7 C 110/2021 - 364

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] pro určení povinnosti bezplatně odstranit vady díla takto:

Výrok

I. Žalované se ukládá ve prospěch žalobkyně bezplatně opravit do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku vadu díla „[adresa]“ zhotoveného na základě smlouvy o dílo č. [Anonymizováno], spočívající v nedodržení položky č. [hodnota] „[Anonymizováno].

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 53 517 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náhradu nákladů státu ve výši 48 538 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16. 6. 2021 domáhala uložení povinnosti žalované, a to provést opravu vady díla jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 6. 2014 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala, že pro žalobkyni provede dílo označené jako „Příprava podkladů pro následnou realizaci úprav veřejného prostranství obce [adresa] – [Anonymizováno]“. Ve smlouvě o dílo, konkrétně v položkovém rozpočtu, který byl její nedílnou součástí, byla uvedena položka „podklad ze šterkodrtě ŠD TL 200 mm – chodníky“, současně v závazné projektové dokumentaci byla u veškerých konstrukcí obsažena složka podloží ze šterkodrtě o stanovení mocnosti vrstvy. V části věnované konstrukci nového chodníku byla pod označením „[Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno]“ uváděna mocnost takto označené vrstvy štěrkodrtě 200 mm a 150 mm. Stavba byla předána dne 12. 12. 2014, žalované byly vytknuty jen ojedinělé a drobné vady, které nebránily užívání stavby. V průběhu času se stavba začala propadat a vykazovat známky vadného zhotovení. Dne 10. 12. 2019 zaslala žalobkyně žalované reklamaci, ve které vytýkala žalované nedodržení podkladu ze šterkodrtě ŠD v tloušťce 200 mm. Žalovaná oznámenou vadu odmítla. Žalobkyně provedla geodetické šetření a zjistila, že kromě toho, že nebyla dodržena dojednaná tloušťka podkladu, podklad šterkodrtě byl nahrazen zeminou. Dílo tak obsahovalo skrytou vadu, o které žalovaná musela v době předávání díla vědět. Žalobkyně včas vadu díla žalované oznámila a požadovala její odstranění, žalovaná však vadu doposud neodstranila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, a to ani částečně. Uvedla, že činí nesporným uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou označené jako „Příprava podkladů pro následnou realizaci úprav veřejného prostranství obce [adresa] – [Anonymizováno]“. Žalovaná také souhlasí s tím, že v závazné projektové dokumentaci byla u všech zde uváděných konstrukcí obsažena složka podloží ze štěrkodrtě o stanovené mocnosti vrstvy, v části věnované konstrukci chodníku byla pod označením „[Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno]“ uváděna mocnost takto označené vrstvy štěrkodrtě 200 mm a 150 mm. Dílo bylo předáno žalobkyni dne 12. 12. 2014. Podle žalované však [právnická osoba] zabudovaný do podkladové vrstvy chodníku v rámci realizace díla odpovídá požadavkům ve smyslu zadání díla objednatelem. V této souvislosti žalovaná odkazuje na znění ČSN 73 6126-1 účinné v době provádění předmětné stavby, na kterou odkazuje Technická zpráva SO 111, která byla součástí zadání žalobkyně. Tato norma stanovuje při posuzování tloušťky vrstvy přípustnou toleranci. Lze tedy dovodit, že pro vrstvu v návrhové tloušťce v jednom bodě ve smyslu citované normy postačuje, pokud bude změřená tloušťka této vrstvy činit alespoň 16 cm, což bylo splněno. Pokud jde o kvalitu použitého materiálu, v technické zprávě je připuštěna možnost užití recyklovaného materiálu namísto štěrkodrtě ŠD po provedení polní zkoušky. Polní zkoušky byly žalovanou provedeny s kladným výsledkem. Žalovaná tak dílo provedla v ujednaném množství a jakosti a v souladu se smlouvou o dílo, dílo tak žádné skryté vady neobsahuje. Žalovaná tak navrhuje žalobu zamítnout.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci a dále znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla, když na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. [právnická osoba] řízení byl prokázán následující skutkový děj: žalovaná se zavázala provést pro žalobkyni dílo „Příprava podkladů pro následnou realizaci úprav veřejného prostranství obce [adresa] – 1. část – Etapa 1b“ (prokázáno smlouvou o dílo č.l [Anonymizováno], čil. 2.2, č.l. 18). Rozsah díla a podmínky jeho zhotovení byly specifikovány v položkovém rozpočtu, který byl přílohou č. [hodnota] ke smlouvě, v projektové dokumentaci č. [hodnota], 3 ze dne 04.2014, která byla přílohou č. [hodnota] ke smlouvě, stavebním povolení vydaném MÚML Stavební úřad, dne 20. 6. 2013, č.j. [adresa]/Ba v právní moci dne 24. 7. 2013 a MÚML [právnická osoba], dne 24. 6. 2013, č. j. [Anonymizováno], v právní moci dne 30. 7. 2013, které je přílohou č. [hodnota] ke smlouvě o dílo (prokázáno smlouvou o dílo č. [Anonymizováno], čl. 2.3, č.l. 18). Žalovaná jako zhotovitel poskytla záruku za jakost díla v délce 60 měsíců ode dne převzetí díla (prokázáno smlouvou o dílo č. [Anonymizováno], čl. 10.1, č.l. 20). V položkovém rozpočtu je uvedena položka „Podklad ze štěrkodrtě ŠD tl 200 mm – chodníky“ s naceněním 421 706,51 Kč (prokázáno položkovým rozpočtem, položka [Anonymizováno]). V technické zprávě je obsažena složka štěrkodrtě označena jako „ŠD 0/32 (ČSN 73 6126-1) a ŠD 0/32 (ČSN 736126) o stanovené mocnosti 200 mm a 150 mm (prokázáno technickou zprávou [právnická osoba].1., č.l. 15). Soupis prací obsahuje položku „podklad ze šterkodrtě ŠD tl 200 mm – chodníky“ (prokázáno soupisem prací ze dne 21. 4. 2014 na č.l. 55). Žalovaná vyfakturovala žalobkyni částku 1 727 224,30 Kč, nedílnou součástí faktury byl i soupis prací, kde je uvedena položka „podklad ze šterkodrtě ŠD tl. 200 mm“ (prokázáno fakturou, č.l. 298, soupisem prací na č.l. 308). Ochranná vrstva z ŠD mohla být nahrazena recyklovanou původní vrstvou ŠDR, která se vybourá v rámci SO 001. Materiál měl být podroben na mezideponii podrobnějšímu rozboru a bude-li prokázáno dle TP 210, že ho lze využít do nových konstrukčních vrstev, měl být využit přednostně (prokázáno technickou zprávou [právnická osoba].1, č.l. 16). Žalovaná provedla polní zkoušku použitého recyklátu (prokázáno čestným prohlášením, č.l. 297 p.v.) Dne 12. 12. 2014 byla stavba předána žalobkyni (prokázáno zápisem o předání stavby, č.l. 29). Dne 7. 6. 2018 žalobkyně vytkla žalované vadu díla, a to propadlou a popraskanou dlažbu (prokázáno reklamací ze den 7. 6. 2018, č.l. 34). Dne 10. 12. 2019 oznámila žalobkyně žalované reklamaci vady, nedodržení podkladu ze štěrkodrtě ŠD tl. 200 mm a požadovala její opravu (prokázáno reklamací ze dne 10. 12. 2019, č.l. 5).

5. Z provedených kopaných sond a následných laboratorních rozborů lze konstatovat, že posuzované chodníky nebyly realizovány s podkladem štěrkodrti v min. tloušťce 200 mm, vrstva neodpovídá ani v tloušťce ani v požadovaných parametrech materiálu. V rozporu se smluvní dokumentací byla v jednotlivých souvrstvích identifikována podkladní mezivrstva ze štěrkopísku tloušťky 3-6 cm, která byla strukturálně i vizuálně jednoznačně odlišitelná od spodní podkladové vrstvy. Podkladní vrstva byla zjištěna v tloušťce 10-14 cm., tedy realizované souvrství není v souladu s dokumentací, stejně tak jako tloušťky požadovaných vrstev. Pokud jde o vlastnosti užitého materiálu materiál v podkladní vrstvě v kopané sondě KS2 nelze zatřídit pod ČSN EN 13285 vzhledem k tomu, že tento předpis neumožňuje u vrstvy štěrkopísku použití frakce 0/22. Materiály v podkladní vrstvě v kopaných sondách KS1 a KS2 nesplňují požadavky na štěrkodrť ŠDB, konkrétně na podíl jemných částic, dle ČSN 13285, rovněž byly identifikovány prvky tvořené cihelným recyklátem, prakticky se jednalo o část cihly, v kopané sondě KS2 byl nalezen materiál, který dle struktury a hmotnosti odpovídal strusce. Materiál v podkladní vrstvě u sondy KS3 splňuje požadavky na štěrkodrť 0/45. Materiály odebrané z podkladní vrstvy sondy KS1/KS2 nesplňují požadavky na index plasticity. Vlhkosti materiálů v přirozeném stavu neodpovídají předpokládaným hodnotám v kontextu umístění dané vrstvy. Zjištěná odolnost kameniva vůči teplotě a zvětrávání je zásadním způsobem nevyhovující a materiál nesplňuje v kontextu trvanlivosti požadavek na štěrkodrť ŠDB (prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

6. Jednotlivé vrstvy předmětného chodníku tak, jak byly zadány v projektové dokumentaci, nebyly zachovány. První dvě složky, respektive betonová dlažba a lože, tj. hrubené drcené kamenivo zachovány byly. Problém vzniknul v poslední vrstvě, kdy nebyla zachována její tloušťka ani charakteristika této vrstvy. Zhotovitel použil nevhodný recyklát, neboť při sondě byla objevena i část cihly. Taktéž byla zjištěna vadná zrnitost recyklátu a jeho trvanlivost. Taktéž vadná byla vrstva, která měla obsahovat recyklát, tato nebyla homogenní. Recyklát, který byl použit, nedosahoval požadované tloušťky. Tato tloušťka, která byla požadována byla doplněna o jinou vrstvu, která byla zatříděna jako štěrkopísek. Toto netvořilo ani homogenní vrstvu. V deklarovaném recyklátu byly nalezeny součásti cihly, které se zde neměly, s ohledem na požadované složení, vůbec nacházet. Recyklát je definován toliko tím, co má nahrazovat, tzn. že pokud zde byl recyklát ke štěrkodrti, nelze, aby ještě tento recyklát obsahoval polovinu cihly, neboť toto neodpovídá danému požadavku na zrnitost. Znalec uvedl, že není ani problém v tom, že by recyklát nemohl obsahovat části cihel, ale problém je v tom, že se zde (tj. v nestmelené vrstvě) nacházely tak velké části cihel, že to nebralo požadovanou definici velikosti (prokázáno výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]).

7. Zhotovitel postupoval při použití recyklovaného materiálu v souladu s projektovou dokumentací. Podle ČSN 73 6126-1 minimální hodnota jednoho měření tloušťky vrstvy nesmí poklesnout pod hodnotu 0,8 projektové tloušťky, průměrná tloušťka vrstvy musí být nejméně 0,9 projektové tloušťky. U sondy KS1 byla tloušťka podkladové vrstvy vyhodnocena jako 150 -180 mm u sondy KS3 jako 180-190 mm, po sečtení vrstvy označené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jako mezivrstvy a podkladové vrstvy. Hodnoty tak odpovídají projektové dokumentaci. Materiál podkladové vrstvy byl podroben polní zkoušce, ta se provádí vizuálním posouzením recyklovaného materiálu a její výsledek je srovnatelný s požadavky dle tab. 6 předpisu TP 208 a tedy i ČSN EN 13285-A1, je-li materiál vyhodnocen jako způsobilý, pak odpovídá i uvedenému předpisu. Pokud bylo do ochranné vrstvy použito kamenivo recyklované v souladu s PDPS, není toto uvedeno v soupise prací, neboť ten slouží pro vypracování nabídky a nepopisuje skutečné provedení díla, soupis prací vypracoval projektant, změny se obvykle uvádí v soupisce více/méně prací, které předkládá zhotovitel k fakturaci díla. Tloušťka nestmelené podkladní vrstvy u sond KS1 a KS3 je v souladu s předpisem ČSN 73 6126-1(prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].).

8. Znalec [právnická osoba], [tituly za jménem] Neprováděl místní šetření (prokázáno výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].).

9. V technické zprávě - katalogovém listu, který obsahuje charakteristiku příčného řezu, byl odkaz na českou státní normou, která uvádí, že 1 sonda, respektive 1 hodnota nesmí být nižší než 160 mm a soubor těch tří nesmí být menší než 180 mm na tloušťku štěrkodrtě. Podle normy se jedná pouze pro informativní hodnoty, tyto nejsou nijak pevně normativně stanoveny. Dle znalce popis kopané sondy, tak jak jsou popsány [tituly před jménem] [jméno FO], jsou v rozptylu, což znamená, že například u popisu kopané sondy KS [konst. symbol] činí vrstva ŠD+R +cihly 10-12 mm, tak toto je právě nepřípustné, neboť měl být zjištěn přesný rozsah, respektive výška dané vrstvy. Má tedy za to, že [tituly před jménem] [jméno FO] nepostupoval správně (prokázáno výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].).

10. Odborné zkoušky podle TP 210 se prokazují odborným posouzením příslušné odborné osoby, tj. způsobilou osobou. Zjištění kvality recyklátu se provádí buď na skládce, nebo na místě samém, a to k tomu způsobilou osobou, která vizuálně, pohmatem v ruce zkoumá zrnitost předmětného materiálu též vizuálně jeho složení, jeho drobivost, resp. jeho rozpad v ruce apod. (prokázáno výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], CSs.).

11. Ze Zprávy o geotechnickém průzkumu zpracovatele [právnická osoba]. ani u diagnostického průzkumu [Anonymizováno] soud nevycházel, neboť dle znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] nebyl ani jeden z těchto průzkumů proveden dostatečně, oba tyto výzkumy tak byly vyhodnoceny jako nevěrohodné, soud tedy vycházel ze znaleckého zkoumání. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro řízení.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná se zavázala provést pro žalobkyni dílo, jehož předmětem byla taktéž stavba chodníků. Specifické parametry díla byly stanoveny dle smlouvy o dílo v položkovém rozpočtu, v projektové dokumentaci a stavebním povolení. V položkovém rozpočtu pak byla uvedena položka „poklad ze šterkodrtě ŠD v tloušťce 200 mm“. Na zhotovení předmětné stavby mohl zhotovitel použít v pásmu ochranné vrstvy z ŠD recyklovanou původní vrstvou ŠDR, za splnění stejných kvalitativních podmínek. Dílo neobsahovalo sjednanou tloušťku ŠD 200 mm, a taktéž použitý recyklát byl složen tak, že neobstál v požadavku na zrnitost použitého materiálu (nalezen kus cihly), který mohl štěrkodrť nahradit.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: podle ustanovení § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

15. Podle ustanovení § 2586 o. z., se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle ustanovení § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

17. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

18. Podle ustanovení § 2615 odst. 1 má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle ustanovení odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

19. Podle ustanovení § 2629 odst. 1 o. z soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

20. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované práva z vadného plnění, a to provést opravu díla, které bylo provedeno žalovanou pro žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o dílo dne 12. 10. 2014. Předmětem uvedené smlouvy o dílo byla mimo jiné stavba chodníků. Specifické parametry díla byly stanoveny dle smlouvy o dílo v položkovém rozpočtu, v projektové dokumentaci a stavebním povolení. V položkovém rozpočtu pak byla uvedena položka „poklad ze šterkodrtě ŠD v tloušťce 200 mm“. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou nebyla tato šířka podkladu dodržena a jednalo se tedy o skrytou vadu díla, kterou žalované ve lhůtě pěti let od předání díla oznámila a požadovala její opravu. Žalobkyně má také za to, že nebyla dodržena ani kvalita použitého materiálu, když žalovaná k této podkladové vrstvě užila recyklátu, který neodpovídá požadavkům na materiál užívaný do podkladové vrstvy. Žalovaná namítala, že s užitím recyklátu bylo počítáno již projektovou dokumentací, byla provedena polní zkouška, podle které byl užitý materiál v dostatečné kvalitě. Parametry podkladové vrstvy byly také v souladu se smlouvou o dílo, když dle technické normy je přípustná tolerance, kterou podkladová vrstva splňuje. Žalobkyni tak žádný nárok na práva z vadného plnění nesvědčí.

21. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, co bylo přesně mezi stranami ujednáno předmětnou smlouvou o dílo, zejména tedy ohledně parametrů podkladové vrstvy, přičemž pokud jde o její tloušťku, dospěl k závěru, že mezi stranami bylo platně sjednáno, že tato bude mít 200 mm. Tato hodnota je uvedena v položkovém rozpočtu, na který smlouva přímo odkazuje. Uvedenému závěru jednoznačně svědčí i skutečnost, že i v soupise prací vypracovaným žalovanou, dle kterého poté žalovaná fakturovala své služby, je pak uvedena tloušťka podkladové vrstvy také 200 mm. Uvedená šířka byla i žalobkyní uhrazena.

22. Naopak soud neshledal relevantní argumentaci, že podle české státní normy, která byla v projektové dokumentaci uvedena, postačuje tloušťka menší, neboť směrodatné je v této situaci to, co bylo mezi stranami dojednáno. Pokud tedy podle normy a technických specifikací v katalogovém listu postačuje šířka menší, neznamená to, že si strany nemohou nad rámec těchto technických požadavků sjednat šířku uvedené vrstvy odlišně, stejně tak v případě, že norma připouští různé odchylky. Obecně dílo nemusí být za všech okolností v souladu s českými technickými normami. Normy jsou považovány pouze za kvalifikovaná doporučení a jejich používání je dobrovolné, česká technická norma není obecně závazná (srov. nález Ústavního soudu ze dne26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08). Je tedy zřejmé, že předpoklady, rozhodné pro závěr o vadnosti či bezvadnosti díla nelze omezovat pouze na soulad či nesoulad s ČSN (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4867/2007), podstatné je vždy především ujednání stran specifikované smlouvou.

23. Soud nařídil znalecké zkoumání, kterým se mělo zejména zjistit, zda byla či nebyla dodržena deklarovaná šířka podkladové vrstvy. Ve věci vypracovali znalecké posudky dva znalci, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] pak dospěl k jednoznačnému závěru, že podkladová vrstva nebyla provedena kvalitativně ani kvantitativně dle uzavřené smlouvy. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] pak oponoval uvedenému znaleckému posudku, avšak především ohledně toho, zda zjištěná tloušťka podkladové vrstvy postačuje z hlediska podmínek stanovených českou státní normou, přičemž odkazoval právě na českou státní normou připuštěnou toleranci. Pokud jde o zjištěnou šířku podkladové vrstvy znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. sám sondy neprováděl, s naměřenými parametry [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] souhlasil, avšak však rozporoval způsob, kterým byly zjištěné podkladové vrstvy uvedeny ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], a to především uváděný rozptyl šířky vrstev a také rozdělení vrstvy na mezivrstvu a vrstvu podkladovou. Uvedené však soud neshledal jako problematické, znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] uspokojivě vysvětlil užitý termín mezivrstvy, neboť bylo zjištěno užití různých materiálů. Mezivrstva pak byla samostatně položena mezi podkladní vrstvu a ložní vrstvu konstrukce. Pokud jde o uváděný rozptyl, ani uvedené soud neshledal překážkou pro zjištění dodržení sjednaných parametrů díla, když i po sečtení nejvyšších hodnot obou vrstev (mezivrstvy a vrstvy podkladové) tyto nedosahují sjednané tloušťky 200 mm.

24. Dále se soud zabýval také povahou samotného užitého materiálu, zejména tedy tím, zda byla žalovaná oprávněna recyklát využít a zda tento dosahoval požadované kvality. I v tomto případě soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který provedl laboratorní testy užité štěrkodrti a dospěl k jednoznačnému závěru, že recyklát nebyl vhodný k užití. Vadná byla jeho zrnitost a dále jeho trvanlivost. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], CSs. uvedl, že recyklát byl užit žalovanou oprávněně, a že byla také oprávněna provést polní zkoušku vhodnosti materiálu, jeho samotnou kvalitu podle provedených laboratorních testů však již nehodnotil, přičemž soud má za to, že i v případě, že byla kvalita a vhodnost recyklátu testována polním testem, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] je zřejmé, že tento materiál je vadný.

25. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že dílo má vady, neboť neodpovídá uzavřené smlouvě. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že podkladová vrstva se v rozporu s dokumentací skládala z mezivrstvy a podkladové vrstvy, podkladová vrstva nedosahovala deklarované šířky (již jen toto postačuje k závěru, že dílo bylo provedeno vadně) a materiál užitý k podkladové vrstvě byl nevhodný. Žalobkyně oznámila vadu žalované dne 10. 12. 2019 a požadovala po žalované opravu díla. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o vadu skrytou, a navíc o vadu, o které musela žalovaná vědět, dospěl soud k závěru, že právo z vadného plnění bylo žalobkyní uplatněno včas, ostatně žalovaná ani pozdní oznámení vady v řízení nenamítala. Pokud jde o námitku žalované, že projekt byl žalobkyní nevhodně připraven, ani tuto soud neshledal jako opodstatněnou, neboť žalovaná na vady projektové dokumentace, ani na její nevhodnost žalobkyni nikdy neupozorňovala.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná odmítla opravu díla provést, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost vady díla bezplatně opravit.

27. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o.s.ř. soud prodloužil pariční lhůtu ke splnění povinností žalované na dobu 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když zákonnou pariční lhůtu 3 dnů považuje v dané věci za nepřiměřeně krátkou. Určená lhůta 60 dnů měsíců je přitom pevně daná a poskytuje dostatečný časový prostor a seriózní možnost splnit uloženou povinnost.

28. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, zaplacením zálohy na znalecký posudek ve výši 20 000 Kč a zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 9 úkony právní služby po 1 500 Kč Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, návrh na provedení důkazu ze dne 26. 10. 2021, ústní jednání dne 27. 10. 2021, 25. 9. 2023, 18. 12. 2023 a 15. 1. 2024 a písemný závěrečný návrh, dyž jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky a náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). Další náklady tvoří cestovné ve výši 2 694 Kč (včetně DPH) (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 1x cestu [adresa] a zpět (250 km) dne 27. 10. 2021 automobilem Volkswagen Tiguan, při ceně benzinu 33,8 Kč za litr a spotřebě 6,1 litrů/100 km, včetně základní náhrady 4,40 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 375/2021 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč (7 půlhodin po 100 Kč). Další náklady tvoří cestovné ve výši 6 097 Kč (včetně DPH) (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 2x cestu [adresa] a zpět (500 km) dne 25. 9. 2023 a 18. 12. 2023 automobilem Volkswagen Tiguan, při ceně benzinu 41,2 Kč za litr a spotřebě 6,1 litrů/100 km, včetně základní náhrady 5,2 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 2x700 Kč (2x7 půlhodin po 100 Kč). Další náklady tvoří cestovné ve výši 3 124 Kč (včetně DPH) (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 1x cestu [adresa] a zpět (250 km) dne 15. 1. 2024 automobilem Volkswagen Tiguan, při ceně benzinu 38,2 Kč za litr a spotřebě 6,1 litrů/100 km, včetně základní náhrady 5,60 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 700 Kč (7 půlhodin po 100 Kč).

29. Celkové náklady žalované ve výši 53 517 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, výše zmíněný soudní poplatek a zálohu na znalecký posudek a cestovní výdaje) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

30. Výrok III. o nákladech státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát přiznal usnesením ze dne 23. 12. 2022, č. j. 7 C 110/2021-238 ve výši 68 538 Kč. Žalovaná, která byla v řízení zcela neúspěšná, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jí soud uložil povinnost hradit náklady vzniklé státu v celkové výši 48 538 Kč, 20 000 Kč bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni, která hradila zálohu na znalecký posudek. Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud ponechal obecnou uvedenou v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení