69 Co 536/2024 - 584

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci Žalobkyně: [Jméno žalobkyně] IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne16. září 2024, č. j. 29 C 440/2014-533, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zamítl žalobu se žalobním požadavkem na zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 %. p.a. od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] (/výrok II.), rozhodl o vrácení nespotřebované zálohy ve výši [částka] žalobkyni (výrok III.) a o vrácení nespotřebované zálohy žalované ve výši 6 076,11 (výrok IV.).

2. Takto nalézací soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím podstatným tvrzením, že je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota] (dále jen „pozemek 1“) a par. [číslo] (dále jen „pozemek 2“), oba zapsané na LV č. [hodnota], vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a k. ú. [adresa]. Na pozemku 1 stojí stavba [adresa], č.p. [číslo] (dále jen „hotel“), jež není součástí pozemku a jeho vlastníkem je žalovaná. Provozovatelem hotelu je spol. [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa]. Vzhledem k tomu, že pozemek 1 a 2 žalovaná užívala mimo jiné v době od 1.1. do [datum] bez jakékoli smlouvy se žalobkyní, tak té náleží bezdůvodné obohacení ve výši [částka] za užívání těchto pozemků v rozsahu 7 805 m2. Při výpočtu požadované částky bezdůvodného obohacení vycházela žalobkyně ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „posudek [tituly před jménem] [jméno FO]“), dle něhož odpovídala obvyklá cena pozemků 1 a 2 v roce 2013 částce [částka] za m2, z níž bezdůvodné obohacení odpovídající nájmu představuje 6 %, tj. [částka] za m2.

3. Žalovaná se vznesenému nároku bránila s tím podstatným odůvodněním, že nárok žalobkyně je promlčen, chybí aktivní legitimace žalobkyně, žalovaná není provozovatelem hotelu, a žalobkyně tudíž nemůže proti ní žádat bezdůvodné obohacení, žalovaná pozemek vydržela, má právo bezúplatného věcného břemene k pozemku a žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení v nepřiměřené výši.

4. Nalézací soud rozhodoval za procesní situace, kdy ve věci již jednou rozhodl rozsudkem č. j. [spisová značka], ze dne [datum], kterým byla žalobkyni přiznána částka [částka] s úrokem z prodlení a rozsudkem odvolacího soudu č. j. [spisová značka], ze dne [datum], byl k odvolání žalobkyně rozsudek nalézacího soudu v meritorní části potvrzen.

5. Nejvyšší soud na základě dovolání žalobkyně rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] uvedené rozsudky v zamítavé části a v nákladových výrocích zrušil. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že „V situaci, kdy měl soud k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, bylo jeho úkolem znalce vyslechnout (v případě posudku podaného znaleckou kanceláří jeho zpracovatele) a zhodnotit v tom smyslu, který z posudků (a z jakých důvodů) lze vzít za podklad rozhodnutí…“. Oběma soudům pak uložil, aby v dalším řízení znalecké posudky s rozdílnými závěry zhodnotily v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů lze vzít za podklad rozhodnutí (a z jakých důvodů ze závěrů dalších znaleckých posudků nelze vycházet), případně aby zvážily a náležitě odůvodnily, zda jimi vyžádaný (v pořadí třetí) znalecký posudek dává odborný podklad pro závěr, který ze zbylých dvou znaleckých posudků je správný, a aby se pokusily odstranit rozpor mezi posudky i výslechem zpracovatelů znaleckých posudků.

6. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalovaná je vlastníkem hotelu, který je postaven na pozemku 1, jež je spolu s pozemkem 2 ve vlastnictví žalobkyně, a že provozovatelem hotelu byla v roce 2013 společnost [právnická osoba] Příslušnost hospodařit s pozemky 1 a 2 náleží [právnická osoba] Pozemek 1 je zastavěn hotelem v celé své ploše 2 976 m2. Z celkové plochy pozemku 2 v rozsahu 11 046 m2 využívá žalovaná dohromady 4 829 m2, a to: zpevněné plochy/komunikace vč. schodiště 3 535 m2, hřiště 1 276 m2 a garáž 18 m2. Žalovanou nevyužívaná plocha – zeleň/neplodná plocha představuje 6 217 m2. Celkem tak žalovaná užívá pozemky 1 a 2 v rozsahu 7 805 m2. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení dopisem z [datum] v termínu do [datum].

7. V řízení každý z účastníků předložil znalecký posudek s rozdílnou výší nájmu/bezdůvodného obohacení, jež může žalobkyně požadovat vůči žalované za užívání pozemků 1 a 2 v roce 2013.

8. Dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO], předloženého žalobkyní, odpovídal obvyklý nájem za užívání pozemku 1 a 2 o ploše 7 805 m2 v roce 2013 částce [částka] s tím, že znalec neuvažoval o snížení nájemného/bezdůvodného obohacení z důvodu rozdílných vlastníků pozemků a hotelu. Pro stanovení výše nájemného nemohl znalec použít srovnávací metodu, neboť srovnatelné pozemky se stavbami se v Brně prakticky nepronajímají, a proto je nájemné určeno podílem ze zjištěné obvyklé ceny pozemků 1 a 2. Cenu obvyklého ročního nájemného stanovil jako 6 % z obvyklé ceny pozemků 1 a 2 ve výši [částka]. Závěry svého posudku stvrdil znalec při znaleckém slyšení u jednání nalézacího soudu.

9. Dle posudku [právnická osoba] Appraisal s. r. o (dále též posudek Equity), předloženého žalovanou, odpovídal obvyklý nájem za užívání pozemku 1 a 2 o ploše 7 805 m2 v roce 2013 částce [částka], přičemž znalec zohledňuje skutečnost, že pozemky a hotel patří jiným vlastníkům. Cenu obvyklého ročního nájemného [částka] stanovil jako 5,44 % z obvyklé ceny pozemků 1 a 2 ve výši [částka]. Pro případy rozdílných vlastníků pozemků a hotelu je dále nutné provést redukci takto stanoveného nájemného koeficientem 0,7. Závěry tohoto posudku stvrdila zástupkyně spol. [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] při znaleckém slyšení u jednání nalézacího soudu.

10. Za této situace, kdy nalézací soud měl k dispozici dva znalecké posudky s protichůdnými závěry, přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, a to společnosti [právnická osoba], v.o.s. (dále též „znalec“).

11. Znalec v revizním posudku uvedl, že obvyklá cena pozemků odpovídala v roce 2013 částce [částka]/m2. K této částce dospěl tak, že nejprve určil dle cenové mapy INEM obvyklou cenu pozemků 1 a 2 v roce 2022 odpovídající ceně [částka]/m2 a tu dále upravil na cenové poměry ke 4. kvartálu roku 2012 pomocí HB indexu o hodnotě [hodnota], což je index Hypoteční banky a.s., jež ukazuje vývoj cen nemovitých věcí od roku 2011 a používá se pro určení vývoje cen nemovitých věcí v čase (tj. cena pozemku 1 a 2 v roce 2022 ve výši [částka]/m2 násobeno HB indexem 0,4458). Výše ročního nájmu u pozemků odpovídá 5 % z jeho obvyklé ceny, tj. částce [částka]/ m2/rok. Za nájem pozemků 1 a 2 o rozloze 7 805 m2 by tak byla žalovaná povinna žalobci platit v roce 2013 nájemné ve výši [částka] (tj. 7 805 m2 násobeno [částka]). Znalec však zohlednil, že oba pozemky ve vlastnictví žalobce jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalované – celý pozemek 1 hotelem a pozemek 2 stavbami o ploše 4 829 m2 (zpevněné plochy, hřiště a garáž), přičemž rozdílné vlastnictví pozemků a na nich postavených staveb snižují cenu, za níž mohou být pozemky pronajaty z důvodu, že je vyloučeno jiné využití takového pozemku než danou stavbou cizího vlastníka. Dle znalce tato okolnost snižuje cenu pozemků, oproti pozemkům, které nejsou zastavěny stavbou jiného vlastníka, o 50 %, kterážto redukce sice není nikde stanovena, ale setkává se s ní i u jiných posudků a obhájil si její výši i v jiných sporech. Výše nájmu za užívání pozemků 1 a 2 v roce 2013 tak odpovídala částce [částka]/m2/rok, tedy celkem [částka] (tj. 7 805 m2 násobeno [částka]). Rovněž znalec uvedl, že v případě sporu mezi účastníky nemohl stanovit výši nájmu/bezdůvodného obohacení srovnáním podobných případů užívání stavby umístěné na pozemku jiného vlastníka v okolí pozemků 1 a 2, neboť takové případy se v daném místě nevyskytují. Proto musel stanovit snížení ceny nájmu/bezdůvodného obohacení odhadem.

12. Na ústním jednání soudu konaném dne [datum] zástupce znalce, [tituly před jménem] [jméno FO], soudu předložil nový výpočet výše nájmu/bezdůvodného obohacení, neboť upravil své závěry v posudku tak, že na základě námitek žalobkyně při stanovení ceny pozemků 1 a 2 v roce 2013 použil údaje HB indexu nikoli ke 4. kvartálu 2012 – HB index o hodnotě [hodnota] - ale k polovině roku 2013 – HB index 0,4711 - což by mělo být spravedlivější. Nájem pozemků 1 a 2, zatížených stavbou jiného vlastníka, by tak v roce 2013 měl odpovídat částce [částka]/m2/rok, tedy celkem [částka] za 7 805 m2, jak plyne z tabulky Cena za 1 m2 v roce 2022 HB index Cena za 1 m2 v roce 2013 Nájem za m2 bez staveb jiného vlastníka Nájem za m2 se stavbou jiného vlastníka Nájem/bezd. obohacení celkem v roce 2013 Posudek [částka] 0,4458 [částka] [částka] [částka] [částka] Změna posudku [částka] 0,4711 [částka] [částka] [částka] [částka]

13. Při znaleckém slyšení dne [datum] zástupce znalce, [tituly před jménem] [jméno FO], uvedl, že názory znalců v podobných případech (tj. rozdílný vlastník stavby a pozemku) jsou tři: že se jedná (i) o 100% znehodnocení pozemku, (ii) o znehodnocení částečné, nebo že (iii) o žádném znehodnocení nemůže být řeč. Posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] považuje kvůli nepoužití redukce za nesprávný. Redukci pouze ve výši 30 % použitou v posudku Equity považuje za nedostatečnou, neboť oba pozemky 1 a 2 jsou limitovány stavbou hotelu jako funkční celek, proto musí být redukce vyšší než 30 %. K použití koeficientu 0,5 uvedl, že tato hodnota není podložena výpočtem, ale plyne na základě úvahy, že je to střed mezi vadným a bezvadným pozemkem. Uvedl příklad, že když se zpracovával posudek, jehož předmětem byly pozemky u [podezřelý výraz] v Krči týkající se projektu [adresa], kde se stavěly rodinné domy na cizím pozemku, tak společnost American Appraisal dělala studii, v níž došli při zkoumání podobných situací v celé Praze k výpočtu, že na ceně pozemku se projeví skutečnost, že je na něm stavba cizího vlastníka, snížením o zhruba 46 %. Redukci bezdůvodného obohacení provedl i na pozemku, na kterém nestojí hotel, pozemky tvoří jeden funkční celek, z toho plyne, že všechny pozemky jsou limitovány stavbou hotelu, nemůže například na zatravněné části pozemků udělat něco jiného, vše je podřízeno hotelu, nejde s tím dělat nic jiného.

14. Po právní stránce pak nalézací soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), v návaznosti na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a to podle ust. 451 a násl. obč. zák.

15. Dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimovaným subjektem k vymáhání nároku po žalované, neboť pozemky 1 a 2 jsou ve vlastnictví státu, jehož jménem jedná žalobkyně, jako jeho organizační složka, jak plyne z ust. § 3 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 11 odst. 2 téhož zákona, v návaznosti na ust. § 1 odst. 1 – 3 zák. č. 201/2002 Sb., o [právnická osoba].

16. Žalovaná je pasivně legitimovanou osobou v tomto řízení, neboť je vlastníkem staveb nacházejících se na pozemcích 1 a 2, a to bez ohledu na to, zda je provozovatelem hotelu a k němu přináležejících staveb či nikoli, neboť povinnost vydat bezdůvodné obohacení stíhá vlastníka těchto staveb (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

17. Následně soud dospěl k závěru, že oba účastníci jsou legitimování k účasti ve sporu v daném procesním postavení a že žalobci vůči žalované náleží za užívání pozemků 1 a 2 o rozloze 7 805 m2 pro rok 2013 bezdůvodné obohacení v celkové výši [částka], a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. dle nař. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení svým dopisem ze dne [datum] v termínu do [datum], kdy se jeho nárok stal splatným.

18. Po zastavení řízení co do částky [částka] s příslušenstvím usnesením soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] zůstala předmětem řízení částka [částka]. Jelikož soud shledal žalobu oprávněnou toliko v částce [částka], jež již byla žalobkyni pravomocně přisouzena rozsudkem nalézacího soudu č. j. [spisová značka], ze dne [datum], tak po částečném zrušení rozsudku odvolacím soudem nyní rozhodl meritorně pouze tak, že žalobu co do částky [částka] s požadovaným úrokem 8,05 % p.a. od [datum] do zaplacení, zamítl.

19. Konstatoval, že pro nadbytečnost zamítl důkaz spisem Obvodního soudu pro [adresa] vedený pod sp. zn. [spisová značka] a novým znaleckým posudkem, jež by zpracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Tyto důkazy navrhovala žalobkyně pro zpochybnění závěrů revizního posudku. Rovněž osvětlil, že se nezabýval námitkou žalované ze dne [datum] o tom, že na části pozemků 1 a 2 je příjezdová komunikace, za níž žalobce nemůže požadovat bezdůvodné obohacení, neboť toto tvrzení žalovaná uvedla až po koncentraci řízení, jež nastalo na jednání soudu dne [datum]. Navíc i tato otázka již byla soudy vyřešena.

20. Soud se ani nezabýval námitkami žalované o promlčení nároku žalobce a vydržení práva bezúplatného věcného břemene k pozemku žalovanou, neboť ta na těchto námitkách dále netrvala.

21. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkla, že se ve svém rozhodnutí opětovně přiklonil k závěrům znalecké kanceláře [právnická osoba] Dovozovala, že účelem revizního znaleckého posudku je prověření správnosti jiného znaleckého posudku v řízení, ať již jde o posudek vyžádaný soudem, nebo posudek předložený účastníkem za podmínek dle § 127a o. s. ř. Revizní posudek lze tedy považovat za kontrolu závěrů jiného soudního znalce. Jedná se o tzv. revizní znalecké zkoumání, jak v případě existence několika rozporných posudků, tak i v případě pochybností o správnosti posudku přezkoumávaného. Dovozovala, že znalecká kancelář [právnická osoba], ustanovená k vypracování revize znaleckých posudků, předložených stranami sporu, vypracovala pouze další z posudků, na roveň postavený zbylým posudkům. Za revizi nelze bez dalšího označit konstatování znalecké kanceláře, že stranami předložené znalecké posudky „nejsou stručné a dostatečně přehledné“. Ani doplnění výslechu znalce nelze „povýšit“ posudek znalce na posudek revizní.

22. Namítala, že pokud je v odůvodnění rozsudku nalézacího soudu uvedeno, že v případě sporu mezi účastníky nemohl znalec (znalecká kancelář [jméno FO] Apprraisal s.r.o.) stanovit výši nájmu/bezdůvodného obohacení srovnáním podobných případů užívání stavby umístěné na pozemku jiného vlastníka v okolí pozemků 1 a 2, neboť takové případy se v daném místě nevyskytují, a proto musel stanovit snížení ceny nájmu/bezdůvodného obohacení odhadem, pak taková informace je nepravdivá. [právnická osoba] [právnická osoba] se nikdy nesnažila postupovat judikaturou naznačeným způsobem, tedy ve snaze vyhledat při svém znaleckém zkoumání pozemky obdobné. Naopak opakovaně před soudem uvádí, že obdobné pozemky se ani hledat nesnaží. Při svém zkoumání pracuje s veřejně nepřístupnou a zpětně nepřezkoumatelnou soukromou databází, její výsledky proto nejsou zpětně ověřitelné. [právnická osoba] [právnická osoba] při svém znaleckém zkoumání nepostupovala v intencích současné judikatury, když stanovení výše bezdůvodného obohacení nepostavila na porovnání srovnatelných pozemků, tedy pozemků ve stejné lokalitě, navíc pozemků zastavěných stavbou jiného vlastníka.

23. Argumentovala, že tím, že ani jeden ze znalců, jejichž znalecké posudky nalézací soud provedl a hodnotil, nepostupoval judikaturou naznačeným způsobem, tedy nesnažil se najít srovnatelné pozemky k porovnání a nalézací soud odmítl provedení revizního znaleckého posudku znalce, který prokazatelně srovnatelné pozemky k porovnání nalezl a v jiném řízení před týmž soudem porovnal (jedná se o revizní posudek vypracovaný řízení mezi týmiž účastníky sp. zn. [spisová značka], kde předmětem sporu je vydání bezdůvodného obohacení za období [datum] – [datum]. V předmětném řízení byl zpracován revizní znalecký posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento znalec krom stanovení výše bezdůvodného obohacení hodnotil rovněž znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba], který je předmětem tohoto řízení), dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil.

24. Brojila i proti výpočtu nákladů řízení, když uplatnila před nalézacím soudem doposud nevyčíslitelné náklady, které nalézací soud žalované nepřiznal a jejich nepřiznání nijak neodůvodnil.

25. K podanému odvolání se vyjádřila žalovaná a odvolací argumentaci odmítla. Ztotožnila se se všemi závěry nalézacího soudu, včetně jeho posouzení revizního znaleckého posudku. Odmítla argumentaci žalované, že znalecká kancelář [právnická osoba] vypracovala pouze další z posudků na roveň postavených, stejně jako argumentaci, že nalézací soud pochybil, pokud neprovedl důkaz znaleckým posudkem vypracovaným v analogickém řízení sp. zn. [spisová značka]. Zdůraznila, že naopak slyšená znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] de facto potvrdila znalecké ocenění revizního znalce, a proto se soud ke znaleckému posudku „Equity“ také přiklonil. Zdůraznila, že znalecké závěry odpovídají aktuální soudní praxi (s odkazem na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2124/19).

26. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek potvrdil.

27. U jednání odvolacího soudu žalobkyně upřesnila, že její odvolání směřuje toliko proti výrokům I. a II. rozsudku. Setrvala na své argumentaci a upozornila, že ve zcela analogické věci mezi stejnými účastníky rozhodl senát stejného odvolacího soudu rozsudkem č. j. [spisová značka], se závěrem, že „K zadání (dalšího) znaleckého posudku (ať už je posudek znalce [právnická osoba] namístě kvalifikovat jako revizní či nikoliv) nebyl důvod, žalobkyni se totiž ani zde nepodařilo (resp. nemělo podařit), řečeno slovy Nejvyššího soudu, znevěrohodnit posudek [právnická osoba] do té míry, že by nebylo možné z tohoto posudku vycházet. Soud prvního stupně tudíž měl vyjít z posudku [právnická osoba], k němuž tohoto znalce rovněž vyslechl (potud lze pro stručnost odkázat na bod 13 odůvodnění napadeného rozsudku). Žalobkyně nesnáší žádnou (tím méně přesvědčivou) argumentaci, pro kterou by bylo namístě zpochybnit údaj o výši obvyklého nájemného z pozemků pro rok 2015 částkou stanovenou posudkem [právnická osoba]“. Dovozovala, že stejně by měl postupovat odvolací soud v této věci a přiznat žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím podle znaleckého posudku „Equity“, který předložila sama žalovaná. Žalobkyně se odvolává do celého zamítavého výroku, avšak má zato, že minimálně v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím je její odvolání důvodné.

28. K tomu se vyjádřila žalovaná a poukázala na znalecký výslech zástupkyně znalce [právnická osoba], která sama uvedla, že při zpracování posudku v dnešní době by byl použit vyšší redukční koeficient, než v době jeho zpracování v roce 2018, čímž by se výše bezdůvodného obohacení snížila. Nalézací soud se pak s tímto důkazem vypořádal pod bodem 44. rozsudku a zcela správně za podklad svého skutkového zjištění vzal revizní znalecký posudek.

29. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu v mezích podaného odvolání a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

30. Nalézací soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, věc náležitě posoudil. Vyslechl všechny znalce ke stvrzení správnosti jejich znaleckých posudků. Postupoval správně, pokud za situace, kdy rozpory závěrů znaleckých posudků nebyly ani slyšením znalců před soudem odstraněny, (když navíc, jak shora konstatováno, zástupkyně znalce, který zpracoval posudek na základě objednávky žalované, uvedla, že v dnešní době by vyzněl její znalecký posudek více ve prospěch žalované), vyšel ze závěrů revizního znaleckého posudku vypracovaného společností [právnická osoba], v.o.s., který jako (obsahově) revizní byl zadán, a s jeho (později opravenými a doplněnými) závěry se spolehlivě vypořádal (viz. bod 46. rozsudku). Znalecký ústav přesvědčivým způsobem vysvětlil svůj postup při stanovení výše obvyklé ceny nájmu v projednávané věci, od které se odvíjí výše vzniklého bezdůvodného obohacení. Nalézací soud postupoval správně, pokud ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyšel a vzal tyto závěry jako podklad pro svůj úsudek o výši bezdůvodného obohacení. Lze rovněž konstatovat, že žalobkyni se ani na základě kritiky závěrů posudku (revizního) znalce o právně významné skutečnosti, jak byla vyjádřena v rámci odvolací argumentace, nepodařilo znevěrohodnit závěry (revizního) znalce do té míry, že by nebylo možné z tohoto posudku jako podkladu pro soudní rozhodnutí vycházet.

31. Rovněž postupoval správně, pokud zamítl pro nadbytečnost důkaz posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], vypracovaném v řízení vedeném před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], když tento spor je veden mezi stejnými účastníky o výši bezdůvodného obohacení za stejný pozemek v jiném časovém období.

32. Ze všech uvedených důvodů proto odvolací soud potvrdil napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

33. Správný je rovněž akcesoricky navazující výrok o nákladech řízení, který je ve svých závěrech zcela přezkoumatelný, a žalobkyně, byť proti němu brojila, nedokázala specifikovat žádné své konkrétní náklady, které dle jejího tvrzení jí měly být a nebyly přiznány. Rovněž v tomto výroku proto odvolací soud napadený rozsudek za použití ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

34. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované v odvolacím řízení. Bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalované jsou tvořeny odměnou advokáta stanovenou podle ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z merita věci [částka] a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po [částka] a dále paušální částkou náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) ve výši [částka]. Celkem tedy náklady odvolacího řízení činí [částka]. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

35. Požadoval-li advokát žalované na nákladech řízení částku [částka], není zřejmé, jak k výši této částky dospěl.

Poučení