64 Co 366/2025 - 445

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného], IČO [IČO žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 562 045 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever z 31. 1. 2025, č. j. 8 C 345/2022 - 339 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I a IV potvrzuje.

II. Odvolání žalobkyně proti výroku II a III rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 66 731 k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Krajskému soudu v Plzni náhradu nákladů řízení ve výši 1 419 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně výrokem I označeného rozsudku zamítl žalobu o zaplacení částky 562 045 Kč s úrokem ve výši 12,5 % ročně od 15. 3. 2022 do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně koupila od žalované na základě kupní smlouvy z 24. 11. 2021 vozidlo zn. [Anonymizováno], typ [Anonymizováno] VIN [VIN kód], rok výroby [Anonymizováno], RZ [SPZ] (dále vozidlo) za kupní cenu ve výši 562 045 Kč včetně DPH (zahrnující 4 ks pneumatik zn. Michelin a jejich montáž, výměnu hydraulického čela motoru a poplatek za přehlášení vozidla). V kupní smlouvě je vozidlo popsáno jako nadměrně opotřebené s nájezdem 345 184 km. Žalobkyně vozidlo převzala od žalovaného 2. 12. 2021 prostřednictvím jejího zaměstnance [jméno FO], který je partnerem jednatelky, a tehdejšího řidiče [jméno FO]. Podle tvrzení žalobkyně se na vozidle již 8. 12. 2021 projevila vada spočívající v nízké účinností katalyzátoru, kdy se rozsvítila oranžová kontrolka, vozidlo přešlo do nouzového režimu a bylo schopno jet max. 50-70 km. V [právnická osoba] sídlem [adresa] (dále [právnická osoba]), který pro žalobkyni provádí opravy vozidel, bylo v prosinci 2021 na diagnostice zjištěno, že závada je dlouhodobějšího charakteru, a v lednu 2022 bylo zjištěno, že filtr pevných částic - [Anonymizováno] (dále také filtr DPF či filtr) je rozbitý, prasklý a jeho oprava byla oceněna na cca 197 000 Kč bez DPH. Žalobkyně o vadě filtru informovala žalovaného, který ji vyloučil s tím, že byl vyčištěný, a později přestal komunikovat. Žalobkyně dopisem z 16. 2. 2022, doručeným žalovanému 7. 3. 2022, od kupní smlouvy odstoupila z důvodu existence skryté vady spočívající ve zničeném filtru pevných částic s puklým jádrem, a žádala o vrácení kupní ceny do sedmi dnů.

2. Po právní stránce soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně porušení povinnosti žalovaným z kupní smlouvy podle § 2099 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), zakládající její právo na odstoupení od smlouvy podle § 2002 odst. 1 o. z. z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy, neprokázala. Žádný z důkazů, k nimž se řadí kromě důkazů listinných výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO] a znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z 10. 4. 2024, neprokazuje, že vozidlo mělo v okamžiku jeho převzetí žalobkyní 2. 12. 2021 (§ 2100 o. z.) skrytou vadu spočívající ve zničeném filtru DPF s puklým jádrem. Tuto skutečnost naopak vyvrací protokol o měření emisí z 1. 12. 2021 č. CZ-440709-21-12-0022, při které nebyla nefunkčnost filtru DPF zjištěna, ve spojení se znaleckým posudkem a výpovědí znalce při jednání, který uvedl, že při existenci mechanické vady filtru DPF, kterou zjistil při prohlídce, by vozidlo nemělo projít emisní kontrolou. Pokud byl v době emisní zkoušky již filtr DPF prasklý, projevilo by se to podle znalce ve zvýšeném množství škodlivých emisních látek, které se při kontrole zjišťují, výsledek měření emisí by byl nevyhovující a vozidlo by měřením emisí neprošlo.

3. V situaci, kdy žalobkyně v řízení netvrdila, že žalovaný převzal při uzavření kupní smlouvy záruku za funkčnost filtru DPF po dobu jednoho roku či ujetí 100 000 km podle záručního listu z 10. 11. 2021 vystaveného společností [Anonymizováno]. (dále [Anonymizováno]), ale pouze uváděla, že jí žalovaný sdělil, že filtr je v záruce a že záruční list jí předá, soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný za prohlášení [Anonymizováno] neodpovídá. Na vyjádření žalovaného k filtru DPF by bylo možno pohlížet podle § 1917 věta druhá o. z. jen jako na vymíněnou vlastnost vozidla. Protože ale vada filtru DPF v době převzetí vozidla žalobkyní nebyla prokázána, nenese žalovaný odpovědnost za vadu předmětu koupě, která se s ohledem na stáří a opotřebení vozidla vyskytla krátce po jeho převzetí žalobkyní. Odstoupení žalobkyně z 16. 2. 2022 od kupní smlouvy proto není platným právním jednáním a žalobkyni nárok na vrácení kupní ceny nevznikl. Za nadbytečné soud prvního stupně považoval provádět žalobkyní navržené dokazování revizním znaleckým posudkem. Odkázal na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výpověď při jednání, který při prohlídce vozidla v březnu 2024 sice shledal mechanicky poškozenou vložku filtru DPF, zároveň však uvedl, že v současné době již není možné určit, co toto poškození způsobilo a zda tato vada existovalo ke dni 2. 12. 2021. Stejně tak nelze podle znalce určit, zda na vozidle, zejména v jeho motorové soustavě, jsou jiné závady, které mohly toto poškození filtru DPF způsobit.

4. Výrokem IV rozsudku soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o nákladech řízení a úspěšnému žalovanému přiznal jejich plnou náhradu ve výši 171 833,14 Kč, sestávající z nákladů právního zastoupení za 11 specifikovaných úkonů právní služby po 10 580 Kč, 11 režijních paušálů po 300 Kč, cestovného zástupce osobním autem z [Anonymizováno] do [adresa] k místnímu šetření znalce v [právnická osoba] ve výši 2 404 Kč, náhrady za ztrátu času cestou za 8 půlhodin po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), a dále z částky 23 143,50 Kč zaplacené za znalecký posudek, s navýšením o 21 % DPH ve výši 48 014 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Výrokem II a III rozsudku rozhodl o vrácení částky 1 856,50 Kč žalobkyni a žalovanému z jimi zaplacených záloh na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 25 000 Kč, ze které byla na úhradu znalečného vyčerpána částka 46 287 Kč.

5. Proti rozsudku se žalobkyně včas odvolala. Namítla nesprávná skutková zjištění soudem prvního stupně, který neprovedl jí navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností, a nesprávně právně věc posoudil. Přebral pouze obranu žalovaného, čímž porušil zásadu nestrannosti. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný jí prodal vozidlo se skrytou vadou filtru DPF, která se projevila brzy po jeho převzetí. Přestože věděl, že vozidlo má s filtrem DPF problém, před podpisem smlouvy ji před svědkem [jméno FO] ujistil, že s ním najede minimálně 100 000 km nebo jej bude užívat jeden rok, což pak potvrdil i tím, že jí poslal protokol o čištění filtru DPF vystavený [Anonymizováno]. To však podle ní neznamená postoupení záruky, neboť pokud by to měl v úmyslu, zakomponoval by to do kupní smlouvy. Ve smluvním vztahu k [Anonymizováno] tedy byl nadále žalovaný, který si čištění objednal a zaplatil, a proto s ní tato společnost odmítla věc řešit. Záruku přijala v dobré víře od žalovaného, který proklamoval, že filtr DPF je vyčištěný a že s ním najede 100 000 km, což v řízení nepopřel a nikdy také nezpochybnil výpověď svědka [jméno FO], a sám odmítl vypovídat. Závěr soudu prvního stupně, že záruka za filtr DPF nebyla žalovaným převzata, proto není správný, neboť nepřihlédl k předsmluvnímu jednání a nezabýval se skutečnou vůlí účastníků. Rozhodnutí založil pouze na znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který je však špatně zpracován, neboť znalec se jasné odpovědi alibisticky a účelově vyhýbal. Přestože předložila stanovisko jiného znalce s dostatečnou kvalifikací - [tituly před jménem] [právnická osoba] [tituly za jménem] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], který závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyvrátil, soud prvního stupně její návrh na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem bezdůvodně odmítl. Stanovisko znalce, že když vozidlo projde přes měření emisí, tak je filtr DPF v okamžiku měření v pořádku, přitom vyvrací protokol o měření emisí z 10. 4. 2025 a fotografie a videozáznam zachycující postup pracovníků [právnická osoba], kteří na její žádost do vozidla vrátili poškozený filtr DPF a vozidlo převezli na STK, kde prošlo kontrolou emisí. Přestože filtr DPF je neopravitelný a nepoužitelný pro běžný provoz, z fotografie pořízené při místním šetření za účasti právního zástupce žalovaného je zřejmé, že je celý a že není rozřezaný, jak se žalovaný snaží namluvit. V tomto stavu byl také před měřením vrácen do vozidla. Toto podle ní dokládá, že vozidlo mělo vadu filtru DPF už před jeho předáním, a že kontrola emisí provedená 1. 12. 2021 nemohla vadu odhalit. V situaci, kdy předmět plnění nesplňoval to, co žalovaný slíbil, měla pro odstoupení od kupní smlouvy vážný důvod. Soud prvního stupně v rozporu s těmito fakty a právními předpisy věc nesprávně posoudil, a navíc přiznal znalci za jeho nekvalitní práci odměnu.

6. V doplnění odvolání žalobkyně odkázala na odborné stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] z 24. 10. 2025, podle kterého jednoznačně prokázaná vada vozidla spočívá v popraskaném filtru DPF po jeho čištění. Ostatní součástky, jako je EGR ventil, turbodmychadlo, čidlo diferenčního tlaku, vstřiky, byly buď vyměněny nebo překontrolovány a závada či chybná funkce nebyla v jejich případě zjištěna. Ani [právnická osoba] při diagnostice závadu v jiné součástce neshledal a svědek [jméno FO] při svém výslechu konstatoval, že před prodejem sice mohl být filtr DPF poškozený v návaznosti na jiné součástky, ty ale pak byly opraveny, proto nemohly druhé poškození způsobit. Podle uvedeného odborníka také pokud byla na motoru jiná závada, která vyústila v poškození filtru DPF po prodeji vozidla, tak existovala už při jeho prodeji.

7. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku a se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně se ztotožnil. Jím předložené listinné důkazy prokazují, že v době předcházející předání bylo vozidla v pořádku a prosto vad včetně filtru DPF. Soud prvního stupně podle něj hodnotil nestranně provedené důkazy včetně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který provedl osobní prohlídku vozidla, a své závěry při výslechu obhájil. Pokud žalobkyně jeho závěry zpochybňuje s tím, že se znalec vyhýbat jasné odpovědi, ve skutečnosti mu má za zlé, že neodpověděl tak, jak si přála. Znalec přitom na dotaz, zda byl filtr DPF ke dni 2. 12. 2021 prasklý, jednoznačně odpověděl tak, jak mu jeho vědomosti, zkušenosti a okolnosti případu umožňovaly, tedy že to v současné době nelze určit. Žalobkyně znalci podsouvá, že měl tvrdil, že pokud vozidlo prošlo přes měření emisí, tak v tomto okamžiku bylo jádro filtru v pořádku. Ve skutečnosti ale znalec uvedl, že při prohlídce se nepozná, zda filtr DPF je prasklý. To, že je omezena jeho průchodnost a že nefunguje správně se projeví zvýšeným množstvím škodlivých emisních látek, které se při kontrole zjišťují. Vozidlo s prasklým filtrem DPF by proto podle znalce nemělo emisní kontrolou projít. Jestliže nyní byl v [právnická osoba] vrácen do vozidla poškozený filtr, DPF vozidlo bylo převezeno na STK, kde 10. 4. 2025 prošlo emisní kontrolou, jedná se podle něj o svévolný, neobjektivní a netransparentní postup žalobkyně, neboť nelze vyloučit, že se s filtrem DPF manipulovalo. Je také otázkou, zda do vozidla byl skutečně vložen vadný filtr DPF, neboť svědek [jméno FO] uvedl, že se u něj filtr DPF vymontoval a poslal společnosti [právnická osoba]. ke zjištění závady, odkud mu volali, že aby mohli zjistit příčinu vady, tak filtr DPF rozřízli. V situaci, kdy filtr má uvnitř keramiku, tak po tomto zásahu už nebyl použitelný. Pokud tedy společnost [právnická osoba]. v únoru 2021 filtr DPF rozřízla, je podle něj nemožné, aby byl totožný filtr v dubnu 2025 vrácen do vozidla.

8. Žalovaný se dále ohradil proti tvrzení žalobkyně, že závada ve filtru DPF spočívá výhradně ve filtru samotném, neboť jej vyvrací výpověď svědka [jméno FO], který připustil, že vadu filtru DPF mohlo zapříčinit poškození zcela odlišné součástky. Zda tomu tak bylo, jaká to byla součástka, nebo zda je vada skutečně v samotném DPF filtru, však žalobkyně neprokázala. Její nárok zůstal pouze v rovině tvrzení, které doplnila o obecné technické pasáže týkající se regenerace filtru, obvyklých příčin poškození atd., což je pro posouzení věci nerozhodné. Vyjádření [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], na které žalobkyně stále odkazuje, a které má podle ní zpochybňovat závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], nemá žádnou důkazní sílu, neboť se nejedná o znalecký posudek a na rozdíl od znalce neměl [tituly před jménem] [jméno FO] kompletní spisový materiál a neprovedl osobní prohlídku vozidla.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně řízení, které mu předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalobkyně uvedené v odvolání a jeho doplněních, a vyjádření žalovaného, a po zopakování důkazu znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a svědeckou výpovědí [jméno FO] a po doplnění dokazování odborným stanoviskem [tituly před jménem] [právnická osoba] z 24. 10. 2025 a sdělením [právnická osoba] z 25. 9. 2025, a svědeckou výpovědí [jméno FO], dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. To, že žalobkyně má oproti soudu prvního stupně na věc jiný názor, nečiní její odvolání opodstatněným.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí a vyvodil z nich správné skutkové, a s výjimkou níže uvedenou, také správné právní závěry. Podle obsahu spisu účastníci řízení uzavřeli 24. 11. 2021 platnou kupní smlouvu v souladu s § 2079 odst. 1 o. z., na základě které žalovaný prodal žalobkyni předmětné vozidlo s nájezdem 345 000 km, za dohodnutou kupní cenu 440 000 Kč bez DPH, kterou žalobkyně spolu s dalšími položkami žalovanému zaplatila ve výši 562 045 Kč. V situaci, kdy smlouvu uzavřeli dva podnikatelské subjekty, je námitka žalobkyně poukazující na její slabší postavení v rámci smluvního vztahu nedůvodná. Kupní smlouva obsahuje prohlášení žalobkyně, že byla podrobně seznámena s technickým stavem vozidla, který odpovídá jeho stáří, poškození a nadměrnému opotřebení a souhlasí s ním, a že byla provedena zkušební jízda, a prohlášení žalovaného, že mu nejsou známé žádné skryté vady vozidla, vyjma jeho nadměrného opotřebení a poškození. Před uzavřením kupní smlouvy žalovaný zajistil vyčištění filtru DPF u společnosti [Anonymizováno], která se v záručním listu z 10. 11. 2021 zaručila za ujetí 100 000 km či jednoho roku provozu a zároveň doporučila provést kontrolu vstřiků, EGR ventilu, turbodmychadla a čidla diferenčního tlaku. Kontrolu a servis vozidla související s chodem motoru a spalováním směsi žalovaný zajistil ve specializovaném autoservisu [právnická osoba], kde po diagnostice, při které byla zjištěna závada na snímači teploty DPF a lambda sondy, byla provedena „kontrola sání motoru, EGR ventilu, DPF filtru, výměna lambda sondy a snímače teploty“. Toto plnění bylo žalovanému vyfakturované 19. 11. 2021 ve výši 45 442 Kč včetně DPH. Jak soud prvního stupně správně poukázal, nebyla tehdy provedena kontrola vstřiků, kterou v záručním listu doporučila [Anonymizováno]. Žalovaný rovněž nechal 1. 12. 2021 na [právnická osoba], [adresa] provést technickou prohlídku vozidla, při které byla zjištěna jeho lehká závada spočívající v povrchové korozi rámu nemající vliv na pevnost jeho konstrukce. Zároveň bylo provedeno měření emisí, při kterém nebyly shledány závady. Vozidlo za žalobkyni převzal 2. 12. 2021 její zaměstnanec [jméno FO] za přítomnosti tehdejšího řidiče [jméno FO] a téhož dne bylo vozidlo přepsáno v registru vozidel na žalobkyni.

11. Podle § 2099 odst. 1 věta první o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096.

12. Podle § 2095 o. z., prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Podle § 2161 odst. 1 o. z., prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

14. Mezi účastníky byla spornou otázka, zda žalovaný žalobkyni prodal vozidlo s prasklým filtrem pevných částic či nikoli, jinými slovy, zda ke dni 2. 12. 2021, kdy žalobkyně vozidlo převzala, mělo vozidlo vlastnosti, které si strany ujednaly, popř. vlastnosti, ke kterým se vozidlo obvykle používá. V případě prodeje vozidla s prasklým filtrem DPF by se nepochybně jednalo o vadu z důvodu absence obvyklých vlastností, které má mít každé vozidlo, tedy i to ojeté (pokud by si strany neujednaly, že předmětem prodeje je vozidlo s prasklým filtrem DPF). Tuto otázku soud prvního stupně vyřešil v neprospěch žalobkyně se závěrem, že žalobkyně nic takového neprokázala a další dokazování by vedlo jen ke zbytečnému prodlužování řízení. S tímto právním posouzením se odvolací soud ztotožňuje, neboť plyne z provedených důkazů.

15. Výpovědi svědka [jméno FO] a [jméno FO] sice prokazují tvrzení žalobkyně, že po prodeji „vozidlo začalo zlobit“. [jméno FO] před soudem prvního stupně popisoval problémy s vozidlem po jeho převzetí od žalovaného tak, zpáteční cesta do sídla žalobkyně v [Anonymizováno] vzdáleného asi 100 km proběhla v pořádku. Situace se ale změnila hned v první polovině prosince 2021 při první delší cestě do [adresa], kdy se vozidlo opakovaně dostalo to nouzového režimu indikovaného kontrolkou na panelu řidiče a jelo rychlostí max. 60 km/h a motor měl maximálně 2 000 otáček. Nouzový stav zmizel někdy poté, co se vozidlo nechalo vychladnout. Dvakrát v prosinci 2021 s ním byli v [právnická osoba], kde se na diagnostice vozidlo vyresetovalo a chyba smazala. Když ale při třetí a poslední delší cestě do [Anonymizováno] se vozidlo dostalo zhruba 20x do nouzového stavu, odvezli jej do [právnická osoba]. Po cca týdnu mu pan [jméno FO] volal, že filtr DPF poslal na analýzu do [adresa], odkud mu bylo sděleno, že jeho jádro je puklé, že filtr DPF musí být vyměněn a tuto opravu odhadl na cca 200 000 Kč. Obdobně popisoval událost jednatel [právnická osoba] [jméno FO], který uvedl, že v prosinci 2021 mu pan [jméno FO] volal, že vozidlo ztratilo výkon a rozsvítila se kontrolka na palubní desce, a když pak s ním přijeli, diagnostika odhalila, že by se mohlo jednat o závadu filtru DPF. Protože při kontrole elektroinstalace nic nezjistili, diagnostiku vymazali a panu [jméno FO] sdělili, že k indikaci vady na palubní desce občas dochází a že bude vhodné vozidlo projet na delší trase. Situace se po týdnu opakovala, pan [jméno FO] mu navíc předložil nějaký doklad o čištění filtru, z čehož usoudil, že v minulosti s ním byl problém. Druhou diagnostiku, při které byla zjištěna vada filtru DPF, provedli kolem vánoc 2021 a po ní panu [jméno FO] poradil, aby nechal vůz důkladněji prohlédnout, neboť pokud špatně funguje třeba turbo, vstřiky, EGR ventil, tak se to projeví právě na filtru DPF. Protože ale vozidlo bylo tehdy naložené, opět jen vymazali informace z diagnostiky, aby s ním mohli odjet. K hloubkové kontrole pak bylo vozidlo přistaveno v polovině ledna 2022. Tehdy filtr DPF demontovali a poslali do firmy [právnická osoba]., sídlem [právnická osoba], která se zabývá čistěním, renovací a opravami filtrů DPF suchou cestou - pod vysokým tlakem. Svědek podotkl, že čistění filtru mokrou cestou (kterou provedla společnost [Anonymizováno][Anonymizováno][právnická osoba]. [Anonymizováno]) neuznává, neboť pokud se pak filtr dostatečně nevysuší a namontuje se do vozidla, tak v důsledku tlaku a vysoké teploty může prasknout. Asi po týdnu mu odtud volali, že filtr DPF je vyhořelý a prasklý a aby zjistili příčinu závady, rozřízli jej, takže již není opravitelný. Stejně tak z písemného sdělení [právnická osoba] z ledna 2022 s přiloženou fotografií DPF plyne, že po demontáži filtru DPF bylo zjištěno jeho dysfunkční puklé jádro z důvodu zahoření (není známa příčina), proto je třeba jej vyměnit a provést kontrolu zejména vstřiků, EGR ventilu, turbodmychadla, snímače tlaku DPF, což by si včetně potřebného materiálu vyžádalo 197 264 Kč včetně DPH. Podle protokolu [právnická osoba]. ([Anonymizováno]) [právnická osoba] v polovině ledna 2022 bylo po demontáži filtru DPF zjištěno, že je vyhořelý a prasklý dysfunkční, jádro je zahořelé vlivem (olej/nafta/chemie), a oboustranně propustné, a proto „nečištěno“.

16. Přestože všechny tyto důkazy ve shodě se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který v březnu 2024 provedl prohlídku vozidla, prokazují vadný filtr DPF (znalec uvádí manuální poškození jádra, zpráva z [právnická osoba] a protokol [právnická osoba] zmiňuje dysfunkční, puklé jádro), ze žádného z nich nelze dovodit, že vada na vozidle existovala k rozhodnému dni 2. 12. 2021.

17. Námitky žalobkyně zpochybňující nestrannost soudu prvního stupně odvolací soud nepovažuje za důvodné, neboť nic takového ze spisu a protokolů zachycujících průběh jednání nelze dovodit. Soud prvního stupně uvedl, o které důkazy opřel svůj závěr, že vozidlo ke dni 2. 12. 2021 nemohlo mít prasklý filtr DPF, a to bez ohledu na přesvědčení žalobkyně o opaku. Vysvětlil, proč za stěžejní považuje znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a protokol o měření emisí na STK z 1. 12. 2021. Ve shodě se znalcem a odkazem na jeho závěry rovněž vysvětlil, z jakého důvodu považuje další dokazování, resp. revizní znalecký posudek, za zbytečný. Stručně řečeno je to proto, že vzhledem k době odstavení vozidla v [právnická osoba] v lednu 2022 došlo k degradaci kapalin, brzdové soustavy, tlumičů, apod. I pokud by tedy bylo vozidlo v autorizovaném servisu zprovozněno, tzn. došlo k výměně kapalin a k výměně či dobití akumulátoru, příčinu tehdejšího manuálního poškození filtru DPF by již nebylo možné zjistit. Pokud se vozidlo dostává opakovaně do nouzového stavu, příčin může být podle znalce více. Tato vada totiž může spočívat nejen ve filtru DPF samotném, ale mohly ji způsobit mimo jiné vadné vstřikovače (které nebyly v [právnická osoba] přes doporučení [Anonymizováno] měněny), a které mají přímý vliv na spalování směsi [právnická osoba], výfukové potrubí a zanesení DPF. K poškození trysky však také mohlo podle znalce dojít použitím špatného paliva. Zjišťovat technický stav vstřikovačů v roce 2024 (resp. v současnosti), již nemá žádnou vypovídací hodnotu, neboť nejen motorová nafta a oleje, ale i samotné vstřikovače nepoužíváním degradují, a proto nelze jejich stav a stav filtru DPF k 2. 12. 2021 prokázat. Podle znalce by se původ závady dal zjistit pouze pokud by se do cca jednoho měsíce od odstavení vozidla provedla kontrola paliva, oleje a vstřikovačů.

18. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně a na rozdíl od žalobkyně považuje znalecký posudek založený na logických závěrech spolu s výpovědí znalce při jednání za přesvědčivý a další dokazování, které by navíc bylo v rozporu s koncentrací řízení, za zbytečné.

19. Pokud jde o vyjádření [tituly před jménem] [právnická osoba] [Anonymizováno] [adresa], který podrobil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ostré kritice s tím, že znalec se měl pokusit zjistit důvod většího množství olejové náplně [právnická osoba], odebrat vzorek, provést analýzu zejména nafty v olejové náplni, která mohla ukázat na jinou závadu, např. vstřikovačů, a v tom případě by závada filtru DPF byla sekundární, a rovněž měl zjistit, zda v období mezi čištěním filtru DPF a zjištěním jeho prasklého jádra byla měněna náplň, což by svědčilo o vadě filtru DPF, nelze ani z něj rovněž dovodit žalobkyní prosazovaný názor, že vozidlo mělo vadný filtr DPF už ke dni, kdy vozidlo převzala. [tituly před jménem] [jméno FO] přitom již v rámci své výpovědi přesvědčivě vysvětlil nesprávnost argumentů [tituly před jménem] [jméno FO], tedy že zjištění, k nimž by uvedeným postupem dospěl v roce 2024, by neměla žádnou vypovídací hodnotu k předmětnému období. Správně také poukázal na jeho nedostačenou odbornou kvalifikaci.

20. Podle § 2113 odst. 1 o. z. ve znění do 6. 1. 2023 záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.

21. Podle § 2114 odst. 1 o. z. zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci.

22. Soud prvního stupně se otázkou převzetí záruky žalovaným za jakost filtru DPF ve smyslu citovaného § 2113 a násl. o. z. nezabýval, neboť podle něj žalobkyně nic takového v řízení netvrdila. Přitom pominul, že žalobkyně už v žalobě uvedla, že „o tom, že bude moci vozidlo minimálně dalších 12 měsíců, resp. dalších 100 000 km používat, byla ujištěna žalovaným v podobě záručního listu“. V průběhu řízení pak žalobkyně doplnila, že žalovaný ji opakovaně osobně ujišťoval před svědky, že za filtr pevných částic ručí. V doplnění odvolání pak žalobkyně poukázala na to, že žalovaný je odborná osoba běžně obchodující s ojetými vozy, který jí k podpisu předložil vyplněnou a pro něj výhodnou typizovanou smlouvu, kde účelově bylo vypuštěno prohlášení prodávajícího a bylo obsaženo pouze prohlášení kupujícího. Jak později zjistila, podobným způsobem postupoval i v jiných případech, kdy v rámci podnikatelské činnosti prodal ojeté vozidlo, které nemělo jím deklarované vlastnosti, a podobně poškozených je vícero osob. Sliby a prohlášení žalovaný činí pouze ústně a předpokládá, že protistrana je nebude schopna prokázat. U ní však narazil, neboť u jeho prohlášení, kdy se zaručoval, že filtr DPF je vyčištěný a že s ním najede 100 000 km nebo jeho rok provozu, byly dvě osoby. Kromě svědka [jméno FO] to byl její řidič [jméno FO], který u ní už nepracuje, a proto nemá žádný důvod uvádět něco jiného než pravdu samotnou. Spekulace žalovaného o nedůvěryhodnosti svědka vzhledem k jeho vztahu s jednatelkou společnosti je tím bezpředmětná.

23. Naproti tomu žalovaný poskytnutí záruky za filtr DPF před [jméno FO] a tehdejším řidičem žalobkyně jednoznačně odmítl. Poukázal na to, že důkaz „sdělením řidiče vozidla“ byl učiněn bez řádného žalobního tvrzení a že [jméno FO] jako partner jednatelky má se žalobkyní shodný zájem na výsledku řízení. On tehdy [jméno FO] pouze sdělil, že na filtr DPF existuje záruka vystavená společností [Anonymizováno], a protože ji neměl u sebe, slíbil, že záruční list žalobkyni zašle dodatečně, což také udělal. Záruční list se přitom vztahoval k čištěnému DPF filtru v konkrétním vozidle, a nikoliv k jeho osobě. Byl mu dán do dispozice jako vlastníku vozidla a objednateli čištění, a protože pak vozidlo prodal žalobkyni, předal jí i záruční list. Žalobkyně proto byla oprávněna domáhat se nároku vůči čistící společnosti, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2214/2017. Žádné prohlášení o poskytnutí záruky za jakost filtru DPF neučinil, a to z několika racionálních důvodů. Předmětem koupě bylo vozidlo, které mělo již relativně velmi vysoký nájezd kilometrů a bylo dost opotřebované. U takového vozidla lze rozumně očekávat, že může dojít k poškození různých komponentů zapříčiněnému opotřebením. Bylo by proto nelogické, aby se zaručoval za jakost takové věci. Pokud by se okolnosti odehrály tak, jak tvrdí žalobkyně, tedy že se zaručil za to, že vozidlo určitě ujede dalších 100 000 km, tak by poskytl záruku za jakost celého vozidla, a nikoliv jen jedné součástky, ke které navíc existovala záruka společnosti [Anonymizováno]. Jestliže by hodlal nějakou záruku poskytnout, učinil by to vydáním listinného záručního listu a je absurdní, aby tak zásadní záležitost řešil jen jakýmsi vyslovením mezi řečí. K tomu podotkl, že provozuje autodopravu/spedici a není odborníkem v oblasti servisu motorových vozidel. I z toho důvodu si nechává svá vozidla servisovat u certifikovaného servisu [právnická osoba] sídlem v [Anonymizováno]. I z toho důvodu je nemyslitelné, aby se jako osoba neznalá v dílech a komponentech vozidla, jejich funkčnosti a životnosti, zavazoval za stav jednoho konkrétního dílu.

24. Odvolací soud po poučení žalobkyně o povinnosti prokázat její tvrzení o žalovaným poskytnuté záruce na filtr DPF, doplnil dokazování v souladu s § 213a odst. 1 ve spojení s § 213 odst. 4 o. s. ř. o jí navržené důkazy. Zopakoval výpověď [jméno FO], vůči kterému se měl žalovaný zavazovat, a doplnil dokazování o svědeckou výpověď tehdejšího řidiče žalobkyně [jméno FO], neboť v rozporu s § 126 o. s. ř. by bylo vycházet pouze ze žalobkyní předloženého „čestného prohlášení“. Provedl také listinné důkazy – doplňující vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] a [právnická osoba] z roku 2025. Ze žádného z nich, a to kromě svědecké výpovědi [jméno FO], se však nedá dovodit, že žalovaný převzal záruku za jakost filtru DPF. [jméno FO] ve shodě s tvrzením žalobkyně popisoval jednání se žalovaným tak, že se zaručoval, že filtr pevných částic vydrží 100 000 km nebo jeden rok. Certifikát o filtru slíbil poslat dodatečně a slíbil, že záruku na filtr dá do kupní smlouvy. Na jeho dotaz, co se stane, když filtr nevydrží, mu žalovaný opáčil, že ten filtr to prostě vydrží. Později se u žalobkyně nějak přehlédlo, že v kupní smlouvě zmínka o záruce chybí. Když pak volal do [Anonymizováno] kvůli poškozenému DPF, řekli mu, že mají smluvní vztah s prodávajícím vozidla a že to není jejich věc. Třebaže tento svědek existenci záruky potvrzoval, nedokázal vysvětlit, k jakému plnění vůči žalobkyni nad rámec zákonných práv z vadného plnění, se měl žalovaný v rámci záruky zavazovat.

25. Bývalý řidič žalobkyně [jméno FO] na rozdíl od toho, co uvedl, resp. podepsal, v čestném prohlášení z 25. 9. 2025, kde stejně jako [jméno FO] jednoznačně potvrzoval převzetí záruky žalovaným, v rámci svědecké výpovědi uvedl, že si na události z konce roku 2021 již nevzpomíná. Nevybavuje si tedy, zda tehdy při převzetí vozidla byla řeč o filtru DPF, je to však podle něj možné. K okolnostem sepisu čestného prohlášení svědek uvedl, že se o filtru DPF zřejmě mluvilo v [Anonymizováno], kdy „dávali s paní jednatelkou text čestného prohlášení dohromady“. Ze spontánní výpovědi svědka a jeho upřímné odpovědi plyne pouze to, že žalobkyně se snažila tento důkaz ovlivnit tak, aby vyzněl na podporu jejího tvrzení. Protože ani z jí předloženého sdělení [právnická osoba] z 25. 9. 2025 a vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] z 24. 10. 2025, nelze žádné závěry ohledně údajné záruky žalovaného učinit, odvolací soud uzavírá, že žalobkyně tvrzení o převzetí záruky žalovaným za filtr DPF neprokázala.

26. Na závěr je třeba poukázat na to, že nikoli žalovaný, jehož tvrzení bylo po celou dobu konstantní, ale žalobkyně si ve svých podáních protiřečí a jí navržené důkazy buď její tvrzení neprokazují, či je dokonce vyvrací, popř. se jedná o důkazy žalobkyní zinscenované tak, aby její tvrzení prokázaly. To platí nejen v případě zmíněného čestného prohlášení [jméno FO] připraveného jednatelkou žalobkyně, který v rámci svědecké výpovědi převzetí záruky žalovaným nepotvrdil. Stejně nehodnověrným důkazem se jeví protokol o měření emisí z 10. 4. 2025 a fotografie a videozáznam zachycující postup pracovníků [právnická osoba], kteří do vozidla měli vrátit filtr DPF a vozidlo převézt na STK. I při odhlédnutí od toho, že se v odvolacím řízení jedná podle § 205a o.s.ř. o nepřípustnou tzv. novotu, neboť žalobkyni nic nebránilo navrhnout provedení tohoto důkazu před soudem prvního stupně při dodržení jeho objektivity za účasti znalce a obou sporných stran. To, že k jeho provedení žalobkyně přistoupila bez jejich účasti, naznačuje žalovaným namítanou možnou manipulaci s filtrem DPF. Stejně tak lze souhlasit se žalovaným poukazujícím na výpověď svědka [jméno FO], který jednoznačně hovořil o rozříznutí filtru DPF ve společnosti [právnická osoba]., přitom ten samý filtr DPF měl být vložen o dva roky později již jako neporušený zpět do vozidla a projít měřením emisí. Bez jakéhokoli vysvětlení tak žalobkyně výpověď svědka zpochybnila odkazem na fotografii pořízenou při místním šetření za účasti právního zástupce žalovaného, podle které filtr DPF nenese žádné stopy po rozřezání. V neposlední řadě se k protichůdným tvrzením žalobkyně rozporným s jí označenými důkazy řadí protokol o čištění a renovaci filtru DPF z 2. 1. 2022, kterým žalobkyně prokazovala jeho prasklé jádro, a který po upozornění znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že se vztahuje ke zcela jinému vozidlu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [VIN kód] a DPF filtru č. [hodnota], žalobkyně obratem nahradila protokolem k předmětnému vozidlu [Anonymizováno] [VIN kód] a filtru č. [hodnota]. Výpověď svědka [jméno FO] je rovněž nevěrohodná, a to vzhledem k jeho poměru k žalobkyni a i s ohledem na to, že žalobkyně v průěbhu řízení projevila ochotu ovlivnit vyjádření jiných osob k věci ve svůj prospěch (viz výše výpovcěď svědka [jméno FO]).

27. Pokud soud prvního stupně za popsané situace žalobu výrokem I rozsudku zamítl, odvolací soud jeho rozhodnutí jako věcně správné včetně správného nákladového výroku IV podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Odvolání žalobkyně proti výroku II a III rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o vrácení nevyčerpané části zálohy složené účastníky na náklady znaleckého posudku, odvolací soud podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

28. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada právního zastoupení za pět úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání u odvolacího soudu 9. 9. 2025 a 25. 11. 2025, doplnění tvrzení z 23. 9. 2025 a replika k vyjádření žalobkyně z 8. 10. 2025) po 10 580 Kč podle § 7, bod 5 a § 11 odst. 1 písm. d, g, AT, pět režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhrada za 21 % DPH ve výši 11 581 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

29. Podle § 148 o. s. ř. odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení vzniklých státu v důsledku svědečného vyplaceného [jméno FO].

Poučení