7 C 110/2020 - 450

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] 2. [Jméno žalované], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] pro odstranění neoprávněného zásahu do vlastnického práva a navrácení do původního stavu takto:

Výrok

I. Žalovaný 1. je povinen odstranit zatížení stropní konstrukce mezi bytovými jednotkami č. [hodnota] ve 4. nadzemním podlaží a č. [hodnota] v 5. nadzemním podlaží bytového domu č.p. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], a to tak, že v obývacím prostoru v bytové jednotce žalovaného 1. č. [hodnota] odstraní stávající podlahovou konstrukci, to je nenosnou vodorovnou konstrukci nad nosnou stropní konstrukcí, a to až na tuto nosnou stropní konstrukci, a to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba s návrhem, že žalovaný 2. je povinen uvést vodorovné a svislé, nosné i nenosné konstrukce v bytové jednotce č. [hodnota] ve 4. nadzemním podlaží bytového domu č.p. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa] do původního stavu, tedy odstranit trhliny v rákosovém stropním podhledu, včetně fabionů v prostoru kuchyně a obývacího pokoje a ložnice, odstranit trhliny v nenosných příčkách mezi pokoji a v nosné zdi mezi kuchyní a pokojem nad dveřním otvorem do obývacího pokoje.

III. Zamítá se žaloba s návrhem, že žalovaný 2. je povinen odstranit závadu v odvodu odkouření z kachlových kamen, tedy znovu zprůchodnit komínový průduch pro napojení kachlových kamen v bytové jednotce č. [hodnota] ve 4. nadzemním podlaží bytového domu č.p. [hodnota] v obci [adresa], katastrálním území [adresa].

IV. Žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 138 401,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

V. Ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaný 1. je povinen zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení ve výši 4 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou u soudu dne [datum] se žalobci domáhali (ve znění specifikace žalobního petitu v podání z [datum], resp. ze dne [datum]) vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému 1. povinnost uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovanému 2. povinnost uvedenou ve výroku II. a III. tohoto rozsudku. Uplatněný nárok žalobci odůvodnili s tím, že jsou vlastníky bytové jednotky č. [hodnota] ve 4. nadzemním podlažím domu č.p. [adresa]. Druhý žalovaný je právnickou osobou, která odpovídá za správu domu v zájmu všech spoluvlastníků bytových jednotek v domě se nacházejících společných částí domu. V průběhu roku 2016 začali žalobci pozorovat prohnutí stropů a praskliny na stropech svého bytu, které se postupně zvětšovaly, stav je tak neúnosný, že i v kuchyni u kuchyňské linky mezi stropem a podlahou je umístěn sloupek, který roznáší část váhy stropu, a žalobci mají za to, že pokud by nebyl strop v kuchyni podepřen sloupkem, došlo by k jeho zřícení. Žalobci tvrdili, že došlo k přetížení stropu v jejich bytě stavebními úpravami v bytě žalovaného 1., který se nad jejich bytem nachází a vznikl z původního půdního prostoru. Žalobci se od té doby domáhají odstranění nevyhovujícího stavu svého bytu, avšak bezvýsledně. Již na jednání výboru společenství dne [datum] bylo mimo jiné přijato usnesení číslo 10 „Výbor SVJ zajistí posouzení statiky celého domu,“ k posouzení statiky domu však dosud nedošlo. Žalovaný 2. v součinnosti s žalovaným 1.- v té době ve funkci předsedy výboru SVJ – nechali vypracovat posouzení, které zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], z něhož jednoznačně vyplývá, že stropní konstrukce v bytě žalobců je zásadně přetížená a že je nutno ji bezpodmínečně odlehčit, v obytném podkroví je nutné odstranit stávající násyp a odstranit veškerý stavební materiál ve zbytku půdního prostoru, který se částečně nachází nad bytem žalobců. Ani v následném období žalovaní nevyvinuli žádnou aktivitu pro realizaci doporučených opatření, přes opakované výzvy ze strany žalobců. Žalobci jsou přesvědčeni, že neúměrné zatížení stropní konstrukce bylo způsobeno stavebními úpravami v bytě prvého žalovaného. Z iniciativy žalobců dne [datum] provedl Stavební úřad MČ [adresa] v domě kontrolní prohlídku, zejména bytu žalobců i prvého žalovaného, z pořízeného protokolu jasně vyplývá, že v bytě žalobců jsou trhliny, dochází k praskání nosných svislých konstrukcí i nenosných příček. Dále, že v bytě prvého žalovaného byly provedeny stavební úpravy - schodiště v bytě žalovaného je umístěno na jiném místě, než bylo původně a jsou přesvědčeni, že došlo k dalším stavebním úpravám, které způsobily nadměrné zatížení nosných i nenosných konstrukcí bytu žalobců. V důsledku nevyhovujícího stavu svého bytu jsou žalobci nepřiměřeným způsobem omezeni ve výkonu svých vlastnických práv.

2. Prvý žalovaný žádal zamítnutí žaloby s odůvodněním, že stavební úpravy ve svém bytě prováděl na základě projektu, jakož i stavebního povolení a byly řádně zkolaudovány, přičemž k prováděným úpravám obdržel souhlas vlastníků všech jednotek domu. Nejednalo se tedy o provádění jakýchkoliv nedovolených stavebních úprav. Tyto stavební úpravy prováděl v souvislosti s koupí bytu v roce 2012 od [tituly před jménem] [jméno FO] a tvrdil, že naopak v rámci stavebních úprav došlo k odlehčení stavebních konstrukcí spojených s bytem, a to o cca tři tuny, v žádném případě nedošlo k nadměrnému zatížení stropní konstrukce bytu žalobců a dále tvrdil, že zatížení stropu zde existovalo již v době před rozdělením budovy na bytové jednotky, kdy vlastníkem domu bylo hlavní město [adresa] a taktéž v pozdějším období, kdy byt získali do vlastnictví žalobci. Na vzniku nevyhovujícího stavu bytu žalobců se nijak nepodílel, nezpůsobil jej, ani jej nezavinil. V souvislosti s tím vznesl námitku neexistence své pasivní věcné legitimace ve sporu. Ke svému tvrzení, že při provádění stavebních úprav došlo k odlehčení stavebních konstrukcí, žalovaný jedna uvedl, že jednak odstranil původní schody a místo nich umístil nové schody z odlehčeného materiálu, které jsou zavěšeny na stěně, proto nosné trámy vodorovně položené nijak nezatěžují a k zatížení podlahy tak nedochází. Dále odstranil původní krb v bytě a nahradil ho krbovou vložkou sestávající ze speciálních křemíkových desek, jejichž váha je velmi malá. V řízení pak doplnil tvrzení, že odstranil i zásyp nacházející se v původní stropní konstrukci, na němž byly umístěny původní půdovky. V souvislosti se stavebními úpravami svého bytu tvrdil, že používal pouze takové [právnická osoba], které byly odlehčené a tzv. zvýšené pódium, které se v bytě nacházelo, upravil tak, že ho odstranil a výplň, kde se nacházela stavební suť, odstranil z podstatné části, poté umístil pódium nové, které je však nižší, než bylo původní. Tvrdil, že prohnutím stropu v bytě žalobců je vyvolané stářím domu. Namítl promlčení nároku žalobců, když tito se o poruchách dozvěděli již v roce 2016, žalobu podali až v roce 2020.

3. Žalovaný 2. žádal zamítnutí žaloby a vznesl námitku, že ve věci není pasivně legitimován, neboť se nedopustil žádného neoprávněného zásahu do vlastnických práv žalobců. Další důvod je ten, že žalobci se domáhají splnění povinností, které sám druhý žalovaný nemůže splnit, neboť splnění takovýchto povinností patří do kompetence shromáždění SVJ, když podle stanov SVJ rozhodování o opravách domu nad částku převyšující 100 000 Kč patří do působnosti shromáždění. Poukázal na to, že samotné SVJ není vlastníkem společných částí domu, ale vlastníkem společných částí domu jsou všichni vlastníci jednotek v domě, když s každou jednotkou je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy. V souvislosti s procesní obranou také poukázal na výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], konkrétně na to, že uvedl, že dle fotodokumentace z roku 2008 je zřejmé, že podlaha v bytě žalovaného 1. byla zvýšena již v té době, má za to, že strop bytu žalobců je zatížen po velmi dlouhou dobu, takže nehrozí jeho spadnutí a navíc k prohnutí stropu bytu žalobců by došlo v každém případě i bez jeho zatížení, když v případě dřevěných konstrukcí dochází k prohnutí vždy s poukazem na to, že jde o bytový dům postavený za první republiky, tedy v souladu s tehdy platnými normami, dnešní normy a požadavky na novostavby jsou daleko přísnější. Ohledně tvrzené závady kouřového odvodu z kamen v bytě žalobců poukázal na to, že podle aktuálního prohlášení vlastníka budovy z [datum] nejsou kamna na pevná paliva součástí jednotky žalobců, ale byla nahrazena plynovým etážovým topením, které byt vytápí, takže žalobci se domáhají něčeho, na co nemají právní nárok.

4. Soud o věci rozhodl rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, č.j. 7 C 110/2020-246 tak, že žalobu, aby žalovaný 1. byl povinen odstranit zatížení stropní konstrukce mezi bytovými jednotkami č. [hodnota] a [hodnota] až na stávající podlahovou konstrukci (nenosnou vodorovnou stropní konstrukci nad stropní konstrukci) až na nosnou stropní konstrukci, zamítl (výrok I.), žalovanému 2. uložil povinnost uvést vodorovné a svislé stropní konstrukce do původního stavu v bytě žalobců do původního stavu (výrok II.) a dále povinnost odstranit závadu v odkouření kachlových kamen v bytě žalobců (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV. a V.). Své rozhodnutí založil na závěru, že žalovaný 1. provedl stavební úpravy své bytové jednotky se všemi náležitostmi, provedl je na základě vypracovaného projektu a stavební úpravy řádně zkolaudoval, bylo tedy jeho právem bytovou jednotku upravit, proto mu nelze nařídit, aby provedené úpravy odstranil. Výrok III. pak odůvodnil tím, že je povinnosti společenství vlastníků jednotek starat se o společné části domu, kterými jsou nepochybně i spalinové cesty.

5. K odvolání účastníků řízení byl prvý rozsudek soudu prvního stupně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, č.j. 18 Co 131/2024-298, a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve zrušujícím usnesení soud odvolací zavázal soud prvního stupně následujícími závaznými právními názory. Pokud jde o příčinu průhybů stropu (tj. jaké síly reálně působí na stropní konstrukci v bytě žalobců) a v důsledku toho praskání stropu, nosných a nenosných stěn v bytové jednotce žalobců, odvolací soud uvedl, že jde o otázkou odbornou, kterou lze dle příslušných ustanovení o.s.ř. vyřešit pouze postupem podle § 127 o.s.ř., tedy odborným vyjádřením, popř. znaleckým posudkem, přičemž odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] takové parametry nenaplňuje, byť je významnou indicií o příčině průhybů stropu v bytové jednotce žalobců. V uvedeném směru byl soud prvého stupně zavázán otázku průhybů vyřešit znaleckým dokazováním se zaměřením na zjištění příčin průhybů stropní konstrukce. Odvolací soud dále odkazem na rozhodnutí NS ČR [spisová značka] zdůraznil, že za úpravy v bytové jednotce odpovídá její aktuální vlastník (žalovaný 1.), bez ohledu na to, kdo a kdy úpravy v bytě provedl. Současně pak uvedl, že případný úspěch žaloby proti žalovanému 2. bude odviset od zjištění příčin rušivých zásahů. Odvolací soud dále uvedl, že výrok II. prvého rozsudku soudu prvního stupně, ukládající žalovanému II. uvést vodorovné a svislé konstrukce v bytě žalobců do původního stavu, tento nijak neodůvodnil a tento výrok je tak nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Pokud jde o výrok III. ukládající povinnost odstranit závadu v odkouření kachlových kamen, zde odvolací soud uvedl, že soud I. st. správně dovodil, že spalinové cesty jsou společnou částí domu, nicméně dále poukázal na to, že z aktuálního prohlášení vlastníka vyplývá, že do spalinových cest lze připojit toliko plynový kotel etážového vytápění, jakkoliv z provedeného dokazování vyplývá, že žalobci a vlastníci jednotek č. 10 a 11 měli do společných spalinových cest připojeny i další zdroje vytápění – krby a potud soudu prvního stupně uložil, aby zkoumal, z čeho žalobci dovozují své právo k napojení krbu v jejich jednotce na společné spalinové cesty, když skutečnost, že kachlová kamna do společného kouřovodu (spalinových cest) měli připojeny dlouhodobě, samo o sobě neobstojí.

6. Soud, po změně v obsazení soudu s účinností od 1. 1. 2024, po realizování postupu dle § 119 odst. 3 o.s.ř., doplnil dokazování znaleckým posudkem ke zjištění příčin průhybů stropů v bytě žalobců, a za tímto účelem ustanovil znalce [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace statika.

7. Po doplněném dokazování pak ve spojení s důkazy již provedenými v původním řízení před soudem prvního stupně, kdy vešekré důkazy hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř., dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

8. Z místního šetření konaného dne 1. 7. 2021 soud vzal za prokázaná tvrzení žalobců ohledně nevyhovujícího stavu jejich bytu, tedy nepřiměřené prohnutí stropu ve všech místnostech bytu, popraskání stropů a zdí mezi pokoji a kuchyní, jakož i existence podpěrného sloupku v kuchyni. Při místním šetření byla pořízená fotodokumentace, ze které je uvedený stav bytu patrný. Nevyhovující stav bytu žalobců je prokázán i z odborného posouzení společnosti [právnická osoba] z listopadu 2019, protokolu a místním šetření provedeného odborem výstavby [adresa] dne 9. 9. 2019, odborného posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] z května 2018. Existence nevyhovujícího stavu bytu žalobců v tomto řízení nebyla sporná, sporná byla otázka příčin tohoto nevyhovujícího stavu.

9. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že byl vlastníkem předmětného bytu, který v roce 2012 prodal žalovanému jedna, on sám byt neužíval, pronajímal ho, sám v bytě žádné stavební úpravy neprováděl. Byt je vlastně půdní vestavba vybudovaná z původní půdy někdy v 70. – 80. letech minulého století panem Leštinským, od kterého v roce 2009 byt kupoval.

10. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že její byt se nachází v domě naproti bytu žalovaného 1., koupila ho v roce 2007 jako půdní vestavbu, její součástí byl ateliér vybudovaný z původní půdy. Je jí známo, že dům byl postaven v roce 1925, původně nahoře byla půda, její část byla rekonstruována jako ateliéry. Vestavbu v její části bytu vybudoval pan [jméno FO], od kterého ji jako byt již koupila. Půdní vestavbu bytu žalovaného 1. vybudoval pan [jméno FO] někdy v 70. letech minulého století, později prostor koupil [tituly před jménem] [jméno FO], ten v bytě žádné stavební úpravy nedělal. Jaké rekonstrukční práce v bytě dělal [tituly před jménem] [jméno FO], neví přesně, ale uvedla, že stav jejího bytu a bytu [tituly před jménem] [jméno FO] se liší v tom, že v jejím bytě se nachází mnoho vazných trámů tak, jak to bylo původně, [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci rekonstrukce část vazných trámů takzvaně vyřezal a z bytu odstranil, některé si odvezla k sobě na chalupu.

11. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění.

12. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že v domě bydlí řádově 15 let, a to ve třetím patře. Je mu známo, že na schůzích bylo projednáno, že v bytě žalobců je nevyhovující stav, tedy problém se zatížením stropu jejich bytu se řešil a praskliny na stropech, žalobci si stěžovali, že je to důsledek špatně provedené rekonstrukce bytu, kterou prováděl žalovaný 1. V bytě žalobců ani v bytě prvého žalovaného nikdy nebyl. Dále uvedl, že když se do domu nastěhoval, tak na stropech byly praskliny, později dělal rekonstrukci, praskliny zmizely, ale časem se objevily znovu, v současné době v jeho bytě jsou na stropech drobnější praskliny, ale nijak výrazné, nějak to neřeší, vychází z toho, že se jedná o „starý dům.“ Na schůzích se také řešily stížnosti žalobců, že jim nefunguje komínový průduch, pokud ví, tak se to řešilo tak, že byly prováděný kominické revize a kontroly.

13. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že realizoval rekonstrukci bytu prvého žalovaného podle projektu [tituly před jménem] [jméno FO], který také dělal stavební dozor. Nevybavuje si, že by v průběhu rekonstrukčních prací došlo k nějakým nepředpokládaným problémům, ani na situaci, že by oproti projektu došlo k nějakým zásadním změnám. Není mu známo, že v průběhu rekonstrukčních prací by si na něco některý ze sousedů stěžoval. Ohledně stavu bytu uvedl, že se v něm nacházel krb, má za to, že s pískovcovým obkladem, ten pískovcový obklad se demontoval, jak byl nahrazen, si již nevybavuje. V bytě byly schody, které se rovněž demontovaly a dávaly se nové schody, z jakých materiálů, si již nevybavuje. Ohledně podlah uvedl, že si už nevybavuje, zda tam byla klasická keramická dlažba nebo tzv. půdovky, ta dlažba byla v kombinaci s dřevěnou podlahou. Faktem je, že podlahové krytiny v bytě se demontovaly, suť tvořící násyp pod podlahovou krytinou se z velké části odvážela, tedy část toho násypu se odstranila, protože se snižovala výška místnosti. Z bytu se odváželo velké množství odpadu, a právě velká část odpadu tvořila podlahová hmota včetně násypu pod podlahovou krytinou.

14. Ze Zpráv o provedení kontroly a čištění spalinových cest a protokolu o místním šetření provedeném odboru výstavby [adresa] dne 9.9.2019 bylo prokázáno, že komínový průduch vedoucí od kachlových kamen v bytě žalobců nelze užívat. Ze zprávy o provedení kontroly spalinových cest z 21. 3. 2017 konkrétně vyplývá, že technickou prohlídkou kouřové cesty a připojeného spotřebiče na pevná paliva – kachlová kamna na dřevo umístěná v pokoji, tak zděný komínový průduch a kamna nemají tah, průduchy jsou vyvložkovány, ale je nutno komínový průduch prověřit, protože do něj je zavedena vložka z jiného podlaží, byl vysloven neprodlený zákaz používání. V bytě žalobců je dále plynový kotel sloužící k vytápění bytu, závady na něm nebyly nezjištěny.

15. Z aktuálního prohlášení vlastníka má soud za prokázáno, že součástí bytové jednotky žalobců je pouze etážové vytápění, které je zajišťováno plynovým kotlem. K vlastnictví jednotky patří nenosné vodorovné konstrukce a nenosné svislé konstrukce (dělící příčky). Společnou částí jsou pak mj. svislé a vodorovné nosné a nenosné konstrukce a dále komínová tělesa včetně příslušných částí. Soud dále z prohlášení zjistil, že sklad vedle bytové jednotky žalovaného 1. je společnou částí domu a je určen k užívání jako půda, resp. sušárna.

16. Z listiny „Posouzení dřevěného trámového stropu nad jednotkou bytu žalobců,“ kterou zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že toto posouzení vypracoval na základě žádosti zástupce Společenství pro dům [adresa], tehdejšího předsedy SVJ, kterým byl žalovaný 1. Podnětem k zadání vypracování bylo popraskání podhledu stropu nad jednotkou bytu manželů [jméno FO]. Konstatoval, že nad částí jednotky došlo k popraskání rákosové omítky podhledů dřevěného trámového stropu. Nad touto jednotkou v minulosti probíhaly stavební práce, při kterých docházelo k přesunu [právnická osoba], pravděpodobně došlo ke zvýšení průhybu nosných dřevěných trámů stropu a následně k popraskání rákosové omítky, tomu odpovídá i tvar trhlin. Ke zvýšení hodnoty průhybu dochází nejčastěji v důsledku zvýšení zatížení na stropní konstrukci. K uvedenému provedl výpočty hodnot průhybu nosné konstrukce stropu. V závěru uvedl návrh oprav a opatření.

17. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že podlaha v bytě žalovaného 1. je asi o 24 cm vyšší než úroveň podlahy ve vedlejší půdní místnosti, takže má za to, že na původní podlahu byla položená další vrstva nové podlahy, tak předpokládá, že pod původní podlahou se stále nachází původní násyp a dochází tak k neúměrnému zatížení stropu bytu žalobců. K tomu přispívá i materiál umístěný ve vedlejším prostoru skladu. Dle jeho názoru proto je potřeba odstranit původní násyp až na původní půdovky a poté položit novou podlahu. Z jakého materiálu je takzvaně nová podlaha složená a co se nachází pod ní, nezkoumal. Svědek svoji výpověď při jednání soudu dne 20. 9. 2023 doplnil tak, že pouze předpokládá, že v bytě žalovaného jedna zůstaly původní půdovky a původní násyp, na kterých byly položeny další vrstvy podlahy, takže tím pádem vrstva násypu v bytě žalovaného 1. zůstala a na původní podlaze byla položena podlaha nová. Kdy konkrétně začalo docházet k přetížení stropu bytu žalobců nevěděl. Rovněž konstatoval, že jde o situaci, kdy je naprosto zřejmé, že na půdách se nemají dělat byty, protože ty stropy na to nejsou vhodné.

18. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] soud zjistil, že znalec v bytě žalobců zjistil nadměrné průhyby a poruchy ve stropních konstrukcích. Dle provedených výpočtů byl zjištěn nevyhovující stav konstrukcí. Limitní deformace (průhyby) stropů jsou překročeny 2 - 4 krát. Nevyhovující je i stav mezní únosnosti, který je nad pokoji u stropních trámů překročen 1,13 krát– 1,18 krát, u většího rozponu nad kuchyní až 1,89 krát. V důsledku nadměrné deformace způsobující průhyb stropu 4,5 – 7,5 cm došlo ke vzniku trhlin v podhledu konstrukce stropu. Příčná orientace trhlin jasně ukazuje na to, že vznikly v důsledku průhybů trámů. Poruchy stropů vznikly jednoznačně nadměrnou deformací stropní konstrukce v důsledku jejího přetížení, které bylo prokázáno statickým posouzením stropních trámů v konstrukci stropu. Přetížení stropní konstrukce bylo způsobeno stavebními úpravami v bytě žalovaného 1. a to tak, že k dílčímu přetížení došlo již stavebními úpravami v letech 1983-1984, přičemž stavebními úpravami v roce 2012 – 2013 došlo k dalšímu navýšení podlahy v bytě žalovaného 1. o 3 – 4 cm v celé zvýšené části plochy. Kritické místo přetížení je pak nad kuchyní bytu žalobců, kde je umístěn betonový blok vystupující nad čistou podlahu o zatížení cca 560 kg. V případě, že by ke stavebním úpravám v roce 2012 – 2013 nedošlo, byla by situace příznivější, nicméně i tak byla situace nevyhovující i před těmito stavebními úpravami. Změna účelu užívání bytové jednotky žalovaného z půdy na atelier vedla ke dvojnásobnému zvýšení užitného zatížení. V takovém případě je obvyklé, že konstrukce pod půdou se zesiluje za účelem zvýšení únosnosti a možností realizace požadované skladby podlahy podkrovních prostor, což v posuzované věci žalovaným 1. provedeno zjevně nebylo. Pokud by nebyly realizovány stavební úpravy v roce 2012 – 2013, deformace stropní konstrukce by byly menší a pravděpodobné projevy změn v konstrukci stropu by měly formu běžných vlásečnicových trhlin a průhyb konstrukce by se pohybovaly okolo limitních hodnot, jak je patrno u stropu nad skladem. Provedenými stavebními úpravami pak žalovaný 1. zasáhl do společných části domu, zatížením nosných konstrukcí, které byly stavebními úpravami přetíženy, přesto však toto přetížení nemá vliv na statickou spolehlivost objektu jako celku. Dalšími zásahy, které žalovaný 1. provedl do společných částí domu jsou zásahy do krovu, kdy jde o odstranění horních a spodních kleštin a části vzpěry krovu. Z hlediska možností eliminace rušivého stavu pak znalec uzavřel, že je zapotřebí konstrukci stropu odlehčit, návrh konkrétních opatření lze s jistotou doporučit až po kompletním odkrytí jednotlivých souvrství podlah v konstrukci. Uvedení konstrukce do stavu vyhovujícího požadavkům na přípustné zatížení není možné bez odlehčení a zesílení konstrukce. Jako nejefektivnější se jeví zesílení stávajících trámů stropní konstrukce např. ocelovými příložkami nebo realizace samonosné podlahy na nezávislých ocelových nosnících. Jiné příčiny rušivých zásahů projevujících se v bytové jednotce žalobců znalec ve svém znaleckém posudku neuvedl.

19. K žádosti účastníků soud vyslechl znalce postupem podle ust. § 127 odst. 2 o.s.ř. Při svém výslechu znalec setrval na písemném vyhotovení posudku a závěrech v něm uvedených, které jen mírně upřesnil. Setrval na tom, že příčinami rušivých zásahů v bytě žalobců jsou stavební úpravy v bytě žalovaného 1., kdy na původní podlahu byly vrstveny další vrstvy podlahy, přičemž podlaha v bytě žalovaného by neobstála ani sama o sobě ani v původním stavu s ohledem na změnu v účelu užívání (půda x ateliér). Dále upřesnil, že eliminace stávajícího stavu lze provést tak, že se musí odstranit podlaha v bytě žalovaného 1. (včetně záklopu a násypu) a následně musí být přijata opatření k zesílení nosné stropní konstrukce (ocelové nosníky), a teprve následně by se mohla realizovat podlaha, jak ji provedl žalovaný [právnická osoba] v bytě žalobců je z podstatné části zapříčiněn stavebními úpravami z let 2012 – 2013. Současně znalec doplnil, že i zatížení věcmi umístěnými ve skladu má vliv na průhyb v bytě žalobců, sklad je společným prostorem, nelze ale procentuálně vyjádřit poměr jednotlivých příspěvků zatížení, resp. mírů vlivu zatížení ve skladu na průhyb stropní konstrukce v bytě žalobců, průhyby nad ložnici, kde je sklad, jsou však výrazně menší.

20. Soud na jednání dne [datum] vyzval žalobce, aby doplnili svá tvrzení potud, že uvedou, z čeho dovozují své oprávnění připojit kachlová kamna na pevná paliva na společné spalinové cesty. K této výzvě pak žalobci zopakovali svá stávající tvrzení, že kachlová kamna byla připojena ještě předtím, než došlo k sepisu prohlášení vlastníka, a je tedy chybou prohlášení, že to v něm není uvedeno. Dále zopakovali, že své oprávnění dokládají tím, že na kachlová kamna byly pravidelně prováděny pasporty spalinových cest a že společenství nikdy nehlasovalo o tom, že by kachlová kamna měla být od společných spalinových cest odpojena.

21. Podáním ze dne 18. 6. 2025 na č.l. 428 pak žalobci s ohledem na závěry znaleckého zkoumání navrhli úpravu petitu ve znění tam uvedeném, kdy oproti původnímu návrhu na změnu petitu žaloby, jak jej vyjádřili v podání ze dne 10. 11. 2023 na č.l. 228 (o tomto návrhu na změnu petitu soud původně nerozhodl postupem podle § 95 o.s.ř.) nově navrhli, aby žalovanému 2. byla uložena povinnost odstranit zatížení prostoru skladu nad ložnicí v bytě žalobců. Soud při jednání dne [datum] návrh na změnu žaloby připustil usnesením vyhlášeným při jednání soudu, vyjma části, kdy se žalobci nově domáhali na žalovaném 2. odstranění zatížení prostoru skladu, neboť výsledky dosavadního dokazování nebyly pro spolehlivé posouzení tohoto nového nároku uplatněného žalobci využitelné, když znalec původně ve znaleckém posudku zatížení ve skladu jako primární příčinu stavu v bytě žalobců neuvedl vůbec, při svém výslechu sice uvedl, že umístění věcí ve skladu má vliv na zatížení stropní konstrukce, nebyl schopen ale určit procentuální vliv tohoto zatížení ve skladu na situaci v bytě žalobců, nebylo tedy možno spolehlivě uzavřít, zda zatížení ve sklad má podstatný vliv na situaci v bytě žalobců, a to i s přihlédnutím k tomu, že průhyby v místě skladu byly výrazně menší, než průhyby v oblasti obytného prostoru v bytě žalovaného 1.

22. Na základě shora uvedených skutkových zjištění pak soud prvního stupně dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

23. Žalobci jsou vlastníky jednotky č. 8 v domě č.p. [hodnota] na adrese [adresa]. Nad bytem žalobců se nachází bytová jednotka žalovaného 1. č.

10. Bytová jednotka žalovaného 1. byla původně půdním prostorem, následně došlo ke změně v účelu využití na ateliér. V bytové jednotce žalovaného 1. bylo provedeno několik stavebních úprav, které měly podstatný vliv na zatížení stropní konstrukce nad bytem žalobců. Prvotní úpravy provedené v roce 1984 sice měly vliv na zatížení a průhyb konstrukce, nicméně ne tak významný, aby to vedlo k rušivým zásahům, které se v bytě žalobců projevují aktuálně. Za stávající stav mohou právě stavební úpravy provedené žalovaným 1. v roce 2012 - 2013, které jsou zásadní a podstatnou příčinou rušivých zásahu projevujících se v bytě žalobců, jak vyplynulo ze znaleckého zkoumání a výslechu znalce. Jakkoli na zatížení konstrukce má (musí mít) určitý vliv i skutečnost, že v prostoru skladu, který je dle prohlášení vlastníka určen jako sušárna prádla, je umístěn materiál (každá věc svou hmotností logicky zvyšuje zatížení), je nutno přihlédnout k tomu, že procentuální podíl (míru) vlivu této skutečnost na průhyb konstrukce určit nelze, bude spíše ale marginální, jak vyplynulo z výslechu znalce, proto nelze ani dojít ke spolehlivému skutkovému závěru, že tato skutečnost má podstatný vliv na průhyb stropní konstrukce natolik zásadním způsobem tak, aby to bylo podstatnou příčinou rušivých zásahů v bytě žalobců. Tento závěr soud činí i na podkladě toho, že v místech skladu byl průhyb konstrukce znalcem stanoven podstatně nižší, než pod podlahou v bytě žalovaného 1., což posiluje skutkový závěr soudu, že jedinou a podstatnou a zásadní příčinou rušivých zásahu v bytě žalobců (jiné příčiny nebyly znalcem konstatovány) jsou právě stavební úpravy provedené v bytové jednotce žalovaného v roce 2012 – 2013, to ostatně spolehlivě uzavřel znalec ve svém posudku. Právě z tohoto důvodu pak nebyla připuštěna změna žaloby o žalobci nově uplatněný nárok na odstranění zatížení prostoru skladu, a to s ohledem na shora uvedené skutkové závěry soudu. Takový nárok je navíc nárokem na vyklizení části nemovité věci a může být s úspěchem uplatněn pouze proti tomu, jehož věci se v daném prostoru (části domu) neoprávněně nachází, přičemž je to právě on, kdo svými věcmi umístěnými v prostoru skladu (sušárny) zvyšuje zatížení stropní konstrukce v bytě žalobců, nikoliv žalovaný 2.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

25. Dle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

26. Dle § 1159 o.z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

27. Dle § 1160 odst. 1 společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

28. Dle § 1175 vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

29. Dle ust. § 1189 o.z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu, nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému ze spoluvlastníků.

30. Dle § 1190 o.z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

31. Dle § 1194 odst. 1, 2 společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se povinnostem. Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

32. Vycházeje ze shora uvedených ustanovení právních předpisů pak soud dospěl k následujícím právním závěrům.

33. S ohledem na v řízení zjištěné skutečnosti bylo prokázáno, že v bytě žalobců se projevují neakceptovatelné rušivé zásahy v podobě praskání stropní konstrukce a prasklin v nosných a nenosných příčkách. Těmito rušivými zásahy je zasahováno do pokojného výkonu vlastnického práva žalobců k bytové jednotce č. 8 nad míru přiměřenou poměrům a mají proto dle ust. § 1042 o.z. právo domáhat se ochrany proti tomu, kdo takto do jejich vlastnického práva zasahuje. Tím je pak ten, komu lze přičítat odpovědnost za původ (příčinu) těchto rušivých zásahů. V řízení bylo prokázáno, že příčina rušivých zásahů v bytě žalobců spočívá z podstatné části ve stavebních úpravách provedených v roce 2012 – 2013 žalovaným 1. v jeho bytové jednotce č. 10 nacházející se nad bytem žalobců. Je proto právem žalobců domáhat se toho, aby žalovaný 1. odstranil příčinu rušivého zásahu, tedy aby odstranil stavební úpravy spočívající v zatížení stropní konstrukce mezi byty žalobců a žalovaného 1. Nutnost odstranění těchto stavebních úprav, a to odstranění stávající podlahové nenosné konstrukce v bytě žalovaného 1. až na původní nosnou stropní konstrukci, jak se toho domáhali žalobci, byla podpůrně prokázána již odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslechem, avšak na jisto postavena až znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] a jeho následným výslechem. Způsob uvedení prostoru do původního stavu, jak je popsán ve výroku I. tohoto rozsudku, pak vychází z tvrzení, že v rámci stavebních úprav odstranit i násyp po půdovkami, tedy odstraněním provedených stavebních úprava bude odstraněno vše nad stávající nosnou stropní konstrukcí. Současně provedeným dokazováním bylo prokázáno, že bez stavebních úprav z let 2012 – 2013 by k rušivým zásahům nedošlo, přinejmenším ne v takové míře, v jaké se vyskytují v současné době, vyskytovaly by se jen v podobě drobných vlásečnicových trhlin, které se projevují i v okolních bytech. Je proto třeba odmítnout námitku žalovaného 1., že stávající stav je důsledkem špatné a nevyhovující stropní konstrukce a konstrukce krovu a je tedy důsledkem špatného technického stavu domu, pročež by odpovědnost za daný stav měla být přičítána žalovanému 2. Taková tvrzení byla znaleckým dokazováním vyvrácena.

34. Je dále nedůvodná námitka žalovaného 1. o promlčení práva žalobců domáhat se odstranění původu rušivých zásahu, kterou vznesl ve svém závěrečném návrhu před vyhlášením prvého rozsudku soudu I. st., a to z důvodu, že provedením stavebních úprav žalovaný 1. vytvořil trvající protiprávní stav, v jehož důsledku zasáhl do vlastnického práva žalobců k bytu v jejich vlastnictví, a tento protiprávní stav udržuje a tento trvá i nadále. Za těchto okolností nemůže být právo žalobců domáhat se ochrany svého vlastnického práva podle § 1042 o.z. promlčeno.

35. Rovněž námitka žalovaného 1. o nedostatku pasivní věcné legitimace na jeho straně neobstojí za prokázaného skutkového stavu, že příčinou rušivých zásahů v bytě žalobců jsou stavební úpravy provedené žalovaným 1. v jeho bytě v roce 2012 – 2013. Ve smyslu ust. § 1042 o.z. je to tedy žalovaný kdo do vlastnického práva žalobců zasahuje a kdo je tedy ve věci pasivně legitimován. Na takovém závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že stavebními úpravami žalovaný 1. zasáhl i do společných částí domu, a že provedené stavební úpravy měl dělat podle projektové dokumentace a tyto měly být následně zkolaudovány. O tom ostatně svědčí následné rozhodnutí odboru výstavby ÚMČ Praha 6 ze dne 3.5.2021, č.j. MSP6 207881/2021. Není rozhodné ani to, že k rušivým zásahům mohou přispívat i stavební úpravy provedené v bytě žalovaného 1. jeho předchozími vlastníky, neboť i za ty nese odpovědnost žalovaný 1.

36. Pro úplnost pak soud poznamenává, že z žalobci navrhovaného upraveného petitu (v podání na č.l. 428) vypustil jako nadbytečný toliko odkaz na vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], když žalobci současně věcně (slovy „tedy tak“) vymezili (navíc v souladu se závěry vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]), jakým způsobem se má odstranění zatížení stropní konstrukce realizovat, a to v podrobnostech nezbytných pro vykonatelnost takového výroku, proto odkaz na vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] shledal soud nadbytečným. Není totiž povinností soudu otrocky přebírat návrh petitu žalobců (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3137/09, ze dne 07.04.2010), je-li vyhlášeným výrokem vyčerpán a současně nepřekročen účastníky vymezený předmět řízení. Tyto podmínky měl soud za splněné. Ze shora uvedených důvodu soud vyhověl návrhu žalobců ve znění výroku I. tohoto rozsudku.

37. Pokud jde nárok žalobců uplatněný proti žalovanému 2. na odstranění následků rušivých zásahů v podobě trhlin v rákosovém stropním podhledu a trhlin v nenosných příčkách mezi pokoji a nosných zdech, tento soud shledal nedůvodným. Je tomu tak proto, že v řízení nebylo prokázáno, že by na původu rušivých zásahů měl žalovaný 2. jakýkoliv podíl. Dílčí odpovědnost žalovaného 2. za aktuální stav rušivých zásahů v bytě žalobců proto nelze dovozovat, když nebylo provedeným dokazováním prokázáno, že by se na tomto stavu jakkoliv podílel i špatný technicky stav domu, resp. jeho společných částí. Naopak, znalec konstatoval, že ani v důsledku stavebních úprav provedených žalovaným 1., které nadto prováděl krajně nešetrným způsobem, kdy zasahoval do společných částí, vyřezávala kleštiny a nosné trámy (prokázáno výslechem svědkyně [jméno FO] a znalecký posudkem [tituly před jménem]. [jméno FO]), a nepřijal žádná opatření k zesílení stropní konstrukce, není ohrožena statická spolehlivost domu jako celku. Na uvedených závěrech pak nemůže ničeho změnit ani to, že podle § 1194 je žalovaný 2. právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a současně podle § 1190 o.z. je osobou odpovědnou za správu domu. Takové ustanovení není na místě vykládat tak, že by žalovanému 2. mělo zakládat povinnost odstraňovat svým nákladem rušivé zásahy v důsledku stavebních prací provedených v domě jednotlivými vlastníky jednotek (v daném případě žalovaným 1.), jakkoliv jde i o rušivé zásahy týkající se společných částí domu, ale rozhodně je na místě jej vykládat tak, že by to měl být primárně žalovaný 2., zastoupený svým statutárním orgánem jednajícím v souladu se zásadou péče řádného hospodáře, kdo by se měl domáhat a mít eminentní zájem na tom, aby rušivé zásahy třetích osob do společných částí domu byly odstraněny, a to nákladem toho, kdo je původcem těchto rušivých zásahů. Je proto s podivem, že ve vedeném soudním řízení žalovaný 2. nevystupuje na straně žalující. V opačném případě by totiž následky rušivých zásahů, protiprávní stav vytvořený jedním z vlastníků, musely být odstraněny nákladem všech vlastníků jednotek v domě (a financovány z fondu oprav SVJ), což po nich jistě nelze spravedlivě požadovat. Následky rušivých zásahů je proto povinen svým nákladem odstranit ten, kdo je způsobil. Mimo to by navíc neodpovídalo požadavkům rozumného a spravedlivého vypořádání posuzovaného právního vztahu, a postrádalo by smyslu a logiky, aby byla žalovanému 2. uložena povinnost odstranit následky rušivých zásahů, jakkoliv takovou povinnost soud na straně žalovaného 2. neshledal, bez ohledu na to, zda bude dána jistota o splnění povinnosti žalovaného 1. odstranit příčiny rušivých zásahů (provedené stavební úpravy). Nejprve je totiž třeba odstranit příčinu rušivých zásahů a přijmout opatření k jejich neopakování (viz. např. vyztužení stropní konstrukce ocelovými vzpěrami, jak uvedl znalec [tituly před jménem] [adresa]), a teprve následně pak odstranit následky rušivých zásahů. Ze shora rozvedených důvodu proto soud nárok žalobců proti žalovanému 2. na odstranění následků rušivých zásahů zamítl (výrok II.), neboť k uložení takové povinnosti není žalovaný 2. věcně pasivně legitimován, když neodpovídá za příčinu vzniklých rušivých zásahů.

38. Konečně pokud jde o nárok žalobců proti žalovanému 2. na odstranění závady v odkouření kachlových kamen, tento soud shledal též nedůvodným. Žalobci totiž ani k výzvě soudu nesdělili (netvrdili) žádný relevantní důvod (právo), na jehož podkladě dovozují své právo na připojení kachlových kamen (zdroje na pevná paliva) na společné spalinové cesty, čemuž by následně odpovídala povinnost žalovaného 2. udržovat spalinové cesty v takovém stavu, aby kachlová kamna žalobců mohla být na společné spalinové cesty bezpečně připojena. Takovým důvodem nemůže být bez dalšího skutečnost (k tomu srov. odst. 47 zrušujícího usnesení odvolacího soudu), kterou tvrdili žalobci při jednání soudu dne [datum], že kachlová kamna byla na společné spalinové cesty připojena historicky již za trvání bytového družstva, tedy ještě předtím, než bylo vyhotoveno prohlášení vlastníka, kdy tomu tak bylo (mělo být) i v případě jiných bytových jednotek, jakož ani tvrzení, že není-li tato skutečnost uvedena v prohlášení vlastníka, je to zjevnou chybou prohlášení, ani to, že společenství vlastníků nikdy nerozhodlo o tom, že by kachlová kamna měla být od spalinových cest odpojena. Tvrzení o souhlasu žalovaného 2. s připojením kachlových kamen na spalinové cesty, popř. o veřejnoprávním povolení připojení takového zdroje, žalovaní neučinili. Žalobci vznášená tvrzení v této části uplatněného nároku tedy nemohou založit právo žalobců na připojení kachlových kamen na společné spalinové cesty a tomu odpovídající povinnost žalovaného 2. odstranit závadu v odkouření kachlových kamen žalobců, která byla provedeným dokazováním prokázána. Z uvedených důvodu proto i tento dílčí nárok žalobců uplatněný proti žalovanému 2. zamítl (výrok III.).

39. O náhradě nákladů ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 1. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která se skládá ze zaplacených soudních poplatků ve výši 7 000 Kč (i za odvolání), ze spotřebované části složené zálohy na znalecký posudek ve výši 49 400 Kč a dále nákladů právního zastoupení podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 1 a.t. (10 000 Kč, resp. od 1. 1. 2025 ve výši 30 000 Kč) za každý z 21 úkonů právní služby dle § 11 a.t. (Převzetí a příprava zastoupení, Předžalobní výzva k poskytnutí součinnosti, Žaloba, Vyjádření ve věci ze dne 7.9.2020, Jednání [datum], Jednání [datum], Jednání [datum], Jednání [datum], Vyjádření ve věci k výzvě soudu ze dne 18.11.2022, Jednání [datum], Jednání [datum], Jednání [datum], Jednání [datum], Vyjádření ve věci – závěrečný návrh 10.11.2023, Jednání [datum], Odvolání 16.1.2024, Jednání odvolacího soudu [datum], Jednání [datum], Jednání [datum], Vyjádření ve věci- návrh na změnu žaloby 18.6.2025, Jednání [datum]), sníženou dle § 12 odst. 4 a.t., a dále náhradu hotových výdajů za 21 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a.t. (300 Kč resp. 450 Kč za 3 úkony od 1.1.2025) a dále 21% DPH. Náklady právního zastoupení obou žalobců činí částku 67 770 Kč (18 x 1 500 Kč + 3 x 2 300 Kč za jednoho žalobce a stejná částka snížená o 20 % za druhého žalobce, a dále režijní paušál (18 x 300 Kč + 3 x 450 Kč), a dále DPH 21 % z částky 67 770 Kč ve výši 14 321,70 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení mezi žalobci a žalovaným 1. činí částku 138 401,70 Kč. O vrácení přeplatku na složené záloze na zpracování znaleckého posudku ve výši 600 Kč (rozdíl 50 000 Kč – 49 400 Kč) soud pro případ rozhodne po pravomocném skončení věci.

40. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, když plně procesně úspěšný žalovaný 2. by sice měl nárok na náhradu nákladů řízení, v rámci svého závěrečného návrhu však uvedl, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, neboť tak to považuje za spravedlivé.

41. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu uložil procesně neúspěšnému žalovanému 1., když znalecký posudek byl vyhotovován výlučně za účelem zjištění příčin rušivých zásahů, tedy v souvislosti s nárokem, který žalobci uplatnili proti žalovanému 1. a v této části procesní neúspěch leží zcela na straně žalovaného 1. Výše těchto nákladů je dána výši znalečného zaplaceného v souvislosti s výslechem znalce, jež byla kryta z rozpočtových prostředků státu a činí částku 4 904 Kč.

42. Lhůtu k plnění v případě výroku I. soud stanovil v délce 3 měsíců, a to s ohledem na povahu ukládané povinnosti, když uvedenou pariční lhůtu shledal dostatečnou k zajištění splnění ukládané povinnosti. O lhůtě ke splnění povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a místě plnění pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení