63 C 154/2023 - 50

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 50 693,50 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím jakožto satisfakci za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou níže uvedených řízení. Žalobní tvrzení 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je fyzická osoba, spotřebitel, který zahájil dne [datum] řízení před finančním arbitrem, vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba] a.s. (nyní [právnická osoba].), IČO [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], („Instituce“) bylo určení neplatnosti smlouvy životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení.

3. Prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], kterým finanční arbitr návrhu žalobce částečně vyhověl a částečně ho zamítl („Nález“). Žalobce i Instituce podali proti Nálezu námitky. Tyto námitky finanční arbitr rozhodnutím o námitkách č. j. [Anonymizováno] dne [datum] zamítnul a Nález potvrdil. Rozhodnutím o námitkách doručeným žalobci dne [datum] bylo řízení před finančním arbitrem pravomocně skončeno.

4. Řízení před finančním arbitrem trvalo od [datum] do [datum], tedy více než 28 měsíců.

5. Žalobce s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasil a podal proti němu dne [datum] k Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu podle § 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, („o. s. ř.“). Soud spojil řízení o žalobě žalobce s řízením o žalobě Instituce a o obou žalobách rozhodl svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým řízení o žalobě Instituce s ohledem na její zpětvzetí zastavil a žalobu žalobce zamítl („Rozsudek“). Žalobce podal proti Rozsudku dne [datum] své odvolání, nicméně Instituce po nařízení jednání odvolacího soudu veškeré plnění požadované žalobcem uhradila a tudíž žalobce vzal svou žalobu dne [datum] zpět a odvolací soud svým usnesením dne [datum] řízení zastavil a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení („Usnesení“). Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum].

6. Řízení před soudy obou stupňů trvalo od [datum] do [datum], tedy 38 měsíců.

7. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení tedy činí 5 let a 9 měsíců, tj. 69 měsíců.

8. Žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení předložil finančnímu arbitrovi veškeré nezbytné podklady k řízení, zejména pojistné smlouvy, příslušné pojistné podmínky, jakož i výzvu Instituci. Jak vyplývá z později vydaného nálezu, svůj závěr o neplatnosti pojistných smluv finanční arbitr opírá právě a jen o pojistné smlouvy a příslušné pojistné podmínky. Za nejzazší datum shromáždění podkladů lze případně považovat doručení vyjádření Instituce finančnímu arbitrovi v rámci kterého Instituce poskytla veškeré podklady, které nebyly součástí návrhu na zahájení řízení. Žalobce tedy důvodně očekával, že finanční arbitr rozhodne spor bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonné 90denní lhůtě od shromáždění podkladů, tj. od předložení bezvadného spisu, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem.

9. Žalobce si je vědom toho, že výklad počátku běhu lhůty pro vydání nálezu podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, („z. f. a.“) není zcela jednoznačný. Poukazuje proto na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který se touto problematikou již zabýval např. v rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum] nebo v rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum], když tato rozhodnutí shodně interpretují § 15 odst. 1 z. f. a. optikou Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů, kdy v první fázi řízení je finanční arbitr povinen shromáždit veškeré podklady nezbytné pro zjištění relevantního skutkového stavu, přičemž není podstatné to, zda tyto podklady finanční arbitr skutečně posoudil a provedl předběžné vyhodnocení sporu, ale to, zda měl možnost tak učinit.

10. Dle názoru žalobce začala finančnímu arbitrovi běžet lhůta k vydání nálezu nejpozději dne [datum], tj. den následující po doručení vyjádření a podkladů ze strany Instituce. Nález měl tak být vydán dne [datum].

11. Finanční arbitr však v zákonné lhůtě nerozhodl a Nález vydal až [datum], aniž by platně prodloužil lhůtu k vydání Nálezu, ačkoliv byl žalobcem opakovaně vyzýván k odstranění své nečinnosti. Celková doba od zahájení řízení do vydání nálezu tak nebyla dle názoru žalobce přiměřená.

12. Proti nálezu podala jak Instituce, tak žalobce dne 14. 5 2019 své námitky. O námitkách měl finanční arbitr rozhodnout ve smyslu § 16 odst. 2 z. f. a., který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení finančnímu arbitrovi, tj. dne [datum]. Ani tuto lhůtu finanční arbitr nedodržel a rozhodnutí o námitkách vydal dne [datum].

13. Žaloba žalobce byla soudu prvního stupně doručena dne [datum]. Až dne [datum] tedy téměř rok po zahájení řízení byl žalobce vyzván k uhrazení soudního poplatku. S touto výzvou bylo žalobci rovněž zasláno sdělení o spojení řízení a žaloba Instituce (ke které se žalobce vyjádřil svým přípisem ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že následně nebyl vůči žalobci ze strany soudu prvního stupně učiněn žádný procesní úkon, dotázal se žalobce dne [datum] na stav řízení a rovněž požádal o nařízení jednání ve věci. Tato žádost žalobce byla soudem prvního stupně ignorována a po dalších 2 měsících byl žalobce vyzván k vyjádření Instituce a finančního arbitra (což učinil svým přípisem ze dne [datum]). Po dalších téměř dvou měsících žalobce opětovně požádal o nařízení jednání ve věci a sdělení stavu řízení a zřejmě na to konto mu bylo následně zasláno další vyjádření Instituce, ke kterému se žalobce opět vyjádřil. Po dalších třech měsících žalobce potřetí požádal o nařízení jednání ve věci dne [datum]. Teprve na tuto žádost soud prvního stupně zareagoval a dne [datum], tedy téměř dva roky po podání žaloby, nařídil jednání na [datum], přičemž na tomto jednání rovněž došlo k vydání Rozsudku, jehož písemné vyhotovení bylo žalobci doručeno dne [datum].

14. Řízení před soudem prvního stupně tedy trvalo více než 25 měsíců, a to za situace, kdy skutkový stav zjištěný finančním arbitrem byl nesporný a soud další důkazy označené žalobcem, zejména výslechy svědků, pro nadbytečnost neprováděl.

15. Ze soudního spisu rovněž vyplývá, že soud prvního stupně byl řadu měsíců zcela nečinný, případně jeho činnost byla čistě formální v podobě přeposílání vzájemných vyjádření účastníků sporu, ačkoliv byl žalobcem opakovaně vyzýván k nařízení jednání.

16. Rozsudek byl žalobci doručen dne [datum]. Ten proti němu podal své odvolání dne [datum] a dne [datum] odstranil k výzvě soudu jeho vady. K odeslání spisu došlo dne [datum], tedy téměř po 6 měsících. K nařízení jednání odvolacího soudu došlo dne [datum] na den [datum]. V návaznosti na uhrazení žalované částky však došlo ke zpětvzetí žaloby žalobcem dne [datum] a k zastavení řízení u odvolacího soudu Usnesením doručeným žalobci dne [datum].

17. Řízení před odvolacím soudem tedy trvalo více než 12 měsíců, kdy k této délce přispěl v podstatě výhradně soud prvního stupně.

18. Žalobce vyzval žalovanou dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaná na výzvu reagovala přípisem ze dne [datum] doručeným žalobci dne [datum]. V něm konstatovala, že celkovou délku řízení, tj. jak řízení před finančním arbitrem ve dvou instancích a tak ve dvou instancích před obecnými soudy, v trvání celkem [hodnota] měsíců je možné považovat za nepřiměřenou a přiznal mu zadostiučinění ve výši [částka]. V kontextu výše uvedených postupů orgánů veřejné moci a stávající rozhodovací praxe soudů v obdobných případech považuje žalobce přiznanou částku za nedostatečnou.

19. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel žalobce ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], („Stanovisko“) a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, („z. o. š.“) přičemž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2404/21, považoval řízení před finančním arbitrem a soudní přezkum za jeden celek.

20. Žalobce vyčíslil požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy následovně: Sazba kompenzace nemajetkové újmy náhrada za jeden rok [částka] přepočet na jeden měsíc [částka] Procento snížení sazby kompenzace za délku řízení předjímanou zákonem 50 % Trvání řízení (v měsících) 69 z toho zákonem předjímaná délka řízení se sníženou výší kompenzace (v měsících) 24 Základní výměra kompenzace [částka] počet měsíců základní sazba za zákonem předjímanou délku řízení 24 [částka] [částka] za překročenou délku řízení 45 [částka] [částka] Navýšení základní výměry kompenzace 30 % Finanční arbitr porušil zákon, když neprodloužil zák. lhůtu k vydání nálezu 10 % Finanční arbitr porušil zákon, když neprodloužil zák. lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách 10 % Žalobce se aktivně bránil nečinnosti finančního arbitra a soudu prvního stupně 10 % Celková výše kompenzace (po navýšení či snížení výměry) [částka]

21. Žalovaná žalobci v návaznosti na jeho výzvu přiznala částku ve výši [částka]. O tuto částku žalobce shora vypočtený nárok snižuje a požaduje [částka]. Vyjádření žalované 22. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobou uplatňovaný nárok neuznává, a to ani zčásti.

23. Činnost finančního arbitra lze v celkovém kontextu projednávaného případu hodnotit jako aktivní a poměrně rychlou, když sice celková doba řízení před finančním arbitrem sice činila, jak je výše uvedeno, 28 měsíců a 13 dnů, během této doby však byla jak ze strany finančního arbitra, tak i ze strany obou účastníků řízení (žalobce i Instituce) činěna řada úkonů, které je možno hodnotit jako složité. Odkázala v tomto ohledu dále na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3234/20.

24. Řízení před soudy dvou stupňů trvalo od podání žaloby do rozhodnutí odvolacího soudu celkem [hodnota] měsíců. Je zde možno konstatovat jednak průtah u Obvodního soudu pro [adresa] trvající cca 25 měsíců, než bylo nařízeno první jednání. Další šestiměsíční prodlevu pak soud prvního stupně způsobil při předání spisu odvolacímu soudu.

25. Vzhledem k 31měsíční prodlevě způsobené Obvodním soudem pro [adresa] se tedy jedná o nepřiměřeně dlouhé soudní řízení. Ve vztahu k počtu rozhodujících instancí ale nebyla doba řízení nijak extrémně nepřiměřeně dlouhá.

26. Žalobce svůj nárok na náhradu škody z titulu nemajetkové újmy, uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], a to ve výši [částka]. Při stanovení zadostiučinění Ministerstvo financí vycházelo z okolností a faktorů shora uvedeného případu a dospělo k závěru, že je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva se jeví jako nedostačující. Žalobci byla tudíž jako náhrada nemajetkové újmy přiznána částka ve výši [částka]. O projednání uplatněného nároku byl žalobce vyrozuměn přípisem ze dne [datum]. Skutkový stav 27. Účastníci učinili na jednání soudu dne [datum] nespornými svá vzájemná skutková tvrzení týkající se délky a průběhu předmětných řízení, jakož i předběžného projednání nároku žalobce.

28. Na základě toho lze konstatovat následující skutkový stav týkající se průběhu předmětných řízení: [datum] Řízení před finančním arbitrem zahájeno doručením návrhu žalobce finančnímu arbitrovi. Jím se domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy označené jako „MAXIMUM“, kterou uzavřel dne [datum] s Institucí, a vydání bezdůvodného obohacení. [datum] Finanční arbitr vyzval žalobce k odstranění nedostatků podání, a to konkrétně, aby doložil písemná potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, výpis o aktuálním stavu pojištění, informací pro zájemce o pojištění osob, modelové příklady týkající se výpočtu odkupného, záznamy o požadavcích a potřebách klienta, veškerou komunikaci žalobce s Institucí, a úplně a srozumitelně vylíčil rozhodné skutečnosti, tj. aby sdělil a doložil popis průběhu předsmluvní fáze pojistné smlouvy, zejména zda s ním zástupce Instituce v předsmluvní fázi prodiskutoval jeho finanční a životní situaci a jeho potřeby; jaké předsmluvní a smluvní dokumenty mu byly předloženy před podpisem pojistné smlouvy; zda položil v rámci předsmluvní fáze doplňující otázky k tomuto produktu, a pokud ano, jaké a jak na ně zástupce Instituce odpověděl; důvody, které vedly žalobce k uzavření pojistné smlouvy. [datum] Podání žalobce na výzvu finančního arbitra k odstranění vad podání [datum] Finanční arbitr oznámil zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. [datum] Instituce požádala o prodloužení lhůty k vyjádření. [datum] Finanční arbitr lhůtu prodloužil. [datum] Instituce předložila své vyjádření a podklady. [datum] Finanční arbitr předložil Instituci předběžné právní posouzení sporu a vyzval ji k předložení vyjádření a ke zvážení smírného řešení sporu. [datum] Instituce předložila finančnímu arbitrovi požadované vyjádření, v němž smírné řešení sporu odmítla. [datum] Finanční arbitr vyzval žalobce přípisem k předložení podkladů, zejména k tomu, aby sdělil, zda pojistná smlouva stále trvá, a pokud nikoli, aby sdělil důvod a datum jejího zániku včetně informace, zda mu Instituce vyplatila odkupné a v jaké výši; pokud provedl mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění, aby sdělil jeho výši a datum výběru; jakou částku na běžné pojistné Instituci uhradil od [datum] (datum poslední doložené platby pojistného), včetně dokladu prokazujícího tuto skutečnost. [datum] Žalobce předložil požadované podklady a zároveň finančnímu arbitrovi sdělil, že k datu [datum] pojištění skončilo a že mu bylo vyplaceno odkupné ve výši [částka]. [datum] Finanční arbitr vyzval žalobce i Instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. [datum] Žalobce požádal o zaslání podkladů prostřednictvím datové schránky. [datum] Instituce se seznámila s podklady. [datum] Finanční arbitr zaslal žalobci požadovanou spisovou dokumentaci. [datum] Žalobce předložil vyjádření ke spisové dokumentaci. Přitom finančnímu arbitrovi výslovně sdělil, že předmětná pojistná smlouva k datu tohoto podání trvá a žalobce stále hradí Instituci běžné pojistné. [datum] Finanční arbitr vyzval přípisem žalobce k odstranění rozporu mezi svými vlastními tvrzeními ze dne [datum], kdy tvrdil, že pojistnou smlouvu již ukončil, a to k datu [datum], Instituce mu vyplatila odkupné v částce ve výši [částka] a že poslední platbu pojistného zaplatil dne [datum], a tvrzením žalobce po seznámení s podklady pro vydání nálezu ze dne [datum], ve kterém žalobce konstatuje, že pojištění trvá a že stále hradí pojistné. Finanční arbitr žalobce současně vyzval, aby doložil, že ode dne [datum] uhradil další platby pojistného nebo aby doložil, kdy a v jaké výši mu Instituce vyplatila odkupné. Současně byl žalobce vyzván, aby prokázal tvrzený právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy. [datum] Žalobce požádal finančního arbitra o prodloužení lhůty pro předložení podkladů. [datum] Finanční arbitr žalobci vyhověl. [datum] Žalobce předložil požadované vyjádření. Finančnímu arbitrovi sdělil, že „mu na odkupném byla od Instituce vyplacena částka ve výši [částka] a nikoli tedy [částka], jak omylem uvedl ve vyjádření k č. j.: [Anonymizováno]. Zatímco tedy v Návrhu na zahájení řízení ze dne [datum] Navrhovatel správně uvedl, že Pojistná smlouva trvá, Navrhovatel omylem uvedl ve svém vyjádření ke spisu v čl. I odst. 2, že Pojistná smlouva stále trvá - viz vyjádření k č. j.: [Anonymizováno] ze dne [datum]. Navrhovatel potvrzuje, že poslední splátku pojistného zaplatil Instituci dne [datum], a to splátku ve výši [částka]. Poté již nic neplatil. Uvádí tedy shodně, jako ve svém vyjádření k č. j.: [Anonymizováno]“ [datum] Finanční arbitr vyzval přípisem Instituci k předložení podkladů, konkrétně aby předložila aktualizovaný výpis uhrazeného pojistného a provedených mimořádných výběrů v souvislosti s předmětnou pojistnou smlouvou, předložila aktualizovanou tabulku měsíčního rizikového pojistného a nákladů za dobu trvání pojištění; dále doložila, kdy a na základě čeho došlo k zániku pojištění, a kdy a v jaké výši vyplatila žalobci odkupné. [datum] Instituce zaslala požadované podklady. [datum] Finanční arbitr vydal Nález, ve kterém žalobci přiznal částku [částka] a ve zbytku jeho návrh zamítl. [datum] Žalobce i Instituce proti nálezu podali námitky. [datum] Finanční arbitr vyzval žalobce i Instituci k vyjádření se k námitkám protistrany. [datum] Instituce se vyjádřila k námitkám žalobce. 28. 5 2019 Žalobce se vyjádřil k námitkám Instituce. [datum] Finanční arbitr vydal rozhodnutí o námitkách. [datum] Žalobce podal žalobu dle § 244 o. s. ř. k Obvodnímu soudu pro [adresa], který věc projednával pod sp. zn. [spisová značka]. [datum] První jednání soudu, na němž soud vyhlásil rozsudek. [datum] Žalobce podal proti rozsudku odvolání. [datum] Soudní spis byl odeslán Městskému soudu v Praze, který podané odvolání projednával pod sp. zn. [spisová značka]. [datum] Odvolacímu soudu bylo doručeno zpětvzetí žaloby z důvodu úhrady zažalované částky Institucí. Odvolací soud nařízené jednání zrušil. [datum] Odvolací soud rozhodl o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Uvedené skutečnosti rovněž vyplývají ze spisu finančního arbitra sp. zn. [Anonymizováno] a spisu zdejšího soudu zp. zn. [spisová značka] včetně připojeného spisu sp. zn. [spisová značka].

29. Na základě nesporných tvrzení účastníků lze dále konstatovat, že žalobce písemně vyzval dne [datum] žalovanou k úhradě relutární satisfakce, jak je předmětem tohoto řízení. Žalovaná na základě toho přípisem Ministerstva financí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], konstatovala, že délku předmětného řízení je možné považovat za nepřiměřenou. Na základě toho přiznala žalobci satisfakci [částka]. Uvedené skutečnosti rovněž vyplývají z citovaných písemností. Relevantní právní úprava 30. Podle § 5 z. o. š. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

31. Dle § 13 z. o. š. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

32. Dle § 31a z. o. š. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

33. Dle § 15 z. o. š. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

34. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. („Úmluva“), má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

35. Dle § 1 odst. písm. e) z. f. a. k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr, jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.

36. Dle § 8 z. f. a. řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.

37. Dle § 12 odst. 1 z. f. a. je finanční arbitr povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

38. Dle § 15 odst. 1 z. f. a. arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.

39. Dle § 16 odst. 2 z. f. a. arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.

40. Dle § 24 z. f. a. se v řízení podle tohoto zákona postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

41. Dle § 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v tehdy platném znění („s. ř.“), správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).

42. Dle § 36 odst. 3 s. ř., nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis. Vlastní hodnocení 43. V prvé řadě bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda na předmětné řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. jím zakotvené právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], „[z] judikatury ESLP dovodila právní doktrína následující otázky, jejichž zodpovězení je rozhodující pro aplikovatelnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy v jeho civilní části (srov. Kmec a kol. Komentář k Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv. [právnická osoba]. Beck, [adresa], 2012, s. 585.): 1) Jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku? 2) Má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu? 3) Je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (t j. soukromoprávní) povahy?“.

44. Předmětem posuzovaného řízení před finančním arbitrem bylo určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Soud nemá důvod pochybovat, že práva a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy, resp. z její případné neplatnosti, jsou opravdová a vážná. V průběhu řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by odůvodňovala závěr opačný. Smlouva přitom byla uzavírána za účelem (ekonomická kauza) hmotného zabezpečení žalobce (a jeho osob blízkých) ve vyšším věku, resp. pro případ smrti.

45. Finanční arbitr je orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Jako takový svou činností ve stanoveném rozsahu nahrazuje rozhodovací činnost civilních soudů. Tyto mohou jeho rozhodnutí přezkoumávat pouze na základě žaloby dle části páté o. s. ř. Rozhodnutí finančního arbitra jsou způsobilá být exekučním titulem. Bezpochyby tak mají přímý vliv na způsob výkonu práv, jichž se týkají.

46. Konečně není důvod pochybovat ani o soukromoprávní povaze předmětného sporu. Tento se týká jednak institutu pojistné smlouvy a dále též institutu bezdůvodného obohacení. Oba jsou explicitně upraveny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, tj. základním kodexem českého soukromého práva. Jejich soukromoprávní povaha je tedy bez dalšího zřejmá.

47. Lze shrnout, že se na předmětné řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy vztahuje. Uplatní se tudíž i § 13 odst. 1 věty třetí z. o. š., a projednávanou věc je proto třeba posuzovat v intencích Stanoviska. Stejně tak a se uplatní i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy. Lze též odkázat na bod 25 odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: „Řízení před finančním arbitrem tak výše uvedená (judikaturou dovozená) kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy zcela nepochybně splňuje. Dle odvolacího soudu je pak splněna i žalovanou namítaná podmínka na správní řízení navazujícího soudního přezkumu - z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) se podává, že rozhodovací pravomoc arbitra vyplývající z § 1 odst. 1 z. f. a. je pravomocí správního orgánu rozhodovat v individuálních případech o subjektivních soukromých právech účastníků řízení, finanční arbitr je tedy správním orgánem, který rozhoduje o soukromých subjektivních právech, soudní kontrola rozhodovací činnosti arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené § 1 odst. 1 z. f. a. proto spadá do režimu části páté občanského soudního řádu (srov. např. též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Je-li soudní přezkum možný, účastníci správního řízení na něj „mají právo“ (viz úvod článku 6 Úmluvy), je namístě na tyto spory Úmluvu aplikovat.“.

48. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, nakolik byla celková délka řízení před finančním arbitrem přiměřená. Jak vyplývá ze Stanoviska, při řešení této otázky není možné vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především ve světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) z. o. š., které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění.

49. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem byl žalobkyní podán dne [datum]. Řízení skončilo dne [datum] právní mocí Usnesení Městského soudu v Praze o zrušení rozsudku soudu I. stupně a zastavení řízení. Celkem se tedy jedná o období dlouhé 5 let, 9 měsíců a 9 dnů.

50. Materiální složitost řízení byla dána zejména tím, že bylo zapotřebí komplexně posoudit rozsáhlou smluvní dokumentaci z hlediska její platnosti. Otázka platnosti investičního životního pojištění, které má zpravidla charakter pojistného produktu, avšak pro konkrétní účely vykazuje též prvky typické pro produkty kapitálového trhu, je z hmotněprávního hlediska mimořádně obtížnou materií, neboť bylo třeba řešit velké množství hmotněprávních otázek. Je tomu tak tím spíše, že předmětná smlouva byla navíc uzavřena ještě před rekodifikací soukromého práva a byla plněna v relativně dlouhém časovém období (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku), během nějž se relevantní právní úprava zásadním způsobem proměnila. Bylo tedy třeba vypořádat se nejenom se složitostí právní úpravy jako takové, ale i s jejími podstatnými změnami v čase včetně aplikace intertemporální ustanovení.

51. Z hlediska formální složitosti řízení je namístě zohlednit dvojinstančnost jak správní, tak i soudní části řízení. Celkem tak bylo rozhodováno ve čtyřech stupních, byť odvolací soud již nemusel rozhodovat ve věci samé (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku). Rovněž je třeba mít na paměti že řízení u finančního arbitra podléhá zásadě vyšetřovací (§ 12 odst. 3 z. f. a.). Dané řízení tak není koncentrováno. Zákon finančnímu arbitrovi ukládá, aby stranám sporu poskytoval k vyjádření nebo předkládání podkladů vždy 15denní lhůty a současně stanoví právo strany sporu opakovaně požádat o prodloužení této lhůty (§ 11 z. f. a.).

52. Soud tak má za to, že zvýšená složitost řízení byla v projednávané věci dána. Je si přitom vědom, že finanční arbitr je specializovaným orgánem zaměřeným právě na řešení sporů tohoto druhu a že daná věc bezpochyby nebyla typově první, kterou by se takto musel zabývat. Je však třeba mít na paměti, že každý jednotlivý případ má svá neopakovatelná specifika, se kterými je zapotřebí se vypořádat a v rámci rozhodování je náležitě zohlednit. Ke specializaci ostatně dochází i v rámci soustavy obecných soudů na úrovni jednotlivých senátů a tato skutečnost nemá bez dalšího význam z hlediska přiměřenosti délky řízení.

53. Pokud se jedná o kritérium jednání žalobce, lze souhlasit s žalovanou, že žalobce podal vadný návrh a bylo nutno ho opakovaně vyzývat k nápravě. Řádně též finančního arbitra neinformovala o ukončení jednotlivých smluv a výplatě odkupného (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku). To však řízení nijak významně neprodloužilo, neboť žalobce na výzvy finančního arbitra reagoval v relativně krátkých lhůtách (v řádu dnů).

54. Oproti tomu postup finančního arbitra a Obvodního soudu pro [adresa] nebyl zcela plynulý a prostý průtahů. Naopak v něm docházelo k několikaměsíčním prodlevám v postupu a ze spisu ve věci nevyplývá, že by tyto byly důvodné (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku). To se ostatně promítlo i do doby, která byla potřeba ke shromáždění všech podkladů potřebných pro rozhodnutí finančního arbitra ve věci samé.

55. Takovýto postup nebyl v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, jak je zakotvena v § 6 s. ř. a v § 12 z. f. a., resp. v § 6 o. s. ř., a zjevně vedl k průtahům v řízení.

56. Pokud se jedná o význam předmětu řízení pro žalobce, nemá soud s ohledem na ekonomickou kauzu předmětného právního vztahu důvod o něm pochybovat. Částka, jež byla předmětem řízení ([částka] s přísl.), nebyla bagatelní. Na druhou stranu ovšem není důvod ji považovat [právnická osoba] za natolik zásadní, aby sama o zvyšovala význam řízení pro žalobce. Předmět řízení ani typově nevykazuje znaky, z nichž je dovozován zvýšený význam pro poškozeného (viz Stanovisko, část IV, ad d) a contrario). Nelze jej proto presumovat a ani žalobce se v tomto ohledu nedovolává žádných zvláštních okolností nad rámec těch daných povahou věci a vyplývajících přímo ze spisu. Je tak třeba mít za to, že význam předmětu řízení pro žalobce je standardní.

57. S ohledem na výše uvedené, zejména pak s ohledem na celkovou délku řízení (5 let, 9 měsíců a 9 dnů), průtahy, k nimž ve věci došlo, a počet instancí, v nichž bylo rozhodováno (4), považoval soud délku řízení jako celku za nepřiměřenou.

58. Při určení vhodné formy satisfakce dle § 31a odst. 2 z. o. š. je třeba zohlednit konkrétní skutkové okolnosti daného případu a mít na zřeteli, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Pokud by samo o sobě nepředstavovalo postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je namístě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nepřiznat zadostiučinění v penězích lze v zásadě jen ve zcela výjimečných případech, kdy například délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, či pokud význam předmětu řízení pro poškozeného byl pouze nepatrný (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 197/15, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

59. V projednávané věci nelze dovodit, že by újma způsobená žalobci nepřiměřenou délkou řízení před finančním arbitrem byla zcela minimální či zanedbatelná. Takový závěr nelze učinit ani s ohledem na význam řízení (viz bod 56 odůvodnění tohoto rozsudku) ani s ohledem na chování žalobce jakožto jeho účastníka (viz bod 53 odůvodnění tohoto rozsudku). Za této situace se jako jediná přiměřená forma kompenzace jeví poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Jeho základní částka byla v souladu se Stanoviskem stanovena, pokud jde o první dva roky řízení, ve výši [částka] za rok řízení, za další období ve výši [částka], což odpovídá částce [částka] za jeden měsíc a [částka] za jeden den. Za celkovou dobu řízení se tak jedná o částku [částka] (=2*7500+3*15000+7*1250+9*42).

60. Tuto základní částku je třeba dále modifikovat zohlednění faktorů dle § 31a odst. 3 z. o. š. Pokud jde o složitost řízení, vzhledem k již zmíněnému vyššímu stupni obtížnosti, je namístě základní částku odškodnění snížit o 20 %, tj. o [částka]. Dále je namístě zvýšení základní částky odškodnění o 10 %, tj. o [částka], pro průtahy v řízení před finančním arbitrem a zejména pak před Obvodním soudem pro [adresa] (prodleva mezi podáním žaloby a jednáním ve věci, prodleva s odesláním spisu odvolacímu soudu). S ohledem na výše uvedené není naopak zapotřebí základní částku modifikovat ani pro chování žalobce jakožto poškozeného (viz bod 53 odůvodnění tohoto rozsudku) ani vzhledem k významu předmětu řízení pro poškozeného (viz bod 56 odůvodnění tohoto rozsudku).

61. Po takto provedené modifikaci základní částky činí výsledné zadostiučinění [částka]. Po odečtení částky [částka] poskytnuté žalovanou v rámci předběžného projednání nároku žalobce (viz bod 29 odůvodnění tohoto rozsudku) se tak jedná o částku [částka]. Tuto výši peněžitého plnění lze mít za plně způsobilou naplnit kompenzační funkci ve vztahu k nemajetkové újmě, kterou žalobce v řízení utrpěl. Vedle uvedené částky žalobci náleží i požadovaný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců (§ 15 odst. 1 z. o. š.) poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem dle § 14 z. o. š. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Za den uplatnění nároku u žalované je třeba považovat den [datum], kdy byla Ministerstvu financí doručena žalobcova výzva k náhradě předmětné nemajetkové újmy (viz bod 29 odůvodnění tohoto rozsudku). Posledním dnem lhůty dle § 15 odst. 1 z. o. š. tak byl den [datum]) a od [datum] začal k předmětné částce přirůstat úrok z prodlení v zákonné výši.

62. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení co do základu zcela úspěšný a co do výše přiznaného plnění záviselo rozhodnutí na úvaze soudu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náklady právního zastoupení v rámci předběžného projednání nároku včetně jeho uplatnění u žalované nebyly zohledněny, neboť to vylučuje § 31 odst. 4 z. o. š.

Poučení

Žalobní tvrzení Vyjádření žalované Skutkový stav Relevantní právní úprava Poučení: