64 A 13/2018 - 51

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci navrhovatel: Komunistická strana Čech a Moravy – Okresní výbor Jihlava sídlem Úlehlova 5, Jihlava jednající zmocněncem P. K. proti odpůrci: Magistrát města Jihlavy sídlem Masarykovo nám. 97/1, Jihlava za účasti: 1) Sdružení pro Větrný Jeníkov jednající volebním zmocněncem S. K. 2) Sdružení pro rozvoj Jeníkova jednající volebním zmocněncem S. K. 3) JENÍKOV U NÁS jednající volebním zmocněncem P. M. 4) Sdružení řadových občanů - nestraníků jednající volebním zmocněncem M. P. 5) Mgr. M. L. 6) Mgr. J. P. 7) D. S. 8) E. Š. 9) PhDr. D. H. 10) M. V. 11) Mgr. T. H. 12) I. G. 13) K. K. o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem, doručeným krajskému soudu dne 18. 10. 2018, domáhá vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, které se konaly ve dnech 5. a 6. října 2018, jakož i neplatnosti volby kandidátů zvolených do zastupitelstva této obce.

I. Obsah návrhu

2. Navrhovatel se domníval, že ve volbách do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov došlo k porušení ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „volební zákon“), a to takovým způsobem, který mohl ovlivnit volební výsledky ve volebním okrsku Větrný Jeníkov, a tím i výsledky voleb v této obci.

3. Konkrétně navrhovatel namítal porušení § 25 volebního zákona. V této souvislosti uvedl, že v obci Větrný Jeníkov kandidovalo 5 volebních stran, přičemž na volebním lístku byly 4 volební strany uvedeny na jedné jeho straně a kandidátka Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen „KSČM“) na straně druhé. Kandidáti za KSČM pak byli některými spoluobčany dotazováni, proč KSČM v těchto volbách nekandiduje.

4. Navrhovatel měl dále za to, že došlo také k porušení § 37 volebního zákona, kdy při kontrole provedené ve volební místnosti druhý den voleb (tj. 6. 10. 2018) bylo zjištěno, že volební schránka není řádně zapečetěna. Dle názoru navrhovatele tak s hlasovacími lístky mohlo být manipulováno.

5. Dle názoru navrhovatele byl v daném případě porušen také § 45 volebního zákona. Volební strana KSČM získala ve volbách do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov 7.02 % hlasů, přesto však nezískala žádný mandát. Přitom vítězné Sdružení pro Větrný Jeníkov obsadilo při zisku 53,37 % 6 křesel v devítičlenném zastupitelstvu. Navrhovatel se proto domníval, že došlo k pochybení při přepočtu hlasů na mandáty.

6. Na základě výše uvedených skutečností tak byl navrhovatel přesvědčen, že volby v obci Větrný Jeníkov neproběhly v souladu s volebním zákonem, čímž došlo k ovlivnění výsledku voleb již při hlasování, a rovněž při stanovení jmen a příjmení kandidátů, kteří byli do zastupitelstva obce zvoleni. Navrhl proto, aby krajský soud usnesením rozhodl o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, jakož i o neplatnosti volby kandidátů zvolených do tohoto zastupitelstva.

II. Vyjádření k návrhu

7. K podanému návrhu se vyjádřil Magistrát města Jihlavy jako registrační úřad. Uvedl, že pořadí volebních stran na hlasovacím lístku je dáno vylosovaným pořadím (viz zápis o losování), přičemž grafická podoba hlasovacího lístku je záležitostí tiskárny (dle velikosti, počtu volebních stran apod.). V tomto případě byly na jedné straně hlasovacího lístku uvedeny tři volební strany a na straně druhé dvě volební strany (nikoli tedy jedna, jak uvádí navrhovatel). Hlasovací lístek byl nadto zasílán zmocněnci navrhovatele ke korektuře před tiskem, který jeho podobu písemně odsouhlasil (viz připojená korespondence).

8. K prováděné kontrole volební místnosti Magistrát města Jihlavy jako registrační úřad uvedl, že tuto neprováděli jeho pracovníci, ale pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina. Jejich stanovisko ve věci, včetně kopie zápisu z kontroly, bylo soudu předloženo jako příloha vyjádření.

9. K namítanému přepočtu hlasů na mandáty Magistrát města Jihlavy upozornil, že tuto provádí Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“), a registrační úřad ani okrsková volební komise tak nemají na tento přepočet žádný vliv.

III. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud poté, co ověřil, že podaný návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a byl podán v zákonem stanovené lhůtě 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb, přistoupil k jeho věcnému projednání a rozhodnutí. Dospěl přitom k závěru, že návrh není důvodný.

11. V posuzované věci se jedná o problematiku voleb do zastupitelstev obcí, která je upravena volebním zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro posuzované období.

12. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

13. Ačkoli navrhovatel formálně označuje svůj návrh jako návrh na neplatnost voleb, krajský soud v daném případě z obsahu v návrhu formulovaných námitek nedovodil, že by byly namítány takové vady volebního procesu, které by byly s to vyvolat jeho opakování jako celku (tj. včetně fází před vlastním hlasováním, volební kampaně aj.), a u kterých by nepostačovalo vlastní opakování hlasování. V daném případě návrh poukazuje na vady týkající se hlasovacího lístku (jeho vzhledu a uspořádání v souvislosti s kandidátkou navrhovatele), jakož i pochybení při zabezpečení volební schránky. Tyto vady by v případě shledání jejich důvodnosti bylo možno dle krajského soudu odstranit opakovaným hlasováním, tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech, bez nutnosti opakovat celé volby, včetně volební kampaně a dalších postupů volebního procesu, které samotnému hlasování předcházejí. Krajský soud tedy v této části na rozdíl od navrhovatele posoudil podaný návrh jako návrh na neplatnost hlasování (a nikoli na neplatnost voleb jako takových). Zároveň krajský soud uvádí, že zpochybnil-li navrhovatel v podaném návrhu také proces přepočtu udělených hlasů na mandáty do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, je zjevné, že tím brojí proti správnosti určení konkrétních kandidátů, kteří získali na základě projevené vůle voličů mandát. Co do svého obsahu se tedy jedná o návrh na neplatnost volby kandidátů (jak byl v této části navrhovatelem označen), který by v případě vyhovění vedl krajský soud k rozhodnutí, že konkrétní osoba(-y) na základě chybně provedeného přepočtu mandát nezískala(-y) a naopak jej získala jiná osoba (jiné osoby) a konkrétně jaké.

14. Podle odst. 2 ustanovení § 90 s. ř. s. dále platí, že v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Zvláštním zákonem ve smyslu § 90 odst. 1 s. ř. s., který stanoví podmínky, za nichž se vyjmenovaní navrhovatelé mohou domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb (nebo neplatnosti hlasování, anebo neplatnosti volby kandidáta), se rozumí volební zákon.

15. Podle § 60 odst. 1 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle odst. 3 tohoto ustanovení platí, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

16. Z výše citovaných ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. a § 60 odst. 3 volebního zákona vyplývá, že základním předpokladem úspěšnosti návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb je zjištění, že vůbec došlo k porušení ustanovení volebního zákona. Volební zákon pak dále vyžaduje, aby se tak stalo kvalifikovaným a natolik intenzívním způsobem, který mohl výsledky voleb ovlivnit. Rámec přezkumné činnosti soudu přitom vymezují tvrzení navrhovatele, že byl porušen zákon a jakým konkrétním způsobem se tak stalo.

17. Krajský soud dále pokládá za nutné na úvod připomenout základní ústavní východiska voleb a volebního soudnictví nastíněná již v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dostupném na http://nalus.usoud.cz. Ústavní soud v citovaném nálezu na str. 14 odůvodnění mj. vyslovil, že „lid je zdrojem státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. […] Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. […] Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, str. 25; vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví)“.

18. Je tedy zřejmé, že rozhodnutí voličů jakožto suveréna, který je zdrojem veškeré moci ve státě, může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, a to pokud by vady volebního procesu svou intenzitou způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak, a tedy by bylo dosaženo jiného volebního výsledku. Dle krajského soudu se však o takový případ v posuzované věci nejednalo.

19. Navrhovatel ve svém návrhu předně namítal, že došlo k porušení § 25 volebního zákona, neboť na volebním lístku byly 4 volební strany uvedeny na jeho jedné straně a kandidátka KSČM na straně druhé.

20. Podle § 25 odst. 1 volebního zákona platí, že po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacích lístků. Podle odst. 3 téhož ustanovení volebního zákona pořadí volebních stran stanoví registrační úřad losem po uplynutí lhůt podle § 23 odst. 3, popřípadě podle § 23 odst.

6. Správnost údajů o volební straně a jejích kandidátech na hlasovacím lístku má právo zmocněnec volební strany ověřit před jeho vytištěním, pokud tohoto práva využije do 2 pracovních dnů po výzvě registračního úřadu. Na základě ustanovení § 25 odst. 4 volebního zákona hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva mohou být vytištěny oboustranně, přičemž po označení všech volebních stran i pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikosti písma a pro hlasovací lístky použito papíru téže barvy, jakosti a rozměrů.

21. V projednávané věci přitom Magistrát města Jihlavy jako registrační úřad postupoval shora naznačeným způsobem, tedy v souladu se zákonem (§ 25 odst. 3 volebního zákona) zaslal dne 27. 8. 2018 hlasovací lístek ke korektuře mj. také P. K., zmocněnci navrhovatele, který správnost údajů na hlasovacím lístku i jeho vzhled potvrdil ve své odpovědi ze dne 29. 8. 2018 (viz mailová korespondence založena v soudním spisu na č. l. 30) tak, že hlasovací lístek je v pořádku. Pořadí volebních stran na hlasovacím lístku bylo v souladu s § 25 odst. 3 volebního zákona dáno losem, a protože navrhovateli bylo losem určeno až poslední - 5. pořadí, byli z tohoto důvodu jeho kandidáti uvedeni až na druhé straně hlasovacího lístku. Volební zákon přitom v ustanovení § 25 odst. 4 umožňuje, aby hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva byly vytištěny oboustranně.

22. Po obdržení kompletní volební dokumentace krajský soud porovnáním originálu hlasovacího lístku s verzí zaslanou ke schválení jednotlivým zmocněncům volebních stran (viz č. l. 31 soudního spisu) ověřil, že pro označení všech volebních stran i pro údaje o všech kandidátech bylo použito stejného druhu a velikosti písma, přičemž na první straně hlasovacího lístku jsou uvedeny tři volební strany a jejich kandidáti (první tři vylosované: č. 1 - Sdružení pro Větrný Jeníkov, č. 2 – Sdružení pro rozvoj Jeníkova, č. 3 – JENÍKOV U NÁS); druhá strana hlasovacího lístku obsahuje dvě volební strany a jejich kandidáty (č. 4 – Sdružení řadových občanů - nestraníků a č. 5 – Komunistická strana Čech a Moravy). Není tedy ani pravdou tvrzení navrhovatele, že by na druhé straně hlasovacího lístku byla obsažena pouze „kandidátka“ KSČM. V pravém dolním rohu nadto hlasovací lístek, a to na obou svých stranách, obsahuje poznámku „pokračování na druhé straně“. Navrhovatel zároveň nenamítal, že by v rozporu s ustanovením § 31 odst. 4 volebního zákona nebyl ve volební místnosti na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený jako „vzor“, a tedy každý volič, který vstoupil do volební místnosti, se mohl s obsahem hlasovacího lístku na jeho první i druhé straně seznámit. Porušení § 25 volebního zákona proto krajský soud v daném případě neshledal.

23. K navrhovatelem namítanému porušení § 37 volebního zákona krajský soud uvádí následující:

24. Podle ustanovení § 37 volebního zákona okrsková volební komise zajistí po prvním dnu voleb zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.

25. Navrhovatel v podaném návrhu v této souvislosti poukazoval na skutečnost, že při kontrole, která byla ve volební místnosti provedena druhého dne voleb (tj. dne 6. 10. 2018), bylo zjištěno, že volební schránka nebyla řádně zapečetěna. Z toho navrhovatel dovozoval, že s hlasovacími lístky mohlo být manipulováno.

26. Podle § 38 odst. 1 volebního zákona platí, že při hlasování může pověřený obecní úřad a krajský úřad a při sčítání ve volební místnosti členy okrskové volební komise může pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. Podle odst. 2 téhož ustanovení volebního zákona jsou pokyny pověřeného obecního nebo krajského úřadu, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn pověřeného obecního nebo krajského úřadu na místě ihned. V případě zjištěných závažných nedostatků při hlasování dá pověřený obecní nebo krajský úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 37.

27. Ze záznamu o kontrole volební místnosti provedené Krajským úřadem Kraje Vysočina (konkrétně jeho pracovníky Mgr. J. N. a Mgr. P. V.) dne 6. 10. 2018 v 10.40 h, který je součástí volební dokumentace předložené krajskému soudu (viz též č. l. 28 soudního spisu), vyplývá následující zjištěný stav: „Nedostatečně zapečetěné volební schránky.“ Jako způsob odstranění tohoto nedostatku je v záznamu o kontrole uvedeno: „Závady odstraněny na místě.“ Krajský soud si k uvedené námitce vyžádal také písemné vyjádření předsedkyně okrskové volební komise a její zapisovatelky, které obě shodně vypověděly, že průběh voleb probíhal v pořádku, obě volební schránky byly zapečetěny a podepsány, přičemž až na dvě drobnosti zjištěné kontrolou z krajského úřadu, které byly ihned odstraněny na místě, bylo shledáno vše v pořádku.

28. S ohledem na skutečnost, že záznam o kontrole obsahuje pouze obecný popis zjištěného stavu, podala ve věci své písemné vyjádření také Mgr. P. V., úřednice krajského úřadu, oddělení ostatních správních činností, která dne 6. 10. 2018 provedla kontrolu ve volební místnosti ve Větrném Jeníkově společně se svým kolegou Mgr. J. N. Ve svém vyjádření podrobněji rozvedla, že při kontrole bylo zjištěno, že volební schránky jsou řádně přelepeny zapečeťovacími přelepkami, vždy na jedné straně přelepek však chyběl podpis člena komise (druhá strana byla řádně podepsána). Tato závada byla na místě pod dohledem kontrolních osob bezodkladně odstraněna – tj. chybějící podpis na obou volebních schránkách byl doplněn. Přelepky na volebních schránkách tak nebyly porušeny a také kontrola průběhu hlasování ve volební místnosti proběhla bez závad. Uvedená skutková zjištění korespondují také s obsahem písemného vyjádření místopředsedkyně volební komise ve Větrném Jeníkově ze dne 23. 10. 2018, které podala ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 65 A 10/2018, z něhož soud cituje úvodní pasáž (viz bod I.): „Dne 6. října 2018 v dopoledních hodinách se dostavila do volební místnosti kontrola úředníků Kraje Vysočina a při kontrole vytkla předsedkyni volební komise, že volební schránka není řádně zapečetěna. Schránka byla před zahájením hlasování zkontrolována a přelepena podélně páskou přes dvířka a bok schránky, ale podpis předsedkyně komise byl pouze na jedné dlouhé straně pásky. Obdobně tomu bylo u otvoru na schránce, kterým se vhazují hlasovací lístky. Na místě došlo k odstranění pochybení tím, že se předsedkyně volební komise podepsala v obou případech i na druhou stranu pásky.“ Toto vyjádření, které krajský soud získal z vlastní úřední činnosti (konkrétně ze zmiňovaného soudního spisu ve věci vedené pod sp. zn. 65 A 10/2018), učinil součástí soudního spisu také v nyní rozhodované věci (srovnej č. l. 48).

29. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že v situaci, kdy pochybení, které bylo zjištěno při kontrole, spočívalo toliko ve formálním nedostatku, kdy na každé volební schránce chyběl na jedné straně podpis člena komise, avšak zapečeťovací přelepky nebyly porušeny, nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že by v daném případě mohlo dojít k jakékoli manipulaci s hlasovacími lístky, a tedy i k případnému ovlivnění voleb, resp. hlasování, a v nich dosaženého volebního výsledku.

30. Krajský soud proto přistoupil k posouzení důvodnosti poslední námitky uplatněné navrhovatelem v podaném návrhu, zpochybňující provedený přepočet hlasů na mandáty, a tedy porušení ustanovení § 45 volebního zákona, s odůvodněním, že ačkoli navrhovatel získal ve volbách 7,02 % hlasů, nezískal v zastupitelstvu obce Větrný Jeníkov žádný mandát.

31. Podle § 45 odst. 1 volebního zákona Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží. Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování výsledků voleb nepostupují alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obce větší než 5. Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.

32. Podle odst. 2 téhož ustanovení volebního zákona platí, že podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.

33. Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4 (srovnej § 45 odst. 3 volebního zákona).

34. Ustanovení § 45 odst. 4 volebního zákona dále upravuje, že Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.

35. Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení se náhradníky nestávají (srovnej § 45 odst. 5 volebního zákona).

36. Vzhledem k tomu, že u žádné z volebních stran (ani u vlastního počtu hlasů) navrhovatel nečinil sporným dosažený volební výsledek, tj. v případě navrhovatele zisk 7,02 % hlasů, nebylo nutné, aby krajský soud přistoupil k přepočítávání hlasů, které ve volbách získaly jednotlivé volební strany.

37. Obrátil se však na Český statistický úřad s požadavkem na provedení kontrolního přepočtu rozdělení mandátů v obci Větrný Jeníkov, který ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2018 potvrdil správnost rozdělení mandátů jednotlivým volebním stranám a také správnost určení zvolených členů zastupitelstva, včetně pořadí náhradníků. Ke kontrolnímu přepočtu hlasů na mandáty pak v rámci své rozhodovací činnosti přistoupil také krajský soud.

38. Z oznámeného výsledku voleb do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov je patrné, že z celkového počtu 2 934 hlasů získaly jednotlivé volební strany následující počty: volební strana č. 1 – Sdružení pro Větrný Jeníkov 1 566 hlasů 53,37 % volební strana č. 2 – Sdružení pro rozvoj Jeníkova 464 hlasů 15,81 % volební strana č. 3 – JENÍKOV U NÁS 416 hlasů 14,17 % volební strana č. 4 – Sdružení řadových občanů - nestraníků 282 hlasů 9,61 % volební strana č. 5 – Komunistická strana Čech a Moravy 206 hlasů 7,02 % 39. Všech pět volebních stran tedy postoupilo do skrutinia pro rozdělování mandátů, neboť všechny dosáhly hranice 5 %. Volilo se 9 členů zastupitelstva. Dle volebního zákona platí, že počet hlasů pro každou kandidátní listinu, která vstoupila do skrutinia, se následně postupně dělí čísly 1, 2, 3, 4 a dále vždy číslem o 1 vyšším tak, aby se vypočítalo tolik podílů, kolik platných kandidátů této strany je uvedeno na kandidátní listině. Vypočtené podíly se následně seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika nejvyšších podílů, kolik mandátů se v obci rozděluje – za každý podíl obsažený v tomto seznamu obdrží kandidátní listiny jeden mandát. V případě obce Větrný Jeníkov tak byl tak mandát přidělen 9 nejvyšším podílům, a to následujícím způsobem: Volební strana č. 1 – Sdružení pro Větrný Jeníkov: 1 566 hlasů /1 = 1 566 1. /2 = 783 2. /3 = 522 3. /4 = 391,5 6. /5 = 313,2 7. /6 = 261 9. /7 = 223,7 (…) Volební strana č. 2 – Sdružení pro rozvoj Jeníkova: 464 hlasů /1 = 464 4. /2 = 232 (…) Volební strana č. 3 – JENÍKOV U NÁS 416 hlasů /1 = 416 5. /2 = 208 (…) Volební strana č. 4 – Sdružení řadových občanů - nestraníků 282 hlasů /1 = 282 8. (…) Volební strana č. 5 – Komunistická strana Čech a Moravy 206 hlasů /1 = 206 (…)

40. První v pořadí s hodnotou podílu 1 566 je volební strana č.

1. Druhé a třetí pořadí obsadila opět volební strana č. 1 s hodnotami podílů 783 a 522. Na čtvrtém pořadí je volební strana č. 2 s hodnotou podílu 464. Páté pořadí patří volební straně č. 3 s hodnotou podílu 416. Šesté a sedmé pořadí patří opět volební straně č. 1 s hodnotami podílů 391,5 a 313,2. Na osmém pořadí figuruje volební strana č. 4 s hodnotou podílu 282. Deváté pořadí pak připadá volební straně č. 1 s podílem ve výši 261. Vzhledem k tomu, že hodnota nejvyššího podílu v případě navrhovatele, tj. volební strany č. 5 činí 206, je z výše uvedeného zřejmé, že mu žádný mandát v zastupitelstvu obce Větrný Jeníkov nenáleží. Krajský soud tedy neshledal, že by v případě přepočtu získaných hlasů na mandáty došlo k namítanému pochybení a že by tento přepočet byl proveden v rozporu se zákonem. Naopak je z výše uvedeného výpočtu (potvrzeného opakovanou kontrolou ze strany Českého statistického úřadu) zřejmé, že volební strana č. 1 skutečně získala na základě dosaženého volebního výsledku 6 mandátů a volební strany č. 2, 3 a 4 každá po jednom mandátu.

IV. Závěr a náklady řízení

41. Krajský soud tak na základě výše uvedených skutečností neshledal žádný zákonný důvod pro vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, a proto podaný návrh podle ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

42. Vzhledem k tomu, že soudní řád správní v § 90 odst. 3, větě druhé, stanoví, že pro rozhodnutí věci není třeba nařizovat jednání, rozhodl soud v souladu s tímto ustanovením o věci samé bez jednání, a to při dodržení zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí věci do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení