65 A 10/2018 - 60

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a JUDr. Václava Štencela, MA ve věci navrhovatel: I. G. bytem x. 227 za účasti:

1. Magistrát města Jihlavy sídlem Masarykovo nám. 97/1, Jihlava 2. volební strana č. 1 - Sdružení pro Větrný Jeníkov jednající volebním zmocněncem S. K. x. 137 3. volební strana č. 2 - Sdružení pro rozvoj Jeníkova jednající volebním zmocněncem S. K. x. 137 4. volební strana č. 4 - Sdružení řadových občanů - nestraníků jednající volebním zmocněncem M. P. x. 187 o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatel se návrhem, doručeným krajskému soudu dne 19. 10. 2018, domáhá vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Větrný Jeníkov, které se konaly ve dnech 5. a 6. října 2018, jakož i neplatnosti volby kandidátů zvolených do zastupitelstva této obce.

2. Navrhovatel dovozuje svou aktivní legitimaci z toho, že je občan České republiky s trvalým pobytem ve Větrném Jeníkově a jako kandidát sdružení „JENÍKOV U NÁS“ podává tento návrh, neboť se domnívá, že v průběhu voleb došlo k několika zcela zásadním pochybením, která měla za následek zkreslené výsledky hlasování neodpovídající skutečnému hlasování.

3. Navrhovatel měl dále za to, že došlo také k porušení § 37 volebního zákona, kdy při kontrole provedené ve volební místnosti druhý den voleb (tj. 6. 10. 2018) bylo zjištěno, že volební schránka není řádně zapečetěna. Dle názoru navrhovatele tak s hlasovacími lístky mohlo být manipulováno. Podle jeho názoru předseda okrskové volební komise nepostupoval v souladu s ustanovením § 32 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť před zahájením hlasování měl zapečetit zkontrolovanou a prázdnou volební schránku, což se evidentně nestalo a volební schránka tak byla až do příjezdu kontroly úředníků Kraje Vysočina nezapečetěná. O tom měl být vyhotoven kontrolou protokol.

4. Navrhovatel dále namítl, že je mu známo, že přes noc mezi oběma volebními dny nebyla zapečetěna ani volební místnost, která se nachází přímo v budově úřadu městyse. Je tedy zřejmé, že mimo čas, kdy probíhala volba a ve volební místnosti se nacházeli členové volební komise či veřejnost, mohl kdokoliv s klíčem od budovy vstoupit do volební místnosti, aniž by u toho byli členové volební komise, či její předseda, a tedy to mohly být osoby, které k tomu nejsou zákonem zmocněny.

5. Dále je navrhovateli známo, že volební místnost nebyla přes noc elektronicky zabezpečena, tak jak je to obvyklé v jiné dny. Volební schránka tak byla v podstatě nezapečetěná a přístup k ní měl během noci mezi volebními dny poměrně široký okruh osob, které disponují příslušnými klíči, což jsou také osoby, které ve volbách kandidovaly.

6. Dále podle navrhovatele vyšlo najevo, že klíč od volební schránky má u sebe jiná osoba než předseda volební komise. Podle prohlášení zapisovatelky okrskové volební komise paní F. měla mít klíč u sebe stávající starostka Mgr. M. L.

7. Navrhovatel má vážné pochyby o průběhu voleb spočívající v tom, že hlasovací lístky sčítali samostatně jednotliví členové volební komise, resp. ve skupinkách po dvou členech, přičemž tvrdí, že když místopředsedkyně okrskové volební komise žádala nahlédnutí a kontrolu ostatních hlasovacích lístků, než u kterých byla osobně přítomna, nebylo jí toto umožněno. Bylo tak porušeno ustanovení § 40 odst. 6 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, kdy každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků.

8. K uvedeným tvrzením navrhovatel z hlediska důkazních tvrzení uvedl, že navrhuje vyžádání protokolu sepsaného kontrolou z Krajského úřadu Kraje Vysočina, výslechem místopředsedkyně okrskové volební komise paní G. a výslechem člena okrskové volební komise paní M., a dále další volební dokumentací.

9. Konečně navrhovatel zmínil, že Sdružení pro Větrný Jeníkov obdrželo v napadených volbách rekordních 53,37 % hlasů, což je podle jeho názoru ve značném nepoměru s předešlými volbami, kdy tatáž volební strana obdržela 33,65% hlasů.

10. Navrhovatel závěrem navrhl, aby soud vydal rozhodnutí o neplatnosti voleb a hlasování do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov a neplatnosti volby kandidátů zvolených do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov ve volbách, které se uskutečnily dne 5. – 6. října II. Vyjádření k návrhu 11. K prováděné kontrole volební místnosti Magistrát města Jihlavy jako registrační úřad (dále jen „příslušný volební orgán“) uvedl, že tuto neprováděli jeho pracovníci, ale pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina. Jejich stanovisko ve věci, včetně kopie zápisu z kontroly, bylo soudu předloženo jako příloha vyjádření.

12. Co se týká stavu volební místnosti a souladu průběhu voleb s platnými zákony, to je podle názoru příslušného volebního orgánu plně v pravomoci předsedy okrskové volební komise. Zákon však neukládá zapečetit či elektronicky zabezpečit volební místnost nebo uzamykat volební schránku.

13. Dále příslušný volební orgán k této námitce uvedl, že před zahájením hlasování je předseda okrskové volební komise povinen před ostatními členy okrskové volební komise zapečetit zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku. A dále po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky a přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. Za dodržení tohoto postupu zodpovídá předseda okrskové volební komise. Stejně tak při sčítání hlasů kontroluje správnost tohoto sčítání.

14. Příslušný volební orgán však nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda tomu tak v případě okrskové volební komise ve Větrném Jeníkově skutečně bylo. Okrsková volební komise vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší její členové a pokud některý ze členů podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. Nic takového se však v tomto případě nestalo a zápis podepsali všichni členové okrskové volební komise.

15. Přílohou k vyjádření příslušného volebního orgánu bylo vyjádření předsedkyně, místopředsedkyně a zapisovatelky okrskové volební komise. Ostatní podklady vyžádané krajským soudem byly zaslány ke spisové značce 64 A 13/2018.

16. Volební strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov, kromě volební strany „JENÍKOV U NÁS“, za niž byl zvolen pouze navrhovatel, se k návrhu ve stanovené lhůtě do doby rozhodnutí soudu prostřednictvím svých volebních zmocněnců nijak nevyjádřily.

III. Posouzení věci krajským soudem

17. Krajský soud poté, co ověřil, že podaný návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a byl podán v zákonem stanovené lhůtě 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb, přistoupil k jeho věcnému projednání a rozhodnutí. Dospěl přitom k závěru, že návrh není důvodný.

18. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

19. Z hlediska aktivní legitimace navrhovatele krajský soud konstatuje, že jakkoliv se navrhovatel odvolává na to, že byl kandidátem v příslušném volebním obvodu do zastupitelstva městysu Větrný Jeníkov za volební stranu „JENÍKOV U NÁS“, lze jeho legitimaci k podání tohoto návrhu dovozovat ve smyslu citovaného ustanovení § 90 odst. 1 s.ř.s. pouze z toho, že je občanem zapsaným v seznamu voličů příslušného volebního obvodu. Z návrhu nevyplývá, že by byl podán za volební stranu „JENÍKOV U NÁS“.

20. Navrhovatel formálně označuje svůj návrh jako návrh na neplatnost voleb a neplatnost hlasování, přičemž v petitu svého návrhu toto rozšiřuje o návrh na vyslovení neplatnosti voleb kandidátů zvolených do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov.

21. Krajský soud v daném případě z obsahu v návrhu formulovaných námitek nedovodil, že by byly namítány takové vady volebního procesu, které by byly s to vyvolat jeho opakování jako celku (tj. včetně fází před vlastním hlasováním, volební kampaně aj.), a u kterých by nepostačovalo vlastní opakování hlasování. Namítané vady či pochybení v procesu voleb se vztahují výhradně k postupu okrskové volební komise, pročež by v případě shledání jejich důvodnosti bylo možno odstranit opakovaným hlasováním, tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech, a to zcela zřejmě bez nutnosti opakovat celé volby, včetně volební kampaně a dalších postupů volebního procesu, které samotnému hlasování předcházejí. Krajský soud tedy na rozdíl od navrhovatele posoudil podaný návrh jako návrh na neplatnost hlasování (a nikoli na neplatnost voleb jako takových). Vzhledem k tomu, že návrh na vyslovení neplatnosti volby všech zvolených kandidátů (a to včetně zvolení navrhovatele samotného) do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov nemá v obsahu návrhu žádnou oporu a ve své podstatě je konzumován v návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování, krajský soud předmětný návrh v tomto smyslu nepojímal, avšak vzhledem k dikci návrhu uvědomil všechny zvolené kandidáty o probíhajícím řízení.

22. Podle ustanovení § 90 odst. 2 s. ř. s. dále platí, že v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Zvláštním zákonem ve smyslu § 90 odst. 1 s. ř. s., který stanoví podmínky, za nichž se vyjmenovaní navrhovatelé mohou domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb (nebo neplatnosti hlasování, anebo neplatnosti volby kandidáta), se rozumí zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro posuzované období(dále jen „volební zákon“).

23. Podle § 60 odst. 1 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle odst. 3 tohoto ustanovení platí, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

24. Z výše citovaných ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. a § 60 odst. 3 volebního zákona vyplývá, že základním předpokladem úspěšnosti návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb je zjištění, že vůbec došlo k porušení ustanovení volebního zákona. Volební zákon pak dále vyžaduje, aby se tak stalo kvalifikovaným a natolik intenzívním způsobem, který mohl výsledky voleb ovlivnit. Rámec přezkumné činnosti soudu přitom vymezují tvrzení navrhovatele, že byl porušen zákon a jakým konkrétním způsobem se tak stalo.

25. Krajský soud dále pokládá za nutné na úvod připomenout základní ústavní východiska voleb a volebního soudnictví nastíněná již v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dostupném na http://nalus.usoud.cz. Ústavní soud v citovaném nálezu na str. 14 odůvodnění mj. vyslovil, že „lid je zdrojem státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. […] Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. […] Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, str. 25; vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví)“.

26. Je tedy zřejmé, že rozhodnutí voličů jakožto suveréna, který je zdrojem veškeré moci ve státě, může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, a to pokud by vady volebního procesu svou intenzitou způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak, a tedy by bylo dosaženo jiného volebního výsledku. Dle krajského soudu se však o takový případ v posuzované věci nejednalo, a to z následujících důvodů.

27. K navrhovatelem namítanému porušení § 37 volebního zákona krajský soud uvážil následovně. Podle ustanovení § 37 volebního zákona okrsková volební komise zajistí po prvním dnu voleb zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.

28. Navrhovatel v podaném návrhu v této souvislosti poukazoval na skutečnost, že při kontrole, která byla ve volební místnosti provedena druhého dne voleb (tj. dne 6. 10. 2018), bylo zjištěno, že volební schránka nebyla řádně zapečetěna. Z toho navrhovatel dovozoval, že s hlasovacími lístky mohlo být manipulováno a že volební schránka nebyla vůbec zapečetěna.

29. Podle § 38 odst. 1 volebního zákona platí, že při hlasování může pověřený obecní úřad a krajský úřad a při sčítání ve volební místnosti členy okrskové volební komise může pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. Podle odst. 2 téhož ustanovení volebního zákona jsou pokyny pověřeného obecního nebo krajského úřadu, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn pověřeného obecního nebo krajského úřadu na místě ihned. V případě zjištěných závažných nedostatků při hlasování dá pověřený obecní nebo krajský úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 37.

30. Ze záznamu o kontrole volební místnosti provedené Krajským úřadem Kraje Vysočina (konkrétně jeho pracovníky Mgr. J. N. a Mgr. P. V.) dne 6. 10. 2018 v 10.40 h), který byl součástí volební dokumentace předložené krajskému soudu v řízení pod sp. zn. 64 A 13/2018, vyplývá následující zjištěný stav: „Nedostatečně zapečetěné volební schránky.“ Jako způsob odstranění tohoto nedostatku je v záznamu o kontrole uvedeno: „Závady odstraněny na místě.“ Krajský soud si k uvedené námitce vyžádal prostřednictvím příslušného volebního orgánu také písemné vyjádření předsedkyně okrskové volební komise a její zapisovatelky (p. N. a p. F.), které obě shodně v těchto vyjádřeních uvedly, že průběh voleb probíhal v pořádku, obě volební schránky byly zapečetěny a podepsány. Byla zjištěna pouze závada v tom, že obě schránky nebyly na jedné straně podepsány, což bylo na místě odstraněno.

31. S ohledem na skutečnost, že záznam o kontrole obsahuje pouze obecný popis zjištěného stavu, podala ve věci své písemné vyjádření také Mgr. P. V., úřednice krajského úřadu, oddělení ostatních správních činností, která dne 6. 10. 2018 provedla kontrolu ve volební místnosti ve Větrném Jeníkově společně se svým kolegou Mgr. J. N. Ve svém vyjádření podrobněji rozvedla, že při kontrole bylo zjištěno, že volební schránky jsou řádně přelepeny zapečeťováními přelepkami, vždy na jedné straně přelepek však chyběl podpis člena komise (druhá strana byla řádně podepsána). Tato závada byla na místě pod dohledem kontrolních osob bezodkladně odstraněna – tj. chybějící podpis na obou volebních schránkách byl doplněn. Přelepky na volebních schránkách tak nebyly porušeny a také kontrola průběhu hlasování ve volební místnosti proběhla bez závad.

32. Uvedená skutková zjištění korespondují také s obsahem písemného vyjádření místopředsedkyně volební komise ve Větrném Jeníkově M. G. ze dne 23. 10. 2018 založené v soudním spisu na č.l. 42, z něhož soud cituje úvodní pasáž (viz bod I.): „Dne 6. října 2018 v dopoledních hodinách se dostavila do volební místnosti kontrola úředníků Kraje Vysočina a při kontrole vytkla předsedkyni volební komise, že volební schránka není řádně zapečetěna. Schránka byla před zahájením hlasování zkontrolována a přelepena podélně páskou přes dvířka a bok schránky, ale podpis předsedkyně komise byl pouze na jedné dlouhé straně pásky. Obdobně tomu bylo u otvoru na schránce, kterým se vhazují hlasovací lístky. Na místě došlo k odstranění pochybení tím, že se předsedkyně volební komise podepsala v obou případech i na druhou stranu pásky.“ 33. Z uvedených vyjádření má soud za prokázané a nade vší rozumnou pochybnost zjištěné, že volební schránka byla zapečetěna, a to sice nikoliv zcela řádně, neboť chyběl podpis předsedkyně volební komise na jedné straně přelepky, ale z hlediska účelu pečetění zcela dostatečně. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že pochybení, které bylo zjištěno při kontrole, spočívalo toliko v uvedeném formálním nedostatku (absenci podpisu předsedkyně okrskové volební komise). Zapečeťovací přelepky však nebyly porušeny, takže nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že by v daném případě mohlo dojít k jakékoli manipulaci s hlasovacími lístky, a tedy i k případnému ovlivnění voleb, resp. hlasování, a v nich dosaženého volebního výsledku.

34. Krajský soud k tomu podotýká, že vědomost navrhovatele o tomto pochybení při práci okrskové volební komise se zakládá pouze na informacích zprostředkovaných paní M. G. (se zřetelem ke všem okolnostem zjevně rodinným příslušníkem navrhovatele), která byla místopředsedkyní komise. Samotné její tvrzení poskytnuté prostřednictvím příslušného volebního orgánu soudu pak vyvrací spekulaci navrhovatele, že volební schránka nebyla vůbec zapečetěna a že předsedkyně okrskové volební komise porušila závažným způsobem své zákonné povinnosti.

35. Další námitka navrhovatele směřovala k otázce zabezpečení volební místnosti v době mezi oběma volebními dny (přes noc ze dne 5. na 6. října 2018). V tomto ohledu z tvrzení paní M. G. vyplývá, že vstupní dveře pro veřejnost do volební místnosti byly večer 5. 10. 2018 zamčeny a nebyly přelepeny žádnou páskou. Z dalších tvrzení ohledně kódování zabezpečení budovy vyplývá pouze tolik, že paní G. neměla jasné ponětí o tom, jak funguje zabezpečovací mechanismus, ani při zabezpečení vstupních dveří do budovy nebyla přímo přítomna, neboť již byla na odchodu. Při vstupu do místnosti dne 6. 10. 2018 již byla místnost odemčena, takže paní G. neví, kdo místnost odemkl. Druhé dveře do místnosti rovněž nebyly zapečetěny.

36. Z výpovědi zapisovatelky volební komise poskytnuté soudu (č.l. 38 soudního spisu) vyplývá, že volební místnost se nikdy nepečetí i z toho důvodu, že se nachází v památkově chráněné budově zámku, a pečeť ze dveří nelze odstranit, aniž by byly poškozeny. Budova zámku byla zakódována po opuštění volební místnosti za přítomnosti všech členů volební komise, kteří čekali před budovou zámku na signál. Po ranním odkódování nebylo žádným členem okrskové volební komise zjištěno manipulování s volební schránkou.

37. Z výkladu a porovnání tvrzení místopředsedkyně komise a její zapisovatelky opět nevyplývá žádný zásadní rozpor, který by bylo třeba řešit dokazováním. Obě vyjádření se v zásadě doplňují a shodují se v tom, že dveře do volební místnosti ani dveře do budovy zámku, kde se volební místnost i prostory úřadu městyse Větrný Jeníkov nacházejí, nebyly zapečetěny. Zároveň zde není spor o to, zda byla budova zámku elektronicky zakódována, neboť paní G. sama potvrdila, že nevyčkala u dveří budovy až do momentu uzamčení na rozdíl od ostatních členů okrskové volební komise, přičemž z tvrzení zapisovatelky i předsedkyně okrskové volební komise jsou v tomto ohledu zcela ve shodě.

38. K těmto tvrzením navrhovatele krajský soud uvádí, že podle ustanovení § 31 volebního zákona upravujícího náležitosti volební místnosti není otázka zabezpečení volební místnosti nijak řešena. Povinnost zapečetění ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 se vztahuje pouze na volební schránku a přenosnou volební schránku. Podrobnosti k zabezpečení volebních místností nestanovuje ani vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani pokyn Českého statistického úřadu pro postup okrskových volebních komisí. Pokud tedy budova i volební místnost byly uzamčeny, což není v předmětné věci sporné, nelze z hlediska zákonnosti postupu předsedkyně volební komise nic vytknout. Pokud v některých volebních okrscích existuje praxe pečetění volebních místností či vyšší standard zabezpečení těchto prostor, jde o praxi jistě vhodnou, ovšem zcela nad minimální standard požadovaný zákonem a prováděcími předpisy.

39. Na okraj tohoto problému krajský soud ještě podotýká, že samotný akt uzamčení dveří z povahy věci nemůže absolutně ochránit volební dokumenty před případným zneužitím, neboť vždy existuje osoba, která má klíče od volební místnosti či kódy k odblokování elektronicky zabezpečených dveří. Proto také platí povinnost zapečetit volební schránky a přelepení stvrdit podpisem, aby případné narušení její integrity a možný zásah do mechanismu voleb bylo možno odhalit.

40. Další námitka navrhovatele týkající se fyzické přítomnosti klíčů od volební schránky, která podle jeho názoru měla mít u sebe starostka městyse Větrný Jeníkov Mgr. M. L. Toto tvrzení ovšem vůbec nepotvrzuje ani vyjádření paní M. G., ani zapisovatelky paní F. ani předsedkyně okrskové volební komise paní N. Podle všech uvedených vyjádření sice okolo přítomnosti klíčů byla řeč, nicméně ukázalo se, že klíče od volební schránky byly u zapisovatelky, a nikoliv u paní starostky. I tuto námitku lze označit jako zcela spekulativní, neboť je založena pouze na zprostředkovaných informacích o skutkovém ději a vyvozuje z nich závěry, které nekorespondují s verzemi osob, které se skutkového děje zúčastnily.

41. Navrhovatel také namítal, že při sčítání hlasů postupovala okrsková volební komise nesprávně, neboť hlasovací lístky sčítali samostatně jednotliví členové volební komise, resp. ve skupinkách po dvou členech. K tomu krajský soud uvádí, že podle ustanovení § 16 písm. c) volebního zákona okrsková volební komise sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování. Podle ustanovení §40 odst. 4 věty první téhož zákona platí, že po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Podle § 40 odst. 6 téhož zákona platí, že „každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.“ 42. K samotnému mechanismu sčítání krajský soud v prvé řadě uvádí, že je na předsedovi okrskové volební komise, jakým způsobem stanoví (po příp. dohodě s ostatními členy komise), jakým způsobem proběhne technicky sčítání hlasů. Ze zákona však plyne, že sčítání by mělo probíhat kolegiálním způsobem, a nikoliv samostatně tak, že by každý člen komise bez kontroly sám zpracovával část či dokonce všechny hlasovací lístky. K tomu se váže i pokyn Českého statistického úřadu, podle něhož komise zajistí, aby sčítání hlasů „neprováděli jednotliví členové komise samostatně“ (viz k tomu Pokyny pro postup okrskových volebních komisí při zjišťování výsledků hlasování ve volebním okrsku, přístupné na https://www.volby.cz/prg/Pokyny_2018_ZO_web.pdf, s. 10).

43. Jak vyplynulo opět souhlasně s vyjádření předsedkyně, místopředsedkyně a zapisovatelky okrskové volební komise, bylo postupováno při sčítání hlasů tak, že v „prvním skrutiniu“ byly sčítány hlasovací lístky ve dvojicích, a posléze byla provedena konečných počtů navzájem. Po ukončení sčítání bylo vše zadokumentováno, schváleno a podepsáno.

44. Pokud okrsková volební komise postupovala při sčítání hlasů uvedeným způsobem, neshledal na tom krajský soud nic nezákonného. Je logické, že v okrskové volební komisi je třeba při sčítání hlasů využít určitou dělbu práce, ovšem při dodržení zákonných zásad a pravidel pro sčítání a zachování principu kolegiality. V této souvislosti navrhovatel také tvrdil, že se místopředsedkyni volební komise nedostalo možnosti nahlédnout a kontrolovat ostatní hlasovací lístky, než u kterých byla osobně přítomna. V tomto ohledu krajský soud zcela souhlasí s názorem příslušného volebního orgánu, že tyto námitky je třeba uplatnit zejm. u předsedy okrskové volební komise a v případě nesouhlasu s průběhem zasedání okrskové volební komise může člen komise odepřít podpis zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 42 volebního zákona) a uvést důvody, které ho k tomu vedly.

45. Z volební dokumentace připojené ke spisu zdejšího soudu sp. zn. 64 A 13/2018, kde je založen i zápis o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu § 42 volebního zákona, jednoznačně vyplývá, že tento zápis byl podepsán jak předsedkyní okrskové volební komise, tak i všemi jejími členy včetně místopředsedkyně M. G. V takové situace vyznívá předmětná námitka navrhovatele, která je jako všechny ostatní opřena o zprostředkované informace o průběhu práce okrskové volební komise, zcela účelově a nepřesvědčivě. Krajský soud ji tak nepovažuje za důvodnou.

46. Pokud konečně navrhovatel namítl, že Sdružení pro Větrný Jeníkov obdrželo v napadených volbách rekordních 53,37 % hlasů, což je podle jeho názoru ve značném nepoměru s předešlými volbami, kdy tatáž volební strana obdržela 33,65% hlasů, pak krajský soud uvádí, že samotný volební výsledek určité volební strany či rozdíl volebních výsledků nemůže být důvodem, a to ani indicií pro závěr, že došlo k manipulacím při sčítání hlasů.

47. Závěrem krajský soud toliko obiter dictum poukazuje na to, že v související věci přezkumu voleb do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov, kde krajský soud již pravomocně rozhodl usnesením ze dne 7. 11. 2018, č. j. 64 A 13/2018 – 51. V rámci tohoto řízení bylo provedeno kontrolní přepočtení hlasů na mandáty Českým statistickým úřadem (vyjádření tohoto úřadu ze dne 29. 10. 2018), přičemž výsledky voleb včetně pořadí jednotlivých volebních stran a počtu jim přidělených mandátů byly potvrzeny. Krajský soud proto nad rámec nutného odůvodnění odkazuje na relevantní závěry citovaného usnesení.

IV. Závěr a náklady řízení

48. Vzhledem k tomu, že všechna tvrzení navrhovatele byla z předložených vyjádření shromážděných příslušným volebním orgánem zcela osvětlena, nepovažoval krajský soud za nutné provádět ve věci dokazování. Soudní řád správní v § 90 odst. 3, větě druhé, stanoví, že pro rozhodnutí věci není třeba nařizovat jednání, a proto rozhodl soud v souladu s tímto ustanovením o věci samé bez jednání, a to při dodržení zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí věci do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

49. Krajský soud na základě výše uvedených skutečností neshledal žádný zákonný důvod pro vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva městyse Větrný Jeníkov, konaných ve dnech 5. - 6. 10. 2018, a proto podaný návrh podle ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení