaplacení částky 231 391 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z částky 231 391 Kč od 23. prosince 2019 do zaplacení. Žalobci svůj nárok odůvodnili tvrzením, že dne 10. ledna 2017 došlo k havárii kanalizačního řádu žalované na [ulice] v [obec]. V důsledku havárie došlo k průsaku odpadních vod do sklepních prostor domu [č. p.] ve vlastnictví žalobců. Tím došlo k majetkové újmě žalobců spočívající jednak v nákladech na nájemné za vysoušeče DeLongi, a to podle přiložené nájemní smlouvy od společnosti [právnická osoba], když obvyklé nájemné ve výši 150 Kč za den bylo účtováno za 429 dní (za období od 10. 1. 2017 do 15. 3. 2018). Nájemné bylo pronajímatelem vyúčtováno a s žalobci zaplaceno ve výši 64 350 Kč bez DPH. Dále žalobci účtovali náklady za spotřebovanou elektrickou energii ve výši 23 755 Kč. Na ušlém nájemném účtovali žalobci částku 22 275 Kč. Žalobci také požadovali majetkovou újmu ve výši 150 000 Kč za náklady spojené s odstraněním vlhkosti ze zdí zasažených havárii kanalizace. Posledním nárokem, který žalobci uplatnili, byla částka 2 700 Kč spojená s vypracováním znaleckého posudku.

2. Žalovaná a vedlejší účastník navrhli zamítnutí žaloby. Zastávali názor, že se žalobcům v průběhu řízení nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi havárii kanalizačního řadu ze dne 10. 1. 2017 a výskytem vlhkosti ve sklepě domu [č. p.] ve [ulice]v [obec]. Podle žalované stavba ve vlastnictví žalobců postrádá hydroizolaci minimálně do výše 150 cm nad povrchem a vzhledem k vzdálenosti objektu od kanalizace a sklonu náměstí lze s vysokou pravděpodobností odhadovat, že odpadní voda na tuto výšku nenastoupala. Žalovaná zastává názor, že znalecký posudek nebyl předložen v dostatečné kvalitě a rozsahu. Otázku nákladů vynaložených na vysoušení, ušlé nájemné a nákladů na opravu zdiva žalovaná nesporovala, neboť zastávala názor, že žalobci neunesli důkazní břemeno a neprokázali, jak je uvedeno výše, příčinnou souvislost mezi havárií kanalizace a tvrzenými škodami. Jak žalovaná, tak vedlejší účastník brojili proti závěrům znalce [titul] [příjmení], považovali jej za nesprávný a tvrdili, že jeho závěry nejsou použitelné.

3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ve věci rozhodl dne 25. května 2021 rozsudkem č. j. 63 C1/2020-228. Tímto rozsudkem Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou žalobě zcela vyhověl, když uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 231 391 Kč spolu s desetiprocentním úrokem z prodlení z částky 231 391 Kč od 23. prosince 2019 zaplacení.

4. K odvolání žalované rozhodl krajský soudu v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. září 2021, č. j. 21 Co 185/2021-257 tak, že rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

5. Ve svém rozhodnutí uložil Krajský soud v Hradci Králové Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou zvážit, zda je provozování kanalizačního řádu provozem zvláště nebezpečným ve smyslu § 2925 občanského zákoníku nebo prostou provozní činnosti ve smyslu § 2924 občanského zákoníku Krajský soud dále uzavřel, že se Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou bude nadále zabývat otázkou příčinné souvislosti, zejména pak prokázání příčinné souvislosti mezi škodou a provozem žalované.

6. Z informace o stavbě ze dne 28. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobci jsou vlastníky stavby domu [č. p.] nacházející se na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na LV [číslo] Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, [katastrální pracoviště].

7. Z fotodokumentace na č. l. 10 a 11 má soud za zjištěný stav suterénu nemovitosti před havárií, kdy není patrna vlhkost na stěnách suterénu.

8. Z fotodokumentace na č. l. 14 až 17 má soud za prokázaný stav v suterénu nemovitosti po havárii, kdy je vlhkost zdiva patrná.

9. Ze zápisu poškození movitých a nemovitých věcí č. l. 18 spisu ze dne 20. 1. 2017 má soud za prokázané, že došlo k protékání vody do 1PP domu [č. p.] z kanalizace města.

10. Ze zápisu o poškození movitých a nemovitých věcí ze dne 6. 3. 2017 má soud za prokázané, že k tomuto datu stále probíhalo vysoušení nemovitosti a že zdi nemovitosti vykazovaly vlhkost 6 až 10 %.

11. Ze zápisu o prohlídce po škodní události na majetku ze dne 9. 6. 2018 soud zjistil, že celou záležitost likvidovala [právnická osoba], že poškození odpovídalo dané příčině, stále probíhalo vysoušení, byly doloženy faktury za zapůjčení odvlhčovače a že [právnická osoba] již vyplatila část pojistky za vysoušení.

12. Z výzvy k náhradě škody ze dne 26. listopadu 2019 má soud za prokázané, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě vzniklé škody.

13. Ze smlouvy o pronájmu ze dne 10. 1. 2017 má soud za prokázané, že žalobci si pronajali od společnosti [právnická osoba], odvlhčovače vzduchu Delongi za sjednanou cenu 150 Kč za den bez DPH.

14. Ze seznamu pronájmu vysoušečů má soud za prokázané, že odvlhčovače a vysoušeče se v rozhodné době pronajímaly za 150 až 250 Kč za den.

15. Z faktury ze dne 19. 3. 2018 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba], vyúčtovala žalobcům částku 77 864 Kč za 429 dnů pronájmu odvlhčovače vzduchu Delongi, což odpovídá ceně 150 Kč bez DPH denně.

16. Z přehledu nákladů za vysoušeče č. l. 30 spisu má soud za prokázané, že spotřeba elektrické energie na vysoušení a temperování zasažených prostor činila celkem 23 756 Kč.

17. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne 31. 12. 2017 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba], zaplatila za elektrickou energii za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, celkem 179 207,22 Kč.

18. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že znalec zjistil na místním šetření vlhkost zdiva i zvýšený zápach v prostorech prvního podzemního podlaží domu [č. p.] a že odstranění vlhkosti z prostor se nepodařilo. Znalec uzavírá, že náklady na vysoušení zdiva odpovídají skutečnosti, stejně tak znalec potvrdil, že účtovaná částka za pronájem odvlhčovače vzduchu ve výši 77 864 Kč odpovídá skutečnosti. Znalec uzavřel, že náklady spojené s odstraněním závady na nemovitosti, tedy opětovnému pronikání vlhkosti do nemovitosti odhaduje na částku 100 až 200 000 Kč. Znalec se také vyjádřil k otázce výše ušlého nájmu, kdy uzavřel, že roční újma z ušlého nájmu představuje 8 100 Kč.

19. Z výslechu znalce [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec místo samé navštívil asi 2 roky po havárii a v té době bylo zřejmé, že vysoušení zcela nezabírá a je třeba zvolit jiný technologický postup pro vysušení zdiva. Skutečnost, že v suterénu domu [č. p.] je nadměrná vlhkost a zápach fekálií zjistil znalec na místním šetření. Znalec sám nebyl schopen určit přesný důvod, proč se v suterénních prostorách neustále vyskytuje vlhkost, neboť podle jeho názoru se nemůže jednat o průsaky spodní vody, protože [ulice] v [obec] je položeno vysoko. Podle jeho názoru by se nemělo jednat ani vsakování dešťových vod, neboť tomu odporuje okolí domu, zejména zpevněné plochy a také fakt, že náměstí je ve svahu a napadané vodní srážky okamžitě odtečou. Znalec učinil závěr, že příčinou vsakování vody je změna podmínek v základech domu [č. p.], neboť díky havárii došlo pravděpodobně ke změně hodnot Ph v okolí domu a v základech domu. Protože jsou základy zbudovány z pískovce, kámen v současné době sám nasává ze svého okolí podstatně více vlhkosti, než by se dělo za normálních okolností. Pokud se do základů domu dostaly fekálie, je jediná možnost odstranění tohoto zápachu větrání. Znalec uvedl možnost odstranění vlhkosti formou vysokotlaké injektáže, podle něj tato metoda jedinou ekonomicky únosnou. Znalec nevyloučil také možnost výměny zdiva či odkrytí zdiva a provedení následné izolace, avšak tuto možnost znalec považuje za výrazně ekonomicky náročnější než případnou injektáž. Znalec uzavřel, že dům samotný je z devatenáctého či osmnáctého století, avšak základy domu jsou výrazně starší. Předpokládá tedy, že do doby havárie existovala přirozená izolace tohoto zdiva, která však byla havárii narušená. Vysokotlaká injektáž by mohla vyplnit prostory ve zdivu tak, aby zdivo nebylo nasákavé a tudíž se zabránilo přístupu vlhkosti do suterénních prostor. Co se týče cenové nabídky, pak tuto nabídku znalec hodnotí jako přiměřenou a odpovídající. Znalec vyloučil, že by tento postup vyřešil zápach v nemovitosti. Znalec také uvedl, že pokud by nedocházelo k vytápění a vysoušení zasažených prostor, pak by se vlhkost šířila do dalších částí domu. Podle jeho názoru, bylo tedy vysoušení prostor domu správné. Znalec také uzavřel, že pokud by došlo k rozšíření vlhkosti suterénu domu, došlo by i k možnému šíření plísní. Znalec uzavřel, že k současnému stavu nemovitosti došlo tak, že se z vnějšího prostředí dostaly do domu splaškové vody. Tyto splaškové vody se pak mohly dostat ke zdi domu jedině z kanalizace. Znalec učinil nepravděpodobným, že by současný stav byl způsobem pokračujícím únikem odpadních vod. Znalec uvedl, že nejpravděpodobnější příčinou pronikání vlhkosti do zdiva je změna chemických vlastností zdi, a to díky agresivnímu působení odpadních vod. Logickým je také narušení nejen zdi samotné, ale i okolního prostředí. Tím se usnadnilo pronikání vlhkosti ke stěně domu.

20. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 25. 2. 2002 a výslechu tohoto znalce má soud za prokázané, že příčinou vlhkosti obvodové stěny a zápachu ve sklepních prostorách domu [č. p.] v [obec] je intenzivní pronikání odpadních vod přes obvodové zdivo, způsobené poruchou kanalizačního řádu v blízkosti objektu. Znalec potvrdil, že mezi havárii kanalizačního řádu žalované a vlhkostí obvodové stěny a zápachu v uvedených sklepních prostorách je příčinná souvislost, neboť k masivnímu pronikání odpadních vod pod tlakem došlo právě z důvodu havárie kanalizačního řádu. Znalec také uzavřel, že vysoušení sklepních prostor a odvlhčování zdí bylo nutné, aby podstatným způsobem pokleslo vyplnění zdiva kapilární vodou a injektáž zdiva byla účinná. Pokud by byl ponechán vysoký obsah vody ve zdivu, došlo by k urychlené degradaci a ztrátě mechanických vlastností zdiva, především jeho pevnosti. Odstranění vlhkosti sklepních zdí formou injektáže polyuretanovou pryskyřicí do hloubky 50 cm je podle znalce vhodný způsob odstranění škody. Tato forma opravy je způsobilá zajistit ochranu zdiva proti působení zemní vlhkosti, gravitační vody i případné tlakové vody zejména pak degradovaného materiálu spárových výplní. Při svém výslechu znalec své závěry dostatečně a srozumitelně vysvětlil s tím, že z přiložené fotodokumentace je zřejmé, že k masivnímu pronikání vlhkosti do objektu došlo v příčinné souvislosti havárii kanalizačního řádu žalovaného. Znalec uváděl, že z fotodokumentace je zřejmé, že voda v mnoha místech stěny prýštila do objektu. Znalec, vysvětlil, že tlaková voda vzniká tím, že se za stěnou vytvoří vodní sloupec. Na rozdíl od gravitační vlhkosti se tlaková voda vyznačuje stopami po stékání vody po stěně. Podle znalce díky působení tlakové vody z havárie došlo k tomu, že voda porušila jílovou hydroizolaci domu. Znalec také uvedl, že hliněná malta, kterou je spojena cihlová a kamenná zeď ve sklepení domu je nejvíce propustná. Spodní kamenná část zdiva je spojena cementovou maltou a daleko lépe izoluje. Cihlová zeď, stojící na zdi kamenné, je napojena hliněnou maltou a tato malta skoro žádné izolační vlastnosti nemá. Znalec vyloučil, že by se nemovitost mohla ve stejném stavu nacházet i za situace, kdyby k havárii nedošlo. Dům byl izolován pouze jílovou vrstvou a tento postup byl historicky běžně používán. Znalec připustil možnost poškození hydroizolace i za situace, kdy by byla nemovitost odizolována současnou technologií. Největší pronikání vlhkosti znalec zaznamenal v místě vodovodní přípojky, a to proto, že vodovodní přípojka je zásahem do zdiva i hydroizolace celé nemovitosti. Právě proto je možné, že by došlo k porušení hydroizolace právě v okolí vodovodní přípojky, ať už by byla zhotovená jakkoliv. Porušení hydroizolace a pohybu materiálu vně objektu mohlo být způsobeno tlakovou vodou. Znalec také vysvětlil rozdíl v nasycenosti vodou zdiva v případě pronikání tlakové vody a gravitační vody. Při pronikání tlakové vody dochází k úplnému nasycení zdiva vodou. Oproti gravitační vodě dnes se jedná o několikanásobný rozdíl, který může činit 5- 30 %. Znalec uvedl, že pokud by nedošlo k havárii, nebylo by třeba provádět žádné stavební úpravy. Znalec vysvětlil, že přítomnost dusičnanů ve stěně je důkazem, že docházelo k pronikání splaškové vody do objektu. Největší intenzitou přítomnosti dusičnanů znalec zjistil v okolí vodovodní přípojky. V ostatních místech podle znalce docházelo také pronikání vody do sklepení, avšak již ne pod tak vysokým tlakem a tudíž mohlo dojít k jisté filtraci vody. Tím znalec vysvětloval, že koncentrace dusičnanů je v ostatních částech stěn nižší než v místě nejintenzivnějšího průniku. Znalec dospěl k závěru, že v současné době je třeba injektáž provést v celé stěně, neboť nyní je vlhkostí zasažena celá stěna, bez ohledu na to, jestli je kamenná či cihlová. Pokud by byla izolována pouze cihlová část, poté by se zvýšil tlak na část kamennou a mohlo by docházet k poruchám podlahy a v kamenné části zdiva. Znalec také uvedl, že v současné době dochází ke zvýšenému průniku gravitační vlhkosti právě vinou havárie, neboť došlo ke změně zemního tělesa u vnější stěny nemovitosti. Znalec považoval za velmi nepravděpodobné, že by dusičnany pocházely z jiného zdroje než odpadních vod.

21. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne 27. 2. 2018 má soud za prokázané, že v uvedený den proběhla prohlídka nemovitosti a byla zjištěna měrná vlhkost asi 3- 4 % na stěně k chodníku, kde byly také patrné viditelné stopy stékající vody. Největší vlhkost byla naměřená skutečně na stěně, na které byla původně vlhkost zjištěna. Podle údajů žalobce, tehdy uvedených, docházelo stále k vysoušení prostor stejným vysoušečem jako při předchozích prohlídkách.

22. Ze zápisu z jednání řádné valné hromady společnosti [právnická osoba] má soud za prokázané, že oba žalobci jsou zároveň společníky a jednateli této společnosti. Ze zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 29. března 2018 má soud za prokázané, že v roce 2007 bylo mezi obchodní společnosti [právnická osoba] jako osobou ovládanou a žalobci jako osobami ovládajícími uzavřená smlouva o nájmu nebytových prostor.

23. Ze smlouvy o podnájmu nebytových prostor ze dne 29. 4. 2004 a dodatku k této smlouvě má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] byla nájemcem domu [č. p.] v [obec] na [ulice]. Smlouvou o podnájmu pak tato obchodní společnost přenechala do podnájmu suterénní prostory o výměře 55 m podnájemníkovi [jméno] [příjmení].

24. Ze smlouvy o podnájmu nebytových prostor ze dne 29. 4. 2004 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] uzavřela smlouvu o podnájmu s [jméno] [příjmení], na základě které byly podnájemníkovi pronajaty suterénní prostory po pravé straně o výměře 55 m. Ze smlouvy vyplývá, že obchodní společnost [právnická osoba] je oprávněným nájemcem obchodního střediska [č. p.] v [obec], [ulice] na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2002.

25. Stejní účastníci pak uzavřeli dodatky ke smlouvě o podnájmu nebytových prostor dne 28. 6. 2004, 31. 3. 2005, 26. 4. 2006, 26. Z předávacího protokolu nebytových prostor ze dne 29. 4. 2004 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] předala nebytové prostory v suterénu domu [č. p.] o výměře 55 m podnájemníkovi [jméno] [příjmení].

27. Z výpovědi podnájemní smlouvy ze dne 2. 11. 2015 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] vypověděl podnájemní smlouvu.

28. Z dohody o ukončení smlouvy o podnájmu nebytových prostor v ze dne 29. 2. 2016 má soud za prokázané, že podnájemník [jméno] [příjmení] předal nebytové prostory v suterénu domu [č. p.] na [ulice] v [obec] obchodní společnosti [právnická osoba]

29. Z dodatku číslo 7 smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 2. 1. 2017 má soud za prokázané, že smlouva o podnájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2002 se změnila tak, že nadále již nebyly pronajímané nebytové prostory ve sklepě o výměře 108,15 m.

30. Z dohody o ukončení smlouvy o podnájmu nebytových prostor má soud za prokázané, že dne 29. 2. 2016 byla mezi účastníky nájemní smlouvy uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o podnájmu.

31. Ze sdělení o pronájmu nebytových prostor ze dne 23. ledna 2017 má soud za prokázané, že [titul] [jméno] [příjmení] zrušil předběžnou dohodu z pronájmu nebytových sklepních prostor v [obec] pro nadměrnou vlhkost a zápach z kanalizace.

32. Stejnou skutečnost soud zjistil z čestného prohlášení [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 11. 2019.

33. Z rozpočtu sanace zdiva proti vlhkosti – vysoko tlakovou injektáží ze dne 31. 10. 2017 má soud za prokázané, že náklady spojené se sanací zdiva proti vlhkosti formou vysokotlaké injektáže při použití polyuretanové pryskyřice PU – H 100 by činily 200 934 Kč včetně DPH.

34. Z faktury ze dne 9. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobci zaplatili znalci [titul] [jméno] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku částku 2 700 Kč.

35. Z informace ke škodní události ze dne 18. 12. 2019 má soud za prokázané, že vedlejší účastník sdělil žalobcům, že po prohlídce poškozeného místa dospěl vedlejší účastník k závěru, že vzniklá škoda již byla uhrazena [právnická osoba] a že vedlejší účastník nevidí důvod k přehodnocení výše pojistného plnění a provedení doplatku pojistného.

36. Ze situačního plánku na čísle listu 81 spisu má soud za prokázané, že kanalizační přípojka domu [č. p.] v [obec] se nenachází v místě, kde je zaznamenán průsak vody. Nachází se na druhé straně domu [č. p.].

37. Z vyjádření ze dne 18. 6. 2020 má soud za prokázané, že obvyklá cena nájemného za skladovací prostory v [obec] je v rozmezí od 350 Kč za m2 za rok do 750 Kč za m2 a rok. Obvyklá cena byla realitní kanceláří stanovená v případě pronájmu skladovacích prostor o výměře 27,1 m na částku 14 905 Kč za rok, případně 47 425 Kč za rok, pokud by byly prostory pronajímány jako obchodní.

38. Z posouzení výše nájemného ze dne 30. 6. 2020 má soud za prokázané, že výše nájemného by mohla za rozhodné období činit 8100 - 13 500 Kč za rok.

39. Z kolaudačního rozhodnutí, jímž ze dne 13. 2. 1995 má soud za prokázané, že bylo povoleno užívání prvního podzemního podlaží domu [č. p.] jako prostor prodejny a schodiště.

40. Z pokladního dokladu ze dne, číslo listu 110 a 111 má soud za prokázané, že žalobci zaplatili realitním kancelářím za vyhotovení odborných posouzení částku 605 Kč a 1 815 Kč.

41. Ze smlouvy o pronájmu ze dne 10. 1. 2017 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] pronajala prvnímu žalobci odvlhčovač vzduchu DeLongi DDS 20 za sjednanou cenu 150 Kč za den bez DPH.

42. Ze seznamu vydaných faktur ze dne 23. 11. 2020 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] vyúčtovala za pronájem odvlhčovače celkem 76 148 Kč.

43. Ze seznamu pohledávek žalobce ze dne 30. 9. 2018 má soud za prokázané, že měl žalobce vůči obchodní společnosti obchodní společnost [právnická osoba] pohledávky za nájemné naposledy za rok 2017 ve výši 363 101 Kč.

44. Ze seznamu závazků ze dne 30. 9. 2018 má soud za prokázané, že první žalobce měl závazek vůči obchodní společnosti obchodní společnost [právnická osoba] ve výši 77 864 Kč za pronájem odvlhčovače.

45. Z faktury ze dne 3. 11. 2020 má soud za prokázané, že obchodní společnost [právnická osoba] vyúčtovala prvnímu žalobci za spotřebu elektrické energie v souvislosti s odvlhčováním a vytápěním prostor částku 28 744 Kč.

46. Ze vzájemného zápočtu závazků pohledávek ze dne 28. 11. 2020 má soud za prokázané, že obchodní společnost a první žalobce oproti sobě započetli pohledávku ve výše 106 608 Kč, přičemž pohledávka žalobce byla ve výši 323 953 Kč a pohledávka obchodní společnosti byla ve výši 77 864 Kč a 28 744 Kč.

47. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tento svědek byl nájemcem suterénních prostor v domě [č. p.] v [ulice] v [obec] v období od roku 2005 do roku 2016. Svědek uvedl, že po celou dobu užívání byly tyto nebytové prostory zcela suché, v prostorách se nevyskytovala žádná vlhkost a svědek nezaznamenal žádný zápach, například zápach od kanalizace či podobně. Svědek také nezaznamenal, že by po stěnách suterénního prostoru tekla voda či se na podlaze dělaly louže. Svědek uvedl, že v té době měl kvůli provozování své živnosti časté kontroly od České potravinářské inspekce, Živnostenského úřadu a podobně. Pokud by nebytové prostory nebyly v pořádku, nemohl by provozovat svoji živnost. Soudu je pak známo, že v uvedených prostorách byla provozována vinotéka.

48. Svědek také uvedl, že odvod odpadních vod ze sociálního zařízení v těchto prostorách byl zajištěn přečerpáváním do kanalizační přípojky, protože sociální zařízení bylo asi o metr a půl pod úrovní stávající kanalizační přípojky, kanalizační přípojka pak měla sklon směrem k náměstí.

49. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

50. Dne 10. ledna 2017 došlo k havárii kanalizačního řádu žalované na [ulice] v [obec]. V příčinné souvislosti s touto havárii došlo k pronikání odpadních vod (jednalo se o vodu tlakovou) do domu [č. p.] v [obec], který je ve vlastnictví žalobců. Do současné doby jsou patrné důsledky havárie kanalizačního řadu, a to zejména zápach a pronikání vlhkosti do zdiva domu. K pronikání vody dochází proto, že v důsledku havárie došlo k poruše zemního tělesa na vnější stěně nemovitosti a zároveň porušení jílové hydroizolace domu. Pokud by k havárii nedošlo, nedošlo by ani k pronikání gravitační vody do nemovitosti v současné době. Aby se zabránilo dalšímu pronikání vlhkosti do nemovitosti je v nezbytné provést opravu spočívající v injektáží polyuretanovou pryskyřicí znak PU – H 100 do hloubky 50 cm. Technická opatření, která učinili žalobci, tedy zejména vysoušení zdiva a vytápění zasažených prostor se se soudu jeví jako účelná a nezbytná.

51. Žalobcům vznikla následující majetková újma.

52. Žalobci vynaložili náklady spojené s vysoušením sklepení domu [č. p.], které představují nájemné za odvlhčovač ve výši celkem 77 864 Kč. Pokud žalobci požadují úhradu pouze 64 350 Kč, lze dovodit, že zbývající část byla již pojišťovnou uhrazena. Avšak výši žalované částky žalovaný ani vedlejší účastník nesporovali, s tím, že by již škoda byla uhrazena, a proto soud má za to, že zbývá uhradit pouze žalovanou částku. Bylo věcí žalovaného tvrdit a dokazovat, že už případně byla škoda uhrazena ve vyšší částce.

53. Žalobci uhradili náklady spojené s vyšším odběrem elektrické energie. Výše spotřebované energie vyplývá z výpočtů spotřeby elektrické energie, kdy žalobci účtují spotřebu energie, která vychází ze spotřeby 0,410 kW hodin v ceně 2, 3386 Kč za jednu kilowatthodinu bez DPH a při spotřebě topidla Haverland za 254 dní provozu za období od 12. 1. 2017 do 28. 4. 2017 a od 12. 10. 2017 do 15. 3. 2018.

54. Žalobcům dále vznikla majetková újma na ztrátě na zisku z pronájmu nebytových prostor, protože po havárii se již žalobcům nepodařilo nebytové prostory pronajmout. Důvodem, proč nejsou nebytové prostory pronajaty, je skutečnost, že prostory suterénu jsou i nadále vlhké a je v nich cítit zápach kanalizace. Výše ušlého nájemného činí za rozhodné období 22 275 Kč.

55. Žalobcům vznikla i majetková újma související s předpokládanými minimálními účelně vynaloženými náklady na opravu domu [č. p.] v [obec], dosahující výše minimálně 150 000 Kč. Tento skutkový závěr soudu vychází z obsahu znaleckého posudku znalce [příjmení], zejména pak za doplnění znaleckého posudku jeho výslechem. Znalecký posudek sám osobě neobsahuje příčinu neustálého pronikání vlhkosti do domu, ani příčinu, která způsobuje zápach v nebytových prostorách. Každopádně i znalecký posudek byl zásadním vodítkem pro zodpovězení otázky, zdali současný stav nemovitosti má či nemá souvislost s předmětnou havárií.

56. Žalobci za účelem zjištění příčin stavu nemovitosti a vyčíslení majetkové újmy uhradili za vypracování znaleckého posudku částku ve výši 2 700 Kč.

57. Soud znovu opakuje, shodně s původním rozsudkem, že současný stav nemovitosti je v příčinné souvislosti s havárií kanalizačního řádu. Tato skutečnost soud dovodil zejména ze závěrů obou znaleckých posudků, jejich závěry jsou popsány v odstavci 19 a 20 tohoto rozsudku. Z provedeného dokazování vyplývá, že před havárií byly nebytové prostory řádně užívány a předchozí nájemce nezaznamenal žádné vady, které se na nemovitosti začaly vyskytovat po havárii. Až do havárie byly nebytové prostory v pořádku a bylo možné je využívat za účelem nájmu, a to i pro účely prodeje zboží v potravinářství. Zde soud vycházel z výslechu svědka [příjmení], který provozoval v uvedených prostorách vinotéku a potvrdil, že prošel několika kontrolami, které vždy proběhly bez závad. O této skutečnosti konečně svědčí i fotodokumentace z nebytových prostor, která byla pořízena ještě před havárií. Z fotodokumentace pořízené po havárii vyplývá, že nebytové prostory trpěly pronikáním tlakové vody. Ze zpráv pojišťovny, která část škody zlikvidovala, vyplývá, že nebytové prostory delší dobu po havárii trpěly vlhkostí a zápachem. Změnou vlastností zemního tělesa u domu, zapříčiněné havárii odpadních vod, došlo k narušení stavu domu, zejména jeho hydroizolace. Dům má mnohasetletou historii, takže soud na rozdíl od vedlejšího účastníka nezastává názor, že by stavitelé v osmnáctém století měli naplnit přísné technické normy současné doby. Stavba do havárie plnila svoji funkci bez omezení gravitační vodou. Sklepení domu bylo v dobrém stavu a bylo využitelné bez omezení. Zásadní změně poměrů v domě samotném došlo až po havárii. Změna vlastnosti izolace domu byla způsobena předmětnou havárií.

58. Na základě shora uvedeného má postaveno najisto, že zápach a pronikání vlhkosti do suterénu domu [č. p.] je způsobeno havárií na kanalizačním řadu dne 10. 1. 2017 a škody vzniklé na nemovitosti jsou v příčinné souvislosti s touto havárií 59. Soud uzavřel, že stavebně-technické řešení, které by mohlo vést k odstranění následků havárie, tedy alespoň pro odstranění vlhkosti zdiva, je nejlevnějším možným řešením, neboť injektáž zdiva pryskyřicí se jeví jako technologie, která by mohla vést k odstranění poškození izolace domu, přičemž náklady spojené s touto operací jsou nejlevnějším řešením. Ostatní technická řešení existují, avšak jejich nákladnost by byla několikanásobná.

60. Soud dospěl k závěru, že majetková újma, kterou účtují žalobci v souvislosti s odstraněním vlhkosti zdiva, představuje nejmenší možné náklady, které je třeba vynaložit na odstranění vady.

61. Podle § 2925 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb Občanského zákoníku, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu.

62. Žaloba je důvodná.

63. Soud posuzoval věc, shodně s původním rozsudkem (odst. 58 původního rozsudku), podle § 2925 odst. 1) o.z., kdy kanalizaci považuje za zařízení zvlášť nebezpečné. Proto odpovídá žalovaný objektivně. Nelze přehlédnout, že splašková voda je zdrojem nebezpečí pro lidské zdraví i životní prostředí. Provoz zařízení, které splaškovou vodu odvádí, pracuje se zvláště nebezpečnými látkami. Splašková voda obsahuje množství škodlivin jak biologického původu (bakterie, viry), tak i původu chemického. Jakákoliv havárie na kanalizaci vystavuje nebezpečí osoby, které se splaškovou vodou přijdou do kontaktu, zvláště za situace, kdy nebudou vybaveni ochrannými pomůckami. Je zjevné, že havárie na kanalizačním řadu je událostí, kterou nelze předem rozumně vyloučit, a to ani při vynaložení řádné péče.

64. Soud uzavřel, že havárie kanalizačního řadu byla příčinou pronikání vlhkosti a zápachu do domu [č. p.] v [obec]. Jak je již uvedeno ve skutkové větě, do havárie byl suterén využitelný, místnosti nebyly zatíženy ani zápachem ani vlhkostí. Teprve po havárii začala pronikat do nemovitosti vlhkost a objevil se zápach. Povinnosti k náhradě škody by se žalovaný zprostil pouze, pokud by prokázal, že škodu způsobila vyšší moc nebo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalovaný žádnou z těchto okolností neprokázal, a dokonce ji ani netvrdil. Soud tedy učinil závěr, že žalovaný odpovídá za škodu způsobenou kanalizaci, tedy zařízením zvlášť nebezpečným.

65. Soud dospěl k závěru, že nebýt havárie kanalizačního řádu, poté by nedošlo ke vzniku škody. Z provedeného dokazování vyplývá, že příčinou vzniku škody byla havárie kanalizačního řadu. Soud znovu ve shodě s čl. 59 původního rozsudku opakuje, že mezi škodnou událostí a vznikem škody existuje příčinná souvislost. V tomto závěru soud znovu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 62/2000:„ O vztah příčinné souvislosti, který je jednou z podmínek odpovědnosti za škodu podle § 420a obč. zák. (obdobně nyní i komentované ustanovení – pozn. autora) se jedná, vznikla-li škoda následkem provozní činnosti, tedy je-li tato činnost, případně její vliv na okolí, a vznik škody ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt jí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody totiž může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu důležitou, podstatnou a značnou (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1976, pod č. 11, str. 35).

66. Soud tedy opětovně uzavírá, že žalovaný odpovídá za škodu ve smyslu paragrafu 2925 odst. 1 občanského zákoníku a že vzniklá škoda je následkem provozní činnosti žalovaného přičemž tato činnost a vznik škody je ve vzájemném poměru příčiny a následku a nebýt této činnosti, ke škodě by nedošlo.

67. Dále se soud zabýval jednotlivými položkami, kterými žalobci účtovali náhradu škody.

68. Co se týká nákladů na nájemné za vysoušeče, tak soud dospěl k závěru, že přesto, že nájemní smlouva byla uzavřena mezi společnosti [právnická osoba] a žalobci, když soud nepřehlédl skutečnost, že žalobci jsou současně společníky této obchodní společnosti, a podmínky smlouvy, zejména výše nájemného, odpovídá nájemnému za obdobně zařízení a bylo stanoveno v dolní sazbě za nájem vysoušečů poskytovaných na trhu. Ze znaleckých posudků vyplývá, že pokud by po celou účtovanou dobu nedocházelo k vysoušení nemovitosti, poté by byly škody na nemovitosti podstatně vyšší než nyní. Proto má soud v této části žalobu za důvodnou.

69. Zcela shodné závěry soud činí u nákladů na spotřebovanou elektrickou energii. Bylo prokázáno, že žalobci vynaložili účelně finanční prostředky na úhradu elektrické energie a to jak na úhradu provozu vysoušeče, tak i na náhradu provozu topidel, bez kterých by vysoušení nebylo efektivní.

70. Žalobci dále prokázali, že v rozhodném období, kdy byly nebytové prostory zasažené vlhkostí a zápachem, nebyly prostory pronajímány a případný zájemce o nájem nebytových prostor nájem z těchto důvodů odstoupil od jednání o nájemní smlouvě. Znaleckým posudkem také byla stanovena výše nájemného ve výši 8 100 Kč ročně. Uvedené nebytové prostory byly před havárií pronajímány a využívány. Soud ani nepřehlédl, že v rozhodné době již uvedené nebytové prostory nebyly pronajímány obchodní společnosti [právnická osoba], a to proto, že mezi účastníky byl uzavřen dodatek nájemní smlouvy, na základě které byly tyto nebytové prostory za nájemní smlouvy vyňaty.

71. Zásadní položkou stanovení majetkové újmy byly náklady spojené s odstraněním vlhkosti zdí. V této části nároku na náhradu škody soud dospěl k závěru, že účtovaná položka 150 000 Kč je nejnižší možnou položkou, kterou lze vynaložit za účelem odstranění vlhkosti ze zdí. Při současném vývoji cen stavebních prací a materiálů lze předpokládat, že cena realizace bude vyšší než původně žalovaná částka. Jak již rozebráno ve skutkové větě, má soud za to, že injektáž základu je nejlevnější variantou odstranění vlhkosti zdí a ostatní možnosti jsou několikanásobně dražší. Je evidentní, že vlhkost do nemovitosti i nadále proniká, a je tedy třeba učinit stavebně technický zásah takového charakteru, aby nadále nedocházelo k pronikání vlhkosti a poškozování nemovitosti. Soud má vynaložení částky 150 000 Kč za nejnižší částku majetkové újmy, kterou je nutno účelně vynaložit na opravu nemovitosti a proto i v této části žalobě vyhověl.

72. Náklady spojené se vypracováním znaleckého posudku činily částku 2 700 Kč a soud má za to, že se jednalo o účelně vynaložené náklady, kterými je prokazován důvod vzniku škody a výše náhrady.

73. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě zcela vyhověl.

74. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená¨.

75. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

76. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, jednak nárok na náhradu nákladů řízení v částce 237 830,32 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 570 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 231 391 Kč sestávající pro každého ze žalobců (při snížení u zastupování dvou osob dle §12 odst. 4 o 20%) z částky 7 408 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 408 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 7 408 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 408 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 7 408 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 7 408 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a z částky 7 408 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně 24 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z těchto částek kromě soudního poplatku, tedy v částce 38 848,32 Kč. Dále soud přiznal žalobcům náklady spojené s obstaráním důkazu, stanoviska z realitních kanceláří o výši obvyklého nájemného ve výši 2 420 Kč. Dále na náhradě nákladů odvolacího řízení soud přiznal žalobcům každému částku 7 408 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a dále náhradu dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy v částce 3 237,36 Kč Celkem tedy 18 653,36Kč. Za jednání u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou po odvolacím řízení soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 55 960,08 Kč Tyto náklady sestávají z částky 7 408 Kč pro každého z žalobců za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na dvou jednání soudu) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 7 408 Kč pro každého žalobce za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 248 Kč ve výši 9 712,08 Kč. Dále soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení spojených s obstaráním znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 23 365,10 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobců činí 335 808,86 Kč, a proto soud uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi povinnost společně a nerozdílně tuto částku žalobcům nahradit, a to k rukám jejich právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

77. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl tak, že uložil neúspěšným žalovanému a vedlejšímu účastníkovi zaplatit náhradu nákladů řízení spojených s výslechem znalce. Znalečné bylo znalci přiznáno ve výši 4 555,50 Kč usnesením zdejšího soudu na ze dne 26. dubna 2022.