7 C 10/2022 - 104

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Město [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [adresa] proti žalovanému: Česká republika - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že stavba bez čp/če – jiná stavba na pozemku parc. č. st. [hodnota], zapsaná u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví žalovaného č. [hodnota], je vlastnictvím žalobce.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [hodnota] zapsaného u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota]. Svůj nárok žalobce odůvodnil následovně: žalobce uvedl, že má na svém listu vlastnictví zapsán pozemek parc. č. st. [hodnota] o výměře 142 m v katastrálním území [adresa], jedná se o pozemek v uzavřeném areálu bývalé [právnická osoba] [adresa]. Na tomto pozemku se nachází stavba bez č. p./č. e. (garáž), která je zapsána na listu vlastnictví č. [hodnota]. Výše uvedený pozemek vznikl na základě geometrického plánu, který byl vyhotoven v roce 2002 v rámci narovnání skutečného stavu se stavem katastru nemovitostí, z pozemku parc. č. [hodnota] pro katastrální území [adresa]. Původní pozemek parc. č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] o výměře 590 m byl smlouvou o převodu nemovitostí v roce 1976 převeden z původních vlastníků, manželů Aleny a [jméno FO], na [právnická osoba] [adresa]. Veškerý majetek domovní správy [adresa] přešel k [datum] na nově zřízený [právnická osoba] [adresa] a následně k datu [datum] na [právnická osoba]. Tento státní podnik byl na základě rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v [adresa] dne [datum], s účinností [datum], zrušen a po provedené likvidaci byl k datu [datum] vymazán z obchodního rejstříku. Po zrušení OPBH přešla část majetku tohoto podniku na město [adresa]. Na základě navrhů podaných u příslušného katastrálního úřadu byly v roce 1994 na list vlastnictví žalobce zapsány pozemky a objekty na nich stojící a pozemky s těmito objekty související, mimo jiné pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 590 m, vedený v katastru nemovitostí jako zahrada. Při zápisu pozemků a staveb podle geometrického plánu do katastru nemovitostí v roce 2006 však došlo u jedné ze staveb k pochybení, když jako nabývací doklad pro zápis stavby umístěné na části pozemku parc. č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], nově označené jako pozemek parc. č. st. [hodnota] pro katastrální území [adresa], bylo příslušnému katastrálnímu úřadu doloženo kolaudační rozhodnutí vydané Městským národním výborem v [adresa] pro [právnická osoba], tedy pro subjekt, který v době zápisu stavby do katastru nemovitostí již neexistoval a předmětná stavba byla katastrálním úřadem zapsána na list vlastnictví tohoto zaniklého subjektu č. [hodnota], nikoliv na list vlastnictví č. [hodnota]. V důsledku výše uvedené chyby přešla stavba v roce 2015 záznamem na list vlastnictví žalovaného. Tedy, pokud by stavba garáže na pozemku p. č. st. [hodnota] pro katastrální území [adresa] byla, v době převodu nemovitých věcí v areálu bývalé [právnická osoba] [adresa], řádně zapsána v katastru nemovitostí, přešlo by právo vlastnické, stejně jako u ostatních budov v tomto areálu, na město [adresa]. Žalobce v této souvislosti dále uvedl, že i kdyby nenabyl vlastnického práva ke stavbě garáže na pozemku parc. č. st. [hodnota] pro katastrální území [adresa] v důsledku chyby při zápisu do katastru nemovitostí, nabyl by vlastnického práva k této stavbě vydržením v období od roku 1994 do roku 2015, neboť od roku 1994 stavbu v dobré víře drží a užívá, přičemž jde o držbu pravou, poctivou, opřenou o řádný právní důvod. K otázce vydržení v souvislosti s vyjádřením žalovaného žalobce dále uvedl, že se zřetelem ke všem okolnostem souvisejícím s převodem vlastnictví (nezpochybnitelným záměrem přednosty okresního úřadu převést na město celý areál bývalé domovní správy) byl v dobré víře, že je oprávněným držitelem. Dále o tom, že žalobce jednal v dobré víře, že mu nemovitost patří, svědčí i to, že celý areál po celou dobu řádně užíval k účelu, pro který mu byl přednostou okresního úřadu předán a také to, že v roce 2006 byl žalobcem uhrazen odvod za trvalé odnětí půdy na pozemku p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] pro akci „Garáž v areálu domovní správy [adresa]“. S ohledem na skutečnost, že existuje rozpor mezi faktickým a právním stavem, má žalobce naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnictví k předmětné nemovitosti, neboť změny zápisu v katastru nemovitostí nelze dosáhnout jinak, než rozhodnutím soudu.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že uvedl, že s žalobou nesouhlasí, nárok žalobce uplatněný žalobou neuznává, a to ani částečně. Žalovaný nejprve podrobným způsobem popisuje, jak se v průběhu času měnilo vlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], respektive k pozemku parc. č. st. [hodnota] pro k. ú. [adresa], a to od obce [adresa],j přes manžele [jméno FO], zpět do vlastnictví československého státu – [právnická osoba] MNV v [adresa]. Okresní národní výbor v [adresa] na základě Zřizovací listiny ze dne [datum] zřídil od [datum] [právnická osoba], na který přešel k uvedenému datu mimo jiné i majetek [právnická osoba] MNV v [adresa]. Na základě usnesení ONV v [adresa] ze dne [datum] byl s účinností ke dni [datum] zrušen [právnická osoba] [adresa] bez likvidace, a k [datum] byl zřízen [právnická osoba] [adresa], s. p., který převzal veškerý majetek zrušeného podniku. Na základě rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v [adresa] ze dne [datum] byl Okresním podnikem bytového hospodářství [adresa], s. p. s účinností [datum] zrušen s likvidací. Po provedené likvidaci byl [právnická osoba] [adresa], s. p. vymazán ke dni [datum] z obchodního rejstříku. Žalovaný k tomu dále uvedl, že na části pozemku p. č. [hodnota], která byla na základě geometrického plánu ze dne [datum] zaměřena a označena jako pozemek parc. č. [hodnota] byla ze strany [právnická osoba] [adresa] postavena stavba s názvem „Montovaná hala [hodnota]“, která obsahuje garáž, sklady a kotelnu na plynná paliva. Stavba byla povolena na základě rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], odboru výstavby ze dne [datum] a byla kolaudována na základě rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], odboru výstavby ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce si ohlásil vznik vlastnického práva k pozemku parcelní číslo st. [hodnota] na základě návrhu na zápis ze dne [datum]. Předmětná stavba nebyla v době, kdy podal žalobce návrh na zápis pozemku parc. č. st. [hodnota] (tehdy ještě jako pozemek PK parc. č. [hodnota]) do jeho vlastnictví, předmětem zápisu v katastru nemovitostí, byť fakticky právně jako stavba ve smyslu občanského práva existovala. Žalobce až v roce 2006 na základě podání ze dne [datum] podal návrh na vyznačení novostavby do listu vlastnictví záznamem. Vzhledem k tomu, že kolaudační rozhodnutí bylo vydáno pro stavebníka – [právnická osoba] [adresa], s. p. když tento státní podnik stavbu prokazatelně postavil s úmyslem nabýt k ní vlastnické právo, a že žalobci nesvědčil žádný právní titul ke stavbě, nedošlo k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobce, ale stavba byla zapsána do vlastnictví zaniklého [právnická osoba] [adresa], s. p. Stavba byla následně ohlášená s příslušností hospodařit úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na základě ohlášení ze dne [datum], a to podle ust. § 10 písm. b) a ust. § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. Podle ust. § 3 zák. č. 172/1991 Sb. platí: „Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy a pozemky tvořící s nimi 1 funkční celek, jestliže splňují tyto: …“. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že stavba bez čp/če na pozemku parc. č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa] nebyla nikdy kolaudována jako obytný dům, žalovaná proto tvrdí, že nebyly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva ke stavbě ve prospěch žalobce ve smyslu ust. § 3 zák. č. 172/1991 Sb. Žalovaný má za to, že předmětný majetek nepřešel do vlastnictví obce ani na základě ust. § 5 zák. č. 172/1991 Sb., neboť by se muselo jednat pouze o majetek, o kterém bylo rozhodnuto příslušným okresním úřadem po předchozím souhlasu Ministerstva pro správu národního majetku. Žalovaná proto nesouhlasí se závěry žalobce o vzniku vlastnického práva k předmětu žaloby na základě Rozhodnutí přednosty okresního úřadu ze dne [datum], neboť uvedeným rozhodnutím sice bylo rozhodnuto o stavbách v areálu bývalého [právnická osoba] [adresa], s. p., ale nebylo rozhodnuto o stavbě, která je předmětem tohoto soudního řízení. Žalovaný dále uvedl, že žalobce dovozuje vznik svého vlastnického práva k předmětu žaloby na základě vydržení vlastnického práva. Pro nabytí vlastnického práva vydržením je nezbytné splnit podmínky nepřetržité a oprávněné držby. Oprávněným držitelem je vždy pouze taková osoba, která (i) vykonává faktické panství nad věcí a současně (ii) je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí věc nebo právo patří, přičemž tvrzení držitele o tom, že mu věc patří a že s ní nakládal jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, ze kterých lze usoudit, že toto přesvědčení bylo po celou vydržecí dobu důvodné. Takovou dobrou víru by mohla založit pouze existence domnělého právního titulu. Žádný domnělý právní titul v daném případě neexistuje. Pokud by za takový titul mělo být považováno rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v [adresa] ze dne [datum], pak v tomto rozhodnutí jsou jednoznačně specifikovány nemovité věci, které přešly do vlastnictví žalobce, ale stavba, která je předmětem této žaloby mezi nimi není.

3. Při jednání soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a z nich zjistil následující skutečnosti. Z ortomapy pořízené dálkovým přístupem na internetu je zřejmé, kde se předmětná nemovitost v areálu ve vlastnictví žalobce nachází, zároveň je vidět, že se na pozemku nachází stavba.

4. Z Geometrického plánu č. 178/2002 ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto geometrickým plánem došlo k oddělení mimo jiné i pozemku parc. č. st. [hodnota] o výměře 142 m (a dalších pozemků), a to z pozemku parc. č. [hodnota] pro katastrální území [adresa].

5. Z Rozhodnutí o zrušení státního podniku OPBH s likvidací ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím přednosta okresního úřadu rozhodl o zrušení [právnická osoba] ke dni [datum] s jeho likvidací. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je mimo jiné uvedeno: „Vzhledem k tomu, že byl přijat zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví měst a obcí, přejdou podle § 3 tohoto zákona do vlastnictví měst a obcí obytné domy, k nímž právo hospodaření dosud náleželo Okresnímu podniku bytového hospodářství státnímu podniku [adresa]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Z listiny označené jako Protokol o předání části majetku OPBH st. p. [adresa]… Městskému/obecnímu/ úřadu v [adresa] ve smyslu rozhodnutí Okresního úřadu v [adresa] ze dne [datum] o likvidaci podniku a převodu majetku obcím podle zák. č. 172/1991 Sb. má soud za prokázané, že předmětem tohoto před předávacího protokolu byly mimo jiné: - převod obytných domů dle inventarizačního seznamu ze dne [datum], včetně evidenčních listů bytů a včetně protokolů o předání bytů - HS na nebytové prostory… - dále jsou zde uvedeny další položky, které byly tímto protokolem [právnická osoba] v [adresa] předány.

7. Z listiny adresované [adresa] Katastrálnímu úřadu v [adresa] označené jako Návrh na zápis nemovitých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví [adresa] podle zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí má soud za prokázané, že tímto návrhem žalobce požádal o zápis do katastru nemovitostí na list vlastnictví 10001 pozemků a budov na nich postavených, plnící funkci objektu bydlení a ostatních pozemků a objektů podle výpisu z katastru nemovitostí, a které jsou nedílnou přílohou tohoto návrhu. Ve výše uvedené příloze je pak mimo jiné uveden pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada o výměře 590 m, žádná nemovitost na něm stojící v této příloze uvedena není.

8. Z Kolaudačního rozhodnutí vydaného Městským úřadem v [adresa], odborem výstavby ze dne [datum], č. j. Výst. 1990/02/90/S1 pro [právnická osoba] [adresa], které nabylo právní moci dne [datum] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím [právnická osoba] v [adresa] povolil Okresnímu podniku bytového hospodářství užívání stavby [hodnota] v areálu, Kupkova, [adresa]. Podle tohoto rozhodnutí stavba obsahuje [hodnota] v areálu OPBH, [adresa], byla provedena montovaná hala [hodnota], obvodové zdivo ze siporex. tvárnic. Hala obsahuje garáž, sklady a kotelnu na plynná paliva. Rukou je zde připsáno: „doplněno parc. č. st. [hodnota] k. ú. [adresa].

9. Z dopisu ze dne [datum] a označeného jako Žádost o sepsání souhlasného prohlášení na uznání vlastnického práva k budově na pozemku parc. č. st. [hodnota] v k. ú. [adresa] adresovaného žalobcem žalovanému má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobce vyzval žalovaného k podpisu souhlasného prohlášení s tím, že dále v tomto textu vysvětlil, jakým způsobem patrně došlo k tomu, že předmětná movitost není v katastru nemovitostí zapsána ve vlastnictví žalobce a proč tuto nemovitost v současné době nelze do katastru nemovitostí zapsat jinak, než na základě souhlasného prohlášení.

10. Z listiny označené jako Informace o průběhu řízení ([Anonymizováno]) vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] má soud za prokázané, jakým způsobem probíhalo řízení ohledně záznamu v katastru nemovitostí na základě ohlášení žalobce ze dne [datum] dle zák. č. 219/2000Sb. (viz níže).

11. Z listiny označené jako Souhlasné prohlášení č. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že žalovaný na základě výzvy žalobce k sepisu souhlasného prohlášení připravil návrh takovéhoto prohlášení, které zároveň obsahovalo prohlášení žalobce, že není vlastníkem předmětného pozemku. Žalobce toto prohlášení nepodepsal.

12. Z dopisu – Žádost o bezúplatný převod stavby na pozemku parc. č. st. [hodnota] k. ú. [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobce žalovanému oznámil, že jeho návrh souhlasného prohlášení nepřijal, neboť Zastupitelstvo města [adresa] tento návrh na uzavření souhlasného prohlášení neschválilo. Zároveň žalobce žalovanému sdělil, že zastupitelstvo města schválilo bezúplatný převod předmětného pozemku z vlastnictví žalovaného do majetku žalobce a současně jej vyzvalo k realizaci tohoto návrhu.

13. Z dopisu – Výzva k úhradě náhrady za bezesmluvní užívání pozemku r. 2018-2020 ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný tímto dopisem vyzval žalobce k zaplacení částky [částka], a to za bezdůvodné obohacení z titulu bezesmluvního užívání u předmětného majetku za období od [datum] do [datum].

14. Z Usnesení z [Anonymizováno]. schůze Rady města [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že rada města pod bodem [Anonymizováno] neschválila úhradu náhrady za bezesmluvní užívání předmětné stavby ve výši [částka] ve prospěch žalovaného.

15. Z Rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 1486/94, má soud za prokázané, že na základě požadavku na bezúplatný převod obslužného majetku OPBH s. p. [adresa] do vlastnictví města [adresa] přešel majetek uvedený v tomto rozhodnutí. Soud konstatuje, že předmětná nemovitost obsahem tohoto rozhodnutí není.

16. Z Rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], Odboru životního prostředí ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím městský úřad rozhodl o odvodu ve výši [částka] za plochu trvalého odnětí 142 m na pozemku parc. č. KN [hodnota] v k. ú. [adresa] pro akci „Garáž v areálu DS [adresa]“.

17. Z listin: Rozhodnutí o přechodu práva vlastnického ze dne [datum], Prohlášení ze dne [datum], zn. [Anonymizováno], z výpisu z Pozemkové knihy, knihovní vložky [Anonymizováno], Notářského protokolu ze dne [datum], Smlouvy o převodu nemovitosti ze dne [datum], včetně návrhu na provedení zápisu (čísla listu ve spise 45–50, 57-58 spisu) má soud za prokázané, jak předmětný pozemek, resp. pozemek, ze kterého byl předmětný pozemek oddělen postupně přecházel z Čsl. Státu – fondu národní obnovy na Čsl. Stát – domovní správu MNV [adresa], přes manžele [jméno FO] do majetku [adresa].NV [adresa] – [právnická osoba] MěNV [adresa] v roce 1976.

18. Ze Zřizovací listiny č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], má soud za prokázané, že touto listinou byl zřízen [právnická osoba] [adresa] se sídlem v [adresa]. Z této listiny má soud také za prokázané, že tato nově zřízená organizace přejímá práva a povinnosti a majetek dřívější [právnická osoba] MěNV [adresa], [právnická osoba] MěNV [adresa], [právnická osoba] MěNV [adresa], [právnická osoba] MěNV [adresa] a [právnická osoba] MěNV [adresa]. Zápis do podnikového rejstříku byl proveden k [datum].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] má soud za prokázané, že pozemek parc. č. st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 142 m je ve vlastnictví [adresa], a že na tomto pozemku stojí stavba bez čp/če, jiná stavba zapsána na listu vlastnictví [Anonymizováno].

20. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] má soud za prokázané, že stavba bez čp/če, jiná stavba stojící na pozemku parc. č. st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 142 m je ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s majetkem státu [právnická osoba], a že pozemek, na kterém stojí je zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno].

21. Z listiny označené jako Návrh na vyznačení novostavby do listu vlastnictví záznamem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce podal na [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] návrh na k vyznačení novostavby občanské vybavenosti postavené na pozemku parc. č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa] do katastru nemovitostí, kdy za vlastníka stavby označil [adresa]. Jako podklady pro zápis předložil geometrický plán, kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] a rozhodnutí, kterým se předepisují odvody za plochu trvalého odnětí ze dne [datum].

22. Z listiny označené jako Ohlášení dle zákona č. 219/2000 Sb. ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný ohlásil u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] vznik práva a zároveň požádal o provedení zápisu všech nemovitých věcí doposud vedených jako vlastnictví České republiky s právem hospodaření s majetkem státu pro [právnická osoba] ( [adresa], IČO: [Anonymizováno]) na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] do vlastnictví České republiky – příslušnost hospodaření pro [Jméno žalovaného] (viz výše).

23. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] pořízeného k datu [datum] má soud za prokázané, že stavba bez čp/če, jiná stavba stojící na pozemku parc. č. st. [hodnota], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] je v tomto výpisu uvedena.

24. Z Vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že na pozemek v katastru nemovitostí parc. č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa] – původně pozemkový katastr [hodnota] v katastrálním území [adresa] nebyl uplatněn restituční nárok podle zák. č. 229/1991 Sb.

25. Z Usnesení č. [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tímto usnesením plenárního zasedání ONV zrušilo státní hospodářské organizace - mimo jiné [právnická osoba] [adresa] a založilo státní podniky - mimo jiné [právnická osoba] [adresa], a to s účinností od [datum].

26. Z návrhu na výmaz podniku z podnikového rejstříku ze dne [datum] má soud za prokázané, že toho dne byl podáván návrh na výmaz [právnická osoba] [adresa].

27. Z Usnesení Městského soudu v Brně sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], má soud za prokázané, že tímto usnesením byl proveden zápis v podnikovém rejstříku, a to následující: z podnikového rejstříku se vymazává bez likvidace [právnická osoba] [adresa] a veškerý majetek, včetně práv a závazků přechází od [datum] na nově zřízený státní podnik: [právnická osoba].

28. Ze Zápisu z XI. plenárního zasedání ONV v [adresa] konaného dne [datum], soud neučinil žádná skutková zjištění.

29. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno] má soud za prokázané, že [právnická osoba] v likvidaci byl vymazán z obchodního rejstříku dne [datum].

30. Z rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v [adresa] o zrušení státního podniku OPBH [adresa] likvidací ze dne [datum] má soud za prokázané, že Okresní úřad v [adresa] jako zakladatel rozhodl o zrušení [právnická osoba] ke dni [datum] a o jeho likvidaci.

31. Z Usnesení Městského soudu v Brně sp. zn. [Anonymizováno], ze dne [datum], má soud za prokázané, že v podnikovém rejstříku v oddíle Psn, vložce [Anonymizováno], byla provedena změna zápisu tak, že se zrušuje [právnická osoba]. [adresa] a nařizuje se likvidace tohoto státního podniku a zapisuje se název státního podniku: [právnická osoba]. [adresa] – v likvidaci.

32. Z listiny označené jako Zrušení státního podniku [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto listinou Okresního úřadu v [adresa] jako zakladatel zrušil [právnická osoba]. [adresa] ke dni [datum]. K tomuto datu musí být provedeno předání veškerého domovního bytového fondu na města a obce. Od [datum] bude probíhat likvidace podniku.

33. Z návrhu na zápis nemovitých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví města [adresa] podle zák. č. 172/1991 Sb. má soud za prokázané, že [adresa] podalo dne [datum] návrh na zápis nemovitostí do katastru nemovitostí dle seznamu v tomto návrhu uvedeném. Předmětná nemovitost v tomto zápise uvedena není.

34. Z Vyjádření Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR ze dne [datum], č. j. 2720/94-371, má soud za prokázané, že toto ministerstvo vydalo souhlas s bezúplatným převodem majetku státního podniku [adresa] do vlastnictví [adresa] dle seznamu v tomto vyjádření uvedeném. Předmětná nemovitost v tomto seznamu není.

35. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru ve věci samé: od začátku roku 1989 (přesněji od [datum] do [datum]) se v [adresa] o bytový fond města [adresa] staral státní podnik bytového hospodářství, který byl přednosty Okresního úřadu ze dne [datum] s účinností od [datum] zrušen likvidací. Na základě místního šetření konaného dne [datum] bylo dne [datum] vydáno Městským úřadem [adresa], odborem výstavby, vydáno kolaudační rozhodnutí stavebníka, který byl na tomto rozhodnutí označen jako „[právnická osoba], [adresa]“ (správně měl být ale označen jako „[právnická osoba].“, neboť usnesením Okresního národního výboru v [adresa] byl „[právnická osoba] [adresa]“ zrušen ke dni [datum] a místo něho byl od [datum] založen státní podnik „[právnická osoba] [adresa] s. p.“). Tímto kolaudačním rozhodnutím bylo stavebníkovi (tedy „[Anonymizováno]“) povoleno užívání stavby [hodnota] v areálu OPBH, [Anonymizováno], [adresa], kdy podle tohoto rozhodnutí se jednalo o montovanou halu [hodnota] umístěnou v areálu OPBH, [Anonymizováno], [adresa] (předmětná nemovitost) obsahující garáž sklady a kotelnu na plynná paliva. Dne [datum] podalo město [adresa] na [právnická osoba] v [adresa] návrh na zápis nemovitých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví města [adresa] podle zák. č. 172/1991 Sb. Tento návrh mimo jiné obsahuje text: „..žádáme o zápis do katastru nemovitostí na LV 10001 pozemky a budovy na nich postavené, plnící funkci objektů bydlení a ostatní pozemky a objekty podle výpisu z katastru nemovitostí, které jsou nedílnou přílohou tohoto návrhu.“ Tato příloha mimo jiné obsahuje i pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] z něhož byl později oddělen (geometrickým plánem č. 178/2002), neobsahuje však předmětnou nemovitost, neboť tato nemovitost v té době ještě nebyla zapsána na žádném listu vlastnictví, a to přesto, že již fakticky v té době existovala a byla legálně používána (její užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum]). Všechny nemovitosti, které byly nějakým způsobem uvedeny v tomto návrhu a připojené příloze, byly na žalobce v katastru nemovitostí přepsány. (Proto se minimálně od tohoto okamžiku žalobce mohl „legálně“ domnívat, že mu patří i předmětná nemovitost) V následujícím období pak žalobce předmětnou nemovitost užíval v přesvědčení, že mu patří (a užívá ji do současné doby). O tom mimo jiné svědčí i Rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí o předpisu odvodu ve výši [částka] za plochu trvalého odnětí pozemku (žalobce by měl povinnost /a zároveň oprávnění/ tuto částku uhradit jen v případě, že by pozemek, za který byl odvod uhrazen, byl v jeho vlastnictví). Dne [datum] podal žalobce návrh na vyznačení novostavby do listu vlastnictví záznamem. Tento záznam však nebyl proveden, a to z důvodu, že kolaudační rozhodnutí, které mělo sloužit jako podklad pro rozhodnutí katastrálního úřadu bylo vydáno pro již neexistující subjekt, a navíc ani žadatel nebyl jeho právním nástupcem. (Proto se minimálně od okamžiku, kdy došlo k zamítnutí tohoto návrhu žalobce již nemohl „legálně“ domnívat, že mu patří i předmětná nemovitost a zároveň začal činit kroky k legalizaci.)

36. Pro úplnost soud uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle právních předpisů účinných do [datum].

37. Podle ust. § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí: „Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.“ 38. Podle ust. § 134 odst. 4 o. z. platí: „Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.“ 39. Na základě uvedeného skutkového stavu vycházel soud z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobce předmětnou nemovitost nabyl do svého vlastnictví vydržením. Je skutečností, žalovaný předloženými důkazy soudu prokázal, že zápis v katastru nemovitostí je po formálně právní stránce správný. Předmětnou nemovitost jako stavebník postavil státní podnik [právnická osoba]. [adresa], ve prospěch tohoto subjektu bylo vydáno i kolaudační rozhodnutí, čili oprávnění předmětnou nemovitost užívat. Dne [datum] podal žalobce na [právnická osoba] v [adresa] návrh na zápis nemovitých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví města. Tento návrh sice předmětnou nemovitost neobsahuje (což patrně lze vysvětlit pochybením, které nastalo v souvislosti s tím, že už před tím došlo k pochybení tak, že státní podnik [právnická osoba]. /tedy právní předchůdce žalovaného/ pochybil tak, že ač disponoval kolaudačním rozhodnutím o novostavbě /a to už v roce 1990/, tak tuto stavbu nenechal jako její vlastník do katastru nemovitostí zapsat), tak na druhou stranu, všechny nemovitosti, které byly na tomto návrhu uvedeny, do vlastnictví žalobce přešly, a to ne jen bytové domy, ale i další nemovitosti v areálu bývalého [právnická osoba]. Lze tedy předpokládat, že v případě, že by nedošlo k výše uvedeným pochybením, tak by i předmětná nemovitost přešla do vlastnictví žalobce. To nepřímo potvrzuje i vyjádření Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR ze dne [datum], kdy toto ministerstvo vyslovilo souhlas s převedením majetku OPBH, s. p. [adresa] (tj. i dalších budov, které se nacházely v areálu OPBH, s. p. [adresa], tedy v areálu, kde se nacházela i předmětná stavba), kdy toto ministerstvo vyslovilo nesouhlas pouze s chatou v [Anonymizováno] a [adresa], tedy nemovitostmi funkčně zcela jinými než byly ostatní navrhované nemovitosti. Soud však neodvozuje od této skutečnosti právní přechod předmětné nemovitosti do vlastnictví města, pouze tento okamžik považuje za počátek běhu lhůty pro vydržení, neboť má za to, že žalobce od tohoto momentu mohl být v přesvědčení, že po právu užívá nemovitost, o které si myslí, že je jeho. Dalším významným mezníkem v běhu promlčecí doby je Rozhodnutí městského úřadu, odboru životního prostředí o odvodu za plochu trvalého odnětí. Z tohoto dokumentu má soud za prokázané, že se žalobce považoval za vlastníka stavby a jako vlastník se choval. Teprve poté, co žalobce dne [datum] podal návrh na zápis předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí, a to na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] a tedy poté (kdy tento zápis nebyl proveden) kdy zjistil, že tento zápis již na základě tohoto dokumentu nelze provést, přestal být v dobré víře, že je vlastník. Zároveň se ale jako osoba, která je přesvědčena o svém právu, snažil dát věci do pořádku. Soud musí přitakat vyjádření žalovaného, který soudu předložil a prokázal kontinuitu jednotlivých přechodů a zápisů vlastnického práva k předmětné nemovitosti, zároveň žalovaný nikdy netvrdil ani neprokazoval, že by předmětnou nemovitost jakkoli užíval. Soud proto konstatuje, že žalobce přesvědčivě prokázal, že minimálně od [datum] do [datum] předmětnou nemovitost užíval v přesvědčení (dobré víře), že je její vlastník. To mimo jiné znamená, že nejpozději v polovině roku 2004 na žalobce ve smyslu ust. § 134 o. z. přešlo vlastnické právo vydržením. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že je nepřiznal žádné ze stran, neboť žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, se tohoto nároku výslovně vzdal.