7 C 115/2021-196

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] jednající prostřednictvím [anonymizováno 7 slov], [IČO], sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 261 100 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. září 2021, č.j. 7 C 115/2021-164, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 85 641 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 2. 5. 2020 do zaplacení.

III. Ve výroku IV. se rozsudek soudu I. stupně mění pouze ve výši soudního poplatku, která činí 13 055 Kč, jinak se potvrzuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 261 100 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 2. 5. 2020 do zaplacení.

2. Podle jejích žalobních tvrzení s ní žalovaná uzavřela dne 11. 4. 2016 smlouvu o dílo [číslo] ve znění dodatků č. 1-5, jejímž obsahem bylo vypracování návrhu komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] v [anonymizováno], včetně nezbytných zeměměřičských činností určených pro obnovu katastrálního operátu, vyhotovení dokumentace pro zavedení výsledků komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí a vytyčení hranic nových pozemků dle zapsané DKM. Podle článku III. smlouvy se dílo člení na Hlavní celky 3.. Přípravné práce, 3.. Návrhové práce, 3.. Mapové dílo a 3.. Vytyčení pozemků dle zapsané DKM. Hlavní celky se dále člení na dílčí části. Hlavní celek„ Návrhové práce“ je sestaven z těchto dílčích částí: 3.2.

1. Vypracování plánu společných zařízení, 3.2.

2. Vypracování návrhu nového uspořádání pozemků k vystavení dle § 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. a 3.2.

3. Dokončení a předložení aktuální dokumentace nového uspořádání pozemků a plánu společných zařízení. V článku V. se zhotovitel zavázal odevzdat objednateli dílo ke kontrole po dílčích částech v termínech uvedených v příloze č. 1, která je nedílnou součástí smlouvy, s tím, že o předání díla bude vyhotoven předávací protokol. Podle tohoto harmonogramu měla být dílčí část 3.2.

1. Vypracování plánu společných zařízení provedena do 31. 3.

18. Dodatkem č. 1 byl termín prodloužen do 30. 10. 2018 a dodatkem č. 2 do 28. 2. 2019, tedy celkem o 11 měsíců. Další žádost o prodloužení byla podána až po stanoveném termínu odevzdání a byla zamítnuta.

3. Cena díla byla v čl. VI. stanovena na 2 199 417 Kč včetně DPH (dodatkem č. 1 byla změněna na 2 232 087 Kč a dodatkem č. 4 na 2 351 020 Kč) a dělí se na hlavní celky a ty na dílčí části. Cena hlavního celku Návrhové práce celkem činila 602 800 Kč (dodatkem č. 4 byla změněna na 576 550 Kč bez DPH), cena dílčí části 3.2.

1. činila 284 600 Kč (dodatkem č. 4 byla změněna 261 100 Kč bez DPH).

4. V článku VIII., bodě 8.3. byla sjednána sankce za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku bez DPH, uvedeného v příloze č. 1, a to za každý kalendářní den prodlení. Podle bodu 8.5. byly smluvní pokuty splatné do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy oprávněné smluvní strany k jejich úhradě povinnou smluvní stranou, není-li ve výzvě uvedena lhůta delší.

5. Žalobkyně vyložila, že proces dílčí části 3.2.1 spočívá ve vypracování plánu společných zařízení od zpracovatelské firmy (žalované) a předání na pobočku (žalobkyni). Následně je plán společných zařízení zasílán pobočkou k vyjádření dotčeným orgánům státu správy projednáván ve sboru zástupců. V případě připomínek k plánu společných zařízení od dotčených orgánů státní správy a sboru zástupců je zpracovatel zapracuje a předá na pobočku. Plán společných zařízení je pak předán k projednání Regionální a dokumentační komisi, což je sbor odborníků Státního pozemkového úřadu, která dílo kontroluje a schvaluje. Bez schválení touto komisí nelze plán společných zařízení projednat v zastupitelstvu. Pokud není schválen, je vrácen k přepracování a opětovně projednáván v Regionální a dokumentační komisi. Po schválení touto komisí jej zpracovatel předává na pobočku a následuje jeho předložení zastupitelstvu obce ke schválení. Teprve jeho schválením v zastupitelstvu je splněn termín dílčí části Vypracování plánu společných zařízení podle smlouvy.

6. Při jednání dne 9. 2. 2018 byla pověřená osoba žalované, Ing. [jméno] [příjmení], upozorněna na nutnost dodržování termínů vyplývajících ze smlouvy o dílo. E-mailem ze dne 1. 11. 2018 žalobkyně žalovanou upozornila na termín předložení dílčí části Vypracování plánu společných zařízení (28. 2. 2019) a projednání v Regionální dokumentační komisi. Při jednání na Pobočce [obec] konaném dne 25. 4. 2019 byla žalovaná upozorněna na sankci za nesplnění termínu odevzdáni této dílčí části. Na termín jejího odevzdání a na možnost uplatnění sankce žalobkyně dále žalovanou upozornila dopisem ze dne 28. 6. 2019, v němž rovněž uvedla, že žalovaná je již 120 dní po termínu odevzdání díla. Dopisem ze dne 4. 9. 2019 žalovaná požádala Pobočku o změnu termínu předání předmětné dílčí části díla nebo o upuštění od penalizace. Bylo jí odpovězeno dne 11. 9. 2019 tak, že věc již byla řešena zápisem ze dne 25. 4. 2019 a že termín prodloužen nebude. Plán společných zařízení byl předán ke kontrole Regionální a dokumentační komisi dne 18. 9. 2019, která jej nepřevzala a vrátila žalované k přepracování z důvodu zásadních připomínek. Lhůta k odstranění nedostatků byla stanovena do 19. 11. 2019. Na těchto úpravách se již nepodílel původní zpracovatel Ing. [jméno] [příjmení]. Dopisem ze dne 2. 10. 2019 žalovaná požádala Pobočku o změnu termínu předání předmětné dílčí části díla nebo o upuštění od penalizace s tvrzením, že nedodržení termínů nezavinila. Na tuto žádost bylo odpovězeno dopisy ze dnů 30. 10. 2019 a 24. 2. 2020 tak, že termín plnění díla prodloužen nebude. Plán společných zařízení byl předán ke kontrole Regionální a dokumentační komisi dne 10. 12. 2019, která jej opět z důvodu chyb nepřevzala a vrátila žalované k odstranění nedostatků do 31. 1. 2020. Žalobkyni byl plán společných zařízení předložen až dne 31. 1. 2020 a dne 19. 2. 2020 jej zastupitelstvo [územní celek] schválilo.

7. Žalobce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 16. 4. 2020 k zaplacení částky 261 100 Kč jako vyměřené smluvní pokuty za nesplnění termínu odevzdání dílčí části 3.2.1, a to do 15ti kalendářních dnů od jeho obdržení. Sjednaný termín dodání díla byl 28. 2. 2019, dílo bylo dodáno 18. 2. 2020. Sankce byla vypočtena jako 0,2 % z ceny hlavního celku bez DPH (576 550 Kč) za den a činí 1 153,10 Kč/den. Prodlení představuje 355 dní (1. 3. 2019 až 18. 2. 2020), výše sankce podle smlouvy tak činí 409 350,50 Kč. Přestože tak nebylo ve smlouvě sjednáno, byla výše uplatněné sankce ohraničena stropem ceny dílčí části 3.2.1, tedy částkou 261 100 Kč. Výpočet výše smluvní pokuty vycházel původně z celkového počtu dní prodlení. Po kontrole správnosti žalobkyně stanovila dobu prodlení na 336 dní s tím, že do něho nebyly započteny doby, po které zhotovitel nemohl na díle pracovat (bylo předáno ke kontrole). Uplatněná sankce činila i nadále 261 100 Kč.

8. Žalovaný vyměřenou smluvní pokutu neuhradil. Na výzvu k zaplacení ze dne 16. 4. 2020 reagoval dopisem ze dne 22. 4. 2020, kde namítal, že smluvní pokutu podle čl. 8 smlouvy o dílo lze aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku, což však ze smlouvy nevyplývá. Dále namítal, že smluvní pokuta byla vypočtena v rozporu s dobrými mravy a že prodlení jím nebylo prokazatelně zaviněné. Poukazoval též na nečinnost [stát. instituce] a nepotvrzení geometrických plánů. Žalobkyně se v opětovné výzvě k zaplacení ze dne 9. 11. 2020 vypořádala s připomínkami žalované, která dopisem ze dne 16. 11. 2020 opětovně vyměřenou sankci odmítla. Na upomínku a předžalobní výzvu k zaplacení ze dne 24. 11. 2020 nereagovala.

9. Žalobkyně nesouhlasí se žalovanou, která odůvodňuje nedodržení termínu odevzdání dílčí části 3.2.1 postupem [stát. instituce], [stát. instituce] při zpracování části etapy 3.1.3 Elaborát zjišťování průběhu hranic pozemků neřešených v návrhu komplexních pozemkových úprav a při převzetí a schvalování geometrických plánů. Dokládá vyjádření katastrálního úřadu k průběhu schvalování geometrických plánů, z něhož je zřejmé, že vykazoval podstatné vady. Stížnosti žalované na postup katastrálního úřadu neměly na lhůtu k potvrzení geometrického plánu vliv. V rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba Ing. [anonymizováno] proti [stát. instituce] na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu č.z. [číslo] 2018, je uvedeno, že geometrický plán nebyl potvrzen z důvodu, že od počátku vykazoval zjevnou vadu, což ověřovatel Ing. [anonymizováno] nepopíral, pouze tvrdil, že mu byl sdělen jiný důvod jeho nepotvrzení. Kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku Ing. [anonymizováno] byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], zamítnuta.

10. Nakonec žalobkyně připomněla, že podepsaný návrh smlouvy o dílo ve formě platného formuláře podává účastník zadávacího řízení jako svou závaznou nabídku ve výběrovém řízení. Uchazeč do formuláře doplňuje nabízenou cenu díla a vyplňuje podrobný krycí list nabídky jako přílohu č. 1 ke smlouvě o dílo, kde je nabídnutá cena rozložena do ucelených etap a dílčích částí, včetně uvedení termínů jejich ukončení, které do tabulky uvedl sám žalovaný. Vlastní plnění díla je zcela věcí zhotovitele, který disponuje příslušnými profesními oprávněními, což mj. prokazuje ve výběrovém řízení. Skutečným důvodem pozdního plnění byly potíže na straně žalované, nikoliv na straně zadavatele nebo katastrálního úřadu, v důsledku čehož nebyla firma schopna dostát svým smluvním závazkům. Žalobkyně dále upozornila, že vtělením smluvní pokuty do smlouvy o dílo sledovala především zajištění závazku zhotovitele splnit v termínu odevzdání jednotlivých části díla, které spolu úzce souvisejí a na sebe navazují.

11. Žalobkyně nárokovala vedle smluvní pokuty též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky následujícího po dni splatnosti, tj. od 2. 5. 2020 (ve výzvě k úhradě ze dne 16. 4. 2020 je uvedena lhůta k zaplacení 15 dnů od jejího převzetí, převzata byla dne 16. 4. 2020).

12. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že ve smlouvě o dílo, její příloze a dodatcích bylo ujednáno, že žalovaná zhotoví etapu 3.2.

1. Vypracování plánu společných zařízení do 28. 2. 2019. V tomto termínu ji z objektivních důvodů nedokončila a přípisem ze dne 16. 4. 2020 jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z ceny hlavního celku (Návrhové práce) včetně DPH. Výpočet smluvní pokuty je podle žalované v rozporu s dobrými mravy, neboť jej lze aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku. Výpočet smluvní pokuty by měl vycházet z ceny dílčí části díla, s níž je zhotovitel v prodlení, nikoliv z ceny hlavního celku. V čl. 8 smlouvy je přitom výslovně ujednáno, že se jedná o prodlení„ prokazatelně zaviněné zhotovitelem“. Pro řádné uplatnění smluvní pokuty by tak bylo nutné prokázat zavinění žalované.

13. Žalovaná opakovaně žádala o prodloužení termínu dokončení etapy 3.2.1 z neustále se opakujících důvodů, že zjišťování hranic pozemků - část etapy 3.1.3 byla v terénu prováděna 2. 5. 2017, 3. 5. 2017 a 4. 5. 2017 a dne 9. 6. 2017 byla odevzdána na [stát. instituce]. Přes několikeré formální úpravy elaborátu vydalo [stát. instituce] stanovisko až dne 28. 3. 2018 pro obvod pozemkové úpravy a dne 3. 4. 2018 pro neřešené pozemky. Z různých důvodů i z důvodů nečinnosti [stát. instituce] nebyly všechny geometrické plány včas potvrzeny v termínu pro odevzdání navazující etapy 3.1.5 - Dokumentace k soupisům nároků. K uvedenému postupu, který prodlužoval kompletaci přípravné etapy díla, podal geodet žalované Ing. [příjmení] několik stížností, v nichž mu nadřízené orgány [stát. instituce] daly za pravdu. Nakonec podal i správní žalobu na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu [číslo] 2018, kterou sice zamítl [název soudu] - [pobočka] rozsudkem č.j. [číslo jednací], a kasační stížnost zamítl [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací], avšak jen z důvodu nízké intenzity dopadu zásahu do osobní sféry Ing. [anonymizováno]. Oba soudy konstatovaly, že postup Katastrálního úřadu byl nezákonný. Podle dodatku č. 3 smlouvy o dílo měla být etapa 3.2.1 dokončena 28. 2. 2019. Ovšem předpoklad na dokončení zmíněné etapy bylo minimálně 8 měsíců, takže by žalovaná mohla dílo dokončit nejdříve po uzavření přípravných prací do konce roku 2019. Proto dne 25. 3. 2019 požádala o prodloužení termínu odevzdání etapy 3.2.1, neboť nedodržení termínu prokazatelně nezavinila. V průběhu projednávání plánu společných zařízení totiž vyplynuly nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců na další doplnění společných zařízení. Po zapracování všech změn došlo ke zpracování definitivního znění plánu společných zařízení, aby byl dne 15. 4. 2019 rozeslán dotčeným orgánům statní správy k připomínkování, avšak nastaly další komplikace, které nebyly dotčenými orgány předem avizovány. Na jednání se žalobkyní dne 25. 4. 2019 bylo žalované sděleno, že nelze uzavřít dodatek po uplynutí lhůty pro odevzdání díla a že jí bude účtováno penále, i když ve smlouvě o dílo ani v zákonných předpisech není nikde stanoveno, že nelze dodatek uzavřít. Bylo tedy zřejmé, že práce na etapě 3.2.1 se nikoli vinou žalované protahují, a proto žalovaná dne 21. 5. 2019 požádala o prodloužení termínu plnění této etapy, na kterou nebylo reflektováno. Místo toho žalovaná obdržela„ Upozornění na termín odevzdání díla dle SoD [číslo] – [anonymizováno] k.ú. [obec] v [anonymizováno]“ ze dne 28. 6. 2019 Ani žádost žalované o stanovení nových termínů ze dne 2. 10. 2019 nebyla kladně vyřízena. Z uvedeného vyplývá, že se žalovaná po celou dobu zpracování etapy 3.2.1 snažila minimalizovat časové prodlevy a plynule zpracovávat plán společných zařízení, jak plynuly požadavky ze strany vlastníků, Sboru zástupců, obce a dotčených orgánů statní správy. Vzhledem k tomu, že nemohla odevzdat etapu 3.2.1 v původně ujednaném termínu, kdy jí v tom bránily překážky stojící mimo sféru jejího vlivu, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu.

14. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 175 459 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 2. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši 413 Kč (výrok III.) a [země] – [název soudu] soudní poplatek ve výši 8 773 Kč (výrok IV.). V rozsahu částky 85 641 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 2. 5. 2020 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

15. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

16. Předmětem smlouvy o dílo ze dne 11. 4. 2016 (včetně dodatků) uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem je úprava práv a povinností smluvních stran při realizaci veřejné zakázky komplexní pozemkové úpravy v k.ú. [obec] v [anonymizováno], konkrétně závazek zhotovitele provést návrh komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] v [anonymizováno] včetně nezbytných zeměměřičských činností určených pro obnovu katastrálního operátu, vyhotovení dokumentace pro zavedení výsledků komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí a vytyčení hranic nových pozemků dle zapsané DKM. Podle čl. III. bylo dílo členěno na hlavní celky: Přípravné práce, Návrhové práce, Mapové dílo a Vytyčení pozemků dle zapsané DKM. Hlavní celek Návrhové práce se pak člení na dílčí části, mj. 3.2.

1. Vypracování plánu společných zařízení. V čl. V. bylo sjednáno předání této dílčí části díla s odkazem na dodatky ke smlouvě o dílo do 28. 2. 2019. V čl. VI. sjednaná celková cena ve výši 2 199 417 Kč byla dodatky změněna na 2 351 020 Kč Cena Návrhových prací činila celkem 602 800 Kč, dodatky byla změněna na 576 550 Kč, a cena dílčí části 3.2.1. byla stanovena na 284 600 Kč ve znění dodatků na 261 100 Kč. V čl. VIII. účastníci sjednali sankci za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku bez DPH za každý den prodlení. V čl. VIII. bodu 8.14 bylo ujednáno, že v případě prodlení kterékoli smluvní strany se zaplacením peněžité částky vzniká oprávněné straně nárok na úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

17. Ze stížností Ing. [jméno] [příjmení] na postup [stát. instituce] ze dnů 2. 9. 2018, 5. 12. 2018 a 10. 2. 2019 a jejich vyřízení [stát. instituce] bylo zjištěno, že stížnostem bylo, pokud se jedná o namítané nesprávné věcné posouzení zjištěné vady geometrického plánu, vyhověno, naopak pokud byl namítán nesprávný procesní postup katastrálního pracoviště, stížnostem vyhověno nebylo.

18. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla zamítnuta kasační stížnost Ing. [jméno] [příjmení] proti rozsudku [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. [jméno] [příjmení] se v tomto řízení domáhal určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu [číslo] 2018, který předložil dne 20. 11. 2018 [stát. instituce] k potvrzení a který nebyl potvrzen, neboť byly zjištěny jeho vady. Krajský soud neshledal žalobu důvodnou a konstatoval, že [stát. instituce] měl identifikovat a Ing. [anonymizováno] popsat vadu geometrického plánu, která jeho potvrzení brání, a pokud tak neučinil, postupoval v rozporu s právní úpravou, nicméně nezákonným zásahem je jen nezákonný postup, který dosahuje takové intenzity, že je jím zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce. Předložený geometrický plán vadu objektivně obsahoval, předpoklady pro potvrzení nebyly splněny, žalobci byl pouze sdělen nesprávný důvod nepotvrzení. Nápravy se žalobce již domohl cestou stížnosti, když žalovaný akceptoval námitku, že sdělení ze dne 3. 12. 2018 bylo vadné a žalobci dal za pravdu ohledně důvodu nepotvrzení geometrického plánu, který byl ve sdělení uveden nesprávně. Nejvyšší správní soud dal za pravdu soudu I. stupně, že to byl stěžovatel, kdo předložením geometrického plánu s absencí standardního vyznačení nové hranice přispěl k chybnému hodnocení jeho vadnosti, a jakkoliv se důvody, pro něž žalovaný potvrzení původně odepřel, ukázaly jako neopodstatněné, k samotnému nepotvrzení došlo správně.

19. Podle zápisu z jednání ze dne 9. 2. 2018 byl Ing. [jméno] [příjmení] upozorněn na dodržování termínů vyplývajících ze smlouvy o dílo. Přípisem ze dne 10. 8. 2018 požádala žalovaná o změnu termínu předání dílčí části díla 3.2.1 z důvodu prodloužení přebírání předchozí etapy 3.1.3 E-mailem ze dne 1. 11. 2018 žalobkyně upozornila žalovanou na termín stanovený k předložení plánu společných zařízení do 28. 2. 2019. V zápise z jednání ze dne 25. 4. 2019 byla žalovaná upozorněna na sankci za nesplnění odevzdání dílčí části 3.2.1, přičemž bylo konstatováno, že plán společných zařízení byl předán dne 15. 4. 2019 pouze ve formátu PDF, nikoli dle podmínek smlouvy. Přípisy ze dnů 21. 5. 2019 a 25. 2. 2020 žalovaná opakovaně žádala žalobkyni o změnu termínů předání jednotlivých částí díla. Výzvou ze dne 28. 6. 2019 byla žalovaná opětovně upozorněna na termín odevzdání dílčí části díla 3.2.1 a na možnost uplatnění sankce, kdy je již 120 dní po termínu odevzdání díla. Dopisem ze dne 4. 9. 2019 žalovaná požádala o prodloužení termínu plnění části díla 3.5.1, případně o upuštění od penalizace, neboť nedodržení termínu prokazatelně nezavinila. Dopisem ze dne 11. 9. 2019 žalobkyně žalované sdělila, že její žádost již byla projednávána na jednání dne 25. 4. 2019 s tím, že termín již prodloužen nebude. Podle zápisu z jednání Regionální a dokumentační komise ze dne 18. 9. 2019 nebyl plán společných zařízení předaný ke kontrole převzat a byl vrácen zhotoviteli k přepracování, neboť byly vzneseny zásadní připomínky, a lhůta k odstranění nedostatků byla stanovena na 19. 11. 2019. Dne 2. 10. 2019 žalovaná požádala o změnu termínu předání dílčí části 3.2.1, případně o upuštění od penalizace s tím, že nedodržení termínů nezavinila. Dopisy ze dnů 30. 10. 2019 a 24. 2. 2020 jí žalobkyně sdělila, že termíny již neprodlouží. Podle zápisu z jednání Regionální a dokumentační komise ze dne 10. 12. 2019 byl komise plán společných zařízení opět z důvodu chyb nepřevzala a vrátila žalované k jejich odstranění do 31. 1. 2020. Předávacím protokolem ze dne 19. 2. 2020 žalovaná žalobkyni část díla 3.2.1 předala a usnesením z téhož dne zastupitelstvo [územní celek] schválilo komplexní pozemkové úpravy v k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Podle vyjádření žalobkyně ze dne 24. 2. 2020 požadovaný dodatek na prodloužení termínu plnění díla a dokončení etapy 3.2.1 nemůže být uzavřen, neboť původní termín byl prodloužen celkem o 11 měsíců, další žádost o prodloužení termínu před datem stanoveným dodatkem č. 2 ze strany žalované neeviduje. Na jednání dne 25. 4. 2019 byla žalovaná upozorněna, že došlo k porušení termínů ujednaných smlouvou a jejími dodatky a že po uplynutí lhůty odevzdání dílčí části díla již nemůže být uzavřen dodatek na její prodloužení. Dopisem ze dne 16. 4. 2020 žalobkyně žalované vyměřila smluvní pokutu za nesplnění termínů stanovených smlouvou o dílo s odevzdáním dílčí části návrhových prací 3.2.1 ve výši 261 100 Kč. Přílohou tohoto dopisu je výpočet sankce za 355 dní prodlení od 1. 3. 2019 do 18. 2. 2020, podle něhož činí sankce za den podle čl. VIII. bod 8.3. smlouvy o dílo 1 153,10 Kč, což představuje 409 350,50 Kč, žalobkyně však uplatňuje smluvní pokutu pouze do výše 261 100 Kč. Dopisem ze dne 22. 4. 2020 žalovaná vyměření smluvní pokuty odmítla. Podle zápisu z jednání ze dne 4. 11. 2020 proběhlo dne 27. 10. 2020 na pobočce žalobkyně jednání s jednatelem žalované. Jeho předmětem bylo projednání dalšího postupu ve věci řízení o komplexních pozemkových úpravách v k.ú. [obec] v [anonymizováno], kdy žalované bylo sděleno, že další prodloužení termínu odevzdání dílčí části díla po uplynutí stanoveného termínu již nelze provést. Dopisy ze dnů 9. 11. 2020 a 24. 11. 2020 žalobkyně sdělila, že na vyměřené sankci ve výši 261 100 Kč trvá.

20. Soud I. stupně zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědků [příjmení] a Ing. [anonymizováno], a to pro nadbytečnost, neboť pro rozhodnutí považuje skutkový stav zjištěný dosud provedenými důkazy za dostatečně prokázaný.

21. S poukazem na ust. § 2048, § 2051 a § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud I. stupně shrnutl, že mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo, v jejímž čl. VIII. bodu 8.3. byla sjednána sankce za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné žalovanou jako zhotovitelem ve výši 0,2% z ceny hlavního celku bez DPH za každý kalendářní den prodlení. Uvedené ujednání bylo sjednáno platně, v souladu se zákonem, jasně, logicky a srozumitelným způsobem byl vymezen základ pro její výpočet za den prodlení, což bylo obě stranám známo již při podpisu smlouvy. Soud proto námitku rozporu s dobrými mravy neshledal důvodnou. Zároveň bylo nesporné, že sjednaný termín dokončení dílčí části 3.2.1 byl stanoven na 28. 2. 2019, přičemž skutečný termín dodání byl až 18. 2. 2020. Žalovaná namítala, že prodlení nezavinila, když nedodržení termínu odevzdání dílčí části 3.2.1 bylo způsobeno zejména postupem [stát. instituce], [stát. instituce], při zpracování části etapy 3.1.

3. Listinnými důkazy však bylo prokázáno, že postup katastrálního úřadu neměl vliv na pozdní odevzdání díla, když návrhy předložené žalovanou byly pro zjevné nedostatky vráceny a ke konečnému schválení zastupitelstvem obce došlo až dne 18. 2. 2020. Naopak ze strany žalované došlo k porušení smluvního ujednání, když byla opakovaně upozorňována na dodržení termínů, které jí byly v souvislosti s dílčí částí 3.2.1 dodatky prodlouženy z původního termínu 31. 3. 2018 až do 28. 2. 2019, tedy o 11 měsíců. Další prodloužení, o které žalovaná požádala až po stanoveném termínu odevzdání, již žalobkyně neakceptovala. Žalovaná tak byla v prodlení 336 dnů, za které má žalobkyně podle čl. VIII. bodu 8.3. smlouvy nárok na smluvní pokutu v celkové výši 409 350,50 Kč, avšak rozhodla se požadovat ji po žalované pouze ve výši celkové ceny dílčí části díla 3.2.1, tedy 261 100 Kč. Soud I. stupně využil svého moderačního práva a v souladu s ust. § 2051 o.z. na návrh žalované snížil její výši, kdy za základ pro její výpočet vzal cenu dílčí části díla 3.2.1, s jejímž odevzdáním se žalovaná dostala do prodlení, nikoli cenu hlavního celku, tedy částku 261 100 Kč, a za den prodlení tak žalobkyni náleží 522,20 Kč, při celkovém prodlení 336 dnů činí výše smluvní pokuty 175 459 Kč. Soud tak žalobě částečně vyhověl, kdy zároveň přiznal žalobkyni i požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení platně sjednaný v čl. VIII. bodu 8.14 smlouvy o dílo. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 413 Kč, což je 34,40 % z celkových nákladů řízení, které činí 1 200 Kč, když žalobkyně byla neúspěšná v rozsahu částky 85 641 Kč. Celkové náklady řízení sestávají ze 4 režijních paušálů po 300 Kč za 4 úkony podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (sepis žaloby, vyjádření k odporu, účast při jednání soudu dne 16. 9. 2021 a závěrečný návrh).

23. Podle ust. § 166 o.s.ř. soud I. stupně doplnil do rozsudku výrok IV. o poplatkové povinnosti, o které zapomněl při vyhlašování rozsudku rozhodnout. Žalobkyně je od placení soudních poplatků podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozená, proto soud uložil žalované podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích v rozsahu, ve kterém byla ve věci neúspěšná, povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 8 773 Kč, a to podle položky 1 bodu 1. písm. c) citovaného zákona do 3 dnů od právní moci rozsudku.

24. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě sporné strany.

25. Odvolání žalobkyně směřuje proti výrokům II. a III. rozsudku soudu I. stupně a je jím namítáno, že moderační právo nemělo být soudem uplatněno z následujících důvodů. Přestože není ve smlouvě výslovně uvedena maximální výše smluvní pokuty, žalobkyně ji ohraničila stropem ceny dílčí části 3.2.1, tj. částkou 261 100 Kč. Proto by již nemělo dojít k uplatnění moderačního práva soudem, když smluvní pokuta, kterou by mohla žalobkyně podle smlouvy požadovat, tj. 387 408 Kč, byla již o 126 308 Kč snížena. Na nepřiměřenost smluvní pokuty v posuzovaném případě nelze poukazovat také z důvodu, že její celková výše byla důsledkem dlouhodobého prodlení s odevzdáním díla. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeného jejího navyšování, jde-li o jinak přiměřenou denní procentní sazbu smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Toto ujednání nelze považovat za neplatné jen z důvodu nepřiměřenosti výše sjednané smluvní pokuty (od 1. 1. 2014 viz zejména ust. § 580, § 588 a § 2051 o.z.)“. Dále žalobkyně poukazuje např. na rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka].

26. Žalobkyně nadto upozornila, že uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o dílo, k jejímuž uzavření došlo na základě veřejné zakázky. Způsob uplatnění a výpočtu smluvní pokuty byl již v návrhu smlouvy a v zadávacích podmínkách, které byly součástí veřejné zakázky, do níž podal žalovaný nabídku. Jejím v tělením do smlouvy o dílo žalobkyně sledovala zajištění závazku zhotovitele splnit v termínu odevzdání jednotlivých částí díla, které spolu úzce souvisejí a zároveň na sebe navazují. Pozemková úprava představuje zásah do vlastnických a dalších věcných práv vlastníků a oprávněných i povinných osob, a proto je v zájmu pozemkového úřadu trvat na dodržení všech smluvních termínů. Výše smluvní pokuty mohla mít vliv na rozhodování potenciálních uchazečů, zda se výběrového řízení zúčastní či nikoli. Uplatněním moderačního práva soudu by bylo zasaženo do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a následně usnesení [název soudu] sp. zn. [ústavní nález]).

27. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 641 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky 85 641 Kč od 2. 5. 2020 Kč do zaplacení, a ve výroku III. tak, že se žalobkyni přiznávají náklady řízení ve výši 1 200 Kč, anebo aby rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k výroku II. a III zrušil a vrátil soudu I.. stupně k novému projednání. Dále nechť uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu odvolacího řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

28. Žalovaná svým odvoláním brojí proti výrokům I., III. a IV. rozsudku soudu I. stupně a soudu I. stupně vytýká, že nesprávně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu. V řízení totiž bylo prokázáno, že k prodlení s dokončením a předáním předmětné etapy došlo z důvodů stojících mimo sféru vlivu žalované, a to z důvodů prodlení Katastrálního úřadu, [stát. instituce] s vydáním stanoviska pro zjišťování hranic pozemků - část etapy 3.1.

3. Pobočka [obec] vyzvala žalovanou k předložení geometrických plánů pro stanovení obvodů komplexních pozemkových úprav dne 6. 6. 2018, avšak bylo zřejmé, že je není možno doložit z důvodu fatálního prodlení ze strany [stát. instituce]. Následovalo tedy zpracování geometrických plánů v červnu 2018 a jejich odevzdání na [stát. instituce] k potvrzení, aby mohlo dojít k zápisu obvodů komplexních pozemkových úprav do katastru. Z různých důvodů i z důvodů nečinnosti [stát. instituce] nebyly všechny geometrické plány včas potvrzeny a na základě žádosti ze dne 30. 10. 2017 o prodloužení termínu zpracování zmíněné etapy a etap následujících byl termín prodloužen do 30. 6. 2018, takže žalovaná etapu ručně doplněnou o nezapsané geometrické plány k 25. 6. 2018 odevzdala. Geometrické plány na obvody byly potvrzeny až 9. 1. 2019, termín dokončení předmětné etapy 28. 2. 2019 tedy nemohl být z důvodů stojících mimo sféru vlivu žalované dodržen. Proti postupu katastrálního úřadu podal geodet žalované Ing. [jméno] [příjmení] několik stížností, v nichž mu nadřízené orgány [stát. instituce] daly za pravdu, a rovněž správní žalobu na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu, kterou sice [název soudu] – [pobočka] zamítl a kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud, avšak k zamítnutí došlo jen z důvodu nízké intenzity dopadu zásahu do osobní sféry Ing. [anonymizováno], kdy oba soudy výslovně konstatovaly, že postup Katastrálního úřadu byl nezákonný.

29. Žalovaná k prokázání předmětných skutečností navrhovala vyslechnout Ing. [jméno] [příjmení], který celou záležitost s Katastrálním úřadem za žalovanou vyřizoval, a mohl detailně popsat způsob jednání a neposkytování součinnosti ze strany [stát. instituce]. Jedná se tedy o klíčového svědka, jehož výslech byl pro rozhodnutí ve věci významný. Jelikož soud I. stupně tento důkazní návrh zamítl, nemohl dostatečně zjistit skutkový stav věci. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku zdůvodnil, proč zamítl tento důkazní návrh žalobkyně, pouze velice okrajově, rozhodnutí soudu I. stupně je tak zároveň nepřezkoumatelné.

30. Žalovaná poukázala i na to, že žalobkyně měla povinnost poskytnout podle smlouvy o dílo žalované po jejím podpisu veškeré podklady. Zásadní podklad pro zpracování předmětné etapy – změněný Územní systém ekologické stability krajiny, byl žalované poskytnut až 12. 4. 2019, a až v tento okamžik měla žalovaná od žalobkyně úplné podklady. Proto došlo ke zpoždění prací, za něž nemůže žalovaná odpovídat. Stejně tak se na prodlení s dokončením předmětné etapy podílely i další okolnosti, na které žalovaná poukazovala od počátku řízení a které nebyly soudem I. stupně vzaty v potaz. Jedná se zejména o námitky několika vlastníků proti připraveným geometrickým plánům, nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců na další doplnění společných zařízení, změnu Územního systému ekologické stability krajiny, kterou provedla Správa chráněné krajinné oblasti bez jakéhokoliv upozornění, sjednocování stanovisek s ostatními orgány státní správy. Vzhledem k tomu, že žalovaná nemohla odevzdat etapu 3.2.1 v původně ujednaném termínu, neboť jí v tom bránily překážky stojící mimo sféru jejího vlivu, nemohl žalobkyni nárok na smluvní pokutu vzniknout.

31. Žalovaná nesouhlasí ani s argumentací soudu I. stupně, že smluvní pokuta není v rozporu s dobrými mravy a že ujednání o ní je platné. Výpočet uvedený v čl. 8 smlouvy o dílo, podle něhož sankce za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem činí 0,2 % z ceny hlavního celku včetně DPH, a to za každý i započatý kalendářní den prodlení, lze aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku. Výpočet smluvní pokuty by měl vycházet z ceny dílčí části díla, s níž je zhotovitel v prodlení.

32. Soud I. stupně podle žalované nevyužil dostatečně svého moderačního práva, když i po jeho aplikaci je smluvní pokuta přiznaná žalobkyni nepřiměřeně vysoká. Soud I. stupně ji měl snížit výrazněji, neboť i smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně je zjevně nepřiměřená, když obvyklé výše smluvních pokut v takových případech činí 0,05% - 0,1% z ceny díla, případně jednorázovou částku, která však rozhodně nedosahuje hodnotu etapy, k níž se smluvní pokuta vztahuje. Žalovaná poukazuje např. na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], které se sice vztahuje na smlouvu o půjčce, avšak závěry o výši smluvní pokuty jsou aplikovatelné i na smlouvy o dílo. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uzavřel, že výše smluvní pokuty ve vyšší sazbě než 0,5 % denně z dlužné částky je zjevně nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy.

33. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

34. Žalokyně ve svém vyjádření k odvolání zdůraznila, že k prodlení s dokončením a předáním předmětné etapy díla došlo z důvodů na straně žalované. V průběhu řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování. Veškeré důkazy předložené účastnicemi byly provedeny a soud se s nimi podrobně vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. Důkaz výslechem Ing. [anonymizováno] byl shledán nadbytečným vzhledem ke skutečnosti, že ve spise je založeno velké množství listin, ze kterých je zřejmé, jak probíhalo zpracování návrhů geometrických plánů, jaké chyby byly shledány, jak probíhala jednotlivá jednání a korespondence s Ing. [anonymizováno] a jak byly řešeny podané stížnosti. Bylo prokázáno, a to zejména podrobným vyjádřením [stát. instituce], [stát. instituce] k průběhu schvalování geometrických plánů ze dne 20. 5. 2020, doloženého přehledným časným shrnutím schvalování geometrických plánů katastrálním úřadem, a také rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], ze kterých vyplývá, že geometrický plán obsahoval vadu, pro kterou nemohl být schválen, že postup katastrálního úřadu nezavinil to, že došlo k pozdnímu odevzdání dílčí části díla. Dále bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní průběžně upozorňována na nedodržení termínů splnění a odevzdání dílčí části 3.2.1., k jejímu zpracování však přistoupila až po uplynutí termínu pro jeho odevzdání a k prvnímu předložení do Regionální dislokační komise došlo až v září 2019, tedy více než 7 měsíců po uplynutí termínu pro jeho předání. Návrhy předložené žalovanou byly pro zjevné a značné nedostatky vráceny a ke konečnému schválení v zastupitelstvu obce došlo až 18. 2. 2020. Další důvody, které zmiňuje žalovaná, např. nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců, se objevily až po uplynutí termínu pro splnění dokončení dílčí části 3.2.1.

35. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

36. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

37. Soud I. stupně nepochybil, pokud jako nadbytečný zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], neboť v řízení bylo provedeno velké množství listinných důkazů, ze kterých byl zjištěn postup [stát. instituce], jakož i žalované, obsah komunikace mezi nimi, průběh schvalování geometrických plánů a dalších dokumentů žalovanou předkládaných ke kontrole, jaké chyby byly shledány a jak byly řešeny stížnosti Ing. [jméno] [příjmení] a jeho správní žaloba.

38. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

39. Podle ust. § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

40. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. V občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 však již není smluvní pokuta koncipována jako zajištění dluhu, nýbrž jako jeho utvrzení, což je zdůvodněno tím, že funkcí smluvní pokuty není dluh zajistit, jako je tomu v případě ručení nebo zástavního práva (tedy umožnit věřiteli uspokojit se z náhradního majetku dlužníka či třetí osoby), ale spíše posílit („ utvrdit“) postavení věřitele. Vznik práva na zaplacení smluvní pokuty není spjat se vznikem škody v důsledku porušení utvrzené povinnosti. Skutečnost, že z porušení utvrzené smluvní povinnosti škoda nevznikla, případně že vznikla v nižší výši, než kolik představuje výše smluvní pokuty, není pro vznik práva a tomu odpovídající povinnosti dlužníka smluvní pokutu zaplatit rozhodující. Výše škody, jež vznikla oprávněnému porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou, není kritériem ani pro úvahu o nepřiměřenosti smluvní pokuty, ani pro úvahu o odpovídající míře jejího snížení, může nicméně určit hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

42. Nová koncepce smluvní pokuty nepřejímá ust. § 545 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ze kterého podpůrně vyplývalo, že dlužník není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení smluvní povinnosti nezavinil. Nestanoví-li proto dohoda dlužníka a věřitele jinak, je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění (jde o objektivizovanou smluvní pokutu bez možnosti liberace). Podmínky, za kterých dlužník porušil svou smluvní povinnost, nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty právně relevantní. Není ovšem vyloučena dohoda dlužníka a věřitele, podle níž je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu pouze při zaviněném porušení smluvní povinnosti, eventuálně v případě úmyslného porušení smluvní povinnosti apod. Nebo naopak lze sjednat, že dlužník není povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu, bránila-li mu ve splnění utvrzení povinnosti vis maior.

43. Z ust. § 2051 o.z. lze v prvé řadě dovodit, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost ujednání o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem toliko k použití moderačního oprávnění soudu. Na druhou stranu nelze vyloučit, aby bylo ujednání o smluvní pokutě posouzeno jako rozporné s dobrými mravy v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Moderovat přitom lze pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoli vlastní způsob jejího určení.

44. Moderace smluvní pokuty soudem je vystavěna na třech základních pilířích: a) posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty, b) rozhodnutí o jejím snížení, c) rozsah jejího snížení.

45. Ad a) Existují 2 základní varianty smluvní pokuty, která má peněžitou podobu, a to smluvní pokuta stanovená pevnou částkou nebo smluvní pokuta stanovená ve formě určité (zpravidla procentní) sazby za stanovené časové období. Z odlišné koncepce obou těchto variant lze dovodit též odlišná měřítka, pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty. Smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou lze totiž považovat za nepřiměřenou při zohlednění poměru mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou by byl dlužník povinen zaplatit třeba i za pouhé 2 dny prodlení. Oproti tomu nelze v případě smluvní pokuty stanovené na základě procentní sazby vycházet při posuzování její nepřiměřenosti z poměru celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka. Jinými slovy celková smluvní pokuta nemůže být nepřiměřená, je-li přiměřená její denní sazba. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby je nutné proto posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Dluhy pro některé smluvní strany nevýznamné mohou být jinými smluvními partnery považovány za natolik důležité, že se dohodnou na jejich utvrzení smluvní pokutou. Stejným způsobem může být různými subjekty posuzována i různá výše smluvní pokuty. Z uvedeného důvodu není rozhodující výše smluvní pokuty ve vztahu k jiným obchodním vztahům, nýbrž jedině ve vztahu k okolnostem konkrétního případu (srov. rozhodnutí soudu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dokonce konstatoval, že i smluvní pokutu sjednanou ve formě úroku převyšujícího i několikanásobně 100% zajištěné pohledávky ročně lze, s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, považovat za přiměřenou. Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou (logicky) upínat toliko k okolnostem, které byly dány v okamžiku jejího sjednání. Skutečnost, zda byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, proto nelze zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co byla smluvní pokuta v určité výši sjednána. Z uvedeného důvodu není při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluhu, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případě ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

46. Ad b) Rozhodnutím soudu o snížení smluvní pokuty povinnost dlužníka v určeném rozsahu plnit smluvní pokutu zaniká; jedná se o konstitutivní soudní rozhodnutí. Občanský zákoník vychází z koncepce, podle níž soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit pouze na návrh dlužníka. Dosavadní rozhodovací praxe přitom vycházela z názoru, že shledá-li soud sjednanou smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, může ji snížit i bez návrhu.

47. Ad c) V případě, že výsledkem rozhodování soudu bude závěr, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta a dlužník moderaci smluvní pokuty navrhl, nastupuje třetí etapa rozhodování, v níž soud posuzuje, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Možnost soudu snížit smluvní pokutu však není neomezená – věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody. Při úvaze o rozsahu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je nutno vycházet pouze z kritérií stanovených v ust. § 2051 o.z. (tedy hodnoty a významu zajišťované povinnosti). Žádná další kritéria (například požadavek„ vyváženosti smlouvy“) nemohou být zohledněna (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]).

48. V přezkoumávaném případě lze přisvědčit soudu I. stupně, že žalobkyni nárok na zaplcení smluvní pokuty vznikl. Smluvní pokuta byla jasně a srozumitelně ujednána v článku VIII. odst. 8.3. smlouvy o dílo ze dne 11. 4. 2016 a její znění bylo žalované známo již při jejím podpisu, resp. při vědomí této sankce se zúčastnila výběrového řízení na předmět díla. Žalovaná utvrzenou povinnost porušila, když opakovaně prodloužený termín plnění (celkem o 11 měsíců) 28. 2. 2019 nesplnila a dílčí část 3.2.1 předala až 18. 2. 2020. K prodlení přitom došlo prokazatelně z důvodů na straně žalované, které byl opakovaně vrácen k přepracování jí předložený plán společných zařízení pro zjevné a zásadní vady. Žalovaná se tak ocitla v prodlení od 1. 3. 2019 do 18. 2. 2020, celkem 355 dní. K jejím námitkám žalobkyně ponížila uvedenou dobu prodlení o dobu, po kterou žalovaná nemohla na díle prokazatelně pracovat, na 336 dní. Smuvní pokuta byla vypočtena v souladu se smluvním ujednáním jako 0,2 % z ceny hlavního celku na 1 153,10 Kč denně, což je za 336 dní prodlení 387 441,60 Kč Smluvní pokutu však uplatnila (přestože to nebylo ve smlouvě sjednáno) jen do výše ceny dílčí části 3.2.1, tj. ve výši 261 100 Kč. Jinými slovy smluvní pokutu sama moderovala o 126 341,60 Kč, tedy o 32 % Odvolací soud tedy uzavírá, že žalobkyně se na žalované po právu domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 261 100 Kč, včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky ode dne 2. 5. 2020, kdy se na základě výzvy k úhradě ze dne 16. 4. 2020 obsahující lhůtu k plnění 15 dnů ocitla se zaplacením svého dluhu v prodlení, do zaplacení, neboť tak stanoví ujednání článku VIII. odst. 8.14 smlouvy o dílo.

49. Odvolací soud ovšem nesouhlasí moderací smluvní pokuty provedenou soudem I. stupně. Především tak soud I. stupně učinil způsobem, kterým smluvní pokutu moderovat nelze. Jak bylo vyloženo shora, lze moderovat pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoliv způsob jejího určení. Pokud soud I. stupně vzal za základ pro výpočet smluvní pokuty cenu dílčí části díla 3.2.1 a nikoliv cenu hlavního celku, jak bylo účastníky ujednáno, změnil způsob určení smluvní pokuty, což není možné. Podle odvolacího soudu zde však žádné důvody pro moderaci smluvní pokuty nejsou, neboť se nejedná o smluvní pokutu nepřiměřenou. Především je nutno připomenout, že v případě smluvní pokuty stanovené procentní sazbou nelze při posuzování její přiměřenosti vycházet z celkové výše smluvní pokuty vzniklé v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, ale je třeba zkoumat, zda je přiměřená denní sazba. Sazba smluvní pokuty 0,2 % denně z ceny díla je sazbou, kterou konstantní judikatura považuje za přiměřenou. I podle odvolatelkou poukazovaného rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] lze za nepřiměřenou sazbu považovat sazbu přesahující 0,5 % denně, sazba 0,2 % denně je méně než poloviční. Nadto je třeba přihlédnout k hodnotě a významu utvrzované povinnosti, kterým je zájem žalobkyně na dodržování termínů odevzdání jednotlivých částí díla, jež na sebe navazují, aby byl minimalizován zásah do vlastnických a dalších věcných práv vlastníků a dalších oprávněných a povinných osob. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že podmínky uplatnění a způsob výpočtu smluvní pokuty byly obsaženy již již zadávacích podmínkách veřejné zakázky a mohly mít vliv na rozhodování ostatních uchazečů, zda se výběrového řízení zúčastní či nikoli. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že uplatněním moderačního práva soudu by bylo zasaženo do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a následně usnesení [název soudu] sp. zn. [ústavní nález]).

50. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že žalobkyně sama smluvní pokutu vyměřenou žalované moderovala o více než 30 %.

51. Odvolací námitce žalované založené na argumentaci, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy přisvědčit nelze, neboť, jak bylo vyloženo výše, smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost ujednání o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být toliko důvodem k použití moderačního oprávnění soudu. Názor odvolatelky, že výpočet smluvní pokuty uvedený v čl. VIII. odst. 8.3. smlouvy o dílo lze aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku, z žádného smluvního ujednání nevyplývá.

52. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jej změnil ve výroku II. způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku a ve výroku IV. o přechodu poplatkové povinnosti jen ve výši soudního poplatku s ohledem na skutečnost, že žalovaná je v tomto řízení neúspěšná zcela.

53. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zčásti změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř., ale podle ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. znovu i o nákladech řízení před soudem I. stupně.

54. Za řízení před soudem I. stupně přiznal odvolací soud v něm úspěšné žalobkyni náklady řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby (sepis žaloby, vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání soudu dne 16. 9. 2021 a písemný závěrečný návrh) po 300 Kč.

55. Za řízení odvolací přiznal odvolací soud v něm úspěšné žalobkyni náklady řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (podání odvolání, vyjádření k odvolání žalované a účast u jednání odvolacího soudu) po 300 Kč.

56. Náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 2 100 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení