7 C 133/2022 - 475

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobců č.1) [Jméno žalobce A], narozené [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], č.2) [Jméno žalobce B], bytem [Adresa žalobce B], obou zastoupených [Jméno žalobce C], advokátkou se sídlem [Anonymizováno], proti žalovanému [Jméno žalovaného A]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalovaného A], zastoupenému [Jméno žalovaného B], advokátem se sídlem [Anonymizováno], o ochranu osobnosti, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobkyně č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému zdržet se šíření nepravdivých informací o [Jméno žalobce A] spočívajících v tom, že bere a využívá ve svůj prospěch peníze od spolku [právnická osoba] určené pro postižené.

II. Zamítá se žaloba žalobkyně č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit článek ,,[jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO]“ ze dne 1.10.2021 z internetových stránek www.[právnická osoba].cz.

III. Zamítá se žaloba žalobkyně č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému uveřejnit na internetových stránkách www.[Anonymizováno].cz omluvu v tomto znění: „Omluva vydavatelství [Jméno žalovaného A]. Vydavatelství [Jméno žalovaného A]. se tímto omlouvá paní [Jméno žalobce A] za uveřejnění nepravdivých informací v článku ,,[Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] [jméno FO]“ uveřejněném na [právnická osoba].cz dne 1.10.2021 spočívajících v tvrzeních o tom, že - Většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované. Využívá je tým předsedkyně [jméno FO]. - [jméno FO] nechala angažovat jako konzultanty [jméno FO] a [jméno FO] poté, co spolu s ní museli loni z univerzity odejít. - Zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal. Vydavatelství [Jméno žalovaného A].“

IV. Žaloba žalobkyně č.[hodnota], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 50.000,- Kč, se zamítá.

V. Žalobkyně č.[hodnota] je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 37.268,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno žalovaného B], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Zamítá se žaloba žalobce č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému zdržet se šíření nepravdivých informací o [Jméno žalobce B], spočívajících v tom, že bere a využívá ve svůj prospěch peníze od spolku [právnická osoba] určené pro postižené.

VII. Zamítá se žaloba žalobce č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit článek ,,[jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO]“ ze dne 1.10.2021 z internetových stránek www.[právnická osoba].cz.

VIII. Zamítá se žaloba žalobce č.[hodnota], kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému uveřejnit na internetových stránkách www.[Anonymizováno].cz omluvu v tomto znění: „Omluva vydavatelství [Jméno žalovaného A]. Vydavatelství [Jméno žalovaného A]. se tímto omlouvá [Jméno žalobce B], za uveřejnění nepravdivých informací v článku ,,[právnická osoba] uveřejněném na [právnická osoba].cz dne 1.10.2021 spočívajících v tvrzeních o tom, že: - Bere peníze od spolku pro postižené, a že za něj ručí ministerstvo [jméno FO]. - Veřejné peníze potečou konzultantovi spolku, poradci [právnická osoba] [Jméno žalobce B], a jeho lidem. Přispějí mu i na kancelář. - [jméno FO] vyšetřuje policie pro podezření ze zpronevěry na [právnická osoba]. - Většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované. Využívá je tým předsedkyně [jméno FO], bývalého tajemníka [Anonymizováno] [právnická osoba] [Jméno žalobce B] a jejich dlouholetého spolupracovníka [jméno FO]. - Zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal. - [jméno FO] dodnes zůstává poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO]. - Z grantu stát platí i kanceláře [jméno FO] soukromé firmy. Vydavatelství [Jméno žalovaného A].“

IX. Žaloba žalobce č.[hodnota], kterou se domáhá na žalovaném zaplacení částky 50.000,- Kč, se zamítá.

X. Žalobce č.[hodnota] je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 37.268,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno žalovaného B], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne 5.8.2022 došlou soudu téhož dne domáhají na žalovaném každý omluvy shora uvedené a dále odstranění článku ,,[právnická osoba]“ ze dne 1.10.2021 z internetových stránek www.[právnická osoba].cz. Dále se žalobkyně č.[hodnota] i žalobce č.[hodnota] domáhají uložení povinnosti žalovanému zdržet se šíření nepravdivých informací o žalobcích spočívajících v tom, že berou a využívají ve svůj prospěch peníze od spolku [právnická osoba] určené pro postižené.

2. V žalobě uvádí, že žalobkyně č.[hodnota] zastává po dobu 10 let funkci předsedkyně správní rady spolku [právnická osoba] [právnická osoba]. zapsaném ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze. Účelem spolku [právnická osoba] je přispívat k porozumění problematice získaného poškození mozku a zejména podporovat občany, kteří jej utrpěli, nebo jejich rodinné příslušníky a pečující a hájit jejich oprávněné zájmy. Žalobkyně v rámci své funkce předsedkyně správní rady tohoto spolku sjednocuje a řídí činnost spolku [právnická osoba], zajišťuje komunikaci se státními orgány, orgány veřejné správy, s obchodními partnery spolku, s partnerskými organizacemi a asociacemi, a to i na nadnárodní úrovni. Žalobce č.[hodnota] je bezpečnostním analytikem s dlouholetou praxí v oblasti společenskovědního výzkumu a dlouhodobým spolupracovníkem spolku [právnická osoba], několik let působil i v jeho správní radě. Je autorem a hlavním řešitelem řady projektů, které se zabývaly nejen bezpečnostní, ale i sociálně-ekonomickou tematikou, dále je autorem řady odborných studií a článků publikovaných v odborných periodikách. Pravidelně publikuje komentáře v deníku [Anonymizováno]. Žalovaný je renomovaný vydavatel periodického tisku, obchodní společností s předmětem podnikání mimo jiné též v oblasti informačních a zpravodajských kanceláří, která v rámci své podnikatelské činnosti provozuje a vydává mimo jiné on-line zpravoda1ský deník [právnická osoba].cz. Dne 1.10.2021 byl v deníku [právnická osoba].cz uveřejněn článek „[právnická osoba]“, autora [jméno FO]. Předmětný článek obsahuje řadu nepravdivých, neúplných či pravdu zkreslujících informací a nepodložených tvrzení, které vážným způsobem zasahují do zákonem chráněných práv žalobců a poškozují je. Z těchto důvodů žalobci vyzvali žalovaného předžalobní výzvou ze dne 3.3.2022 ke zdržení se nezákonného jednání, k odstranění právně závadného stavu a k uveřejnění písemné omluvy adresované žalobcům na internetových stránkách [právnická osoba].cz, na kterou žalovaný reagoval odpovědí ze dne 18.3.2022 tak, že veškeré žalobci uplatněné nároky bez jakéhokoliv věcného a konkrétního odůvodnění odmítl.

3. Žalobci jsou v článku prezentováni jako osoby zneužívající pro soukromé účely peněžitý grant udělený spolku [právnická osoba], který dle vyznění článku měli získat za využití vazeb na [Anonymizováno] jehož tehdejší ministryní byla [jméno FO] ([právnická osoba]). Žalobci napadenému článku vytýkají zejména uveřejnění a šíření následujících nepravdivých anebo pravdu zkreslujících informací: 1) Tvrzení, že ,,Z pověření dlouholeté šéfky správní rady [Jméno žalobce A] teď spolek rozšířil svůj záběr o akademické bádání. Loni žádal o grant na výzkum, jak ,,zvýšit odolnost ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb. Spolu s partnerskou firmou na to dostal od státu tři miliony korun, 1,7 milionu půjde [právnická osoba].“ je nepravdivé. Tato iniciativa pocházela z průběžné interní komunikace ve spolku [právnická osoba], a zejména z dlouhodobého záměru jeho rozvoje vycházejícího z kolektivní společné vůle členské základny [právnická osoba] i jeho správní rady, který měl vést k tomu, že vedle plnění advokační role pacientské organizace bude spolek působit i jako odborný subjekt, schopný například realizovat aplikovaný výzkum. Žalobkyně tedy žádné ,,pověření“ nevydala, šlo o kolektivní rozhodnutí správní rady spolku. Žalobce napadenému článku vytýká zejména uveřejnění a šíření následujících nepravdivých anebo pravdu zkreslujících informací: 2) Označení žalobce č.[hodnota] jako poradce [právnická osoba] v nadpisu článku (..Poradce [právnická osoba] bere....) i dále v textu je nesprávné. Žalobce poradcem [právnická osoba] nikdy nebyl. 3) Další tvrzení obsažené v nadpisu článku, že za něj (tj. za žalobce č.[hodnota]) ručí Ministerstvo práce a sociálních věcí, je zcela nepravdivé, za žalobce žádné ministerstvo neručí. 4) Formulace ,,bere peníze od spolku pro postižené je účelově pejorativní a zjevně manipulativní. Žalobce č.[hodnota] měl v době zveřejnění článku se spolkem [právnická osoba] uzavřenou pouze dohodu o provedení práce ze dne 4.1.2021, na jejímž základě vykonává pro spolek činnost na projektu ,,Zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb“. Dohodou je sjednána měsíční mzda nejvýše 10.000,- Kč, žádné další peněžní prostředky od spolku [právnická osoba] nezískává. 5) Ze stejných důvodů je pak zavádějící a excesivní, se snahou difamovat druhého žalobce, též další tvrzení žalovaného, že ,,Veřejné peníze ale potečou konzultantovi spolku, poradci [právnická osoba] [Jméno žalobce B], a jeho lidem“. Druhý žalobce jednak není konzultantem spolku, není poradcem [právnická osoba], a jednak mu netečou žádné peníze, pobírá sjednanou mzdu za svou pravidelnou pracovní činnost ve spolku v objemu průměrně cca 25 hodin za měsíc. Kromě toho s ohledem na objem a účel vykonané práce a celkově přiznanou výši grantu odpovídající 1,7 mil. Kč, je mzda vyplácená druhému žalobci (nejvýše do částky 10.000,- Kč měsíčně) naprosto přiměřená a objektivně opodstatněná, a není dán důvod, aby bylo veřejnosti předstíráno přesvědčení, že mu tečou peníze, tj, že se bezdůvodně obohacuje z charitativního projektu. 6) Zcela nepravdivá je též informace že ,,Přispějí mu [[jméno FO]] i na kancelář“. Žádné příspěvky na pronájem kanceláře žalobce nejsou v projektu nárokovány či vykazovány, spolek [právnická osoba] nepřispívá na kancelář žalobce č.[hodnota] ani z jiného důvodu, tj. ani mimo realizaci projektu. 7) Tvrzení, že ,,[jméno FO] vyšetřuje policie pro podezření ze zpronevěry na [právnická osoba]“ je nepravdivé a žalobce č.[hodnota] neopodstatněně a protiprávně kriminalizuje. [právnická osoba] probíhá pouze prověřovací fáze přípravného řízeni, vůči žalobci nebylo vzneseno obvinění z podezření o spáchání žádného trestného činu, tedy vyšetřování neprobíhá, a předmětem prověřovacích úkonů policie navíc není podezření z trestného činu zpronevěry. 8) Nepravdivá a zavádějící je informace, že ,,[jméno FO] dodnes zůstává poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO], šéfem stranické komise pro obranu“. Žalobce nikdy nebyl poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO], zastával pouze neplacenou funkci předsedy komise [právnická osoba] pro obranu. Oba žalobci napadenému článku také společně vytýkají: 9) Nepravdivé a dehonestující tvrzení článku zasahující oba žalobce společně je ,,Dokumenty, které má [právnická osoba].cz k dispozici, ale ukazují, že většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované. Využívá je tým předsedkyně [jméno FO], [Anonymizováno] [právnická osoba] [Jméno žalobce B] a jejich dlouholetého spolupracovníka [jméno FO]“. Peníze spolku [právnická osoba] poskytnuté grantem jsou využívány v souladu s obsahem a rozpočtem projektu, který v tomto případě byl určen na výzkumnou činnost, nikoli na péči o handicapované osoby. Zásah do osobnostních práv žalobců je o to závažnější, že žalovaný v textu článku užívá handicapovanou skupinu občanů jako nástroj pro svá nepravdivá a difamační tvrzení. Kromě toho na projektu pracuje v rámci spolku [právnická osoba] tzv. řešitelský tým projektu složený z osmi členů, tj. nikoli jen ze žalobců. Z těchto okolností je podle žalobců zřejmé, že žalovaný se při přípravě článku nezajímal o obsah nebo účel projektu, nýbrž jeho jediným cílem bylo zneužít daného tématu pro účely poškození a dehonestování žalobců. 10) Informace, že ,,Oba [[Jméno žalobce B] a [jméno FO]] nechala [jméno FO] angažovat jako konzultanty poté, co spolu s ní museli loni z univerzity odejít“ není pravdivá. Žalobce ani jmenovaný kolega obou žalobců [jméno FO] žádnou pozici konzultantů ve spolku [právnická osoba] nezastávají (a nezastávali). Žalobce č.[hodnota] je navíc členem spolku [právnická osoba] již od roku 2014 a v letech 2015-2017 zastával funkci člena správní rady a jeho angažmá ve spolku tedy započalo již v roce 2014, nikoliv v roce 2020. 11) Výrok ,,Peníze [právnická osoba] dostalo od [Anonymizováno]. Ve veřejné soutěži bylo právě doporučení z ministerstva pro grantovou komisi při rozhodování důležité.“ je manipulativní. V rozporu s realitou totiž pro čtenáře navozuje dojem, že udělení grantu [Anonymizováno] [Anonymizováno] záviselo pouze nebo zejména na doporučení ministerstva. To se však nezakládá na pravdě, neboť proces udělení grantu probíhá podle pravidel veřejné soutěže a v jejím rámci byla kvalita projektu hodnocena komplexně prostřednictvím nezávislých hodnotitelů. Doporučující dopis [Anonymizováno] byl pouze podpůrným dokumentem a měl stejnou váhu jako doporučení dalších dvou aplikačních garantů, tj. [adresa], kteří ovšem v článku zcela účelově nejsou zmíněni. 12) Difamační a nepodložené je dle žalobců též konstatování ,,Zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal.“, neboť peníze z projektu jsou využívány v souladu s plánem prací a výstupů, každoročně jsou zpracovávány obsahové a finanční zprávy, kde se jednoznačně vykazují aktivity a výstupy, které byly schváleny v projektové žádosti. Nad rámec finančních zpráv proběhne na konci projektu od počátku předpokládaný finanční audit. Celý proces je tedy naprosto transparentní, tudíž ani toto tvrzení nemá žádný skutkový základ. 13) Ze stejných důvodů, jako jsou zmíněny již vpředu v bodě 5) jsou nepravdivé též výroky „Z grantu stát platí i kanceláře [jméno FO] soukromé firmy“ ... ,,Podle dokumentů, které má [právnická osoba].cz k dispozici, plynou z grantu desítky tisíc korun měsíčně na odměny pro [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. A také na pronájem kancelářských prostor v [adresa]. Samotné [právnická osoba] si přitom pronajímá prostory v [Anonymizováno]“. ,,[jméno FO] pražském [adresa] ale sídlí firma zmíněné trojice výzkumníků [Anonymizováno]. Organizace pomáhající postiženým tak z grantu fakticky pomáhá platit nájem soukromé firmě svých spo1upracovníků.“ 4. Žalobci připouští, že žalovaný má právo na prezentaci a uveřejnění svých názorů včetně práva na případnou kritiku, nicméně ta musí být založena na konkrétních a prokazatelných skutečnostech, nikoliv na pouhých obecných, prázdných a zcela neurčitých a nekonkrétních deklaracích, aniž by vycházela z faktů. V daném případě došlo podle žalobců ke zneužití svobody projevu a k několikanásobnému překročení limitů oprávněné kritiky a ke zjevně úmyslné dehonestaci žalobců. Uveřejněním nepravdivých, pravdu zkreslujících a zcela nepodložených informací žalovaný výrazně zasáhl do osobnostních práv obou žalobců, a to zejména do jejich důstojnosti, cti a vážnosti. Zveřejnění nepravdivých informací v článku vyvo1ává u čtenářů [právnická osoba].cz neopodstatněné podezření o nesprávném hospodaření se svěřenými prostředky. V důsledku publikování článku byl spolek [právnická osoba] nucen čelit prověřování ze strany organizací, jejichž je členem, a správní rada, a především žalobkyně č.[hodnota] jakožto předseda správní rady spolku musela v této souvislosti vyvracet zcela nedůvodně spekulativní podezření některých členů spolku o korektnosti managementu spolku. Navzdory těmto nepříjemnostem obhájil žalobce na jednání členské schůze spolku [právnická osoba] konané dne 10.5.2022 kandidaturu do správní rady a byl zvolen opět i do funkce předsedy správní rady. Z celkového vyznění a obsahu článku jednoznačně vyplývá difamační úmysl žalovaného, kdy jeho cílem nebyla snaha podat čtenářům objektivní a faktické informace a případně věcně odůvodněnou kritiku jejich aktérů, nýbrž poškození reputace obou žalobců. Podle žalobců žalovaný porušil vlastní Etický kodex [právnická osoba].cz, když odepřel žalobcům mimosoudní ochranu a bez jakéhokoliv odůvodnění odmítl opravit jednoznačné nesprávnosti v uveřejněném textu. Článek zasáhl několikanásobně v rozporu se zákonem do osobnostních práv obou žalobců, zejména do jejich cti, důstojnosti a profesní vážnosti, když kolegům žalobců, jejich blízkým, členské základně spolku [právnická osoba] a jeho partnerům, a rovněž široké veřejnosti byl a nadále je předkládán naprosto nepravdivý a zcela zkreslený obraz žalobců jako osob, které se neeticky a nedůvodně obohacují na peněžních prostředcích, které mají být určeny lidem postiženým mozkovou příhodou. Žalovaný způsobil svým protiprávním jednáním oběma žalobcům nemateriální újmu, jednak poškozením jejich jména, narušením jejich soukromí, a porušením profesionální a občanské cti.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl (č.l. 96 a v doplnění z 25.10.2023 na č.l. 312), že podle jeho přesvědčení nedošlo uveřejněním předmětného článku k jakémukoliv zásahu do cti ani jiných osobnostních práv žalobců. I pokud by však k zásahu došlo, nebylo by možno toto posoudit jako zásah neoprávněný a takové intenzity, aby zakládal nároky žalobců tak, jak jsou žalobou uplatněny.

6. Žalobou uplatněné nároky zakládají žalobci na tvrzení, že jsou údajně článkem prezentováni jako „osoby zneužívající pro soukromé účely peněžitý grant udělený spolku [právnická osoba]“, který měli dle vyznění článku „získat za využití stranických vazeb na [Anonymizováno]. Konkrétně žalobci prezentují celkem [hodnota] specifických tvrzení či informací uvedených v článku, které dle jejich názoru zasahují do jejich osobnostních práv. Žalovaný předně odmítl subjektivní spekulace či dojmy žalovaných o tom, jaké má být „vyznění“ článku či s jakým záměrem a v jaké souvislosti jsou žalobci v článku prezentováni. Smyslem a účelem publikace článku a prezentace informací v něm uvedených bylo jen a pouze upozornění na využívání peněz z veřejných grantů, tedy veřejných prostředků daňových poplatníků. Článek tedy jednoznačně pojednává o otázce veřejného zájmu a nemá a neměl za cíl jakkoliv zasahovat do soukromé sféry jakýchkoliv osob, tím méně pak žalobců. Žalovaný poukázal na obsáhlou judikaturu vrcholných soudních instancí týkající se otázky osobnostních práv veřejně činných osob, viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 453/03, nález sp. zn. I. ÚS 367/03 či nález sp. zn. IV. ÚS 146/04, v nichž je jasně vyjádřen právní názor, že osoby veřejně činné „disponují mnohem snadnějším přístupem k médiím, a mají tak mnohem snadnější možnost vyvrátit to, co ony samy považují za smyšlenky. Soudní ochrana dobrého jména takovýchto veřejně činných osob je i proto realizována v míře menší než ochrana dobrého jména kohokoliv jiného.“ Shodně tak citovaná judikatura dovodila, že „při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní“. Ústavní soud chápe otázku veřejné sféry, resp. záležitostí veřejného zájmu tak, že toto zahrnuje zejména „veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost.“ Žalobci, jakožto osoby působící ve veřejně exponovaných funkcích, resp. působící ve veřejně angažovaných organizacích a nakládající s veřejnými prostředky jsou zcela nepochybně osobami veřejného zájmu (u žalobce č.[hodnota] je toto navíc ještě zdůrazněno jeho působením v politických funkcích), z čehož vyplývá dopad výše uvedených judikaturních závěrů na posuzovanou věc. Článek se zabývá výhradně veřejnou činností žalobců a nikterak nezasahuje do jejich soukromé osobnostní sféry. O činnosti žalobců ve veřejné sféře bylo informováno již v minulosti a jejich činnost byla i ze strany příslušných orgánů a třetích osob podrobována ostré kritice. Tak zejména se jedná o činnost obou žalobců související s tzv. [Anonymizováno] [právnická osoba], kde mimo jiné existovalo a bylo řešeno podezření ohledně financování konferencí pořádaných žalobcem č.[hodnota], které byly dle veřejně dostupných informací netransparentně hrazeny ze strany [Anonymizováno]. K tomu je možné uvést například vyjádření tehdejšího rektora [jméno FO], pana [jméno FO], který v rozhovoru pro [právnická osoba] ze dne 31.10.2019 doslova uvedl: „Vím, že je to aktivita dlouhodobá a na [Anonymizováno] [Anonymizováno] doktor [jméno FO], tak paní tajemnice [jméno FO], byli z těch funkcí uvolněni, a teď tam vlastně probíhá šetření, jak ta situace je rozsáhlá, a samozřejmě, pokud tam bude podezření ze spáchání trestné činnosti, budeme to předávat orgánům činným v trestním řízení.“ Stejně tak o odchodu žalobců z [Anonymizováno] [jméno FO] v důsledku sporného využívání finančních prostředků v této souvislosti informovala i jiná média a k této otázce se vyjadřovaly i jiné osoby působící ve veřejné sféře, jako např. tehdejší předseda akademického senátu [Anonymizováno] [jméno FO] a známý moderátor [jméno FO], který také v souvislosti s působením soukromých firem žalobců zmiňoval možnost podání trestního oznámení. Skutečnost, že se osobami žalobců a jejich činností zabývaly právě i orgány činné v trestním řízení, koneckonců vyplývá ze žaloby samotné. Zájem médií o činnost a veřejné působení žalobců je objektivně ospravedlnitelný okolnostmi veřejného zájmu, navíc za situace, kdy v minulosti tato činnost byla minimálně problematická a již měla negativní dopady do osobnostní sféry žalobců. Žalovaný se domnívá, že předchozí investigativní a publikační činnost redaktorů žalovaného (zejm. v letech 2019 a 2020), která mimo jiné pojednávala o okolnostech vedoucích k odchodu žalobců z [Anonymizováno] [jméno FO], může být jeden z motivů a faktorů pro podání žaloby v této věci, která se také týká upozornění na okolnosti nakládání s veřejnými prostředky. Žalovaný také zpochybnil, zda se žalobci ve veřejné sféře vůbec těší dobré pověsti, do níž by bylo možné napadeným článkem zasáhnout. Celá řada napadených informací či tvrzení se buď netýká osob žalobců, případně (pokud se jich týká) se jedná o hodnotově neutrální tvrzení, která nejsou způsobilá zasáhnout do osobnostních práv žalobců, případně se jedná o právně přípustná zjednodušení a novinářské zkratky (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 156/99), tedy nikoliv protiprávní nepravdivé, zkreslené či zavádějící údaje. Žalovaný dále poukázal na to, že napadený článek byl vydán již téměř rok před podáním žaloby. Časové hledisko je v prostředí osobnostních sporů týkajících se (zejména pak internetových elektronických) médií také zásadní z hlediska intenzity případného zásahu (pokud by k němu vůbec došlo) a z hlediska toho, jaká forma satisfakce je zde právně relevantní.

7. Pokud jde o jednotlivá tvrzení, ad 1) napadené tvrzení se týká interních schvalovacích a rozhodovacích mechanismů spolku [právnická osoba], přičemž žalobci ve své žalobě zcela excesivně a formalisticky připisují textu článku jiný význam, než je v něm skutečně uveden. Navíc se v daném případě nejedná o informaci negativní či jakkoliv zasahující do osobnostní sféry žalobkyně č.[hodnota]. Ad 2) Opět se jedná o hodnotově neutrální a ze strany žalobců formalisticky excesivně hodnocené tvrzení. Žalobce č.[hodnota] působil v rozhodné době jako předseda komise [právnická osoba] pro obranu, jeho označení jako „poradce [právnická osoba]“ lze tedy v kontextu výše citované judikatury hodnotit jako právně přípustné. Ad 3) Toto tvrzení je pravdivé a je v textu článku výslovně vysvětleno a popsáno s odkazem na dokument, který má žalobce k dispozici. Ad 4) Opět se jedná o pravdivé tvrzení, které žalobci koneckonců sami dokládají smluvní dokumentací mezi žalobcem č.[hodnota] a spolkem [právnická osoba]. Subjektivní hodnocení použité formulace jako „manipulativní“ a „pejorativní“ žalovaný odmítá jako právně irelevantní. Pod body 3) a 4) se jedná o pravdivé tvrzení, která potvrzuje uzavřená dohoda o provedení práce mezi spolkem [právnická osoba] a žalobcem č.[hodnota]. Slovní obrat „ručí za něj ministerstvo“ je vysvětlen přímo v textu článku. V článku je uvedeno, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí za grant zaručilo, tj. doporučilo ho svým dopisem (dopisem podepsaným náměstkem [jméno FO]). Ad 5) Shodně jako u bodů 2) a 4). Žalobce č.[hodnota] působil v rozhodné době jako předseda komise [právnická osoba] pro obranu, jeho označení jako „poradce [právnická osoba]“ lze hodnotit jako přípustnou novinářskou zkratku (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 156/99). Ad 6) Uvedená dílčí informace ohledně toho, zda a jakým způsobem jsou hrazeny kancelářské prostory žalobce č.[hodnota] není sama o sobě způsobilá do osobnostních práv žalobce zasáhnout. K prokázání pravdivosti tvrzení „přispějí mu i na kancelář“ žalovaný odkázal na dokument s názvem: Obraty na účtech dle zakázek spolku [právnická osoba] pro období 1.1.2021 - 31.12.2021, kde jsou uvedeny náklady vynaložené na nájemné. [právnická osoba]) Zde si sám žalobce č.[hodnota] protiřečí, když na jednu stranu popírá informaci o vyšetřování ze strany Policie ČR, na stranu druhou ale výslovně připouští, že zde prověřovací úkony probíhají. Navíc tato okolnost je potvrzena i v dokumentech týkajících se minulé činnosti žalobců. Nelze trvat na naprosté formální přesnosti v článku užitých termínů, zejména pokud se jedná o obsah určený pro laickou veřejnost (viz nález Ústavního soudu týkající se novinářských zkratek a přípustného zjednodušování). Případná formální nepřesnost v označení prověřovací/vyšetřovací fáze trestního procesu zde nemůže založit protiprávní zásah do osobnostních práv žalobců. Opět se jedná o pravdivé tvrzení, když v rozhodné době probíhaly prověřovací úkony Policie ČR pro podezření ze spáchání trestného činu žalobcem č.[hodnota], a tudíž bylo zahájeno trestní řízení. Tvrzení, že byl žalobce č.[hodnota] Policií ČR prověřován ze spáchání trestného činu zpronevěry nebo podvodu není způsobilé k zásahu do osobnostních práv žalobce. Nelze trvat na naprosté formální přesnosti v článku užitých termínů. Trestné činy podvod a zpronevěra jsou si svou skutkovou podstatou velmi podobné, nelze tudíž klást na autora článku, který nemá právní vzdělání, nesplnitelné nároky (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 156/99). Ad 8) Zde se opět jedná o ze strany žalobců formalisticky excesivně hodnocené tvrzení. Shodně jako u bodu 2) výše. Žalobce č.[hodnota] působil v rozhodné době jako předseda komise [právnická osoba] pro obranu, jeho označení jako „poradce [právnická osoba]“ lze hodnotit jako přípustnou novinářskou zkratku. Ad 9) Zde žalovaný důrazně odmítl, že by „bezostyšně užíval slabší, handicapovanou skupinu občanů“ pro svá údajně „nepravdivá a difamační“ tvrzení. Žalovaný v článku pouze objektivně informuje o využívání veřejných prostředků, tedy o otázce veřejného zájmu. Nikterak nedává do souvislosti tuto otázku ve vztahu k žalobcům s jakoukoliv handicapovanou skupinu občanů. Skutečnost, že žalobci jsou příjemci prostředků od spolku [právnická osoba] vyplývá mimo jiné i přímo z důkazů, které předložili sami žalobci. Dále ji prokazují obraty na účtech dle zakázek spolku [právnická osoba] pro období 1.1.2021 - 31.12.2021 (náklady na smluvní hodinovou mzdu na základě dohod o provedení práce) a dokumentace k projektu „Zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb“ na straně 32 – průměrné osobní náklady na úvazek členů řešitelského týmu, jehož součásti byli i žalobci). Ad 10) Žalovaný podotkl, že pan [jméno FO] není účastníkem předmětného řízení. Z textu samotné žaloby i důkazů předložených žalobci přímo vyplývá spojení žalobce č.[hodnota] se spolkem [právnická osoba], tedy i pokud by se nejednalo o zcela přesné označení pozice žalobce č.[hodnota], nejedná se o tvrzení, které by bylo způsobilé jakkoliv negativně (protiprávně) zasáhnout do osobnostních práv žalobce č.[hodnota]. Ad 11) Toto tvrzení se netýká žádného z žalobců, ale obecně formálního postupu udílení grantů. Pro účely podané žaloby se tedy jedná o irelevantní tvrzení bez jakéhokoliv (byť teoretického) dopadu do právní sféry žalobců. Ad 12) Obsahem tohoto tvrzení není žádná faktická informace, ale naopak poukázání na nedostatek informací. Skutečnost, že v budoucnu bude (je plánován) audit využití předmětných prostředků nemá (nemůže mít) vliv na to, zda jsou (byly) relevantní informace v rozhodné době k dispozici. Z tvrzení pouze vyplývá, že v době psaní článku nebylo zřejmé, jakým způsobem jsou peníze využívány. Ad 13) Zde se opět jedná o informace, které dokládají již i dokumenty předložené žalobci, resp. k nimž se žalovaný již vyjadřoval u předchozích bodů. Žalobce č.[hodnota] působil v rozhodné době jako předseda komise [právnická osoba] pro obranu, jeho označení jako „poradce [právnická osoba]“ lze hodnotit jako přípustnou novinářskou zkratku.

8. Žalobci k tomu v podání z 2.11.2022 a z 26.1.2024 (č.l. 324) uvedli, že žalobci nejsou ve veřejně exponovaných funkcích. Osobou veřejně činnou je ve světle konstantní judikatury osoba veřejně známá anebo veřejně činná, která na sebe poutá veřejnou pozornost. Žalobkyně [Jméno žalobce A] není ani veřejně známou, ani veřejně činnou osobou, zastává pouze pozici předsedkyně spolku ([právnická osoba]), což ovšem není funkce veřejná. Ani žalobce [Jméno žalobce B] není veřejně známou ani veřejně činnou osobou, zastával a zastává pouze funkci předsedy komise [právnická osoba] pro obranu, což je ovšem funkce ryze vnitrostranická, nikoliv veřejná. I tak však kritika veřejně činných osob musí být podmíněna existencí skutkového základu kritiky, tedy musí být kritikou věcnou a oprávněnou, ani Ústavní soud, ani zákon nelegalizují ve vztahu k osobám veřejně činným právo šířit nepravdivé a zkonstruované informace bez pravdivého a věcného základu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2573/2004 z 15.7.2005, podle kterého ,,třebaže osoby veřejně činné, zejména pak politici, musí snášet zásahy do soukromí i kritiku v širší míře než jiní občané, mají být informace o nich publikované pravdivé a případná kritika věcná, konkrétní a přiměřená co do obsahu a formy. Jsou-li tyto meze překročeny, bude třeba v daném případě dát přednost ochraně soukromí před právem na informace." Žalovaný je v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, a též Evropského soudu pro lidská práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17.7.2007 sp.zn. IV. ÚS 23/05; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2007, sp.zn. 30 Cdo 332/2007, rozhodnutí velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 17.12.2004, ve věci Pedersen a Baadsgaard v. Dánsko) povinen prokázat pravdivost žalobou napadených tvrzení článku. Z tzv. doporučujícího dopisu tehdejšího náměstka ministryně práce a sociálních věcí, [tituly před jménem][jméno FO], ze dne 4.6.2020 nijak nevyplývá skutkový základ pro tvrzení žalovaného, že „Za grant se zaručilo ministerstvo práce“. V uvedeném dopisu náměstek ministryně práce a sociálních věcí pouze kladně hodnotí potenciální přínos projektu a sděluje, že v případě získání veřejné finanční podpory na tento projekt je připraven vést debatu o případné bližší spolupráci na projektu. Jakékoli doporučení, aby Technologická agentura ČR grant spolku [právnická osoba] udělila, natož záruku [Anonymizováno] za projekt však ani náznakem neobsahuje. Tzv. doporučující dopis je naprosto standardní součástí podávání návrhů projektů do veřejných soutěží na podporu výzkumu. Mají pouze podpůrnou roli a vyjadřují zájem o využití výsledků projektu. Žalovaná neuvedla, že obdobné tzv. doporučující dopisy poskytli představitelé [adresa] [adresa] ([Anonymizováno]).

9. Podáním ze dne 17.3.2022 (č.l. 196) žalobci rozšířili žalobu tak, že vedle odstranění článku, omluvy a zdržení se šíření nepravdivých informací požadují také každý přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 50.000,- Kč. Změna žaloby byla připuštěna při jednání dne 21.3.2023. 10. [Jméno žalobce A].

11. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky není sporu, že žalobci napadený článek „[právnická osoba] [jméno FO]“ autora [jméno FO] vyšel v on-line zpravodajském deníku [právnická osoba].cz vydávaného žalovaným dne 1.10.2021. Rovněž je mezi účastníky nesporné, že obsahuje žalobci napadané výroky. V článku se mimo jiné uvádí, že [jméno FO] a [jméno FO] na opakované telefonáty a SMS zprávy s dotazy od minulého čtvrtka nereagovali. [jméno FO] nakonec ve středu poslala emailové vyjádření, ani v něm ale na dotazy neodpověděla.

12. Z výpisu ze spolkového rejstříku soud zjistil, že dne 1. ledna 2014 s datem vzniku 31.července 2007 byl zapsán spolek [právnická osoba] - asociace osob po získaném poškození mozku, z.s. K 25.červenci 2022 byla zapsaným předsedou [Jméno žalobce A], místopředsedou [tituly před jménem][jméno FO] a členem správní rady [tituly před jménem][jméno FO], členem kontrolní komise byl mimo jiné [jméno FO]. [adresa] členům správní rady vzniklo členství 12.května 2017.

13. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že 21.10.2020 uzavřel spolek [Anonymizováno] - sdružení osob se získaným poškozením mozku a jejich rodin jako zaměstnavatel se žalobcem č.[hodnota] jako zaměstnancem [Jméno žalobce B] dohodu o provedení práce podle § 75 zákoníku práce, podle níž žalobce č.[hodnota] bude vykonávat práci spoluřešitele projektu [Anonymizováno] Program [jméno FO] Zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb. Pracovní úkol bude vykonán od 1.10.2020 do 31.12.2020 za odměnu 400,- Kč na hodinu, maximálně do výše 10.000,- Kč za měsíc. Obdobná dohoda byla uzavřena dne 4.1.2021 pro období od 1.1.2021 do 31.12.2021 s předpokládaným rozsahem prací do 300 hodin za rok, odměny 400,- Kč na hodinu, maximálně 120.000,- Kč na rok a maximálně 10.000,- Kč na měsíc.

14. Z usnesení Městského soudu v Praze ze 4.července 2022 sp. zn. L [Anonymizováno] zjistil, že se vymazává [Anonymizováno] ve složení [Jméno žalobce A], [tituly před jménem][jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO] a zapisuje se statutární orgán - správní rada ve složení předsedkyně správní rady [Jméno žalobce A], místopředsedkyně správní rady [tituly před jménem][jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO] a členů správní rady [tituly před jménem][jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO].

15. Z článků „Přepis: Jak to vidí [jméno FO]“ z [datum] na stránkách www.[Anonymizováno].cz, a „Sporné financování donutilo skončit ve funkci. Bývalý tajemník [jméno FO] odchází z [Anonymizováno] [jméno FO]“ ze stránek www.[Anonymizováno].cz soud zjistil, že o odchodu žalobce č.[hodnota], žalobkyně č.[hodnota] a [jméno FO] ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií z Fakulty sociálních věd [jméno FO] kvůli spornému financování [Anonymizováno] konferencí informovala i další média. Z druhého článku vyplývá, že se [Anonymizováno] po domluvě s vedením fakulty přejmenovalo na [právnická osoba].

16. Z článku „[právnická osoba]“ z [datum], „[jméno FO] univerzita propustila akademiky, které platila za konference čínská ambasáda“ ze dne [datum], „[jméno FO] univerzita vyčíslila škodu způsobenou akademiky placenými [Anonymizováno] na 5 milionů“ ze dne 17.2.2020, „Konference, které pořádá rektor [jméno FO], platila skrytě statisíci čínská ambasáda“ ze dne 25.10.2019, „Muž, kterého tajně platila [Anonymizováno], dělá další konferenci.“ zaštítili [jméno FO] ze dne 6.8.2020, „Peníze od čínské ambasády jsme si vypláceli, přiznali akademici [jméno FO] univerzity“ ze dne 6.1.2020 a „Výzkumníci, kterým platila čínská ambasáda, brali miliony od státu za obranu Česka“ ze dne 30.10.2019. Soud zjistil, že na stránkách žalovaného www.zpravy.aktualne.cz žalovaný zveřejňoval informace o případu, kdy čínská ambasáda přispívala na konference pořádané univerzitou [jméno FO].

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [Anonymizováno]. se 31.října 2019 přejmenovala na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., přičemž jeho jednateli jsou [Jméno žalobce A], [tituly před jménem][jméno FO], [tituly za jménem] a [Jméno žalobce B] Za společnost jedná každý samostatně. Uvedené osoby jsou i společníky společnosti, základní kapitál společnosti, která vznikla 26.srpna 2015, činí 20.000,- Kč.

18. Z usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze z 27.ledna 2023 č.j. 1 [Anonymizováno] zjistil, že v trestní věci podezření z trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr.zákoníku a dalších se podle § 148 odst.1 písm. c) tr. řádu stížnost poškozené [právnická osoba] proti usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy SKPV č. [Anonymizováno] ze dne 23.6.2022, jímž byla dle § 159a odst. 1 tr. řádu odložena věc podezření z trestného činu podvodu dle § 209 odst.1, 4 písm. d) tr. zákoníku či trestných činů dalších zamítá, neboť není důvodná. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že policejním orgánem byla odložena věc podezření z trestného činu podvodu spočívající v tom, že v roce 2015, 2019 byla pořádána konference na bezpečnostní témata v Praze ze strany vědeckého pracoviště [Anonymizováno] [právnická osoba], [Anonymizováno], respektive smluvního angažmá společnosti [Anonymizováno] o., IČO [IČO], hlavních působících podezřelých osob, [Jméno žalobce B], [Jméno žalobce A], [tituly před jménem][jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO], potažmo angažmá podnikající fyzické osoby [Jméno žalobce A]. Státní zástupce v usnesení podrobně rozebírá, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty žádného trestného činu, který by připadal v úvahu. Z tohoto důvodu byla věc policejním orgánem správně odložena a státní zástupce stížnost proti odložení věci zamítl jako nedůvodnou.

19. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že dne 1.10.2020 uzavřela žalobkyně č. [hodnota] [Jméno žalobce A] se spolkem [právnická osoba] – sdružením osob se získaným poškozením mozku a jejich rodin zastoupeným [jméno FO]. Dohodu o provedení práce na výkon práce jako spoluřešitele projektu [Anonymizováno] program [jméno FO] zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb v období od 1.10.2020 do 30.12.2020 s předpokladem rozsahem prací do 300 hodin za rok při odměně ve výši 400,- Kč za hodinu maximálně ve výši 10.000,- Kč za měsíc.

20. Z prohlášení rektora [právnická osoba] [tituly před jménem][jméno FO] z 25.10.2019 soud zjistil, že považuje za skandální a nepřijatelné jednání společnosti [právnická osoba]., která měla získávat peníze od soukromých partnerů na svůj účet v souvislosti s pořádáním odborných konferencí [právnická osoba]. O aktivitách [právnická osoba]. vedení [právnická osoba] nevědělo. První informace získali až z veřejných sdělovacích prostředků. Ve čtvrtek 24.10.2019 rektor přijal rezignaci [Jméno žalobce B] na funkci tajemníka Česko-čínského centra [jméno FO] a současně požádal své spolupracovníky o přerušení jakékoliv spolupráce [právnická osoba] s [tituly před jménem] M [jméno FO] a dalšími pracovníky, kteří působili ve společnosti [právnická osoba].

21. Z listiny nazvané obraty na účtech dle zakázek spolku [právnická osoba] za období od 1.1.2021 do 31.12.2021 soud zjistil, že v účetnictví spolku je zanesen výdaj společnosti [právnická osoba] za pronájem zasedací místnosti ve výši 43.560,- Kč a příjem od Technologické agentury ČR dotace ve výši 1.467.494,- Kč.

22. Z programu [jméno FO] zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb soud zjistil, že se jednalo o čtvrtou veřejnou soutěž programu [jméno FO] s dobou řešení říjen 2020 až září 2022. Hlavním příjemcem byl spolek [právnická osoba] – sdružení osob se získaným poškozením mozku a jejich rodin, řešitelského týmu jsou [tituly před jménem][jméno FO] s úvazkem 0,15 pro roky 2020, 2021 i 2022, [Jméno žalobce A] se stejným úvazkem ve stejných letech, [Jméno žalobce B] se stejným úvazkem ve stejných letech. Dále byl členem ředitelského týmu [tituly před jménem][jméno FO], opět se stejným úvazkem, [jméno FO] Dobrokovská s úvazkem 0,2 pro roky 2020, 2021 a 2022, a další osoby, mezi nimi [tituly před jménem][jméno FO] s úvazkem 0,05, [tituly před jménem][jméno FO] s úvazkem 0,2. Osobní náklady v projektu jsou vyčísleny za všechny tři roky v celkové výši 1.572.576,- Kč, náklady projektu celkem jsou pak vyčísleny na 2.174.576,- Kč.

23. Z dopisu náměstka [Anonymizováno] [jméno FO] ze 4.června. 2020 soud zjistil, že se seznámil s obsahem projektu „Zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb“ předkládaného sdružením ve čtvrté veřejné soutěži v programu na podporu aplikovaného [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. Předpokládaný předkládaný projekt považuje za velmi přínosný, předpokládá, že poznatky získané v průběhu řešení projektu může být [Anonymizováno] věcí využito ve své činnosti, mj. jiné i ve formě podkladů pro přípravu a zpracování koncepčních dokumentů v oblasti sociální politiky. V případě získání veřejné finanční podpory na tento projekt v rámci veřejné soutěže je připraven vést debatu o případné bližší spolupráci mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a sdružením.

24. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] z 24.dubna 2023 č. J. 65 C 155/2022–60 soud zjistil, že ve věci žaloby [právnická osoba] proti žalované společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. o zaplacení 1.090.495,- Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno v celém rozsahu z důvodu zpětvzetí žaloby pro mimosoudní dohodu se žalovaným, který se zpětvzetím vyslovil souhlas. Bylo rozhodnuto, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladu řízení a žalobci byl vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 43.620,- Kč.

25. Z faktury společnosti [právnická osoba] spolku [právnická osoba] číslo [Anonymizováno] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] fakturuje fakturou ze dne 8.7.2021 splatnou 15.7.2021 za pronájem zasedací místnosti v období červen 2021 až prosinec 2021 částku 52.635,- Kč včetně DPH (43.500,- Kč bez DPH).

26. Z výpisu soudní rejstříku společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že společníkem a jednatelem společnosti je pan [jméno FO] Blucký, základní kapitál společnosti vzniklé 15.října 2015 činí 30.000,- Kč.

27. Z emailu a SMS zpráv na č.l. 354 a násl. soud zjistil, že se redaktor žalovaného [jméno FO] obracel opakovaně na spolek [právnická osoba] i přímo na [Jméno žalobce B] a [Jméno žalobce A] s konkrétními dotazy ohledně připravovaného článku. Ze zpráv vyplývá, že se obracel s dotazem 23.9.2021, dne 24.9.2021 urgoval odpověď, dne 27.9.2021 pak požádal o odpovědi do 16 hodin toho dne. Žalobkyně č.[hodnota] odpověděla až emailem z 29.září 2021, a v odpovědi se vyhnula na dotazy položené redaktorem.

28. Z faktur společnosti [právnická osoba] jako dodavatele společnosti [Anonymizováno] & [právnická osoba]. jako odběrateli soud zjistil, že měsíčně v roce 2021 byla účtována částka 30.777,44 Kč skládající se z podnájemného ve výši 2.574,86 Kč, doplňkových služeb ve výši 25.298,58 Kč a paušálních služeb ve výši 2.904,- Kč, vše včetně 21 % DPH. Od 1.8.2021 pak bylo nájemné sníženo na částku 20.250,55 Kč měsíčně tak, že byla poskytována sleva ve výši 10.527,- Kč včetně DPH za doplňkové služby. Z prohlášení společnost [právnická osoba] soud zjistil, že je nájemcem nebytových prostor centra Bredovský dvůr, v.o.s. Ze smlouvy o podnájmu prostor určených k podnikání a o poskytnutí služeb číslo [hodnota] pak soud zjistil, že poskytovatel [právnická osoba] objednateli společnosti [Anonymizováno] & [právnická osoba]. pronajímá kancelář č. [hodnota] na adrese [adresa], a to od 1.6.2020 do 31.5.2021. Součástí smlouvy je příloha číslo jedna, kde jsou konkrétně vyčísleny jednotlivé poskytované služby, mezi nimi jsou paušální služby internetového připojení a občerstvení ve výši 2.400,- Kč měsíčně bez DPH a doprovodné služby, servisované kanceláře zahrnující vybavení kanceláře, spotřebu energií, úklidové služby, osvětlení, vytápění, správu, budovu a zajištění provozu recepce ve výši 18.540,- Kč bez DPH.

29. Z nedatovaného dopisu ředitelky spolku [právnická osoba] [jméno FO] soud zjistil, že požádala společnost [právnická osoba] o pronájem zasedacích místností včetně technického vybavení v prostorách [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] pro potřeby realizace projektu podpůrná síť pro neformální pečující o osoby se získaným poškozením mozku za období od prvního do šestého měsíce roku 2021. Předpokládané náklady 7.500,- Kč plus DPH. Z potvrzení společnosti [právnická osoba] z 9.4.2024 soud zjistil, že faktura číslo [hodnota] vystavená dne 8.7.2021, byla vystavena na základě objednávky ze dne 1.7.2021. Předmětem plnění bylo poskytnutí pronájmu zasedacích místností v centru Bredovský dvůr [adresa] v maximálním rozsahu 82 hodin. Zasedací místnosti byly objednány spolkem [právnická osoba] a nachází se na adrese Bredovský dvůr, [adresa] ve třetím patře.

30. Z emailové komunikace (č.l. 414) soud zjistil, že [jméno FO] jako ředitelka spolku [právnická osoba] konzultovala s [Jméno žalobce A] pronajímání zasedací místnosti od [právnická osoba] za 6.000,- Kč měsíčně, když [právnická osoba] zasedačky má a měsíční nájem činí 8.000,- Kč za všechny prostory.

31. Z čestného prohlášení [jméno FO] z 22.4.2024 soud zjistil, že žalobce č.[hodnota] nikdy nebyl v době členství [jméno FO] ve vedení [právnická osoba], ani v době, kdy vykonával funkci předsedy [právnická osoba], v pozici jeho poradce.

32. Z protokolu z jednání komise k závěrečnému oponentnímu řízení soud zjistil, že projekt zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb hlavního příjemce [právnická osoba] - asociace osob po získaném poškození mozku za účasti [právnická osoba]. splnil stanovený cíl, prostředky byly vynaloženy efektivně a výsledku bylo dosaženo za náklady odpovídající danému typu výsledku či výsledků, výstupy a výsledky byly dosaženy v souladu se smlouvou, projekt uspěl podle zadání.

33. Z výslechu žalobkyně č.[hodnota] soud zjistil, že pracuje jako podnikatelka, OSVČ, vedle toho je také místopředsedkyní zapsaného spolku a jednatelka společnosti s.r.o. [jméno FO] rozdíl od žalobce číslo [hodnota] je stydlivá, takže nikdy veřejně nepůsobila, jednou možná dala nějaký rozhovor, jinak se ale veřejnému vystupování vyhýbá a ani nezveřejňovala nějaké články. V tisku nebo na internetu se její jméno mohlo objevit akorát v souvislosti s tím, že je či byla předsedkyní správní rady, jinak až v souvislosti s inkriminovaným článkem. O předmětném článku se dozvěděla prakticky okamžitě co vyšel, protože jí volal [Jméno žalobce B], o němž je známo, že každé ráno stráví dvě hodiny čtením tisku, a to jak papírového, tak elektronického. To, že předmětný článek vyšel, zaznamenal prakticky okamžitě a velice rychle jí volal. Vnímala dopad tohoto článku do svých vztahů, proto se také nakonec rozhodli pro podání této žaloby. Byla u toho, když její kamarádka [jméno FO] v roce 2007 [právnická osoba] zakládala, v roce 2009 vstoupila do správní rady a mnoho dalších let byla členkou správní rady a dokonce její předsedkyní. [právnická osoba] dlouhé roky dělali na dobrovolnické bázi, neměli ani pronajaté prostory, dělali všechno ve volném čase a bez odměny. [právnická osoba] vzniklo proto, aby pomáhalo lidem, kteří utrpí postižení mozku a pomáhá jejich rodinným příslušníkům, které to také vždycky zasáhne. Žalobkyně č.[hodnota] se sama s problémy tohoto druhu potýkala, když její otec ke konci života byl na vozíčku. Věnovali tomu spoustu času a energie, proto se jí dotklo, když vyšel tento článek, který z ní udělal pomalu mafiánku, hanil jejich práci i opakovaně tam uváděl její jméno v negativních souvislostech. Je pravdou, že více se to dotklo [Jméno žalobce B], který byl v tom článku zmiňován opakovaně a častěji. Tušili, že se něco chystá, neboť byli kontaktováni autorem článku [jméno FO], který po nich požadoval nějaké informace, nicméně samotný text je překvapil. Text ji v první řadě připravil o energii, neměla sílu a chuť řešit jiné problémy, například v té době se rozpadající dlouhodobý vztah. Do toho musela řešit samotné [právnická osoba], neboť měli v pracovní neschopnosti tehdejší ředitelku paní [jméno FO], přičemž podle stanov spolku v takovém případě přebírá pravomoci ředitele předseda správní rady. [jméno FO] žalobkyni proto k běžné práci přibyla ještě veškerá agenda [právnická osoba], přičemž musela řešit všechny problémy a kostlivce, kteří se tam nahromadili po dobu, kdy svou funkci špatně vykonávala paní [jméno FO], díky čemuž jí nakonec dali i výpověď. Zaznamenali spoustu reakcí, spousta lidí se jí na ten článek ptala, musela to vysvětlovat rodinným příslušníkům, neteřím a podobně. Dále jako předsedkyně správní rady musela odpovídat na dopisy organizací, ve kterých je [právnická osoba] členem, kde se musela vyjadřovat ke tvrzením uvedeným v tom článku, aby je nevyloučili. V podstatě ale asi nejhorší bylo to, že se je bývalá ředitelka paní [jméno FO] se svými spojenci pokoušeli odvolat ze správní rady. Psali kvůli tomu emaily všem členům [právnická osoba], kde s odkazem na článek psali, že je musí členové odvolat. Členy [právnická osoba] jsou i lidé, kteří mají postižení mozku, ne všichni jsou úplně v obraze, řada z nich byla [právnická osoba] vděčná, že jim pomohlo, ale i tak je to rozhodilo. Cítila jako nespravedlnost, že se [právnická osoba] věnovala na úkor svých vlastních aktivit a osobního času, investovala do něj spoustu energie, úsilí a v okamžiku, kdy měla nárok na to, aby jí lidé děkovali a byli vděční, tak namísto toho musela své působení obhajovat, vysvětlovat a věnovat energii na nějaký boj v rámci spolku. Ve svém blízkém okolí nezaznamenala reakci, kdy by někdo na základě toho článku ji považoval za špatného člověka, protože to byli vesměs lidé, kteří ji znali. Spíše to vnímala tak, že lidé, kteří ji ne tak dobře znají, tak by mohli na základě toho textu jí nedůvěřovat. Skutečný problém vnímala pouze u lidí spojených s paní [jméno FO], kteří ji v emailech očerňovali ještě více a kteří se tedy snažili ji odvolat z funkce předsedkyně správní rady spolku. Vedlo to k tomu, že byla o to více vyčerpanější a unavenější, až v květnu roku 2023 odstoupila ze správní rady a zvažuje, že ze spolku úplně odejde. Vedlo to ještě k tomu, že má [právnická osoba] spojené s tímto nepříjemným pocitem a s touto nepříjemnou událostí, neboť jakmile to slovo slyší, tak se jí vybaví všechny ty problémy spojené s textem pana [jméno FO] a třeba [Jméno žalobce B] má zakázáno před ní o [právnická osoba] mluvit. O panu [jméno FO] se jí i zdá. Chápe to tak, že je to prostě věc, která ještě stále není uzavřená, stále ji vnímám a přemýšlí nad ní možná i z toho důvodu, že probíhá ještě o ní soudní řízení, ale i proto, že cokoliv se jednou objeví někde na internetu, tak to lze kdykoliv dohledat a kdykoliv se to objeví při zadání třeba jména žalobkyně do vyhledávače. Pokud jde o komunikaci s panem [jméno FO] před vyjitím článku, je možné, že jí volal, protože ho měla zablokovaného v telefonu, a to už z dřívější doby. Přišla s ním do kontaktu už dříve a on je jediný člověk, kterého si v telefonu zablokovala. Poslal email paní [jméno FO], který ona přeposlala a na tento email žalobkyně č.[hodnota] reagovala, snažila se v něm odpovědět na dotazy a poskytnout konkrétní doložené údaje. Pokud dával lhůty, které nedodržela, vnímala to tak, že jí nebude přikazovat, do kdy mu má odpovědět. Úplně detailní informace o příjmech jednotlivých osob mu nepsala, protože měl k dispozici celý projekt, takže pokud tam byla částka 100.000,- Kč na odměny a věděl, že na tom pracuje pět lidí, tak si mohl spočítat kolik vychází na jednoho člověka. Mohl dělat dotazy i na [Anonymizováno], ten se k tomu ale nechce moc vyjadřovat, nechce se účastnit žádných soudních řízení. Oni všechny projekty kontrolují, kontrolují vynakládání každé jednotlivé koruny, pokud by někde měli nějaké pochybnosti, mohou si vyžádat další podklady, mají možnost všechno kontrolovat. Zde u tohoto projektu žádné nesrovnalosti nezjistili, nic nevytkli, všechno proběhlo zcela bez problémů. Domnívala se, že vztah s paní [jméno FO] má dobrý. Zastávala se jí, snažila se jí pomoci, chodily spolu i na kafe. Proto také její chování považuje za obrovské zklamání, za bodnutí do zad. Hájila ji před ostatními členkami správní rady, poukazovala na to, že je zapálená pro věc. Byli si vědomi toho, že má určité nedostatky, že v oblasti administrativní jí to úplně nešlo, manažersky nebyla úplně na úrovni, ale vážili si jejího nadšení, hovořila o tom, že se jedná o práci jejích snů. V [právnická osoba] mají limitované finanční prostředky, není tedy reálné tam zaměstnat manažera, kterému dají 60.000,- Kč měsíčně. Poměrně těžko proto shání šikovného ředitele, který je ochotný tu práci dělat za peníze, které mohou nabídnout. I z tohoto důvodu se snažili hledat jiné řešení než výpověď. Dovolili jí, aby si na administrativní činnost vzala asistentku, která ale po půl roce utekla, protože jí [jméno FO] zavalila chaosem. Ještě v době, kdy už viděli, že to takto nejde, tak se žalobkyně č.[hodnota] snažila jí pomoci, poradit jí, probíraly to spolu, nicméně se ve správní radě bavili o tom, že tím možná jenom prodlužují agónii a to, co nevyhnutelně musí přijít. Možná cítila, že přijde o své místo a z tohoto důvodu vypracovala tuto akci, podílela se na článku, který je měl očernit. Asi dva dny po vyjití toho článku přišel email od paní [jméno FO], ve kterém psala členům [právnická osoba], že na základě informací obsažených v tom článku musí být žalobkyně č.[hodnota] a [jméno FO] odvolány. Nebyl to email od paní [jméno FO], ale psal to někdo z jejího okolí, který si myslel, že je členem, ale nebyl členem, protože ho nepřijala správní rada. [jméno FO] v rámci toho svého chaosu ani nebyla schopná si přečíst stanovy spolku, ze kterých vyplývá, že osobu, která nemá postižení mozku, musí schvalovat správní rada. Stalo se totiž, že během měsíce se přihlásilo 10 lidí, kteří zaplatili členský poplatek. Normálně se hlásí tak jeden člověk měsíčně. Teprve potom zjistily, že to jsou všechno kamarádi paní [jméno FO], kteří se domnívali, že jsou členy, ale nepřečetli si, že je musí přijmout za členy správní rada. [adresa] tedy potom odepisovaly, že nejsou členy, protože o nich nerozhodla správní rada. I po výtce, kterou žalobkyně paní [jméno FO] v červnu 2021 dala, byl její vztah k ní dobrý, dokonce i poté, když vyšel ten článek, protože ji z ničeho nepodezírala. Snažily se zjistit, odkud měl pan [jméno FO] informace, kde se dostal k tomu projektu a vůbec je nenapadlo, že ho má od paní [jméno FO]. To žalobkyně zjistila až v rámci tohoto soudního řízení, takže až někdy do listopadu, prosince 2021 jí důvěřovala, neboť teprve po vyjití toho článku začala dělat ty věci, jako že odjela na služební cestu bez povolení, v listopadu 2021 pak vstoupila do pracovní neschopnosti. Podle žalobkyně paní [jméno FO] tak trochu využila pana [jméno FO] ke svým cílům. Přes léto tedy připravovali vydání toho článku, což měla být zároveň záminka pro odvolání [jméno FO] a [jméno FO]. Proto potřebovala paní [jméno FO], aby v tom [právnická osoba] měla svoje lidi, protože nikdo z těch stávajících členů by asi pro mé odvolání nehlasoval. Přitom kdyby přišla s tím, že to chce převzít, tak by jí to dali, protože to je spousta práce, zodpovědnost za málo peněz, respektive za žádné peníze, ona se však pokusila o takové nepřátelské převzetí. Proto také, když se objevila [tituly před jménem][jméno FO], tak jí žalobkyně tu loďku s chutí předala.

34. Z výslechu žalobce č.[hodnota] soud zjistil, že vystudoval [Anonymizováno] [právnická osoba], konkrétně [Anonymizováno]. Dříve přednášel na univerzitě na plný úvazek, nyní je OSVČ, jednatel společnosti, předseda zapsaného spolku. Pokud jde o jeho veřejné působení, osm let byl zastupitelem [adresa] za [právnická osoba], vystupoval v televizích a pravidelně publikuje v tisku, a to převážně v [právnická osoba] [Anonymizováno]. Běžně se tedy setkává s reakcemi na jeho vystoupení a texty. Dostává reakce převážně od lidí, kteří jeho texty pravidelně čtou, takže jsou více či méně známí, občas přes redakci Práva dostává i reakce od neznámých lidí. Dostává často i reakce blízkých a známých, protože ty články jsou veřejně přístupné na internetových stránkách spolku a kromě toho je posílá také emailem svým známým. [jméno FO] předmětný článek zaregistroval okamžitou reakci, když členové [právnická osoba] na Facebooku začali ihned po vyjití článku probírat ty lživé a nepravdivé informace, které se v článku objevily. Řešili zejména přes víkend, protože ten článek vyšel 1.října v pátek, jak je možné, že se tímto způsobem obohacují na projektu, který podpořilo [Anonymizováno]. Situace se trochu uklidnila poté, co se to podařilo částečně vysvětlit. Článek se probíral i na vedení [právnická osoba], kde se poukázalo na to, že je ten text manipulativní, nepravdivý a tím se ta situace uklidnila. Ten článek uváděl lživé údaje, které mohly poškodit [právnická osoba], přičemž vyšel týden před volbami, takže [právnická osoba].cz zasáhl do předvolební kampaně, když ten text byl manipulativní. Diskuze na Facebooku se po víkendu uklidnila, když se povedlo některé věci z toho článku vyvrátit. Bylo to ale pro žalobce č.[hodnota] velice psychicky náročné, protože to byla diskuze, která probíhala bezprostředně po vyjití toho článku a mělo to dopad na jeho zdravotní stav. Cítil silný stres, musel užívat uklidňující prostředky. Považuje článek za lživý, podle jeho názoru pan [jméno FO] překročil všechny meze novinářské etiky. Pokud jde o dlouhodobý dopad článku do jeho vztahů, opakovaně a stále se mu stává, že lidé, se kterými má spolupracovat nebo spolupracuje, poukazují na tento článek s tím, že nejsou důvěryhodní. Musí se tedy k tomu vyjadřovat a vysvětlovat jim skutečnosti v tom článku uváděné. Stává se jim, že když podávají žádosti o přidělení projektů, projektové žádosti za společnost [Anonymizováno]., tak posuzovatelé odkazují na uvedený článek, takže jim to nepřidává body a stalo se jim, že ve dvou případech jim byl projekt odmítnut s odkazem na ten článek s odůvodněním, že jsou nedůvěryhodní. Tuto společnost právě pan [jméno FO] ve svém článku napadl. Dvakrát se na Economii obraceli s žádostí o stažení článku a o omluvu, ale byli pokaždé odmítnuti. Samozřejmě dochází pravidelně k lékaři, léčí se pro hypertenzi, užívá léky každý den.

35. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem][jméno FO] soud zjistil, že žalobci jsou jejími kolegy, spolupracovníky a také přáteli. Všichni byli členy správní rady [Anonymizováno] [právnická osoba]. Svědkyně na funkci členky správní rady rezignovala asi v květnu 2022 po anabázi s podvody paní [jméno FO], paní [jméno FO] tam vydržela o rok déle, poté také na svou funkci ve správní radě rezignovala, stále ale zůstávají členy spolku. Spolek je pacientskou organizací osob po poranění mozku a jejich rodinných příslušníků. Jeho předmětem činnosti je podpora těchto osob v různých programech a lobbování za jejich zájmy při zlepšování organizace zdravotnictví České republiky. Za působení svědkyně ve funkci se příjmy [právnická osoba] skládaly z darů od donátorů, dále z různých dotačních programů, také z Evropských fondů a určitá část pocházela i od plateb klientů. [právnická osoba] zakládala v roce 2007. V roce 2011 odcházela na mateřskou a z důvodu velké vytíženosti rezignovala na funkci předsedkyně správní rady a požádala žalobkyni paní [jméno FO], aby se té funkce ujala místo ní. Opětovně pak zase do správní rady vstoupila v roce 2017. Žalobce pan [jméno FO] byl členem správní rady někdy před rokem 2017. Základ spolku tvořil tým asi osmi lidí, stálých zaměstnanců. K tomu byla řada externistů, které nabírali třeba na konkrétní projekty, protože [právnická osoba] provádělo i výzkumnou činnost. Za dob paní [jméno FO] ale zjistili, že při ročním obratu 2.000.000,- Kč má [právnická osoba] včetně zaměstnanců na dohody asi 35 lidí. Snažili se po paní [jméno FO], aby udělala přehled, ze kterého by bylo jasné, co kdo konkrétně dělá. To se jí ale nedařilo, protože zaměstnávala řadu svých známých a řadu lidí, kteří do práce ani nechodili. Po odchodu paní [jméno FO] najali projektového manažera, který provedl personální a finanční audit a zase se podařilo ten tým zeštíhlet na zhruba nějaké čtyři stálé zaměstnance a další externisty na dohody o provedení práce, většinou na rehabilitační činnost. Používají je také na nějakou odbornou činnost, například na výzkum. Ještě před vydáním předmětného článku chtěli po paní [jméno FO], aby jednak udělala přehled, co kdo dělá ze zaměstnanců, jednak aby sdělila svou představu ohledně dalšího fungování [právnická osoba]. Ani jedno nebyla schopna nebo ochotna udělat. Poté vyšel ten článek a začaly se dít různé věci, například se objevil pan [jméno FO], který se vydával za člena spolku a který se snažil je odvolat z funkce ve správní radě. Snažili se mu vysvětlit, že je sice kamarádem paní [jméno FO], která si ale nepřečetla stanovy, podle kterých členy schvaluje správní rada, přičemž on nebyl nikdy předložen správní radě ke schválení, a tudíž se nikdy nestal členem spolku. Bylo to velice náročné období, opakovaně se domáhal toho, že je členem spolku, nicméně nakonec po nějaké době to utichlo. Hlavní problém byl v tom, že pán měl zjevně od paní [jméno FO] kontakty na ostatní členy spolku, kterým psal e-maily, že špatně hospodaří s penězi a že by měli být odvoláni. Museli tedy ostatním členům vysvětlovat, že pán není členem a že se nic špatného neděje. [jméno FO] právě odkazoval na článek inkriminovaný s tím, že když to píšou na [právnická osoba].cz, tak se to určitě děje. Pokud jde o kontrolu hospodaření, existuje vnitřní kontrola, kterou provádí kontrolní komise, která jednou ročně kontroluje oficiálně hospodaření, nicméně může se scházet i častěji a může tedy provádět kontrolu i na základě podnětů členů spolku. Dále pak existují kontroly vnější, které provádí poskytovatelé jednotlivých dotací, Úřad vlády, Ministerstvo práce a sociálních věcí, když tam byly peníze Evropských fondů, Ministerstvo zdravotnictví a Magistrát hlavního města Prahy. Tyto subjekty většinou kontrolují nakládání s finančními prostředky v rámci dotace, na co byly využity. Kromě toho pak probíhají kontroly ze strany úřadu práce, inspektorátu práce, případně [právnická osoba]. Při žádné z kontrol nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti. O článku se dozvěděla nejprve tím způsobem, že ji z novin kontaktovali, zda jí mohou položit několik otázek. S autorem článku panem [jméno FO] mluvila po telefonu, kdy jí položil několik otázek, na které mu odpověděla. Ptal se na to, jakým způsobem získali doporučení od někoho, nějaké osoby z ministerstva. Vysvětlovala mu, že to je běžný postup, že při získávání těch dotačních programů se příslušná organizace obrátí na nějakou autoritu, veřejně známou osobu nebo někoho ze státní správy, který projekt doporučí, k čemuž pak ta hodnotící komise přihlíží a může to pomoci získání toho dotačního programu. Pak tedy vyšel ten článek, který svědkyni přišel jako snůška lží. Ještě si vzpomíná, že pana [jméno FO] odkázala na ředitelku paní [jméno FO], pokud pak jde o konkrétní finanční otázky s tím, že správní rada do těchto finančních otázek nemá ani moc možnost zasahovat, že to je v kompetenci ředitelky, která je odpovědná za příslušný projekt, jeho realizaci i jeho financování. Po vyjití toho článku paní [jméno FO] předstírala, že s tím článkem nemá nic společného, nicméně později v jejím kalendáři zjistili tři týdny před vyjitím článku, že měla schůzku s redaktorem panem [jméno FO], takže s tím asi něco společného měla. Říkala jí, že pokud má nějaké otázky či nesrovnalosti, že se měla na správní radu obrátit, pokud měla nějaké pochybnosti, neboť článek naznačoval, že paní [jméno FO] si nechala platit svoji kancelář a předává peníze svým známým. Pokud by tedy měla nějaké takové pochybnosti, měla se obrátit paní [jméno FO] na správní radu a nikoli na tisk. Když článek vyšel, začaly se na svědkyni obracet členové spolku, různí poskytovatelé dotačních programů i spolupracující asociace s žádostmi o vysvětlení, co se děje. V návaznosti na ten článek chtěli vysvětlení s tím, že jinak s nimi ukončí spolupráci. Článek vyšel někdy koncem září nebo začátkem října roku 2021. V té době byla svědkyně členkou správní rady, předsedkyní správní rady byla žalobkyně, paní [jméno FO]. Žalobce č. [hodnota] pan [jméno FO] v té době byl externím spolupracovníkem [právnická osoba], když pracoval na dohodu o provedení práce na projektu ZODOS. Projekt ZODOS měl za úkol zmapovat v České republice, popřípadě i v zahraničí, jakým způsobem města přistupují k potřebám osob s postižením mozku anebo starých osob, zranitelných osob, které mají hodně obtíží, jakým způsobem zjišťují tyto jejich potřeby a jakým způsobem jsou schopni je uspokojit v době výpadku sociálních a zdravotních služeb. Projekt reagoval na situaci, která nastala v důsledku Covidu, jeho součástí bylo mimo jiné zmapování dobrých praxí ve třech městech České republiky, jedním z nich byla i Městská část [adresa]. [jméno FO] projekt poskytovala peníze Technologická agentura kolem [právnická osoba].000,- Kč. Management projektu šel na paní [jméno FO]. V jaké pozici byl pan [jméno FO] v rámci organizace, neví, předpokládá, že pracoval na základě nějaké dohody o provedení práce. Projekt se řádně dokončil. Technologická agentura je veřejnoprávní subjekt a rozdělovala peněžní prostředky z Evropské unie. Provedla kontrolu patrně na základě toho článku, ale žádné nesrovnalosti nezjistila, vyúčtování dotačních prostředků proběhlo standartně a bez problémů. [právnická osoba] si pronajímá prostory od Městské části [adresa]. Většinou se to dělá tak, že se část těchto nákladů na pronájem prostor organizace rozúčtovává do jednotlivých různých projektů, plus jsou v rámci projektů uplatňovány případné náklady na pronájem větších zasedacích místností, neboť samotné prostory [právnická osoba] jsou malé a ten větší řešitelský tým by se do nich nevešel. Pokud jsou tedy pronájmy nějakých dalších jednacích místností, tyto se uplatňují v rámci příslušného projektu. Pokud se v tomto případě scházel širší tým, musely se pronajmout nějaké zasedací místnosti a tyto náklady se v rámci toho projektu uplatnily. [jméno FO] do poslední chvíle z ničeho nepodezírali. Snažili se zjistit, proč vyšly ty informace v tom článku v takové podobě, v jaké vyšly, přičemž stanovisko paní [jméno FO] bylo takové, že ona o ničem neví, médiím žádné informace neposkytovala. Postupně ale začali zjišťovat, že ty osoby, které se vydávají za členy spolku, jsou kamarádi manžela paní [jméno FO], že založili spolek, který se zabývá stejnou činností jako [právnická osoba], že ty osoby jsou i v tomto spolku a že paní [jméno FO] je koordinátorkou tohoto spolku. Celá ta situace byla extrémně psychicky náročná, způsobila jim spoustu bezesných nocí, protože neustále musely svědkyně a paní [jméno FO] někomu něco vysvětlovat a mohlo to i poškodit jejich profesní pověst. Zvláště paní [jméno FO] neustále něco za paní [jméno FO] žehlila, protože je taková pečlivá a systematická. Také tu situaci řešili s právníky, co můžou podniknout, jak můžou na to reagovat. Pokud jde o dopad toho článku do rodinných vztahů žalobkyně paní [jméno FO], první půlrok byl extrémně náročný, protože pořád musely někde něco vysvětlovat. Ona navíc do toho plnila i funkci ředitelky za paní [jméno FO], která po určité době šla do pracovní neschopnosti a přestala s nimi komunikovat. Po půl roce se ta situace zlepšila, protože se jim povedlo vyřešit situaci s těmi členy, kteří nebyli členy, ale vydávali se za ně, paní [jméno FO] dali výpověď, která se pak řešila u soudu a ta situace se postupně uklidnila. Vyvrcholilo to tím, že svědkyně po půl roce rezignovala na funkci ve správní radě. Pokud jde o problém s pronájmy kanceláří, svědkyně se na to dívala po vyjití toho článku a zjistila, že v důsledku pochybení paní [jméno FO] došlo k tomu, že za první půl rok nebyly ty pronájmy uplatněny v rámci toho dotačního programu. Výdaje na pronájmy kanceláří je možné uplatnit v rámci toho programu vždycky s určitým zpožděním, ale průběžně. [jméno FO] zapomněla náklady na pronájmy zařadit do toho prvního vyúčtování, proto ji paní [jméno FO] řekla, ať to zařadí do druhého vyúčtování, i když se jednalo o náklady za první období. Jinak šlo o pronájmy zasedacích místností, tedy normálně uznatelný výdaj, který se běžně v rámci těch programů proplácí a také s tím Technologická agentura neměla žádný problém a normálně to v rámci všech kontrol vyúčtování bez problémů prošlo. Jednalo se čistě o pochybení paní [jméno FO], která to včas nezařadila.

36. Z výslechu svědka [tituly před jménem][jméno FO] soud zjistil, že má pracovní vztah se žalobci panem [jméno FO] a paní [jméno FO], se kterými se zná od doby, kdy nastoupil na [právnická osoba], kde začal pracovat někdy v letech 2003 - 2005, kdy mu postupně narůstal úvazek v rámci fakulty. Vytvořil s nimi společné pracoviště spolu s dalšími kolegy, nejprve v rámci Centra pro sociální a ekonomické strategie. V současné době je členem kontrolní komise spolku [právnická osoba]. Spolupracovat s nimi začal intenzivněji v roce 2020, kdy začali připravovat projekt [Anonymizováno], což byl projekt zaměřený na zhodnocení dopadu výpadku služeb na nejvíc zranitelné skupiny populace - staré a postižené lidi. Hlavním řešitelem projektu byl profesor doktor [jméno FO]. Podílel se na akademickém řízení toho projektu a měl, stejně jako svědek, nějakou pracovněprávní smlouvu. Svědek měl uzavřenou dohodu o provedení práce, odměna činila 10.000,- Kč měsíčně hrubého, přičemž v rámci té dohody byly vymezeny činnosti podle toho projektu tak, jak byl projekt schválený [právnická osoba], přičemž tyto činnosti byly rovnoměrně rozloženy a navrženy tak, aby na sebe plynule navazovaly. Svědek řešil provádění rozhovorů a analytické práce. Finanční věci ohledně projektu neřešil on, ale manažerka projektu, kterou byla [tituly před jménem][jméno FO]. Svědek je členem kontrolní komise [právnická osoba] od roku 2021. Zaznamenal vyjití předmětného článku velmi negativně. Protože měl poměrně dobré informace o tom, jak je ten projekt [Anonymizováno] realizován a řízen, tak byl při čtení toho článku šokován, jakým způsobem, jak nepravdivě a manipulativně se o projektu v článku píše v tak renomovaném médiu, jako je [právnická osoba].cz. Svědka zaujal jednak ten použitý jazyk, který byl jednoznačně zaměřen na dehonestaci, jednak tam pak byly konkrétní informace, které byly nepravdivé, lživé a jejichž použitím autor článku porušil mediální kodex nakladatelství Economia. Konkrétně se jednalo o konstrukci článku, že peníze z grantu Technologické agentury ČR byly určeny na péči o postižené, což není pravdou, protože grant byl poskytnutý na pouze a výlučně na realizaci toho výzkumného projektu a pokud by byť jen jediná koruna byla použita na něco jiného, tedy i na péči o postižené, pak by to bylo v rozporu se zadáním projektu. Další nepravda spočívala v tom, že peníze z projektu měly být použity na pronájem kanceláře pana [jméno FO]. To však není pravda, protože jediné peníze z projektu použité na pronájmy byly na pronájmy zasedacích místností, kde se scházel ten řešitelský tým. Další nepravdivá informace pak byla v tom, že paní [jméno FO] účelově nechala svědka a [Jméno žalobce B] angažovat jako konzultanty. [právnická osoba] totiž je odbornou organizací, přičemž jednou z možností, jak si jako pacientská organizace může zvýšit své renomé, je proniknout do veřejného prostoru, například realizací výzkumu. Není pravdou, že by někdo ten projekt vymyslel a svědek na to potom byl najat, ale podílel se na přípravě toho projektu od samého začátku a byl ve skupině lidí, kteří přemýšleli, jakým způsobem by se ta zkušenost dala zpracovat v rámci výzkumu a využít do budoucnosti. Také v tom článku bylo nepravdivě uvedeno, že pan [jméno FO] byl vyšetřován policií pro podezření ze zpronevěry. Je pravdou, že nějaké prověřování ze strany policie probíhalo, ale nebylo to kvůli zpronevěře. Dopady předmětného článku do svého života nebo do života žalobců pocítil osobně ihned, neboť Akuálně.cz má dobrou čtenost, takže prakticky ihned po vyjití článku ho začali kontaktovat spolupracovníci, kamarádi, bývalí kolegové nebo spolužáci, rodinní příslušníci nebo i sousedé z Hejnic. Vzhledem k tomu, že celkové vyznění článku bylo takové, že vlastně okrádají postižené, tak musel neustále někomu něco vysvětlovat, psát stížnosti, uvádět věci na pravou míru. Bylo to velice nepříjemné a náročné období, které se naštěstí nepromítlo do jeho zdraví, ale ví, že kolega [jméno FO] se potýkal v té době s vysokým krevním tlakem, kolegyně [jméno FO] pak zase s nespavostí. Obrátili se také na Technologickou agenturu ČR s dotazem, jak to, že byla porušena zásada důvěrnosti zakotvená ve smlouvě, respektive smluvní dokumentaci, neboť autor článku měl k dispozici údaje, které nebyly veřejně přístupné. Svědek sám se obával, že bude třeba obviněn z toho, že se nějakým způsobem podílel na porušení zásady důvěrnosti. V článku byl vykreslený pouze jako člen toho spiknutí, nikoli hlavní iniciátor. Mnohem horší to tedy muselo být u žalobců, kteří byli označeni za hlavní aktéry. Článek měl dopad i do vzájemné spolupráce, potýkali se se vzájemnou nedůvěrou i s nedůvěrou ze strany třetích osob vůči nim a vůči spolku. Nedošlo k nějakému dopadu do jeho příjmové situace v důsledku předmětného článku, že by s ním ukončili někde spolupráci nebo rozvázali pracovní poměr, neví ani o žádném podobném dopadu do pozice žalobců, i když je přesvědčený, že ta energie, kterou museli zejména prvního půl roku věnovat na vyrovnávání se s dopady předmětného článku do jejich života, jim chyběla v tom, aby se mohli věnovat něčemu jinému a například využít jiné příležitosti, které se mohly vyskytnout. Situace byla nejhorší zhruba do května 2022, kdy proběhla členská schůze spolku [právnická osoba], poté už byla výrazně lepší. Předmětný článek byl publikován 1.října 2021. Jako člen kontrolní komise členku musí být i členem spolku samotného.

37. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že při pojmu [právnická osoba] se mu vybaví kauza textu, který vyšel na [právnická osoba].cz, který velice tvrdě a podle názoru svědka i nepravdivě napadal [Jméno žalobce B] a jeho spolupracovníky. Probírali to na vedení [právnická osoba], jelikož ten článek vyšel poměrně krátce před volbami, snad dokonce týden nebo tak nějak před volbami. Protože v tom článku byla zmiňována i [právnická osoba], tak se jich to týkalo a probírali to proto na vedení, když řešili, zda a jakým způsobem na ten článek budou reagovat. Svědek se domnívá, že se jednalo o nějakou součást série článků, jevilo se jim, že to byla cílená snaha nějakým způsobem před volbami pošpinit [právnická osoba]. Jinak samotný článek byl skoro až směšný, protože bylo jasné, že se jedná o nepravdivé informace, nebylo nějak těžké zjistit, že se jedná o nepravdy, bylo to docela zřejmé, nicméně v období před volbami se velice obtížně některé věci vysvětlují a dávají do pořádku, protože nemáte k dispozici tisk, ve kterém to můžete zveřejnit. Pokud jde o vztah [Jméno žalobce B] k [právnická osoba], domnívá se, že v těch volbách ani nikde jinde za [právnická osoba] nekandidoval. V textu bylo uvedeno, že je poradcem [právnická osoba] nebo dokonce předsedy [právnická osoba], což ale bylo nepravdivé, protože žádným poradcem [právnická osoba] nebyl a funkce poradce předsedy [právnická osoba] ani neexistovala, takže to muselo být každému jasné, že to je nepravdivé. Ten článek také hrozně překrucoval realitu, což bylo jasné každému, kdo s tou věcí trochu zabýval. Bylo to napsané tak, jako kdyby ten autor nepochopil vůbec podstatu věci, jako by jenom povrchně něco zaznamenal a nepochopil. Šlo o to, že to bylo v období po Covidu, který prošel zemí jako vichřice a bylo potřeba zmapovat škody. Studie se zadávala v době, kdy byla ve společnosti velká potřeba zmapování toho, jakým způsobem Covid se dotkl zranitelných osob ve společnosti, zvlášť zranitelných skupin, bylo potřeba zmapovat dopady a případně vyhodnotit možnosti postupu do budoucnosti. V té době byla zadávána celá řada podobných studií, byla ve společnosti velká potřeba takovýchto studií a svědkovi samotnému se do ruky dostaly studie z jiných oborů, například z Ministerstva školství. Domnívá se, že předmětná studie [právnická osoba] byla úspěšná, že byla pozitivně hodnocena, zatímco článek byl postavený v duchu, že se někdo přiživil na úkor postižených. To však úplně překrucovalo skutečnost. Svědkovi to přišlo hrozně nespravedlivé vůči těm, co se na tom projektu podíleli, proto se snažil to částečně napravit při veřejných vystupováních, a proto to probírali i na tom vedení strany, aby se k tomu vyjadřovali, aby to uváděli na pravou míru a aby tedy sdělovali veřejnosti, že se jedná o projekty, které stát objednal a zadával a hlásily se do nich subjekty, které se pak tím projektem pověřovali a že ty projekty jsou prospěšné a potřebné. Svědkovi to vadilo ještě v tom směru, že to vnímal jako pokračování lživé kampaně, která probíhala už předtím a které se tento článek stal součástí. Žalobce [Jméno žalobce B] zná poměrně dobře z dřívějších akcí, zejména pak z doby, kdy byl docela dlouhou dobu členem odborné komise [právnická osoba] pro obranu a bezpečnost, kdy spolu poměrně hodně spolupracovali, což je řadu let před vydáním tohoto článku. Mnohem více svědka zasáhla ta předchozí kampaň, která se týkala konferencí pořádaných v rámci [právnická osoba]. Předmětnému článku totiž dlouho před tím předcházela žádost ze strany premiéra [Anonymizováno] a svědka jako ministra zahraničních věcí, kdy požádali [právnická osoba], aby na základě dohody s čínskou stranou zahájila určitý dialog s čínskou stranou a posílala lidi do Číny, která bude zase posílat do Čech své význačné profesory tak, aby se tedy tito profesoři mohli účastnit konferencí pořádaných na akademické půdě [právnická osoba] s tím, že by to měli na základě dohody s Čínou být odborníci v oborech, ve kterých je Čína dobrá. [jméno FO] [Jméno žalobce B] se toho za [právnická osoba] ujal, přičemž v rámci určité mediální kampaně pak vlastně za to byl potrestán určitou formou dehonestace, což svědka mrzelo, neboť to vnímal podle hesla „pro dobrotu na žebrotu“. Myslí si, že to muselo mít dopad do života žalobců, protože to bylo [právnická osoba] mediální lynč. Vždyť také museli odejít z fakulty, z Univerzity Kalovy, takže to muselo dopadnout na jejich osobní i profesní život. Každý si dal pozor, aby s ním nebyl spojován, aby se s ním nepotkal. Svědek v té době přišel na nějakou akci na pozvání [Jméno žalobce B] a ten mu říkal, že je rád, že alespoň on přišel. S panem [jméno FO] se nikdy soukromě nesetkávali, vždycky se vídali pracovně při příležitostech, zejména tedy na schůzích odborné komise pro obranu a bezpečnost, kde se poměrně pravidelně potkávali cca jednou za dva měsíce. Pokud žalobce pořádal i nějaké tematické akce, kde byl svědek zvaným hostem, tak se potkávali i na těchto dalších akcích. Žalobkyni paní [jméno FO] znal především z těchto akcí.

38. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že o žalobcích psal několik textů jako zaměstnanec žalované společnosti, skončil asi před rokem a půl, když podal výpověď. Ví, co je předmětem řízení, neboť ho zaměstnavatel informoval o předžalobní výzvě a četl i žalobu, kterou mu rovněž zaměstnavatel dal k přečtení. Při psaní článku svědek spolupracoval s více lidmi. Primárně samozřejmě za článek nese odpovědnost autor, jinak ale se na něm podílí editor, při nějaké kontrolní činnosti i šéfredaktor. Při práci na článku svědek vycházel z více zdrojů, některé jsou veřejné, některé jsou neveřejné. Některé informace získal z obchodního rejstříku, kde jsou uvedeny osoby žalobců, některé informace probíral s dalšími osobami, měl informace i ze spolku, kterého se článek týkal, přičemž konkrétní osoby uvádět nechce, aby chránil své zdroje, jak je jeho povinností. [jméno FO] druhou stranu může už výslovně uvést, že část informací získal od paní [jméno FO], bývalé ředitelky organizace. Celkem těch textů mohlo být asi deset. Původním tématem bylo působení pana [jméno FO] a skupinky kolem něj v rámci [právnická osoba], kde původně působili a kde pod hlavičkou [jméno FO] Univerzity pořádali konference, které se tvářily nezávisle, ačkoliv jejich společnost vystavovala faktury Čínské ambasádě, která je proplácela. [jméno FO] tomto tématu svědek pracoval, kdy z důvodu veřejného zájmu rozkrývali působení čínské ambasády a Číny v České republice, před kterým varovala i BIS. Tomuto tématu se tedy věnovala celá série článků. Logicky pak v návaznosti na úvodní články sledoval působení pana [jméno FO] i nadále a tímto způsobem tedy narazil na tématiku týkající se spolku [právnická osoba], kde se tedy dál věnoval rozkrývání působení žalobců za veřejné peníze. Překvapilo ho, že žalobci žalobu podali až po roce od zveřejnění článku, protože ve své novinářské praxi se setkává spíše s tím, že pokud se někdo cítí dotčen nějakým textem, pak se snaží dosáhnout nápravy ihned a nikoli až s takovým zpožděním. Posledních několik výročních zpráv BIS varuje před čínským vlivem a jeho působením v České republice, který považuje za jednu z největších hrozeb pro bezpečnost České republiky. Z tohoto důvodu se ve veřejném zájmu zabýval rozkrýváním působení žalobců, aby si uvědomili, že jejich působení není v pořádku. Zejména tímto způsobem chtěl informovat veřejnost a upozornit na to. Logicky pak pokračoval dál v rozkrývání jejich modu operandi v rámci působení ve spolku [právnická osoba]. Před zveřejněním článku dali žalobcům možnost v souladu s pravidly, aby se k tématu vyjádřili, když obdrželi konkrétní dotazy, na které ale nereagovali, reagovali pouze nějakým obecným prohlášením, ve kterém se odkazovali na povinnost mlčenlivosti. Když to svědek konzultoval s grantovou agenturou, což byla Technická agentura České republiky ([Anonymizováno]), tak mu bylo sděleno, že ta mlčenlivost má jiný smysl, a to má chránit to dané know-how toho výzkumu, ty výsledky výzkumné činnosti a nikoli bránění zodpovídání novinářských dotazů ve veřejném zájmu. Svědek vnímá podobnou žalobu spíš jako určitý vzkaz členům spolku [právnická osoba], že se tímto způsobem žalobci proti informacím v článku brání. Také to může být i určitá snaha odradit svědka od dalšího sledování působení žalobců, tak jak tyto žaloby často bývají zamýšleny. Pokud jde o konkrétní věty, k větě „většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované, využívá je tým předsedkyně [jméno FO]“, svědek uvedl, že vůbec nechápe, co na tomto spojení žalobci napadají, neboť z projektové žádosti vyplývá, že většina peněz projektu má skutečně jít pracovníkům pracujícím na projektu externě, nikoli zaměstnancům spolku pečujícím, zdravotním pracovníkům pečujícím o postižené. Pokud jde o větu „[jméno FO] nechala angažovat jako konzultanty [jméno FO] a [jméno FO] poté, co spolu s ní museli loni z univerzity odejít“, svědek odkázal na předchozí věty v článku, kdy z kontextu vyplývá, že se tím rozumí to, že nechala [jméno FO] a [jméno FO] angažovat v tomto konkrétním projektu poté, co museli z univerzity odejít. Pokud je tedy namítáno, že pan [jméno FO] pro spolek pracoval již dříve, nijak to nezpochybňuje informaci uvedenou v textu. Pokud jde o větu, „zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal“, poslal jim patrně e-mailem otázky, na které žádal odpověď. Oni na to reagovali odkazem na povinnost mlčenlivosti, takže měli možnost reagovat, kterou nevyužili. Proběhla i nějaká komunikace formou SMS zpráv. [jméno FO] má na svědka telefonní číslo [tel. číslo] z doby, kdy svědek pracoval na těch předchozích textech týkajících se jeho působení na [právnická osoba]. Nevzpomíná si přesně, jaké otázky jim položil, ale může příslušný e-mail dohledat, neboť si e-maily archivuje. Předpokládá, že pokud hlavním tématem článku byly finanční prostředky, tak se jich ptal i na využití peněz. Nelze zjistit z veřejných zdrojů konkrétní využití finančních prostředků v rámci grantu, pouze obecně oblast, na co je grant zaměřen, do jaké oblasti ty finanční prostředky jdou. Jedna věc je deklarované využití těch prostředků, druhá věc je, komu ty peníze nakonec skutečně plynou. Svědek jako novinář se samozřejmě musí ve veřejném zájmu na ty deklarované cíle dívat kriticky. Pokud jde o větu „bere peníze od spolku pro postižené a ručí za ně ministerstvo [jméno FO]“, jednalo se o určitou novinářskou zkratku, shrnutí části textu článku, tak zvaný „perex“, kdy tedy se ve stručnosti člověk snaží vystihnout podstatu tématu. Šlo o to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí řízené v té době ministryní sociální demokracie paní [jméno FO] napsalo doporučující dopis, ve kterém se vyjadřovalo ve prospěch spolku [právnická osoba] tak, že ten projekt je dobrý a že je možné, že jeho závěry prakticky využije. Toto doporučení pak má vliv při rozhodování o tom, jestli ten grant bude udělen. Jinak bych chtěl doplnit, že to je typický příklad, kdy je vytržená jedna věta z článku, přičemž v kontextu celého článku je tohle to souvětí vysvětleno a vyplývá to z něj. Pokud jde o větu „veřejné peníze potečou konzultantovi spolku, poradci [právnická osoba] [Jméno žalobce B] a jeho lidem, přispějí mu i na kancelář“, jedná se o pokračování toho perexu. Perex je poměrně přísně vázaný na určitý počet znaků, které musí člověk dodržet, respektive nesmí je překročit. Pokud je žalobce [Jméno žalobce B] označen za poradce [právnická osoba], je tím vyjádřena jeho úzká vazba na [právnická osoba], k níž tady mohl být vyslechnut bývalý ministr za [právnická osoba] [jméno FO], který je dlouholetým přítelem pana [jméno FO], o němž je známo, že je dlouholetým předsedou komise [právnická osoba] pro obranu, respektive byl jím. V textu se vysvětluje, že to není poprvé, kdy ministerstvo řízené [právnická osoba] nějakým způsobem pomáhá panu [jméno FO] k veřejným finančním prostředkům, když například v dobách, kdy Ministerstvo vnitra bylo řízené ministrem za [právnická osoba], respektive ministry za [právnická osoba], pan [Jméno žalobce B] dostával desítky milionů korun z veřejných prostředků v rámci různých grantů z oblasti bezpečnostního výzkumu. Tyto peníze dostával on a jeho tým ještě v dobách, kdy působil v rámci [právnická osoba]. Také pan [Jméno žalobce B] pořádal konference, přičemž jedna z nich se konala v prostorách poskytnutých Ministerstvem kultury, tehdy řízeným panem [jméno FO], který zaštítil pořádání této konference spolu s ministrem zahraničí [Anonymizováno], který byl rovněž ministrem za [právnická osoba]. [adresa] vazeb mezi panem [jméno FO] a [právnická osoba] nebo panem [jméno FO] by se dalo vyjmenovat celá řada. Zda pan [jméno FO] někdy kandidoval za [právnická osoba], si svědek nevzpomíná, určitě to zjišťoval, ale už si nevzpomíná na výsledek. Pokud se žalobci ohrazují proti větě „[jméno FO] vyšetřuje policie pro podezření ze zpronevěry na [právnická osoba]“, žalobcům vadí slovo „vyšetřuje“, které se však v žurnalistice běžně používá pro jakékoli úkony policie ve smyslu prověřování, kdy se tedy policie o někoho zajímá. V tomto smyslu je tento výraz chápán i širší veřejností. Schválně si svědek pro zajímavost vyjel na internetu texty týkající se pana [jméno FO] a zjistil, že spojení, že „je vyšetřován policií“, používá více médií, nejenom předmětný článek. Pokud pak jde o větu „[jméno FO] dodnes zůstává poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO]“, jedná se o určité novinářské zjednodušení, neboť pan [jméno FO] byl předsedou komise [právnická osoba] pro obranu, přičemž komisi zřizoval předseda [právnická osoba]. Pokud tedy je předsedou [právnická osoba] [jméno FO] a pan [jméno FO] je předsedou komise zřizované předsedou [právnická osoba], pak lze považovat za přípustné zjednodušení, že je označený za poradce předsedy [právnická osoba]. Navíc se dlouhá léta pan [jméno FO] funkcí předsedy komise [právnická osoba] pro obranu pyšnil a hrdě se k ní hlásil. Svědek po tom skandálu na [právnická osoba] s vedením [právnická osoba] probíral, zda nechají pana [jméno FO] ve funkci předsedy komise [právnická osoba] pro obranu, a bylo mu sděleno, že ho v té funkci ponechají i po tom skandálu. [jméno FO] se tehdy velice vehementně zastával pan ministr [jméno FO]. Pokud jde o větu „z grantu stát platí i kanceláře [jméno FO] soukromé firmy“, tak za touto větou si svědek stojí. Měli k dispozici doklad prokazující, že část peněz z grantu byla použita na pronájem kanceláří jinde, než jsou prostory užívané spolkem [právnická osoba], jednalo se o prostory na adrese, kde sídlí firma žalobců, přičemž z rozhovoru s tehdejší ředitelkou paní [jméno FO] bylo svědkovi potvrzeno, že jí bylo sděleno, že má proplatit z peněz spolku náklady na pronájem těchto prostor. To se jí při napjatém rozpočtu spolku nelíbilo. Předmětný článek je vícezdrojovým textem. Nepostupují tak, že napíšou článek na základě vyjádření jednoho člověka, ale informace si ověřují. Byť se jednalo o paní [jméno FO], která byla osobou maximálně kompetentní, neboť měla k dispozici účetní dokumenty spolku a zodpovědnost za jeho chod, tak všechny informace ověřovali, neboť samozřejmě přihlíží i k tomu, že zdroj může mít vlastní důvody, pro které některé informace poskytuje. Je přesvědčený nebo tehdy se mu to tak jevilo, že paní [jméno FO] jim ty informace poskytovala z toho důvodu, že se nechtěla podílet na nějakých špatnostech, přičemž jí poskytnuté informace potvrzovaly svědkovi to, co získával už z jiných zdrojů. Měli k dispozici i písemné podklady, například grantovou žádost spolku [právnická osoba], část účetních podkladů, konkrétně tedy doklad o platbě za pronájem prostor, písemné doporučení náměstka ministryně [jméno FO], pana [jméno FO], kterého se svědek na to doporučení ptal, přičemž mu nebyl schopen sdělit, na základě čeho nebo na žádost koho toto doporučení vyhotovil. [jméno FO] byl jako předseda komise [právnická osoba] pro obranu uveden i na stránkách sociální demokracie. Účetní doklad prokazující uhrazení nájmu dal svědek k dispozici svému bývalému zaměstnavateli [Anonymizováno]. Šlo o sídlo společnosti [Anonymizováno], to byla ta společnost, přes kterou tekly ty peníze na [jméno FO] Univerzitě. Článek vyšel na začátku října 2021 z toho důvodu, že v té době byl svědek schopen informace zkompletovat a byl schopen je vyzdrojovat, tedy dát dohromady všechny potřebné zdroje, aby ten článek mohl vyjít v rámci novinářských pravidel. Nebylo tam žádné cílené načasování. [jméno FO] paní [jméno FO] se obrátil jako na ředitelku spolku, u které předpokládal, že bude mít nejvíc relevantních informací. Kromě toho předpokládal, což se pak následně potvrdilo, že na rozdíl od pana [jméno FO] nebo od paní [jméno FO] bude ochotna příslušné informace poskytnout. Je jako osoba uvedená v obchodním rejstříku a jako ředitelka spolku odpovídala za chod spolku. Z tohoto důvodu pokládal její informace za relevantní a důvěryhodné. Komunikoval i s některými členy správní rady spolku. Ředitelka byla za ten grant odpovědná. Nečiní nikoho ve svém textu odpovědným, pouze popisuje tok veřejných finančních prostředků. Jedním z blízkých spolupracovníků pana [jméno FO] a paní [jméno FO], kteří se na předmětném grantu podíleli a čerpali z něj finanční prostředky, byl i pan [jméno FO], křestním jménem snad [jméno FO], bývalý pracovník civilní rozvědky, který je nyní obžalovaný z vyvádění finančních prostředků z civilní rozvědky v hodnotě asi 3.000.000,- Kč. Tento člověk působil jako výzkumník v rámci předmětného projektu, tedy jako partner žalobců. Obrátil se s žádostí o informace i na Technickou agenturu České republiky, nicméně konkrétní rozdělování finančních prostředků je záležitostí toho, kdo grant obdržel. U Technické agentury ČR byla žádost o grant. V době, kdy článek zpracovával, tak projekt stále běžel. Nevím, zda projekt už skončil, pokud ano, snad budou k dispozici i nějaké úžasné výsledky tohoto projektu. [jméno FO] [Anonymizováno] se obracel, sdělili mu, že věc budou zkoumat.

39. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že byla dříve zaměstnancem organizace [právnická osoba], v níž působila paní [jméno FO] jako předsedkyně správní rady. [jméno FO] pak byl za působení svědkyně ve společnosti zaměstnanec na projektu. Jednalo se o projekt zadávaný Technologickou agenturou ČR, jehož předmětem bylo zkoumání dopadu výpadku sociální péče na zranitelné skupiny obyvatel. V rámci projektu byl žalobce č. [hodnota] zaměstnán na dohodu o provedení práce, v rámci níž měl zkoumat dopady výpadku péče na ty křehké osoby. Měsíčně pak měl sjednánu odměnu 10.000,- Kč. Od podzimu 2022 už svědkyně funkci ředitelky sdružení nevykonávala, obdržela výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, zůstala ale zaměstnankyní, neboť byla asi rok v pracovní neschopnosti. V [právnická osoba] působila od roku 2018, kdy rovnou nastoupila na pozici ředitelky. V době, kdy nastoupila, neměl pan [jméno FO] neměl žádný pracovněprávní vztah k [právnická osoba] a nebyl ani v žádné funkci. Až v rámci tohoto projektu s ním byla uzavřena pracovně právní smlouva – předmětná dohoda. Jako ředitelka byla svědkyně zodpovědná jak za chod všech projektů, tak i za to, co se v rámci jednotlivých projektů bude v daném měsíci dít, a i za rozdělování odměn v rámci každého projektu za daný měsíc. V rámci předmětného projektu bylo zainteresovaných sedm až devět, možná deset osob. Jednalo se o [tituly před jménem][jméno FO], [tituly za jménem][jméno FO], [tituly za jménem][jméno FO], [tituly za jménem][jméno FO], paní [jméno FO], [tituly před jménem] Österreicha a jednu obvodní lékařku na [adresa]. Svědkyně sama se projektu neúčastnila, ani z něho nebyla placena, neboť není výzkumný pracovník. Rozdělování úkolů v rámci projektů měla na starosti [tituly před jménem][jméno FO], svědkyně se pouze účastnila schůzek osob zúčastněných na projektu, kde se referovalo o postupu projektu. Dále ještě zpracovávala mzdové podklady pro měsíční odměnu všech pracovníků zúčastněných na tomto projektu. Pokud šlo o předmět či náplň práce pana [jméno FO], měl za úkol sběr dat, rešerše materiálu a odborných publikací, neboť se jednalo o nové téma, zhodnocení důsledků výpadku sociální péče pro zranitelné v důsledku Covidu. Svědkyně není schopna odhadnout časovou náročnost takové práce, neboť není výzkumník a nemá zkušenost se sběrem materiálu pro takový výzkum. Největší položkou nákladů v rámci projektu v jeho žádosti o grant byly mzdové náklady, které představovaly asi 50 až 60 % celkových prostředků projektu, neboť součástí projektu byly i náklady na technické řešení toho problému, když do projektu byla zapojena spolupracující organizace, která měla za úkol tedy připravit technické řešení, které by sloužilo pro komunikaci mezi tou zranitelnou skupinou a poskytovateli služeb. Svědkyně z organizace odešla po půl roce, kdy projekt běžel, takže už se neúčastnila té další fáze projektu a byla přítomna pouze v době, kdy docházelo ke sběru dat. Projekt byl plánovaný na dva roky. Pro poskytovatele dotace, tu Technickou agenturu ČR se provádělo vyúčtování každého půl roku, jinak se měsíčně prováděly reporty mzdových nákladů. Za vyúčtování byla odpovědná paní [jméno FO]. Úkolem svědkyně bylo jí hlásit – reportovat ty fixní měsíční náklady, které byly stále stejné, neboť se jednalo o mzdové náklady. [jméno FO] nebyl zaměstnancem [právnická osoba], na projektu se podílel za tu partnerkou organizaci, která měla vypracovat technické řešení. Protože [právnická osoba] bylo správcem projektu, nositelem projektu, tak tato partnerská organizace dostávala peníze od [právnická osoba]. Jelikož se nejednalo o mzdové náklady, tak tyto platby nešly přes svědkyni. Svědkyně měla přehled o platbách z účtu, o zůstatcích na účtu, nicméně neměla podpisové právo k platebním příkazům, pouze připravovala podklady, ale platby zadávala [tituly před jménem][jméno FO], respektive svědkyně zadávala příkaz k úhradě, ale platbu podepisovala a verifikovala [tituly před jménem][jméno FO]. Svědkyně byla odpovědná za mzdové náklady všech projektů, tedy včetně tohoto projektu pro Technickou agenturu České republiky, nicméně [právnická osoba] má externí firmu, která zpracovává mzdy, a má svého finančního manažera, který hlídá to, že nedojde k přečerpání nebo nedočerpání peněz z projektu, kterou byla paní [jméno FO] v době, kdy svědkyně tu funkci vykonávala. Mzdy a vedení účetnictví zpracovává pro [právnická osoba] externí firma Prodimo. Platby za vodu, elektřinu a nájem šly přes svědkyni, neboť tyto platby byly součástí těch projektů. Například dotace z Úřadu vlády poskytovala 70 % nákladů na vodu, elektřinu, teplo a nájem za prostory, které užívali. 30 % museli získat z jiných zdrojů. Zde dochází ke křížovému financování, kdy jiné dotace poskytují také část prostředků na financování nákladů na provoz, například dotace z Magistrátu hlavního města Prahy. V rámci předmětného projektu od Technické agentury byly uplatňovány i náklady na pronájem, náklady na cestovné a náklady na kancelářské potřeby. Náklady na pronájem v rámci předmětného projektu se netýkaly prostor [právnická osoba], ale týkaly se prostor v Olivově ulici, na [adresa], kde má pronajatý prostor nebo v té době měla společnost, v níž působí [tituly za jménem][jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO]. Minimálně tedy za dobu působení svědkyně prvního půl roku projektu v rámci nákladů byla uplatňována i jedna faktura za tyto prostory. V rámci projektu pak byly kalkulovány i náklady na semináře nebo workshopy a konference, které byly součástí toho projektu, ale svědkyně se jich už neúčastnila. [tituly před jménem][jméno FO] mohla příkazy k úhradě jak validovat, tak i sama zadávat. S předmětným projektem někdy v květnu, červnu 2020 v období pandemie se přišlo tak, svědkyně seděla s [tituly před jménem][jméno FO] a [tituly za jménem][jméno FO] a řešili, jakým dalším projektům by se mohlo [právnická osoba] věnovat. Oni informovali o výzvě Technické agentury ČR, o níž svědkyně nevěděla, protože to bylo mimo její okruh znalostí. Svědkyně pak navrhla, že by se ten projekt mohl věnovat tématu výpadku péče zranitelným osobám a kolegové to dopracovali do té projektové podoby. [tituly za jménem][jméno FO] byl účasten v době nástupu svědkyně jedině v rámci dobrovolnické bezplatné činnosti. Z peněz [právnická osoba] byl placen až v rámci tohoto projektu, kdy s ním byla uzavřena dohoda o provedení práce na odměnu 10.000,- Kč měsíčně hrubého. Finanční dotace ze strany Technické agentury byly nižší jednotky milionů Kč, dva nebo čtyři. [jméno FO] svědkyni kontaktoval s žádostí, aby mu okomentovala dokumenty, které měl k dispozici a aby se mu vyjádřila k průběhu projektu Technické agentury České republiky. V době, kdy měl být projekt dokončen, už pro [právnická osoba] nepracovala. Nevím tedy, s jakým výsledkem projekt skončil a zda skončil, je ale dohledatelné na veřejných stránkách Technologické agentury ČR. Ostatní zaměstnanci [právnická osoba] byli terapeuti, bylo jasné, že se na práci výzkumníka nemohou podílet. Tím, že na začátku projektu byli paní [jméno FO] s panem [jméno FO], bylo jasné, že se na tom projektu budou podílet oni. Nikdo jiný by se na tom podílet nemohl. Další osoby vybrali paní [jméno FO] a pan [jméno FO]. Svědkyně byla v žádosti projektové uvedena sice taky, ale nebyla výkonnou součástí toho projektu, nepracovala na něm. [jméno FO] doktorem [jméno FO] bylo svědkyni navrženo, aby oslovila s žádostí o účast v projektu pana profesora neurologa [tituly před jménem]Kalvacha. On však účast v projektu odmítl s tím, že se jedná o projekt pro projekt. Tím měl na mysli to, že z jeho pohledu to nemá žádnou výzkumnou hodnotu, že tam nebude žádné praktické využití toho projektu. Pokud je v projektové žádosti uvedeno určité rozčlenění finanční dotace na konkrétní výdaje, tak je možné do určitého procenta finance mezi jednotlivými položkami přesouvat, ale pouze do určité míry. [jméno FO] tyto přesuny svědkyně neměla vliv, nebylo to v její pravomoci v rámci [právnická osoba], o tom mohla rozhodovat [tituly před jménem][jméno FO]. Faktura za pronájem prostor v Olivové ulici činila 30.000,- Kč, což svědkyni přišlo zcela nepřiměřené v porovnání s tím, že [právnická osoba] za pronájem prostor na [adresa] platí Městské části [adresa] částku 8.500,- Kč měsíčně, přičemž v rámci těchto prostor mají i zasedací místnost, kde by se mohl scházet projektový tým zdarma. Předmětné prostory v Olivové ulici sloužily pro scházení projekčního týmu, nicméně ke stejnému účelu mohly sloužit prostory [právnická osoba] a nestálo by to ani korunu. Předmětnou fakturu svědkyně posílala [tituly před jménem][jméno FO] e-mailem s doprovodným textem, že s platbou této faktury nesouhlasí. Příkaz k úhradě této faktury musela zadat [tituly před jménem][jméno FO]. Pracovní nesoulad mezi svědkyní a [tituly před jménem][jméno FO] vznikl asi půl roku před tím, než svědkyně obdržela výpověď z pracovního poměru, někdy na podzim 2021 nebo 2022. Svědkyně měla za úkol svolávat porady projektového týmu, a protože porady projektového týmu probíhaly vždy v prostorech v Olivově ulici, tak je svolávala tam. Proběhl tam ještě jeden on-line seminář, možná dva, pro pacienty v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí, podpora pečujících pro osoby po poškození mozku, neboť v prostorách na [adresa] nebylo stabilní internetové připojení, které by uneslo hodinový on-line seminář. [jméno FO] po svědkyni chtěl vyjádření k faktuře za pronájem prostor v Olivově ulici a potvrzení osob, které byly v tom projektovém týmu pracujícím na projektu pro TAČR. Neví, kde vzal pan [jméno FO] tu fakturu. Když je začal pan [jméno FO] kontaktovat, byla svědkyně upozorněna panem [jméno FO], aby s ním nemluvila. Nerespektovala to, protože ji samotnou ta faktura štvala a divila se, že to někdo řeší. Podle svědkyně pan [jméno FO] řeší zajímavé věci, které jsou důležité a svědkyně ho pravdivě informovala o věcech, o kterých věděla. Předmětnou fakturu vystavila společnost Flexi office, což je správce prostor, ve kterých společnost pana [jméno FO] a paní [jméno FO] sídlí nebo sídlila. Kdo byl odběratelem služeb si svědkyně nevzpomíná, je možné, že to byla společnost paní [jméno FO] a pana [jméno FO]. Platba šla určitě z účtu [právnická osoba] a mělo to být uplatněno v rámci projektu Technické agentury. Žádné jiné informace panu [jméno FO] neposkytla. Neposkytla mu ani tu projektovou žádost, protože ji měl. Předmětnou fakturu řešila s paní [jméno FO], která byla předsedkyní správní rady. Je možné, že ten e-mail dokonce posílala v kopii i paní [jméno FO], která byla druhou členkou správní rady. S kontrolní komisí to neřešila, protože kontrolní komise byla zcela nefunkční, nikdy nic neřešila. V tu chvíli tato faktura byl jediný problém předmětného projektu.

40. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem][jméno FO] soud zjistil, že žalobce je její manžel, žalobkyně je kamarádka. Se žalobcem jsou manželé 15 let, žijí spolu v Praze v Rooseveltově ulici. Žalobce je letitým členem [právnická osoba], dále pracoval na Fakultě sociálních věd [právnická osoba], kde měl pracovní poměr na plný úvazek. Pokud jde o jeho působení v [právnická osoba], ministrem nebyl, působil jako řadový člen a byl členem bezpečnostní komise. Pravidelně vystupoval v médiích, když prakticky každý týden publikoval nějaký článek k bezpečnostnímu tématu, zpravidla v deníku Právo. Občas byl také zvaný do televize jako bezpečnostní expert, analytik, kde se účastnil diskusí k nějakým bezpečnostním tématům. Nejsilněji zaznamenala jeho jméno v tisku v souvislosti s článkem, který vyšel v deníku Blesk a přečetla si ho 1.10.2021. Právě kvůli tomuto článku je u soudu. V článku se dočetla, že manžel vydělává na osobách s postižením mozku, že je vlivný člen [právnická osoba]. Ani s jedním tvrzením svědkyně nesouhlasí. Už v minulosti zaznamenávala reakce na jeho veřejné působení, když četla reakce čtenářů na jeho články. Občas se jí také ozvali někteří známí, přišla jí třeba SMS zpráva nebo se jí někdo zmínil, že četl článek manžela. Většina reakcí byla souhlasná či pochvalná, oceňovali fundovanost jeho textů, oceňovali, že byly podložené daty anebo odkazovaly na historické události. Pokud jde o reakci na uvedený text z 1.10.2021, bylo hluboké ticho. Svědkyně pracuje v nemocnici, byla sama v šoku, celý den nad tím článkem přemýšlela, nikdy jí nenapadlo, že by si něco takového mohla přečíst v novinách nebo na internetu. Článek ji zasáhl a věděla, že určitě se dotkl i manžela. Článek poškodil obě strany, to jest jak [právnická osoba], tak manžela. [jméno FO] vztah svědkyně a žalobce to žádný vliv nemělo, jsou manželé od roku 2009, jejich vztah je pevný. O spolku [právnická osoba] ví, prolíná se celým jejich manželským životem, sama pro [právnická osoba] pracovala a stále pracuje. Přemýšlela nad tím, kdo uvedený článek zveřejnil, inicioval a z jakého důvodu. Článek významně poškodil jméno [právnická osoba] a jeho aktivity, přemýšlela nad tím, kdo měl na tom zájem. Žádný dopad článku do jejich vztahů s jinými osobami, známými nezaznamenala. Když ten den přišla večer z práce, manžel jenom ležel na posteli a nebyl ničeho schopen. Nervově se zhroutil. Článek byl na internetu celý den, přečetla si ho spousta lidí, ale žádnou reakci na něj neobdrželi. Jako zdravotník změřila manželovi tlak, po konzultaci s lékařem mu pak nasadila Neurol na zklidnění. O víkendu měli jít na oslavu k sestřenici svědkyně, která ji uklidňovala, že manžela dobře zná, ať se nebojí přijet, ale svědkyně jí říkala, že určitě toho nyní nejsou schopni. Od doby zveřejnění toho článku se manžel léčí pro hypertenzi, užívá léky. [jméno FO] tu oslavu tedy nejeli. Známí v drtivé většině říkali, že si to přečetli, že [jméno FO] znají a že vědí, že něčeho takového není schopen. Někteří se spíš ještě podivovali, že [jméno FO] je ,,vlivným“ členem [právnická osoba], řada z nich ani nevěděla, že je členem [právnická osoba]. Pokud jde o další reakce, první to řešili s rodinnými příslušníky. Sestra manžela po něm chtěla, aby jí vysvětlil, jak mohl takový článek vůbec vzniknout. On jí na to ale mohl pouze říci, že sám neví. Všechny reakce, které zaznamenali za ty roky, protože už je to docela dlouhá doba, co článek vyšel, byly v tom smyslu, že to lidi četli, ale že tomu nevěří, protože [jméno FO] znají. Osobně žádnou reakci v tom směru, že by někdo se podivoval tím, jak se může její manžel takhle chovat, nezaznamenala. O žádných takových negativních reakcích neví ani z doslechu. Vzpomíná si na rozhovor s bratrancem, který se jí ptal, kdy přijedou. Říkala mu, že neprochází úplně dobrým obdobím a vysvětlila mu proč. On o ničem nevěděl a když mu to vysvětlila, tak jí řekl, že články na internetu nečte a novinám nevěří a že [jméno FO] dobře zná. [právnická osoba] chápali jako příležitost pro komunikaci, jako určité sdílení stejných problémů, kdy se mohou radit osoby řešící stejné problémy, ti, kdo mají někoho s postižením mozku, kde mohou získávat podporu, informace a rady. Sami máme v okolí rodiny, kde mají někoho s postižením mozku. Manžel po vyjití toho článku měl dlouhodobě špatnou náladu. Musela mu několikrát nasadit Neurol, aby ho uklidnila, léčí se pro hypertenzi. Snažila se ho rozptýlit, volala i žalobkyni paní [jméno FO], o níž také věděla, že není v dobrém psychickém stavu. Pořádala pro ně výlety, ale bohužel nebyli schopni ten článek pustit z hlavy, pořád se o něm bavili, pořád kvůli němu někomu manžel telefonoval, neustále ho řešili a vlastně ho řeší doteď, když je pořád v jejich životě přítomen, probíhá soudní řízení, ve kterém se to téma řeší, takže stále na ten článek myslí, stále ho mají v podvědomí i ve vědomí. Před pár lety byla svědkyně oslovena, aby také pracovala pro [právnická osoba]. Měla klienty jak v [právnická osoba], tak za nimi dojížděla i domů a prováděla s nimi rehabilitace. Zdravotnictví se dokáže o ty osoby postarat v rané fázi, dokáže jim zařídit následnou rehabilitaci, která je dlouhodobá, ale potom s odstupem třeba několika desítek let už ti pacienti nikam nespadají. Tuto mezeru [právnická osoba] zaplňuje. Poskytují také poradenství, protože lidem, kterým se něco takového stane nebo jejich rodinní příslušníci často vůbec netuší, co mají dělat, jak mají postupovat. Proto [právnická osoba] provozuje telefonní linku, kde poskytuje takovým osobám rady. Před pár lety byla svědkyně oslovena [tituly před jménem][jméno FO], zda by nechtěla dělat poradce pro pečující. Když pořádají rekondiční pobyty, tak tam za nimi dojíždí a radí jim. 41. [jméno FO] tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2019 sp. zn. 23 Cdo 3372/2018 svoboda projevu se vztahuje i na informace a myšlenky, které jsou „nepříjemné, šokují či znepokojují“. V kontextu projednávané věci je třeba dospět k závěru, že název „Jak vydělávat na holocaustu“ a výrazy „chaos, šlendrián a narychlo spíchnutá snaha za účelem si přilepšit na cizí práci s využitím známých figur proslulých čichem na dobrý kšeft“, jež byly použity v článku, který se kriticky vyjadřuje k otázkám veřejného zájmu, samy o sobě rámec přípustné kritiky nepřekračují. Nejde o výrazy vulgární, obscénní či hrubě urážlivé, jejichž primárním cílem by bylo hanobení a zneuctění žalobkyně. Významné v této souvislosti není, zda použité výrazy působí primárně na emoce čtenáře, či zda jde o výrazy „senzacechtivé“, „dostatečně hodnotné“ či „nebulvární“. V rámci diskuse o věcech veřejných je třeba přiznat ochranu i takovým výrazům, které jsou expresivní, neortodoxní či proneseny s nadsázkou (a to tím spíše, mají-li za cíl rozpoutat veřejnou diskusi či přitáhnout zájem veřejnosti), v opačném případě by došlo k nepřijatelnému zúžení prostoru pro svobodné šíření názorů a myšlenek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2005 sp. zn. I. ÚS 453/03 veřejná činnost jednotlivých osob může být veřejně posuzována. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných. Přitom presumpcí ústavní konformity je chráněn toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů, která v míře, v níž sloužila za základ kritiky, musí naopak důkazně prokazovat kritik sám. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2006 sp. zn. 30 Cdo 1109/2005 „karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje. Umění karikaturisty není v tom být přiměřený a nestranný, ale právě v tom, že je ostrý a jednostranný (srov. Herczeg, J.: Meze svobody projevu, Nakladatelství Orac, [adresa], s. 71). Stejně jako kritika, je karikatura hodnocena jak podle svého obsahu, tak podle formy, jíž je na určitou skutečnost upozorňováno. Pro karikaturu je typické, že zveličuje, přehání a ironizuje, a proto nezbytným předpokladem pro bezchybné právní posouzení je odstranění satirického hávu, do nějž se halí; vlastní informace i karikatura musí spočívat na reálném základě, byť minimálním. Vzhledem k tomu, že karikatura používá výrazových prostředků sobě vlastních, je třeba na způsob, jimž se vyjadřuje, nahlížet shovívavěji, nelze však připustit, aby zcela zjevně přesáhla meze přiměřenosti v poměru ke sledovanému cíli kritiky (tzv. intenzívní exces).“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 „hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (obdobně srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97). Nepravdivá tvrzení přitom nelze ztotožnit s institutem oprávněné kritiky.“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007 sp. zn. 30 Cdo 996/2007 „hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby.“ Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 20.5.2014 sp. zn. IV. ÚS 1511/13 výroky politického oponenta na adresu starosty obce jako reakce na jeho článek v místním tisku rekapitulující jeho působení v obci, které mají charakter hodnotících soudů a týkají se výlučně profesní sféry kritizovaného starosty, byť obsahující výrazy „tuny balastu“, „bezobsažná megalomanská spoušť banalit“, jsou chráněny svobodou projevu; pokud by se ve veřejném prostoru zapovědělo hodnotit takovéto projevy politických představitelů, prostor pro svobodné šíření názorů a myšlenek by byl nepřijatelně zúžen. Za situace, kdy žádný z výroků stěžovatele neobsahuje skutkové tvrzení, které by uvádělo o starostovi obce nepravdivé údaje či se obsahem jakkoli dotýkalo jeho soukromé sféry, není dán prostor pro zásah soudů, které by vystupovaly jako arbitři správnosti, relevance či vhodnosti hodnotových preferencí. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30.1.2018 sp. zn. I. ÚS 4035/14 svoboda projevu jako základní politické právo chrání nejen šíření myšlenkově závažných sdělení. Právo každého vyjadřovat své názory zahrnuje i právo na jejich vyjádření humornou formou, s přiměřenou mírou nadsázky či ironie. Toto právo se vztahuje i na veřejnoprávní média, a tím spíše na média soukromá. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.6.2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci. Zohledněny musí být zejména 1. povaha výroku (zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud), 2. obsah výroku (například zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (například zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (například zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (například zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (například jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi. Jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Tento výčet relevantních faktorů ale není taxativní. V úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě uvedených kategorií zařadit.

42. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloby žalobců nejsou důvodné.

43. V první řadě je třeba předeslat, že u žalobce č.[hodnota] není pochyb, že je veřejně činnou osobou (člen politické strany, publikující texty v novinách, pořádající politické debaty, účastník televizních diskusí), tudíž v jeho případě mu náleží menší ochrana než v případě jiných osob, které nepůsobí veřejně, resp. žalobce č.[hodnota] musí snášet vyšší míru kritiky. U žalobkyně č.[hodnota] není tato situace tak jasná, nicméně z provedeného dokazování vyplývá, že i ona se podílela na pořádání problematických konferencí (částečně) placených čínskou ambasádou, takže i jejímu působení se (oprávněně) dostalo pozornosti médií a i na ni tak lze vztáhnout judikaturu připouštějící vyšší míru kritiky.

44. Podmínkou přípustnosti kritiky je její pravdivý základ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2007 sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2007 sp. zn. 30 Cdo 996/2007). Žalobci napadali konkrétní výroky předmětného článku s tím, že nejsou pravdivé, soud I.stupně však jejich názor nesdílí, když má za to, že žalovaný s větší či menší mírou úspěšnosti prokázal vždy alespoň pravdivý základ sporných výroků. Soud I.stupně vychází z toho, že nelze trvat na absolutní přesnosti všech výroků, ale postačuje pravdivý základ a určitá míra zkreslení či zjednodušení je přípustná, obzvláště v případě novinových textů, které pracují s limitovaným místem a vyžadují úspornější vyjadřování, takže může dojít ke zkreslení. Soud I.stupně má za to, že právě v těchto mezích se článek žalovaného pohyboval, když všechny zveřejněné a žalobci sporované výroky mají pravdivý základ.

45. Soud souhlasí s tím, že článek byl vypracován ve veřejném zájmu, neboť skutečně řeší otázku nakládání s veřejnými prostředky – [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Je pravdou, že článek působí poměrně tendenčně, je ve vztahu k žalobcům velmi kritický, ale podle názoru soudu I.stupně se jedná o kritiku v jádru přípustnou (oprávněnou) a neporušující zákon. Investigativní žurnalistika neexistuje proto, aby chválila dobře odvedenou práci, ale snaží se najít ve veřejném zájmu problematické jednání ve společnosti a upozornit na něj. Z tohoto pohledu se jeví soudu I.stupně určitá tendenčnost a přísnost ve vztahu k žalobcům jako pochopitelná, byť ji žalobci mohou vnímat jako příliš přílišnou a nespravedlivou. Pokud však jde o konkrétní výroky, považuje soud výtky žalobců za neoprávněné.

46. Pokud jde o tvrzení 1 (,,Z [Jméno žalobce A].“), z výslechu svědkyně [jméno FO] vyplývá, že žalobkyně č.[hodnota] byla přítomna vzniku myšlenky zapojit se do předmětného projektu, byla ostatně i v řešitelském týmu. Že se nejednalo jenom o její rozhodnutí je zanedbatelná drobná nepřesnost, která nemůže vést k jakémukoli zásahu do práv žalobců.

47. Pokud kde o tvrzení 2 (označení žalobce č.[hodnota] jako poradce [právnická osoba] v nadpisu článku (..[právnická osoba]..), zde soud jednoznačně sdílí názor žalovaného, že se jedná o novinářskou zkratku. Žalobce č.[hodnota] byl členem (předsedou) komise [právnická osoba] pro obranu, což není žádná instituce, ale opravdu právě jenom poradní orgán politické strany, potažmo jejího předsedy. Soud má za to, že to lze považovat za přípustnou novinářskou zkratku (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 8.2.2000 sp.zn. I. ÚS 156/99).

48. Tvrzení 3 (že za žalobce č.[hodnota] ručí [Anonymizováno]) je sice samo osobě zavádějící či přímo nesmyslné, nicméně v kontextu celého článku je zřejmé, že se vztahuje k doporučujícímu dopisu náměstka [Anonymizováno]. Soud má za to, že i to lze považovat za přípustnou novinářskou zkratku.

49. Tvrzení 4 (,,bere peníze od spolku pro postižené“) je pravdivé, neboť žalobci skutečně přijímali peníze od spolku [právnická osoba] na základě dohody o provedení práce jako odměnu v rámci činnosti na projektu ,,Zvýšení odolnosti specifických ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb“. Spolek [právnická osoba] je pak skutečně zaměřen na postižené a jejich rodinné příslušníky.

50. Tvrzení 5 (,,Veřejné peníze ale potečou konzultantovi spolku, poradci [právnická osoba] [Jméno žalobce B], a jeho lidem“) považuje soud opět za v zásadě pravdivé. Je pravdou, že článek je skutečně kritický (až tendenční), ale samotné tvrzení není nepravdivé, snad pouze nepřesné v tom, že žalobce č.[hodnota] je označen jako „konzultant“ spolku.

51. Komplikovanější je situace u výroku 6 (,,Přispějí mu [[jméno FO]] i na kancelář“), neboť v řízení nebylo přímo prokázáno, že by se z grantu platil pronájem kanceláří žalobce č.[hodnota], resp. jeho společnosti. Žádné příspěvky na pronájem kanceláře žalobce nejsou v projektu nárokovány či vykazovány, spolek [právnická osoba] nepřispívá na kancelář žalobce č.[hodnota] ani z jiného důvodu, tj. ani mimo realizaci projektu. [jméno FO] druhou stranu žalovaný měl od svědkyně [jméno FO] informaci o placení nájemného stejnému pronajímateli (nájemci), u kterého měla uzavřenu nájemní smlouvu (podnájemní smlouvu) společnost žalobců Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o. (později přejmenovaná na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].), takže zcela oprávněně to vzbuzovalo otázku, zda nedochází k použití prostředků grantu i na pronájem prostor této společnosti. Zde žalovaný nemohl bez dalších informací, nepřístupných z veřejných zdrojů, učinit konečný závěr. Přesto však má soud za to, že postup žalovaného neporušil práva žalobců, obzvláště za situace, kdy žalobci na dotazy redaktora žalovaného nereagovali. Samotným nepřesným či nepravdivým tvrzením pak nedošlo k zásahu do práv žalobce, neboť výrok nebyl způsobilý zasáhnout do jeho osobnostních práv.

52. Tvrzení 7 (,,[jméno FO] vyšetřuje policie pro podezření ze zpronevěry na [právnická osoba]“) je pravdivé. Jak bylo v řízení bezpečně prokázáno a ostatně žalobci v žalobě sami uvádějí, probíhalo vyšetřování, tedy prověřovací fáze přípravného řízeni. Přípravné řízení představuje součást trestního řízení. Trestní oznámení bylo ostatně podáno pro vícero trestných činů, není podstatné, zda „hlavním“ trestným činem byl podvod či zpronevěra, podstata je ta, že se jednalo o majetkové trestné činy. Skutečnost, že vůči žalobci nebylo vzneseno obvinění ze spáchání žádného trestného činu je v pořádku, tvrzení je zcela správné, neboť hovoří právě jen o „vyšetřování“, které skutečně nemusí skončit sdělením obvinění a také neskončilo, a soud ho nepovažuje za neopodstatněnou či protiprávní kriminalizaci žalobce č.[hodnota].

53. Pokud jde o tvrzení 8 (,,[jméno FO] dodnes zůstává poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO], šéfem stranické komise pro obranu“), ani zde soud I.stupně neshledává žádný zásah do práv žalobce, i když žalobce č.[hodnota] nikdy nebyl poradcem předsedy [právnická osoba] [jméno FO] a zastával pouze neplacenou funkci předsedy komise [právnická osoba] pro obranu. Zde platí to, co bylo sděleno shora, jedná se o určité novinářské zjednodušení, které soud považuje za přípustné a nezpůsobující zásah do práv žalobce č.[hodnota].

54. Pokud jde o tvrzení 9 (,,Dokumenty, které má [právnická osoba].cz k dispozici, ale ukazují, že většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované. Využívá je tým předsedkyně [jméno FO], bývalého tajemníka [Anonymizováno] centra [právnická osoba] [Jméno žalobce B] a jejich dlouholetého spolupracovníka [jméno FO]“), soud ho považuje za pravdivé, neboť peníze grantu dle projektu skutečně převážně (více než z 50 %) směřovaly na odměny týmu spolupracovníků (a dlužno podotknout, že další velká část – 30 %, pak přestavovala odměnu pro společnost [jméno FO]), přičemž projekt sám o sobě nebyl zaměřen na péči o postižené. Tvrzení tedy nebylo nepravdivé, a skutečnost, že slovy žalobců „peníze spolku [právnická osoba] poskytnuté grantem jsou využívány v souladu s obsahem a rozpočtem projektu, který v tomto případě byl určen na výzkumnou činnost, nikoli na péči o handicapované osoby“ nemění nic na správnosti sdělení žalovaného. Zde soud znovu musí zdůraznit, že inkriminovaný článek žalovaného je tendenční, velmi kritický, ale podle mínění soudu I.stupně tvrzení žalovaného jsou buď přímo pravdivá, nebo alespoň mají pravdivý základ. Soud proto neshledává zásah do osobnostních práv žalobců. Navíc z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný se při přípravě článku zajímal o další informace, avšak žalobci odmítli s reaktorem žalovaného spolupracovat.

55. Rovněž tvrzení 10 (,,Oba [[Jméno žalobce B] a [jméno FO]] nechala [jméno FO] angažovat jako konzultanty poté, co spolu s ní museli loni z univerzity odejít“) je pravdivá, resp. má pravdivý základ. [jméno FO] osoby podílející se na projektu lze hledět jako na konzultanty, zvnějšku lze obtížně posuzovat jejich přínos a roli v projektu a je potřeba pro čtenáře tuto roli stručně a srozumitelně, nejlépe jedním slovem, vystihnout (ostatně ani v dohodě o provedení práce není jejich činnost popsána příliš uchopitelným způsobem – „spoluřešitel“), projekt započal až po odchodu žalobců z FSV [jméno FO]. I když tedy žalobce č.[hodnota] i svědek [jméno FO] žádnou pozici konzultantů ve spolku [právnická osoba] nezastávají (a nezastávali), tvrzení tedy je sice zjednodušující a nepřesné, ale nikoli nepravdivé. Soud tady neshledává zásah do osobnostních práv žalobců.

56. Pokud jde o tvrzení 11 (,,Peníze [právnická osoba] dostalo od Technologické agentury ČR. Ve veřejné soutěži bylo právě doporučení z ministerstva pro grantovou komisi při rozhodování důležité.“), jeho pravdivost byla v řízení prokázána. Žalobci nesporují, že doporučení ministerstva bylo jedním z podkladů ve veřejné soutěži, nepochybně má svou váhu pro grantovou komisi (jinak by si ho spolek [právnická osoba] neopatřoval) a lze usuzovat, že s ohledem na téma projektu mělo velkou váhu, neboť případná využitelnost výsledků výzkumu v ministerské praxi má nepochybně velký význam. Je logické, že autor článku některé argumenty a fakta vyzdvihne a některé upozadí, ostatně stejným způsobem pracuje soud při hodnocení důkazů (kdy zdůrazňuje důkazy hovořící ve prospěch vyhlášeného rozhodnutí) nebo právní zástupce při psaní odvolání (zdůrazňuje důkazy oponující závěrům rozsudku). Tvrzení neříká nic víc než to, že doporučení ministerstva bylo pro komisi důležité a s tím lze bez pochyby souhlasit.

57. Tvrzení 12 (,,Zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal.“) dle argumentů žalovaného pouze vyjadřuje, že v době přípravy článku žalovaný neměl informace, jak jsou peníze využity. Ani v tomto neshledává soud zásah do osobnostních práv žalobců, neboť skutečně výklad tvrzení podávaný žalovaným je možný a s ohledem na nespolupráci žalobců při přípravě článku se jeví jako pravděpodobný.

58. Pokud jde o tvrzení 13 („Z grantu stát platí i kanceláře [jméno FO] soukromé firmy“ ... ,,Podle dokumentů, které má [právnická osoba].cz k dispozici, plynou z grantu desítky tisíc korun měsíčně na odměny pro [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. A také na pronájem kancelářských prostor v [adresa]. Samotné [právnická osoba] si přitom pronajímá prostory v [Anonymizováno].“ ,,[jméno FO] pražském [adresa] ale sídlí firma zmíněné trojice výzkumníků [Anonymizováno]. Organizace pomáhající postiženým tak z grantu fakticky pomáhá platit nájem soukromé firmě svých spo1upracovníků.“), první věta tohoto výroku je shodně jako výrok 6 nepřesná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by z peněz grantu šly finanční prostředky přímo na úhradu pronájmu za kancelářské prostory žalobců, resp. jejich společnosti [Anonymizováno] & [právnická osoba]. Soud nicméně podotýká, že dokumenty přístupné žalovanému důvod k těmto úvahám zavdávaly a bez aktivní spolupráce ze strany žalobců (a předložení příslušných smluv) neměl žalovaný možnost tyto pochybnosti vyvrátit. Věta druhá tohoto tvrzení je pak v zásadě pravdivá, resp. má pravdivý základ, když v řízení byla předložena faktura společnosti [právnická osoba] za pronájem na částku 52.635,- Kč, to vše za situace, kdy [právnická osoba] mělo k dispozici vlastní prostory v Karlíně včetně zasedací místnosti. Pochybnosti o účelnosti placení pronájmu za další prostory se tak přímo samy nabízí. Samotným nepřesným či nepravdivým tvrzením tak nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobců, neboť výrok nebyl způsobilý zasáhnout do jejich osobnostních práv.

59. Soud I.stupně proto neshledal, že by napadené výroky byly nepravdivé a že by jimi došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců. Soud podotýká, že nelze požadovat po novinářích absolutní (právnickou) přesnost, a to jak při vyjadřování (jsou limitováni prostorem, musí podávat sdělení tak, aby jim rozuměl i průměrný čtenář, psát tak, aby si udrželi pozornost čtenáře), tak při sbírání a hodnocení informací (mají omezené možnosti získávání informací, na rozdíl od soudu nemohou předvolávat svědky a nutit je pravdivě vypovídat, nemohou si vyžádat důkazy jako soud, zpravidla činí závěry na základě dostupných informací, které nemusí být úplné), takže nelze na jejich články klást nároky jako na soudní rozsudky. Ostatně průměrný čtenář si je těchto aspektů vědom, takže novinový článek má významně nižší váhu (věrohodnost) než vědecká publikace či rozsudek soudu. To ostatně vyplývá i z výpovědí samotných žalobců a svědkyně [jméno FO], kteří shodně vypověděli, že jejich blízcí a známí nepřikládali článku žádnou váhu. Soud tak nemá za prokázané, že by do života a osobnosti žalobců bylo spornými články jakkoliv negativně zasaženo, kromě určitého stresu, který vnímali. Pokud jde o situaci ve spolku [právnická osoba], z výpovědí žalobců vyplývá, že příčinou nebyl text článku, ale spíše vnitřní spor v rámci spolku o jeho ovládnutí.

60. Kromě toho nelze odhlédnout ani od toho, že předmětný článek, jakkoli k němu mají žalobci (pochopitelné a částečně důvodné) výhrady, představuje smysl a účel investigativní žurnalistiky, tedy psaní ve veřejném zájmu za účelem zlepšování správy věcí veřejných, v tomto případě konkrétně jde o snahu kontrolovat účelné využívání veřejných finančních prostředků rozdělovaných v grantu. I když je text silně kritický k žalobcům a podezřívavý, není samoúčelný a soud v něm neshledává žádný zlý úmysl. Ve smyslu kritérií podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.6.2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 tak nelze při řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst.1 Listiny základních práv a svobod dojít k jinému závěru než, že nedošlo k porušení práva žalobců na ochranu jejich osobnosti.

61. Ze všech uvedených důvodů proto soud žaloby žalobců jako nedůvodné zamítl, a to jak v části požadující zdržení se, tak v části požadující omluvu i v části požadující zaplacení zadostiučinění. Pro úplnost soud poznamenává, že žalobci se domáhají na žalovaném zdržení se šíření nepravdivých informací spočívajících v tom, že žalobce (č.[hodnota] i č.[hodnota]) „bere a využívá ve svůj prospěch peníze od spolku [právnická osoba] určené pro postižené“, soud ale nenašel ve článku spojení „peníze od spolku určené pro postižené“, nýbrž toliko spojení „od spolku pro postižené“, což je podle mínění soudu I.stupně zásadní rozdíl, neboť [právnická osoba] je spolkem pro postižené a peníze pro spolek pro postižené nejsou vždy peníze určené pro postižené. Žalobci se tedy domáhají uložení žalovanému povinnosti zdržet se něčeho, co nikdy neříkal.

62. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalovaného sestává z odměny za 11 úkonů právní služby po 2.500,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, další vyjádření, účast na jednání soudu dne 21.3.2023 přesahujícího dvě hodiny, dne 27.9.2023, dne 31.1.2024 přesahujícího čtyři hodiny a dne 17.5.2024 přesahujícího dvě hodiny) dle ustanovení § 9 bod 3 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 11 režijních paušálů po 300,- Kč podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalovaného plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 6.468,- Kč. Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 37.268,-Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla samostatná žaloba žalobkyně č.[hodnota] a samostatná žaloba žalobce č.[hodnota], náleží žalovanému tato částka vůči každému ze žalobců.