64 C 257/2023 - 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Dominikou Bujalkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 31 503 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce za žalované domáhal zaplacení částky 31 503 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18.10.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované v částce 14 774,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 1.11.2023 na žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 31 503 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl že se žalovanou uzavřel dne 25.10.2004 pojistnou smlouvu sjednávající investiční životní pojištění [Anonymizováno] (tarif Z60) č. [hodnota], smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným ve výši 2000 Kč měsíčně. Součástí se staly Všeobecné pojistné podmínky pro investiční životní pojištění [Anonymizováno] (dále jen „VPP“). Pojištění skončilo ke dni 1.7.2023 výpovědí žalobcem. Žalobce na pojistném zaplatil celkově 154 500 Kč, učinil mimořádné výběry ve výši 75 543 Kč, žalovaná žalobci vyplatila odkupné ve výši 47 454 Kč. Částka, kterou se žalobce touto žalobou domáhá, odpovídá pojistnému, které žalobce uhradil na základě pojistné smlouvy, sníženému o plnění žalované, pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem. Žalobce dále uvedl že účet pojistníka je v průběhu pojištění snižován o různé poplatky a náklady, výše některých z nich však ze smluvních dokumentů nevyplývá, např. rizikové pojistné či náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondů na nákup a prodej a výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky či náklady bude snížen účet pojistníka či hodnota samotného fondu, od které se odvíjí nákupní cena podílových jednotek. Žalobce má za to, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS z 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jako „Směrnice“). Jde konkrétně o ujednání čl. 2.6 odst. 1 VPP Týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, chybí výše rizikového pojistného, ujednání článku 2.2 odst. 1 VPP, Podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondů náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, které jsou spotřebiteli neznámé, ujednání čl. 2.2. odst. 5 VPP podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný, a další ujednání. Žalobce žalovanou vyzval k plnění předžalobní výzvou ze dne 25.9.2023. Podle žalobce by konstatování neplatnosti pojistné smlouvy, závěr, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení je (zčásti) promlčen, poznamenal zvlášť tě nepříznivé důsledky pro žalobce jako spotřebitele, takový důsledek by byl v rozporu s cílem, který Směrnice sleduje. Rovněž žalobkyně uplatnila rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. Dále s odkazem k rozsudkům Soudního dvora Evropské unie ve věcech C 485/19 ze dne 22.4.2021, C 80/21, C 81/21, C-82/21 ze dne 8.9.2022 uvedla, že není možné aplikovat objektivní promlčecí dobu.

2. Žalovaná navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout. Pojistná smlouva byla uzavřena zcela platně a v souladu se zákonem, s veškerými náležitostmi a podmínkami byl žalobce řádně seznámen. Veškeré dokumenty, které se staly součástí pojistné smlouvy, obsahují informace o veškerých nákladech a poplatcích spojených s pojistnou smlouvou. Z informace pro klienta plyne, že část pojistného představuje tzv. rizikové pojistné a druhou část představuje tzv. spořící část pojistného. Pokud jde o rizikové pojistné, pak žalovaná odkazuje na její odvození jednoduchými výpočty popsanými v každé základní učebnici pojistné matematiky a z veřejně dostupných zdrojů jako součin míry úmrtnosti v daném věku a plnění v tomto věku. Pokud jde o náklady a poplatky, pak žalovaná odkazuje na výtah ze sazebníku poplatků, který obsahuje konkrétní částku či procentní sazbu všech žalobcem napadených nákladů a poplatků. Pokud jde o pojistné plnění, pak o aktuální hodnotě podílového účtu byl žalobce žalovanou pravidelně informován prostřednictvím výpisu z podílového účtu, žalobce tak byl po celou dobu trvání pojištění s výší pojistného plnění seznámen. Pokud jde o počáteční náklady, pro krytí počátečních nákladů souvisejících s pojištěním u produktu s běžným pojistným snižuje pojistitel počet počátečních podílových jednotek na konci každého pojistného roku maximálně o 7% do konce pojištění. Ke krytí těchto nákladů žalovaná nakupuje takzvané počáteční podílové jednotky, tedy za veškeré běžné pojistné splatné v prvních dvou letech trvání pojistné smlouvy. O výši konkrétní částky stržené na krytí počátečních nákladů v daném roce pak byl žalobce informován prostřednictvím výpisu z podílového účtu. Žalovaná dále uvedla, že žalobce až do roku 2023, tedy po dobu více než 14 let od uzavření pojistné smlouvy nijak neprojevil jakýkoliv nesouhlas s obsahem pojistné smlouvy, aktivně a opakovaně se zajímal o pojištění, využíval daňového zvýhodnění a upravoval údaje spojené s pojistnou smlouvou. Žalovaná dále namítla promlčení nároku žalobkyně. Dále žalovaná uvedla že žalobce se má žalovanou opakovaně obracel se žádostmi o prověření smlouvy či se stížnostmi, kterými se domáhalo zneplatnění smlouvy a vrácení veškerého plnění (např. z 7.8.2014, Která byla vyřešena uzavřením dodatku, následně žalobce požádal o částečný odkup pojištění, kterému vyhověla žalovaná a dne 6.12.2014 byl žalobci vyplacen částečný odkup, žalobce však nesouhlasil s výší tohoto odkupu, a proto se obrátil na žalovanou s další stížností ze dne 14.1.2015. Subjektivní promlčecí lhůta již v případě většiny plateb pojistného uplynula před podáním žaloby, plnění učiněná přede dnem 31.10.2021 ty jsou tak promlčená. Žalovaná dále uplatnila námitku započtení, a to pohledávku ve výši 47 454 Kč, kterou žalobci poskytla jako odkud při předčasném ukončení životního pojištění.

3. K výzvě soudu žalovaná uvedla, že o konkrétní výši a způsobu nakládání s hrazeným pojízdnými žalobce je pravidelně informován po celou dobu trvání pojistného vztahu prostřednictvím výpisu z podílového účtu. V roce 2011, 2012, 2013 byly žalobci doručovány tyto výpisy formou listovních zásilek prostřednictvím pošty jako obyčejné psaní. Skutečnost, že žalobci byli poštovní zásilky doručovány potvrzuje i to, že se žalobce dne 24.11.2014 obrátil na žalovanou se žádostí o částečný odkup. Z toho žalovaná dovozuje, že doručování žalobci probíhalo úspěšně a dopisy žalované se dostaly do jeho dispoziční sféry. V letech 2014 až 2018 byly výpisy zasílány na emailovou adresu žalobce, které sdělil sám a jejich prostřednictvím se na žalovanou i obracel. V období roku 2019 až 2022 byly výpisy zasílány nejenom emailem ale nahrávaný na zabezpečené uložiště, do nějž se žalobce mohl přihlásit svým rodným číslem. Žalovaná dále odkázala na emailovou žádost klienta z 31.8.2023, dle které žalobce žádal o vyjasnění informací z výpisu.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující. Z pojistné smlouvy [hodnota] z 25.10.2004 vyplynulo, že žalobce jako pojistník uzavřel se žalovanou jako pojistitelem investiční životní pojištění, tarif Z60 na dobu trvání 38 let, ve variantě Z5ZU s pojistnou částkou 2000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 2000 Kč, Současně pojistník prohlásil, že převzal a seznámil se se zněním všeobecných pojistných podmínek platných pro sjednané druhy pojištění a s plným zněním závěrečných ustanovení a změním dodatku číslo [hodnota] k tomuto návrhu. Z pojistky vztahující se k pojistné smlouvy číslo [hodnota] uzavřené mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobcem jako pojistníkem a pojištěnou osobou, vyplynulo, že účastníci sjednali investiční životní pojištění s počátkem od 1.11.2004 do 1.11.2042, v případě dožití bude po 1.11.2042 vyplacena aktuální hodnota podílových jednotek evidovaných na účtu klienta, v případě smrti bude vyplaceno 2000 Kč a aktuální hodnota podílových jednotek evidovaných na účtu klienta, v případě smrti způsobené úrazem do 1 roku od 1.10.2006 bude vyplaceno navíc 10000 Kč. Pojistné bylo ujednáno v měsíční výši po 500Kč. Z informace o pojistné smlouvě pojištění osob vyplynulo, že dle odst. 5 v případě uzavření pojištění, u kterého může dojít k zániku pojištění s výplatou odbytného/odkupného, řídí se způsob určení jeho výše pojistnými podmínkami, zvláštními ujednáními a technickým obchodním plánem pojistitele. Základem pro stanovení odbytného/odkupného je podle VPP rezerva pojistného nebo kapitálová hodnota. Odbytné/odkupné se vyplácí jako procentní podíl z její hodnoty k datu zániku pojištění, který se pro jednotlivé skupiny produktů liší a může být též závislý na době uplynulé od počátku pojištění. Odbytné/odkupné neodpovídá celkově zaplacenému pojistnému. Z Informace pro klienta - pojistná ochrana vyplynulo, že zaplacené pojízdné se rozdělí na 2 složky. Jedna složka je určena k pokrytí rizik vyplývajících z pojistné smlouvy a nazývá se rizikové pojistné, druhá složka tvoří spořící část pojistného, která se snížená o příslušné správní náklady pojišťovny převádí na váš podílový účet. Rizikové pojistné se kalkuluje každý rok podle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky. Z podílového účtu se pravidelně strhávají poplatky za počáteční a správní náklady, v ceně podílových jednotek se zohlední poplatky za správu fondu. Z Všeobecných pojistných podmínek pro investiční životní pojištění vyplynulo, že Dle čl. 1.1. aktuální hodnota podílových jednotek je součin počtu podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka a aktuální (v daném okamžiku platné) nákupní ceny. Dle čl. 1.5 odst. 1 Rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti a doplňkových pojištění je peněžním ekvivalentem odpovídajícím rozsahu pojistitelem poskytnuté pojistné ochrany. Rizikové pojistné pro případ smrti se stanoví pro každé pojistné období podle aktuálního věku pojištěného, jeho zdravotního stavu, pohlaví, povolání, činnosti a aktuální garantované pojistné částky na základě pojistně technických zásad. Dle čl. 1.12 odst. 2 Odkupné se vypočítá jako součet odkupní hodnoty počátečních a akumulačních podílových jednotek snížený o nevyúčtované náklady popsané v článku 2.

6. Odkupní hodnota počátečních jednotek je aktuální hodnota počátečních jednotek vynásobená příslušným procentem v odkupní tabulce podle délky pojištění a již uplynulých let. Odkupní hodnota akumulačních jednotek je rovna jejich aktuální hodnotě. Aktuální hodnota podílových jednotek se stanoví jako součin počtu jednotek a příslušné nákupní ceny. Dle čl. 1.17 odst. 1 V případě dožití se konce pojištění pojistitel vyplatí pojištěnému aktuální hodnotu podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka. Dle odst. 2 v případě smrti pojištěného během trvání pojištění pojistitel vyplatí oprávněné osobě své aktuální hodnotu podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka a garantovanou pojistnou částku, tím smlouva zaniká. Aktuální hodnota podílových jednotek se určuje nákupním kurzem platným v den doručení oznámení nároku na poskytnutí plnění. Dle čl. 1.23 odst. 1 Mimo sjednané pojistné může pojistitel účtovat pojistníkovi výdaje a poplatky ve výši uvedené v kalkulačních zásadách (např. Pojistný poplatek, poplatek za vinkulaci). Tyto poplatky jsou součástí pojistného a vztahují se na ně ustanovení o prodlení při placení pojistného Dle čl. 2.2. odst. 2 Nákupní cenou podílových jednotek vázaných na daný fond je podíl aktuální hodnoty fondů a počtu podílových jednotek vázaných na fond. Dle odst. 3 aktuální cenu prodeje podílových jednotek stanoví pojistitel tak, aby rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil maximálně 5% prodejní ceny. Dle čl. 2.3. odst. 3 Běžné pojistné a mimořádné pojistné se vkládá na oddělený účet pojistníka, běžné pojistné splatné v prvních dvou letech pojistné doby umístí pojistitel v počátečních jednotkách, není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Dle odst.4 běžné pojistné, placené počínaje 3. rokem pojistné doby, a dále mimořádné pojistné umístí pojistitel v akumulačních podílových jednotkách. Dle čl. 2.6 odst. 1 Pojistitel sráží každý měsíc z účtu pojistníka rizikové pojistné vypočtené podle aktuálního věku pojištěného, platného tarifu pojistitele a garantované pojistné částky zvolené pojistníkem. Dle odst. 2 Pojistitel sráží každý měsíc z účtu pojistníka správní náklady za daný měsíc, správní náklady se mohou měnit nejvýše 1 za pojistný rok. Dle odst. 3 pro krytí počátečních nákladů souvisejících s pojištěním u produktu s běžným pojistným snižuje pojistitel počet počátečních podílových jednotek na konci každého pojistného roku maximálně o 7% do konce pojištění, nejvýše po dobu 20 let. Dle odst. 4 zatížení uvedená v bodech 1 a doba tohoto článku se sráží s akumulačních jednotek (resp. z počátečních jednotek u produktu s jednorázovým pojistným) tak, že podle nákupního kurzu platného k 1. dni v měsíci pojistitel přeměňuje aktuální poplatky na podílové jednotky, po které pak sníží počet aktuálních podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka. Z Platební bilance vyplynulo, že na pojistném bylo předepsáno k úhradě celkem částka 124 000 Kč, částka zaplacená byla částka 124 000 Kč, na mimořádných vkladech bylo zaplaceno prostřednictvím 28 plateb po 1000 Kč v období od 29.10.2004 do 19.3.2007 částka 28 000 Kč. Za období od 30.11.2020 do 28.12.2024 bylo zaplaceno na pojistném po 500 Kč celkem 13 000 Kč. Z výpisu z účtu dále vyplynulo, že žalobce provedl dne 30.1.2023, 28.2.2023, 28.3.2023, 28.4.2023, 29.5.2023 úhradu po 500 Kč na pojištění, celkem částku 2500 Kč. Z žádosti o úpravu pojistné smlouvy ze dne 20.2.2007 vyplynulo, že žalobce žádal o snížení pojistného. Z písemnosti adresované žalobcem žalované ze dne 7.8.2014 vyplynulo, že žádá o prošetření jeho investic do předmětné pojistné smlouvy. Z odpovědi žalované ze dne 31.10.2014 vyplynulo, že přezkoumali postup při sjednání pojistné smlouvy týkající se investičního pojištění a žalovaná sděluje, že ve snaze pro smírné řešení případů se rozhodli, že žádosti o snížení běžného pojistného od počátku pojištění vyhoví na 1000 Kč měsíčně, přeplatek pojistného bude převeden na účet mimořádného pojistného. Z dodatku číslo [hodnota] k pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne 13.11.2014 vyplynulo, že účastníci ujednali, že nová výše běžného pojistného bude činit 1000 Kč měsíčně, přeplatek má být převeden na účet mimořádného pojistného. Z žádosti o částečný odkup vyplynulo, že žalobce dne 3.12.2014 žádá o částečný odkup vztahující se k pojistné smlouvě číslo [hodnota]. Z písemnosti žalované adresované žalobci z 6.12.2014 vyplynulo, že žalovaná na částečném odkupu vyplácí částku 42 147 Kč. Z písemnosti ze dne 22.1.2015 vyplynulo, že na základě dodatku bylo běžné měsíční pojistné sníženo na částku 1000 Kč, přeplatek byl převeden na účet mimořádného pojistného, 3.12.2014 žalovaná obdržela žádost o částečný odkup a dne 8.12.2014 byla na částečném odkupu vyplacena částka 42 147 Kč. Šetřením bylo zjištěno, že v době výplaty částečného odkupu nebyla ještě provedena úprava pojistné smlouvy dle dodatku číslo 1, proto byla vyplacena nižší částka, další část odkupného ve výši 33 396 Kč žalovaná vyplatila dne 18.12.2014. Z protokolu o reklamaci z 14.1.2015 vyplynulo, že žalobce nesouhlasil s výší odkupného. Z emailové komunikace z 24.2.2015 vyplynulo, že pojišťovací zprostředkovatel se dotazuje žalované na výpočet. Z emailové komunikace z dubna 2015 vyplynulo, že bylo zjištěno, že klientovi bylo vyplaceno částečnými odkupy více, než bylo možné vyplatit na vrub akumulačních a mimořádných jednotek při správném snížení běžného pojistného 1000Kč, bude proto nutné nakoupit počáteční jednotky za 7500Kč. Z rozšířené informace o průběhu pojištění z 25.10.2022, 30.10.2021 vyplynulo, že žalovaná provedla rekapitulaci pojistné smlouvy od počátku pojištění. Z ukončení pojištění ze dne 9.5.2023 vyplynulo, že žalobce vypovídá pojištění ke konci pojistného období. Z odkupu životního pojištění ze dne 10.7.2023 vyplynulo, že žalovaná žalobci sdělila, že výpověď k pojistné smlouvě nastane k 1.7.2023, odkupní hodnota podílových jednotek činí 47 454 Kč. Z e-mailu žalobce ze dne 31.8.2023 vyplynulo, že žádá o vyjasnění nesrovnalosti ve výpisů z podílového účtu a přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného, nesrovnalost se týká výše mimořádných vkladů. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 25.9.2023 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 31 503 Kč s upozorněním, že nebude-li uhrazeno, bude se svého nároku domáhat u soudu. Z dodejky vyplynulo, že předžalobní výzva byla žalované doručena dne 2.10.2023. Z odpovědi na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11.10.2023 vyplynulo, že neshledává požadavek za odůvodněný. Z emailu žalobce ze dne 31.8.2023 vyplynulo, že žádá o vyjasnění nesrovnalosti ve výpisů z podílového účtu a přehledu předepsaného a zaplaceného pojistného, nesrovnalost se týká výše mimořádných vkladů. Z dalších listin provedených k důkazu soud nezjistil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se k nim dále nezabývá.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že účastníci sjednali dne 25.10.2004 smlouvu týkající se investičního životního pojištění [hodnota] s pojistným v měsíční výši 2000 Kč (přičemž výše pojistného se pak v návaznosti na dodatek č. 1 změnila na 1000 Kč měsíčně, až na částku 500 Kč měsíčně). Součástí se staly Všeobecné pojistné podmínky, závěrečná ustanovení. Z informace pro klienta je zřejmé, že zaplacené pojistné se rozdělí na 2 složky – rizikové pojistné a spořící část pojistného, která se snižuje po příslušné správní náklady a převádí se na podílový účet. Rizikové pojistné se kalkuluje každý rok dle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky. Podle čl. 1.5 odst. 1 VPP se stanoví pro každé pojistné období podle aktuálního věku pojištěného, zdravotního stavu, pohlaví, povolání, činnosti a aktuální garantované pojistné částky na základě pojistně technických zásad. Podle čl. 2.6 odst. 1 VPP pojistitel sráží každý měsíc z účtu pojistníka rizikové pojistné vypočtené podle aktuálního věku pojištěného, platného tarifu pojistitele, garantované pojistné částky zvolené pojistníkem. Podle čl. 1.17 odst. 1 VPP v případě dožití se konce pojištění pojistitel vyplatí pojištěnému aktuální hodnotu podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka, aktuální hodnota podílových jednotek se určuje nákupním kurzem platným v den ukončení pojištění, dle odst. 2 v případě smrti pojištěného během trvání pojištění pojistitel vyplatí aktuální hodnotu podílových jednotek evidovaných na účtu pojistníka a garantovanou pojistnou částku. V průběhu trvání pojištění žalobce podával reklamace i stížnosti., zejm. dne 7.8.2014, která vyústila ve sjednání dodatku číslo 1 k pojistné smlouvě. Vzhledem k výši částečného odkupu, kdy k částečnému odkupu byla žalobci vyplacená částka 42 147 Kč, žalobce uplatnil reklamaci dne 15.1.2015 a v návaznosti na to žalovaná žalobci poskytla doplatek částečného odkupu ve výši 33 396 Kč, jak plyne z písemnosti žalované ze dne 22.1.2015. Z interní emailové komunikace z února a dubna 2015 pak plynou nesrovnalosti ohledně výpočtů týkajících se částečných odkupů. K výpovědi pojistné smlouvy životního pojištění podané žalobcem žalovaná dle písemnosti z 10.7.2023 vyplatila žalobci na odkupném částku 47 454 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení: Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „NOZ“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 NOZ Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ust. § 788 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni sjednání pojistné smlouvy z. 25.10.2004, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle ust. § 37 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31.12.2013 (dále jako „SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 451 odst. 1 SOZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle ust. § 107 odst. 1 SOZ právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

7. Soud se nejprve zabýval posouzením platnosti předmětné pojistné smlouvy týkající se investičního životního pojištění. Pojmovým znakem pojistné smlouvy je ujednání o pojistném, které se zavazuje pojistník plnit, a to bez ohledu, že součástí pojistné smlouvy je i investiční ujednání. V pojistné smlouvě či jejich přílohách, na které odkazuje, nelze zjistit konkrétní výši rizikového pojistného či jednoznačného způsobu stanovení rizikového pojistného (v Informaci o klienta je uvedeno toliko: „kalkuluje každý rok podle aktuálního věku pojištěného a aktuální pojistné částky“, VPP uvádí: „Rizikové pojistné pro případ smrti se stanoví pro každé pojistné období podle aktuálního věku pojištěného, jeho zdravotního stavu, pohlaví, povolání, činnosti a aktuální garantované pojistné částky na základě pojistně technických zásad“ či „Pojistitel sráží každý měsíc z účtu pojistníka rizikové pojistné vypočtené podle aktuálního věku pojištěného, platného tarifu pojistitele a garantované pojistné částky zvolené pojistníkem.“) Nejedná se určité smluvní ujednání, na jehož základě by bylo lze vypočítat výši ujednaného rizikového pojistného. Chybí tak podstatná náležitost předmětné pojistné smlouvy. Jelikož se jedná o ujednání neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy - pojmový znak, způsobuje tato absence absolutní neplatnost smlouvy o životním pojištění dle § 37 odst. 1 SOZ jako celku. Je-li tato pojistná smlouva od počátku neplatná, uvedený závěr nezmění ani později zasílané výpisy či jiné informace vztahující se k předmětné pojistné smlouvě. Jelikož již uvedený důvod postačuje k vyslovení neplatnosti, soud se dále nezabýval dalšími důvody pro vyslovení její neplatnosti.

8. S ohledem na závěr o neplatnosti pojistné smlouvy se soud dále zabýval vypořádáním plnění, které si žalobce a žalovaná z předmětné smlouvy poskytli. Každý je ve smyslu ust. § 457 SOZ povinen vrátit si vše, co podle neplatné smlouvy dostal. Vzhledem k uplatněné námitce promlčení, se soud zabýval výší nepromlčeného plnění.

9. Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 3 roky, jak plyne z ust. § 107 SOZ. Promlčecí lhůta počala běžet u každého provedeného plnění zvlášť. Soud při vědomí toho, že žaloba byla podána dne 1.11.2023, dospěl k závěru že v rozsahu částky 15 500 Kč není nárok žalobce promlčen, neboť od 1.11.2020 žalobce na pojistném zaplatil uvedenou částku. Naopak platby uskutečněné žalobcem přede dnem 1.11.2020 jsou promlčeny. Soud neměl důvod pochybovat o sestavené platební bilanci vyhotovený žalovanou, nadto úhrada částky ve výši 2500 Kč pak byla prokázána i výpisem z účtu.

10. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobce ve vztahu nemožnosti aplikace objektivní promlčecí doby s odkazem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech C 485/19 ze dne 22.4.2021, C 80/21, C 81/21, C-82/21 ze dne 8.9.2022, a to s odůvodněním, že je třeba nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru (který byl v předmětných rozsudcích Soudního dvora EU řešen) a uzavřením životního pojištění jakožto investicí svého druhu. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR (sp. zn. III ÚS 2438/23, IV ÚS 1984/22, IV ÚS 2429/23).

11. Pokud jde o námitku vznesenou žalobcem, a tedy že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, pak dle judikatury by se uplatnění promlčecí námitky příčilo dobrým mravům ve výjimečných případech, kdyby bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči kterému by zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Soud dospěl k závěru, že z ničeho neplyne, že by uplatnění námitky mělo být zneužitím práva na úkor žalobce. Žalobce netvrdil, že by mu žalovaná v uplatnění práv jakkoli bránila nebo znemožňovala uplatnění jeho práva. Bylo na žalobci, kdy práva bude uplatňovat, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Žalovaná považovala smlouvu za platnou, byla připravena plnit pojistné plnění v případě pojistné události. Nelze žádným způsobem dovodit, že by bylo úmyslem žalované uzavřít k neplatnou smlouvu (ani že by byla s takovým následkem srozuměna) a inkasovat na jejím základě neoprávněný prospěch od žalobce.

12. Jelikož žalovaná poskytla žalobci na odkupném v roce 2023 částku 47 454 Kč, soud přistoupil vypořádání uvedených částek, tedy nepromlčených plnění, kdy nepromlčené plnění uhrazené žalovanou převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobcem, pročež nezbývá ničeho, čeho by byla žalovaná povinna žalobci plnit. Pokud žalobce nemá pohledávku na vrácení bezdůvodného obohacení nepostiženou promlčením, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. Soud se ztotožnil s žalobcem, kdy nelze na počátek plynutí subjektivní promlčecí lhůty usoudit z toho, že podával žalobce stížnosti či jinak službu reklamoval. Žalobci bylo vyhověno, což v něm nevyvolávalo přesvědčení, že na jeho úkor se žalovaná obohatila. Na neplatnost pojistné smlouvy a vzniklé z bezdůvodného obohacení nebylo možné usoudit ani z doručovaných oznámení – výročních dopisů, které rekapitulují průběh pojištění. Posuzování subjektivní lhůty by však na závěru s ohledem na výši částky poskytnuté žalovanou žalobci ničeho nezměnilo.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 774,10 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 503 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání 17.7.2024, 1.8.2024) a z částky 1 190 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při vyhlášení rozsudku) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 210 Kč ve výši 2 564,10 Kč.

Poučení