7 C 135/2022 - 296

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] nar.[Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupené [Jméno zainteresované osoby 1/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 1/0], proti žalovaným: 1.) [Jméno zainteresované osoby 2/0] 2.) [Jméno zainteresované osoby 3/0] 3.) [Jméno zainteresované osoby 4/0] všem zastoupeným [Jméno zainteresované osoby 5/0], advokátem [Adresa zainteresované osoby 5/0], o ochranu osobnosti, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobkyně, kterou se domáhá uložení povinnosti žalované č.[hodnota] zdržet se šíření nepravdivých informací o žalobkyni, a to tvrzení, že žalobkyně slovně útočí na rodinu žalované, že žalobkyně ukradla odměnu členům kontrolní komise [právnická osoba], že faktura uhrazená žalovanou byla fakturou za služby, které si v období let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] objednala u agentury [Anonymizováno] žalobkyně.

II. Zamítá se žaloba žalobkyně, kterou se domáhá na žalované č.[hodnota] v písemné formě dopisem doručeným žalobkyni na adresu trvalého pobytu žalobkyně, a dále vyvěšením na nástěnkách [právnická osoba] v domě č. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] a obec [adresa] omluvy následujícího znění: „Já, [Jméno zainteresované osoby 2/0], se tímto Vám, paní [Jméno zainteresované osoby 0/0], upřímně a hluboce omlouvám za své chování, kdy jsem o Vás dlouhodobě a opakovaně šířila nepravdivé a urážlivé informace, když jsem o Vás nepravdivě pronesla, že slovně útočíte na mou rodinu, dále jsem nepravdivě prohlásila zejména to, že jste ukradla odměnu členům kontrolní komise [právnická osoba] paní [jméno FO] a panu [jméno FO], a dále že v případě faktury, kterou jsem uhradila, mělo jít o fakturu za služby, které jste si Vy v období let [Anonymizováno]–[Anonymizováno] objednala u agentury [Anonymizováno]. Svými nepravdivými a nevkusnými výroky jsem nepřijatelným způsobem zasáhla do Vaší cti a lidské důstojnosti.“

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č.[hodnota] na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované č.[hodnota] [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 5/0], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba žalobkyně, kterou se domáhá na žalovaném č.[hodnota] v písemné formě dopisem doručeným žalobkyni na adresu trvalého pobytu žalobkyně omluvy následujícího znění: „Já, [tituly před jménem][jméno FO], [tituly za jménem], nar. [datum], se tímto Vám, paní [Jméno zainteresované osoby 0/0], upřímně a hluboce omlouvám za své chování, kdy jsem o Vás nepravdivě a urážlivě pronesl, že jste chtěla šikanovat přítomné na jednání výboru a kontrolní komise [právnická osoba], že kradete informace tohoto společenství vlastníků jednotek, a dále že jste Městským soudem v Praze uznaná lhářka. Svými nepravdivými a nevkusnými výroky jsem nepřijatelným způsobem zasáhl do Vaší cti a lidské důstojnosti.“

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č.[hodnota] na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota] [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 5/0], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Zamítá se žaloba žalobkyně, kterou se domáhá na žalovaném č.[hodnota] v písemné formě dopisem doručeným žalobkyni na adresu trvalého pobytu žalobkyně omluvy následujícího znění: „Já, [tituly před jménem][jméno FO], nar.[datum], se tímto Vám, paní [Jméno zainteresované osoby 0/0], upřímně a hluboce omlouvám za své chování, kdy jsem o Vás nepravdivě a urážlivě pronesl, že jste špína, a že lžete. Svými nepravdivými a nevkusnými výroky jsem nepřijatelným způsobem zasáhl do Vaší cti a lidské důstojnosti.“

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č.[hodnota] na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalovaného č.[hodnota] [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 5/0], advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobami ze dne [datum] došlými zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně z titulu ochrany své osobnosti domáhá, aby se 1. žalovaná ad I. zdržela šíření nepravdivých informací o žalobkyni, konkrétně tvrzení, že žalobkyně slovně útočí na rodinu žalované, že žalobkyně ukradla odměnu členům kontrolní komise [právnická osoba], že faktura uhrazená žalovanou byla fakturou za služby, které si v období let [Anonymizováno] a [Anonymizováno] objednala u agentury [Anonymizováno] žalobkyně, ad II. písemně se omluvila žalobkyni a tuto omluvu jí doručila jak na adresu jejího trvalého pobytu a dále ji vyvěsila na nástěnce SVJ. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (projednávanou pod sp.zn. [Anonymizováno]) se žalobkyně domáhá, aby se jí 2. žalovaný písemně omluvil textem ve znění omluvy uvedené pod výrokem IV. Konečně žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (projednávanou pod sp.zn. [Anonymizováno]) se žalobkyně domáhá, aby se jí písemně omluvil i 3. žalovaný textem ve znění omluvy uvedené pod výrokem VI. rozsudku.

2. Žalobkyně v žalobách uvádí, že je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obci [adresa], a je tedy členem [právnická osoba], kde také bydlí. Všichni žalovaní bydlí ve stejném domě a jsou také členy SVJ. Během jednání kontrolní komise a výboru SVJ dne [Anonymizováno] žalovaná č.[hodnota] o žalobkyni měla mimo jiné pronést, že slovně útočí na její rodinu. Tento nepravdivý výrok žalobkyni uráží a snižuje podle ní její čest a důstojnost. Druhý žalovaný při tomto jednání (je místopředsedou výboru SVJ) uvedl že žalobkyně svolala uvedené jednání proto, aby mohla šikanovat na něm přítomné osoby, že žalobkyně údajně krade informace společenství vlastníků jednotek, a dále že je žalobkyně Městským soudem v Praze uznaná lhářka. Třetí žalovaný při uvedeném jednání (je členem kontrolní komise) uvedl, že žalobkyně je špína a že lže. Dále v podkladech pro jednání shromáždění SVJ, které se uskutečnilo dne [datum], 1. žalovaná nepravdivě uvedla, že žalobkyně má vůči SVJ nepravomocný dluh. V podkladech pro jednání shromáždění SVJ jsou nepravdivé informace o žalobkyni uváděny (a mezi obyvatele domu tak šířeny) dlouhodobě a opakovaně. Například v podkladech pro jednání shromáždění dne [datum], je uvedeno, že je třeba zaúčtovat fakturu na služby nad rámec mandátní smlouvy s agenturou [Anonymizováno] jako pohledávku za žalobkyní. Při jednání shromáždění SVJ dne [datum] žalovaná č.[hodnota] nepravdivě uvedla, že v důsledku jednání žalobkyně vznikly vícenáklady, když žalobkyně si měla bez vědomí výboru SVJ objednat u agentury [Anonymizováno] služby nad rámec mandátní smlouvy. Ačkoli žalobkyně zprávou od paní [tituly před jménem][jméno FO] (email ze dne [datum]) doložila, že s uvedenou fakturou agentury [Anonymizováno] nemá žalobkyně nic společného, v podkladech pro konání shromáždění per rollam dne [datum] žalovaná č.[hodnota] mimo jiné uvedla, že „ze své osobní odměny uhradila fakturu za služby, které si v období [Anonymizováno]–[Anonymizováno] objednala paní [jméno FO] (t. č. [jméno FO]) u agentury [Anonymizováno]“ a že „odměnu ve výši [částka], kterou paní [jméno FO] ([jméno FO]) ukradla členům kontrolní komise, vyplatila paní [jméno FO] a panu [jméno FO] ze své osobní odměny“. Žalobkyně však nikdy žádnou částku členům kontrolní komise neukradla. Při jednání shromáždění SVJ dne [datum] žalovaná veřejně před členy SVJ prohlásila, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce poslala minimálně třem členům SVJ neoprávněné předžalobní výzvy, které byly předány právnímu zástupci. Náklady na právní služby ve výši více než 47 tisíc Kč bezprostředně souvisejí s výkonem funkcí v orgánech SVJ a pokud by tyto náklady byly přefakturovány SVJ, znamenalo by to pro každou bytovou jednotku další zvýšení nákladů na provoz SVJ v průměru o [částka]. Nepravdivá a urážlivá tvrzení žalovaných poškozují podle žalobkyně zejména pověst a čest žalobkyně, její důstojnost, ale ve svém důsledku mohou velmi negativně ovlivnit i její soukromý život.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] byla všechna řízení spojena ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. [Anonymizováno]

4. Všichni žalovaní shodně navrhli zamítnutí žaloby. Zdůraznili, že jednání výboru a kontrolní komise SVJ dne [datum] bylo uzavřené a přítomno bylo pouze 7 osob – členové výboru, členové kontrolní komise a žalobkyně. Sporné výroky žalovaných tedy v žádném případě nemohly vyvolat mylnou a negativní představu o žalobkyni u ostatních obyvatel žijících v předmětném domě a žalobkyni rozhodně nemohou významně poškodit. Sporné výroky kromě toho nejsou způsobilé poškodit žalobkyni ani její pověst, její čest nebo důstojnost.

5. Žalovaná č.[hodnota] uvedla (č.l. [Anonymizováno]), že o žalobkyni nikdy, natož opakovaně, neřekla ani nenapsala žádnou lež. Žalobkyně však od samého počátku svého působení v kontrolní komisi SVJ v roce [Anonymizováno] soustavně falešně obviňuje vybrané členy SVJ, ke sporům dochází soustavně po celé čtyři roky. Žalovaná s ní tyto spory chtěla řešit z očí do očí, stížnost ze dne [datum] předala pouze žalobkyni, dotčeným členům kontrolní komise a výboru. Žalobkyně svou reakci vyvěsila na nástěnce a vložila ji členům SVJ do schránek. Žalovaná č.[hodnota] se o žalobkyni vyjadřuje jen v případech, kdy se tomu již nelze vyhnout. Pokud jde o průběh jednání dne [datum] (které bylo neveřejné, přičemž žalobkyně není ani členkou výboru, ani členkou kontrolní komise; jednání bylo přítomno 7 osob – členové obou orgánů a žalobkyně), odkazuje na obsah nahrávky, k níž jinak ale žalovaní namítli, že byla žalobkyní pořízena tajně, lstí za účelem úroků na oba orgány SVJ, nikoliv za účelem ochrany svých práv, pořízení záznamu samo koliduje s právy členů výboru a kontrolní komise na ochranu osobnosti a nedotknutelnost jejich soukromí. Na jednání dne [datum] neřekla, že žalobkyně útočí na její rodinu, pouze narážela na anonymní dopisy, které žalované č.[hodnota] začaly chodit po shromáždění v květnu [Anonymizováno]. Posuzovaný výrok 1. žalované žalobkyně účelově zkreslila a tento nebyl způsobilý zasáhnout do její osobní sféry. Obdobně žalobkyně zkreslila i informace ohledně dluhu, neboť žalovaná č.[hodnota] pouze na internetových stránkách www.sousede.cz uvedla (na dotaz členky SVJ), že dluh žalobkyně (soud) ještě nenabyl právní moci a sdělila datum konání dalšího jednání. Žalovaná č.[hodnota] přitom vycházela z rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byla žalobkyni uložena povinnost nahradit SVJ náhradu nákladů řízení. Uvedené usnesení nabylo právní moci až v polovině roku [Anonymizováno]. Pokud jde o třetí skutek, tedy o to, že uvedla, že fakturu za služby nad rámec mandátní smlouvy s agenturou [Anonymizováno] je třeba zaúčtovat jako pohledávku za žalobkyní, žalobkyně jednala jménem SVJ, ačkoliv byla členem kontrolního nikoliv statutárního orgánu. Od agentury [Anonymizováno] žalobkyně opakovaně požadovala informace a služby (např. emailem ze dne [datum] a [datum]), aniž by o tom jakkoliv informovala výbor, který přitom měl některé dokumenty k dispozici. Až dne [datum] tak výbor zjistil, co všechno si žalobkyně od agentury vyžádala. Agentura [Anonymizováno] následně vystavila SVJ fakturu č. [hodnota] na částku [částka] s DPH, o které výbor SVJ rozhodl, že ji jako sporný náklad musí schválit shromáždění SVJ, které bylo předem informováno v zaslaných materiálech. Žalovaná č.[hodnota] si stojí za tím, že odměnu ve výši [částka] si žalobkyně přivlastnila neoprávněně, neboť šlo o odměnu určenou k rozdělení kontrolní komisí mezi její jednotlivé členy, kteří provádí i další (administrativní) činnost pro SVJ (na základě dohody o provedení práce) za [částka] měsíčně. Vzhledem k tomu, že kontrolní komise vykonává i další práci, je zvykem, že se odměna vyplácí k rukám předsedy kontrolní komise a kontrolní komise ji pak rozděluje dle svého uvážení, resp. dle množství práce vykonané jednotlivými členy komise. Žalobkyně si ji však ponechala celou. Pokud jde o tvrzení, že náklady žalovaných na právní zastoupení budou přefakturovány SVJ, žalobkyně uvádí, že jde o další účelovou desinterpretaci jejích tvrzení. Žalovaná č.[hodnota] naopak uvedla, že jednotliví vlastníci nebudou uvedené náklady hradit.

6. Žalovaný č.[hodnota] uvedl, že byl ke své expresivní reakci žalobkyní vyprovokován. Poukázal na usnesení Městskému soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně, přičemž rozhodnutí bylo následně potvrzeno Vrchním soudem v Praze dne [datum] usnesením č.j. [Anonymizováno] Členové výboru i kontrolní komise čelí ze strany žalobkyně soustavné šikaně. Vynucuje si přítomnost všech členů výboru a kontrolní komise do pozdních nočních hodin pod záminkou procházení (kontroly) dokumentů. Vyprovokovává diskuze a hádky. Žalobkyně si dále vynutila poskytnutí originálů dokumentů SVJ (stanovy, pokladní knihy, dohody o provedení práce…), které do jednání komise (dne [datum]) nevrátila, proto 2. žalovaný uvádí, že je ukradla.

7. Žalovaný č.[hodnota] uvedl, že pokud o žalobkyni uvedl, že je špína, narážel tím na její špinavé (nečisté) chování. Žalobkyně vědomě zadržovala peněžní prostředky členů kontrolní komise. Uvedeného výrazu užil z důvodu frustrace, poté, co byla žalobkyně opakovaně písemně i ústně vyzvána k vrácení peněz. Reagovala však pouze pomluvami a ironickými úsměvy. To že žalobkyně lže bylo opakovaně prokázáno na jednáních SVJ. Uvedla například, že 3. žalovaný si žádnou odměnu nezaslouží, protože žádnou práci neodvedl. Byla to naopak žalobkyně, kdo zasáhl do osobnostních práv 3. žalovaného. Žalobkyně zcela vědomě a prokazatelně odcizila peníze poškozených osob a nyní za to žádá jejich omluvu.

8. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Mezi účastníky je nesporné, že všichni jsou členy Společenství vlastníků jednotek [adresa],[Anonymizováno], tedy vlastníky jednotek v domě č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v Pomořanské ulici na [adresa] v k.ú. [adresa], přičemž žalobkyně je bývalou členkou kontrolní komise, žalovaná č.[hodnota] a žalovaný č.[hodnota] jsou členy výboru SVJ, žalovaný č.[hodnota] je členem kontrolní komise. SVJ má [Anonymizováno] bytů. Dne [datum] proběhlo neveřejné jednání tříčlenné kontrolní komise a tříčlenného výboru SVJ, kde byla přítomna i žalobkyně, jež si v místnosti, kde jednání probíhalo, prohlížela dokumenty SVJ, o jejichž zpřístupnění požádala. (informace o jednotce číslo [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podklady pro jednání shromáždění SVJ dne [datum], program shromáždění z [datum] a související materiály, zápis z jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek [adresa] a [Anonymizováno])

9. Z audionahrávky žalobkyně soud zjistil, že na tomto jednání proběhla interakce mezi členy orgánů SVJ a žalobkyní, při níž zazněly mj. tyto dialogy (v čase 46:38 až 48:00) [jméno FO]: Takže z toho důvodu jsem do toho šla a garantuju Vám, že jakmile se najde kdokoliv, kdo v listopadu bude ochotnej vzít mý místo, tak já rezignuju z funkce s okamžitou platností, protože moje rodina je tak poškozená celou touhle aférou, že prostě do tohodle já dál nejdu. A upřímně zvažuju odstěhování z tohodle domu a bude to na vrub paní [jméno FO]. Slibuju, že na posledním shromáždění řeknu, proč to tak je. A zveřejním, zveřejním všechny útoky na moji rodinu. Všechny zveřejním… Já…. V podstatě všechno to tlumím a nepouštím to vůbec dál. [jméno FO]: [jméno FO], obě víme, že já proti Vaší rodině neútočím. Víme to obě dvě velmi dobře. [jméno FO]: A paní [jméno FO] není súčásť rodiny? Tak stále proti nim útočíte. Je to ako … [nezřetelný hlas]. [jméno FO]: Vůbec to nekomentujte. [jméno FO]: [jméno FO], …. [nezřetelný hlas] … já nic nedělám. [jméno FO]: A čo je ten proces, co stě zahájila? [jméno FO]: Já jsem viděl hodně špíny, ale takovou špínu, co zde děláte Vy, to jsem nezažil. [jméno FO]: Prosím, nechte to být. [jméno FO]: Že se, že se nestydíte. Vy jste sebrala…. vy jste mě sebrala… vy jste mě sebrala odměny. Mám na to důkaz a měla byste se stydět. [jméno FO]: [jméno FO], těším se na to, jak mě to dokážete. [právnická osoba] mezi 51:50 a 52:10 [jméno FO]: Jste se na shromáždění nedostavila, ani na jedno. A byla jste pozvaná. [jméno FO]: [jméno FO], neříkáte pravdu. Dostavila. [jméno FO]: Říkám, jste Městským soudem uznaná lhářka. [jméno FO]: [jméno FO], lžete. [jméno FO]: Já ty Vaše lži tady poslouchat nebudu. Peníze vraťte tam, kam patří. [právnická osoba] mezi 1:52:18 a 1:53:02 [jméno FO]: [jméno FO] nás sem zavolala, aby nás šikanovala, a současně krade informace SVJ. [jméno FO]: Ale tak to není krádež, to jsou její informace. Zase nazývejte to, jak to, jak to je. [jméno FO]: [jméno FO], já jsem požádala o předložení podkladů. To není šikana. A to že jako člen SVJ se s nimi seznamuji a fotím si je, to není krádež. Vidíte, co říkáte? Říkáte, že šikanuji, není to pravda. Říkáte, že kradu, není to pravda. [jméno FO]: Vy jste …. [nezřetelný hlas] [jméno FO]: Vy to tady roznášíte po lidech, a pak se mě paní [jméno FO] zeptá, proč jsem napsala ten papír ….. pod kterým jsem se podepsala. [jméno FO]: Já som z toho papíra nerozumela nič a neprajem si, abyste mi viackrát niečo házela do schránky. [jméno FO]: Já už Vám nic psát nebudu. [právnická osoba] mezi 1:41:20 a 1:42:00 [jméno FO]: Já se od vás špinit nenechám. [jméno FO]: Já nebudu, nebudu na to… nebudu na to už reagovat. [jméno FO]: Ne, nemusíte. [jméno FO]: Protože pořád opakujete do kolečka jedno a to samé, na které jsem ř…. už jsem odpověděla. [jméno FO]: Jste normální špína… špína! [jméno FO]: [jméno FO], Vy o mě říkáte, že jsem špína? [jméno FO]: Protože lžete! [jméno FO]: Vy tvrdíte, že lžu? [jméno FO]: Že l…. Ano, tvrdím, že lž…. [jméno FO]: Máte k tomu podklady? [jméno FO]: Mám podklady. Prosím vás … [nezřetelný hlas] … Né, né, ona tady tvrdí takový řeči. Vy se nestydíte? Ostatně žalovaní č.[hodnota] a č.[hodnota] nezpochybňují, že inkriminované výroky z jejich strany zazněly.

10. Mezi stranami je dále nesporné, že žalobkyně podala proti SVJ žalobu, kterou se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] č. j. 74 Cm 123/2019-64 Městský soud v Praze zamítl návrh žalobkyně, že usnesení shromáždění [právnická osoba] přijaté dne [datum] a konstatované v zápisu z jednání shromáždění [právnická osoba] konaného dne [datum] jako usnesení č. [hodnota], podle něhož shromáždění souhlasí s odvoláním paní [jméno FO], nar. [datum], z funkce předsedkyně i členky kontrolní komise [právnická osoba], je neplatné a rozhodnutí ze dne [datum], podle něhož shromáždění [právnická osoba] souhlasí s odvoláním paní [jméno FO], nar. [datum], z funkce předsedkyně i členky kontrolní komise [právnická osoba], není rozhodnutím účastníka řízení a žalobkyni uložil povinnost nahradit [právnická osoba] náklady řízení ve výši [částka]. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením z [datum] č. j. 6 Cmo 113/2020-103 usnesení soudu I.stupně v plném rozsahu potvrdil v bodě 1 výroku ve znění, že návrh na určení, že rozhodnutí ze dne [datum] podle něhož shromáždění společenství vlastníků jednotek [adresa] a [Anonymizováno] souhlasí s odvoláním paní [jméno FO], narozené [datum], z funkce předsedkyně i členky kontrolní komise společenství vlastníků jednotek [adresa], [Anonymizováno] je neplatné, se zamítá. Dále odvolací soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit SVJ na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka]. Z rozhodnutí vyplývá, že s ohledem na dikci ustanovení § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. použití ustanovení § 258 občanského zákoníku v daném případě nepřichází v úvahu, s ohledem na dikci ustanovení § 1221 zákona č. 89/2012 Sb. A ve smyslu závěrů, obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3607/2018 ze dne [datum] (i odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z [datum] sp. zn. 22 Cdo 1423/2009, usnesení Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 26 Cdo 5883/2017 a 26 Cdo 1312/2017, obě z [datum]) má právo obrátit se na soud s návrhem na určení / vyslovení / neplatnosti usnesení přijatého Shromážděním pouze přehlasovaný vlastník jednotky. Za přehlasovaného nelze považovat vlastníka, který se zúčastnil zasedání shromáždění a při něm hlasoval pro přijetá napadeného usnesení, oprávněn /aktivně legitimován/ domáhat se zrušení rozhodnutí přijatého shromážděním však není ani vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování. A lze doplnit, že za přehlasovaného v nelze považovat vlastníka, jenž ze zasedání odejde a hlasování se nezúčastní, jak se stalo i v daném případě. Dále soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 ze dne [datum], jehož závěry ve vztahu k vážným důvodům neúčasti, mají uplatnění i za stávající právní úpravy. Konečně soudy poukázal na argumentaci Nejvyššího soudu v usnesení sp. zn. 26 Cdo 2657/2016 ze dne [datum], podle něhož „pro přezkoumání rozhodnutí shromáždění vlastníků o jmenování (volbě) člena kontrolní komise není dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že kontrolní komise je pouze fakultativním (tj. nepovinně vytvářeným) orgánem Společenství, který – s přihlédnutím k čl. X Stanov – není nadán rozhodovací pravomocí vůči vlastníkům jednotek ani mu nenáleží oprávnění právně jednat jménem Společenství „navenek“, totiž není volba člena tohoto orgánu způsobilá zasáhnout do právního postavení vlastníků jednotek (natož do podstaty předmětu jejich vlastnictví). Závěr odvolacího soudu o nedostatku důležitého důvodu pro přezkoumání usnesení k bodu 6b programu shromáždění je tak ve skutečnosti výrazem standardní soudní praxe (srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 5024/2015 (ústavní stížnost podanou proti citovanému rozsudku odmítl Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3352/16)“. Citovaná judikatura se logicky vztahuje i k rozhodnutí o odvolání z funkce člena dozorčí rady. (usnesení Městského soudu v Praze z [datum] č. j. 74 Cm 123/2019-64 ve věci [jméno FO] proti společenství vlastníků jednotek [adresa] a [Anonymizováno], usnesení Vrchního soudu v Praze z [datum], č. j. 6 Cmo 113/2020-103)

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] z [datum] č. j. 12 C 66/2023-73 ve věci žalobce [právnická osoba] proti [Jméno zainteresované osoby 0/0] o zaplacení [částka] soud zjistil, že žaloba SVJ proti žalobkyni žalobu o zaplacení částky [částka] představující odměnu členů tříčlenné kontrolní komise SVJ byla zamítnuta, neboť k předání částky žalobkyni došlo dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], přičemž žaloba byla u soudu podána dne [datum] a žalovaná namítla důvodně promlčení, když promlčecí doba uběhla dne [datum], a to bez ohledu na rozhodnutí žalobce o rozdělení odměn kontrolní komise ze dne [datum].

12. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem][jméno FO], realitní agentury [Anonymizováno] jako dodavatele SVJ [adresa] - [Anonymizováno] jako odběrateli soud zjistil, že dodavatel za „konzultační služby „vícepráce“ nad rámec mandátní smlouvy dle dohody s klientem účtuje částku [částka] splatnou [datum].

13. Z ostatních důkazů soud nečinil žádné skutkové závěry, když takto zjištěný skutkový stav považuje soud I.stupně s ohledem na soudem zaujatý právní názor za dostatečný pro rozhodnutí, pročež další důkazy navržené účastníky (žalobkyně navrhovala výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO] a druha žalobkyně [jméno FO], žalovaní navrhovali účastnické výslechy žalovaných, výslechy svědků [jméno FO], [tituly před jménem][jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]) neprováděl.

14. Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

15. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 23 Cdo 3372/2018 svoboda projevu se vztahuje i na informace a myšlenky, které jsou „nepříjemné, šokují či znepokojují“. V kontextu projednávané věci je třeba dospět k závěru, že název „Jak vydělávat na holocaustu“ a výrazy „chaos, šlendrián a narychlo spíchnutá snaha za účelem si přilepšit na cizí práci s využitím známých figur proslulých čichem na dobrý kšeft“, jež byly použity v článku, který se kriticky vyjadřuje k otázkám veřejného zájmu, samy o sobě rámec přípustné kritiky nepřekračují. Nejde o výrazy vulgární, obscénní či hrubě urážlivé, jejichž primárním cílem by bylo hanobení a zneuctění žalobkyně. Významné v této souvislosti není, zda použité výrazy působí primárně na emoce čtenáře, či zda jde o výrazy „senzacechtivé“, „dostatečně hodnotné“ či „nebulvární“. V rámci diskuse o věcech veřejných je třeba přiznat ochranu i takovým výrazům, které jsou expresivní, neortodoxní či proneseny s nadsázkou (a to tím spíše, mají-li za cíl rozpoutat veřejnou diskusi či přitáhnout zájem veřejnosti), v opačném případě by došlo k nepřijatelnému zúžení prostoru pro svobodné šíření názorů a myšlenek.

17. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 453/03 veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných. Přitom presumpcí ústavní konformity je chráněn toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů, která v míře, v níž sloužila za základ kritiky, musí naopak důkazně prokazovat kritik sám.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1109/2005 „karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje. Umění karikaturisty není v tom být přiměřený a nestranný, ale právě v tom, že je ostrý a jednostranný (srov. Herczeg, J.: Meze svobody projevu, Nakladatelství Orac, [adresa], s. 71). Stejně jako kritika, je karikatura hodnocena jak podle svého obsahu, tak podle formy, jíž je na určitou skutečnost upozorňováno. Pro karikaturu je typické, že zveličuje, přehání a ironizuje, a proto nezbytným předpokladem pro bezchybné právní posouzení je odstranění satirického hávu, do nějž se halí; vlastní informace i karikatura musí spočívat na reálném základě, byť minimálním. Vzhledem k tomu, že karikatura používá výrazových prostředků sobě vlastních, je třeba na způsob, jimž se vyjadřuje, nahlížet shovívavěji, nelze však připustit, aby zcela zjevně přesáhla meze přiměřenosti v poměru ke sledovanému cíli kritiky (tzv. intenzívní exces).“ 19. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1174/2007 „hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (obdobně srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97). Nepravdivá tvrzení přitom nelze ztotožnit s institutem oprávněné kritiky.“ 20. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 996/2007 „hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby.“ 21. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 4022/17 řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci. Zohledněny musí být zejména 1. povaha výroku (zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud), 2. obsah výroku (například zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (například zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (například zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (například zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (například jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi. Jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Tento výčet relevantních faktorů ale není taxativní. V úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě uvedených kategorií zařadit.

22. Předmětem žalobního návrhu žalobkyně bylo tvrzení, že žalovaní uvedli skutková tvrzení, která byla nepravdivá a že jimi došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně ve smyslu § 81 a násl. z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Konkrétně žalobkyně brojila proti výrokům žalované č.[hodnota], která měla na schůzi kontrolní komise a výboru SVJ uvést, že žalobkyně slovně útočí na její rodinu, druhý žalovaný při tomto jednání (jehož je místopředsedou) uvedl že žalobkyně svolala uvedené jednání proto, aby mohla šikanovat na něm přítomné osoby, že žalobkyně údajně krade informace společenství vlastníků jednotek, a dále že je žalobkyně Městským soudem v Praze uznaná lhářka, třetí žalovaný při něm uvedl, že je žalobkyně špína a že lže. Žalobkyni tyto výroky měly urazit a snížit její čest. Žalovaná č.[hodnota] dále měla nepravdivě uvést, že žalobkyně má vůči SVJ nepravomocný dluh a dále měla nepravdivě uvést, že v důsledku jednání žalobkyně vznikly SVJ vícenáklady a že náklady na právní služby vzniklé ze sporu SVJ s žalobkyní ve výši více než 47 tisíc Kč budou přefakturovány SVJ. Nepravdivá a urážlivá tvrzení žalovaných mají poškozovat zejména pověst a čest žalobkyně, její důstojnost, ale ve svém důsledku mohou velmi negativně ovlivnit i její soukromý život.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloby nejsou důvodné. V daném případě bylo též úkolem soudu posoudit, zda vůbec má být omluva poskytnuta, neboť člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné slovní útoky, projevy neúcty, apod.). Přiměřenost těchto výroků je třeba posoudit vždy podle okolností konkrétního případu, a to jak z hledisek objektivních (např. rozsah újmy a doba jejího trvání), tak i subjektivních, a to jak na straně poškozené (míra snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, význam postiženého statku pro poškozenou, vliv na její postavení profesní, rodinné a společenské), tak na straně škůdce (forma zavinění, pohnutka, způsob zásahu a doba jeho trvání, snaha o odčinění následků). Soud považuje za prokázané (a v podstatě mezi stranami za nesporné), že žalovaní č.[hodnota] a č.[hodnota] se dopustili příslušných výroků. Soud však má za to, že i bez provedení dalšího (účastníky navrženého obsáhlého dokazování v podobě vyslýchání svědků) lze dojít k závěru, že žaloba žalobkyně nemůže být úspěšná, a to z toho důvodu, že žalobkyní napadené výroky nejsou způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně.

24. Soud I.stupně má totiž za to, že k tomu, aby došlo k zásahu do osobnostních práv poškozeného, nestačí, aby se dotyčný subjektivně cítil uražený či dotčený, ale napadený výrok musí být objektivně způsobilý snížit jeho důstojnost či poškodit jeho pověst a čest. Označení žalobkyně za „lhářku“, „špínu“ nebo osobu „šikanující orgány SVJ“ není dle názoru soudu I.stupně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně, a to zejména s přihlédnutím k okolnostem, za kterých byly příslušné výroky proneseny. Soud podotýká, že sice obecně výrazy „lhář“ a „špína“ lze považovat za hanlivé, urážející, nicméně se nejedná o urážky vulgární a hrubě neslušné. Patří mezi tzv. hodnotící soudy, které obecně nepodléhají přezkumu pravdivosti. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 996/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1174/2007). Všichni účastníci jsou členy stejného SVJ a obyvateli jednoho domu, tj. sousedy. Není pochyb, že mezi nimi panují vyhrocené vztahy, žalobkyně s oblibou podává žaloby na SVJ i členy orgánů společenství (např. nyní běží spor u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 Cm 67/2023 o žalobě žalobkyně na neplatnost usnesení shromáždění SVJ ze dne [datum], předtím běžel spor sp.zn. 74 Cm 123/2019, naopak SVJ podalo proti žalobkyni žalobu o vrácení části odměn vyplacených žalobkyni pro ostatní členy kontrolní komise). K pronesení předmětných výroků došlo na neveřejném jednání, kterého se účastnily mimo žalobkyně a žalovaných jen 3 další osoby. I když tedy výrazy „lhář“ a „špína“ jsou obecně hanlivé, nemohlo jejich pronesením na adresu žalobkyně na jednání za zavřenými dveřmi dojít k jakémukoli zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Označení žalobkyně, resp. jejího chování za šikanu, pak už vůbec není zásahem do osobnostních práv žalobkyně, nýbrž subjektivním hodnocením jejího jednání ve vztahu k orgánům společenství vlastníků jednotek. Takovýto výrok už vůbec není zásahem do osobnosti, nýbrž se jedná o subjektivní hodnotící soud, k němuž je oprávněn v zásadě kdykoli a kdokoli. Vnímání žalobkyně jako lhářky či osoby používající špinavé praktiky (anonymy, šikanu, atp.) je subjektivním vnímáním příslušných osob, k němuž jsou oprávněny a k němuž vyhrocené vztahy mezi žalobkyní a ostatními (nikoli nutně všemi) členy SVJ vedou. Soud tedy nespatřuje ve slovech žalovaných č.[hodnota] a č.[hodnota] ničeho nezákonného; zcela jistě jimi pak nemohlo dojít k zásahu do osobnosti žalobkyně.

25. U žalované č.[hodnota] je situace ještě jednoznačnější. Z audiozáznamu totiž nevyplývá, že by žalovaná č.[hodnota] hovořila o tom, že žalobkyně slovně útočila na její rodinu (o tom totiž na nahrávce hovoří žalobkyně, nikoli žalovaná č.[hodnota]), neprohlásila, že žalobkyně ukradla odměnu členům kontrolní komise [právnická osoba] paní [jméno FO] a panu [jméno FO], a že v případě faktury, kterou uhradila, mělo jít o fakturu za služby, které si žalobkyně v období let [Anonymizováno] objednala u agentury [Anonymizováno]. Soud však považuje dokazování, zda žalovaná tyto výroky pronesla jindy či jinde za nadbytečné, neboť tyto výroky zcela zjevně nejsou podle názoru soudu I.stupně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně. Z pohledu soudu I.stupně se totiž jedná o naprosté malichernosti, pročež dokazování, zda zazněly či nezazněly, se jeví jako zbytečné, neboť i kdyby bylo prokázáno, že žalovaná č.[hodnota] uvedené výroky skutečně pronesla a tyto se výroky ukázaly jako nepravdivé, nejsou objektivně s to narušit pověst, čest či důstojnost žalobkyně.

26. Pro úplnost však soud poukazuje na to, že není vyžadována úplná pravdivost výroků, ale postačuje, že napadené výroky mají reálný základ, tj. že se nejedná o fabulace. Z provedených důkazů vyplývá, že skutečně vznikl spor mezi žalobkyní a SVJ o peníze vyplacené žalobkyni, když SVJ a jeho statutární orgány (tj. členové těchto orgánů včetně žalovaných) namítají, že žalobkyni vyplacené peníze nebyly jen pro ni, ale pro všechny členy kontrolní komise, takže pokud by ze strany žalovaných zaznělo, že žalobkyně si ponechala peníze, které jí nepatřily (zkratkovitě laicky sděleno „ukradla je“), jedná se o hodnotící soud, na který mají dotyční právo a nelze jej považovat za porušující osobnostní práva žalobkyně. Rovněž z důkazů vyplývá, že proběhla fakturace [tituly před jménem][jméno FO] – realitní agentury [Anonymizováno] za „konzultační služby vícepráce nad rámec mandátní smlouvy“ a zjevně nejsou sporné ani anonymní ataky vůči žalované č.[hodnota]. Jeví se tedy jako pravděpodobné, že by další dokazování prokázalo dostatečný pravdivý základ případných výroků tak, aby tyto obstály v řízení. To vše za situace, kdy v domě panují vyhrocené vztahy a žalobkyně se soudí se společenstvím a SVJ s ní, přičemž dopad těchto výroků je omezen okruhem členů SVJ, tedy není nijak rozsáhlý.

27. Soud I.stupně tak dospěl k závěru, žalovaní č.[hodnota] a č.[hodnota] nepoškodili osobnostní práva žalobkyně, když jejich hodnotící soudy nebyly způsobilé zasáhnout do jejích osobnostních práv. Žalobkyni tak omluva nepřísluší. Ve vztahu k žalované č.[hodnota] pak soud nepovažuje za prokázané ani žalobkyní tvrzené výroky žalované č.[hodnota], nicméně i kdyby je žalobkyně prokázala, má soud I.stupně za to, že se opět nejedná o výroky způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně. Soud proto všechny žaloby žalobkyně ve vztahu ke každému ze žalovaných zamítl jako nedůvodné.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní měli ve věci plný úspěch a náleží jim proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalované č.1 sestává z odměny za 5 úkonů právní služby po 2.500,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 25.9.2023 přesahujícího dvě hodiny a dne 26.1.2024) dle ustanovení § 9 bod 3 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud dále žalované č.1 přiznal podle ust. § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu náhradu za ztrátu času v důsledku zpoždění zahájení soudního jednání dne 26.1.2024 ve výši 200,- Kč (100,- Kč za každou započatou půlhodinu) a 5 režijních paušálů po 300,- Kč podle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tedy 1.700,-Kč, nicméně s ohledem na to, že všichni žalovaní byli v řízení zastoupeni jedním zástupcem, byť se jednalo o samostatné žaloby (proto soud nepřistoupil ke krácení o 20% podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu), přiznal každému ze žalovaných toliko 1/3 z této částky, tj. 567,-Kč. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalované č.1 plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 2.744,- Kč. Celkem tak žalované č.1 náleží náhrada nákladů řízení ve výši 15.811,-Kč. Stejná částka pak náleží na náhradě nákladů řízení i žalovanému č.2 a žalovanému č.3.

Poučení