64 C 204/2021-110

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o náhrada škody způsobená nesprávným úředním postupem takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 91 710,90 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč.

Odůvodnění

1. Mgr. Jiří Kohoutek věc rozhodl jako zastupující soudce na základě opatření předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 0Spr 852/2020 ze dne 15. ledna 2021.

2. Podanou žalobou se žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] v soudním řízení domáhali na žalovaném zaplacení částky 600 000 Kč a vydání rozhodnutí, že stavební úřad ve věci bytového domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [obec] postupoval nesprávně. V žalobě uvedli, že bydlí v předmětném domě a jeho majitel jim v roce 1992 odpojil stoupačky elektřiny a vody a od roku 1995 není objekt vytápěn. V roce 2007 majitel odstranil hydroizolaci z teras, v důsledku čehož jsou stěny schodiště a dalších místností pokryty plísní, římsy a obložení odpadávají. V roce 2009 pak majitel domu odstranil část oken z bytu pod záminkou jejich nátěru, dále jim ve stejném roce znemožnil dodávku teplé vody a provizorní topení, nakonec vodu odpojil úplně. Celou věcí se od roku 1992 zabýval stavební úřad Úřadu Městské části [obec a číslo], dále Magistrát hl. m. Prahy i Veřejný ochránce práv. Teprve poté, co uplatnili náhradu škody, došlo na základě opakovaných příkazů žalovaného ke změně stavebního úřadu, který započal konat. Dne [datum] se na žalovaného obrátili s nárokem na náhradu škody, který je však odmítl.

3. Žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] doplnili, že celková doba přes 15 let je zcela nepřijatelná a vede k naprosté ztrátě důvěry k fungování státních orgánů. Požadují proto zadostiučinění za vzniklou újmu. [ulice] úřad tomuto jednání majitele dlouhodobě nečinně přihlíží nebo činí pouze formální kroky, které nevedou k faktické nápravě, když věcí se zabýval i Veřejný ochránce práv, na jehož zprávy odkazují. Povinnost úřadu konat vyplývá ze zákona, a to jak ve vztahu ke stavbě, tak ve vztahu k ohrožování zdraví zde bydlících osob. Jsou účastníky všech správních řízení, jelikož se dotýkají jejich bytu či společných prostor a ochrany jejich zdraví. [ulice] úřad je dlouhodobě nečinný nebo činí jednotlivé kroky ve zcela nepřiměřených a nezákonných lhůtách.

4. Dále žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] sdělili, že dříve označený postup se týká správních řízení vedených u Úřadu Městské části [obec a číslo], konkrétně řízení o obnovení topení, řízení k zajištění střešní krytiny, řízení k závadám elektroinstalace, řízení ke spalinovým cestám, řízení týkající se hygienických závad, řízení k navrácení odstraněných oken, řízení k umístění antény a řízení k obnovení dodávek vody.

6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřil tak, že žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] nárok uplatnili společným dopisem ze dne [datum] doručeným dne [datum]. Žádost je obsahově shodná se žalobou.

7. Žalovaný proto ve svém vyjádření k žalobě odkázal na stanovisko k případu uvedené v dopise č. j.: 34 792/ 2010 [číslo] ze dne [datum], kterými požadavek odmítl. Žalovaný dále uvedl, že žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] společným dopisem ze dne [datum] doručeným dne [datum] vyjádřili nespokojenost s vyřízením jejich žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Na tento dopis žalovaný reagoval sdělením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo].

8. Po vyloučení věci k samostatnému projednání (viz níže) žalovaný uvedl, že v daném případě není dán žádný důvod pro to, aby o vymezených třech dílčích nárocích žalobce vyloučených k samostatnému projednávání bylo na straně žalovaného za stát jednáno s Ministerstvem financí. V projednávaném případě jsou ale tyto složky známy a jsou jimi Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti.

9. Žalovaný konstatuje, že všechna řízení, jejichž nepřiměřená délka je namítána, jsou vzájemně propojená věcně, přičemž na straně žalobce je tímto propojením diskomfort v bydlení či jeho nemožnost, a nelze na ně nahlížet jako na samostatná řízení, ale je třeba je vnímat pro účely náhrady škody jako řízení jediné, aby nedocházelo k duplicitním odškodněním.

10. Ani v jednom uváděných řízení přitom žalobce nebyl přímým účastníkem daných řízení, přičemž k vedení těchto řízení dával pouze podnět. Veškeré úkony, jež byly v rámci těchto jednotlivých řízení před stavebním úřadem činěny, směrovaly vůči vlastníku budovy a žalobci účastenství v daných řízeních nesvědčilo, a to ani postavení vedlejšího účastníka. V takovém případě pokud se žalobce domáhá nároku na přiměřené zadostiučinění v důsledku nepřiměřené délky řízení, nemohla mu dle judikatorní praxe taková újma vůbec vzniknout. Z uvedeného je patrné, že žalobce nesplňuje podmínky pro aktivní legitimaci v tomto sporu a již jen z tohoto důvodu jeho žalobnímu návrhu nelze vyhovět.

11. Žalovaný dále uvádí, že žalobce spoje svou újmu primárně s postupem majitele domu, který neudržoval dům v řádném stavu. Toto je však skutkový stav, se kterým nelze spojovat odpovědnost státu a současně namítá, že primárně měl žalobce svou újmu uspokojit nároky vznesenými vůči majiteli domu a nikoliv vůči státu.

12. V neposlední řadě žalovaný namítá, že nároky vznesené žalobcem jsou promlčené. Předmět řízení 13. Vzhledem k opakovaným rozhodnutím ve věci soud pro přehlednost shrnuje jednotlivé výroky. Žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] se žalobou domáhali, aby soud ve věci rozhodl tak, že a. stavební úřad ve věci bytového Domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec] postupoval nesprávně b. jako náhradu vzniklé újmy je žalovaný povinen uhradit navrhovatelům částku 600 tis. Kč.

14. Ve věci rozhodl soud prvního stupně rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen:„ Rozsudek I.“), kterým vyslovil: I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 300.000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 300.000Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl [název soudu] usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen:„ usnesení MS I.“) tak, že Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku a ve výroku o nákladech řízení zrušu je a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

16. Následně soud prvního stupně ve druhém rozsudku pod č. j. [číslo jednací] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí] (dále jen:„ Rozsudek II.“), rozhodl tak, že: I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku [číslo] - Kč, a aby soud konstatoval nesprávný postup stavebního úřadu ve věci bytového domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl [název soudu] [anonymizováno] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen:„ usnesení MS II.“) tak, že: I. Odvolání žalobkyně ad. b) se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobkyní ad b) a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. III. Ve vztahu mezi žalobcem ad a) a žalovaným se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. IV. Nařizuje se, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.

18. V dovolacím řízení [název soudu] rozhodnutím č. j. [číslo jednací] ze dne [anonymizováno] 1 [rok] rozhodl tak, že: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. Následně soud prvního stupně ve třetím rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen:„ Rozsudek III.“) rozhodl tak, že I. Žaloba s návrhem na vydání rozhodnutí, že stavební úřad postupoval nesprávně v řízeních týkajících se obnovení vytápění bytového domu, zajištění střešní krytiny, odstranění závad elektroinstalace, zajištění spalinových cest, hygienických závad, navrácení odstraněných oken, umístění antén a obnovení dodávek vody, vše se týkající domu na adrese [adresa], se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 244 562,50 Kč a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 55 437,50 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl [název soudu] usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen:„ usnesení MS III.“) tak, že: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé II. a ve výroku II. O nákladech řízení IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

21. S ohledem na uvedené tak soud shrnuje, že z žalobci uplatněné žaloby, kterou se domáhali:

1. úhrady částky ve výši 600.000 Kč a dále 2. konstatování porušení práva, zůstává v rámci dalšího řízení pouze nárok žalobce (nikoli Ing. [jméno] [příjmení]) na zaplacení částky ve výši 244 562,50 Kč (Rozhodnutí o zamítnutí částky 300.000 Kč je pravomocné dle rozsudku I. výrok II. (nebylo podáno odvolání) vůči oběma původním žalobcům; zamítnutí zbytku (300.000 Kč) a konstatování porušení práva je vůči žalobci 2 (Ing. [jméno] [příjmení]) pravomocné (opožděné odvolání) v rozsudku II.; zamítnutí částky 55 437,50 Kč je pravomocné (rozsudek III.); zamítnutí konstatování porušení práva je pravomocné (rozsudek III.)) Vymezení žalobního nároku 22. Soud dále považuje za významné zdůraznit, že žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] v žalobě nevymezili dostatečně určitě uplatněný nárok a jeho důvody. Žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] si po celou dobu řízení neujasnili a neuvedli ve svých písemných podáních, a to ani přes opakované poučení soudu, jednoznačné vymezení nesprávného úředního postupu správního orgánu, případně řízení, ve kterém mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu a konkrétní škodu, jenž jim každému zvlášť, v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem, vznikla, a to včetně určení odpovídající výše požadovaného zadostiučinění za jednotlivá řízení, či nesprávný úřední postup. Žalobce a Ing. [příjmení] doplňovali svá tvrzení v návaznosti na poučení následujícím způsobem:

23. V reakci na poučení ze dne [datum] doplnili podáním ze dne [datum] žalobu tak, že se domáhají pouze nemajetkové újmy, způsobené jim řízeními stavebního úřadu, jimiž jsou účastníky, aniž však uvedli, o jaká konkrétní řízení se jedná a jakou konkrétní výši nemajetkové újmy požadují za jednotlivá řízení.

24. Na jednání dne [datum] byli žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] poučení dle § 118a o.s.ř. tak, aby doplnili svá podání o okolnosti:„ konkrétně kdy a na základě jaké okolnosti bylo zahájeno stavební řízení před ÚMČ [obec a číslo], pod jakou sp. zn. se řízení vedlo, co bylo předmětem tohoto řízení, kdo byl účastníkem tohoto řízení, konkrétně v jakém období došlo k nečinnosti ÚMČ [obec a číslo] ve stavebním řízení, eventuálně jeho nadřízeného orgánu, v jakém období ve staveb. řízení nebylo konáno, dále se žalobcům ukládá, aby specifikovali v čem konkrétně spočívá újma ve výši 600.000 Kč jejíchž náhrady se domáhají, zda jim tato újma vznikla v majetkové sféře, eventuálně nemajetkové sféře. Žalobcům se ukládá, aby doplnili skutečnosti o příčinné souvislosti mezi nesprávným postupem ÚMČ [obec a číslo] ve staveb. řízení a jeho odvolacího orgánu a vzniklé újmy, jejíž náhrady se po žalované domáhají. Dále aby doplnili skutečnosti, kdo je nájemcem, kterého konkrétního bytu v domě [ulice a číslo] na [obec a číslo], kdo a jakým způsobem byt v domě užívá, a zda žalobci předmětný byt užívali i v době staveb. řízení, které mělo být vedeno u ÚMČ [obec a číslo]“.

25. Na základě uvedeného poučení žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] vymezili v podání ze dne [datum] tato řízení: Řízení k obnovení vytápění (které trvá od roku 1995 do dones) Řízení k zajištění střešní krytiny (trvalo od roku 2007 do roku 2009) Řízení k závadám elektroinstalace (trvá od roku 1992 do dnes) Řízení ke spalinovým cestám (trvá od roku 2009 do dnes) Řízení /dokumenty hygienická stanice (trvá od roku 2007 dnes) Řízení k navrácení odstraněných oken (trvá od roku 2009 do dnes) Řízení k umístění antén (trvalo od roku 2008 do roku 2011) Řízení k obnovení dodávek vody (trvalo od roku 2010 do roku 2011) (Dle názoru soudu však nesplnili povinnost tvrzení ohledně přesné identifikace jednotlivých řízení, označení nezákonného rozhodnutí, či nesprávného úředního postupu a vymezení konkrétní škody a výše nemajetkové újmy, která jim v příčinné souvislosti s jimi tvrzenými řízeními vznikla.)

26. Po usnesení MS I. (kterým byl rozsudek I. ve vyhovujícím výroku zrušen) byli žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] na jednání dne [datum] znovu vyzváni dle § 118a. o.s.ř., aby:„ uvedl konkrétní okolnosti o vedení správního řízení, uvedl příslušný správní orgán, věc, kterou správní orgán projednával, včetně označení spisové značky tohoto správního řízení, okolnosti o konkrétním nesprávném úředním postupu tohoto příslušného správního orgánu, zejména v čem spatřuje nečinnost příslušného správního orgánu a specifikaci kde mělo dojít k průtahům řízení ve věci před příslušným správním orgánem, doplnil období, kdy příslušný správní orgán nečinil úkony a ve věci nejednal.“. Na základě tohoto poučení žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] svá tvrzení nedoplnili o nová tvrzení.

27. Na základě usnesení MS II. (kterým byl rozsudek II. ve vyhovujícím výroku zrušen) bylo v řízení pokračováno již jen s žalobcem, přičemž žalobce byl opět poučen dle § 118a o.s.ř., aby:„ doplnil skutková žalobní tvrzení tak, aby bylo zřejmé o jaká konkrétní tvrzená správní řízení se v této věci jedná tj. označením správního orgánu a spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, dále aby bylo zřejmé, v čem konkrétně v každém jednotlivém správním řízení spočívá nesprávný úřední postup a pokud jde o porušení povinnosti vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě uvést, do kdy měl správní orgán rozhodnutí vydat a konečně aby bylo zřejmé, jakou konkrétní výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu požaduje v každém jednotlivém tvrzeném správním řízení. Soud dále poučuje žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů prokazující existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a požadovanou majetkovou újmou.“. Současně byl vyzván dle § 43 odst. 1 o.s.ř, aby opravil bod 1 petitu žaloby.

28. Žalobce v reakci ze dne [datum] nedoplnil identifikaci tvrzených správních řízení a konkrétní vymezení nesprávného úředního postupu s tím, že uvedl, že navrhuje rozdělení celkové částky na jednotlivá řízení 8x75 [číslo] 600.000 Kč.

29. Na základě usnesení MS III., kterým byl rozsudek III. ve vyhovujícím výroku zrušen, bylo v řízení pokračováno, přičemž žalobce byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] (č. j. [číslo jednací]) vyzván dle § 43 odst. 1 o.s.ř. tak, aby„ sdělil jakou výši náhrady nemajetkové újmy požaduje za jednotlivé případy (v řízení označil celkem 8 správních řízení – obnovení vytápění domu, zajištění střešní krytiny, odstranění závad elektroinstalace, zajištění spalinových cest, hygienické závady, navrácení odstraněných oken, umístění antén a obnovení dodávek vody), ve kterých mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu, když soud současně připomíná, že aktuálně je předmětem řízení požadavek žalobce na zaplacení částky 244 562,50 Kč, který soud není oprávněn překročit a proto je třeba, aby vyčíslení jednotlivých náhrad nemajetkové újmy nepřesahovalo označenou celkovou částku, která je předmětem řízení. [příjmení] uvedl, ve kterých z jím označených správních řízení, tj. obnovení vytápění domu, zajištění střešní krytiny, odstranění závad elektroinstalace, zajištění spalinových cest, hygienické závady, navrácení odstraněných oken, umístění antén a obnovení dodávek vody, bylo správní rozhodnutí podrobeno soudnímu přezkumu a k prokázání těchto tvrzení označil vhodné důkazy. [příjmení] u jím označených správních řízení, která nebyla podrobena soudnímu přezkumu, tvrdil a prokazoval existenci průtahů v řízení (tedy pokud správní orgán porušil svoji povinnost učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě a to buď jednotlivě nebo v jejich souhrnu, nikoliv však nepřiměřenou délku celého řízení), dále aby u těchto průtahů v řízení prokázal vznik újmy a existenci příčinné souvislosti mezi průtahy (porušením povinnosti učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě) a vznikem nemajetkové újmy a k prokázání těchto tvrzení označil vhodné důkazy. [příjmení] uvedl, zda ohledně zajištění spalinových cest bylo u správního orgánu zahájeno a vedeno správní řízení a v kladném případě, aby označil důkazy tuto skutečnost prokazující. Pro případ, že správní řízení ohledně zajištění spalinových cest nebylo u správního orgánu vedeno, vyzývá nadepsaný soud žalobce, aby ve stejné lhůtě tvrdil porušení povinnosti správním orgánem spočívající v neučinění úkonu k zajištění spalinových cest v zákonné nebo přiměřené lhůtě, vznik újmy a existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě a vznikem nemajetkové újmy a k prokázání těchto tvrzení označil vhodné důkazy.“.

30. V reakci na uvedené usnesení v podání ze dne [datum] žalobce sdělil, že:„ ve vztahu k opakovanému požadavku soudu na další„ rozmělňování“ žaloby na jednotlivá řízení se domníváme, že je na místě rovnoměrné rozdělení celkové částky na jednotlivá řízení resp. uváděné závady, tedy 244 562,50 Kč / 8 = 30 570,30 Kč a to i s ohledem na skutečnost, že stavební úřad má postupovat ve vztahu k dané stavbě jednotně a komplexně a jeho jednotlivé kroky či jejich absence jsou následně hodnoceny jako pochybení. Ve vztahu k soudním řízením mezi majitelem objektu a státními úřady se domníváme, že je soudu z úřední činnosti k dispozici lustrum projednávaných věcí i rozsudky v jednotlivých věcech - Obvodní soud pro Prahu 4 (prvoinstanční civilní a trestní), Obvodní soud pro Prahu 3 (prvoinstanční civilní a trestní), Městský soud v Praze (odvolací civilní a trestní a správní), Nejvyšší soud ČR (civilní a trestní), Nejvyšší správní soud (kasační správní) a Ústavní soud ČR. Navrhujeme tedy, aby si soud vyžádal úplný přehled řízení a vydaná rozhodnutí u těchto soudů ve vztahu k [právnická osoba] a.s. resp. advokátům Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Z veřejně dostupného přehledu u nejvyšších instancí by se mělo jednat např. o sp.zn. 8As 10/2013, 8As 29/2013, 8As 12/2013, 8As 102/2011, Nao 29/ 2011 Nejvyššího správního soudu ČR, sp.zn. 11 Tdo 1081/2015 Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. II.ÚS 1391/13 Ústavního soudu ČR. Nicméně počet řízení u nižších instancí je podstatně vyšší - např. sp.zn. 62Co 373/2009, 7A 6/2012, 3A 10/2012, 5A 248/2011, 5A 249/2011, 7A 12/2012, 7A 46/2012, 9A 183/2012, 5Ca 42/2009, 5Ca 267/2009, 5Ca 392/2008, 7Ca 306/2009, 7Ca 307/2009, 8Ca 236/2009 Městského soudu v Praze jako správního soudu, které navrhujeme k důkazům. Ve všech uvedených řízeních resp. u jednotlivých závad došlo u stavebního úřadu jak k celkově nepřiměřené délce tak i k dílčím průtahům v řízení. Žalovaná fakticky jen nečinně přihlížela k páchání trestné činnosti - dlouhodobě a to ve vztahu ke zcela základním životním podmínkám. Utrpení je snad dostatečně popsáno v trestním řízení - viz. sp.zn. 11 Tdo 1081/2015 Nejvyššího soudu ČR a předcházející sp.zn. 6T 166/2012 Obvodního soudu pro Prahu 4, které navrhujeme k důkazům. Vztah mezi nečinností žalované a životními podmínkami je bezprostřední.“. 31. (Soud je přesvědčen, že žalobce ani na základě tohoto poučení z 11. 2. 2020 č.j. 64 C 106/2011-362 (v části obsahově neodpovídající § 43 o.s.ř.) nedoplnil svá skutková tvrzení, a to zejména v tom rozsahu, jaký konkrétní nesprávný úřední postup vedle nepřiměřené délky řízení shledává v jím označených správních řízeních a jaká konkrétní nemajetková újma (tj. v čem spočívala) mu v příčinné souvislosti s konkrétním tvrzeným nesprávným postupem v jednotlivých, žalobcem označených, řízeních vznikla. (Žalobce uvedl pouze peněžitou výši satisfakce, kterou za blíže nevymezenou nemajetkovou újmu požaduje.))

32. Dle názoru soudu hranice mezi vadami žaloby vedoucími dle § 43 o.s.ř. k odmítnutí žaloby a neunesení břemene tvrzení po poučení dle § 118a o.s.ř. vedoucí k zamítnutí žaloby, je v posuzovaném případě nastavena tak, že žalobce po opakovaných výzvách a poučeních vymezil, že se žalobou domáhá (ve zbytku) zaplacení částky 244 562,50 Kč / 8 = 30 570,30 Kč za každé z jím označených řízení (řízení k obnovení vytápění, řízení k zajištění střešní krytiny, řízení k závadám elektroinstalace, řízení ke spalinovým cestám, řízení /dokumenty hygienická stanice, řízení k navrácení odstraněných oken, řízení k umístění antén, řízení k obnovení dodávek vody) z titulu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup. Na základě takto vymezeného nároku lze dle názoru soudu dospět k závěru, že žaloba je projednatelná a není zde tedy dán důvod pro její odmítnutí. Nedostatky, tak jak jsou uvedeny v předchozím odstavci, nevedou k odmítnutí žaloby, ale nejsou-li odstraněny ani přes poučení dle § 118a o.s.ř. povedou k zamítnutí žaloby z důvodu neunesení břemene tvrzení.

33. Na navazujícím jednání dne [datum] žalobce výslovně uvedl, i přes předchozí poučení, že se domáhá nemajetkové újmy, která mu vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce těchto řízení: a. řízení o obnovení vytápění b. řízení o opravě střešní krytiny c. řízení osvětlení společných prostor d. řízení ohledně hydroizolace a hygienické závady e. řízení o navrácení oken f. o umístění antény pro příjem rozhlasového a tel. vysílání g. o obnovení dodávky vody h. řízení ohledně spalinových cest 34. S ohledem na závazný právní názor vyslovený v usnesení MS III., dle kterého je žalobce povinen tvrdit a prokázat jak existenci průtahů v řízení, tak vzniklé újmy, jakož i příčinnou souvislost mezi průtahy (porušením povinnosti učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě) a vznikem nemajetkové újmy, poučil soud v tomto rozsahu žalobce na jednání dne [datum] dle § 118a o.s.ř. tak, že:„ dosud netvrdil rozhodné skutečnosti a nenavrhl důkazy, k jejich prokázání a to s ohledem na závazný právní názor vyslovený odvolacím soudem 70 Co 222/2019-358 ze dne 30. 8. 2019, ze kterých by vyplývalo, jakých v žalobcem vymezených řízeních se správní orgán dopustil konkrétního nesprávného úředního postupu, příp. průtahu a jaká konkrétní újma v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem mu vznikla. Tedy žalobce je povinen označit konkrétní nesprávný úřední postup správního orgánu, tj. v čem spočívá nesprávný úřední postup v tom kterém řízení, a konkrétně vymezit újmu, která mu v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem vznikla.“.

35. Žalobce v reakci na poučení dle § 118a o.s.ř. podáním ze dne [datum] doplnil:„ že žaloba se výslovně týká (ne) činnosti stavebního úřadu a jemu nadřízených orgánů (odbor v stavební MHMP, Ministerstvo pro místní rozvoj CR). Nečinnost Ministerstva vnitra a jemu podřízených orgánů např. ve vztahu k řízení podle §5 obč. zák. není předmětem této žaloby. Nelze však pominout, že samotný stavební úřad zůstal zcela nečinný ve vztahu k jemu příslušným stavebně technickým otázkám - zajištění vnějšího pláště budovy, izolace a prasklé stoupačce vody. Domníváme se, že (ne) činnost stavebního úřadu je třeba hodnotit komplexně i v kontextu trestního řízení, které rovněž nebylo vedeno samostatně pro trestný čin odpojení topení, odstranění oken, odpojení vody apod. Některé kroky stavebního úřadu směřovaly k více uvedeným bodům - např. řízení„ k odstranění stavby“ - spalinové cesty se fakticky týkalo zajištění dodávek (teplé) vody a jednotlivé body jsou navzájem provázané - např. nečinnost ve vztahu k zajištění alespoň základního vytápění nemovitosti vedla v zimě k prasknutí jedné ze stoupaček vody v neobývaných prostorách. Rovněž tak nadřízené správní orgány vyřizovaly nečinnost společným příkazem. Z časového hlediska je nutno hodnotit další a další stupňování trestné činnosti v důsledku naprosté nečinnosti stavebního úřadu. V trestním řízení pak vznikaly (kvůli nečinnosti stavebního úřadu) paradoxní situace, kdy soud rozhodující o vině a trestu musel sám řešit skutečnost, že trestná činnost fakticky i nadále trvá - k navrácení oken došlo až díky nařízení v průběhu hlavního líčení. K otázce aplikovaných koeficientů je třeba naopak uplatnit jejich zvýšení, neboť se nejednalo o složitou věc - bylo možno rozhodnout na základě jednoho místního šetření. Žalobce byl nucen opakovaně uplatňovat u správních orgánů dostupné prostředky, aby nedocházelo k průtahům - stížnosti a žádosti o opatření proti nečinnosti. Dále se jednalo o řízení mimořádného významu pro žalobce - zcela základní životní podmínky - ohrožení zdraví a bezpečnosti. K otázce polovičního zadostiučinění v průběhu prvních dvou let je třeba uvést, že taková úprava se týká soudních řízení. Zde však platí povinnost jednat bez zbytečných průtahů, nejdéle však do 30 dnů či s místním šetřením do 60 dnů. Při hodnocení nečinnosti stavebního úřadu je tedy třeba vycházet z násobků této očekávatelné lhůty - ve všech případech byla překročena mnohonásobně, což je rovněž důvodem pro zvýšení koeficientu. Dále k jednotlivým bodům: A) k zajištění vytápění objektu v zimních měsících - rozhodné období je od podání žádosti [datum] do faktického provedení exekuce [název soudu] (sp.zn. [číslo jednací]) a zániku pověření exekutora [datum]. Byla vydána toliko opožděná výzva k nápravě ([číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [datum]). Zcela absentuje následné nařízení a jeho vykonání. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazy nadřízeného správní orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a sp.zn. S-MHMP [číslo] 2010 [spisová značka] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] a rovněž tak zprávami Veřejného ochránce práv (sp.zn. [číslo] 2009 VOP/TM) - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený orgán pak pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absence vytápění je mimořádně významná a vyžaduje řešení v řádu jednotek dnů. Dlouhodobá nečinnost stavebního úřadu pak vedla ještě k dalšímu stupňování trestné činnosti a k dalším závadám na předmětné stavbě - zamrznutí vody. B) zajištění střešní krytiny - rozhodné období se zvýšeným významem pro žalobce je od podání žádosti [datum] do faktického provedení exekuce stavebního úřadu [datum]. Formálně pak řízení pokračovalo ještě dodatečnou úpravou výroku až do [datum]. Byla vydána opožděná výzva č.j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a následné nařízení č.j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], na které navazoval exekuční příkaz č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [ulice] úřad v dané věci nejednal bez zbytečného odkladu, ale nakonec opožděně přijal účinná opatření (nařízení a jejich vykonání) podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob. Půlmetrové díry ve střeše a masivní zatékání do bytu je třeba rovněž hodnotit jako mimořádně významné a to až do jejich odstranění. C) zajištění osvětlení schodiště - rozhodné období je od [datum] až do skončení řízení [datum]. Byla vydána dvakrát výzva k nápravě ([číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] ze dne [datum]), předcházející (velmi opožděná) exekuce (č.j. [číslo jednací]) původního nařízení [obec a číslo] byla pro formální vady dne [datum] zastavena. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazy nadřízeného správní orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a sp.zn. S-MHMP [číslo] 2010 [spisová značka] ze den [datum rozhodnutí], čj. [číslo] ze den [datum] a rovněž tak zprávami Veřejného ochránce práv (sp.zn. [číslo] 2009 [spisová značka]) - stavební úřad nejednal bez zbytečného [anonymizováno] a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený Orgán pálí pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absenci osvětlení temného schodiště vedoucího přes 3 patra uprostřed budovy je třeba hodnotit jako mimořádně významnou z pohledu bezpečnosti a každodenního ohrožení zdraví. D) zajištění dodávek teplé vody a spalinové cesty - rozhodné období je od podání žádosti [datum] až do nezákonného vyklizení bytu- [datum rozhodnutí] (sp.zn. [číslo jednací]). Byla vydána toliko výzva„ k zastavení užívání spalinových cest“ č.j. [spisová značka] [spisová značka], sp.zn. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a výzva sp.zn. OST [číslo] 2011, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dané řízení stavební úřad vůbec nedokončil, fakticky pak souvisí se zajištěním vytápění objektu a zajištěním dodávek vody jako takové. Formálně vedl úřad k dané věci ještě řízení o„ odstranění stavby“ - provizorního topení WAW - rovněž bez jakéhokoli efektu. Zcela absentuje následné nařízení a jeho vykonání, které by efektivně vedlo k nápravě. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byt jednoznačně prokázán příkazy nadřízeného správní orgánu sp.zn. S-MHMP [číslo] 2009 ze dne [datum] a sp.zn. [anonymizováno] [číslo] 2009 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a sp.zn. S- MHMP [číslo] 2010 [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rovněž tak zprávami Veřejného ochránce práv (sp.zn. [číslo] 2009 [spisová značka]) - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený orgán pak pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absenci dodávek teplé vody je třeba hodnotit jako mimořádně významnou. Dlouhodobá nečinnost stavebního úřadu pak vedla ještě k dalšímu stupňování trestné činnosti - úplnému odpojení dodávek vody. E) zajištění hydroizolace a hygienické závady. - rozhodné období je od [datum] do [datum]. Byla vydána několikrát opožděná výzva k nápravě ([číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [datum]). Zcela absentuje jakékoli nařízení a jeho vykonání. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazy nadřízeného správní orgánu Č.j. [číslo] 2010 [číslo] ze dne [datum] a sp.zn. S-MHMP [číslo] 2010 OST/Ca ze dne [datum rozhodnutí] a rovněž tak zprávami Veřejného ochránce práv (sp.zn. [číslo] 2009 VOP/TM) - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený orgán pak pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absenci hydroizolace a hygienické závady - masivní zatékání do objektu a plísně po celých stěnách je třeba hodnotit ako mimořádně významné s ohledem na ohrožení zdraví. F) zajištění vnějšího pláště budovy - oken - rozhodné období je od podání žádosti [datum] do navrácení oken v průběhu trestního řízení - [datum rozhodnutí] (sp.zn. [spisová značka]). Byla vydána několikrát opožděná výzva k nápravě ([číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [číslo jednací], sp.zn. OST [číslo] 2011 ze dne [datum]). Zcela absentuje následné nařízení a jeho vykonání. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazy nadřízeného správní orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a sp.zn. S-MHMP [číslo] [rok] OST/Ca ze dne [datum rozhodnutí] a rovněž tak zprávami Veřejného ochránce práv (sp.zn. [číslo] 2009 VOP/TM) - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený orgán pak pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absence oken je mimořádně významná - masivní zatékání, tepelná izolace - vyžaduje řešení v řádu jednotek dnů. Dlouhodobá nečinnost stavebního úřadu pak vedla k dalšímu stupňování trestné činnosti. G) umístění antén - rozhodné období je od podání žádosti [datum] do vydání pravomocného rozhodnutí [datum]. Bylo vydáno výrazně opožděné rozhodnutí sp.zn. [anonymizováno] [číslo] 2011, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazem nadřízeného orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [anonymizováno] [číslo] 2011 [spisová značka] ze dne [číslo jednací] že dne [datum rozhodnutí] - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle telekomunikačního zákona k umístění antén a nadřízený orgán pak pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Ve srovnání s ostatními body bezprostředně souvisejícími s páchanou trestnou činností lze ale tento bod označit jako běžný, bez mimořádného významu. H) zajištění dodávek vody - rozhodné období je od podání žádosti [datum] (stavebnímu úřadu) do provedení exekuce předběžného opatření [název soudu] (sp.zn. [číslo jednací]) [datum rozhodnutí]. Přestože se jedná patrně o nejdrastičtější trestnou činnost, zůstal stavební úřad v rozsahu svých kompetencí naprosto nečinný a nedokázal si zajistit ani zpřístupnění dotčených prostor. Zcela absentuje vydání jakékoli výzvy, následného nařízení a nakonec i jeho vykonání. Nesprávný úřední postup stavebního úřadu byl jednoznačně prokázán příkazem nadřízeného správní orgánu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] - stavební úřad nejednal bez zbytečného odkladu a nepřijal účinná opatření podle stavebního zákona k odstranění závad, které dlouhodobě ohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nadřízený orgán pochybil, když včas nepřistoupil k účinným opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Absence dodávek vody je zcela mimořádně významná a vyžaduje i z hygienických důvodů řešení v řádu jednotek hodin. Dlouhodobá nečinnost stavebního úřadu vedla k dalšímu stupňování trestné činnosti.“.

36. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu v usnesení MS III. vyloučil k samostatnému projednání jednotlivé nároky s ohledem na odlišné organizační složky státu oprávněné zastupovat ČR dle § 6 OdpŠk tak, že uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací o zajištění opravy střešní krytiny a navazujícím soudním řízení; na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací spočívajících v zajištění osvětlení schodiště domu a navazujícím soudním řízení; na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení o provedení udržovacích prací spočívajících v hydroizolaci teras a balkónů a navazujícím soudním řízení vyloučil k samostatnému projednání, kdy s ohledem na navazující soudní přezkum bude dle § 6 OdpŠk soud na straně žalovaného jednat v tomto vyloučeném nároku žalobce s Ministerstvem financí ČR (Dále vedeno pod spisovou značkou [spisová značka], tedy toto řízení.) a dále nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení o podnětu žalobce ze [datum] k poskytnutí ochrany dle § 5 ObčZ v souvislosti s odebráním oken; na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení o podnětu žalobce ze dne [datum] k poskytnutí ochrany dle § 5 ObčZ v souvislosti s obnovením dodávky vody vyloučil k samostatnému projednání, kdy s ohledem § 6 OdpŠk soud na straně žalovaného jednat v tomto vyloučeném nároku žalobce s Ministerstvem vnitra ČR (Dále vedeno pod spisovou značkou 64 C 205/2021. Toto řízení bylo pravomocně zastaveno usnesením č.j. 64 C 205/2021- 107 ze dne [datum rozhodnutí]) a dále nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v „ řízení o obnovení vytápění“ na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v „ řízení o umístění antény“ pro příjem rozhlasového a televizního vysílání na zaplacení částky ve výši 30.570,30 Kč jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v „ řízení ohledně spalinových cest“ vyloučil k samostatnému projednání, kdy s ohledem § 6 OdpŠk soud na straně žalovaného jednat v tomto vyloučeném nároku žalobce s Ministerstvem pro místní rozvoj (Dále vedeno pod sp. zn. 64 C 106/2011. V tomto řízení bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 6. 8. 2021 č.j. 64 C 106/2011-399 tak, že žaloba byla zamítnuta.)

37. Na základě právě uvedeného soud shrnuje, že v tomto řízení pak předmětem zůstává nárok žalobce na úhradu nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v : a. v řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací o zajištění opravy střešní krytiny a navazujícím soudním řízení; b. v řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací spočívajících v zajištění osvětlení schodiště domu a navazujícím soudním řízení; c. v řízení o provedení udržovacích prací spočívajících v hydroizolaci teras a balkónů a navazujícím soudním řízení.

38. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že dopisem ze dne [datum] žalobce (a Ing. [jméno] [příjmení]) požádali žalovaného o náhradu škody za nesprávný úřední postup stavebního úřadu Úřadu Městské části [obec a číslo] a Magistrátu hl. m. Prahy ve věci bytového domu [adresa], a to za nevydání rozhodnutí k údržbě stavby či nezbytným úpravám, k absenci vytápění objektu, k absenci oken, k absenci dodávek teplé vody, k absenci hydroizolace a hygienickým závadám, k závadám elektroinstalace a za nevydání rozhodnutí o umístění antén pro televizní a rozhlasové vysílání. Za každý z uvedených bodů požadují náhradu škody ve výši 100 000 Kč. Újma jim měla být způsobena především katastrofálními životními podmínkami v důsledku dlouhodobé nečinnosti označených státních orgánů.

39. Dopisem ze dne [datum] žalobce (a Ing. [jméno] [příjmení]) doplnili žádost ze dne [datum] tak, že k obnovení ústředního topení vede stavební úřad řízení již od roku 1995, žádné nařízení k obnovení topení však dosud nevydal, k obnovení elektroinstalace vede stavební úřad řízení od roku 1992, dosud vydal nařízení, udělil pokutu a provedl výkon rozhodnutí k obnovení přípojky do jejich bytu (k obnovení elektroinstalace ve společných prostorách domu vydal nařízení, jenž majitel domu ignoroval), k obnovení dodávek teplé vody vede stavební úřad řízení, k hygienickým závadám je vydáno vyjádření hygienické stanice, stavební úřad dosud nevydal ani výzvu k nápravě, k obnovení vnějšího pláště domu (absenci oken) zaslal úřad sdělení, výzvu k nápravě ani rozhodnutí dosud nevydal, k umístění antén vede stavební úřad řízení od [datum], dosud nebylo rozhodnuto. Žádost byla ještě doplněna dopisy žalobce (a Ing. [jméno] [příjmení]) ze dne [datum], a to o zadostiučinění ohledně obnovení dodávky vody a dopisem ze dne [datum], kterým bylo konstatováno, že na základě usnesení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] byl vyřízením předmětných věcí pověřen Úřad Městské části [obec a číslo]. Žalovaný dopisem ze dne [datum] nárok uplatněný žalobcem a Ing. [příjmení] odmítl. Dopisem ze dne [datum] žalobce nesouhlasil s vyřízením žádosti. Dopisem ze dne [datum] žalovaný setrval na svém dřívějším stanovisku. (viz důkaz dopis žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] dopis žalovaného ze dne [datum], [datum])

40. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobci v rozhodném období svědčilo právo bydlení v bytě o velikosti 3+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 3. nadzemním podlaží předmětného domu na adrese [adresa] (dále jen:„ předmětná nemovitost“), a to na základě nájemního práva jeho matky [příjmení] [jméno] [příjmení] získaného rozhodnutím ONV [obec a číslo] o přidělení bytu ze dne [datum], na základě kterého byl sepsán zápis o dohodě o odevzdání a převzetí bytu mezi OPBH [obec a číslo] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

41. V řízení rovněž nebylo sporu, že vlastníkem nemovitosti v rozhodném období byla [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo].

42. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., ve vztahu k řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací spočívajících v zajištění osvětlení schodiště domu a navazujícím soudním řízení má za prokázané, že dne [datum] byla úřadu doručena žádost žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací v předmětném domě spočívající v zajištění osvětlení schodiště domu z přízemí do 3. patra, zajištění vytápění objektu v zimních měsících a zajištění opravy střešní krytiny.

43. Dne [datum] vyzval úřad opatřením č.j.: [spisová značka] [spisová značka] vlastníka stavby mimo jiné k obnovení dodávky el. energie do bytu ve 2. NP, ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy.

44. Kontrolní prohlídkou ze dne [datum] zjištěno, že vlastník stavby tuto povinnost nesplnil.

45. Dne [datum] vydal úřad rozhodnutí č.j.: [spisová značka] [spisová značka], kterým vlastníkovi stavby podle ust. § 134 odst. 3 stavebního zákona nařídil odstranění závad v předmětné nemovitosti týkajících se elektroinstalace společných prostor ve lhůtě do 90 dnů od doručení rozhodnutí.

46. K odvolání vlastníka stavby byl spis [datum] předložen Magistrátu hl. m. Prahy, který rozhodnutím ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2009 [spisová značka], odvolání zamítl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

47. Dne [datum] podal vlastník stavby proti rozhodnutí žalobu u soudu, o které rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], kterým napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

48. Magistrát hl. m. Prahy vydal dne [datum] rozhodnutí č.j.: MHMP [číslo], kterým zrušil rozhodnutí ze dne [datum] a věc byla vrácena ÚMČ [obec a číslo] k novému projednání.

49. Výzvou ze dne [datum] vyzval úřad vlastníka stavby k účasti na kontrolní prohlídce dne [datum]. Při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že osvětlení schodiště je funkční, byl současně předložen protokol o provedení elektroinstalace. Výzvou ze dne [datum] a dne [datum] vyzval úřad vlastníka stavby k předložení revize elektrorozvodů ve společných prostorách předmětné nemovitosti. Dne [datum] byla předložena závěrečná zpráva. Dne [datum] sdělil úřad, že osvětlení ve společných prostorách domu je zajištěno. (viz důkaz spis Úřadu Městské části [obec a číslo], stavebního [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] a spisu [spisová značka] [spisová značka], nesporná tvrzení účastníků, žádost žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací, opatření ze dne [datum rozhodnutí] č.j.: [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí č.j.: [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí ze dne [datum], č.j.: S-MHMP [číslo] 2009 [spisová značka], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], rozhodnutí č.j.: MHMP [číslo])

50. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., ve vztahu k v řízení o provedení udržovacích prací spočívajících v hydroizolaci teras a balkónů a navazujícím soudním řízení, má za prokázané, že dne [datum] ohlásil vlastník stavby úřadu provedení udržovacích prací spočívajících v provedení opravy hydroizolací teras a balkónů. Kontrolní prohlídka nemovitosti byla stanovena na [datum] a [datum].

51. Dne [datum] vyzval úřad vlastníka stavby k provedení udržovacích prací spočívajících v hydroizolaci na terase bytu ve 3. NP a opatření nášlapné vrstvy terasy, ve lhůtě do 60 dnů.

52. Dne [datum] žalobce požádal úřad o přijetí opatření k zajištění opravy izolace u dvou teras (bez bližší specifikace). Na den [datum] byla nařízena kontrolní prohlídka, která se však nekonala, další kontrolní prohlídka byla nařízena na den [datum].

53. Dne [datum] vydal úřad rozhodnutí o nařízení udržovacích prací č.j.: [spisová značka] [spisová značka], kterým nařídil vlastníkovi stavby provedení udržovacích prací spočívajících mimo jiné v opatření terasy bytu ve 3. NP hydroizolací a nášlapnou vrstvou a to ve lhůtě do 90ti dnů od doručení rozhodnutí.

54. K odvolání vlastníka stavby byl spis dne [datum] předložen Magistrátu hl. m. Prahy, který dne [datum] vydal rozhodnutí sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2008 [spisová značka], kterým odvolání zamítl.

55. Ve věci byla podána žaloba u soudu, o níž rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], tak že napadené rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

56. Dne [datum] vydal Magistrát hl. m. Prahy rozhodnutí č.j.: MHMP [číslo], kterým změnil rozhodnutí úřadu ze dne [datum] pouze tak, že doplnil do výroků právní kvalifikaci, jinak bylo rozhodnutí potvrzeno a nabylo právní moc [datum].

57. Usnesením Magistrátu Hl. m. Prahy ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2010 OST/Ca, vedením řízení mimo jiné ve věci odstranění hydroizolace, promáčení a odpad říms a s tím související hygienické závady pověřen stavební odbor ÚMČ [obec a číslo].

58. ÚMČ [obec a číslo] vydal dne [datum] výzvu k provedení udržovacích prací č.j.: P10 [číslo] 2011, kterou se vlastníkovi nemovitosti ukládá mim jiné provést udržovací práce spočívající v opravě římsy, opravě hydroizolace balkónu v 1. patře včetně nové nášlapné vrstvy a opravu omítek, ve lhůtě do 30 dnů. Dne [datum] se uskutečnila kontrolní prohlídka, práce nebyly provedeny.

59. Dne [datum] vydal stavební úřad výzvu [číslo] ke zjednání nápravy č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2011, kterou vyzval vlastníka nemovitosti k provedení udržovacích prací ve lhůtě do 50 dnů. Kontrolní prohlídka proběhla dne [datum], avšak práce nebyly provedeny.

60. Dne [datum] vydal stavební úřad výzvu [číslo] ke zjednání nápravy č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2011, kterou vyzval vlastníka stavby k provedení udržovacích prací (jako výše) ve lhůtě do 30 dnů. Kontrolní prohlídka proběhla dne [datum], bylo zjištěno, že práce opětovně nebyly provedeny. Hydroizolace byla provedena až následně, jak bylo zjištěno kontrolou ze dne [datum] (současně byly opraveny i omítky a římsa).

61. Dne [datum] úřad vydal výzvu [číslo] ke zjednání nápravy č.j.: [anonymizováno] [číslo], kterou vyzval vlastníka stavby k provedení udržovacích prací (jako výše) ve lhůtě do 30 dnů s odůvodněním, že dne [datum] obdržel od žalobce podání (včetně fotografií), ze kterého vyplývá, že udržovací práce nebyly provedeny dostatečně. Dne [datum] sděluje úřad, že bere na vědomí oznámení vlastníka stavby, že udržovací práce byly provedeny. (viz důkaz spis Úřadu Městské části [obec a číslo] sp. zn. OST [číslo] 2011, nesporná tvrzení účastníků, ohlášení ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí sp. zn. S-MHMP [číslo] 2008 [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], rozhodnutí č.j.: MHMP [číslo], usnesení č.j.: S-MHMP [číslo] 2010 [spisová značka], výzva k provedení udržovacích prací č.j.: P10 [číslo] 2011, výzva ke zjednání nápravy č.j.: P10 [číslo] 2011, výzva ke zjednání nápravy č.j.: P10 [číslo] 2011 ke zjednání nápravy č.j.: P10 [číslo])

62. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., ve vztahu k v řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací o zajištění opravy střešní krytiny a navazujícím soudním řízení, má za prokázané, že dne [datum] byla úřadu doručena žádost žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací v předmětném domě spočívající v zajištění osvětlení schodiště domu z přízemí do 3. patra, zajištění vytápění objektu v zimních měsících a zajištění opravy střešní krytiny.

63. Dne 5. 2. 2008 výzvou č.j.: [spisová značka] [spisová značka] vyzval úřad vlastníka stavby k opravě střešní krytiny domu ve lhůtě do 60 dnů. Dne [datum] úřad oznámil provedení kontrolní prohlídky dne [datum] mimo jiné za účelem zjištění, zda byla provedena oprava střešní krytiny. Tato kontrolní prohlídka se nekonala k žádosti vlastníka stavby. Další kontrolní prohlídka byla nařízena na den [datum].

64. Dne [datum] vydal úřad rozhodnutí o nařízení udržovacích prací č.j.: [spisová značka] [spisová značka], kterým podle ust. § 139 odst. 1 stavebního zákona nařídil vlastníkovi stavby mimo jiné provedení udržovacích prací spočívajících v opravě střešní krytiny – doplnění střešní krytiny o chybějící části, výměnu vlhkostí poškozených částí krovu a střešních latí. Při kontrolní prohlídce dne [datum] bylo zjištěno, že udržovací práce nebyly provedeny.

65. K odvolání vlastníka stavby byl spis dne [datum] předložen Magistrátu hl. m. Prahy, který vydal dne [datum] rozhodnutí č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2008 [spisová značka], jímž rozhodnutí úřadu potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Proti rozhodnutí podal vlastník nemovitosti žalobu k soudu, o které rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací] tak, že rozhodnutí Magistrátu Hl. m. Prahy zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR.

66. Magistrát hl. m. Prahy rozhodnutím ze dne [datum], č.j.: MHMP [číslo], změnil rozhodnutí úřadu tak, že ohledně výroku týkajícího se opravy střešní krytiny upravil právní kvalifikaci, podle které se povinnost k opravě střešní krytiny ukládá. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

67. Dne [datum] vydal úřad exekuční příkaz č.j. [spisová značka] [spisová značka], kterým nařídil exekuci vykonatelného rozhodnutí úřadu ze dne [datum], jímž byla vlastníkovi stavby uložena povinnost provedení udržovacích prací spočívající v opravě střešní krytiny předmětné nemovitosti. Bylo nařízeno provedení náhradního výkonu spočívající v provedení nařízených udržovacích prací. Náhradní výkon byl proveden [datum]. Dne [datum] vydal úřad rozhodnutí o úhradě exekučních nákladů č.j.: [spisová značka] [spisová značka], kterým uložil vlastníkovi stavby povinnost k úhradě exekučních nákladů ve výši 100 365,48 Kč. K odvolání vlastníka stavby byl spis [datum] předložen Magistrátu hl. m. Prahy, který rozhodnutím ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2009 [spisová značka], napadené rozhodnutí potvrdil. [příjmení] stavby podal proti rozhodnutí žalobu k soudu, o které [název soudu] rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací] tak, že žaloba byla zamítnuta. (viz důkaz spis Úřadu Městské části [obec a číslo], stavebního odboru, sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], nesporná tvrzení účastníků, žádost žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací, výzvou č.j.: [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí č.j.: [anonymizováno] [číslo] 2008 [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], rozhodnutí ze dne [datum], č.j.: MHMP [číslo], exekuční příkaz č.j. [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí [spisová značka] [spisová značka], rozhodnutí č.j.: [anonymizováno] [číslo] [rok], rozsudek ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací])

68. Soud má dále za prokázané, že se problematikou týkající se oprav a údržby předmětného bytového domu opakovaně (na základě podnětů žalobce) zabýval rovněž veřejný ochránce práv, který k tomu podával zprávy o výsledku šetření (ze dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum]). Z průběžné zprávy o výsledku šetření ze dne [datum], sp. zn. [číslo] 2009 [spisová značka], vyplývá mimo jiné závěr, že„ stavební úřad při výkonu stavebního dozoru pochybil, když dostatečně a včas opakovaně nepřijímal taková účinná opatření dle stavebního zákona, která by vedla k odstranění závad na předmětné stavbě, závažně a dlouhodobě ohrožující veřejný zájem…. Stejně tak … pochybil i nadřízený MHMP, když nepřikročil k účinnějším opatřením pro odstranění nečinnosti stavebního úřadu podle ust. § 80 odst. 4, písm. b), příp. písm. c) správního řádu“ 69. Soud má dále za prokázané, že žalobce opakovaně podával stížnosti na postup stavebního úřadu i Magistrátu Hl. m. Prahy při vyřizování věcí, když v období od [datum] do [datum] bylo podáno celkem 28 stížností, konkrétně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (3x), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

70. Soud má dále za prokázané, že dne [datum] doručil žalobce úřadu rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], jímž bylo žalované (vlastník stavby) uloženo zajistit vytápění bytu žalobkyně (Ing. [jméno] [příjmení]) ve stanoveném rozsahu. Z odůvodnění tohoto rozsudku se mimo jiné podává, že bylo v řízení prokázáno, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zrušeno právo společného užívání bytu bývalých manželů, Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že výlučným nájemcem se stala Ing. [jméno] [příjmení] (viz důkaz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací])

71. V předchozím řízení byly provedeny i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná skutková zjištění významná pro posouzení věci, kdy tyto důkazy se vztahují k jiným (vyloučeným k samostatnému projednání) žalobcem označeným řízením. Soud dospěl k závěru, že pro vymezení postupu správního orgánu v žalobcem označených řízeních, jenž jsou předmětem tohoto řízení, získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci.

72. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OdpŠk“) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním úředním postupem. Podle § 13 OdpšK stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a. celkové délce řízení, b. složitosti řízení, c. jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d. postupu orgánů veřejné moci během řízení a e. významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 139 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ stavební zákon“) není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.

73. Při posouzení žalobou uplatněného nároku se soud nejprve zabýval otázkou určení organizační složky, která má za stát jednat podle § 6 OdpŠk.

74. Dle zákona č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen:„ zákon č. 118/2020 Sb.“) se dle části druhé čl. II. bod 1. v § 6 OdpŠk se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: " (3) Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.". Podle přechodných ustanovení (Čl. III.) na řízení o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 82/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle ustanovení § 14 a 18 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím však není dotčena. Z uvedeného vyplývá, že na toto řízení se vztahuje úprava § 6 OdpŠk účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 118/2020 Sb.

75. Vzhledem k vymezení žalobou uplatněných nároků soud považuje nezbytné zdůraznit, že je-li žalobou proti státu uplatňován pouze jediný nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy, a to i v případě, že ke škodě (respektive újmě) došlo v působnosti dvou nebo více organizačních složek státu, může stát zastupovat jen jedna organizační složka státu. Pokud by skutkové okolnosti ohledně jednoho nároku měly vést k určení příslušnosti různých organizačních složek, je třeba s ohledem na výše uvedené zvolit pouze jednu organizační složku, která bude stát zastupovat. Nelze současně upřednostnit některou jinak příslušnou organizační složku na úkor druhé, a proto bude v takovém případě za stát v souladu s § 6 odst. 3 OdpŠk jednat Ministerstvo financí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1382/2014).

76. Jak je výše uvedeno, žalobce po opakovaných poučeních setrval na vymezení svého nároku jako nároku za nepřiměřenou délku řízení, kdy za řízení ve kterých mu vznikla nemajetková újma spočívající v nepřiměřené délce řízení, označil uvedená správní řízení s navazujícím soudním řízením řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací o zajištění opravy střešní krytiny a navazujícím soudním řízení (trvající od [datum] do [datum]) (dále jen:„ řízení o opravě střešní krytiny“); řízení o žádosti žalobce ze dne [datum] o nařízení udržovacích prací spočívajících v zajištění osvětlení schodiště domu a navazujícím soudním řízení (trvající od [datum] do [datum]) (dále jen:„ řízení o osvětlení“); řízení o provedení udržovacích prací spočívajících v hydroizolaci teras a balkónů a navazujícím soudním řízení (trvající od [datum] do [datum]) (dále jen:„ řízení o hydroizolaci“).

77. Jak z výše uvedených skutkových zjištění vyplynulo, ve všech třech žalobcem označených případech bylo správními orgány a v navazujícím soudním řízení vedeno řízení s vlastníkem nemovitosti a nikoliv s žalobcem (Je třeba poukázat na to, že žalobce chybně předpokládá, že jím označená řízení byla řízení zahájená a vedená na základě žádostí žalobce o provedení udržovacích prací). Žalobce se však i přes to považuje za účastníka těchto řízení, z čehož dovozuje i vznik nemajetkové újmy způsobené jejich nepřiměřenou délkou.

78. Pro posouzení otázky jednotnosti řízení před správními úřady a navazujícími soudními řízeními (s důsledky pro aplikaci § 6 OdpŠk a určení organizační složky jednající za stát) je tak klíčová povaha těchto řízení (aplikovatelnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), a to bez ohledu na to, zda žalobce (ne) byl účastníkem těchto řízení.

79. Postavení žalobce v těchto řízeních je pak otázkou významnou pro možný vznik nemajetkové újmy (viz níže).

80. Soud se přiklání k názoru, že v posuzovaných správních řízeních (a navazujících soudních), kdy jednotlivými rozhodnutími byly vlastníkovi stavby ukládány povinnosti ovlivňující výkon vlastnického práva vlastníka nemovitosti (provedení stavebních úprav) s důsledky do jeho majetkové sféry - lze usuzovat, že výsledek všech daných řízení měl přímý vliv na existenci, rozsah a výkon práva vlastníka nemovitosti ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 81. (Otázkou, za jakých okolností správní řízení a soudní řízení při posuzování délky řízení tvoří jeden celek, se Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně zabýval. V rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, uveřejněném pod [číslo] 2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal Nejvyšší soud závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, jde-li o takové řízení, jež podléhá čl. 6 odst. 1 Úmluvy. V rozsudku ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1876/2014, Nejvyšší soud dále přijal a odůvodnil závěr, že v případě práva na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení probíhajících před správními orgány a správními soudy je nutné tato řízení posuzovat jako jeden celek, pokud na dané správní řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Ačkoliv odkazované rozhodnutí spojuje návaznost řízení před správními orgány výslovně s následným rozhodováním soudu v režimu správního soudnictví, skutečnost, zda řízení pokračuje v linii civilního nebo správního soudnictví není určující (srov. též [jméno] [jméno]. Nepřiměřená délka řízení a průtahy jako příčina vzniku újmy a její odškodnění – část 1. Bulletin [ulice] právo, 2017, [číslo] s. 31). Odlišný závěr by znemožnil dostát požadavkům, jež na posuzování délky řízení plynou z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4728/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2836/2017)).

82. Jak bylo výše uvedeno s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 118/2020 Sb., je při určení organizační složky jednající za stát třeba vycházet z úpravy OdpŠk účinné před účinností zákona č. 118/2020 Sb. (vzhledem k okamžiku podání žaloby). V poměrech projednávané věci bylo zjištěno, že v každém žalobcem určeném řízení, rozhodoval postupně stavební úřad, a následně bylo vedeno řízení před soudy. Vzhledem k uvedeným skutkovým zjištěním by pro fázi řízení vedenou před správními orgány bylo příslušné jednat za stát Ministerstvo pro místní rozvoj (srov. § 6 odst. 2 písm. b) OdpŠk a § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), pro fázi řízení vedenou před správním soudem Ministerstvo spravedlnosti (za analogického použití § 6 odst. 2 písm. a) OdpŠk, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 968/2014). Vzhledem k § 6 odst. 3 OdpŠk, § 21 odst. 5 věty druhé o. s. ř. a výše nastíněným judikaturním závěrům je proto v posuzované věci příslušným úřadem, jednajícím jménem státu, Ministerstvo financí.

83. Ve vztahu k podstatě uplatněného nároku z titulu odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu soud uvádí, že nezbytným předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu je příčinná souvislost (vztah příčiny a následku) mezi právní skutečností, tj. nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, za níž se odpovídá a vznikem škody. Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny.

84. Jak bylo výše uvedeno, žalobce se po opakovaných poučeních ustálil na tvrzení, že náhradu nemajetkové újmy požaduje v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení.

85. Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

86. V této souvislosti je třeba uvést, že pro existenci nemajetkové újmy u nepřiměřené délky řízení platí závěry Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen:„ Stanovisko“), které odkazuje na závěry Evropského soudu, jenž vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Současně však ale judikatura dovodila závěry, podle kterých uvedené Stanovisko nelze bez dalšího aplikovat na každé správní řízení a presumovat vznik nemajetkové újmy vždy, když nebylo vydáno rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Stanovisko je možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod [číslo] 1992 Sb. (dále jen:„ Úmluva“), což jsou ze správních řízení jen ta řízení, v nichž jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný, a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tedy soukromoprávní) povahy. Nicméně bez ohledu na to, zda půjde o věc spadající do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy, na samotné správní řízení, pokud na něj nenavazovalo řízení soudní, nedopadá ochrana čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a tudíž zde není garantováno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, uveřejněný pod [číslo] 2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp.zn. 30 Cdo 1174/2016).

87. Jak bylo výše uvedeno, soud se při posouzení povahy dotčených řízení přiklonil k závěru, že výsledek všech daných řízení měl přímý vliv na existenci, rozsah a výkon práva vlastníka nemovitosti ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a tedy k závěru o aplikovatelnosti Stanoviska a případné presumpci vzniku nemajetkové újmy.

88. Při posouzení uplatněného nároku je třeba dále zdůraznit, jak již bylo uvedeno výše, že řízení o opravě střešní krytiny, řízení o osvětlení a řízení o hydroizolaci vymezené žalobcem, nebyla řízeními vedenými s žalobcem na základě jím podané žádosti o nařízení udržovacích prací, ale řízení vedená správním orgánem s majitelem nemovitosti. Protože však žalobce tato řízení vymezil jako řízení, jejichž nepřiměřenou délkou mu vznikla nemajetková újma, je třeba, i přes uvedené, posoudit, zda žalobce mohl být osobou dotčenou délkou vymezených řízení.

89. Pro vztah žalobce k předmětné nemovitosti a případnému řízení, či postupu správního orgánu, je třeba připomenout, že pouze Ing. [příjmení] byla toliko výlučným nájemcem bytu v předmětné nemovitosti, jak jednoznačně určil rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo zrušeno právo společného užívání bytu bývalých manželů, Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že výlučným nájemcem se stala Ing. [jméno] [příjmení] (viz výše), která již není účastnicí tohoto řízení.

90. Ke vztahu žalobce k postupu správního orgánu dle § 139 stavebního zákona soud poukazuje na to, že chráněný veřejný zájem, jak vyplývá z § 86 odst. 1 stavebního zákona, je údržba staveb v dobrém stavebním stavu, ve stavu požární a hygienické bezvadnosti, bez znehodnocování stavby, bez ohrožení jejího vzhledu a se snahou o prodloužení její uživatelnosti. Dojde-li k ohrožení veřejného zájmu chráněného ustanovením § 86 odst. 1 stavebního zákona, a to v důsledku neudržování stavby jejím vlastníkem, může stavební úřad vlastníku nařídit, aby zjednal nápravu. Tato veřejnoprávní povinnost majitele budovy nemůže být nijak ovlivněna, přísluší-li jiné osobě k budově nebo k její části nějaké právo soukromé. Soukromoprávní povinnosti či práva mezi uživatelem budovy a jejím vlastníkem jsou pro otázku veřejnoprávní povinnosti vlastníka nerozhodné. Uživatel části nemovitosti (nájemce bytu) se účastníkem řízení mohl stát pouze proto, že jeho užívací právo mohlo být v daném případě nařízeným opatřením stavebního úřadu dotčeno. Řízení vedoucí k nařízení údržby stavby směřuje k ochraně shora uvedeného veřejného zájmu, nikoliv k ochraně práv nájemce (části) nemovitosti. Co do soukromoprávní oblasti jsou práva a povinnosti vlastníka nemovitosti a nájemce bytu v nemovitosti vymezeny nájemní smlouvou a ustanovením občanského zákoníku. Možnost domáhat se ochrany těchto práv ve vztahu k druhé smluvní straně není nařízením údržby stavby nijak dotčena. Soukromoprávní rovinu vztahu nájemce bytu v předmětné nemovitosti s vlastníkem nemovitosti jednoznačně dokládá i nájemci (Ing. [příjmení]) poskytnutá ochrana jeho práv v rámci civilního řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí])

91. Z právě uvedeného lze dovodit, že vztah žalobce k uvedeným řízením je tak vztahem nikoliv přímým, ale zprostředkovaným, kdy jeho vztah k vymezeným řízením byl přerušen existencí soukromoprávního nájemního vztahu. Žalobce nebyl účastníkem vymezených řízení, a v rámci těchto řízení nebyla přímo dotčena jeho práva. (V této souvislosti soud poznamenává, že např. usnesením ze dne 9. 3. 2011 č. j. 5 Ca 392/2008-62 Městský soud v Praze rozhodl ve věci žaloby vlastníka předmětné nemovitosti proti Magistrátu hlavního města Prahy o žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo vlastníku předmětné nemovitosti nařízeno provedení udržovacích prací tak, že [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení] nejsou osobami zúčastněnými na řízení. Uvedl, že žalobou napadeným rozhodnutím je ukládána povinnost vlastníku předmětné nemovitosti, nikoli nájemcům bytů v domě se nacházejících. Skutečnost, že podle § 139 odst. 1 stavebního zákona jsou nájemci bytů a nebytových prostor povinni provedení nařízených udržovacích prací umožnit, neznamená přímé dotčení na právech a povinnostech nájemců bytů vydaným rozhodnutím. Obdobně také rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 5 Ca 42/2009-40 ze dne 9. 3. 2011)

92. Nad rámec uvedeného je třeba zdůraznit, že žalobcem tvrzené negativní důsledky v kontextu jednotlivých podání žalobce spočívaly ve škodlivém zásahu vad předmětné nemovitosti způsobené zásahy vlastníka nemovitosti a narušující jejich soukromoprávní vztah a nikoliv skutečnosti, že správní orgán nepostupoval v souladu s právní úpravou a nepřiměřenou délkou řízení. Jinými slovy, žalobcem tvrzený, blíže nevymezený škodlivý zásah do jeho osobnostní, majetkové a právní sféry shledával žalobce v příčinné souvislosti s (ne) jednáním vlastníka nemovitosti a nikoliv s postupem správního orgánu.

93. Soud je tak názoru, že žalobci v příčinné souvislosti s uvedenými řízeními nevznikla nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou těchto řízení, kdy žalobce nejen že nebyl účastníkem (či vedlejším účastníkem) označených řízení, ale také nebyl osobou jejíchž práv se dotčená řízení přímo dotýkala. S ohledem na uvedené tak soud nárok žalobce ve výroku shora ad. I. zamítl.

94. Pro úplnost soud poznamenává, že námitku promlčení vznesenou žalobcem soud neshledal dle § 32 odst. 3 OdpŠk opodstatněnou.

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 900 Kč za 3 úkony v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě [datum], účast na jednání dne [datum], [datum]) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Poučení