9 C 417/2019 - 593

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 868 452 Kč s příslušenstvím mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

Základ projednávané věci je zcela opodstatněn. O výši slevy z kupní ceny a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhal žalobou podanou dne [datum] zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu slevy z kupní ceny za vady bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa], v [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „Bytová jednotka“). Bytovou jednotku žalobce nabyl na základě kupní smlouvy č. [hodnota] uzavřené s žalovanou dne [datum] a převzal ji dne [datum]. Vady Bytové jednotky dle žalobce spočívají v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech – za tuto vadu požadoval žalobce (po doplnění žaloby podáním ze dne [datum]) slevu 8 % z kupní ceny ([částka]). Vady Bytové jednotky dále dle žalobce spočívají v chybném uvedení tzv. energetického štítku, tj. průkazu energetické náročnosti budovy (dále jen „PENB“) v energetické třídě B, která dle žalobce neodpovídá skutečnému stavu – za tuto vadu požadoval žalobce slevu 2 % z kupní ceny ([částka]). Úrok z prodlení žalobce požadoval od [datum], tedy od uplynutí lhůty k vyřízení reklamace, kterou žalovaná ani zčásti neuznala. Žalobce v podání ze dne [datum] učiněném v návaznosti na výzvu soudu, aby vyčíslil výši slevy a uvedl, jak k této výši dospěl, vyčíslil slevu za vadu spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech nově na [částka] a setrval na požadované slevě za nesprávný PENB ([částka]). Jelikož soud rozhodoval nejprve o základu věci mezitímním rozsudkem, bude o tomto rozšíření žaloby rozhodnuto v navazujícím řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že Bytová jednotka uvedenými vadami netrpí, žalobce existenci vad neprokázal, nárok z odpovědnosti za vady (sleva z kupní ceny) žalobci nevznikl. Dle žalované důkazy v řízení provedené neprokazují, že by Bytová jednotka měla příslušné vady. Co se týče nepřiměřeného rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně-izolačních vlastnostech, žalovaná má za to, že rosení je způsobováno chybným užíváním Bytové jednotky žalobcem, zejména nedostatečným větráním. Dle žalované dále žádný z předložených důkazů existenci tvrzených vad neprokázal. Žalovaná v tomto ohledu především uplatnila námitky proti znaleckému posudku znaleckého ústavu, ve kterém byla existence vad Bytové jednotky konstatována – tyto námitky jsou uvedeny a vypořádány níže v tomto rozsudku. Žalovaná dále označila důkazy k prokázání skutečnosti, že Bytová jednotka vady nemá (rovněž těmito důkazy se soud zabývá níže). Co se týče vady spočívající v nesprávném PENB, žalovaná dále namítla, že žalobce tuto vadu uplatnil pozdě a soudem by tak žádné právo z tohoto titulu nemělo být žalobci přiznáno.

3. Soud účastníky při jednání dne [datum] seznámil s tím, že se bude nejprve zabývat základem věci, tj. otázkou existence žalobcem tvrzených vad, a bude proto rozhodovat mezitímním rozsudkem. Tento procesní postup byl zvolen s ohledem na povahu projednávané věci a s ohledem na účelnost a hospodárnost řízení, zejména s ohledem na to, že znalecký ústav konstatoval existenci vad, avšak pro nedostatek příslušných znaleckých oprávnění se odmítl vyjádřit k výši nákladů potřebných k odstranění vad Bytové jednotky, jejíž znalost je nezbytná k řádnému posouzení výše přiměřené slevy z kupní ceny. Soud účastníky upozornil, že v této fázi řízení se proto bude nejprve zabýval základem věci, a naopak se prozatím nebude zabývat procesními a důkazními návrhy stran směřujícími nad rámec základu věci, tj. především podáním žalobce ze dne [datum] s nově vyčíslenou výší slevy a souvisejícími důkazními návrhy. Těmito návrhy se bude soud zabývat až v navazujícím řízení. Účastníci proti tomuto postupu soudu ničeho nenamítli.

4. Při jednání dne [datum] učinili účastníci nesporným, že mezi nimi (tj. mezi žalobcem jako kupujícím a žalovanou jako prodávající) byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva na Bytovou jednotku za kupní cenu [částka]. Dále učinili nesporným, že součástí této kupní smlouvy byla informace o tom, že Bytová jednotka se nachází v budově energetické třídy B.

5. Ostatní skutečnosti zůstaly mezi stranami sporné, zejména potom otázka existence vad Bytové jednotky a otázka včasnosti reklamace vady spočívající v nesprávném PENB. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

6. Žalobce převzal Bytovou jednotku dne [datum] podpisem protokolu o převzetí. V předávacím protokolu se žalobce svým podpisem zavázal vytápět Bytovou jednotku na minimální teplotu 21 stupňů Celsia a řádně větrat pro udržení relativní vzdušné vlhkosti v rozmezí do 50 %. Součástí předávacího protokolu bylo dále prohlášení, že za vady vzniklé nedostatečným vytápěním a poklesem teploty konstrukcí pod rosný bod prodávající neručí. Současně s převzetím Bytové jednotky došlo ze strany žalobce k převzetí dokumentu s názvem „Pokyny k užívání jednotky a společných částí domu“ (předávací protokol ze dne [datum]). Podle tohoto dokumentu se za vhodnou vlhkost vzduchu v místnosti domu považuje relativní vzdušná vlhkost 45-60 % (Pokyny k užívání jednotky a společných částí domu [Anonymizováno] [adresa], str. 13 dole).

7. Žalobce žalovanou poprvé informoval o nadměrném rosení oken v Bytové jednotce e-mailem ze dne [datum], ve kterém žádal o okamžitý zásah, avšak nenavrhl konkrétní způsob, jakým má být takový zásah proveden (e-mail žalobce ze dne [datum]).

8. Dne [datum] žalobce u žalované e-mailem reklamoval rosení oken v Bytové jednotce a vznesl požadavek na odstranění této vady opravou (e-mail žalobce ze dne [datum]). Ze strany žalované bylo dne [datum] žalobci sděleno, že reklamaci zamítá (e-mail žalované ze dne [datum]) a žalobci byl ze strany žalované zaslán dokument zpracovaný společností [Anonymizováno], dle kterého Bytová jednotka vytčené vady nemá a žalobce ji špatně užívá, zejm. nedostatečně větrá, tzn. užívá Bytovou jednotu v rozporu s předanými pokyny; součástí dokumentu společnosti [Anonymizováno] je doporučení, aby bylo při zvýšené vlhkosti větrání nuceným větracím systémem doplněno o větrání okny 3x denně cca 10 minut, příp. s ohledem na aktuální činnosti v bytě jako vaření, sušení prádla apod. (Reklamace kondenzace na výplních otvorů zpracovatele [Anonymizováno], [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum]).

9. V návaznosti na zamítnutí uplatněného práva na odstranění vad Bytové jednotky její opravou žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na slevu z kupní ceny Bytové jednotky ve výši [částka] a tuto částku požadoval k úhradě do [datum] (e-mail žalobce ze dne [datum]).

10. Žalobce si následně nechal zpracovat znalecký posudek od společnosti [právnická osoba], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] – znalecký ústav, dle jehož závěrů okna nevyhovují s možnou příčinou ve způsobu jejich stavebního zabudování. Posudek se kriticky vyjádřil k posouzení reklamace společností [Anonymizováno] a uvedl, že tam navržené postupy, zejm. co do větrání, by byly v rozporu s PENB v energetické třídě B (znalecký posudek společnosti [právnická osoba] v. o. s. znalecký ústav ze dne [datum] č. [Anonymizováno] Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce tento znalecký posudek zaslal dne [datum] žalované a zároveň reklamoval u žalované vady Bytové jednotky spočívající v nevyhovujících izolačních vlastnostech oken včetně jejich uložení a vadu spočívající v neodpovídajícím štítku PENB. Výše uplatněné slevy činila [částka] se lhůtou splatnosti [datum] (uplatnění nároku na slevu v právním zastoupení žalobce ze dne [datum]).

11. Žalovaná uplatněnou reklamaci a nárok na slevu z kupní ceny neuznala a setrvala na bezvadnosti Bytové jednotky. Znalecký posudek předložený žalobcem vyhodnotila jako nesprávný (zamítnutí reklamace ze dne [datum])

12. V rámci řízení před soudem žalovaná předložila vlastní znalecký posudek doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], který rozporuje závěry znaleckého posudku žalobce, a to jak co do použitých metod, tak co do závěrů. Znalecký posudek předložený žalovanou se však nezabývá tím, zda Bytová jednotka vytčené vady má či nemá – jeho obsahem a závěrem je výhradně zpochybnění metod a závěrů znaleckého posudku žalobce (znalecký posudek doc. [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem] a [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem] ze dne [datum], č. [Anonymizováno]

13. Ze soudem zadaného znaleckého posudku znaleckého ústavu ČVUT-Kloknerova ústavu, soud zjistil, že příčinu kondenzace na konstrukcích oken a balkonových dveří v Bytové jednotce lze ověřit pouze v době probíhajících kondenzačních jevů, tedy v měsících s exteriérovými teplotami alespoň kolem 0 °C (případně nižšími). Zástupci znaleckého ústavu provedli v Bytové jednotce místní šetření dne [datum], při němž zjistili stopy výskytu plísní na oknech (obývák, dětský pokoj, ložnice) a v Bytové jednotce nezjistili přítomnost významného a nečekaného zdroje vlhkosti; naopak konstatovali spíše sušší prostředí. Znalecký ústav v posudku uvedl, že okna jsou standardní pro daný účel. V tabulce uvedené na str. 17 znaleckého posudku je však uvedeno, že okna nevyhovují [k těmto částem posudku proto soud znalce slyšel dne [datum] a [datum], viz odůvodnění tohoto rozsudku níže]. Znalecký ústav dále konstatoval, že považuje dokument vypracovaný společností [Anonymizováno], který za příčinu nadměrné kondenzace označil způsob užívání Bytové jednotky žalobcem, za chybný, a to v důsledku chybné modelace uzavřené vzduchové dutiny za kovovou vnější lištou oken, která ve skutečnosti není uzavřená, což má vliv na výpočet vnitřní povrchové teploty. Znalecký ústav dále v posudku konstatoval nesprávnost znaleckého posudku žalobce (zpracovatele [právnická osoba][Anonymizováno].[Anonymizováno].) a souhlasil v tomto ohledu se závěry posudku žalované (zpracovatelů [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem]), avšak za současného konstatování, že tento posudek předložený žalovanou se nijak nevyjadřuje k tomu, zda jsou konstrukce v Bytové jednotce v pořádku či nikoliv (znalecký posudek Kloknerova ústavu ze dne [datum] č. [Anonymizováno]

14. Z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znaleckého ústavu soud zjistil, že u zkoumaných otvorových výplní Bytové jednotky (tj. oken a balkonových dveří) všechny zasklívací spáry vykazují teplotní faktor pod požadovaným teplotním faktorem, tedy nevyhovují. V Bytové jednotce provedl znalecký ústav dlouhodobé měření vnitřního mikroklimatu pomocí dvou přístrojů (dataloggerů), které v období od [datum] do [datum] na dvou místech v Bytové jednotce měřily teplotu a relativní vlhkost vzduchu s měřicími intervaly po 15 min. V rámci tohoto měření byla naměřena průměrná relativní vzdušná vlhkost 40,9 % a průměrná teplota 23,1 stupňů Celsia, což bylo znaleckým ústavem označeno za spíše sušší prostředí. Závěrem dlouhodobého měření prostředí v Bytové jednotce znaleckým ústavem bylo konstatování, že vnitřní podmínky jsou zcela standardní a nejsou příčinou kondenzace s následným vznikem plísní. Dále proběhlo místní šetření dne [datum], kdy bylo provedeno měření v oblastech zasklívacích spár oken a dveří bezdotykovým teploměrem a termovizní měření termokamerou. Závěrem měření bezdotykovým teploměrem bylo, že všechny zasklívací spáry vykazují teploty pod teplotami požadovanými a tedy nevyhovují. Závěrem termovizního měření bylo zjištění lineárních tepelných vazeb, významného tepelného mostu v koutu pod posuvnými dveřmi a tepelný most konstrukcí pod posuvnými dveřmi. Příčinou kondenzace byla stanovena nízká povrchová teplota na všech vodorovných zasklívacích spárách oken a dveří, které proto dle znaleckého ústavu v tomto ohledu nevyhovují. Konstrukce pod posuvnými dveřmi dále dle znaleckého ústavu nemá potřebné tepelně izolační parametry a probíhá zde významný tepelný tok, schází vnější zateplení, které by navazovalo na tepelně izolační vrstvu iso-nosníků. Zároveň bylo konstatováno, že „tepelně izolační vlastnosti otvorových výplní jsou zcela standardní a ke kondenzaci na nich dochází při extrémnějších podmínkách v exteriéru, kdy teploty klesnou výrazně pod mrazu“ [k této části posudku a jejímu vztahu k celkovým závěrům soud znalce slyšel dne [datum] a [datum], viz odůvodnění tohoto rozsudku níže]. Další příčinou rosení oken a dveří je dle závěrů posudku zřejmě nedostatečné provedení tepelně izolačního uzávěru v připojovací spáře mezi rámy oken a obvodovou konstrukcí (znalecký posudek Kloknerova ústavu, dodatek č. [hodnota] ze dne [datum]).

15. Z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znaleckého ústavu a z PENB vypracovaného znaleckým ústavem, jenž je součástí dodatku č. [hodnota], soud zjistil, že budova, ve které se nachází Bytová jednotka, spadá dle znaleckého ústavu do třídy C energetické náročnosti. K původnímu PENB budovy, který stanovil její energetickou třídu B, zpracovanému dne [datum] [jméno FO]. [jméno FO], se znalecký ústav vyjádřil tak, že tento PENB byl zjednodušený, když neobsahoval zónování budovy dle vnitřních teplot, na které jsou jednotlivé části budovy vytápěny či chlazeny (ve smyslu požadavků normy ČSN EN ISO 13790), dále tento PENB neuvažuje nucené větrání koupelen, WC a kuchyní bytů, komerčních ploch a nezapočítává ani nucené větrání a osvětlení nevytápěných prostor – garáží a sklepů; dále tento PENB nezapočítává všechny části obálky budovy, a to konkrétně stropy nad exteriérem. Co se týče otvorových výplní (oken, balkonových dveří), tato vykazují dle znaleckého ústavu nadměrnou kondenzaci již při vyšších venkovních teplotách, než jsou návrhové teploty požadované podle normy pro Prahu (ČSN 730540-3) a z tohoto pohledu proto nevyhovují. Na vznik kondenzace má dle znaleckého ústavu podstatný vliv distanční rámeček mezi skly otvorových výplní. Nadměrnou kondenzaci znalecký ústav specifikoval jako kondenzaci nestandardní, předčasnou a nadměrnou, která nepříznivě působí také na dřevěné rámy oken a dveří a děje se za standardních podmínek, tj. při teplotě 20-22 stupňů Celsia a relativní vlhkosti vzduchu 45-60 % (znalecký posudek ČVUT Kloknerova ústavu, dodatek č. [hodnota] z [datum]).

16. Z náhledu do Seznamu energetických specialistů ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], člen znaleckého ústavu, je s číslem [hodnota] zapsán jako energetický specialista s oprávněním zpracovat průkazy energetické náročnosti budov (náhled do Seznamu energetických specialistů ze dne [datum]).

17. Z PENB vypracovaného znaleckým ústavem dne [datum], předloženého soudu při jednání dne [datum], soud zjistil, že závěrem znaleckého ústavu je zařazení budovy, ve které se nachází Bytová jednotka, do třídy C energetické náročnosti (PENB ze dne [datum]).

18. Z výslechů zástupců znaleckého ústavu [jméno FO]. [adresa], [tituly za jménem], a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], provedených dne [datum] a [datum], soud zjistil, že i po všech připomínkách ke znaleckým výstupům trvají na závěrech, dle kterých má Bytová jednotka vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech, a trvají rovněž na závěru, že Bytové jednotka se nachází v budově energické třídy C (výslech zástupců znaleckého ústavu před soudem dne [datum] a dne [datum]).

19. Dalším soudem provedeným důkazům navržených žalovanou a důkazům, které soud neprovedl, je věnována samostatná část tohoto mezitímního rozsudku uvedená níže (bod 38 a násl.). Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Bytová jednotka má vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech a dále v uvedení chybného průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) v energetické třídě B, která neodpovídá skutečnému stavu energetické třídy C. Žalobce tyto vady řádně a včas reklamoval a vzniklo mu právo na přiměřenou slevu z kupní ceny Bytové jednotky (o jejíž výši bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí). Hodnocení důkazů soudem:

21. Jelikož existence vad Bytové jednotky je odbornou skutkovou otázkou, bylo podstatné, jak bude tato otázka zodpovězena znalecky, a zda takové znalecké zjištění v řízení před soudem obstojí. Soud má za to, že závěry znaleckého ústavu o existenci vytčených vad Bytové jednotky obsažené ve znaleckém posudku ze dne [datum] č. [Anonymizováno] v jeho dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], dodatku č. [hodnota] z [datum] a PENB ze dne [datum], které byly vysvětleny, doplněny a potvrzeny při výslechu zástupců znaleckého ústavu před soudem dne [datum] a dne [datum], v tomto ohledu obstály.

22. Znalecký posudek je specifickým důkazním prostředkem. Jeho specifičnost spočívá v prvé řadě v tom, že je zadáván k posouzení skutečností (skutkových okolností), k jejichž zjištění je třeba zvláštních odborných znalostí. Soud tyto zvláštní odborné znalosti nemá, a proto podle ustálené judikatury nemůže přezkoumávat znalecké závěry o odborné skutkové otázce; soud posuzuje a hodnotí, zda má znalecký posudek všechny formální náležitosti, zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (viz stanovisko Nejvyššího soudu Cpj 161/79, R 1/1981). Soud též hodnotí, zda posudek přináší logicky odůvodněné a srozumitelné závěry vycházející z podkladů a bere v potaz proces utváření znaleckého posudku, opatřování podkladů, průběh zkoumání, věrohodnost východisek a metod a způsob vyvozování závěrů (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 49/06). Písemně zpracovaný znalecký posudek se před soudem neprovádí jako „pouhá“ listina: „Znalecký posudek lze podat v ústní i písemné formě, avšak ani v případě, kdy je podán písemně, se nepovažuje za důkaz listinou. Těžiště provedení tohoto důkazu spočívá v osobním přednesení jeho závěrů a stvrzení jeho obsahu znalcem před soudem.“ (Dörfl, L. Znalec a znalecký posudek v civilním procesu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 87, [podtrženo soudem]).

23. Soud tedy s ohledem na výše uvedené hodnotil znalecké výstupy znaleckého ústavu jednak po formální stránce, a dále i po stránce obsahové, ovšem s limitací uvedenou výše, tedy s tím, že soud nemůže přezkoumávat znalecké závěry o odborné skutkové otázce jako takové, ale pouze to, zda mají požadovanou formu, jsou logické, náležitě odůvodněné a vycházejí z věrohodných východisek, podkladů a metod.

24. V posuzované věci byly příslušné odborné skutkové otázky (existence vad Bytové jednotky) zkoumány soudem ustanoveným znaleckým ústavem – vysokou školou: ČVUT – Kloknerovým ústavem. Jedná se o instituci povolanou právním řádem k posouzení výjimečných a zvlášť obtížných případů, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení (§ 127 odst. 3 o.s.ř.).

25. Soud dospěl k závěru, že po formální stránce znalecký posudek znaleckého ústavu včetně jeho dodatků splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a veškeré požadavky judikatury citované výše. Znalecký posudek a jeho dodatky byly podány v písemné formě, byly vlastnoručně podepsány, obsahují otisk znalecké pečeti, je z nich zřejmé zadání, výčet podkladů, nálezová část, posudková část, odůvodnění, závěry (odpovědi na otázky položené v rámci zadání), obsahují znaleckou doložku, výčet osob podílejících se na zpracování posudku a rovněž doložku ve smyslu § 127a o.s.ř. Výslech zástupců znaleckého ústavu [jméno FO]. [adresa], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], byl výslechem osob přímo se podílejících na vypracování znaleckého posudku znaleckého ústavu včetně jeho dodatků. Tyto osoby (jako nezapsané v seznamu znalců) složily pro účely výslechu před soudem při jednání dne [datum] znalecký slib (analogicky dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 7 To 25/87, R 3/1989), který jim byl při odročeném jednání dne [datum] znovu připomenut a byly před každým z výslechů poučeny o tom, že podání nepravdivého, hrubě zkresleného nebo neúplného znaleckého posudku je trestným činem podle § 346 trestního zákoníku.

26. Z formálního hlediska tak byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby soud mohl hodnotit v mezích limitů uvedených výše obsahovou část znaleckých výstupů, kterou soud hodnotil jako celek, tzn. písemný znalecký posudek a jeho dodatky soud hodnotil spolu s výslechem zástupců znaleckého ústavu v řízení před soudem, který tvoří těžiště tohoto důkazu.

27. Jelikož byly v posuzované věci ze strany znaleckého ústavu používány a aplikovány technické normy, je třeba, aby se soud úvodem hodnocení znaleckého posudku vyjádřil k tomu, jak nahlížel na problematiku závaznosti a aplikace těchto norem. Soud vycházel z toho, že české technické normy nejsou obecně právně závazné, pokud na ně přímo neodkazuje právní předpis (nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn.: Pl. ÚS 40/08). Tyto normy proto mají doporučující charakter, což však neznamená, že by byly irelevantní. Technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení a v nich obsažené instrukce jsou stěžejní pro zkoumání postupu lege artis (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. 2 As 313/2015) a rovněž pro zkoumání obvyklosti ve smyslu dodržení standardů, jelikož smyslem technických norem je mimo jiné právě standardizace, a to jako měřítko obvyklosti a rovněž jako způsob zajištění jednotného (a porovnatelného) odborného postupu v rámci oblasti aplikace příslušné technické normy. Postup podle technické normy lze tedy obecně označit za postup lege artis, tj. postup odborně správný, pokud není v konkrétním případě náležitě odůvodněno, proč je vhodnější postup odlišný. Stejně tak soulad s technickou normou lze obecně označit za známku obvyklých či standardních (doporučených) vlastností a rozpor s technickou normou naopak za doklad neobvyklosti či nestandardnosti, pokud takový odklon není náležitě odůvodněn. Z těchto premis soud vycházel.

28. V řízení byla zkoumána existence dvou vad Bytové jednotky a soud níže nejprve uvede, na základě jakých důvodů vycházel při posouzení věci ze skutkových závěrů znaleckého ústavu obsažených ve znaleckém posudku a v jeho dodatcích, které byly doplněny a vysvětleny při výslechu zástupců znaleckého ústavu před soudem. Následně budou vypořádány jednotlivé námitky a důkazy předložené žalovanou. Vady oken a balkonových dveří 29. Co se týče zjištění existence vad oken a balkonových dveří Bytové jednotky, lze shrnout, že znalecký ústav zvolil metodu místního šetření, při kterém proběhlo vizuální ohledání, spojené s měřením teplot na rámech oken a dveří bezkontaktním teploměrem a měření tepelných mostů a tepelných toků termokamerou. Místní šetření bylo doplněno o dlouhodobé měření teploty a vlhkosti v Bytové jednotce, které probíhalo nepřetržitě od [datum] do [datum] za pomoci dvou přístrojů (tzv. dataloggerů) umístěných na dvou místech v Bytové jednotce s měřicími intervaly 15 minut. Poznatky z místního šetření a dále z listinných podkladů, zejména z projektové dokumentace, byly následně použity při počítačovém modelování otvorových výplní, kterým byly zkoumány jejich vlastnosti a chování. Jednalo se tedy ve svém souhrnu o neinvazivní metodu, při které nebyly otvorové výplně či jejich bezprostřední okolí poškozeny invazivními sondami, a zároveň o metodu komplexní, založenou na zkoumání vad nikoliv pouze jedním postupem, ale kombinací několika postupů (místní ohledání, bezkontaktní měření teploty, měření tepelných mostů a toků termokamerou, měření vnitřního prostředí dataloggery, počítačové modelování).

30. V rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], [Anonymizováno] který odkazuje publikace Dörfl, L. Znalec a znalecký posudek v civilním procesu. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, str. 121, bylo uzavřeno, že je výhradně na znalci, jakou metodu použije. V posuzovaném případě soud na znaleckým ústavem zvolené metodě neshledává nic, co by ji činilo nelogickou či jinak vadnou. Soud naopak shledává za zcela logické, že je otázka, zda je existence vad vůbec dána, zkoumána takovým způsobem, který otvorové výplně nepoškodí či dokonce nezničí. Zástupci znaleckého ústavu v rámci výslechu před soudem opakovaně uvedli, že se jedná o standardní metodu, kterou používají v obdobných případech. Soud konstatuje, že metoda sestává z více dílčích postupů (vyjmenovaných výše), přičemž závěr o existenci vad je založen na koherentních a vzájemně si odpovídajících výsledcích každého z těchto dílčích postupů. Tím je dle soudu dána vysoká přesvědčivost příslušných závěrů. Co se týče počítačového modelování, soud rozumí tomu, že model je vždy pouze aproximací reality, tzn. jejím určitým zjednodušením. Je tedy zcela legitimní otázka, zda lze na základě modelu činit závěry o reálném stavu. Soud v prvé řadě znovu uvádí, že závěr o existenci vad nebyl založen pouze na počítačovém modelu, ale na vzájemně koherentních výsledcích všech výše uvedených dílčích zkoumání. Co se potom týče samotného počítačového modelu, soud vycházel z opakovaného vysvětlení zástupců znaleckého ústavu, kteří uvedli, že postupy v rámci počítačového modelování, byly zvoleny tak, aby otvorovým výplním v rámci onoho zjednodušení (oproti reálnému stavu) „přilepšovaly“, tzn. zadávané údaje byly voleny tak, aby byly v případě určité míry nejistoty spíše „lepší“ ve smyslu lepších tepelně izolačních vlastností. Soud hodnotí takový postup jako záruku, že případné konstatování vad nemůže být způsobeno právě oním zjednodušením oproti skutečnému stavu. Zástupci znaleckého ústavu v rámci výslechu před soudem rovněž vysvětlili, že znalecký ústav při počítačovém modelování vycházel z ideálního provedení stavby dle projektové dokumentace, tzn. ze stavu, jak by stavba ideálně měla být provedena co do množství a kvality izolačních prvků. Rovněž tento postup shledává soud zcela logickým, jelikož pokud model vychází z ideálního provedení, opět je tím vyloučeno, že by výsledky modelu mohly být ovlivněny zjednodušením v neprospěch otvorových výplní. I přes tento postup byly okna a balkónové dveře znaleckým ústavem vyhodnoceny jako nevyhovující, tzn. jako vykazující nedostatečné tepelně izolační vlastnosti vedoucí k předčasnému a nadměrnému rosení (kondenzaci). Zároveň byly jako nejpravděpodobnější příčiny určeny distanční rámeček nacházející se mezi skly otvorových výplní a dále připojovací spáry. Skutečnost, že otvorové výplně nedostatečně tepelně izolují byla vedle modelu zjištěna také při místním šetření bezkontaktním teploměrem, kdy při venkovních teplotách kolem -1,6 stupňů Celsia byly na vnitřních stranách oken a balkonových dveří naměřeny teploty od 7,5 stupňů Celsia (dětský pokoj 1) do 11,9 stupňů Celsia (obývací pokoj), tedy teploty, které byly příliš nízké, nevyhovující normě (ČSN 730540) a vedoucí dle znaleckého ústavu k nadměrnému a předčasnému rosení. Pomocí termokamery byly dále zjištěny významné tepelné toky v místě zasklívacích spár. Nedostatečné tepelně izolační vlastnosti otvorových výplní vedou v posuzovaném případě dle znaleckého ústavu k nadměrné a předčasné kondenzaci v míře, která způsobuje až k poškozování rámů otvorových výplní.

31. Soud pro úplnost uvádí, že měl na základě písemných znaleckých výstupů pochybnost o jejich logické konzistentnosti v té části, ve které bylo konstatováno, že „tepelně izolační vlastnosti otvorových výplní jsou zcela standardní a ke kondenzaci na nich dochází při extrémnějších podmínkách v exteriéru, kdy teploty klesnou výrazně pod mrazu.“ Soudu nebylo zřejmé, jak je uvedené konstatování souladné se závěrem o tom, že otvorové výplně trpí vadami ve smyslu nedostatečných tepelně izolačních vlastností vedoucích k předčasnému a nadměrnému rosení. Uvedené však bylo zástupci znaleckého ústavu při jednání soudu náležitě vysvětleno, a to tím způsobem, že citovaným dílčím tvrzením o standardních vlastnostech chtěl znalecký ústav vyjádřit, že se v případě otvorových výplní jedná o standardní produkty pro bytovou zástavbu, tzn. „na první pohled“ se nejedná o typ výrobků, který by byl k použití v bytových jednotkách zcela nevhodný. Zástupci znaleckého ústavu nicméně vysvětlili, že v tomto konkrétním případě takto zvolené řešení v kontextu dané konkrétní budovy vede z hlediska tepelně izolačních vlastností a s tím spojených kondenzačních jevů k výsledkům, které nevyhovují. Toto vysvětlení soud považoval za logické a zdánlivý rozpor ve znaleckém posudku za odstraněný.

32. Soud na tomto základě uzavřel, že znalecký ústav při posouzení otvorových výplní a formulaci závěrů postupoval lege artis a závěry o tom, že otvorové výplně vykazují vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech, jsou řádně a logicky odůvodněny. Nesprávný PENB 33. V souvislost se znaleckým ústavem předloženým PENB soud zkoumal, zda má požadovanou formu, je logický, náležitě odůvodněný a vychází z věrohodných východisek, podkladů a metod. Soud v tomto ohledu neshledal žádné vady. Soud pro úplnost uvádí, že PENB byl znaleckým ústavem předložen v rámci dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku a následně byl ještě v doplněné verzi předložen soudu při jednání dne [datum].

34. Znalecký ústav při zpracování PENB vycházel z projektové dokumentace pro stavební povolení, což odpovídá postupu, jakým byl zpracován původní PENB k budově, tj. PENB [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] – informace z tohoto PENB o energetické třídě B byly součástí kupní smlouvy. Ze zadání znaleckého úkolu soudem je zřejmé, že znalecký ústav měl „určit, zda energetická náročnost budovy odpovídá vydanému energetickému štítku, a pakliže ne, jaká je jeho správná hodnota“. Soud proto považuje za logické, že znalecký ústav zvolil stejné výchozí podmínky pro zpracování PENB, jako měl zpracovatel původního PENB k budově pan [jméno FO]. [jméno FO], tj. postup, kdy je PENB zpracován dle projektové dokumentace pro stavební povolení, přestože v době zpracování PENB znaleckým ústavem byla příslušná budova již reálně postavena.

35. Soud dále považuje za logické a odůvodněné, že znalecký ústav při zpracování PENB používal vedle projektové dokumentace také technickou normu (ČSN EN ISO 13790). Jak již bylo uvedeno výše, technická norma představuje měřítko standardu a postupu lege artis. Pokud tedy znalecký ústav aplikoval postupy podle uvedené technické normy, např. při zónování objektu, případně pokud použil hodnoty podle této technické normy tam, kde je nebylo možno dovodit z projektové dokumentace (např. teploty nevytápěných prostor v zimním období), je takovýto postup dle názoru soudu logický a odůvodněný a nelze mu po této stránce ničeho vytknout. Zvláštními důvody by dle názoru soudu musel být naopak odůvodněn postup, který by v souladu technickou normou nebyl. Pokud tedy znalecký ústav vyčítá původnímu PENB, že v rozporu s technickou normou neobsahoval rozdělení budovy na příslušné zóny, považuje soud takový závěr za logický. Soud považuje za logické použití údaje z technické normy i tam, kde tento údaj nevyplýval z projektové dokumentace. V posuzovaném případě se jednalo především o použití technickou normou udané teploty nevytápěných prostor v měsících zimního období. Rovněž tento postup považuje soud za logický. Pokud technická norma v tomto ohledu stanoví, z jaké teplotní hodnoty je třeba vycházet, je použití této hodnoty za situace, kdy z projektové dokumentace nevyplývá jiný údaj, postupem odborně správným. Soud nepřehlédl, že znalecký ústav v některých oblastech při zpracování PENB vycházel i z hodnot dosazených vlastním odborným úsudkem, např. hodnota pro osvětlení interiérů, avšak jednalo se o rozdílnou situaci. Znalecký ústav hodnotu dosadil sám tam, kde tato hodnota nevyplývala z projektové dokumentace ani z technické normy. Tento postup byl tedy náležitě odůvodněn – zástupci znaleckého ústavu při výslechu výslovně uvedli, že uvedená technická norma je co do osvětlení „nejasná“, tj. na rozdíl právě např. od teploty nevytápěných prostor nestanoví konkrétní údaj, který se má použít, a proto byla znaleckým ústavem použita pro takový případ obvyklá hodnota. Takový postup soud považuje za logický a nemá, co by mu vytknul.

36. Metody a postupy znaleckého ústavu při zpracování PENB tedy soud co do jejich dílčích částí i celkového souhrnu považuje za logické a odůvodněné.

37. Soudu neuniklo, že zástupci znaleckého ústavu konstatovali malý rozdíl mezi energetickou náročností budovy třídy B a třídy C, dále konstatovali také toliko přibližnou a rámcovou povahu PENB co se týče údajů, jaké z něj lze zjistit o přesné spotřebě energií v budově, jakož i to, že zástupci znaleckého ústavu připustili možné dílčí rozdíly mezi PENB zpracovanými různými zpracovateli. Soud však má za to, že tyto skutečnosti jsou relevantní až z hlediska posouzení výše přiměřené slevy z kupní ceny z titulu vady spočívající v nesprávném PENB, nemají však vliv na závěr o nesprávnosti PENB k budově v energetické třídě B, jelikož zástupci znaleckého ústavu setrvali na zařazení budovy do energetické třídy C, a to z důvodů, které soud vyhodnotil jako logické a přesvědčivé. Námitky a důkazy předložené žalovanou 38. Žalovaná v řízení v návaznosti na znalecký posudek znaleckého ústavu, jeho dodatky a výslech zástupců znaleckého ústavu před soudem postupně soudu předložila vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. V těchto podáních žalovaná uváděla skutečnosti ve věci samé a označovala důkazy.

39. Soud se skutečnostmi obsaženými ve výše uvedených podáních žalované zabýval a důkazy v nich označené soud provedl (s výjimkami uvedenými níže v bodech 45 a násl. mezitímního rozsudku), přestože byly ze strany žalované uvedeny a označeny až po koncentraci řízení, ke které došlo při jednání soudu dne [datum]. Dle posouzení soudu totiž veškeré takto (po koncentraci) uvedené skutečnosti a označené důkazy směřovaly ke zpochybnění věrohodnosti závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu, jeho dodatků, případně výpovědi zástupců znaleckého ústavu před soudem, a spadají tak pod výjimku uvedenou v § 118b odst. 1 o.s.ř., dle které soud smí přihlédnout ke skutečnostem uvedeným a důkazům označeným po koncentraci řízení, pokud jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků (v posuzovaném případě tedy věrohodnost znaleckého posudku znaleckého ústavu ve znění jeho dvou dodatků a výpovědi zástupců znaleckého ústavu před soudem).

40. Ve výše uvedených podáních žalovaná navrhla k důkazu znalecký posudek č[Anonymizováno] [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], ze dne [datum] a obsahově navazující dokument téhož autora s názvem Komentář č. [hodnota] ze dne ze dne [datum]. Z těchto důkazů provedených při jednání soudu byly zjištěny námitky a připomínky k postupům a závěrům znaleckého ústavu, které jsou vypořádány níže.

41. Co do žalovanou označených a soudem provedených důkazů se dále jednalo o PENB zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že je vypracován se závěrem o zařazení budovy v energetické třídě B. Tento PENB byl přezkoumáván znaleckým ústavem s tím, že v dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znaleckého ústavu byl označen za nesprávný z důvodů uvedených výše (bod 15 mezitímního rozsudku), které soud shledal jako logické a odůvodněné, a proto z nich vycházel.

42. Dalšími žalovanou předloženými a soudem provedenými důkazy byly PENB zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] a CD s projektovou dokumentací k budově (dokumentace pro stavební povolení). Z PENB [jméno FO]. [jméno FO] soud zjistil, že je vypracován se závěrem o zařazení budovy v energetické třídě B. Tento PENB byl přezkoumáván znaleckým ústavem v rámci přípravy na jednání soudu a zástupci znaleckého ústavu se k němu vyjádřili při soudních jednáních dne [datum] a [datum], přičemž vysvětlili důvody, na základě kterých tento PENB nepovažují za správný a proč i po jeho prostudování setrvávají na zařazení budovy do energetické třídy C. Tyto důvody uvedené zástupci znaleckého ústavu soud vyhodnotil jako logické a odůvodněné, a proto z nich vycházel (těmito důvody se soud zabývá níže v bodu 71.

43. V rámci vyjádření ze dne [datum] byly žalovanou k důkazu označeny a soudem při jednání dne [datum] provedeny následující důkazy: [Anonymizováno], což je údaj o distančním rámečku použitém v oknech Bytové jednotky. Soud se problematikou distančního rámečku zabývá zejm. v bodě 58 tohoto mezitímního rozsudku. Dále se jednalo o e-mailovou komunikaci žalované s panem [tituly před jménem] [jméno FO], autorem programu Cube 3D, který byl použit znaleckým ústavem k modelování otvorových výplní Bytové jednotky (e-mail ze dne [datum] a odpověď na něj z téhož dne, e-mail ze dne [datum] a odpověď na něj). Soud z tohoto důkazu zjistil, že [tituly před jménem] [adresa] zodpovídal dotazy žalované týkající se modelování v programu Cube 3D a dotazy týkající se revize technické normy. Zástupci znaleckého ústavu před výslechem dne [datum] tuto e-mailovou komunikaci prostudovali a následně uvedli, že neodporuje jejich postupu a soud se touto problematikou zabývá níže v bodě 108. Dále se jednalo o fotografie oken na čl. 541, 543, 547, 549, 550 a 551, ze kterých soud zjistil, že jsou na nich zavřené větrací klapky (v pozici „0“) a fotografie oken na čl. 548, ze kterých soud zjistil, že na oknech jsou umístěny různé věci (vybavení domácnosti). Z těchto fotografií žalovaná dovozuje, že žalobce Bytovou jednotku nesprávně užíval. Touto problematikou se soud zabývá níže zejm. v bodě 90.

44. Co se týče výše uvedených důkazů předložených žalovanou, soud považuje za důležité, že znalecký ústav byl s jejich obsahem obeznámen. PENB [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] a znalecký posudek č. [Anonymizováno] [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem] ze dne [datum], byly součástí podkladů pro vypracování dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znaleckého ústavu, jehož zadáním bylo (mimo jiné) se s těmito podklady vypořádat. To znalecký ústav v rámci dodatku č. [hodnota] výslovně učinil, přičemž i po přezkoumání těchto podkladů setrval na svých závěrech. [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], ze dne ze dne [datum] s názvem Komentář č. [hodnota] a PENB [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] včetně CD s podklady byly znaleckému ústavu zaslány v rámci přípravy na výslech před soudem dne [datum] s informací, že k těmto podkladům budou slyšeni. Z následného výslechu zástupců znaleckého ústavu vyplynulo, že na základě těchto podkladů znalecký ústav podrobil své závěry opakovanému přezkoumání a kontrole, přesto však na závěrech o existenci vad Bytové jednotky nadále setrval. S vyjádřením žalované ze dne [datum] vycházejícím z konzultací s [jméno FO]. [jméno FO] a obsahujícím e-maily [tituly před jménem] [jméno FO] a výše uvedené fotografie z Bytové jednotky se zástupci znaleckého ústavu seznámili bezprostředně před výslechem při jednání soudu dne [datum] a následně se k nim při tomto výslechu vyjádřili s tím, že nadále setrvávají na svých původních závěrech, což zároveň odůvodnili. Soud argumenty zástupců znaleckého ústavu k jednotlivým důkazům shledal za logické a odůvodněné z důvodů uvedených níže v bodě 52 a násl. Soud neprovedl následující důkazy navržené žalovanou 45. Při jednání dne [datum] byly strany soudem dotázány, na kterých dříve navržených a dosud neprovedených důkazech týkajících se základu věci nadále trvají. K tomuto dotazu žalovaná uvedla, že z dosud navržených a neprovedených důkazů trvá na výslechu znalce [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], na výslechu zpracovatelky PENB předloženého žalovanou [jméno FO]. [jméno FO] a na výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tyto důkazní návrhy zamítl.

46. Co se týče výslechu znalce [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], jím zpracovaný znalecký posudek sice obsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. (na rozdíl od jeho výstupu s názvem „Komentář č. [hodnota]“), avšak z provedení listinné verze těchto důkazů vyplynulo, že znalec se v nich omezuje pouze na zpochybňování postupů a závěrů znaleckého ústavu. Sám se však problematikou vad Bytové jednotky nezabýval, nebyl na místě samém, nečinil závěry ohledně existence či neexistence vad Bytové jednotky. Stejně jako jeho písemné výstupy, ani jeho výslech by tedy nemohl nijak přispět ke zjišťování relevantního skutkového stavu, tedy, zda Bytová jednotka vady má, či nikoliv. Soud proto považoval za zcela dostatečné, že všechny zmíněné výstupy [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], byly provedeny při jednání a poskytnuty znaleckému ústavu v rámci vypracování dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku a v rámci přípravy na výslech před soudem, a že byli zástupci znaleckého ústavu ke všem připomínkám [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem] před soudem podrobně vyslechnuti. S ohledem na všechny tyto skutečnost považoval soud jeho výslech za nadbytečný.

47. Z obdobných důvodů soud neprovedl výslech [jméno FO]. [jméno FO], zpracovatelky PENB předloženého žalovanou. I zde považoval soud za stěžejní, že znalecký ústav byl k tomuto PENB vyslechnut. Soud zde navíc konstatuje, že PENB je listinným důkazem, není znaleckým posudkem. Soud by tuto osobu tedy nemohl vyslechnout jako znalkyni. Navíc veškeré závěry, ke kterým zpracovatelka dospěla, lze zjistit ze samotného PENB, který byl proveden k důkazu při jednání a dále byl poskytnut znaleckému ústavu, jehož zástupci se k němu podrobně vyjádřili. Provedení výslechu tedy soud shledal nadbytečným.

48. Výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] byl žalovanou navržen k prokázání skutečnosti, že žalobce při podpisu kupní smlouvy obdržel PENB včetně všech protokolů. Vzhledem k tomu, že mezi stranami bylo při jednání dne [datum] učiněno nesporným, že součástí kupní smlouvy na Bytovou jednotku byla informace o tom, že Bytová jednotka se nachází v budově energetické třídy B, považoval soud výslech tohoto svědka z hlediska zjišťování skutkového stavu za nadbytečný.

49. V rámci svého závěrečného návrhu ze dne [datum] navrhla žalovaná provedení listinného důkazu teplotním grafem ze dne [datum]. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že se jedná o graf zachycující teploty v garážích obdobné budovy jako je dům s Bytovou jednotkou. Soud návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, jelikož již ze samotného popisu tohoto důkazu bylo zřejmé, že se týkal jiné budovy. Pro předmětnou věc tak byl takový důkaz irelevantní a nadbytečný.

50. Soud pro úplnost dodává, že neprovedl též některé důkazy navržené žalobcem označené v jeho podání ze dne [datum]. Důvodem tohoto postupu bylo, že tyto důkazy se netýkaly základu věci (existence vad Bytové jednotky), ale výše slevy z kupní ceny. Tyto důkazy proto budou provedeny v navazujícím řízení.

51. Níže se bude soud zabývat jednotlivými námitkami žalované vznesenými proti výstupům znaleckého ústavu. Vyjádření žalované ze dne [datum] a znalecký posudek [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], č. 28/2023 ze dne [datum]

52. Vyjádření žalované ze dne [datum] vychází ze závěrů znaleckého posudku z [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], č. 28/2023, ze dne [datum], ve kterém je proti znaleckému posudku znaleckého ústavu namítáno několik skutečností.

53. Žalovaná uvedla, že hodnoty vnitřní povrchové teploty otvorových výplní stanovené výpočtem ve 3D poli nelze použít pro vyhodnocení požadavku/doporučení na minimální teplotní faktor vnitřního povrchu dle normy ČSN 73 0540-2, jelikož podle normy lze k výpočtu použít pouze lineární řez ve 2D a závěry znaleckého ústavu, který použil výpočty z modelace ve 3D proto musí být chybné.

54. Soud k tomu uvádí, že znalecký ústav v dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku vysvětlil, že text uvedené technické normy po změně [Anonymizováno] zpracování modelu založeném na „vícerozměrném vedení tepla“, což znalecký ústav považuje za možnost 3D modelování. Zástupci znaleckého ústavu dále uvedli, že u autora programu Cube 3D pana [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [adresa] Software ověřovali, zda lze software Cube 3D na tento typ výpočtů použít, k čemuž jim bylo sděleno e-mailem, který založili do spisu, že daný program takto použít lze. Soud považuje toto vysvětlení za logické. Toto vysvětlení má jednak oporu v textu příslušné technické normy („vícerozměrné vedení tepla“), která je citována v textu samotného znaleckého posudku a možnost tohoto postupu (modelace a výpočty ve 3D) byla zástupci znaleckého ústavu konzultována přímo s autorem příslušného software, a to s kladným výsledkem. Zástupci znaleckého ústavu zároveň při výslechu vysvětlili, že modelování ve 3D je přesnější, což soud považuje za logické, jelikož 3D model věrněji odpovídá modelované skutečnosti. Použití 3D modelu ze strany znaleckého ústavu tedy soud považuje za odůvodněné.

55. Žalovanou bylo dále namítnuto, že příslušná technická norma stanovuje hodnotu teplotního faktoru vnitřního povrchu pouze jako doporučenou, nikoliv závaznou.

56. Soud k tomu odkazuje na to, co bylo o významu a závaznosti technických norem uvedeno výše v bodě 27 tohoto mezitímního rozsudku. Technická norma stanoví požadavky, které vycházejí ze zobecnění poznatků odborně-technické povahy, a takové požadavky lze označit za standard a za měřítko, ze kterého by mělo být vycházeno. Pokud tedy znalecký ústav konstatoval, že otvorové výplně nevyhovují mimo jiné pro rozpor vlastností s technickou normou, nelze takovému závěru ničeho vytknout.

57. Žalovaná dále znaleckému ústavu vyčítá, že v jeho znaleckém posudku chybí přesná geometrie těla distančního rámečku, resp. že ze strany znaleckého ústavu bylo pracováno s jeho zjednodušeným modelem.

58. Soud konstatuje, že tato problematika byla podstatná, jelikož distanční rámeček byl zároveň znaleckých ústavem označen za jednu z hlavních příčin nevyhovujících tepelně izolačních vlastností otvorových výplní. Žalovaná znaleckému ústavu vyčítala, že mu nebyl znám přesný typ a tvar distančního rámečku v otvorových výplních, a proto v rámci modelování vycházel ze zjednodušeného tvaru (obdélníku) o určitých vlastnostech, který vedl k horším výsledkům. Uvedená námitka však není relevantní. Je pravdou, že znalecký ústav původně nezjistil skutečný tvar a skutečný konkrétně použitý typ distančního rámečku a v rámci počítačového modelu proto použil „obdélník“ o určitých vlastnostech, kdy následně znalecký ústav dosazoval ohledně tohoto rámečku do modelu otvorových výplní určité hodnoty a zjistil, že pokud se zadají do modelu parametry kvalitnějšího distančního rámečku, tak z modelu vychází, že otvorové výplně normové parametry splní. Z toho se dalo dle znaleckého ústavu usoudit, že jednou z příčin nadměrného rosení je nekvalitní distanční rámeček způsobující špatné tepelně izolační vlastnosti otvorových výplní. Důležité dále je, že skutečný tvar a konkrétní vlastnosti distančního rámečku použitého v otvorových výplních Bytové jednotky znalecký ústav následně získal ze znaleckého posudku [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], k němuž se měl za úkol vyjádřit v rámci dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku. Soud považuje za podstatné, že znalecký ústav na základě těchto údajů o skutečném distančním rámečku své předchozí modely přepočítal a dospěl k jednoznačnému závěru, že skutečný distanční rámeček generuje ještě horší výsledky co do tepelně izolačních vlastností otvorových výplní než původně modelovaný rámeček zjednodušený. Toto zástupci znaleckého ústavu při výsleších opakovaně a konsistentně uváděli. Na základě tohoto vysvětlení je zřejmé, že námitka žalované je nedůvodná.

59. Žalovaná dále namítla, že znalecký ústav v předchozích výstupech zanedbal vzduchovou dutinu nacházející se v otvorových výplních Bytové jednotky.

60. Znalecký ústav v rámci dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku uvedl, že k tomuto opomenutí skutečně došlo. Proto znalecký ústav pro účely dodatku č. [hodnota] provedl kontrolní výpočet, do kterého tuto dutinu zahrnul, přičemž bylo zjištěno, že toto zanedbání bylo z hlediska celkových závěrů nevýznamné, jelikož i při přidání slabě větrané dutiny z modelu vychází, že příslušné otvorové výplně z hlediska tepelně izolačních vlastností nadále nevyhovují.

61. Dle názoru žalované dále měření povrchů bezkontaktním teploměrem a výsledky tohoto měření nelze použít pro porovnání s požadavkem technické normy, jelikož teploměr ukazuje momentální teplotu, avšak dle žalované by bylo pro měření třeba znát ustálený teplotní stav, a to za jasně stanovených návrhových okrajových podmínek.

62. Soud již výše uvedl, že metodu znaleckého zkoumání volí znalec. V posuzovaném případě byla zvolena nedestruktivní metoda, a to kombinace dlouhodobého měření vnitřního prostředí (teploty a vlhkosti vzduchu) v Bytové jednotce ve spojení s místním šetřením, měřením bezkontaktním teploměrem, snímáním termokamerou a počítačovým modelováním. Závěry znaleckého ústavu byly učiněny na základě kombinace těchto několika postupů a jejich vzájemně koherentních (neodporujících si) závěrů. Zástupci znaleckého ústavu při výslechu uvedli, že naprosté dodržení postupů dle technické normy by v zásadě znamenalo nutnost navození laboratorních podmínek kolem otvorových výplní, což v případě Bytové jednotky není možné. Dle názoru soudu je zřejmé, že pokud norma stanoví postupy, které nelze reálně v celém rozsahu splnit, je odůvodněné se v míře, ve které nelze normu reálně naplnit, od této normy odchýlit. V daném případě má soud za to, že místní šetření a měření provedené vysoce odbornými osobami za pomoci kalibrovaných přístrojů představuje dostatečný postup. Závěry tohoto dílčího postupu jsou koherentní s výsledky postupů dalších a nejsou tak jediným podkladem pro závěr o existenci vad. Zástupci znaleckého ústavu rovněž označili při výslechu použitou metodu za standardně používanou. Soud proto nepovažuje výše uvedený postup za vadu, která by mohla znevěrohodnit výsledky znaleckého zkoumání.

63. Soud dodává, že uvedené do značné míry souvisí s tím, že žalovaná považuje za nedostatečné také měření vnitřního prostředí v Bytové jednotce pomocí dvou měřicích přístrojů (dataloggerů) v intervalu 15 minut a v návaznosti na znalecký posudek [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], navrhuje ve svém souhru v zásadě zcela jinou metodu zjišťování vad otvorových výplní, a to měření mikroklimatu v těsné blízkosti rámů oken v kombinaci s měřením anemometrem, invazivními sondami a počítačovým modelováním. K návrhu této alternativní metody byli zástupci znaleckého ústavu slyšeni a uvedli, že tento způsob skutečně představuje jinou metodu a zahrnuje problematiku, která „by vydala na disertační práci“, přičemž rovněž má svá negativa a pozitiva. Zároveň zástupci znaleckého ústavu setrvali na tom, že jimi použití metoda je standardní a je používaná i v jiných případech. Soud považuje toto vysvětlení za logické a dostatečné a znovu připomíná, že volba metody záleží na znalci. Znalecký ústav přitom vysvětlil, proč použil právě ty které metody postupu. V případě měření vnitřního prostředí Bytové jednotky zástupci znaleckého ústavu vysvětlili, že měřili dlouhodobé prostředí v Bytové jednotce, nikoliv mikroklima v těsné blízkosti oken, a že cílem tohoto měření bylo zjištění dlouhodobých podmínek z hlediska vnitřní teploty a vlhkosti vzduchu v Bytové jednotce, nikoliv samotné zjišťování tepelně izolačních vlastností oken a balkonových dveří. Toto vysvětlení soud považuje za logické a srozumitelné.

64. Žalovaná shrnuje, že množina výše uvedených vad musela nutně vést k nesprávnému výsledku znaleckého posudku ohledně existence vad oken a balkonových dveří Bytové jednotky.

65. Soud k tomu uvádí, že všechny výše uvedené námitky byly znaleckým ústavem a jeho zástupci náležitě vypořádány a jimi použité postupy i metody byly přesvědčivě vysvětleny a obhájeny. Soud proto z těchto znaleckých závěrů vycházel. Vyjádření žalované ze dne [datum], PENB [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum], Komentář č. [hodnota] [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem] ze dne [datum]

66. Žalovaná proti PENB zpracovanému znaleckým ústavem namítla, že znaleckým ústavem použité zónování budovy (jehož absenci znalecký ústav vytkl zpracovateli původního PENB [jméno FO]. [jméno FO]) bylo povinné až podle vyhlášky č. 264/2020 Sb., která v době zpracování PENB k budově nebyla účinná, přičemž norma ČSN EN ISO 13790, podle které znalecký ústav zónování provedl, není závazná a zónování tudíž nebylo nutné.

67. Soud uvádí, že k problematice technických norem se vyjádřil v bodě 27 mezitímního rozsudku. Pokud bylo zónování doporučeno v technické normě, je postup podle tohoto doporučení postupem lege artis, tj. postupem odborně správným. Pokud tedy znalecký ústav zónování podle příslušné technické normy použil, není možné samotný tento postup znaleckému ústavu vytýkat. Pro odklon od normy by musely existovat náležité důvody, které však žalovaná netvrdí.

68. Žalována dále namítla, že nebylo správné při vyhotovení PENB započítávat energetické výdaje na chlazení některých bytů v budově, jak učinil znalecký ústav, protože na chlazení byla v těchto bytech pouze příprava, tzn. chlazení samotné se v bytech nenacházelo.

69. Soud konstatuje, že znalecký ústav ve svém prvním PENB (jenž byl předložen spolu s dodatkem č. [hodnota] znaleckého posudku) přípravu na chlazení započítal mezi energii spotřebovávající zařízení předmětné budovy (zvyšující její energetickou náročnost). Na základě připomínek od žalované spojených s předložením PENB [jméno FO]. [jméno FO] znalecký ústav provedl přepočet PENB bez tohoto chlazení, přičemž uvedl, že i tak je nutné setrvat na zařazení budovy do energetické třídy C. Zástupci znaleckého ústavu se k tomuto jednoznačně vyjádřili v rámci výslechu před soudem.

70. Žalovaná uvedla, že [jméno FO]. [jméno FO] i po započtení nuceného větrání a podlah nad exteriérem dochází k energetické náročnosti budovy v třídě B.

71. Soud uvádí, že k rozdílům mezi PENB [jméno FO]. [jméno FO] a PENB znaleckého ústavu se zástupci znaleckého ústavu vyjádřili při výslechu před soudem. Za hlavní rozdíl uvedli, že [jméno FO]. [jméno FO] počítala v největší zóně budovy rozvody vody dlouhé pouze 120 metrů, zatímco znalecký ústav dospěl k délce 1 500 metrů. Dalším nejpodstatnějším rozdílem bylo osvětlení, kdy [jméno FO]. [jméno FO] uvažovala o osvětlení v hodnotě pouze 50 luxů, zatímco dle názoru znaleckého ústavu běžným činnostem v bytech, jako je čtení, psaní apod., odpovídá spotřeba 220 luxů, a ta je samozřejmě spojena s větší spotřebou energie. [jméno FO]. [jméno FO] dále uvažovala v garážích i v nejchladnějších zimních měsících s teplotou 5 °C, zatímco znalecký ústav vycházel z teploty dané technickou normou, a to -12,6 stupňů Celsia. Soud tedy uzavírá, že rozdíly mezi oběma PENB spočívaly též v jiných oblastech než pouze v oblasti nuceného větrání či podlah nad exteriérem. Tyto rozdíly byly náležitě vysvětleny.

72. Podle žalované znalecký ústav nepředložil ke svému PENB protokol výpočtu, bez něhož z něj nejsou známy zadané parametry, ze kterých znalecký ústav vycházel.

73. Soud konstatuje, že je pravdou, že PENB, který byl předložen spolu s dodatkem č. [hodnota] znaleckého posudku tento protokol skutečně neobsahoval, nicméně znaleckým ústavem byl při jednání dne [datum] předložen nový PENB, včetně protokolu, který byl stranám po jednání soudem zaslán a strany ho prostudovaly před následujícím jednáním konaným dne [datum]. Tato vada PENB tedy byla odstraněna, přičemž i v rámci opraveného PENB znalecký ústav dospěl k závěru o zařazení budovy do energetické třídy C.

74. Žalovaná znaleckému ústavu vytkla, že co do hodnoty tepelné propustnosti zacházel s okny i s dveřmi jako s jednou otvorovou výplní, přestože jejich tepelné propustnosti mají různé hodnoty.

75. Soud uvádí, že k této problematice se zástupci znaleckého ústavu při jednání soudu podrobně vyjádřili. Uvedli, že v protokolu k PENB je sice uvedena pouze jedna hodnota pro otvorové výplně jako takové, to je však dáno pouze povahou softwaru. Při skutečném výpočtu znalecký ústav zadával dvě rozdílné hodnoty pro okna i pro dveře zvlášť.

76. Další námitkou žalované bylo, že znalecký ústav nepočítá se zásobníkem TUV ([jméno FO]. [jméno FO] uvádí zásobník o objemu 200 litrů).

77. Soud uvádí, že k této námitce bylo znaleckým ústavem provedeno přepočítání prvního PENB s tím, že v rámci druhého PENB již tento zásobník uvažován byl, aniž by to mělo vliv na závěr o zařazení do energetické třídy C, což soud považuje za logické s ohledem na relativně malý objem tohoto zásobníku v kontextu celé budovy.

78. Žalovaná dále k PENB znaleckého ústavu namítla, že je v něm započítáno obrovské množství větraného vzduchu (36 570 m3/hod.).

79. Soud konstatuje, že k této problematice se zástupci znaleckého ústavu při jednání soudu podrobně vyjádřili. Uvedli, že jejich první PENB byl vypracován na základě údaje o množství vyměňovaného vzduchu uvedeného v projektové dokumentaci (v technické zprávě), a proto znalecký ústav z této hodnoty vycházel. Následně po připomínkování prvního PENB ze strany žalované znalecký ústav přehodnotil toto množství vzduchu jako nereálné a nadsazené. Proto postupoval tak, že provedl přepočet a údaje z technické zprávy upravil z hlediska normových výpočtů, tj. z hlediska následnosti výměny vzduchu, který předepisuje norma. I po tomto přepočtu však znalecký ústav dospěl k závěru, že budova spadá do energetické třídy C. Soud již výše vysvětlil náhled na použití technických norem. V posuzovaném případě znalecký ústav dospěl k odůvodněnému závěru o nepoužitelnosti údaje z technické zprávy, a proto použil údaj daný normou, která představuje odborný standard. Soud proto nemá, co by takovému postupu vytknul a považuje jej za správný a odůvodněný.

80. Znaleckému ústavu bylo dále ze strany žalované vyčteno, že provedl zpracování PENB bez místního šetření.

81. Soud k tomu uvádí, že smyslem PENB vyhotovovaného znaleckým ústavem bylo mimo jiné přezkoumat správnost původního PENB [jméno FO]. [jméno FO], jelikož ten byl s informací o energetické třídě B budovy součástí kupní smlouvy na Bytovou jednotku. Soud tudíž považuje za správné, že znalecký ústav postupoval stejným způsobem, jako [jméno FO]. [jméno FO], tj. přistoupil k vyhotovení PENB na základě projektové dokumentace pro stavební povolení bez místního šetření. Navíc také PENB zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] byl proveden bez místního šetření, aby měla stejné podmínky, což žalovaná uvedla při jednání soudu. Uvedená námitka je tedy nedůvodná.

82. Žalovaná dále vůči osobě, která za znalecký ústav PENB zpracovala, [jméno FO]. [adresa], [tituly za jménem], namítla, že nemá příslušné oprávnění ke zpracování energetického posudku.

83. Soud k tomu uvádí, že [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], při jednání soudu předložil a krátkou cestou do spisu založil náhled z příslušné databáze, ze které jednoznačně vyplývá, že disponuje příslušným oprávněním ke zpracování PENB.

84. Soud dodává, že vyjádření žalované ze dne [datum] vycházelo i z dokumentu s názvem „Komentář č. [hodnota]“ zpracovatele [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], který znaleckým výstupům znaleckého ústavu vytýká, že bez provedení sond se jedná pouze o teoretická zjištění bez jednoznačného zjištění příčiny, vyjadřuje nemožnost použití 3D modelování, kritizuje užití normových hodnot a použité způsoby měření, jakož i nevhodnost programu 3D CUBE a použití zjednodušeného distančního rámečku. Tyto připomínky žalovaná převzala do svého vyjádření a byly tak soudem již výše vypořádány. Vyjádření žalované ze dne [datum]

85. V tomto vyjádření žalovaná uvedla, že znalecký ústav vycházel při zpracování PENB z podkladů stavebního úřadu, a to zřejmě v papírové podobě, která nemusela být tak přesná.

86. Soud považuje tuto námitku za nedůvodnou. Listinná i elektronická verze projektové dokumentace jsou si rovnocenné. Navíc celá námitka je formulována pouze jako domněnka, která není nijak fakticky podložená.

87. Žalovaná dále upozorňuje na rozdíly mezi PENB znaleckého ústavu a [jméno FO]. [jméno FO], kdy největší rozdíl spočívá v započteném množství vyměňovaného vzduchu.

88. Soud se k této problematice již vyjádřil výše v bodě 79 tohoto mezitímního rozsudku, na které na tomto místě plně odkazuje.

89. Žalovaná se dále v tomto vyjádření věnuje způsobu, jak bylo v technické zprávě navrženo větrání budovy, cituje že „větrání objektu je upřednostněno přirozené, pouze tam, kde jím nelze dosáhnout požadovanou výměnu vzduchu, příp. požadované mikroklimatické podmínky, je navrženo nucené, a to sociální zařízení… Větrání obytných místností je řešeno přirozeně okny.“ Žalovaná dodává, že podle toho bylo řešení stejně i provedeno. Dále upozorňuje, že žalobci byly předány pokyny k užívání Bytové jednotky, kde byl upozorněn na to, že vlhkost je nutné pravidelně odvětrávat a na nutnost mít v činnosti nucené větrání (tedy ventilátor) nepřetržitě v provozu. Dodává, že pokud žalobce nenechal ventilátor běžet trvale na první stupeň, nedocházelo k větrání a tím pádem naopak docházelo ke vzniku vysoké vlhkosti.

90. Soud uvádí, že žalovaná v rámci řízení opakovaně namítala, že nadměrné rosení je způsobeno nikoliv vadou oken a balkonových dveří, ale nesprávným užíváním Bytové jednotky žalobcem, zejm. nedostatečným větráním (ať již přirozeným, tj. okny, nebo nuceným, tj. nepřetržitým chodem ventilátoru v prostoru sociálního zařízení). Soud k tomu uvádí, že tvrzení o zavinění nadměrného rosení žalobcem je v rozporu s dlouhodobým měřením vnitřního prostřední v Bytové jednotce a závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu. Toto měření probíhalo v období od [datum] do [datum], kdy na dvou místech v Bytové jednotce byla měřena teplota a relativní vlhkost s měřicími intervaly po 15 min. V rámci tohoto měření byla naměřena průměrná relativní vzdušná vlhkost 40,9 % a průměrná teplota 23,1 stupňů Celsia, což bylo znaleckým ústavem označeno za spíše sušší prostředí. Tvrzení žalované, že v Bytové jednotce docházelo ke vzniku vysoké vlhkosti vedoucí k nadměrnému rosení, a že by vznik této vysoké vlhkosti působil žalobce nedostatečným větráním, tedy nemá žádnou oporu ve zjištěních znaleckého ústavu. Soud dále uvádí, že pokud bylo v Bytové jednotce nalezeno spíše sušší prostředí, je irelevantní také argument žalované, že v určitý moment byly zavřeny větrací klapky, nebyl puštěn ventilátor anebo bylo na okně položeno vybavení domácnosti. Není logicky zřejmé, z jakého důvodu by mělo probíhat větrání již tak suchého prostředí. Co se týče ventilátoru, žalovaná navíc sama uvedla citaci, dle které je tento určen k větrání sociálního zařízení, nikoliv celé Bytové jednotky, kdy hlavní obytné prostory mají být primárně větrány přirozeně. Soud dále zdůrazňuje, že znalecký ústav po prozkoumání Bytové jednotky a jejích otvorových výplní dospěl k závěru, že tepelně izolační vlastnosti těchto otvorových výplní jsou nedostatečné, a právě toto je hlavní příčina jejich nadměrného rosení. Způsob užívání Bytové jednotky nebyl znaleckým ústavem shledán za příčinu nadměrného rosení. Uvedená námitka žalované je tedy nedůvodná. Vyjádření žalované ze dne [datum]

91. PENB zpracovaný znaleckým ústavem je dle žalované ovlivněn použitím jiného parametru otvorových dveří U, kdy parametr součinitele prostupu tepla U=1,19 W/m2*K mívají dveře do exteriéru (společné prostory, komerce) a U=1,1 W/m2*K bývá v zóně bytů, jak počítala paní [jméno FO]. [jméno FO]. Znalci ČVUT však mají zadány všechny okna a dveře s „horším“ U, kde u všech otvorových výplní, tj. všechna okna i dveře, je zadán jednotný vyšší koeficient U=1,19 W/m2*K (což výsledek zhorší).

92. Soud uvádí, že k této námitce se zástupci znaleckého ústavu při jednání soudu podrobně vyjádřili. Uvedli, že průměrná hodnota pro hodnoty oken a dveří odpovídá uvedené hodnotě [hodnota], kterou původně použil i [jméno FO]. [jméno FO]. Tato průměrná hodnota vychází z projektové dokumentace, kde je uvedeno, že okna by měla mít 1,1, potom jsou tam dveře do venkovního prostoru, které mají 1,7 a z této hodnoty 1,1 a 1,7, s přihlédnutím k poměru ploch, došli zástupci znaleckého ústavu k průměrné hodnotě [hodnota]. Dále uvedli, že pokud by se změnila hodnota z 1,19 na 1,1, jak doporučuje žalovaná pro vstupní dveře, tak tyto mají plochu asi 20 m2 ku 13 000 m2 celkové plochy obálky vytápěného prostoru. Uvedenou změnu hodnoty proto vyhodnotili jako zcela zanedbatelnou. Soud toto vysvětlení považuje za logicky odůvodněné.

93. Dále se žalovaná věnuje otázce výměny vzduchu a tepelným ztrátám při této výměně, přičemž této otázce se soud již věnoval výše v bodě 79 mezitímního rozsudku, když zejména uvedl, že považuje za odůvodněný postup, kdy znalecký ústav vycházel z normových hodnot. Žalovaná se rovněž věnuje otázce započítání přípravy na chlazení a otázce TUV, přičemž i tato problematika již byla soudem adresována v bodech 69 a 77 mezitímního rozsudku.

94. Dle žalované je podstatné a zcela zarážející stanovení teploty u garáží jakožto nevytápěného prostoru -12,6°C, kdy znalecký ústav sice vycházel z normového postupu, ten ale v případě zahloubených garáží pod terénem dává nereálné hodnoty, oněch -12,6°C. Z reálné zkušenosti je dle žalované jasné, že v podzemních (ani částečně nadzemních) garážích taková teplota není, a už vůbec ne v celém prostoru. Ve výpočtu PENB, který nechala zpracovat žalovaná, bylo uvažováno s 5°C, což je dle žalované reálná teplota během extrémních podmínek v zimě.

95. Soud nepovažuje za nelogické, pokud znalecký ústav vycházel z platných technických norem tam, kde nebylo možné příslušné údaje zjistit z projektové dokumentace. Takový postup je postupem odborně správným, vylučujícím libovolné a arbitrární dosazování hodnot. Z výslechu zástupců znaleckého ústavu vyplynulo, že vnitřní teplota nevytápěných prostor (garáží) -12,6°C vycházející z technické normy při maximální venkovní teplotě pro [adresa]°C, byla použita pro příslušný nejchladnější měsíc v zimním období. Zástupci znaleckého ústavu dále vysvětlili, proč považovali za logičtější použít uvedenou normovou hodnotu namísto toho, aby se „odvážně“ pokoušeli stanovovat teplotu vlastní. Např. co se týče žalovanou uváděné teploty 5°C, zástupci znaleckého ústavu zmínili, že taková teplota při venkovní teplotě -15°C jistě nebude v okolí vjezdu do garáží, kde je naopak reálných oněch -12,6°C a připustili, že se 5°C může nacházet někde v nitru garáží, což však následně vede k nutnosti počítat průměrnou teplotu celých garáží, tzn. teplotu naměřenou na různých místech včetně nejchladnějších oblastí okolo vjezdu. Jelikož toto nemohl znalecký ústav vycházející z projektové dokumentace provést (stejně jako [jméno FO]. [jméno FO], zpracovatel PENB, jenž byl součástí kupní smlouvy), vycházel znalecký ústav z hodnot stanovených platnou technickou normou pro příslušné měsíce celého roku. Soud takové vysvětlení a takový postup považuje za logický a odůvodněný.

96. Žalovaná dále upozorňuje na specifika každého PENB vyplývající z toho, že u mnoha vstupů záleží na energetickém specialistovi (uvádí rozdílný přístup znaleckého ústavu a [jméno FO]. [jméno FO] např. k osvětlení). Nelze proto dle žalované porovnat dva průkazy dvou energetických specialistů, aby vyšly totožně. Žalovaná dodává, že v době zpracování PENB byly domy zařazené v kategorii B i C na velmi podobné úrovni, nebyl mezi nimi reálný rozdíl, a proto by nemělo být zařazení do jiné kategorie zohledněno jako sleva z kupní ceny. PENB zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO], PENB zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] i PENB znaleckého ústavu jsou u samé hranice kategorií B/C.

97. Soud k danému uvádí, že možnost jistých dílčích rozdílů byla připuštěna i znaleckým ústavem, stejně jako znalecký ústav konstatoval poměrně malé rozdíly mezi budovami třídy B a C. Soud si je daného vědom. Zároveň byly ze strany zástupců znaleckého ústavu vysvětleny rozdíly mezi jednotlivými PENB předloženými v tomto soudním řízení s tím, že soud považoval všechna tato vysvětlení za logická a odůvodněná. Soud si je tedy vědom žalovanou uvedených skutečností, avšak jak již uvedl výše, má za to, že toto je namístě hodnotit až v rámci přiměřenosti slevy z kupní ceny. Na závěru o zařazení budovy do třídy C znalecký ústav setrval, a soud mimo přezkoumání důvodů tohoto zařazení, které považuje za logické, nemůže sám činit jiné odborné závěry.

98. Dle žalované znalecké výstupy vykazovaly mnohé vady. V řadě případů byly chyby uznány a opraveny, a to i během soudního jednání, ovšem bez tvrzeného dopadu na výsledek, což se nezdá pravděpodobné a ospravedlnitelné. Některá tvrzení navíc dle žalované zazněla bez reálné možnosti jejich ověření, např. správné užívání, resp. správné větrání po celou dobu užívání Bytové jednotky. Žalovaná s ohledem na vše výše uvedené nepovažuje znalecké výstupy znaleckého ústavu za věrohodné.

99. Dle názoru soudu bylo ze strany zástupců znaleckého ústavu srozumitelně vysvětleno, v čem považovali námitky k jejich výstupům za relevantní a jakým způsobem je zohlednili. Skutečnost, že tyto změny nevedly ke změně závěrů je dána především tím, že se nejednalo o věci podstatné, ale toliko o dílčí záležitosti. Co se týče ověření některých závěrů, soud upozorňuje na to, že vše bylo zdokumentováno ve znaleckém posudku a dále zástupci znaleckého ústavu po složení slibu a poučení o možnosti spáchání [podezřelý výraz] činu své postupy věrohodně popsali a vysvětlili.

100. Žalovaná nakonec upozorňuje na nepravdivé tvrzení zástupců znaleckého ústavu, že jakékoli zadání další spotřeby zhoršuje hodnocení. Podstatou hodnocení v rámci PENB je srovnání s referenční budovou. Průkaz není vytvářen proto, abychom dopředu viděli reálnou spotřebu, ale aby se mohly porovnat budovy mezi sebou, přitom někdy to k realitě má blíže, někdy méně. Pokud např. zadané chlazení je horší než chlazení předepsané vyhláškou pro referenční budovu, bude toto zadání výsledné hodnocení zhoršovat, pokud jsou ale parametry chlazení lepší než referenční chlazení, bude toto chlazení hodnocení zlepšovat. Nelze tedy ani tvrdit, že běh ventilátorů by nutně vedl k vyšší spotřebě.

101. Soud si není vědom toho, že by zástupci znaleckého ústavu někdy prohlásili výše uvedené obecné tvrzení přičítané jim žalovanou. Zástupci znaleckého ústavu se o zvýšení energetické náročnosti vyjadřovali vždy v souvislosti s konkrétní částí budovy, např. zásobníkem TUV, chlazením bytů atd. Jejich vyjádření soud v daných kontextech považuje za logická. Soud znovu upozorňuje, že mu nepřísluší hodnotit odborné znalecké závěry jako takové. Vyjádření žalované ze dne [datum]

102. Žalovaná v tomto vyjádření (po konzultacích s externím odborníkem [jméno FO]. [jméno FO]) formulovala následující námitky proti znaleckým výstupům znaleckého ústavu.

103. Dokumentace znaleckého posudku a jeho doplnění v podobě dodatku č. [hodnota] a č. [hodnota] v oblasti okna neobsahuje žádné protokoly od výpočtů, tj. chybí vstupní údaje, materiálové vlastnosti a rekapitulace výsledků výpočtů. Bez nich nelze analyzovat vstupní údaje, nelze ověřit správnost výpočtů, a tedy ani závěry.

104. Soud uvádí, že zástupci znaleckého ústavu se k této problematice před soudem vyjádřili. Uvedli, že součástí znaleckého posudku není protokol výpočtů z programu Cube 3D, avšak popřeli, že chybí vstupní údaje a materiálové vlastnosti. Uvedli, že ve znaleckém posudku byly znázorněny všechny detaily, se kterými se počítalo a byly u nich uvedeny i jednotlivé materiály a tzv. lambdy, což jsou tepelné vodivosti materiálů. K doplňujícímu dotazu soudu uvedli, že součástí znaleckého posudku nejsou pouze detailní podvýpočty prováděné příslušným softwarem – programem Cube 3D s tím, že se jedná o dokument o mnoha desítek stran čísel, který samozřejmě je k dispozici, ale nečinili ho součástí znaleckého posudku. Zároveň uvedli, že na základě údajů uvedených ve znaleckém posudku, zejm. jeho přílohách, je možno udělat komparativní nebo referenční výpočet a modelaci, tzn., je možné model nezávisle překontrolovat. Znalecký posudek tedy obsahuje vstupní data a výsledky, neobsahuje pouze matice podvýpočtů. Soud považuje takové vysvětlení za logické, přičemž z příloh dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku vyplývá, z jakých materiálů a hodnot znalecký ústav vycházel, včetně zobrazení výseků a schémat použitých modelů. Soud na tomto základě považuje údaje obsažené ve znaleckém posudku za dostatečné. Na okraj soud uvádí, že ani znalec oslovený žalovanou [jméno FO]. [právnická osoba], [tituly za jménem], který formuloval ke znaleckému posudku znaleckého ústavu obsáhlé připomínky, nezmínil, že by nebylo zřejmé, z jakých údajů zadávaných do modelu znalecký ústav vychází.

105. Žalovaná dále uvádí, že znalecký ústav označil za příčinu tvrzených vad distanční rámeček a izolaci připojovacích spár oken. Připojovací spáru jako možnou příčinu tvrzené vady však vůbec důsledně nezkoumal, neměřil povrchovou teplotu, neprovedl sondu ani jinak neposuzoval v rámci znaleckého posudku. Pouze konstatoval, že „může přispět“ – což dle žalované není důkaz o původu vady.

106. Dle soudu se žalovaná ve svých závěrech mýlí. Připojovací spára byla předmětem zkoumání znaleckého ústavu. Znalecký ústav zjistil způsob připojení z projektové dokumentace – tzn. způsob, jakým připojení mělo být provedeno. Následně při místním šetření znalci spáry zhlédli, a především prováděli jejich snímání termovizní kamerou, přičemž na tomto základě konstatovali v těchto oblastech významné tepelné mosty a toky. Dále prováděli počítačové modelování otvorových výplní včetně připojovacích spár. Právě na základě těchto postupů zjistili, že připojovací spáry jsou vedle distančního rámečku příčinou nedostatečných tepelně izolačních vlastností. Skutečnost, že takto nebylo možno naprosto přesně kvantifikovat, jakým dílem k vadě přispívá distanční rámeček a jakým připojovací spára není dle názoru soudu stěžejní, protože závěr o existenci vad a jejích příčinách je i tak jednoznačný a řádně odůvodněný.

107. Žalovaná se následně opět věnuje problematice distančního rámečku, kdy zjednodušený model profilu ve tvaru prostého obdélníku má dle jejího názoru významný vliv na horší výsledek modelace, zároveň odkazuje na e-mail [tituly před jménem] [jméno FO] a odkazuje také na nové návrhové znění technické normy, které s [tituly před jménem] [jméno FO] probírala, a které již nezmiňuje vícerozměrné ale dvourozměrné vedení tepla a nepřipouští měření na místě za jiných než laboratorních podmínek.

108. Soud se distančním rámečkem zabývá v bodě 58 mezitímního rozsudku. Co se týče e-mailové komunikace žalované s [tituly před jménem] [jméno FO], je třeba uvést, že [tituly před jménem] [adresa] odpovídal žalované na e-mailem položené dotazy bez znalosti celého kontextu věci a zcela mimo jakékoliv procesní postavení ve vztahu k soudu. Zástupci znaleckého ústavu navíc před výslechem dne [datum] tuto e-mailovou komunikaci prostudovali a setrvali na závěru, že e-mailová vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] jejich postupy a závěry nijak nepopírají. To soud hodnotí jako souladné se skutečností, že zástupci znaleckého ústavu již při předchozím výslechu dne [datum], tedy ještě předtím, než žalovaná zahájila s [tituly před jménem] [jméno FO] vlastní e-mailovou komunikaci, sami vypověděli, že svůj postup a způsob použití programu Cube 3D s [tituly před jménem] [jméno FO] sami výslovně konzultovali, a to se závěrem, že daný software je možné tímto způsobem použít, k čemuž založili do spisu e-mailovou komunikaci. Soud rovněž v e-mailech [tituly před jménem] [jméno FO] vyměněných se žalovanou nenalezl nic, co by závěry znaleckého ústavu činilo nevěrohodnými. Doc. [adresa] uvádí, že je třeba modelovat co nejblíže skutečnosti, zároveň připouští možnost modelace 2D a modelaci 3D rovněž nevylučuje, jen upozorňuje na její možná úskalí. Dále, celá část e-mailové diskuze týkající se obsahu nového návrhu revize normy, která ještě ani v době e-mailové komunikace nebyla schválena, je pro celou věc naprosto irelevantní. Jednak není vůbec zřejmé, zda bude revize normy vůbec provedena a v jakém konečném znění. Dále, postup znaleckého ústavu, má-li být hodnocen jeho soulad s normou, je možné posuzovat pouze podle znění norem v tehdy účinném znění.

109. Žalovaná se dále ve vyjádření věnuje měření povrchové teploty oken a měření klimatu v místnosti. Uvádí, že chybí data o teplotě a vlhkosti naměřená v časových intervalech, což způsobuje nemožnost ověření. Zásadní také je, jaké byly klimatické podmínky před zahájením měření v rozsahu několika málo hodin, resp. 0 až 4 hodiny před započetím měření (např. pokud došlo k intenzivnímu dlouhodobému větrání, mohly být posuzované povrchy ochlazené a v důsledku toho byla naměřena povrchová teplota nižší). Měření klimatu uprostřed místnosti navíc neodpovídá klimatu v blízkosti u okna. Podle osloveného odborníka se povrchová teplota nedá posuzovat na základě dat zjištěných termokamerou a z takto zjištěné povrchové teploty se nedá vycházet pro další výpočty. Zcela zásadní nesrovnalost vyplývá z přílohy č. [hodnota] dodatku č. [hodnota] na straně 4 „“dětský pokoj“ – kde znalci stanovili rosný bod na teplotu 9,8°C a na zasklívací spáře naměřili teplotu 7,5°C a 7,6°C, což znamená, že by mělo docházet ke kondenzaci vlhkosti, ale na přiložené fotografii žádné rosení skla viditelné není, protože povrchová teplota oken byla s velkou pravděpodobností jiná, naměřená hodnota mohla být ovlivněna intenzivním vyvětráním, v důsledku kterého se okno ochladilo a přesností použitého měřidla samotného.

110. Soud v prvé řadě uvádí, že žalovaná v uvedené námitce směšuje měření povrchové teploty oken a měření klimatu v místnosti a není zcela zřejmé, čeho se námitky týkají. Pokud jde o data o teplotě a vlhkosti naměřená v časových intervalech, tato data jsou uvedena v tabulkách-grafech na str. 15 dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku, které zobrazují průběhy teplot a vlhkosti naměřených v obývacím pokoji a v ložnici během celé doby měření. Uvedená námitka tak není relevantní. Co se týče podmínek před zahájením měření, soud upozorňuje, že měření bylo prováděno vysoce kvalifikovanými odborníky, kteří sami např. neprovedli měření při místním šetření dne [datum] z důvodu, že konstrukce byly osluněny. Soud má proto za to, že zástupci znaleckého ústavu si byli těchto okolností vědomi a provedli měření ve vyhovujících podmínkách. Ohledně námitky nepřítomnosti orosení na fotografii v dětském pokoji soud v prvé řadě uvádí, že fotografie je v příliš malém formátu, který přítomnost orosení neumožňuje potvrdit ani vyvrátit. Nadto ani nepřítomnost orosení v moment pořízení fotografie nic nevyvrací na komplexním závěru o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech dané otvorové výplně založeném na vzájemně koherentních závěrech daných místním šetřením, termovizním měřením, bezkontaktním měřením teploty a počítačovém modelování. Co se týče přesnosti měřidla samotného, byly použity kalibrované přístroje. Námitka je proto nedůvodná.

111. Žalovaná má za to, že zvýšená vlhkost vzduchu v Bytové jednotce a vznik kondenzace vodní páry na oknech leží na straně žalobce. V rozporu s manuálem a pokyny pro užívání jednotky neměl puštěný ventilátor na prvním stupni jako nucené podtlakové větrání, které mělo (spolu s otevřenou klapkou u oken) zajistit výměnu vzduchu, včetně vlhkosti, a zamezit tak nadměrnému rosení oken. Klapka u oken byla uzavřená. Uvedené má mj. za následek také snížení povrchové teploty oken. Fotografie pořízené při reklamaci oken dokládají uzavřené klapky u oken. Na parapetech se nacházela celá řada věcí, jež znemožňovaly (nebo ztěžovaly) fyzické otevření oken, přirozeně větráno nebylo. Vlivem toho došlo k vyšší vlhkosti v jednotce, a tedy i kondenzaci. Růst plísní je pak samostatný jev, který nemusí nastat vždy a je rovněž ovlivněn řadou faktorů (prach). Normy v této oblasti připouští výskyt kondenzace, především v dolních rozích zasklívací spáry a nestanovují žádný požadavek jako nepodkročitelný limit. Minimální vnitřní povrchové teploty jsou stanoveny jako doporučující pro minimalizaci rosení, nikoliv vyloučení, zjištění přitom vyhovují normě a nezakládají tvrzenou vadu.

112. Soud se ke všem uvedeným argumentům již vyjádřil. Ze závěrů komplexního zkoumání provedeného znaleckých ústavem vyplynulo, že příčinou nadměrného rosení jsou nedostatečné tepelně izolační vlastnosti otvorových výplní (oken a balkonových dveří) Bytové jednotky. Tvrzení o nesprávném užívání Bytové jednotky žalobcem nemá v provedeném dokazování oporu, naopak dlouhodobé měření vnitřních podmínek v Bytové jednotce ukázalo spíše sušší prostředí, což je v rozporu s tvrzením žalované o rosení z důvodu nadměrné vlhkosti způsobené nedostatečným větráním. Co se týče argumentu, že normy nestanoví žádný nepodkročitelný limit přípustného rosení, je tato námitka irelevantní, jelikož normy stanovují další požadované vlastnosti, které otvorové výplně nesplnily. Znalecký ústav přitom konstatoval, že rosení je nadměrné, a to v míře poškozující samotné dřevěné rámy otvorových výplní. Vyjádření žalované ze dne [datum]

113. V tomto podání žalovaná shrnula své předchozí připomínky a tvrzené nedostatky v závěrech znaleckého ústavu týkajících se vad oken a balkonových dveří, které dle žalované spočívají v užití doporučených namísto vypočtených hodnot, nepřípustných výpočtech v 3D poli, chybějících informacích o distančních rámečku, chyb v metodě stanovení jeho tepelné vodivosti a nemožnost jeho modelace v Cube 3D, chybějící vstupní data, měření teploty termokamerou, měření teploty uprostřed místnosti, měření povrchové teploty oken, v založení závěrů na modelech a normách namísto reálného stavu, dále zmiňuje rozpor v tvrzení znalců, že okna jsou standardní a zároveň byla zjištěna jejich vada.

114. Soud konstatuje, že všechny tyto připomínky byly vypořádány výše.

115. Žalovaná dále namítla rozpor zástupců znaleckého ústavu, který spatřuje v tvrzení: „ale my jsme vycházeli samozřejmě ze skutečnosti, ze skutečných materiálů, dřevo na rám okna, sklo, argon, vlastně vzácný plyn ve skleněné jednotce, který izoluje tu průhlednou část, a zdivo, omítka atd. Tyto materiály, které jsme nalezli v bytové jednotce žalobce“, ovšem následně uvedli, že k materiálům zadaným do software Cube 3D – „vychází z normových hodnot, abychom nemuseli hledat normálně, jaké mají vlastnosti“.

116. Dle názoru soudu uvedená tvrzení nejsou v rozporu, jelikož je třeba přihlížet k celému kontextu, ve kterém byla tato tvrzení ze strany zástupců znaleckého ústavy použita. Při místním šetření v Bytové jednotce byla zjištěna materiálová skladba otvorových výplní, tj. materiál rámů: měkké dřevo, sklo, argon; dále materiály okolní jako je zdivo, omítka atp. Následně zástupci znaleckého ústavu při vytváření modelu otvorových výplní tyto na místě nalezené materiály pro potřeby zhotovení modelu vybrali z rozsáhlé knihovny programu Cube 3D, který u těchto materiálů obsahuje jejich relevantní hodnoty – „lambda“ (tepelná vodivost) a „účko“ (součinitel teplotní vodivosti). Soud v uvedených tvrzeních tedy žádný rozpor nespatřuje. Znalecký ústav na místě zjistil skladbu otvorových výplní a při modelování tyto materiálny vybral z knihovny, která již obsahuje tyto materiály včetně jejich vlastností. Rovněž lze dodat, že pokud příslušné materiály nalezené na místě samém a následně vybrané z knihovny programu Cube 3D tento program obsahuje spolu s vlastnostmi podle normy, nemohlo se stát, že by následný model otvorových výplní vyšel hůře v důsledku špatně zadaných vlastností materiálů, jelikož byly použity vlastnosti ideální (normové).

117. Žalovaná se v tomto vyjádření dále věnovala problematice PENB. Zmínila již výše vypořádané námitky týkající se použití dokumentace pro stavební povolení, přípravy na chlazení bytů a zásobníku TUV.

118. Dále žalovaná nevěří, že znalecký ústav „nemá“ jinou možnost, než vycházet z nezávazných norem stanovující hodnotu, která podle vlastních slov zástupců znaleckého ústavu není úplně v pořádku. Zástupci znaleckého ústavu přiznali, že nevědí, co je dáno na tu konkrétní stavbu za ventilátory, ale drželi se spíše normového přístupu, stejně tak u teploty v garážích. Uvedla, že pan [jméno FO]. [jméno FO] proto udělal kontinuální měření teploty a vlhkosti v obdobných garážích, ze kterého vyplývá, že v období od ledna do června 2019 byla minimální hodnota skutečně 5°C, maximální pak přes 26° C. Stanovení průměrné teploty pro garáže po celý rok na hodnotu -12°C je tedy dle žalované naprosto absurdní a nemůže prokazovat jakoukoliv vadu.

119. Soud k uvedenému opakovaně konstatuje, že nepovažuje za nelogické, pokud znalecký ústav vycházel z platných technických norem tam, kde nebylo možné příslušné údaje zjistit z projektové dokumentace. Takový postup je postupem odborně správným, vylučujícím libovolné a arbitrární dosazování hodnot. Co se týče měření teplot v obdobné budově, jedná se o příliš vágní tvrzení, jelikož z něj není zřejmé, čím má být taková budova „obdobná“ ani jak takové měření probíhalo (zda pouze v nitru garáží či též v okolí vjezdu apod.). Navíc žalovaná se zásadně mýlí v tom, že by znalecký ústav vycházel z teploty v garážích -12°C po celý rok. Z výslechu zástupců znaleckého ústavu vyplynulo, že tato vnitřní teplota vycházející z technické normy při minimální venkovní teplotě pro [adresa]°C byla použita pro příslušný nejchladnější měsíc v zimním období, nikoliv po celý rok, což by skutečně bylo zcela absurdní. Zástupci znaleckého ústavu dále vysvětlili, proč považovali za logičtější použít uvedenou normovou hodnotu namísto toho, aby se „odvážně“ pokoušeli stanovovat teplotu vlastní. Např. co se týče žalovanou uváděné teploty 5°C, zástupci znaleckého ústavu zmínili, že taková teplota při venkovní teplotě -15°C jistě nebude v okolí vjezdu do garáží, připustili, že se může nacházet někde v nitru, což však následně vede k nutnosti počítat průměrnou teplotu celých garáží, tzn. teplotu naměřenou na různých místech včetně nejchladnějších oblastí okolo vjezdu. Jelikož toto nemohl znalecký ústav vycházející z projektové dokumentace provést (stejně jako [jméno FO]. [jméno FO], zpracovatel PENB, jenž byl součástí kupní smlouvy), vycházel znalecký ústav z hodnot stanovených platnou technickou normou pro příslušné měsíce během celého roku. Soud takové vysvětlení a takový postup považuje za logický a odůvodněný.

120. Žalovaná dále rekapituluje předchozí argumentaci ohledně hraničních výsledků mezi třídami B a C, jejich malého rozdílu a možnosti rozdílného přístupu zpracovatelů PENB. Soud již uvedl, že k těmto skutečnostem bude přihlížet při stanovení přiměřené slevy z kupní ceny.

121. Žalovaná dále konstatovala zavinění žalobce na nadměrném rosení oken a balkonových dveří Bytové jednotky (v podobě nedostatečného větrání). Rovněž tímto argumentem se soud již výše zabýval s tím, že jako příčina nadměrného rosení byla znaleckým ústavem identifikována vada otvorových výplní Bytové jednotky spočívající v jejich nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech, nikoliv nadměrná vlhkost v Bytové jednotce.

122. Souhrnně lze tedy k oběma vadám Bytové jednotky konstatovat, že znalecký ústav vysvětlil, jak dospěl ke svým závěrům o jejich existenci, a proč nepřijal připomínky vedoucí k odlišným závěrům. Soud v tomto ohledu hodnotí závěry znaleckého ústavu jako věrohodné, logické a odůvodněné, zejména s ohledem na to, že znalecký ústav se s námitkami a s důkazy předloženými proti jeho závěrům vždy podrobně seznámil a v některých případech provedl na jejich základě opakované výpočty, avšak na svých závěrech setrval. Soud hodnotí věrohodnost závěrů znaleckého ústavu vysoce kladně i s ohledem na to, že relevantnost některých námitek žalované znalecký ústav připustil a celkově vstoupil s těmito námitkami v otevřený dialog, provedl na jejich základě opakované přepočty a kontroly, avšak přesto na svých závěrech setrval. Rovněž výpověď zástupců znaleckého ústavu před soudem soud hodnotil jako zcela důvěryhodnou, zástupci znaleckého ústavu byli pečlivě připraveni, odpovídali pohotově, ve vzájemné shodě, a to i při odpovědích na bezprostředně kladené otázky. Celkově tak soud hodnotí znalecké výstupy podané znaleckým ústavem jako argumentačně přesvědčivé a co do svých metod a závěrů podrobně vysvětlené a odůvodněné. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

123. Dle § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve znění účinném od [datum] doposud: „Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.“ 124. Dle § 2095 o. z. ve znění účinném od [datum] doposud: „Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.“ 125. V řízení bylo prokázáno, že Bytová jednotka má vady spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech. Je tedy zřejmé, že v tomto ohledu Bytová jednotka, resp. její otvorové výplně nemají jakost a provedení vhodné pro obvyklý účel, kterým je dostatečná tepelná izolace a bezproblémové [podezřelý výraz] nezávadné užívání.

126. V řízení bylo dále prokázáno, že Bytová jednotka má vady spočívající v nesprávném PENB budovy v energetické třídě B, jelikož budova spadá do energetické třídy C. V tomto ohledu je tedy dána vada spočívající v plnění neodpovídajícím ujednání v kupní smlouvě.

127. Ve vztahu k vadě spočívající v nesprávném PENB musel soud mimo otázku existence této vady posoudit též to, zda byla žalovaným uplatněna včas, jelikož žalovaná s odvoláním na § 2112 o. z. měla za to, že ke včasnému uplatněné této vady ze strany žalobce nedošlo.

128. Dle právního názoru soudu nelze při posouzení věci vycházet z § 2112 o. z., jelikož o. z. obsahuje ve vztahu k vadám staveb speciální ustanovení § 2129 odst. 2 o. z., podle kterého „Neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.“ Pro skryté vady stavby spojené se zemí pevným základem tedy platí pro oznámení vady lhůta pěti let od nabytí (viz PETROV, [jméno FO], VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, marg. č. [hodnota].). Tato lhůta byla v posuzovaném případě zachována a žalobce tedy vadu spočívající v nesprávném PENB reklamoval u žalované včas.

129. Zbývá posoudit, zda z daných vad vzniklo žalobci právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

130. Podle § 2106 odst. 1 o. z. ve znění účinném od [datum] doposud: „Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.“ 131. Podle § 2002 odst. 1 věty druhé o. z. ve znění účinné od [datum] doposud: „Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ 132. Podle § 2106 odst. 2 o. z. ve znění účinném od [datum] doposud: „Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.“ 133. Soud vadu spočívající v nepřiměřeném rosení všech oken a balkonových dveří v oblasti zasklívací spáry a v jejich nevyhovujících tepelně izolačních vlastnostech posoudil jako vadu podstatnou a na věc aplikoval § 2106 o. z., jelikož žalovaná dle názoru soudu musela vědět, že žalobce by kupní smlouvu neuzavřel, pokud by tuto vadu Bytové jednotky předvídal.

134. Žalobce nejprve u žalované uplatnil právo z vad spočívající v požadavku na odstranění této vady, což však žalovaná odmítla. Žalobci tak podle § 2106 odst. 2 o. z. vznikl v souvislosti s touto vadou nárok požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, které se domáhá právě v tomto soudním řízení.

135. Co se týče vady spočívající v nesprávném PENB, soud dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná o vadu nepodstatnou.

136. Podle § 2107 odst. 1 o. z. ve znění účinném od [datum] doposud: „Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.“ 137. Pokud tedy žalobce v souvislosti s touto vadou uplatnil u žalované taktéž nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny, postupoval v souladu s citovaným § 2107 odst. 1 o. z.

138. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a jejich právní posouzení soud uzavřel, že základ projednávané věci je zcela opodstatněn.

139. O výši přiměřené slevy z kupní ceny bude rozhodnuto v končeném rozhodnutí.

140. Rovněž o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí, a to s ohledem na § 151 odst. 1 o. s. ř. a contrario, podle kterého „O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.“ Mezitímním rozsudkem bylo rozhodnuto pouze o základu věci a řízení tímto rozhodnutím nekončí. Soud proto v této fázi o náhradě nákladů řízení nerozhodoval.

Poučení