64 C 9/2023 - 123
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 136 § 142 odst. 3
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 449 odst. 1
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2 odst. 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 11 odst. 2 § 6 odst. 1 § 7 § 13 odst. 4
- o sociálních službách, 108/2006 Sb. — § 75
- Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, 505/2006 Sb. — § 5 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3079 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Dominikou Bujalkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro zaplacení 54 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 500 Kč za období od 3.10.2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 500 Kč za období od 13.9.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 27 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 27 000 Kč za období od 2.8.2023 do 2.10.2023, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 500 Kč za období od 3.10.2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 500 Kč za období od 13.9.2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna žalobci k rukám právního zástupce žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 106 298,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2700 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobce se svojí žalobou nejprve domáhal na žalované zaplacení náhrady nákladů léčení za období od 1.1.2020 do 31.12.2021, které byly žalobcem vynakládány v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu zapříčiněného žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem (což s ohledem na rozsudek Okresního soudu v Trutnově, č.j. [spisová značka] [Anonymizováno]). Následně několikrát žádal o rozšíření žaloby, a to pokud jde o náklady léčení za další období, tak i o náhradu nákladů na péči s hodinovou sazbou ve výši 155 Kč, několikrát byla žaloba co do žalovanou uhrazených částek vzata částečně zpět. Předmětem řízení nakonec zůstal nárok na náhradu nákladů na péči o žalobce v neuhrazeném rozsahu 54 000 Kč za období od ledna do června 2023 s příslušenstvím. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 25.4.2017 dohodu o narovnání. Opatrovníkem žalobce je jeho otec [jméno FO], který uvedl, že pokud jde o spaní během noci, u žalobce je třeba měnit polohu někdy jednou za noc, jindy vícekrát. Žalobce trpí trvalou duševní poruchou (hlubokou mentální retardací), jeho intelektové schopnosti jsou na velmi nízké úrovni (IQ 20), nemluví, neumí číst psát ani počítat, trpí spastickou tetraplegií, centrální slepotou a epilepsií, je plně odkázán na péči druhé osoby. Žalobce je zcela odkázán na pomoc třetí osoby. Žalobci byl pravomocně přiznán nárok na náhradu nákladů na péči za období od 1.9.2010 do 30.9.2012 rozsudkem [adresa], čj. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno], [spisová značka] ve výši 825 000 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení, následně došlo k ukončení zbylých soudních sporů uzavřením jednotlivých smírů. Dle zmíněného rozsudku byl shledán důvodným nárok žalobce na rozsah denní péče 15 hodin po 100 Kč/hod, denně tedy 1500 Kč, měsíčně pak 45 000 Kč, po odečtení příspěvku na péči ve výši 11 000 Kč, tj. 33 000 Kč měsíčně. Uvedené řízení včetně řízení, v nichž byly uzavřeny soudní smíry, se týkaly nákladů na péči o osobu a domácnost žalobce, nikoli nákladů léčení (nákladů na léky, zdravotní pomůcky a materiál).
2. Žalovaná, které byla žaloba vč. rozšíření žaloby (týkající se mj. nákladů na péči za leden-březen 2023) doručena dne 2.10.2023, sdělila, že nezpochybňuje výši nákladů souvisejících s péčí o žalobce, jak jsou žalobou uplatněny, namítala nesprávnou výši požadované náhrady za osobní péči. V této souvislosti poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, podle kterého může soud při stanovení výše náhrady, která náleží ne soběstačnému poškozenému za osobní péči, kterou mu poskytují rodinní příslušníci nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity sice podpůrně vycházet podle platu přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/2016 Sb. Podle stanoviska to však nemůže bez dalšího vycházet z částek odvozených z profesionální sféry, odměna za práci profesionálního pečovatele v sobě zahrnuje i částky spojené s daňovými odvody a povinnostmi ve sféře sociálního zabezpečení, zatímco rodinný příslušník poskytující péči osobně není zatížen povinností odvádět příslušné částky. Na jednání dne 5.9.2024 žalovaná vznesla námitku promlčení ohledně nároku týkajícího se nákladů za rok 2020. Dále sdělila, že žalobce může vycházet maximálně z částky 135 Kč za hodinu péče.
3. Po několika rozšířeních žaloby (připuštěna usnesením ze dne 28.6.2023, č.j. [spisová značka], ze dne 4.10.2023, č.j. [spisová značka] ) a částečných zpětvzetí žaloby (dle usnesení ze dne 4.10.2023, č.j. [spisová značka], ze dne 28.2.2025, č.j. [spisová značka], ze dne 17.3.2025, č.j. [spisová značka]) zůstala předmětem řízení částka 54 000 Kč s příslušenstvím odpovídající nedoplatku na nákladech na péči o osobu a domácnost za období od ledna do června 2023. Pokud jde o výpočet nákladů za péči, pak žalobce počítal s 15 hodinami péče za den po 150 Kč/hod, tzn. 2325 Kč/den. Za 30 dnů pak tato částka (tj. za měsíc) činí 69 750 Kč, přičemž od této částky odečítal příspěvek za péči 19 200 Kč. Měsíčně pak částka vychází na 50 550 Kč, kvartálně 151 650 Kč.
4. Ačkoli žalovaná namítala promlčení nároku, následně však na tento nárok byla zaúčtována zaplacená částka, soud se k posouzení dále nevyjadřuje, když plněním na promlčený dluh bezdůvodné obohacení nevzniká, nadto žalovaná svůj závazek nejprve uznala.
5. Mezi účastníky nebylo sporu, že nepříznivý zdravotní stav žalobce byl způsoben žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem při porodu, dále byl nesporný zdravotní stav žalobce, který popsal v lékařské zprávě z 12.1.2016 [tituly před jménem] [jméno FO], či rozsah péče o žalobce v počtu 15 hod za den.
6. Po provedeném dokazování soud dospěl k dílčím skutkovým zjištěním: Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 22.10.1997, č.j. [spisová značka] vyplynulo, že právní předchůdce žalované byl povinen doplatit žalobci částku 253 750 Kč za ztížení společenského uplatnění. Z odůvodnění pak vyplynulo, že bylo prokázáno, že porod byl veden nesprávně a v důsledku toho došlo k poškození žalobce, znalecký posudek z oboru neurologie jednoznačně potvrdil příčinnou souvislost mezi způsobem vedení porodu a poškozením dítěte, na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že odpůrce nese odpovědnost za škodu vzniklou na zdraví žalobce, který není schopen jakékoliv komunikace, není schopen samoobsluhy včetně přijímání potravy a udržování hygieny, je postižen na horních i dolních končetinách a vývojově je i v současné době na úrovni kojence, jsou zcela zásadním způsobem omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a společnosti, žalobce není schopen základního zapojení do společnosti. Z rozsudku [adresa] ze dne 12.3.2015, č.j. [spisová značka] ve spojení a ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.9.2015, č.j. [spisová značka] vyplynulo, že [právnická osoba] sdělil soudu, že rodiče se o žalobce nepřetržitě starají, nemohou proto vykonávat žádnou další činnost ani zaměstnání, otec dříve pracoval jako strojník bagrů nebo řidič nákladního automobilu, od roku 1996 toho musel zanechat, nyní je rodina odkázána na sociální dávky a příspěvky, prarodiče pro svůj věk a zdravotní stav péči o žalobce nezastanou, domácnost postupně upravili tak, že zřídili nájezd pro vozík, vybavili koupelnu vířivkou, za přispění úřadu práce pořídili zvedák na postiženého žalobce, sociální zařízení, kde by žalobce mohl být alespoň na přechodnou dobu umístěn, není v blízkosti dostupné, nemají ani dostatek finančních prostředků, aby pobyt hradili. Účastníci se shodli na tom, že je nutno uvažovat o péči o žalobce v rozsahu 15 hodin denně. Z lékařské zprávy–k nálezu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12.1.2016 vyplynulo, že žalobce je osoba s těžkým zdravotním postižením způsobeným porodním traumatem, během celého jeho života nedošlo k jakémukoliv zlepšení zdravotního stavu, je převážně ležící, pro spastickou tetraplegii neschopen samostatného pohybu, polohován za pomoci zvedacího zařízení, vysazován do speciálního křesla, dolní končetiny s flekční kontrakturou kolenních kloubů, planovalgosním postavením chodidel, v horní s flekčními kontrakturami loketních kloubů, semiflekčními kontrakturami v zápěstí a prstech, není schopen samostatných koordinovaných pohybů, pouze mimovolní záškuby a fascikulace, je postižen slepotou centrálního původu, plně inkontinentní, mentální úroveň v pásmu idiotie, dorozumívání jen velmi obtížně – vydává jen zvuky, je zcela bez schopen sebeobsluhy včetně jídla, trvale zcela odkázán na 24hodinovou péči blízkých, prognóza je nepříznivá – pacient je ohrožen infekčními a cévními komplikacemi. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalobcem, A. [jméno FO], [právnická osoba] a žalovanou ze dne 25.4.2017 vyplynulo, že žalovaná se zavázala ode dne 1.1.2017 poskytovat [jméno FO] pravidelné opakující se plnění ve výši 33 000 Kč měsíčně s kvartální splatností, a to až do 31.12.2022. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne 19.11.2015, č.j. [spisová značka], [Anonymizováno] vyplynulo, že opatrovníkem žalobce byl jmenován [jméno FO], který je povinen a oprávněn spravovat jmění opatrovance a zastupovat opatrovance při všech právních jednáních. Dále z rozsudku vyplynulo, že dokazováním z dosavadního obsahu opatrovnického spisu a zhlédnutím posuzovaného bylo zjištěno, že trpí trvalou duševní poruchou (hlubokou mentální retardací), jeho intelektové schopnosti jsou na velmi nízké úrovni (IQ 20), nemluví, neumí číst, psát ani počítat, trpí spastickou tetraplegií, centrální slepotou a epilepsií a je plně odkázán na péči druhé osoby; možnost zlepšení dle závěrů znalce nebylo možno v budoucnu očekávat, posuzovaný nemluví, nehýbe se, solidní kontakt s ním nelze navázat, na okolní podněty reaguje pouze otočením hlavy, popř. mručením, je zcela odkázaný na pomoc jiné osoby. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne 3.5.2023, č.j. [spisová značka], [Anonymizováno] vyplynulo, že soud schválil právní jednání učiněné za [Jméno žalobce] jeho opatrovníkem spočívající v podání žaloby u Obvodního soudu pro [adresa], příp. k případnému uplatnění opravných prostředků. Z potvrzení ošetřujícího lékaře vyplynulo, že žalobce v období od 1.1.2023 do 30.6.2023 nebyl v žádném zdravotnickém zařízení. Ze seznamu vyplacených dávek z 8.10.2024 vyplynulo, že žalobci byl za celý rok 2023 vyplácen příspěvek na péči IV. stupně v měsíční výši 19 200 Kč. Z uplatnění náhrady nákladů na pečování o osobu a domácnost žalobce ze dne 19.7.2023 vyplynulo, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k úhradě nákladů na péči za období duben až červen 2023 ve výši 151 650 Kč, a to do 6.8.2023. Z odpovědi žalované ze dne 28.7.2023 vyplynulo, že právní zástupce žalované nezpochybňuje výši nákladů, nesouhlasí s výší nákladů na pečování o osobu a domácnost. Z potvrzení o provedení transakcí vyplynulo, že žalovaná dne 2.8.2023, 13.9.2023 uhradila částku 99 000 Kč. Z odpovědi žalované právní zástupkyni žalobce z 30.4.2024 vyplynulo, že klient je ochoten uhradit částku 124 650 Kč za péči s ohledem na hodinovou sazbu, která je u péče delší než 80 hodin pouze 135 Kč/hod a nikoli 155 Kč/hod. Z informačního letáku pečovatelské služby – zřizovatelem [adresa] vyplynulo, že služba není poskytována občanů, kteří vyžadují služby, které nejsou v kompetenci pečovatelské služby (například zdravotnické úkony jako jsou odběry krve, aplikace injekcí a inzulínu, podávání léků, převazy ran, asistenční služby, atd.), existují překážky v komunikaci, které znemožňují individuálně plánovat nebo poskytovat služby; důvodem pro odmítnutí uzavření smlouvy je vyžadování jiného druhu sociální služby například asistenční služby (asistence 3 a více hodin v kuse), krizovou pomoc, atp.; služba je poskytována v pracovních dnech v době od 6:30 do 20:00 hod, o víkendech od 7:00 do 9:00 hod a od 17:00 do 19:00 hod. Z ceníku poskytovaných služeb [právnická osoba] [adresa] platného od 1.3.2023 vyplynulo, že za pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu činí 135Kč/hod, za pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu činí 135 Kč/hod, za poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 135 Kč/hod, dovoz nebo donášku jídla 20Kč/úkon, za pomoc při zajišťování chodu domácnosti 135 Kč/hod mimo velkého nákupu (týdenní, ošacení, vybavení domácnosti) pak 130Kč/hod a za praní a žehlení 70 Kč/hod, za zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 135 Kč/hod. Z ceníku Oblastní charity Dvůr Králové platného od 1.7.2022 vyplynulo, že cena za osobní asistenci – domácí péči činí 135 Kč/hod. Z ceníku Oblastní charity Dvůr Králové platného od 1.5.2024 vyplynulo, že cena za osobní asistenci – domácí péči činí 155 Kč/hod, v případě, že klient využije službu v rozsahu vyšším než 80hod/měsíc, pak se úhrada a poskytovanou sociální službu snižuje na 135 Kč/hod. Z ceníku Oblastní charity Dvůr Králové platného od 1.9.2024 vyplynulo, že cena za osobní asistenci – domácí péči činí 165 Kč/hod, v případě, že klient využije službu v rozsahu vyšším neý 80hod/měsíc, pak se úhrada a poskytovanou sociální službu snižuje na 145 Kč/hod. Cena dopravy mimo město [adresa] činí 15Kč/km. Z e-mailové komunikace vedené právním zástupcem žalované a právní zástupkyní žalobce z 20.11.2024 vyplynulo, že mj. žalovaná děkuje za sdělení, že částka 34 304 Kč byla započtena na náklady léčení v roce 2020, částka 32 717 Kč na náklady léčení za 2021 a 31 979 Kč na náklady léčení za 2022. Soud provedl dokazování i dalšími listinami, ty ale nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné další relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění blíže nezmiňuje.
7. Po provedeném dokazování soud dospěl k souhrnnému skutkovému zjištění, dle něhož byla deklarována odpovědnost právní předchůdkyně žalované za poškození zdraví žalobce, což účastníci učinili nesporným.
8. Dále bylo zjištěno, že žalobce není schopen jakékoliv komunikace (na okolní podněty reaguje pouze otočením hlavy, popř. mručením), samoobsluhy včetně přijímání potravy a udržování hygieny, je postižen na horních i dolních končetinách, trpí trvalou duševní poruchou (hlubokou mentální retardací), centrální slepotou a epilepsií, jeho intelektové schopnosti jsou na velmi nízké úrovni (IQ 20), není schopen základního zapojení do společnosti a je plně odkázán na péči druhé osoby, a to i během spánku v noci, kdy je potřeba měnit polohu; možnost zlepšení dle závěrů znalce nebylo možno v budoucnu očekávat. Žalobce je ohrožen infekčními a cévními komplikacemi.
9. Mezi účastníky bylo nesporné, že denní rozsah péče o žalobce činí 15 hod denně. Jeho otec – opatrovník uvedl, že pokud jde o spaní během noci, je třeba měnit jeho polohu v závislosti na jeho potřeby.
10. Dále soud zjistil, že žalobce žádal po žalované náklady na péči za předešlá období, zejm. v řízení vedeném u [Anonymizováno] a [adresa], jehož rozhodnutí bylo ohledně výroku o věci samé potvrzeno odvolacím soudem, následně účastníci uzavřeli dohodu o narovnání s účinností do 31.12.2022. Řízení vedená o náhradu za péči za další období skončila v návaznosti na uzavřenou dohodu o narovnání smírem. Jelikož dohoda nepokrývala náklady na péči na následující období od roku 2023, ani náhradu na léčení, domáhal se žalobce svých nároků žalobou (schválenou opatrovnickým soudem).
11. Oblastní charita [Anonymizováno] účtovala za hodinu práce s klientem od 1.7.2022 částku 135 Kč/hod, Pečovatelská služba [adresa] účtovala dle druhu úkonu pomoc převážně v částce 135 Kč/hod. Od 1.5.2024 charita [Anonymizováno] účtovala za hodinu osobní asistence – domácí péči 155 Kč/hod, pokud klient využil služby v rozsahu větším než 80 hod/měsíc, pak hodinová sazba činila 135 Kč. Od 1.9.2024 pak tyto částky byly navýšeny o 10 Kč, a tedy 165 Kč/hod, při rozsahu větším než 80hod/měsíc pak 145 Kč/hod.
12. V období od ledna 2023 do června 2023 žalobce hospitalizován nebyl, pobíral příspěvek na péči 19 200 Kč měsíčně.
13. Žalovaná na nákladech na péči za období od ledna do března 2023 uhradila žalobci částku v měsíční výši 41 550 Kč odpovídající hodinové sazbě 135 Kč/hod (tzn. 15 hod péče za den dle nesporného tvrzení účastníků x 135 Kč/hod, tj. 2025 Kč/den; za měsíc se jedná o částku (2025 Kč x 30 dní v měsíci) 60 750 Kč, po odečtení příspěvku na péči 19 200 Kč činí výsledná částka 41 550 Kč.
14. Předmětem posouzení v tomto řízení zůstal požadavek žalobce na navýšení hodinové částky na 155 Kč/hod, a tedy doplacení rozdílu mezi tím, co žalobce požaduje, když vychází z měsíční částky 50 550 Kč (155 Kč x 15 hod=2325 Kč/den; 2325 Kč x 30= 69 750 Kč; 69 750 Kč-19 200 Kč= 50 550 Kč) a částky, kterou uhradila žalovaná v měsíční výši 41 550 Kč, tj. 9000 Kč (50 550 Kč -41 550 Kč). Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval úhradu za období od ledna do června 2023, tzn. 6 měsíců, jde o částku 54 000 Kč (6 x 9000 Kč).
15. Při posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení: Podle ust. § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „OZ“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 442 odst. 1. zák. č. 64/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dle odst. 2 téhož ustanovení se škoda hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. Podle ust. § 449 odst. 1 SOZ při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. Podle ust. § 75 zák. č. 108/2006 Sb., za poskytování osobní asistence, pečovatelské služby, hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis. Podle ust. § 5 odst. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění účinném do 31.12.2023 (dále i jako „Vyhláška“), základní činnosti při poskytování osobní asistence se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při použití WC, c) pomoc při zajištění stravy: pomoc při přípravě jídla a pití, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, 2. nákupy a běžné pochůzky, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc a podpora rodině v péči o dítě, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 3. pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. Dle odst. 2 téhož ustanovení maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů činí a) 155 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu nepřevyšujícím 80 hodin měsíčně, b) 135 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně; netrvá-li poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí. Podle ust. § 6 odst. 1 Vyhlášky Základní činnosti při poskytování pečovatelské služby se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, 2. dovoz nebo donáška jídla, 3. pomoc při přípravě jídla a pití, 4. příprava a podání jídla a pití; tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu úkonů podle bodů 3 a 4, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. běžný úklid a údržba domácnosti, 2. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, 3. donáška vody, 4. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení, 5. běžné nákupy a pochůzky, 6. velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, 7. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, 8. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět, 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět. Podle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby činí podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), písm. c) bodech 3 a 4 a písm. d) bodech 1 až 5 a písm. e) 1. 155 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu nepřevyšujícím 80 hodin měsíčně, 2. 135 Kč za hodinu, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně; netrvá-li poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.
16. Ačkoli se žalobce domáhal žalobou nákladů na léčení, předmětem k dnešnímu dni zůstalo posouzení nákladů na péči. Žalobce se domáhal zaplacení hodinové sazby ve výši 155 Kč, žalovaná uznala sazbu v částce 135 Kč/hod.
17. Existence nároku na náhradu nákladů na péči je dovozena výkladem ustanovení o náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s léčením dle § 449 odst. 1 SOZ, což následně potvrdila i judikatura Ústavního soudu (kupř. sp. zn. I ÚS 2224/15, I. ÚS 46/12, I. ÚS 2930/13) i Nejvyšší soud (sp. zn. 31 Cdo 1778/2014). Pokud poškozený ani po podstoupení léčby nedosáhne samostatnosti v péči o svou osobu a domácnost, je nutno vyhledat pomoc třetích osob (z rodinného kruhu či z okruhu osob profesionálních pečovatelů). „Dlouhodobě pak nelze využívat pouze pomoci rodiny, kdy jsou osoby blízké zatíženy péčí o poškozeného, vymyká-li se péče únosnému rozsahu. I v souvislosti s péčí o poškozeného vzniká škoda, která se u osob blízkých může projevovat omezenými možnostmi pracovního uplatnění, sníženým výdělkem, zmenšením časového prostoru pro odpočinek nebo vyšší psychickou a fyzickou únavou. Není žádoucí přenášet břemeno důsledku újmy na zdraví poškozeného v neúměrném rozsahu ze škůdce na osoby poškozenému blízké (nález sp. zn. I. ÚS 870/14).“, což deklaroval i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 664/19.
18. Při úvaze o výši nároku je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. I. ÚS 46/12) i Nejvyššího soudu (sp. zn. 25 Cdo 2127/2006, 25 Cdo 4576/2008, 23 Cdo 312/2010) vhodné využít k ocenění hodnoty ošetřovatelské péče o příbuzného úpravu odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky č. 505/2006 Sb. Současně je však nutné vzít v úvahu, že jde o skutečnou škodu, jejíž výši nemusí vystihnout toliko pouhá aplikace paušální výše odměny dobrovolného pečovatele, tzn. náhrada může být i vyšší, je-li účelná. Zároveň je třeba zohlednit možné sociální dávky, které poškozený ze stejného důvodu pobírá. Stejně je třeba rozhodnutím soudu vytvořit takové prostředí, aby ti, jejichž zdraví bylo poškozeno, mohli důstojně žít.
19. Vzhledem k tomu, jaké činnosti jsou k zajištění péče o žalobce potřebné, lze uvažovat o osobní asistenci, jejíž maximální výše úhrady dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. za hodinu činí 135 Kč (nelze uvažovat o částce 165 Kč za hodinu, když péče o žalobce převyšuje 80hod za měsíc). Za stejnou cenu nabízela úkony osobní asistence charita [právnická osoba] (asistence více než 3 hod v kuse, striktní pracovní doba) účtovala při rozsahu vyšším než 80 hod měsíčně částku 135Kč/hod. Jednalo se o instituce, které jsou bydlišti žalobce nejbližší. Soud vyšel z této částky, jakožto orientačního vodítka a následně užil volnou úvahu ve smyslu ust. § 136 o.s.ř. a přihlédl ke specifikům případu. Vzal zřetel k náročnosti péče – a to jak fyzické (mimořádná fyzická zátěž – jde o dospělého muže ve věku 34 let), psychické (vědomí, že žalobce je ohrožen infekčními a cévními komplikacemi), tak i časové, kdy žalobce (slepý nekomunikující muž trpící epileptickými záchvaty) je naprosto plně odkázán na pomoc pečující osoby po dobu 24 hodin denně, pečující osoba musí být žalobci v nepřetržitém dosahu, dokonce i v noci během spánku. Soud přihlédl i k obtížné komunikaci s opatrovaným. Tyto mimořádné okolnosti soud shledal, že jsou vhodné, aby základní referenční hodinová sazba byla navýšena na částku 145 Kč.
20. Rozsah hodin nutné péče o žalobce nebyl mezi účastníky sporný a činil 15 hod denně. Pokud tedy byla nesporná skutečnost týkající se počtu hodin denní péče o žalobce v rozsahu 15 hod (s přihlédnutím ke skutečnosti, že je nutné být nepřetržitě v blízkosti žalobce), pak denně tato částka činí 2175 Kč (15 hod x 145 Kč). Měsíční částka pak vychází na částku 65 250 Kč, přičemž s ohledem na výše uvedené od této částky soud odečetl příspěvek na péči IV. stupně pro rok 2023 (19 200 Kč), výsledná měsíční částka pak odpovídá 46 050 Kč.
21. Jelikož žalovaná přistoupila na měsíční výši 41 550 Kč (a která byla z její strany uhrazena), zbývá k plné úhradě částka 4500 Kč za měsíc. Je-li žalováno 6 měsíců, k plné úhradě zbývá 27 000 Kč. S ohledem na uvedené soud výrokem I. tuto částku soud přiznal.
22. Uvedená částka 145 Kč/hod dle názoru soudu není s ohledem na výše uvedené ani v extrémní disproporci s referenční částkou 135 Kč/hod. Zbylou část (27 000 Kč) tedy zamítl, jak plyne z výroku II.
23. Nárok na zaplacení úroků z prodlení oprávněnému vzniká již ode dne následujícího poté, co povinného vyzval k plnění, resp. neučiní-li tak, pak mu úroky z prodlení plynou ode dne, kdy byla povinnému doručena žaloba. Soud proto nepřiznal úroky z prodlení z částky 27 000 Kč za období od 2.8.2023 do 2.10.2023 (výrok II. rozsudku), když žaloba (vč. rozšíření návrhu týkající se náhrady nákladů na péči o žalobce za období od ledna do března 2023), kterou nastala splatnost, byla žalované doručena 2.10.2023. Ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení, a proto požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši výrokem I. přiznal.
24. Pokud jde o požadavek na úroky z prodlení z dalšího nároku žalobce týkajícího se náhrady nákladů na péči o žalobce za období od dubna až června 2023, pak žalobce doložil, že žalované byla zaslána výzva ze dne 19.7.2023, pokud žalobce požadoval úroky od 13.9.2023, je jeho nárok na tyto úroky z prodlení oprávněný a v tomto jej, jak plyne z výroku I., přiznal.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu, tak, že přiznal žalobci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 106 298,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 021 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 261 111 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby z 7.6.2023) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 214 761 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (replika z 20.11.2023, změna žaloby z 25.9.2023, vyjádření z 9.10.2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 317 361 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby z 15.8.2024, účast na jednání dne 5.9.2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 115 761 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby z 2510.2024) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 115 761 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 30.1.2025) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 54 000 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby z 13.3.2025, účast na jednání dne 17.3.2025) a z částky 1 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při vyhlášení rozsudku) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 87 850 Kč ve výši 18 448,50 Kč.
26. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce je od soudních poplatků a poplatková povinnost dopadá na žalovanou. Soud vypočetl soudní poplatek z částky, která byla předmětem rozhodnutí dle položky 1.1.b) Sazebníku poplatků.