69 Co 105/2025-952
Právní věta
o uložení povinnosti, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 1. 2025, č. j. 27 C 382/2016-881,
Citované zákony (34)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 127a § 142 § 142 odst. 1 § 148 § 148 odst. 1 § 149 § 149 odst. 1 § 160 § 160 odst. 1 § 206 +7 dalších
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 110 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 § 12 odst. 4 § 7 § 9 § 9 odst. 1 § 13 § 13 odst. 3 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 499 § 558 § 622 § 1196 § 3028 § 3028 odst. 3
Plný text
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o uložení povinnosti, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 1. 2025, č. j. 27 C 382/2016-881,
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění takto:„Žalovaná je povinna na vlastní náklady odstranit vadu domu na adrese , adresa, , projevující se zatékáním vody do prostoru garážových stání a sklepů v 1. PP stropem v prostoru atria domu ve lhůtě do 31. 8. 2026.“II. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně žalobci a) částku 65.486 Kč a žalobci b) částku 82.910 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta, .
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku 27.475,91 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalobci a) částku 9.618,50 Kč a žalobci b) 9.618,50 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta, .
1. Okresní soud rozsudkem uložil žalované povinnost na vlastní náklady odstranit vadu domu na adrese , adresa, projevující se zatékáním vody do prostoru garážových stání a sklepů v prvním PP strop v prostoru atria domu, a to do čtyř měsíců ode dne právní moci rozsudku (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 127.492 Kč s tím, že z této částky je žalovaná povinna zaplatit žalobci a) částku 51.746 Kč a žalobci b) částku 75.746 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta, (výrok II.). Žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku ve výši 27.475,91 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III.).
2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V důvodech podaného odvolání uvedla, že nesouhlasí s tím, že není jakéhokoliv důvodu revidovat posudek podaný společností , právnická osoba, Posudky, které předložili žalobci neobstojí z pohledu ustanovení § 127a o. s. ř. a soud s těmito posudky proto nakládal jakožto s listinnými důkazy. V posuzované věci byl tak fakticky vypracován pouze jediný znalecký posudek, a to právě znaleckou kanceláří , právnická osoba, (dále jen znalecký posudek). Žalovaná se závěry posudku nesouhlasila zejména pro důvody, které uvedla ve svém podání ze dne 25. 9. 2024 a následně námitkách ze dne 6. 2. 2024, přičemž vytýkané nedostatky a nejasnosti tohoto posudku nebyly odstraněny ani výslechem znalce, proto je nutné zpracování posudku revizního. Vzhledem k tomu, že řízení je vedeno od roku 2016, je zřejmé, že se jedná o skutkově i právně velmi složitou věc a její komplexní posouzení je odborně velmi náročné. Rozhodnutí v této věci závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí a bylo na místě za situace, kdy zpracovaný znalecký posudek je ke kvalifikovanému posouzení věci nedostačující a nereflektující veškeré podstatné okolnosti věci, nechat vypracovat revizní znalecký posudek, jak žalovaná navrhovala. Žalovaná zejména namítala, že závěry znaleckého posudku o nepravděpodobnosti zátoku z vedlejšího objektu nejsou dostatečně odůvodněny. To zvláště za situace, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, , který vyhotovoval posudek, který byl proveden k důkazu jako listinný důkaz na možnost zátoku z vedlejšího objektu výslovně upozorňoval, přičemž tento znalec před vypracováním posudku prováděl sondy na místě samém a měl tak mnohem detailnější informace o faktickém stavu věci nežli společnost , právnická osoba, , která sondy nerealizovala. Znalec uvedl, že rekonstrukce fasády nezhoršila zátok, což žalovaná nikdy nenamítala, neboť tvrdila, že pokud k zátoku docházelo kvůli stavu původní fasády sousedního objektu, tak po její rekonstrukci s ohledem na to, že se poté zátoky vyskytovaly v menším rozsahu, bylo možné, že rekonstrukce fasády zátoky fakticky minimalizovala nebo dokonce vyloučila. Projevy zátoku tak mohly být pouze projevem zbytkové vody, která začala vysychat po rekonstrukci sousední fasády. Žalovaná proto navrhovala, aby došlo k monitorování stavu dotčené nemovitosti, což by mohlo potvrdit nebo vyloučit, že se vlhkost postupně vytrácí. V takovém případě nebylo nutno zasahovat do atria, dokud se možnost vymizení zátoku v důsledku rekonstrukce sousední fasády nevyloučí. Dle žalované znalecký posudek, který byl v řízení vypracován, se možností vlivu rekonstrukce sousední fasády na vznik tvrzené vady dostatečně nevypořádal, a proto je nutné jej zrevidovat, neboť pokud v době místního šetření 6. 12. 2023 pozorovanou vadu způsobovala již jen zbytková voda, která po rekonstrukci sousední fasády začala vysychat, je možné, že se vada předmětné nemovitosti již ani nevyskytuje. Již jen ze skutečnosti, že projevů zátoků bylo při místním šetření méně než při předchozích šetřeních, a to aniž by žalovaná provedla jakékoliv práce směřující k odstranění vady, lze mít za to, že příčina vady je dána jinde než na straně žalované. Rovněž se soud prvního stupně nevypořádal s tvrzením žalované, že provedenými zásahy a opravami, které žalovaná provedla v roce 2009 již došlo k odstranění vytýkané vady a pokud se tato vada přesto vyskytuje, nejde o tutéž vadu, která byla předmětem údajného uznání vady. Otázkou je, zda se vada na nemovitosti aktuálně stále ještě vyskytuje. Nebylo prokázáno, že žalobci tvrzená vada je tatáž, která byla předmětem údajného uznání. Dle žalované se jedná o vadu jinou/novou, pokud se tedy vůbec ještě na dotčené nemovitosti vyskytuje. Soudem stanovená lhůta čtyř měsíců k odstranění vady je nereálná a nereflektuje technologické podmínky pro případné odstranění vady a nereflektuje eventuální nevhodné klimatické podmínky, které mohou podstatně ovlivnit průběh a rychlost prací směřující k odstranění zjištěné vady. Lhůta je dle žalované nepřiměřená, což žalovaná již namítala. Žalovaná má tak za to, že jsou zde důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku, neboť stávající znalecký posudek vypracovaný soudem ve světle námitek žalované nemůže obstát a být dostatečným odborným podkladem pro posouzení věci. Soud prvního stupně se s námitkami žalované dostatečně nevypořádal a nevyhovění návrhu žalované na revizní znalecký posudek řádně neodůvodnil. Dle žalované došlo k pochybení, pokud znalci nebyly uloženy k zodpovězení dotazy žalované v podání ze dne 4. 8. 2023 a nebyly vypořádány námitky žalované k posudku ze dne 6. 2. 2024. Závěr znalce stanovený jako „téměř jistý“ nemůže vést k závěru o unesení důkazního břemene žalobce, obzvláště v komparaci s výpovědí znalce, který uvedl, že vyšší mírou jistoty, zda nedochází ke vzlínání vlhkosti z vedlejší budovy by byl schopen poskytnout až ve chvíli, kdy by byla odkryta hydroizolace na celé střeše, včetně sousední budovy, což však znalec neučinil, dokonce sám neprovedl ani žádné sondy, či jiné obdobné průzkumné vrty. Znalec nikterak nezohlednil žalovanou tvrzená a fotografiemi doložená mechanická poškození a jejich možný vliv na vznik tvrzené vady. Nezohlednil ani to, že po rekonstrukci fasády sousedního objektu došlo ke zmenšení intenzity zátoků, což potvrzuje tvrzení žalované o vlivu tohoto objektu na tvrzenou vadu. Zatímco v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (provedeného soudem jako listinný důkaz), který na rozdíl od společnosti , právnická osoba, prováděl sondy, vyplývá, že je možný zátok ze sousední budovy, soudní posudek toto nepovažuje za pravděpodobné, a to aniž by znalec provedl alespoň zčásti tak podrobné zkoumání jako , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud není připuštěn důkaz revizním znaleckým posudkem, nelze správnost závěrů znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, přezkoumat. Dle žalované žalobci neunesli důkazní břemeno co do tvrzených nároků. Žalovaná se domáhala, aby krajský soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne, případně rozsudek okresního soudu zruší a věc vrátí soudu prvého stupně k dalšímu řízení.
3. K odvolání žalované se písemně vyjádřili žalobci, kteří navrhli, aby krajský soud věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil. Žalobci považovali skutkové i právní závěry rozsudku soudu prvního stupně za správné. Žalobci odmítli potřebu zpracování revizního znaleckého posudku. Kromě znaleckého posudku zpracovaného na základě zadání soudu společností , právnická osoba, (dále jen „znalec“ a „znalecký posudek“) byly vypracovány posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a posudek znaleckého ústavu , jméno FO, a. s., přičemž předmětná znalecká zkoumání nebyla připuštěna s důkazní silou znaleckého posudku pouze z formálních důvodů. V případě posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, proto, že nemohl být opatřen doložkou podle ustanovení § 127a o. s. ř., neboť posudek byl vypracován dva měsíce před novelou zákona č. 99/1963 Sb., která teprve s účinností od 1. 9. 2011 zavedla ustanovení § 127a o. s. ř. Přesto posudek , tituly před jménem, , jméno FO, náležitosti citovaného ustanovení obsahoval. V případě znaleckého posudku zpracovaného ústavem , jméno FO, a. s. panovaly vzhledem k časovému odstupu jeho zpracování nejasnosti stran spolupráce s příslušným znalcem a připojenými znaleckými doložkami, stále se však jednalo o znalce příslušného oboru a s příslušným oprávněním. Všechna znalecká zkoumání věcně představovala vyjádření příslušných odborníků disponujících potřebnými znalostmi a povoleními, kteří byli v seznamu soudních znalců zapsáni. Navzdory formálním nedostatkům je materiální vypovídací hodnota těchto zkoumání stále vysoká. Je tak zřejmé, že se příčinou vady projevující se dílčími zátoky zabývalo v průběhu minulých let hned několik odborníků, kteří všichni bez rozdílu dospěli ke stejnému závěru jako znalecký posudek, jehož zpracování zadal soud prvního stupně, že příčina vady je na straně žalované. Znalecký posudek zpracovaný soudem je podrobný, přehledně a dostatečně se zabývá veškerými možnými důvody zátoku, zohledňuje dosavadní průběh projevu vady i skutečnosti vyplývající z předchozích znaleckých zkoumání, svůj postup znalec vždy řádně odůvodňuje a na základě veškerých zjištění dochází k závěru, že vada je způsobena žalovanou. Znalecký posudek byl v řízení řádně proveden, doplněn výslechem znalce, který podrobně a smysluplně zodpověděl veškeré dotazy, které účastníci řízení vznesli. Žalovaná měla v průběhu výslechu znalce možnost vznášet jakékoliv dotazy, kdy této možnosti též využila. Znalec uspokojivě veškeré dotazy žalované zodpověděl přesvědčivě a přesvědčivě své odpovědi vysvětlil. Žalovaná nadále spekuluje nad tím, že příčina vady je dána jinde a opakovaně odkazuje na vyjádření v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož účelově dovozuje, že by zátoky mohly pocházet z vedlejšího objektu. Zpracovatel znaleckého posudku na základě zadání soudu odkázal na znalecký posudek společnosti , jméno FO, a. s. ze dne 31. 5. 2016, jehož zpracovatel sondy provedl a řádně zachytil, a který také dospěl k závěru, že příčinou zatékání jsou lokální netěsnosti hydroizolace střechy. Tyto sondy byly provedeny již po generální opravě střechy žalovanou a jsou tedy zcela relevantní. Tvrzení, které žalovaná dovozuje ze znaleckého zkoumání , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho posudku ani nevyplývá a jedná se o účelovou interpretaci. Pokud se žalovaná odvolává na skutečnost, že by příčinou zatékání do atria mohl být průtok vody z vedlejší budovy, to bylo ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, označeno pouze jako jedna z okolností, která mohla mít na projev vady dílčí vliv, přičemž žalovaná přehlíží, že i v případě potvrzení této příčiny dovodil , tituly před jménem, , jméno FO, zodpovědnost žalované za nesprávnou, respektive nevhodnou konstrukci napojení na vedlejší budovu. Žalovaná tak zaměřila svou pozornost na jednu jedinou větu, kterou zcela vytrhává z kontextu posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a staví na nich svou obranu, aniž by zohledňovala další tvrzení a závěry z tohoto posudku vyplývající. K tvrzení žalované, že ze strany znalce nebyla zohledněna údajná zásadní změna relevantních okolností v podobě rekonstrukce fasády sousedního objektu žalobci uvedli, že tato zohledněna byla a byla v řízení řádně vypořádána. K důsledkům rekonstrukce fasády sousedního objektu se znalec výslovně vyjádřil na dotaz žalované v rámci svého výslechu a uvedl, že rekonstrukce fasády nemohla být již s ohledem na souběh událostí příčinou zátoků, k čemuž dodal, že si neumí představit, že by rekonstrukce fasády měla poškodit hydroizolaci. Není tedy důvodná námitka žalované, že se s možným vlivem rekonstrukce sousední fasády znalecký posudek dostatečně nevypořádal. Jedná se o nepravdivý argument, který nemůže zakládat důvod pro zpracování revizního znaleckého posudku. Ve věci historicky proběhla již tři znalecká zkoumání a všechny bez výjimky se shodují na tom, že vinu na projevech vady v podobě zatékání nese žalovaná. Ve všech případech znalci provedli místní šetření, ve dvou prováděli potřebné sondy, všechny posudky jsou řádně odůvodněné a odborně zpracované. Znalecký posudek zpracovaný na základě zadání soudu obsahuje všechny formální náležitosti a zabýval se veškerými potřebnými skutečnostmi. Závěr znalce řádně a plně zodpovídá dotaz soudu, dodržuje veškeré odborné postupy, je dostatečně ze strany znalce odůvodněn a vyvrací domněnky žalované. Žalovaná v roce 2008 uznala reklamaci žalobců a přiznala vadu hydroizolace střechy atria. Žalovaná nyní tvrdí, že k odstranění této uznané vady již z její strany mohlo dojít a pokud se přesto vada vyskytuje, nejedná se o tutéž vadu. To je třeba odmítnout, neboť se jedná o spekulaci, které nic nenasvědčuje a žalovaná to ani nesnaží nějak zdůvodnit. K zátokům dochází po celou dobu na shodných místech a za stále obdobných projevů. Žalovanou uznaná vada tak nebyla odstraněna a námitky žalované je třeba považovat za účelové. Tvrzení žalované, že příčina vady je dána jinde, což dovozuje ze skutečnosti, že projevů zátoků bylo i při místním šetření méně než dříve, je nelogické. Vada se projevuje i nadále a je naprosto běžné, že s ohledem na rozličné klimatické podmínky v průběhu času se vada projevuje v různé intenzitě, to je dáno zejména vlhkostí, deštěm, sněhovými podmínkami a podobně. Dle žalobců délka řízení o složitosti věci nic nevypovídá, jak namítá žalovaná a už vůbec nemůže být důvodem pro zadání revizního znaleckého posudku, neboť v prvních fázích řízení nebyl předmět sporu (vada a její příčiny) vůbec posuzována. Po dobu několika let byla v řízení řešena otázka promlčení nároku žalobců a Nejvyšší soud potvrdil, že nárok promlčený není. Na délku řízení měla vliv i skutečnost, že v průběhu řízení došlo opakovaně ke změně rozhodujícího soudce. Sdělení žalované, že délka řízení potvrzuje obzvláště velkou komplikovanost případu je zavádějící a nepravdivé. K námitce žalované týkající se lhůty určené soudem, že tato není přiměřená, je třeba uvést, že jde o lhůtu doporučenou ze strany znalce, který se celou záležitostí projevů vad stejně jako nezbytným rozsahem oprav podrobně zabýval. Lze očekávat, že znalec z oboru je obeznámen s časovou i technickou náročností takových prací, při jejichž určení jistě zohlednil obvyklý metodologický postup. Tvrzení žalované o nevhodných klimatických podmínkách je hypotetickou okolností, která vůbec nemusí nastat a není ji tedy potřeba ve stanovené lhůtě zohledňovat.
4. V doplnění odůvodnění odvolání žalovaná uvedla, že se snažila s žalobci domluvit na místním šetření za účelem vyhodnocení aktuálního stavu předmětné budovy, což však nebylo žalované umožněno. Žalovaná požádala o umožnění místního šetření za účelem ověření faktického stavu a projevu tvrzené vady, v rámci kterého žalovaná mohla vyhodnotit reálnost soudem stanovené lhůty pro odstranění řešené vady. V řízení nebylo prokázáno, zda a k jakému pochybení došlo a nebylo definováno, jakým konkrétním způsobem má být vada odstraněna. S ohledem na žalovanou uvedený faktický stav je nezbytné zajistit průběžné sledování, aby bylo možno najisto postavit rozsah a samotnou existenci tvrzené vady a způsob jejího odstranění. Bez možnosti časové prodlevy po provedení jakékoliv z lokálních oprav nelze výsledek jakékoliv opravy vyhodnotit, nelze mít proto lhůtu stanovenou pro odstranění řešené vady za přiměřenou a reálnou. Žalovaná zopakovala, že za zásadní pochybení považuje, že soud nevyhověl návrhu žalované na provedení revizního znaleckého posudku, když soudem dosud zpracovaný znalecký posudek byl žalovanou zpochybněn kvůli nedostatečné metodice a ignorování relevantních skutečností, jako jsou výsledky sond provedených jiným znalcem (, tituly před jménem, , jméno FO, ), který jednoznačně upozornil na možnost zátoku z vedlejšího objektu. Naproti tomu zpracovatel soudního znaleckého posudku žádné sondy či jiné obdobné podrobné šetření pro zpracování znaleckého posudku neprováděl. Soud nereflektoval nejasnosti a protikladnosti v závěrech znaleckého posudku, zejména s ohledem na možný vliv rekonstrukce sousední fasády na snížení zátoku vody a s těmito se nijak relevantně nevypořádal. Od uznání vady před více než 10 lety proběhlo mnoho oprav a zásahů, které měly vadu odstranit. V řízení před soudem prvního stupně však nebylo prokázáno, že se vada, která je nyní předmětem sporu, shoduje s vadou, jež měla být uznána cca před 10 lety a že tato vada stále existuje. Po vydání rozsudku soudu prvého stupně nebylo umožněno provést novou obhlídku místa, což bylo klíčové pro aktuální posouzení stavu a existence vady.
5. K doplnění odvolání žalovanou se písemně vyjádřili žalobci, kteří uvedli, že žalovaná znovu vytváří zcela účelová tvrzení bez dostatečné opory ve skutkovém stavu, kdy zároveň neustále opakuje tytéž skutečnosti, který již byly mnohokrát vyvráceny a vysvětleny. Dne 31. 3. 2025 se žalovaná na žalobce obrátila se zcela neurčitým požadavkem na zpřístupnění budovy za účelem blíže nespecifikovaného místního šetření techniky žalované. Po zjištění, že žalovaná si podala odvolání proti rozsudku bylo zřejmé, že žádost žalované nesměřuje k učinění kroků, které by směřovaly k odstranění vad, jak bylo stanoveno v rozsudku. Žalovaná nespecifikovala, z jakého konkrétního důvodu má zájem o zpřístupnění nemovitosti a s ohledem k dosavadnímu obstrukčnímu jednání žalované v řízení by zpřístupnění nemovitosti nesloužilo k naplnění účelu tohoto řízení, ale jen k vytváření dalších účelových argumentů žalované. Proto žalobci informovali žalovanou, že v aktuální fázi řízení nepovažuje zpřístupnění prostor za účelné a důvodné, na což žalovaná nijak nereagovala. V průběhu soudního řízení došlo k opakovanému posuzování vad, včetně provedení místních šetření a odborných zkoumání, k čemuž žalobci poskytli vždy nezbytnou součinnost. Žalovaná byla k veškerým odborným zkoumáním i prohlídkám přizvána a této možnosti pokaždé využila. K poslednímu evidovanému zátoku došlo i v minulém týdnu (vyjádření žalobců je ze dne 27. 5. 2025), a to na stále shodných místech, kde k zátoku dochází od počátku. Soud v rámci hodnocení skutkového stavu vzal v úvahu i dříve zpracovaná znalecká zkoumání v souladu s platnou právní úpravou jako listinné důkazy, přičemž nechal zpracovat nový znalecký posudek, který dříve učiněné závěry potvrdil. Určení způsobu, jakým má být vada odstraněna není předmětem tohoto řízení, neboť tím je posouzení otázky, zda je žalovaná za vadu odpovědná a je povinna k jejímu odstranění. Způsob odstranění vady tak žalovaná může zvolit dle uvážení s přihlédnutím ke svým odborným znalostem.
6. Odvolání žalované je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. s důrazem na uplatněné odvolací důvody v režimu neúplné apelace a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání žalované v meritu věci důvodné není a přisvědčil pouze námitce žalované ve stanovení lhůty k odstranění vady.
7. Předmětem sporu je požadavek žalobců na bezplatné odstranění vady koupené nemovité věci, která spočívá v zatékání do společných částí budovy, prostoru garážových stání a sklepů v 1. PP stropem v prostoru atria domu. Okresní soud se správně v odůvodnění napadeného rozsudku zabýval legitimací žalobců k uplatnění nároku na bezplatné odstranění vady v režimu ustanovení § 622 obč. zák. Závěrům, které okresní soud učinil v bodu 58 odůvodnění rozsudku, lze přisvědčit. K těmto lze doplnit, že žalobce a) je vlastníkem bytové jednotky v předmětném domě a z titulu tohoto postavení je k podání žaloby legitimován, neboť je právem každého vlastníka bytové jednotky uplatnit právo z odpovědnosti za vady koupené věci související se společnými částmi budovy. Žalobce b) při uplatňování práv vzniklých vlastníkům jednotek jedná v mezích ust. § 1196 o. z. jako nepřímý zástupce vlastníků jednotek vlastním jménem. Žalovaná byla v právním vztahu prodávajícího bytových jednotek v domě , adresa, , přičemž s převodem každé jednotky byl neoddělitelně spojen převod spoluvlastnického podílu na společných částech budovy.
8. Nejvyšší soud, který v této právní věci rozhodoval, závazně vyřešil otázku, že žalovaná žalobci uplatněné právo na bezplatné odstranění vady a svoji povinnost odstranit dotyčnou vadu v přípisu ze dne 18. 2. 2009 ve spojení s předloženým plánem odstraňování vad na společných částech domu a řešení reklamačních případů ze dne 16. 1. 2009, uznala dle ust. § 110 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – (dále jen obč. zák.). Začala tak plynout nová desetiletá promlčecí doba a vzhledem k tomu, že byla stanovena závazně i lhůta k odstranění této vady s termínem do 30. 6. 2009, začala nová promlčecí doba běžet až po uplynutí této lhůty. Žaloba ve věci byla podána 28. 12. 2016, tedy v průběhu promlčecí doby a včas. Uznání ze strany žalované se stalo s účinky podle ust. § 558 obč. zák., jehož podstatou je vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání existoval.
9. Žalovaná z podnětu poučení, které jí bylo dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnuto v rámci odvolacího řízení konaného dne 2. 6. 2020, tvrdila a prokazovala, že žalobci reklamovanou a uznanou vadu již odstranila a nadále projevující se zatékání do prostoru garážových stání a sklepů v 1. PP domu je mimo rámec odpovědnosti žalované za vady.
10. Okresní soud za podstatné pro svůj závěr o skutkovém stavu věci považoval v řízení zpracovaný znalecký posudek z oboru ekonomika a stavebnictví znalecké kanceláře , právnická osoba, ze dne 28. 12. 2023. Dle zadání soudu bylo úkolem znalce odpovědět na otázku, zda vada zatékání do 1. PP stropem v prostoru pod atriem, uznaná žalovanou sdělením ze dne 16. 1. 2009, byla odstraněna a pokud k zatékání dochází i po provedené opravě „celková oprava střešní skladby atria s důrazem na odstranění příčin zatékání do 1. PP“, z jaké příčiny tomu tak je. Po provedené prohlídce nemovitosti jmenovanou znaleckou kanceláří a při zohlednění podkladů a zjištění obsažených v dřívějších posudcích, které předložili k důkazu žalobci (posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , právnická osoba, .), dospěl soudem jmenovaný znalec – znalecká kancelář , právnická osoba, k závěru, že vada zatékání do 1. PP stropem v prostoru pod atriem nebyla žalovanou odstraněna, že příčinou zatékání jsou lokální netěsnosti hydroizolace střechy garáží, vyplývající z nekvalitního spojení dvou navazujících částí hydroizolace. Při tomto svém závěru zpracovatel znaleckého posudku odkázal na zjištění, které bylo již učiněno společností , jméno FO, , která prováděla v roce 2016 sondy, tedy po opravě provedené žalovanou v roce 2009. Porovnáním vlhkostních map z šetření provedeného soudem jmenovanou znaleckou kanceláří a posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a společnosti , jméno FO, je zřejmé, že řada vlhkostních map je na stejných místech (u světlíku, u dilatací, u dešťové kanalizace) i nadále. , právnická osoba, jmenovaná soudem, osobou zpracovatele posudku, označila za téměř jisté, že hydroizolace je narušena v místě vlhkostních map na stropě, či blízko nich (vlhkost proniká přes betonovou desku stropu kolem touto deskou procházejících instalací/konstrukcí či tzv. pracovními spárami, což jsou spáry vzniklé při betonáži této stropní desky). Soudní znalecký posudek současně vyloučil, že by příčinou zatékání byla chybná údržba objektu či opotřebení v kontextu skutečnosti, že vada byla reklamovaná již v roce 2008.
11. Odvolací soud přisvědčuje soudu prvého stupně, že právě důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika a stavebnictví je pro rozhodnutí této právní věci stěžejní, neboť znalec měl pro svůj závěr daný oborem jeho specializace potřebné relevantní podklady. Závěry posudku vypracovaného znaleckou kanceláří , právnická osoba, jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které vyšly najevo, včetně zjištění vyplývajících z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a společnosti , jméno FO, , které okresní soud pro jejich formální nedostatky provedl k důkazu jako listinné důkazy. Zpracovatel soudního znaleckého posudku se logicky a přesvědčivě vypořádal se všemi námitkami, které žalovaná následně vznesla. , právnická osoba, zhotovitele posudku , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu jednoznačně odmítl námitku žalované o vlivu atria vedlejší budovy na vznik vady tak, že podle verze žalované skrze porušenou hydroizolaci dochází k průsaku vody na stropní desku na pozemku souseda a prostřednictvím vyspádování těchto desek směrem ke garáží na pozemku žalobců dochází k zátoku. Vysvětlil, z jakého důvodu je uvedené, jako příčina zátoku, nereálné. Podle vyjádření pracovníků žalované je hydroizolace nacházející se na budově žalobců přetažena přes dilatační mezeru, což , tituly před jménem, , jméno FO, označil za nesprávné. Dalším důvodem, jak uvedl , tituly před jménem, , jméno FO, , je, že pokud voda teče po betonové desce má tendenci prosakovat v místech, kde je to možné, což jsou instalační prostupy (elektřina, voda, vzduchotechnika, pracovní spáry) a vlhkost by se tak začala projevovat v místě dilatace mezi oběma budovami, kde by muselo docházet k viditelným zátokům. Odmítl proto námitku žalované, která se odvolávala na obsah posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který připustil teoretickou možnost protékání vody po hydroizolačním povlaku střechy vedlejší (neposuzované) budovy na střechu předmětné (posuzované) budovy. Místa průsaku dle fotodokumentace obsažené v písemném posudku , právnická osoba, vylučují verzi žalované o průsaku skrze poškozenou hydroizolaci sousední budovy , tituly před jménem, , jméno FO, odkázal na snímky v posudku č. , hodnota, , 10 a 11, kde jsou zobrazeny průsaky v místě dilatace, která se nachází 10 m od hranice sousední budovy a je vidět, že k průsaku dochází od stropu a voda stéká po dilataci na zem garáže. Na fotografii č. 12 se průsak nachází uprostřed stropu a jedná se zřejmě o pracovní spáru. Jde tak o lokální průsaky vody na zhruba 4 – 5 místech, které se stále opakují, jak vyplývá již z dříve pořízené fotodokumentace zhotovené předešlými zpracovateli posudků. , tituly před jménem, , jméno FO, vzal v úvahu i skutečnost, na kterou žalovaná opakovaně poukazovala, že reklamovanou vadu zátoku již opakovaně opravovala, v roce 2009 (kompletní odkrytí střechy a provedení rekonstrukce) a znovu v roce 2014. V souvislosti s touto námitkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, poukázal na šetření, které v budově následně po provedení obou po sobě jdoucích oprav provedla v roce 2016 společnost , jméno FO, včetně 4 sond, z nichž 2 porušení hydroizolace nepotvrdily, 3. sonda potvrdila vlhkost bez porušení hydroizolace a v rámci 4. provedené sondy bylo zjištěno porušení hydroizolace. Dle , tituly před jménem, , jméno FO, nebylo třeba pro účely soudního posudku provádět vlastní sondy do objektu budovy, neboť v místě nejsou žádné podhledy či jiné předstěny, které by zjištění míst zatečení bránily a každá sonda znamená destrukční zásah do střechy. , tituly před jménem, , jméno FO, vyloučil možnost, že by rekonstrukce fasády vedlejší budovy, která proběhla později, mohla být příčinou zatékání. Jednak proto, že si nelze představit, že by rekonstrukce fasády vedlejší budovy mohla vést k poškození hydroizolace na budově žalobců. Dále zdůraznil skutečnost, že k zatékání do budovy žalobců docházelo již od počátku dokončení této budovy, což vyplývá z opakovaně uplatněných reklamací žalobců a skutečnosti, že k zatékání dochází na stále stejných místech.
12. Soudní znalecký posudek ostatně není osamoceným důkazem závěrů ustanoveného znalce , právnická osoba, , rovněž důkazy listinami – posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a společnosti , jméno FO, potvrdily vady ve zhotovení střechy atria předmětné budovy a rovněž porušení povlakové hydroizolace, což umožňuje vsakování vody do železobetonové stropní desky. Co se týká posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož se žalovaná dovolává, pak je třeba zdůraznit, že , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku uvedl, že společným původcem příčin zatékání je zhotovení střešní skladby a pouze teoreticky připustil, že by k protékání mohlo docházet po hydroizolačním povlaku z části výše položené střechy sousední budovy. To však soudní znalec s mírou hraničící s jistotou s poukazem na konkrétní výše uvedené skutečnosti vyloučil.
13. Soudu prvého stupně nelze vytýkat, že zpracovateli soudního posudku , právnická osoba, nepoložil otázky, které žádala žalovaná v podání ze dne 15. 5. 2023. , adresa, zatékání byla v průběhu řízení odborně opakovaně posouzena, naposledy soudně zpracovaným posudkem, v jehož rámci byly posouzeny i další možné příčiny, na které žalovaná poukázala a tyto soudní posudek vyloučil. Otázka způsobu odstranění příčiny zatékání není otázkou, kterou by bylo třeba v rámci tohoto sporu řešit, neboť způsob odstranění vady je zcela ponechán na rozhodnutí žalované.
14. Hlavní a v podstatě jediná odvolací námitka žalované, že soud nevyhověl jejímu návrhu a nenařídil revizní znalecký posudek, není důvodná. V řízení zpracovaný znalecký posudek je relevantním důkazem k prokázání v této věci rozhodné skutečnosti, že žalovaná žalobci reklamovanou a uznanou vadu dosud neodstranila, reklamovaná vada se projevuje i nadále. Znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, je co do svých závěrů přesvědčivý, náležitě a logicky odůvodněný s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo, v souladu s ostatními provedeními důkazy k odborné otázce tohoto sporu. Znalec závěry v posudku obsažené obhájil i v rámci výslechu zpracovatele posudku , tituly před jménem, , jméno FO, u soudu prvého stupně. Odvolací soud se shoduje s vyjádřením žalobců, že návrh na revizní posudek je účelový, který by vedl jen k dalšímu prodloužení tohoto sporu.
15. Rovněž jako nedůvodnou odvolací soud posoudil námitku žalované o tom, že v současnosti, v souvislosti s rekonstrukcí fasády vedlejší budovy k zatékání nedochází nebo se projevují jen pozůstatky původních zátoků. To žalobci zcela vyloučili a předložili soudu aktuální fotodokumentaci v rámci vyjádření, kde zatečení je i nadále patrné.
16. Krajský soud považuje skutkové závěry soudu prvého stupně v meritu věci za správné a úplné, stejně tak jako právní posouzení, které okresní soud právně učinil podle ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2013 (ust. § 499 a § 622 obč. zák.), vzhledem k přechodnému ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Existence reklamované a uznané vady vzal soud správně za prokázanou, proto žalovaná je povinna vadu bezplatně odstranit. Ke změně rozsudku podle ust. § 220 o. s. ř. přistoupil odvolací soud jen v části týkající se lhůty k plnění. Učinil tak proto, že lhůta k plnění by žalované začala plynout v době blížící se období zimních měsíců a plynula by v jejich průběhu, kdy z objektivních důvodů vlivem klimatických podmínek a technologie postupu by odstraňování vady žalovanou nebylo reálné. Odvolací soud proto stanovil lhůtu ke splnění uložené povinnosti delší do 31. 8. 2026.
17. V důsledku změny výroku I. odvolací soud rozhodoval i o nákladech řízení před soudem prvého stupně (ust. § 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaná je stranou procesně neúspěšnou a je proto povinna podle ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobcům účelně vynaložené náklady. V řízení šlo o zastoupení dvou žalobců, jejichž postavení je postavením samostatných účastníků, proto každému z nich náleží náhrada nákladů řízení samostatně. Okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku (bod 85). Odměny zástupce za úkony právní služby provedené do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty 10.000 Kč činí částku 1.500 Kč za úkon (ust. § 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024) a za úkony při zastoupení 2 osob za společné úkony odměna za úkon činí po snížení o 20 % částku 1.200 Kč za každou zastoupenou osobu, celkem 2.400 Kč za úkon za oba žalobce (ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024). Okresní soud správně uvádí, že při společném zastoupení obou žalobců učinil zástupce celkem 21 úkonů v období do 31. 12. 2024 a za tyto úkony právní služby náleží odměna 21 x 2.400 = 50.400 Kč. K tomu náleží 21 x 300 Kč režijní paušál za tyto úkony podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024 = 6.300 Kč. Dále náleží odměna za účast zástupce u jednání dne 13. 1. 2025 již podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. s účinností od 1. 1. 2025 stanovená z tarifní částky 30.000 Kč při zastoupení dvou osob odměna činí 2.300 Kč (za první zastoupenou osobu) a 1.840 Kč (za druhou zastoupenou osobu podle ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění). Odměna za tento úkon právní služby činí částku 4.140 Kč a k tomu režijní paušál 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění), celkem odměna s režijním paušálem činí částku 61.290 Kč.
18. Nad rámec těchto úkonů právní služby učiněných při společném zastoupení dvou žalobců, ještě náleží zástupci odměna za 8 úkonů právní služby – porady s klientem uskutečněné výlučně s žalobcem b) odměna 1.500 Kč x 8 = 12.000 Kč a k tomu náleží 8 x 300 Kč režijní paušál = 2.400 Kč, celkem 14.400 Kč.
19. Cestovné včetně náhrady za ztrátu času v součtu činí částku 32.075 Kč a odvolací soud pro stručnost odkazuje na podrobné odůvodnění obsažené v bodě 85 rozsudku.
20. Za úkony právní služby při zastupování obou žalobců odměna činí částku 61.290 Kč, cestovné včetně náhrad částku 32.075 Kč, celkem 93.365 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH částku 19.607 Kč na částku celkem 112.972 Kč. K tomu dále náleží náhrada za zaplacené soudní poplatky v částce 18.000 Kč (2.000 Kč za žalobu, 2.000 Kč za odvolání, 14.000 Kč za dovolání), celkem 130.972 Kč. Každému z žalobců tak náleží k náhradě částka odpovídající ½ z této částky, tj. 65.486 Kč. Žalobci b) dále částka 14.400 Kč za úkony právní služby uskutečněné ve vztahu k tomuto žalobci (porady v počtu 8) + 21 % DPH, tj. částka 17.424 Kč a žalobci b) tak k náhradě náleží částka 82.910 Kč. Náhradu nákladů je žalovaná povinna zaplatit každému z žalobců ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců, advokáta (ust. § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).
21. Žalovaná jako procesně neúspěšná strana sporu je povinna podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení částku 12.475,91 Kč, přičemž jde o náklady na dokazování, které nebyly kryty zálohou účastníků. Výpočet této částky je podrobně a správně obsažen v bodu 87 rozsudku okresního soudu a odvolací soud na správné odůvodnění pro stručnost odkazuje.
22. Žalobci jsou stranou procesně úspěšnou i ve fázi odvolacího řízení a náleží jim odměna za účelné úkony právní služby, a to za 3 úkony (vyjádření k odvolání, vyjádření k doplnění odvolání a účast u odvolacího jednání) při zastoupení dvou osob za úkon částka 4.140 Kč (z tarifní hodnoty 30.000 Kč odměna 2.300 Kč u 1. zastoupeného a snížená o 20 % u 2. zastoupeného na částku 1.840 Kč) = 12.420 Kč, k tomu 3 x 450 Kč režijní paušál = 1.350 Kč, cestovné vlakem 628 Kč, dále 10 zameškaných půlhodin po 150 Kč = 1.500 Kč. Celkem odměna a náhrady činí částku 15.898 Kč + 21 % DPH, celkem 19.237 Kč. Každému z žalobců tak k náhradě nákladů odvolacího řízení náleží částka 9.618,50 Kč. Tuto částku je žalovaná zavázána zaplatit každému z žalobců ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců, advokáta (ust. § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.