67 C 75/2021-166

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozen [datum] bytem [adresa] b) [celé jméno žalobce], narozen [datum] bytem [adresa], oba zastoupeni JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupené JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [název vedlejší účastnice], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení částky 92 512 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky u žalobce a) ve výši 2 652,4 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a u žalobce b) co do částky 1 326,1 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně u žalobce a) z částky 59 022,27 Kč od [datum] do [datum] a u žalobce b) úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 29 511,12 Kč ode dne [datum] do [datum], částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 59 022,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 29 511,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastník na její straně jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 58 115,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce a) JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na její straně jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 40 691,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce b) JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění pozdějších podáních, se žalobci domáhali vydání bezdůvodného obohacení v souhrnné výši 92 512 Kč s příslušenstvím po Městské části [obec a číslo] (jako žalované). [příjmení] upravili s ohledem na jeho určitost a vykonatelnost podáním ze dne [datum] tak, že žalobce a) požadoval zaplacení částky 61 675 Kč s příslušenstvím a žalobce b) částku ve výši 30 837 Kč s příslušenstvím. Počátek prodlení stanovili k [datum] s odkazem na zaslanou předžalobní výzvu žalované – Městské části [obec a číslo]. Žalobci argumentovali tím, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 360 m2 zapsaného na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] vedeném u Katastrálního úřadu pro hl.m. [část Prahy], přičemž spoluvlastnický podíl žalobce a) činí id. 2/3 a žalobce b) id. 1/3. Předmětný pozemek žalobci nabyli v rámci restituce na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobci dále argumentovali tím, že předmětný pozemek je minimálně od roku 2004 užíván Městskou částí [obec a číslo] jako místní komunikace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, aniž by k tomuto užívání [název vedlejší účastnice] disponovala jakýmkoliv právním titulem či smluvním ujednáním se žalobci. Tím dochází z její strany k zásahu do vlastnických práv žalobců a k bezdůvodnému obohacení. V podání ze dne [datum] žalobci oproti skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě začali tvrdit, že předmětný pozemek není užíván jako místní komunikace, ale jako účelová komunikace ve smyslu § 7 odstavec 1 citovaného zákona. Po odstranění rozporu ve svých tvrzeních setrvali na tom, že se i s ohledem na předkládané důkazy jedná o místní komunikaci III. třídy, zejména s odkazem na rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Zmíněné rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy však žalobci považují za nezákonné, když jeho vydání brání ustanovení § 9 citovaného zákona, který přisuzuje vlastnictví místních komunikací, silnic a dálnic konkrétním subjektům veřejné správy. Pokud změna kategorie, ale také vznik pozemní komunikace, vyžadují změnu vlastnických vztahů, může dle § 3 odst. 3 citovaného zákona příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Proti vůli současného vlastníka (žalobců) nelze kategorii nebo třídu pozemních komunikací měnit. Magistrát hl. m. Prahy tedy nedisponuje nezbytnou podmínkou pro zřízení místní komunikace, tj. smlouvou o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi žalobci a hl. m. [obec]. 2. [název vedlejší účastnice] ve svém podání ze dne [datum] vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, když je podle ní v tomto případě vlastníkem hl. m. [obec], které má v souladu s § 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné též postavení obce. Městské části pouze hospodaří s vybraným svěřeným majetkem.

3. Při jednání soudu dne [datum] žalobci navrhli postup ve smyslu § 92 odst. 2 o.s.ř., tedy aby z řízení vystoupila [název vedlejší účastnice] a na její místo vstoupilo hl. m. [obec]. S tímto postupem vyslovila [název vedlejší účastnice] souhlas.

4. Zdejší soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] připustil, aby z řízení vystoupila žalovaná [název vedlejší účastnice] a na její místo vstoupilo hl. m. [obec] (výrok I.), ve výroku II. uložila žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit Městské části [obec a číslo] na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám právního zástupce Městské části [obec a číslo]. Žalovaná – [název vedlejší účastnice] napadla předmětné usnesení co do výroku II. a v tomto rozsahu Městský soud v Praze usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] usnesení zdejšího soudu ve výroku II. o nákladech řízení změnil tak, že výši náhrady určil částkou 1 500 Kč, v ostatním byl výrok potvrzen. Zároveň Městský soud v Praze uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč.

5. Žalobci v rámci skutkových tvrzení dále uvedli, že z informace o charakteru komunikace, která leží na předmětném pozemku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterou zaslala žalovaná – hl. m. [obec] žalobcům vyplývá, že na předmětném pozemku se nachází ulice [ulice], která byla uvedeným rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zařazena do sítě místních komunikací III. třídy, ačkoliv nedisponuje nezbytnou podmínkou pro zřízení místní komunikace, tedy smlouvou o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi ní a žalobci. Díky tomu je pozemek fakticky užíván jako místní komunikace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek žalobců spadá pod definici veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a dle § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů. Bezplatným užíváním jejich pozemku jako veřejného prostranství vzniklo na straně žalované bez právního důvodu na úkor žalobců bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o.z.“), za které žalobcům náleží náhrada. Jejich předmětný pozemek je minimálně od dubna roku 2018 přístupný každému bez omezení a to proti jejich vůli, žádná faktická překážka, jakou je například plot, zeď, zátaras či cedule Zákaz vstupu, se u předmětného pozemku nenachází. V dřívější době na předmětný pozemek nikdo jiný (s výjimkou žalobců, jejich rodinných příslušníků a vlastníků přilehlých rodinných domů, tedy rodiny [příjmení] a [anonymizováno]) nechodil, protože ulice byla slepá. Bylo vidět, že nikam nevede a končila masivní uzamčenou hlavní vstupní bránou (vraty). Na začátku ulice je v dnešní době umístěna dopravní značka slepá ulice, která byla v říjnu 2019 doplněna o doplňkovou ceduli„ Mimo cyklistů“. Do roku 2017 byla na hranici předmětného pozemku umístěna i dopravní značka„ Vjezd zakázán“, která byla umocněna nasprejovaným nápisem na asfaltovém povrchu vozovky„ SOUKROMÝ POZEMEK, NEVSTUPUJTE!“ Ty však byly v obou případech s výstavbou cyklostezky v roce 2018 vedlejším účastníkem odstraněny. Po vybudování cyklostezky v roce 2018 vedlejším účastníkem (respektive po posunutí hlavní vstupní brány – vrat do bývalého areálu [anonymizována tři slova] [obec]) v dubnu 2018, došlo k užívání předmětného pozemku širokou veřejností, tj. neomezeného okruhu osob, především v podobě cyklistů, běžců a pěších osob. Žalobci brojí proti zpřístupnění areálu bývalého [anonymizována tři slova] [obec], tedy proti posunu hlavní vstupní brány – vrat a tím pádem následnému umožnění průchodu tímto pozemkem v obou směrech, tedy z [obec] do [obec] a zpět. Žalobci získali informaci, že mohutná vstupní brána – vrata historicky vznikla při výstavbě oplocení zkolaudovaného odborem výstavby dne [datum], kdy dřívějším výlučným vlastníkem byla [země] – [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]). [ulice] účastník [název vedlejší účastnice] bez souhlasu [anonymizováno] v dubnu 2018 tato hlavní vstupní vrata posunul a areál zpřístupnil. Informaci o nové trase pro cyklisty a pěší zveřejnil vedlejší účastník občanům v časopise„ Čtrnáctka“ 2018 a dále v časopise„ Čtrnáctka“ 2018. V dřívější době od dostavění a uzavření skleníkového areálu byla cesta vedena přes pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] a pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], kterou z jedné strany vymezoval břeh řeky [příjmení] a z druhé strany oplocení zahradnického areálu. [ulice] část cesty (dnes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [část obce]) v dobových katastrálních mapách z roku 1999 a v územním plánu z roku 1999 je označena jako ulice [ulice] [ulice] cesta se měnila v cestu prašnou (dnes pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]), která se napojovala na panelovou cestu na druhé straně areálu, kde byl další vstup do zahradnictví. Postupem času panelová a posléze prašná cesta až do roku 2015 zarůstala vegetací, následně byla jedna její část zaplocena a propachtována vedlejším účastníkem pachtovní smlouvou ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [rok] [spisová značka] neznámému subjektu na dobu neurčitou. Tím se vedlejší účastník de facto účelově zbavil vlastním právním jednáním vést případnou cyklotrasu po původní cestě, tedy přes propachtované pozemky. Žalobci se domáhají kompenzace (náhrady) za bezdůvodné obohacení v podobě obvyklé výše nájemného v daném čase a místě, přičemž její výši vyvozují ze znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne [datum] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., soudní znalkyní pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací oceňování nemovitostí. Po zohlednění zastavěnosti pozemku vzali žalobci svůj nárok částečně zpět dne [datum] a rovněž při jednání soudu dne [datum], a to v rozsahu 15 m2, které představují okrasnou předzahrádku užívanou a obhospodařovanou rodinami [příjmení] a [anonymizováno]. Svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení tedy žalobci odvozují pouze z plochy zastavěné komunikací a plochy pomocných silničních pozemků, tedy plochy o rozloze 345 m2, to vše v souladu se žalovanou předloženým geometrickým plánem. Zároveň žalobci vzali žalobu částečně zpět co do souhrnné částky 129,33 Kč, o kterou požadovali více za měsíc leden 2021 s odkazem na znalecký posudek [číslo] 2020 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., kdy na žalobce a) připadá částka 86,22 Kč a na žalobce b) částka 43,11 Kč. Námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná a poté i vedlejší účastník, žalobci považovali za námitku v rozporu s dobrými mravy, když je zapotřebí zohlednit mimo jiné nerovné postavení fyzických osob-žalobců oproti žalované (vedlejšího účastníka), která může těžit ze svých profesionálních zkušeností, odborných znalostí, lepší informovanosti o právu, širokého úřednického aparátu, snazší dostupnosti právních služeb. [ulice] pozice obou stran je tedy nevyvážená a jejich rovné postavení je pouze formální. Zároveň žalobci poukázali na neochotný a nadřazený postoj žalované, jež vyplýval i z reakcí a odpovědí na korespondenci žalobců ve věci získávání listinné dokumentace potřebné pro zřízení místní komunikace. Žalobci se dozvěděli o tom, že na jejich pozemku je zřízena místní komunikace III. třídy až na základě vlastního pátrání v roce 2018, do té doby o tom neměli povědomí, neboť skutečnost, že je na jejich pozemku povrch zpevněný asfaltem, nezakládá automaticky závěr, že se má jednat o místní komunikaci (když ani okolní pozemky, na nichž se nachází zpevněné cesty, se nestaly místní komunikací či komunikací III. třídy pouze z tohoto titulu). Ve správním řízení se žalobci jako s vlastníky předmětného pozemku, jak výše uvedeno, jednáno nebylo a přesto žalovaná místní komunikaci v rozporu se zákonem na jejich pozemku zřídila.

6. Žalovaná i po provedeném dokazování setrvala na své námitce nedostatku pasivní legitimace v daném sporu a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Tvrdila, že téměř veškeré důkazy předložené žalobci tuto její námitku podporují. Pasivně legitimovanou v tomto sporu by měla být právě [název vedlejší účastnice], na jejímž území se předmětný pozemek žalobců nachází. Poukázala na § 17 statutu hl. m. [obec], podle kterého vykonávají městské části při nakládání se svěřeným majetkem všechna práva a povinnosti vlastníka věci a rozhodují o všech majetkoprávních úkonech a jen ve stanovených případech je dispozice se věřeným majetkem podmíněna souhlasem žalované. Navíc z tvrzení samotných žalobců je patrné, že záměr a motiv na zpřístupnění areálu dávají za vinu vedlejšímu účastníkovi, v důsledku jehož jednání mělo dojít ke zpřístupnění jejich pozemku za účelem vybudování cyklostezky. I po provedeném dokazování žalovaná setrvala na své procesní obraně, že na části předmětného pozemku se nachází veřejně přístupná účelová komunikace a za této situace je pasivně legitimována k vydání bezdůvodného obohacení městská část, na jejímž území se předmětný pozemek nachází. Dalším důvodem, pro který žalovaná neuznala nárok žalobou uplatněný, je skutečnost, že předmětný prostor (pozemek žalobců) není přístupný každému bez omezení. Za veřejné prostranství totiž nelze pokládat každý pozemek, který veřejnost užívá s ohledem na nepřítomnost technických překážek přístupu na něj, a to s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Aby byl pozemek či prostor veřejným prostranstvím, musí být přístupný každému bez omezení. O veřejné prostranství se nejedná v případě, kdy jeho obecnému užívání brání faktická překážka, zejména plot, zeď, zátaras či cedule zákaz vstupu, z níž lze dovodit vůli vlastníka, že daný prostor není přístupný každému bez dalšího. Již v roce 1970 bylo se souhlasem žalobců vybudováno oplocení a povolena výstavba brány na konci cesty za účelem ochrany nemovitostí v rámci areálu Státního statku hl. m. [obec]. V tomto případě existenci souhlasu s obecným užíváním vylučuje skutečnost, že danou část pozemku užívají zejména nájemníci a vlastníci okolních nemovitostí. Ze samotného jednání žalobců vyplývá, že písemný, ústní nebo jen konkludentní souhlas s obecným užíváním pozemku nebyl dán. Dále žalovaná zpochybnila, že by komunikace byla umístěna na celém pozemku žalobců a že by celý jejich pozemek byl jako komunikace pro veřejnost užíván. Část pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] slouží jako přístup k nemovitosti stojící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a tato část nemůže být a ani není užívána jako komunikace, naopak je užívána vlastníkem sousedního rodinného domu jako předzahrádka. Žalovaná nechala vypracovat geometrický plán, kterým byla zaměřena dotčená část pozemku, která vykazuje výměru 14 m2 a na níž se nenachází žádná komunikace. Žalovaná dále vznesla námitku částečného promlčení nároku za období od [datum] do [datum], když žaloba původně směřovala proti Městské části [obec a číslo] a teprve dnem [datum] došlo k uplatnění nároku vůči nynější žalované. Zároveň vznesla námitku nesprávnosti požadavku žalobců na zákonné úroky z prodlení od data [datum] do zaplacení s ohledem na absenci předžalobní výzvy, kterou by jí žalobci adresovali. Žalovaná se dozvěděla o podané žalobě a požadavku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení až okamžikem doručení usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které jí bylo společně se žalobou doručeno dne [datum]. 7. [ulice] účastník rovněž po celou dobu řízení se žalobou vyslovoval nesouhlas a navrhoval její zamítnutí, nejprve z pozice žalovaného v podání ze dne [datum], následně jako vedlejší účastník. Argumentoval tím, že do roku 1978 byla„ část zemského povrchu“, která je dnes součástí parcely [číslo] katastrálně vedena jako polní cesta a ačkoliv později došlo k začlenění do areálu zahradnictví a ke změně druhu pozemku na zahrada, na faktické využití tato změna vliv neměla. Pozemek byl stále volně přístupný a podléhal obecnému užívání. Tato situace zůstávala po desítky let stabilní až do současnosti. K uzavření sousedícího areálu došlo až na hranici pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla zařazena do sítě místních komunikací III. třídy. Ačkoliv žalobcům byla každému zvlášť v minulosti činěna nabídka na odkup předmětného pozemku dopisy ze dne [datum] při nabídnuté ceně dle znaleckého posudku ve výši 210 010 Kč za podíl jedné třetiny a 420 020 Kč za podíl dvou třetin (dohromady 630 000 Kč), žalobci neměli o tento odkup zájem s tím, že mají kupce za celkovou cenu 1 321 200 Kč. Žalovaná dále byla připravena jednat o koupi předmětného pozemku dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalobci vyloučili prodej pozemku za jakoukoliv cenu. [ulice] účastník v pozici žalovaného dále tvrdil, že předmětný pozemek žalobců představuje přístupovou cestu k několika dalším nemovitostem odlišných vlastníků a že i při absenci obecného užívání by žalobci nemohli tento pozemek nijak ekonomicky využít ke svému prospěchu, ostatně ani [název vedlejší účastnice] ho nevyužívá k výdělečným účelům. Předmětný pozemek ve vlastnictví žalobců představuje přístupovou cestu k několika dalším nemovitostem odlišných vlastníků, kdy žalobci nemají žádný problém s jejich přístupem (vlastníci budov [adresa] a [adresa]), jakož i s přístupem subjektů, které se přes předmětný pozemek žalobců dostávají k pozemku parc. [číslo] jehož vlastníkem je Česká republika a který představuje navazující koridor, aby se dostali ke svým pozemkům či předmětu svého nájmu. Veřejná přístupnost nevyvolává na straně žalobců žádnou ekonomickou ztrátu. Žalobci předmětný pozemek získali v roce 1999, kdy v okamžiku nabytí vlastnictví představoval veřejné prostranství, ke kterému se váže obecné užívání. V tomto skutkovém a právním stavu žalobci pozemek nabývali a postrádá logiku, aby samosprávní subjekt měl platit vlastníkovi za užívání nemovitosti, kterou jako veřejný statek užívá blíže neurčený počet osob. V podání ze dne [datum] vedlejší účastník uvedl, že výše uvedené rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy o zařazení komunikace na pozemku žalobců do sítě místních komunikací III. třídy je platným a účinným správním aktem. Poukázal rovněž na to, že postavení hl. m. [obec] jako vlastníka je dáno již z doby předcházejí současnému zákonu o pozemních komunikacích, když dosavadní stavba komunikace již byla ve vlastnictví hl. m. [obec] a nešlo o součást pozemku. Starší letecké snímky ukazují dlouhodobější vývoj území, kdy v místě vedla historická cesta již v roce 1938, přičemž i ze snímku z roku 1975 lze zjistit možný průjezd ulicí a celým areálem s možností pokračování. Přerušení veřejné cesty v době nesvobody neznamená, že není žádoucí navázat na předchozí období a obnovit historickou cestu. Průchod krajinou patří mezi veřejné zájmy vymezené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V současné době je správné poskytnout tuto možnost i cyklistům.

8. Soud v řízení provedl důkazy, které mu předložily obě strany sporu, a zjistil následující skutkový stav:

9. Z Informace o pozemku ke dni [datum] z aplikace nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, [list vlastnictví] o výměře 360 m2, druh pozemku zahrada, je ve spoluvlastnictví [celé jméno žalobce] s podílem id. 1/3 a [celé jméno žalobce] s podílem id. 2/3.

10. Žalobci soudu prokázali, že předmětný pozemek spolu s dalšími nabyli v rámci restituce na základě rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]).

11. Z rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá pod bodem 2) které komunikace se v [obec a číslo] podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 104/97 Sb. zařazují do sítě místních komunikací III. třídy s odkazem na přílohu [číslo]. V ní je uvedena vedle dalších ulice [ulice]. Rozhodnutí bylo vydáno po projednání se správcem pozemní komunikace dne [datum] a po projednání se silničním správním úřadem Městské části [obec a číslo] dne [datum] a [datum]. Zařazované místní komunikace jsou dle odůvodnění rozhodnutí veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Toto rozhodnutí bylo dáno na vědomí silničnímu správnímu úřadu Městské části [obec a číslo], Místnímu úřadu městské části [obec a číslo] [část obce], [část obce], [část obce], [část obce], [část obce] a [část obce], dále Policii ČR dopravní inspektorát hl. m. [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno] [spisová značka]. Technické správě komunikací bylo rozhodnutí doručeno dne [datum].

12. Znaleckým posudkem [číslo] 2020 vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum] za účelem stanovení obvyklé ceny pozemku a obvyklé výše nájemného z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, okres hl. m. [obec], v období od [datum] ke dni zpracování znaleckého posudku byla stanovena obvyklá cena předmětného pozemku pro variantu užívání jako zahrada ke dni zpracování ZP ve výši 975 000 Kč, pro variantu užívání jako komunikace ve výši 776 000 Kč. Obvyklou výši nájemného z předmětného pozemku pro jednotlivé roky pro variantu zahrada a variantu komunikace znalkyně specifikovala v připojených tabulkách. V tabulce komunikace je u roku 2018 uveden koeficient 0,98; jednotkové nájemné 84,23 Kč metr2/rok; celkové nájemné 30 323 Kč/rok. Za rok 2019 při zohlednění koeficientu 1 znalkyně uvedla jednotkové nájemné 86 Kč/m2/rok; celkové nájemné 30 960 Kč/rok. Za rok 2020 koeficient 1, jednotkové nájemné 86 Kč/m2/rok; celkové nájemné 31 040 Kč/rok.

13. Žalobci dále soudu předložili letecké snímky – ortofotomapy z let 1988 až 1989, dále z roku 1996, dobovou mapu vydanou katastrálním úřadem roku 1992 a roku 2020, dále letecký snímek - ortofotomapu z roku 2020, mapu územního plánu z roku 1999, kopii katastrální mapy ke dni [datum], výřez z turistických map daného území v březnu 1993 a v letech 2006, 2007 dle plánu města Prahy.

14. Ze zápisu z 22. jednání Komise majetkové konaného dne [datum] na Úřadu městské části [obec a číslo] soud zjistil, že programem jednání byl pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], ulice [ulice]. Ze zápisu vyplývá, že ve skutečnosti je na pozemku místní komunikace III. třídy, ulice [ulice], ze které jsou přístupné rodinné domy [adresa] a [adresa] a že komunikace je zaslepena mohutnými kovovými vraty, kterými pan [celé jméno žalobce] chce zabránit pohybu bezdomovců, ale zároveň brání pohybu cyklistů a chodců a vytváří několikahektarovou neprostupnou oblast. Ze zápisu dále vyplývá, že [název vedlejší účastnice] (vedlejší účastník) má zájem vést tímto územím cyklostezku a proto by chtěla zahájit jednání o výkupu uvedeného pozemku. Majetková komise požadovala uvést do souladu evidenci a faktický stav pozemku a předložit zpracovaný investiční záměr na zamýšlenou cyklostezku.

15. Technická zpráva Geodetické kanceláře [právnická osoba] ze dne [datum] dokládá, že dne [datum] provedli pracovníci této kanceláře zaměření vrat na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] za účelem zjištění, zda se vrata nachází na uvedeném pozemku, který je ve vlastnictví České republiky – [anonymizováno] ([list vlastnictví]). Zaměření bylo objednáno Městskou částí [obec a číslo] (č. zakázky [anonymizováno] [rok]). Porovnáním zaměřené situace a platné digitální katastrální mapy bylo zjištěno, že vrata se nachází v celém rozsahu na parc. čísle [číslo], k.ú. [část obce].

16. Z informace Magistrátu hl. m. Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o charakteru komunikace ležící na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], vyplývá, že na předmětném pozemku se nachází komunikace [ulice], která je na základě rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zařazena do kategorie místních komunikací III. třídy.

17. Žalobci předložili odpověď Magistrátu hl. m. Prahy, odbor dopravních agend ze dne [datum] na jejich žádost o poskytnutí dokumentů a informací týkajících se místní komunikace ulice [ulice]. Z ní vyplývá, že Magistrát požadovanými dokumenty ani informacemi nedisponuje a pokud byla skutečnost prověřena u Technické správy komunikací hl. m. [právnická osoba] jako správce pozemních komunikací, tak úsek komunikace ulice [ulice] nemá v pasportu pozemních komunikací, ani zde nevykonává její správu. Současně bylo sdělení prověřeno u vlastníka místních komunikací, který řešený úsek komunikace nemá ve svém majetku.

18. Ze žalobci předložené odpovědi vedlejšího účastníka ze dne [datum] na jejich žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně informace týkající se výstavby cyklostezky, jež bude procházet ulicí [ulice], dále kolem potoka [příjmení] až k silničnímu mostu v ulici [ulice] soud zjistil, že cyklostezka povede přes pozemky parc. [číslo] k. ú. [část obce] a parc. [číslo] k.ú. [část obce] a že údržbu břehového porostu kolem koryta [příjmení] prováděl vlastník pozemku, kterým je hl. m. [obec]. Jednalo se o odstranění náletových, suchých a havarijních dřevin, jejichž parametry nepodléhají povolení orgánu ochrany přírody a krajiny.

19. Na žádost žalobců vedlejší účastník dne [datum] poskytl další informace o vyčíslení nákladů souvisejících s terénními úpravami na pozemcích parc. [číslo] týkajících se jednak ceny za přesunutí vrat mezi pozemkem parc. [číslo] (dle faktury cena 24 926 Kč), za propojení mezi pozemkem parc. [číslo] přes pozemek [číslo], i se skládkováním odvezené zeminy.

20. Magistrát hl. m. Prahy, odbor hospodaření s majetkem sdělil žalobcům dne [datum] na jejich žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., že v místně příslušném stavební archivu nejsou jiné písemné doklady k dané komunikaci [ulice], která byla rozhodnutím odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] zařazena do sítě místních komunikací III. třídy, bohužel evidovány. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. [příjmení] předmětné místní komunikace je hl. m. [obec], ve správě Městské části [obec a číslo], údržba na ní je zajišťována prostřednictvím odboru dopravy a ochrany prostředí. Kdy byla komunikace předána do správy Městské části [obec a číslo], se nepodařilo zjistit.

21. Žalobci předložili odpověď [anonymizováno] dle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne [datum], ze které vyplývá, že podle provedeného místního šetření má [anonymizováno] za nesporné, že původní hlavní vstupní brána (vrata) se nachází v celém rozsahu na pozemku parc. číslo dle KN [číslo] v k.ú. [část obce], který je evidován u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] [list vlastnictví]. Oplocení zkolaudované Odborem výstavby [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vybudováno, financováno a užíváno státem – Státním statkem hl. m. [obec]. Oplocení nebylo předmětem prodeje z vlastnictví státu v rámci privatizace majetku původního areálu [anonymizováno] [část obce] a jeho vlastníkem je tedy v rozsahu nacházejícím se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], Česká republika – [anonymizována dvě slova] dále dne [datum] na dotaz žalobců kdo poskytl ústní povolení k posunutí vrat mezi pozemku KN parc. [číslo] [rok] v k..ú. [část obce] a proč povolení bylo dáno i přes soudem nařízené předběžné opatření a proč jenom ústně a dále, zda existuje smlouva, ve které [anonymizováno] souhlasí či povoluje vytvoření stezky/cesty přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], odpověděl tak, že standardně poskytuje jakákoliv povolení vždy písemnou formou, nikoliv ústním ujednáním. Po vydání usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebyla uzavřena ani jakákoliv písemná dohoda či smlouva mezi [anonymizováno] a třetí osobou, na jejímž základě je povoleno vytvoření pěší stezky/cesty přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Předmětný pozemek byl pronajat třetí osobě nájemní smlouvou z roku 2010.

22. Ze žalobci předložené Pachtovní smlouvy [číslo] [rok] [spisová značka] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi Městskou částí [obec a číslo] jako propachtovatelem a pachtýřem, jehož označení je začerněno. Z článku I. smlouvy vyplývá, že Městské části [obec a číslo] je Statutem hl. m. [obec] svěřen majetek ve výlučném vlastnictví hl. m. [obec], nacházející se na území Městské části [obec a číslo] a které zahrnuje pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], zapsaný na [list vlastnictví] a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], zapsaný na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] sídlem v [obec] [název vedlejší účastnice] touto smlouvou umožnila pachtýři dočasně užívat a požívat část pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o celkové výměře 195 m2 a pachtýř se zavázal platit za to propachtovateli pachtovné ve zde uvedené výši s tím, že pozemek bude užíván jako zahrada. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum].

23. Žalobci dále soudu předložili fotografii dopravní značky slepá ulice s doplňkovou cedulkou„ Mimo cyklistů“ z října 2019 a fotografii s dopravní značkou„ Vjezd zakázán“ z října 2011, jakož i fotografii ulice [ulice] z dubna 2012.

24. Z výňatku časopisu [anonymizováno] 6/ 2018 soud zjistil, že na straně [anonymizováno] je konkrétně uvedeno„ Dosud chybějící propojení dáváme dohromady spolu s Magistrátem hl. m. Prahy. Ten zajišťoval pročištění břehu [příjmení], odstraňoval náletové dřeviny, suť a zbytky oplocení. [ulice] část prováděla podobné práce u napojení do ulice [ulice]“ V časopise [anonymizováno] 9/ 2018 na straně [anonymizováno] je uvedeno:„ Jedna z novinek, o níž si mohli fanoušci cyklistiky přečíst už v minulých vydáních časopisu, je trasa podél [příjmení]. Vede především po šotolinovém povrchu, místy po asfaltu, začíná v [část obce] v ulici [ulice], pokračuje přes [anonymizováno], kde uhýbá od železného plotu, vede podél [příjmení] a následně pokračuje pod ulicí [ulice] dál na [část Prahy]“ 25. Žalovaná soudu předložila geometrický plán [číslo] vyhotovený dne [datum] společností [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že v rámci zaměření části předmětného pozemku je nově označena část pozemku parc. [číslo] o výměře 14 m2, k.ú. [část obce], na které se dle přiložené fotodokumentace nachází předzahrádka.

26. Dokazování soud doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 a § 130 odst. 2 o.s.ř. o místní ohledání předmětného pozemku, které se konalo dne [datum] za účasti všech účastníků řízení. Bylo konstatováno, že dotčená část pozemku žalobců, která je vymezena geometrickým plánem v rozsahu 14 m2 je skutečně užívána jako okrasná zahrada vlastníky přilehlého rodinného domu. Rovněž bylo zjištěno, že železná brána – vrata byla posunuta, přičemž tímto posunem došlo k vytvoření prašného koridoru směrem vlevo, zbytek původního sloupku vrat je viditelný. Před posunem předmětná vrata znemožňovala průchod přes pozemek žalobců. Dále bylo zjištěno, že pozemek žalobců je veřejně přístupný bez omezení, na začátku ulice je dopravní značka slepá ulice, která je doplněna o ceduli„ Mimo cyklistů“. Průchodem přes pozemek žalobců směrem vlevo od původního sloupku plotu po nezpevněné uličce (koridoru) se nachází starší naskládané betonové panely. [ulice] pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] je pronajat soukromému subjektu, je po celé části oplocen a není užíván dle smluvního ujednání (bod 22) jako zahrada. K uvedenému byla na místě samém pořízena fotodokumentace.

27. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení soud provedl dokazování důkazy dalšími, pak se jimi v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé.

28. S ohledem na částečná zpětvzetí žaloby v rozsahu předestřeném shora, tedy po zohlednění zastavěnosti pozemku co do rozsahu 15 m2 (byť geometrický plán uvádí 14 m2) a dále co do souhrnné částky 129,33 Kč, o kterou požadovali žalobci více za měsíc leden 2021 s odkazem na znalecký posudek [číslo] 2020 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., kdy na žalobce a) připadá částka 86,22 Kč a na žalobce b) částka 43,11 Kč soud postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když se zpětvzetím žaloby v uvedeném rozsahu vyslovili ostatní účastníci souhlas (§ 96 odst. 3 o.s.ř.).

29. Vzhledem k tomu, že ke vzniku práva na vydání bezdůvodného obohacení mělo v daném případě dojít po [datum], řídí se práva a povinnosti zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ .o.z.“).

30. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 2999 odst. 1 věta první o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

33. Soud se primárně zabýval žalovanou vznesenou námitkou nedostatku pasivní legitimace v daném sporu, kterou argumentovala po celou dobu řízení, i po provedeném dokazování a tuto námitku neshledal důvodnou. Z provedených důkazů zcela jednoznačně vyplynulo, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována. Ke stejnému názoru lze dospět i s ohledem na nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 251/16 ze dne [datum]. Při posuzování otázky, zda je v řízení o vydání bezdůvodného obohacení pasivně legitimováno hl. m. [obec] nebo jeho městská část, je nutno vycházet z toho, k jakému účelu je pozemek využíván. Slouží-li jako místní komunikace III. třídy, je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1508/15 ze dne [datum]) pasivně legitimovaným subjektem hl. m. [obec], které je vlastníkem komunikace podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a nikoliv městská část, na jejímž území komunikace sice leží, ale nevykonává práva a povinnosti vlastníka a z užívání této komunikace nemá příjmy. Nad rámec výše uvedeného soud poukazuje na důkaz pod bodem 18 a zejména 20, ve kterém sama žalovaná v odpovědi žalobcům ze dne [datum] zmiňuje, že vlastníkem předmětné místní komunikace je Hl.m. [obec]. Stejný závěr vyplývá i z dalšího důkazu, kterým je odpověď [anonymizováno] žalobcům ze dne [datum] (bod [číslo]) a z důkazu pod bodem 22, tedy předložené Pachtovní smlouvy [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (jejího čl. I.).

34. Soud se dále zabýval důvodností nároku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Po provedeném dokazování uzavřel, že předmětný pozemek žalobců spadá pod definici veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a dle § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec]. Žalovaná bez souhlasu žalobců, bez uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci s nimi, tedy v rozporu s ust. § 3 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v účinném znění, zřídila na pozemku žalobců od [datum] místní komunikaci III. třídy. Užíváním předmětného pozemku žalobců jako veřejného prostranství vzniklo žalované bez právního důvodu na úkor žalobců bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z., za které jim přísluší náhrada.

35. Jak již bylo výše uvedeno, pozemek žalobců spadá pod definici veřejného prostranství. Po provedeném dokazování (z předložené fotodokumentace, z místního ohledání, z rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) soud uzavřel, že předmětný pozemek žalobců je přístupný každému bez omezení, žádná faktická překážka, například plot, zeď, zátaras či cedule„ Zákaz vstupu“ se u něj nenachází, a to minimálně od roku 2018, kdy byla vedlejším účastníkem odstraněna na hranici předmětného pozemku dopravní značka„ Vjezd zakázán“. Již od doby posunu hlavní vstupní brány (vrat) do bývalého areálu Státního statku hl. m. [obec] v dubnu 2018 došlo k užívání předmětného pozemku žalobců širokou veřejností, tedy neomezeného okruhu osob – cyklistů, běžců a pěších osob. Postupem žalované a rovněž vedlejšího účastníka došlo k omezení práv vlastníků pozemku (žalobců), kteří musí respektovat, že takovýto prostor, byť je v jejich vlastnictví, nemůže být jimi například oplocen či jinak uzavřen, neboť by ztratil svoji funkci veřejného prostranství. Žalobci coby vlastníci takového prostoru jsou povinni omezení spojená s jeho povahou veřejného prostranství (tedy užívání jejich pozemku pro potřeby všech) strpět, avšak za náhradu. Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že část pozemku užívají vlastníci okolních nemovitostí.

36. Pokud jde o výši náhrady – kompenzaci za bezdůvodné obohacení v podobě obvyklé výše nájemného v daném čase a místě, pak účastníci nevznesli výhrady k závěrům znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] 2020 ze dne [datum], ani k jí zvolené metodě výpočtu při zohlednění částečného zpětvzetí žaloby, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na uvedené, soud rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. Počátek prodlení žalobci požadovali po částečném zpětvzetí žaloby (jak vyplývá z výroku I. rozsudku) až ode dne [datum], když zohlednili skutečnost, že žalovaná se o nároku žalobců a požadavku na vydání bezdůvodného obohacení dozvěděla až okamžikem doručení usnesení o jejím vstupu do řízení, tedy usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které jí bylo společně se žalobou doručeno dne [datum].

37. K námitce částečného promlčení nároku za období od [datum] do [datum], kterou vznesla jak žalovaná, tak vedlejší účastník, soud uvádí, že svůj závěr o (ne) důvodnosti vznesené námitky stranám předestřel rozporuplně, když při jednání dne [datum] ji neshledal důvodnou, naopak při jednání dne [datum] vyslovil závěr opačný. Tento rozpor odstranil při jednání dne [datum] a jak vyplývá z výroků IV. a V. rozsudku, námitku promlčení neshledal důvodnou pro rozpor s dobrými mravy. Z řízení vyplynulo, že žalovaná na základě svého rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zařadila svévolně ulici [ulice] do sítě místních komunikací III. třídy bez ohledu na ust. § 3 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. Pokud by žalovaná postupovala v souladu s tímto ustanovením, přistoupila by k vydání rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace až poté, co by uzavřela se žalobci smlouvu o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci. Žalovaná však toho nedbala, vlastníky předmětného pozemku, na kterém vybudovala místní komunikaci III. třídy (žalobce) o svém rozhodnutí ani nevyrozuměla. Žalobci se až na základě vlastního pátrání dobrali k uvedenému závěru, a to se značným časovým zpožděním. V dřívější době byl sice povrch na jejich pozemku namísto betonových panelů (které byly v rámci místního ohledání nalezeny na vedlejším pozemku) zpevněn asfaltem poté co [právnická osoba] vodovody a kanalizace, s.p. vybudovala kanalizaci a vodovod pro potřeby žalobců a sousedů, avšak z toho nelze bez dalšího usuzovat, že na pozemku žalobců vede místní komunikace III. třídy. Žalobci tedy byli omezeni ve svém vlastnickém právu nezákonným postupem žalované, která po dlouhou dobu s nimi situaci neřešila. Ačkoliv mezi účastníky řízení následně probíhala jednání, žalovaná však preferovala pouze odkup pozemku žalobců, a žalobcům nelze přičítat k tíži, že se nakonec rozhodli svůj pozemek neprodat, když jsou tamějšími rodáky a k projednávanému území mají specifický vztah. Zároveň usilují o navrácení současné komunikace do původní podoby na pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Soud proto rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odstavec 3 o.s.ř., kdy soud žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když jejich procesní neúspěch ve věci s ohledem na částečná zpětvzetí žaloby byl výrazně nepatrný s ohledem na soudem přiznaný nárok.

39. U žalobce a) je náhrada nákladů řízení tvořena polovinou zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 850,50 Kč, dále odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 50 820 Kč (podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přihlížeje k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne [datum] při výši jednoho úkonu právní služby ve výši 3 500 Kč sníženého ve smyslu § 12 odst. 4 citované vyhlášky na 2 800 Kč při 15 úkonech právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], dále vyjádření žalobců ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum] a účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] (2 úkony právní služby, když jednání přesáhlo 2 hodiny), účast při místním ohledání dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum] ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d), g) ve spojení s § 12 odst. 4 citované vyhlášky a dále byla přiznána paušální částka náhrady za 15 výše uvedených úkonů po 300 Kč jako náhrady advokátových výdajů za 15 úkonů právní služby ve výši 5 445 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky), vše včetně příslušné 21% DPH. Náhrada nákladů řízení tedy u žalobce a) činí souhrnem 58 115,50 Kč, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

40. U žalobce b) je náhrada účelně vynaložených nákladů řízení tvořena polovinou zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 850,50 Kč, dále odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 33 396 Kč (podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přihlížeje k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne [datum] při výši jednoho úkonu právní služby 2 300 Kč sníženého s ohledem na ust. § 12 odst. 4 citované vyhlášky na částku 1 840 Kč při 15 úkonech právní služby, jak rozepsáno výše, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) ve spojení s § 12 odst. 4 citované vyhlášky. Dále je náhrada účelně vynaložených nákladů tvořena 15 úkony právní služby po 300 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 15 úkonů právní služby ve výši 5 445 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky). Souhrnem představuje náhrada nákladů řízení u žalobce b) částku 40 691,50 Kč, jak uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

41. Žalovaní jsou povinni zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce obou žalobců.

42. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

Poučení