69 Co 506/2024 - 646

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 868 452 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. července 2024, č. j. 9 C 417/2019-593, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud formou mezitímního rozsudku rozhodl, že základ projednávané věci je zcela opodstatněn. O výši slevy z kupní ceny a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhá zaplacení žalované částky z titulu slevy z kupní ceny za vady bytové jednotky č. [číslo] v [adresa], v 5. NP budovy č.p. [číslo] na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „Bytová jednotka“).

3. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že Bytová jednotka má vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech a dále v uvedení chybného průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) v energetické třídě B, která neodpovídá skutečnému stavu energetické třídy C. Žalobce tyto vady řádně a včas reklamoval a vzniklo mu právo na přiměřenou slevu z kupní ceny Bytové jednotky (o jejíž výši bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí).

4. Nalézací soud odkázal na závěry znaleckého posudku zadaného ústavu [ústav] ze dne 1. 7. 2021 č. 1045/2021/2100J204, ve znění jeho dodatku č. 1 ze dne 14. 3. 2022, dodatku č. 2 z 6. 6. 2023 a PENB ze dne 13. 3. 2024, které byly vysvětleny, doplněny a potvrzeny při výslechu zástupců znaleckého ústavu před soudem dne 20. 3. 2024 a dne 3. 6. 2024, v tomto ohledu obstály.

5. V řízení byla zkoumána existence dvou vad Bytové jednotky. Vady oken a balkonových dveří 6. Soud přezkoumal znaleckou metodu posouzení namítaných vad a shledal za zcela logické, že je otázka, zda je existence vad vůbec dána, zkoumána takovým způsobem, který otvorové výplně nepoškodí či dokonce nezničí. Vzal za prokázáno, že otvorové výplně trpí vadami ve smyslu nedostatečných tepelně izolačních vlastností vedoucích k předčasnému a nadměrnému rosení. Nesprávný PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)

7. Nalézací soud odkázal na konstataci znalců o malém rozdílu mezi energetickou náročností budovy třídy B a třídy C, dále konstatovali také toliko přibližnou a rámcovou povahu PENB co se týče údajů, jaké z něj lze zjistit o přesné spotřebě energií v budově, jakož i to, že zástupci znaleckého ústavu připustili možné dílčí rozdíly mezi PENB zpracovanými různými zpracovateli. Soud dospěl k závěru, že tyto skutečnosti jsou relevantní až z hlediska posouzení výše přiměřené slevy z kupní ceny z titulu vady spočívající v nesprávném PENB, nemají však vliv na závěr o nesprávnosti PENB k budově v energetické třídě B, jelikož zástupci znaleckého ústavu setrvali na zařazení budovy do energetické třídy C, a to z důvodů, které soud vyhodnotil jako logické a přesvědčivé.

8. Pokud žalovaná zpochybňovala závěry znaleckého posudku ve znění jeho dodatků, pak nalézací soud konstatoval, že znalecký ústav byl s jejich obsahem obeznámen. Průkaz energetické náročnosti budovy (dále též „PENB“) [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 11. 2014 a znalecký posudek č. [číslo] [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ze dne 27. 02. 2023, byly součástí podkladů pro vypracování dodatku č. 2 ke znaleckému posudku znaleckého ústavu, jehož zadáním bylo (mimo jiné) se s těmito podklady vypořádat. To znalecký ústav v rámci dodatku č. 2 výslovně učinil, přičemž i po přezkoumání těchto podkladů setrval na svých závěrech. Výstup [tituly před jménem] [jméno FO][tituly za jménem], ze dne ze dne 16. 8. 2023 s názvem Komentář č. 1 a PENB [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26. 07. 2023 včetně CD s podklady byly znaleckému ústavu zaslány v rámci přípravy na výslech před soudem dne 20. 3. 2024 s informací, že k těmto podkladům budou slyšeni. Z následného výslechu zástupců znaleckého ústavu vyplynulo, že na základě těchto podkladů znalecký ústav podrobil své závěry opakovanému přezkoumání a kontrole, přesto však na závěrech o existenci vad Bytové jednotky nadále setrval. S vyjádřením žalované ze dne 28. 5. 2024 vycházejícím z konzultací s [tituly před jménem] [jméno FO] a obsahujícím e-maily [tituly před jménem] [jméno FO] a výše uvedené fotografie z Bytové jednotky, se zástupci znaleckého ústavu seznámili bezprostředně před výslechem při jednání soudu dne 3. 6. 2024 a následně se k nim při tomto výslechu vyjádřili s tím, že nadále setrvávají na svých původních závěrech, což zároveň odůvodnili.

9. Pokud žalovaná na podporu svých námitek předložila k důkazu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], č. [číslo] ze dne 27. 5. 2023, a dále pak sporovala správnost závěrů znalců přibraných do řízení soudem ve svých vyjádřeních, pak se nalézací soud vypořádal s námitkami, které uvedený znalec a žalovaná vznesli vůči závěrům znaleckého posudku zadaného soudem v bodech 52. – 122. odůvodnění rozsudku.

10. Po právní stránce pak zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve znění účinném od 1. 1. 2014 doposud: „Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.“ v návaznosti na další jím citovaná ustanovení o. z.

11. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že Bytová jednotka má vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech. Je tedy zřejmé, že v tomto ohledu Bytová jednotka, resp. její otvorové výplně nemají jakost a provedení vhodné pro obvyklý účel, kterým je dostatečná tepelná izolace a bezproblémové zdravotně nezávadné užívání.

12. V řízení bylo dále prokázáno, že Bytová jednotka má vady spočívající v nesprávném PENB budovy v energetické třídě B, jelikož budova spadá do energetické třídy C. V tomto ohledu je tedy dána vada spočívající v plnění neodpovídajícím ujednání v kupní smlouvě.

13. Ve vztahu k vadě spočívající v nesprávném PENB musel soud mimo otázku existence této vady posoudit též to, zda byla žalovaným uplatněna včas, jelikož žalovaná s odvoláním na § 2112 o. z. měla za to, že ke včasnému uplatněné této vady ze strany žalobce nedošlo.

14. Nalézací soud dovodil, že nelze při posouzení věci vycházet z § 2112 o. z., jelikož o. z. obsahuje ve vztahu k vadám staveb speciální ustanovení § 2129 odst. 2, podle kterého „Neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.“ Pro skryté vady stavby spojené se zemí pevným základem tedy platí pro oznámení vady lhůta pěti let od nabytí. Tato lhůta byla v posuzovaném případě zachována a žalobce tedy vadu spočívající v nesprávném PENB reklamoval u žalované včas.

15. Dále pak se soud zabýval posouzením, zda z daných vad vzniklo žalobci právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

16. Tuto posoudil podle § 2106 odst. 1, 2 o. z. v návaznosti na ust. § 2002 odst. 1 věty druhé o. z. Soud vadu spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech posoudil jako vadu podstatnou a na věc aplikoval § 2106 o. z., jelikož žalovaná musela vědět, že žalobce by kupní smlouvu neuzavřel, pokud by tuto vadu Bytové jednotky předvídal.

17. Žalobce nejprve u žalované uplatnil právo z vad spočívající v požadavku na odstranění této vady, což však žalovaná odmítla. Žalobci tak podle § 2106 odst. 2 o. z. vznikl v souvislosti s touto vadou nárok požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, které se domáhá právě v tomto soudním řízení.

18. Co se týče vady spočívající v nesprávném PENB, soud dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná o vadu nepodstatnou. Odkázal na ust. § 2107 odst. 1 o. z. a uzavřel, že pokud žalobce v souvislosti s touto vadou uplatnil u žalované taktéž nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny, postupoval v souladu s citovaným § 2107 odst. 1 o. z.

19. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a jejich právní posouzení soud uzavřel, že základ projednávané věci je zcela opodstatněn.

20. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkla nesprávně zjištěný skutkový stav. Poukázala na to, že znalci přibraní do řízení soudem v závěru znaleckého posudku a jeho dodatku č. 1 došli k závěru, že příčinou kondenzace a následného vzniku plísní je nízká povrchová teplota na vodorovných zasklívacích spárách oken a posuvných dveřích v interiéru, přičemž příčinou jsou konstrukce pod posuvnými dveřmi, které nemají dostatečně tepelně izolační vlastnosti. A další příčinou je zřejmě nedostatečné provedení tepelně izolačního uzávěru v připojovací spáře mezi rámem okna a obvodovou konstrukcí.

21. Namítla, že konstrukce pod posuvnými dveřmi však nebyly vůbec přesvědčivě zkoumány. Znalci sami teprve jako možné řešení navrhují např. v dodatku č. 2, provedení kontrolních invazivních sond k ověření skutečného provedení připojovacích spár v parapetní oblasti. Znalci tedy nedošli a ani nemohli dojít k jednoznačnému závěru prokázání vady Bytové jednotky a k její příčině.

22. Znalecký ústav došel pouze k hypotetickým závěrům, že nadměrná kondenzace na oknech je nestandardní, přičemž příčinou kondenzace byla stanovena nízká povrchová teplota na všech vodorovných zasklívacích spárách oken a dveří, podle ústního vyjádření znalců podstatný vliv má mít distanční rámeček mezi skly otvorových výplní, který ovšem nebyl zkoumán. Závěry znalců nevycházejí z věrohodných východisek, podkladů a metod a především ve vztahu k námitkám odborníků na straně žalované nejsou náležitě odůvodněny jiné postupy a způsob vyvozování závěrů. Vytkla nalézacímu soudu, že nepřihlédl ke skutečnostem a důkazům rozporujícím závěry znalců (zejména nebylo přihlédnuto k důkazům, které předložila, a to k názorům a námitkám odborníků paní [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], pana [tituly před jménem] [jméno FO], pana [tituly před jménem] [jméno FO] a pana [tituly před jménem] [jméno FO]), což vedlo k neúplnému zjištění skutkového stavu věci a k nesprávným skutkovým zjištěním a dalším vadám.

23. Dále pak namítla, že v otázkách technických norem a aplikace zákona došlo k nesprávnému právnímu posouzení. Technické normy a jejich „požadavky“ – např. povinnost či dobrovolnost zónování budovy při vypracování PENB nebyla právně posouzena správně. Brojila proti závěru nalézacího soudu, že pokud znalci vychází (byť z nezávazné) normy, jedná se o postup lege artis. Dovozovala, že je nutné zkoumat vztah k realitě, a pokud je znám novější přístup, je nutné vycházet z něj. Tím je míněno zejména vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], podle kterého není postup podle platné normy ČSN 73 0540 správný. Poukázala na vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], že měření povrchové teploty okna jakýmkoli způsobem se nepřipouští. Měření bezdotykovým teploměrem a termovizní měření termokamerou, jak postupovali znalci, se tedy podle [tituly před jménem] [jméno FO] nepřipouští. Tzn., že měření, které zvolili znalci, podle spoluautora příslušné normy nelze použít, a takový postup nemůže být podle pravidel oboru a nemůže představovat postup, který je v souladu s obvyklými, obecně uznávanými metodami určitého oboru (nejde o postup lege artis). Navíc znalci sami prohlásili, že norma je „nejednoznačná“ a že připouští více možných variant. Dovozovala z uvedeného, že pakliže norma umožňuje více postupů, více způsobů výpočtů či metod, nelze dojít k závěru, že není postupem lege artis postup / metoda / výpočet, jenž zrovna oslovený znalec nezvolil. Poukázala na závěr rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. 2 As 313/2015, ohledně omezení aktuálními znalostmi v daném oboru: Zda byl určitý postup proveden podle pravidel řemesla, závisí na jeho souladu s poznatky oboru, které byly v dané době aktuální a dostupné. Dovozovala, že pokud tedy podle vyjádření odborníka ([tituly před jménem] [jméno FO]), na kterého se obrací i znalci v této věci, tvrdí, že určitý postup / metoda není správný nebo není v souladu s poznatky oboru do té míry, že se bude měnit samotná norma, nelze mít postup znalců za postup lege artis a v souladu se zákonem.

24. Pokud se týká zjednodušeného modelu distančního rámečku, pak dovozovala, že znalecký ústav nikdy nepočítal ve znaleckém posudku s parametry či vlastnostmi konkrétního existujícího distančního rámečku, takové výpočty nebyly před soudem nikdy předloženy.

25. Dále pak odkázala na vyjádření znalců o tom, že znalci také několikrát uvedli, že okna jsou standardním výrobkem (pro analyzovaný účel) a z hlediska vyhlášky jsou vyhovující, dále že určitá kondenzace je u nových výrobků otvorových výplní očekávána a lze ji považovat za standardní, přičemž sám výrobce nevylučuje kondenzaci na zasklívací spáře, a že komponenty okna jsou standardní. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2210/2009, kde soud dovodil, že se má zjišťovat „střední jakost“ – tedy jakost, jež se hodí pro obvyklý účel užívání díla, dovozovala, že by závěry znalců o standardech měly být dostačující pro vyloučení jakékoliv vady. Stejně tak, pokud znalci prohlásili, že konkrétní typ rámečku nebyl vzhledem k nedostupnosti v tomto konkrétním případě znám a nebyl ani během prací ověřován, pak závěry znalců vychází z tvrzení, že „standardním oknům přilepšili“ nebo že naopak „zjednodušili“ ve svých výpočtech, svědčí o tom, že nezkoumali realitu ani jakost.

26. Dále pak žalovaná vznesla námitky proti použitým metodám měření a výpočtu 3D pole a namítla, že znalci neznali přesnou podobu distančního rámečku, který „zkoumali“, ani hloubku zasklívací spáry, která je podle jejich závěru „zřejmou“ příčinou tvrzené vady. Navíc znalci vycházeli z projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a nikoli z dokumentace skutečně provedené stavby. Dokumentace skutečně provedené stavby je přitom dokument, ve kterém se opravují informace obsažené v původní dokumentaci pro stavební povolení podle finální podoby nemovitosti.

27. Rovněž namítala znalci nesprávně stanovené PENB, když znalci nepostupovali podle nové vyhlášky ohledně zónování (vyhl. 264/2020 Sb.), která v době PENB [tituly před jménem] [jméno FO] neexistovala, ale podle normy ČSN 13790. Dovozovala, že postup podle normy, když obecně znalci uznávají, že vypočtená hodnota je nereálná, není postupem lege artis zakládajícím nezvratně důkaz o existenci vady. Pokud norma stanovuje postupy, metody, hodnoty, které reálně nelze splnit anebo které jsou evidentně nereálné, je odůvodněné se v této míře od normy odchýlit.

28. Nalézacímu soudu vytkla, že ačkoli od počátku sporovala závěry znaleckého posudku, soud nepřihlédl k žalovanou tvrzeným skutečnostem, zejména ke skutečnostem dokládající zavinění žalobce. Dovozovala, že s ohledem na vnitřní rozpornost znaleckého posudku i vyjádření znalců a s ohledem na nejasnost, nepřesnost a neurčitost vstupních údajů, nesprávného postupu při znaleckém zkoumání, a tedy i závěrů znaleckého posouzení, nebyly jednoznačně prokázány vady Bytové jednotky, příp. PENB, resp. rozpor s kupní smlouvou. Zdůraznila, že znalci neposuzovali skutečný stav, jak opakovaně prohlásili. Pokud nebyl posuzován skutečný stav, nelze ani dospět k závěru či tvrdit, že skutečný stav trpí vadou.

29. Dále pak brojila proti závěru nalézacího soudu, že v případě existence vady bytové jednotky se jedná o podstatné porušení kupní smlouvy. Dovozovala, že porušení má intenzitu podstatnosti, jestliže v důsledku toho je oprávněné očekávání kupujícího významně narušeno. Podstatné porušení má za následek odpadnutí závažných výhod, které má podle očekávání kupujícího smlouva přinést. Porušení smlouvy, které poškozuje zájem kupujícího významným způsobem, nelze hodnotit jako podstatné, jestliže prodávající nemohl předvídat následky svého jednání. V soudním řízení vyšlo najevo, že okna jsou standardním výrobkem a z hlediska vyhlášky jsou vyhovující s určitou přijatelnou míru kondenzace. Okna mají certifikaci (prohlášení o shodě s normami). Skutečné vlastnosti okna nebyly zkoumány, nebyly ani zkoumány skutečné izolační vlastnosti okolí oken. Znalci nevycházeli z dokumentace skutečného provedení stavby a sondy neprovedli. Podle odborné literatury se předvídatelnost nevztahuje na samotné porušení smlouvy, nýbrž na jeho následky, tedy účinek, který takové porušení způsobí. Podstatnost porušení smlouvy je třeba dovozovat jen tehdy, jestliže neplatí, že by rozumná osoba (prodávající) v tomtéž postavení za týchž okolností takové následky předvídala.

30. Z uvedených důvodů navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení nebo aby jej změnil tak, že žalobu zamítne.

31. K podanému odvolání se vyjádřil žalobce a odvolací argumentaci zcela odmítl. Konstatoval, že žalovaná opakovaně zaměňuje pravděpodobnostní závěry znalců ohledně příčin vad s jednoznačným závěrem znalců o existenci vad. Znalci v rámci vyhotovených znaleckých posudků jednoznačně dospěli k závěru, že bytová jednotka trpí reklamovanými vadami. Z hlediska sporu je potom irelevantní, v jakém poměru se na existenci dané vady podílí nedokonalá tepelná izolace okolí okenního rámu a v jakém poměru nedokonalá tepelná izolace samotného okna. Žalovaná byla ze strany žalobce nejprve vyzvána, aby reklamovanou vadu v podobě nedostatečného provedení tepelně izolačního uzávěru oken a balkónových dveří odstranila. Bylo na žalované, aby příčinu vady na své náklady zjistila a odstranila, což odmítla. Provádění invazivních, tedy předměty poškozujících sond bude tedy součástí opravy vady a samozřejmě bude mít své náklady. Pokud tedy znalci dospěli k závěru, že bude třeba nákladných invazivních sond k určení příčiny vady, má to dopad do následného vyčísleni nákladů na opravu, a tedy na výši nároku na slevu z ceny, nikoli na mezitímní rozhodnutí o existenci vady v podobě nedostatečného provedení tepelně izolačního uzávěru oken a balkónových dveří. Znalci jednoznačně vysvětlili, co mínili výrazem „standardní okno" a soud se touto otázkou detailně zabýval v odůvodnění rozsudku (bod 31).

32. Pokud žalovaná odkazuje na „jiné" odborníky, poukázal na to, že ani jeden nebyl zjišťovat stav v bytové jednotce, daná okna nikdy neviděl a nic na místě neměřil. Jestliže znalci změřili nízkou povrchovou teplotu oken oproti požadavku normy ve spojení s návodem na užívání bytové jednotky a změřili spíše suché prostředí, je v zásadě nemožné s těmito parametry polemizovat. Pokud kondenzace vody na povrchu oken vede k růstu toxických plísní, nelze ji označovat za občasnou. Nadto žádný z důkazů doložených žalovanou se nevyjadřuje k otázce existence nadměrné kondenzace na skleněných výplních (tj. reklamovaná vada v podobě nedostatečného provedení tepelně izolačního uzávěru oken a balkónových dveří). Daná vyjádření „odborníků" doložená žalovanou se naproti tomu pouze snaží zpochybnit postupy a závěry soudem ustanoveného znaleckého ústavu. Sami však žádné konkrétní odůvodněné závěry o stavu věci a jejích příčinách nečiní.

33. Pokud pak žalovaná uvádí, že „měření povrchové teploty okna jakýmkoli způsobem se nepřipouští", je i z laického pohledu zřejmá nesprávnost a účelovost takového tvrzení. Je to podobné, jako by tvrdila, že měření povrchové teploty pacienta jakýmkoli způsobem se nepřipouští a následné by polemizovala o teplotě pacienta na základě 2D modelů jeho těla.

34. Pokud žalovaná poukazuje na výrobcem vydaný certifikát daného okna, takovýto certifikát vystavený výrobcem samozřejmě sám o sobě nezaručuje, že dané okno bude mít jím prohlašované vlastnosti. Je to podobné, jako by výrobce automobilu prokazoval certifikátem zákazníkovi, že auto, které nestartuje a nebrzdí, je bez vad.

35. Poukázal na to, že znalci jednoznačně došli k závěru o vadách. Použili k tomu nejen technické normy, ale i technické vzdělání a dlouholetou praxi v oboru. Znalci v rámci svých ústních výslechů řádně odůvodnili, proč vycházeli při výpočtu PENB z dokumentace pro stavební povolení. Bylo to proto, že na základě stejné dokumentace byl i reklamovaný PENB počítán žalovanou. Pokud by znalci vycházeli z jiné dokumentace, nebyl by výsledek srovnatelný. Jedná se o zjevnou účelovost argumentace žalované.

36. Zdůraznil, že smyslem určeni PENB je informace pro uživatele, jaké může očekávat náklady na energie v porovnání s jinými obdobnými budovami. V tomto směruje tedy zcela irelevantní nejen, jaká následně bude skutečná spotřeba těchto energií (tato vždy bude závislá na individuálním chování spotřebitele v bytové jednotce), jakož i konkrétních externích podmínkách v daném místě a čase (tj. například zda bude daný rok mrazivá a dlouhá zima Či teploty nebudou klesat pod nulu ani v zimě). Vždy jde pouze o porovnání spotřeby energií pro jednotlivé budovy za stejných podmínek. V tomto směru tak je podstatné, aby pro všechny porovnávané budovy byly stanoveny stejné výchozí podmínky. Není pak možné, aby pro ostatní srovnávané budovy byla použita vyhláškou určená teplota -12,6C a pro posuzovanou budovu určena výchozí teplota vyšší s poukazem na to, že v poslední době nejsou zimy oproti vyhlášce tak mrazivé. Takovýto přístup by naopak znamenal, že výpočet PENB ztratí svůj smysl, a sice porovnat za stejných podmínek energetickou náročnost jednotlivých budov.

37. Pokud se týká dodržování norem, pak tyto jsou výsledkem dlouhodobých poznatků široké odborné veřejnosti. Od normy je možné se odchýlit, ale pouze takovým způsobem, který vede k bezpečnějšímu a více spolehlivému výsledku a musí být tento postup náležitě zdůvodněn a prokázán. Pokud se tedy žalovaná odchýlila od normy tak, že zvýšila mezní teploty v zimních měsících, postupovala nesprávně. Správný by byl postup, pokud by naopak tyto teploty pro účely výpočtu snížila. Stavitel nepochybně může postavit budovu s vyšší izolační schopností, než sám v rámci průkazu PENB deklaruje, ale ne s nižší, protože potom prostě klame zákazníka.

38. Žalobce konstatoval, že zaplatil vysokou částku za nový byt, to vše s ohledem na odůvodněný předpoklad, že kupuje žalovanou deklarovanou nadstandardní bytovou jednotku, která splňuje všechny normové požadavky a současně je u ní deklarována energetické úspornost. Žalobce si nekupoval bytovou jednotku s vědomím, že mu zde v důsledku nadměrné kondenzace vlhkosti na okenních výplních budou růst toxické plísně (z důvodu nedostatečného provedení tepelně izolačního uzávěru oken a balkónových dveří - jediným důvodem zvoleného provedení je přitom evidentní snaha žalované o úsporu nákladů v průběhu výstavby), a že spotřeba energií bude oproti budovám, jež byly žalovanou deklarovány jako srovnatelné, vyšší.

39. Žalobce dále konstatoval, že žalovaná dokonce ani není schopna určit, jaké postupy (zjevně chybně) při výstavbě učinila, a vyčítá žalobci, že tyto chyby neodhalil. Žalobce skutečně neví, jaké izolace jsou uvnitř stěn a podlah a jak postupovali dělníci a jak žalovaná prováděla kontrolu během výstavby. Žalobce by očekával, že na místo formalistických polemik žalovaná předloží ke své obhajobě fotodokumentaci výstavby, stav okenních otvorů před instalací okna, protokoly o měření tepelné vodivosti během stavby a po dokončení stavby, vlastní měření pomocí moderních standardních přístrojů, jako jsou infrakamery a bezdotykové teploměry. Nic takového žalovaná nepředložila a lze tedy předpokládat, že nic z toho žalovaná nemá. Žalovaná zjevně netestovala ani jedno okno, které následně instalovala do budovy v hodnotě stovek milionů Kč. Žalovaná se zjevně nezajímala, zda dělníci nevyplnili spáry oken vadným materiálem a nevytvořili tak tepelné mosty vedoucí logicky ke srážení vodních par, tedy k rosení a vlhnutí. Místo všech těchto dostupných a standardních postupů viní žalovaná normu, že je příliš přísná či znalce, že invazivními sondami rovnou nezbourali polovinu bytu a nezjistili tak přesnou příčinu změřených vad dodávky žalované. Je to především žalovaná, která měla a má možnosti prokazovat bezvadnost své dodávky pomocí materiálních důkazů a měření během stavby. Jak bylo znalci konstatováno, žalobce by musel k přesnému určení příčin vad provést invazivní sondy, což znamená, že by musel defacto okna vybourat.

40. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek potvrdil.

41. K tomu se znovu vyjádřila žalovaná. Odmítla argumentaci žalobce a zdůraznila, že nelze rozdělovat existenci vady a její pravděpodobné příčiny, protože, pokud není známa příčina, nelze s jistotou tvrdit vadu. Certifikát nezaručí následně vzniklou vadu – poškození nebo porušení, což však nebylo předmětem dokazování. Znalci nezkoumali dlouhodobé prostředí, ale stav bez znalosti okolních podmínek a historie.

42. Ohledně PENB pak zdůraznila, že není jisté, co skutečně PENB vypracovaná znalci dokládá, pokud je založena na nereálné hodnotě, kterou sami znalci uznali jako nepřesnou, ale mající vliv na zařazení do kategorie B/C.

43. Pokud pak žalobce žalované vyčítá, že nepředložila doklady o zateplení a o průběhu stavby, jedná se o nová tvrzení, když žádná tvrzení ani dokazování nesměřovala k těmto otázkám.

44. Konstatovala, že závěry znalců sporovala prostřednictvím vyjádření uznávaných odborníků v oboru, zabývajících se danou problematikou. Pokud tito nesouhlasí s postupy či závěry soudem stanoveného znaleckého ústavu, jedná se o nesouhlas relevantní.

45. Znovu dovozovala, že tvrzenou vadu nelze potvrdit, tato nebyla s jistotou zjištěna, příčina nebyla označena.

46. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu včetně řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

47. Odvolací argumenty vyjádřené v odvolání nejsou způsobilé zvrátit správnost přezkoumávaného rozsudku. Nalézací soud provedl rozsáhlé dokazování, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry, od nichž nemá odvolací soud důvod se odchylovat, přičemž výtky odvolatele týkající se hodnocení důkazů a právních závěrů nalézacího soudu, neshledal odvolací soud opodstatněnými.

48. Nalézací soud detailně odůvodnil, jak posuzoval každý z provedených důkazů a jaké závěry z něho vyvodil. Pokud měl pak k dispozici dva znalecké posudky (posudek [právnická osoba] – znalecký ústav, předložený žalobcem a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] předložený žalovanou, PENB zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a PENB zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO]), jejichž odborné závěry se liší, postupoval správně, pokud do řízení přibral znalce svým usnesením a s ohledem na složitost odborné problematiky znalecký ústav. Ač tento posudek nebyl expresis verbis zadán jako posudek revizní (viz usnesení ze dne[Anonymizováno]3. 3. 2021, č. j. 9 C 417/2019-151), je nutno k němu při hodnocení důkazů takto přistupovat. Znalecký ústav měl k dispozici oba znalecké posudky vypracované na žádost každé z procesních stran a výslovně uvedl, že se zabýval přezkoumáním posudků a dokumentů, které jsou součástí spisu a ke správnosti znaleckých závěrů se vyjádřil prostřednictvím konkrétních zpracovatelů posudku, kteří byli ke stvrzení znaleckých závěrů soudem slyšeni. Tento znalecký posudek, ve znění dvou pozdějších doplňků (včetně výsledků znalce) je velice podrobný a nalézací soud velmi pečlivě odůvodnil, jaké závěry z něho učinil. Ke správnosti takového postupu se konečně vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. [spisová značka], se závěrem, „Přezkoumání závěrů znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř. dalším posudkem jiného znalce, vědeckého ústavu nebo jiné instituce (tzv. revizní znalecké zkoumání) je namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, popř. jestliže soud má k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce a pro rozpory, které se nepodařilo v řízení odstranit, nemohou být tyto znalecké posudky podkladem pro rozhodnutí.“ 49. Pokud se pak žalovaná brání sporováním znaleckým ústavem použitých metod a své kritické vyjádření podporuje opět závěry „svých“ znalců, pak je správný i odkaz nalézacího soudu na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2014, č. j. 3 Cmo 172/2014-245, a jeho závěr, že je výhradně na znalci, jakou metodu při znaleckém posouzení použije.

50. Lze konstatovat, že žalovaná zakládá své námitky nesprávného postupu nalézacího soudu při hodnocení znaleckého posudku znaleckého ústavu přibraného do řízení soudem na zpochybnění věcné správnosti odborných závěrů tohoto posudku. Přehlíží však, že podle zcela konstantní judikatury (kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008, a ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 33 Odo 275/2006) tyto odborné závěry nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř.

51. Nalézací soud postupoval správně, pokud znaleckému posudku vypracovanému znaleckým ústavem přibraným do řízení soudem, přisoudil vyšší důkazní hodnotu, než ve svých závěrech odlišným posudkům předloženým stranami, když jak shora uvedeno, tento posudek lze hodnotit jako posudek revizní.

52. Pokud tedy vzal nalézací soud ze závěrů ústavního znaleckého posudku soudem zadaného za prokázáno, že Bytová jednotka má vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech a že Bytová jednotka má vady spočívající v nesprávném PENB budovy v energetické třídě B, jelikož budova spadá do energetické třídy C, hodnotí odvolací soud jeho závěr jako správný. Stejně tak jako správný hodnotí odvolací soud závěr nalézacího soudu o tom, že vada spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech, je vadou podstatnou a vada spočívající v nesprávném PENB je vadou nepodstatnou. V tomto odkazuje pro stručnost na odůvodnění nalézacího soudu v bodech 130. – 135., s nímž se zcela ztotožňuje.

53. Rovněž jako správný pak odvolací soud posuzuje závěr nalézacího soudu o tom, že žalobce vadu spočívající v nesprávném PENB reklamoval u žalované včas a že mu pro uvedené vady předmětu koupě vzniklo právo na slevu z kupní ceny.

54. Z uvedeného důvodu proto odvolací soud shledal mezitímní rozsudek nalézacího soudu jako věcně správný a jako takový jej za použití ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.