7 C 137/2019 - 749

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], narozený [Datum narození žalobce E] bytem [Adresa žalobce E] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: Česká republika - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro: žaloba o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dále jen zákon o půdě, žalovaný Česká republika – [Jméno žalovaného], IČ: [IČO žalovaného], se sídlem [Adresa žalovaného] (dále jen [Jméno žalovaného]) dané pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo stavební [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa].

II. Žalobci [Jméno žalobce A], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], [Jméno žalobce B], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], [Jméno žalobce C], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], [Jméno žalobce D], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], [Jméno žalobce E], rodné číslo [č. účtu], bytem [adresa] jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě.

III. Žalobci mají na základě rozhodnutí Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a [adresa] Kav ze dne [datum], [spisová značka] Kav ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], SPÚ [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum] nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemků za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek, uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

IV. Žalovaný k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané, touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům pozemky: - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo st. [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], a žalobci tyto pozemky do svého vlastnictví přijímají, a to [Jméno žalobce A], spoluvlastnický podíl ve výši 17/100, ing. [Jméno žalobce B] spoluvlastnický podíl ve výši 17/100, [Jméno žalobce C] spoluvlastnický podíl ve výši 17/100, [Jméno žalobce D] spoluvlastnický podíl ve výši 25/100 a [Jméno žalobce E] spoluvlastnický podíl ve výši 24/100.

V. Žaloba se zamítá co do požadavku nahrazení projevu vůli žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu týkající se pozemků: - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo]1 k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa].

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 172 566,23 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice- Okresnímu soudu v Domažlicích na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 114,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, který byl doručen k Okresnímu soudu v Domažlicích, se žalobci domáhala na žalovaném uzavření smlouvy, na jejímž základě by jim byly bezúplatně převedeny pozemky v žalobě specifikované jako náhrada pozemků za pozemky žalobcům, v restituci z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

2. Žalobci tento svůj návrh odůvodnili tím, že jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě k uplatňování restitučních nároků na základě jednotlivých rozhodnutí pozemkového úřadu a již delší dobu marně usilují o převod tzv. náhradních pozemků ve vlastnictví státu do svého vlastnictví, náhradou za pozemky v restituci nevydané, nacházející se na území [adresa], kdy na těchto pozemcích již v minulosti došlo k určené zástavbě.

3. V daném konkrétním případě se jedná o rozhodnutí Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] [spisová značka][spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a [adresa] SPÚ [spisová značka] Kav ze dne [datum], SPU [spisová značka] Kav ze dne [datum], SPU [spisová značka] ze dne [datum],SPU [spisová značka] ze dne [datum],SPU [spisová značka] ze dne [datum],SPU [spisová značka] ze dne [datum] a SPU [spisová značka] ze dne [datum].

4. Za předmětných rozhodnutí mimo jiné je zřejmé, že žalobci, respektive jejich právní předchůdci jsou vlastníky v nich uvedených pozemků, jejich spoluvlastnických podílů. Pozemky, o kterých bylo žalovanou rozhodnuto tak, že nebudou oprávněným osobám podle zákona o půdě vydány, žalovaný nesprávně ocenil, s ohledem na nesprávné určení jejich charakteru (dle žalovaného se jedná o pozemky zemědělské), žalovaný tak sleduje restituční nárok v mnohem nižší částce, než žalobcům po právu náleží. Žalovaný si však s ohledem na svoji pozici minimálně již od roku 2008 musí být vědom existence dobové územně plánovací dokumentace, která předurčila pozemky právních předchůdců žalobců, k budoucí zástavbě. Tímto způsobem ocenění, které je s odkazem na stavební charakter pozemku pro žalovaného výhodné, činí žalovaný nikoliv pro všechny restituenty stejně, nýbrž selektivně pro některé vybrané, různé podmínky. Do veřejných nabídek náhradních pozemků se přihlásili žalobci, jejich právní předchůdci.

5. V daném konkrétním případě žalobci vidí v postoji žalovaného jednání, které je dle jejich náhledu svévolné a liknavé.

6. Žalobci se proto obrátili na žalovanou žalobní výzvou, aby jejich restituční nárok zaevidovala ve správné výši, přičemž žalobci odkázali i na konkrétně územně plánovací dokumentaci, platnou k době přechodu vlastnického práva k pozemkům odňatých jejich rodině státem, tak jakož i na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků, které byly výslovně vyvlastněny za účelem výstavby. K tomuto byl žalovanému předložen i znalecký posudek, vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] [tituly před jménem], kterým byly touto znalkyní oceněny předmětné pozemky. Znaleckým posudkem [právnická osoba]. [jméno FO] [tituly před jménem] byly oceněny předmětné pozemky v souladu s platnou judikaturou na celkovou částku ve výši 4 233 436 Kč. Posudkem byly zohledněny podíly žalobců na odňatých pozemcích evidovaných žalovaným, kdy bylo zřejmé, že uplatněný nárok žalobců je mnohonásobně vyšší než částka, kterou má žalovaný evidovanou. Znaleckým posudkem při zohlednění podílů žalobců na odňatých pozemcích, vyčíslených žalovaným, vychází skutečný nárok žalobců 4233436 Kč. Po započtení částky, která ze strany žalovaného byla žalobcům již vyplacena, představuje zůstatek 4.155311,48 Kč. Žalobci opakovaně zdůrazňovali, že soudní judikatura zcela nepochybně upozorňuje, že nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaný přesouvat na oprávněné osoby, tzn. na žalobce. Za předpokladu, pokud by se žalovaný tohoto jednání dopustil, byla by naplněna tzv. svévole, jediným způsobem jak se oprávněné osoby mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby, uložení povinnosti žalovanému uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud ČR toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaný odmítal zaevidovat restituční nárok oprávněných osob ve správné výši, tím zcela pochopitelně vyloučil oprávněné osoby -žalobce z efektivní účasti na veřejných soutěžích o pozemky. Ze strany žalovaného bylo zasláno žalobcům vyrozumění, vtělené do přípisu, kde bylo zaznamenáno, že návrhy přehledného regulačního plánu byl část území [adresa] z roku 1933, návrh přehledného regulačního plánu pro část území [adresa] z roku 1939, na které poukazovala znalkyně v rámci svého znaleckého posudku, byly v době přechodu nevydaných pozemků územně platnou územně plánovací dokumentací, kdy s tímto žalobci nesouhlasili. Rozdíl mezi skutečnou výší restitučního nároku žalobců a oceněním žalovaného je významný a je založen na skutečnosti, že žalovaný v rozporu s postupy uplatňovanými vůči jiným restituentům a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, neurčil hodnotu pozemků odňatých právním předchůdcům, žalobcům, podle územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu vlastnického práva k těmto pozemkům na stát, ale trvá na pro něj výhodnější ocenění plnění. V období let učinili žalobci dotazy na Institut s dotazem na poskytnutí této dokumentace, aby restituční nároky vybraných restituentům podle ní ocenila. V případě žalobců však žalovaný žádný takový dotaz na Institut nevznesl, žalovaný tímto postojem pak žalobce proti vybraným institutům diskriminoval a znemožnil jim uspokojit jejich restituční nárok v plné výši. Žalovaný tímto svévolným jednáním protiprávně přenesl břemeno správného ocenění na žalobce, kteří si museli všechny podklady pro předmětné ocenění obstarat sami, nechat si vypracovat znalecké posudky na vlastní náklady, a to bez jakékoliv pomoci žalovaného. Toto jednání je nepochybně nutno vyhodnotit jako jednání vůči žalobcům za svévolné, diskriminační. Předmětný nárok žalobců tak nelze objektivně ve veřejných nabídkách uspokojit, neboť žalovaný odmítá tento nárok zaevidovat ve správné výši.

7. Žalobci byli přesvědčeni o tom, kdy v průběhu řízení docházelo k zastavení řízení ve vztahu k některým pozemkům, a soud připouštěl změnu žaloby, kdy v rámci rychlosti a hospodárnosti řízení, v zájmu naplnění restitučního zákona, připouštěl rozšiřovat žalobu o nové pozemky, kdy žalobci mají za to, že jimi označené pozemky, jako náhradní, splňují předpoklady pro převod a nejsou si vědomi žádné zákonné překážky, která by jim v tom bránila.

8. Žalovaný s žalobou zcela nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Prvotně sporoval tvrzení o liknavém a svévolném přístupu při vyřizování restitučních nároků žalobců. Žalovaný setrval i na správnosti svého ocenění pozemků odňatých právním předchůdcům žalobců, jež nebyly v rozsahu spoluvlastnických podílů vydány. Namítal, že na pozemky nelze nahlížet jinak než na pozemky zemědělské. K datu odnětí předmětných pozemků v období let neexistovala platná územně plánovací dokumentace. To se stalo až směrným územním plánem [adresa] od roku 1964 a k zástavbě předmětných pozemků došlo v některých případech až o mnoho let později během 70. let 20tého století Žalovaný vnímal za nesprávné, pokud předmětné pozemky byly oceněny dle postupu [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] [tituly před jménem], kdy byly předmětné pozemky, odňaté žalobcům, oceněny, jako stavební, další pochybení spatřoval žalovaný v tom, že výše jmenovaná znalkyně provedla předmětná ocenění pozemků bez patřičných a ucelených podkladů a v posudku ani neaplikovala srážky z ceny dle přílohy číslo [hodnota] oceňovací vyhlášky. Žalovaný v projednávané věci vznesl i námitku promlčení přecenění restitučních nároků.

9. V průběhu řízení docházelo k částečným zastavením řízení ve vztahu k některým pozemků, a byla realizována změna- rozšíření žaloby o některé pozemky. Předmětem řízení tak zůstaly žalobcem označené pozemky, a to parcelní číslo [číslo] parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa] k. ú [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo st. [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem předmětných náhradních pozemků výše specifikovaných je žalovaný. Všechny pozemky jsou jím spravované. (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí).

11. Žalobci jsou podle rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí o dědictví oprávněnými osobami podle zákona č. 229/1991 Sb. nebo dědici oprávněných osob. Tato skutečnost byla nesporná a soud ji považoval za zjištěnou.

12. Žalobci mají podle rozhodnutí Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum], [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a [adresa] [spisová značka] Kav ze dne [datum], [spisová značka] Kav ze dne [datum], [spisová značka] ze dne [datum],[spisová značka] ze dne [datum],[spisová značka] ze dne [datum],[spisová značka] ze dne [datum] a [spisová značka] ze dne [datum] nárok na náhradu. Předmětné skutečnosti byly nesporné, vzešly ze shodných tvrzení účastníků řízení a soud je považuje za svá skutková zjištění. Další nespornou skutečností a zjištění soudu bylo, že nárok žalobců byl částečně ze strany žalovaného uspokojen v případě žalobce doc.[jméno FO]. [Jméno žalobce A], [Jméno žalobce B], [Jméno žalobce C] všichni po 16.327,06 Kč ( přiznaný nárok žalovaným 21.442,94 Kč),[Jméno žalobce D] 24.427,80 Kč / přiznaný nárok žalovaným 32 101,51 Kč, [Jméno žalobce E] 4715,40 Kč ( přiznaný nárok žalovaným 7274,- Kč. Předmětné skutečnosti jsou nesporné, vyplývají ze shodných tvrzení účastníků řízení, soud je tak považuje za svá zjištění. Předmětné skutečnosti jsou podporovány i provedenými důkazy tabulkou nároků oprávněných osob a tabulkou přehledu nároku a plnění nároků oprávněných osob.

13. Žalobci (a,b,c,d- pět veřejných nabídek a právní předchůdce žalobce e)( žalobce e) jedné veřejné nabídky) [jméno FO] (zemřel. [datum]) se účastnili od roku 2006 do roku 2012 veřejných nabídek. Předmětný restituční nárok byl částečně uspokojen, tak je již výše uvedeno. Předmětné skutečnosti mají oporu ve zjištění z žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků, o tom, že se účastnili veřejných nabídek, a že byli částečně úspěšní. O tomto nebylo mezi účastníky řízení ani sporu.

14. Žalobci prostřednictvím svého zástupce vyzvali žalovaného ze dne [datum] k řádnému oceněné restitučního nároku žalobců. Žalovaný byl ze strany žalobců upozorněn na to, že žalovaný eviduje nárok žalobců v nesprávné výši a v důsledku tohoto porušuje svou zákonnou povinnost. V důsledku nesprávného ocenění bylo žalobcům bráněno v účastni na dalších veřejných nabídkách a oddalovala se tak možnost jejich uspokojení.

15. Žalovaný na to reagoval dopisem ze dne [datum] tím, že nereagoval na obsah písemnosti žalobců a dožadoval se předložení plných mocí deklarujících zastoupení žalobců jejich zástupcem. Žalovaný reagoval přepjatě formalisticky zcela proti sledovanému účelu restitučních zákonů.

16. Žalobci doplnili plné moci a zopakovali na adresu žalovaného svůj požadavek na přecenění jejich nároků dopisem ze dne [datum], ze kterého soud předmětné skutečnosti i zjistil.

17. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětnou žádost musí být přezkoumáno s ohledem na svoji složitost ústředím. K tomuto kroku se žalovaný ubíral i přesto, že v tu dobu mu byla známá judikatura NS ČR týkající se přeceňování nároků oprávněných subjektů.

18. Z předžalobní výzvy včetně doručenky soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovaného k evidování restitučních nároků žalobců ve správné výši bez zbytečného odkladu. Z přípisu žalovaného určeného žalobcům soud zjistil, že předmětné požadavky týkající se řádného ocenění restitučních nároků budou předány k posouzení, přecenění na SPÚ oddělení institucí.

19. Z žádostí žalobců k vyjádření se k charakteru pozemků, adresované Institutu plánování a rozvoje [adresa] soud zjistil, že žalobci požádali předmětný institut o sdělení, k jakému funkčnímu využití byly ke dni odnětí pozemků na stát určeny pozemky, v žádosti specifikované.

20. V daném konkrétním případě byl vypracován znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]-[jméno FO] č. [číslo] ze dne [datum]( pozemky v Pozemkových knihách parc.č. [číslo] k.ú. [adresa], pozemků PK [číslo] v k.ú. [adresa], pozemků [číslo] k.ú. [adresa], dodatek č.[hodnota] k posudku [číslo] dne [datum], [číslo] a revize ke srážkám z [datum] a dále byl vypracován znalecký posudek [jméno FO].

21. Oba soudní znalci přistoupili k ocenění předmětných pozemků dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. zda daný pozemek je stavební podle § 1 odst. 1 nebo jako nestavební podle § 14 odst. 3,4,5 Ceny pozemků byly oceňovány podle § 14 odst. 1 a 2 předmětné vyhlášky s tím, že cena se upravovala podle přílohy číslo 7, která obsahovala tabulky s položkami, důvody snížení ceny pozemků a srážkami v %. Posudkem [právnická osoba]. [jméno FO] byla zřízena administrativní cena předmětných nemovitostí podle platného cenového předpisu ke zpětnému datu [datum] podle § 28a zákona č. 229/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a podle skutečného stavu oceňovaných pozemků ke dni přechodu na stát, nevydané stavební pozemky byly oceněny částkou 250 Kč za 1 m2 a další pozemky, které si zachovaly charakter zemědělský, byly oceněny podle bonity. Ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] – [jméno FO] a z jejího výslechu před Okresním soudem v Domažlicích v dané právní věci se znalkyně velmi pečlivě vyjádřila ke vzájemné souvislosti mezi tabulkami posudku, přílohami, přiléhavě se vyjádřila k charakteru nevydaných pozemků, ke způsobu jejich ocenění, objasnila, že pro aplikaci srážek ve smyslu přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky, neshledává důvody a podmínky, zcela srozumitelně a přesvědčivě se vyjádřila k postupu při oceňování pozemků v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], kdy tyto byly součástí katastrálního území, začleněných do hlavního města a znalkyně vycházely z administrativního začlenění pozemku, pro účely znaleckého posudku, kdy vycházela z veřejně dostupných snímků, o zastavitelnosti [název města] z let 1953 a 1966. Nebyl shledán důvod pro aplikaci srážek v případě pozemků [číslo] vše k.ú. [adresa] a [číslo] vše v k.ú. [adresa]. Jednalo se o pozemky zastavěné komunikacemi, nebo určené k tomuto zastavění podle předmětných plánů SRK z 30.let. V případě těchto pozemků bylo nade vší pochybnosti zřejmé, že se jedná o pozemky stavební. Při posuzování srážek znalkyně postupovala zejména podle dobových ortofotomap z let 1953,1966. Bylo zřejmé, že řada pozemků byla napojena na vodovody, kanalizaci a rozvod elektřiny, ani pro nepříznivou docházku, vzdálenost nebyla použita aplikace srážek ve smyslu přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, protože v místě již fungovala městská doprava např. autobusová linka S později č. [hodnota] z [adresa] už od [datum] a obsluhovala i pozemky v k.ú. [adresa]. Dle internetového portálu je vzdálenost pozemku [číslo], který je nejdále od centra [adresa], od zastávky [právnická osoba] 400-450 m. Tramvaj v [adresa] pro obsluhu k.ú. [adresa] jezdí již od roku 1908 a obsluhuje většinu pozemků odňatých v k.ú. [adresa], a pro tento případ příloha výslovně stanovila nepoužití srážky. Většina zabraných pozemků byla určena k výstavbě komunikací, průmyslové výroby, sportovních ploch, ani v těchto případech není na místě aplikovat srážky. Z katastrálních map a z ortofotomap znalkyně zjistila, že pozemky jsou svažité jiným směrem než na sever severovýchod či severozápad, pozemky v k.ú. [adresa] se nacházejí pod [adresa], tento svah je směrován na jih a pozemky v k.ú. [adresa] jsou směrovány obdobně. Nebyl tak shledán důvod pro aplikaci srážek pro svažitý pozemek. Soud v daném případě nebyl kompetentní hodnotit znalecký posudek podle věcné správnosti odborných závěrů. V případě znalkyně [právnická osoba]. [jméno FO] [jméno FO] je možné vyhodnotit, že její závěry, postupy v rámci jejího výslechu byly nepochybně vysvětleny, a závěry působí jednoznačně, přesvědčivě, soud považuje předmětný posudek za úplný, srozumitelný bez logických rozporů, znalkyně i po předložení dodatku znaleckého posudku po vysvětlení jejího postupu aplikaci či neaplikaci srážek, kdy i sám znalec [jméno FO]. [jméno FO] v rámci svého výslechu připustil, že vycházel z některých nálezů a závěrů znaleckého posudku prof. [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] [tituly před jménem]

22. Tak, jak se soudní praxe vyvíjela a vyvíjí, soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a na jeho závěry, kdy dovodil, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek tak, jak popisoval ve svých rozhodnutích, zejména v rozhodnutí 28 Cdo 2699/2008 ze dne 26. 11. 2009, kdy bylo konstatováno, že má být zachována identita v charakteru pozemku v tom směru, že rozhodný je jejich charakter a i hodnota ke dni odnětí státem. Za předpokladu a v situaci, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zařízení, práva osobního užívání pozemku a náhrada, dočasné užívání pozemků ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. pro stavbu, pokud jde o charakter odňatých pozemků, dle názoru soudu nelze vycházet z neplatných územních rozhodnutí tak, jak namítá žalovaný. Je nutno přihlédnout i k faktickému postupu tehdejšího státu a důvodům, pro které byly předmětné pozemky odňaty. Za předpokladu, že se tak stalo za účelem plánované výstavby, která se následně zrealizovala, je nutno ocenit předmětné pozemky, určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a to bez ohledu na to, zda byly v době jejich odnětí dosud evidovány jako pozemky zemědělské, jako pozemky stavební. V daném případě tak soud uzavřel, že při stanovení ceny pozemků znalkyně správně vycházela z územně plánovací dokumentace 30.let 20tého století – regulačních a zastavovacích plánů, kdy k datu převodu pozemku na stát, byly pozemky k. ú. [adresa], k. ú. [adresa], k.ú. [adresa] určené k zástavbě. I kdyby účinnost zákona 84/1958 Sb. formálně způsobovala ukončení platnosti dosavadní plánovací dokumentace, s čímž soud nesouhlasí, fakticky a materiálně by bylo podle dosavadních regulačních plánů i po účinnosti tohoto zákona nadále postupováno. Předmětné dobové územně plánovací dokumentace zůstaly v platnosti s dosavadními právními účinky, pokud nebudou změněny nebo nahrazeny novými územními plány. Směrný územní plán [název města] byl vydán [datum] a V 70.letech 20.tého století byly pozemky odňaté právním předchůdcům žalobců fakticky zastavěné, k datu přechodu na stát se jednalo o pozemky stavební, když regulační zastavovací plány 30tých let, které zástavbu předpokládaly, byly fakticky realizovány, soud přihlédl k faktickému stavu v období let 1959 – 1964, kdy území [název města] dokumentovala plánovací dokumentace, stavebními záměry byly realizovány s odkazem na rozhodnutí příslušných správních orgánů, vycházejících důsledně z platné územní dokumentace. Předmětné vydané pozemky žalobců je tedy nezbytně nutné posuzovat ke dni přechodu a brát je jako pozemky stavební, když hodnota náhradních pozemků je ekvivalentní ceně odebraných pozemků včetně absence důvodů pro aplikaci srážek ve smyslu přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky. Tak, jak soud vyhodnotil předmětné postupy a důvody pro tento postup, po výslechu znalce [jméno FO]. [jméno FO],který byl vyslechnut v rámci tohoto řízení v souvislosti s jím vypracovaným znaleckým posudkem, který se zaobíral oceněním vybraných a vyvlastněných pozemků státem, soudu řádně nevysvětlil svojí argumentaci použití neplatné územně plánovací dokumentace při oceňování, argumentaci a důvody, pro které nepostupoval podle územní plánovací dokumentace 30let 20tého století, navíc tento znalec v řadě ohledů čerpal ze závěrů znalkyně [jméno FO]-[jméno FO], svůj postup při oceněné logicky nevysvětlil, při výslechu řadu svých závěrů korigoval. Při aplikaci srážky byl veden subjektivním nijak nepodloženým náhledem, dospěl k ceně pozemků, která se zásadním způsobem odlišovala od výše přiznaného nároku žalobců ze strany žalovaného. Soud tak vyhodnotil závěry znalkyně [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] za jednoznačně přesvědčivé, argumentace je podložena, vysvětlena oproti závěrům znalce [jméno FO]. [jméno FO]. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] poukazoval na to, že v období od účinnosti vyhlášky č. 144/1959, přijetí směrného územního plánu pro [adresa] v roce 1964 mělo být definičním znakem stavebního pozemku pouze vydané území rozhodnutí o zastavění, aniž by byly reflektovány v minulosti přijaté plány rozvoje výstavby. Soud má za prokázané, že argumentace slyšené znalkyně [jméno FO]. [jméno FO]- [jméno FO], včetně jejího popisu a doplňků tak, jak vysvětlovala, vytvořila závěry pro možnost aplikace regulačních a zastavovacích plánů z 30. let minulého století pro posouzení charakteru pozemku, neboť i v situaci, kdy by pozemky byly užívány přechodně k jiným účelům, byly těmito plány předurčeny ke stavebnímu využití. Tato skutečnost je zásadní, důvodná při stanovení jejich ceny v situaci, kdy by s předmětnými pozemkami bylo svobodně nakládáno. Je zřejmé tak, jak vyplynulo i z výslechu [jméno FO]. [jméno FO], že své závěry a postupy konzultuje s žalovaným, přebírá právní náhledy žalovaného, znalec jednoznačně nevysvětlil logicky nemožnost aplikace regulačních a zastavovacích plánů z 30.let minulého století při postupu ocenění.

23. Ze znaleckého posudku číslo [číslo] ze dne [datum] vypracovaného znalkyní [právnická osoba]. [jméno FO] [tituly před jménem] soud zjistil v souhrnu následující Vyvlastněné a restituentům nevydané pozemky byly vedené v pozemkových knihách jako parc.č. PK- ( pozemky v Pozemkových knihách parc.č. [číslo] k.ú. [adresa], pozemků PK [číslo] v k.ú. [adresa], pozemků [číslo] k.ú. [adresa]. Vlastnické právo přešlo z původních vlastníků na stát rozhodnutím o odnětí ze dne [datum], prohlášením o postoupení darem ze dne [datum] a prohlášení o postoupením darem ze dne [datum]. Data přechodu vlastnického práva na stát pak jsou [datum],[datum] a [datum], když toto vyplynulo z uvedených právních titulů dat jejich přijetí FO ONV. Hlavním cílem předmětného znaleckého posudku bylo stanovit administrativní cenu výše uvedených nevydaných pozemků v souladu s § 28 a) zákona o půdě. Znalkyně vycházela z dobové územně plánovací dokumentace ze zdrojů Institutu plánování a rozvoje hl.m. Prahy a ocenila pozemky dle stavu ke dni vyvlastnění a podle platného cenového předpisu k datu [datum]. Pozemky ocenila podle toho, zda se podle územně plánovací dokumentace jednalo o pozemky stavební, či nestavební, u pozemku PK [číslo] v k.ú. [adresa] vyšla z toho, že byl již před přechodem na stát určen k zastavění zahrádkářskou kolonií na základě územního rozhodnutí a stavebního povolení. K výše již uvedeným datům přechodu pozemků na stát byly podle znalkyně platné: návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. [spisová značka][Anonymizováno] návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. [spisová značka],( [adresa]) návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část [adresa]), arch. [spisová značka]( [adresa]) návrh směrného územního plánu [název města] Znalcem určená cena za nevydané pozemky podle výše popsaného ocenění představovala podíl žalobce a),b), c) každého představovala částku ve výši 710.470 Kč, žalobkyně d) 1 065 705 Kč a žalobce e) 1 036 321 Kč. Vše prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [číslo] ze dne [datum], dodatek č. 1 [datum], z [datum] )

24. Z územního rozhodnutí, stavebního povolení výstavby Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že v případě pozemku parc.č. [hodnota] k.ú. [adresa] bylo dne [datum] vydáno územní rozhodnutí- stavební povolení, kterým bylo povoleno umístění a výstavba altánů, altánků, chat, objektu budoucí klubovny, nádrže na užitkovou vodu, záchodů, a to za podmínek v rozhodnutí uvedených.

25. Podle sdělené Institutu plánování a rozvoje [název města] se na pozemky, odňaté právním předchůdcům žalobce, k datu jejich převodu na stát, vztahuje následující dokumentace. návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. [spisová značka]) návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. [spisová značka],( [adresa]) návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část [adresa]), arch. [spisová značka]( [adresa]) návrh směrného územního plánu [adresa], celkové řešení návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]( [adresa]), arch.zn. [spisová značka]- na této překrývající se hranici se nacházejí dva oceňované pozemky, překrývá se s RP [adresa], oba RP jsou shodné. Na základě výše specifikované dokumentace Institut vyjadřuje, že odňaté pozemky byly k rozhodnému dni převodu na stát určeny k zastavění, případně částečně určeny k zastavění a částečně nezastavitelné.

26. Mezi účastníky řízení je sporné, jakým způsobem mají být oceněny pozemky, které byly odňaty předkům žalobců, zda lze odňaté pozemky ocenit jako zastavitelné a jaká je vlastně výše samotného restitučního nároku žalobců.

27. Věc je v dané právní věci posuzována podle z.č. 229/1991 Sb., podle jeho ustanovení zejména § 4 a 11 a přihlédnuto je i platné aktuální judikatuře Ústavního soudu ČR.

28. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v období od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 předmětného zákona.

29. Podle § 4 odst. 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

30. Podmínky vydání původních pozemků upravuje § 6 zákona o půdě, § 11 zákona o půdě stanoví, kdy vydání takových pozemků není možné.

31. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám, uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2 zákona o půdě, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanovena jinak. Osoby, které mají právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku, přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), respektive pro účely tohoto zákona se považují za oprávněné osoby.

32. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

33. Podle § 11a odst. 14 zákona o půdě, cena pozemku, uvedená ve veřejné nabídce, se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemku a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, stavebního řádu, řízení pozdějším předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky, převáděné mimo veřejnou nabídku podle § 11 odst.

34. Podle § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

35. Podle § 14 odst. 1 vyhl. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. 316/1990 ve znění účinném ke dni 24. června 1991 cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu 15) nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku uvedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří 16), zahrada 17), nejde-li o pozemek oceňovaný podle odst. 2, činí 250 Kč v hlavním městě Praze.

36. Po zhodnocení provedených důkazů, každého důkazu jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a po aplikaci právní úpravy v respektu konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky, Ústavního soudu České republiky, dospěl k následujícím závěrům:

37. Jako první z otázek, na které bylo nezbytně nutné odpovědět, byla otázka aktivní legitimace žalobců, zda se jedná o subjekty oprávněné dle zákona o půdě.

38. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě, a to podle výše uvedených rozhodnutí pozemkového úřadu. O nevydání pozemků žalobcům resp. jejich právním předchůdcům bylo rozhodnuto na základě rozhodnutí uvedených také výše. Žalobci se do veřejných nabídek přihlašovali několikrát.

39. Ze strany žalovaného nebyla ani aktivní legitimace žalobců rozporována, tzn.není pochyb o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona o půdě.

40. Náhradový proces je realizován prostřednictvím veřejných nabídek pozemků. Rozhodnutí soudu o nahrazení projevu vůle v souladu s § 11 a zákona o půdě, je prostředkem výjimečným s odkazem na platnou judikaturu Ústavního soudu ČR např. rozhodnutí I.ÚS 125/10. Tento postup je možný pokud je žalovaný subjekt v pozici povinného subjektu vůči konkrétnímu oprávněnému subjektu tento povinný subjekt jednal liknavě, účelově a proti smyslu právního předpisu přímo ve vztahu k této oprávněné osoby. Není vždy potřeba aktivního jednání oprávněných osob ve veřejných soutěžích. Projevem svévolného jednání žalovaného je i ta skutečnost že žalovaný odmítá přecenit výši zjištěného restitučního nároku oprávněných osob. V takovém případě je i dle rozhodnutí např. NS ČR 28 Cdo 487/2017 ze dne 24. 1. 2018 za neúčelné.

41. V daném posuzovaném případě se žalobci prokazatelně dožadovali od května roku 2018 různými prostředky přecenění jejich restitučního nároku. V rámci dokazování tak byla řešena otázka, zda žalovaný neoprávněně odmítl přecenit restituční nárok žalobců.

42. Zásadní pro zodpovězení této otázky bylo, zda pozemky, které byly oceněny znalkyní prof. [jméno FO]. [jméno FO]-[jméno FO], které posoudila a ocenila jako zastavitelné, byly skutečně v době přechodu na stát pozemky zastavitelné.

43. Soud v daném případě vycházel ze sdělení [právnická osoba], že žádná jiná územně plánovací dokumentace než návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. SRK [spisová značka]),návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]) arch.zn. [spisová značka],( [adresa]),návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část [adresa]-[adresa]), arch. SRK [spisová značka]( [adresa]),návrh směrného územního plánu [adresa] , celkové řešení. Základním faktorem, který sleduje judikatura NS ČR je primární cíl zákona o půdě, kterým je odčinění historických křivd. Toto sleduje i v případě zjištění charakteru pozemku pro účely ocenění restitučních nároků a stanovení kritérií, podle kterých tak činí. Podle rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 1013/2016 je sice správné řešit charakter pozemku podle toho, jaký byl v době jeho převodu na stát, ale pokud byl zemědělský, je zapotřebí se ještě obeznámit s tím zda nebyly pozemky určeny k zastavění. Ústavní soud ČR vykládá zákon tak, aby byl ve prospěch oprávněných osob. V případě pokud se jedná o pozemek, který byl zabrán jako stavební, není co řešit, pokud je evidován jako zemědělský, je zapotřebí zkoumat skutečný účel vyvlastnění, za předpokladu pokud by účel byl stavební, jednalo by se pak o pozemek, který je nezbytně nutné ho ocenit jako stavební. Soud vyhodnotil závěry znalkyně ohledně ocenění odejmutých pozemků právních předchůdců žalobců, jako stavební, za správné. Znalkyně při určení charakteru pozemku vzala na vědomí zásadní kritérium, a to jejich začlenění do funkční plochy v územní plánovací dokumentaci.

44. Argumentace zvolená žalovaným, že se má pro účely ocenění odňatých pozemků postupovat podle § 2 vyhl. 144/1959 Ú.l. ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu, kterou se prováděl stavební zákon, měl být stavebním pozemkem jen pozemek vymezený územním rozhodnutím k zastavění, soud nesdílí. Tento výklad je určen pro účely stavebního řízení, nevztahuje se pro účely vedoucí k ocenění pozemku. Navíc je zapotřebí vzít v potaz účel restitucí tzn. přístup, který je flexibilní, neulpívá na své rigiditě, bere v potaz okolnosti každého jednotlivého případu, tzn. různé podmínky nejen uznání stavebního pozemku na základě pouhého územního rozhodnutí.

45. Soud ani nesdílí obranu žalovaného v tom, že jednotlivé regulační plány, ze kterých znalkyně vycházela při ocenění pozemků, nebyly v době přechodu pozemků na stát platné, že pozbyly platnost s účinností zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování. V době přechodu pozemků na stát jiná územní plánovací dokumentace pro dané území neexistovaly, tato skutečnost byla i potvrzena Institutem plánování a rozvoje pro [název města]. Fakticky pozemky odňaté předkům žalobců byly v době přechodu na stát podle dobové územně plánovací dokumentace z třicátých let zastavitelné (28 Cdo 3078/2017-rozhodnutí potvrzující aplikaci ocenění dle územně plánovací dokumentace z třicátých let).

46. Soud vycházel z regulačního zastavovacího plánu i pro k.ú. [adresa], i když se nedochoval záznam o potvrzení ministrem veřejných prací (tato skutečnost je zmiňována ve znaleckém posudku doc [jméno FO]. [jméno FO] [jméno FO] [tituly za jménem] 9) Z výměru ústředního národního výboru [název města] ze dne [datum], o vyhlášení stavebního obvodu č. [hodnota] je zmíněn a dále je uveden i v Zápisu o schůzi komise, kdy i tato skutečnost je zřejmá z předmětného znaleckého posudku. Nelze tak učinit závěr, že odňaté pozemky podle RP [adresa] nemohly být zastavěny.

47. V případě pozemku č.kat. [číslo], v [adresa] soud zjistil, že k rozhodnému dni převodu na stát, bylo již vydáno územní rozhodnutí-stavební povolení, kterým bylo povoleno umístění stavby objektů- altánů, altánků, chat, objektu budoucí klubovny, nádrže na užitkovou vodu, záchodů. Předmětný pozemek byl tak v době převodu na stát určen k zastavění.

48. Soud posoudil námitku uplatněnou ze strany žalovaného, že nárok žalobců na přecenění je promlčen, za nedůvodnou. Promlčení je právní skutečností, která spočívá ve ztrátě nároku, aniž by právo zaniklo, jako takové, a to v důsledku marného uplynutí promlčecí doby. Promlčuje se samotné právo, nikoliv však právní hodnocení. Ze strany žalobců je požadavek na vydání náhradních pozemků s odkazem na důvody, kdy žalovaný zcela nesprávně ocenil jejich restituční nárok z důvodu nesprávného posouzení vybraných pozemků, kdy tyto posuzuje jako zemědělské proti správnému, kdy se jedná o pozemky stavební. Žalobci se od prvopočátku dožadují plnění po žalovaném, avšak zatím bezvýsledně. Plnění oprávněných osob, spočívající v získání náhradních pozemků za pozemky nevydané, je závislé na spoluúčasti žalovaného, včetně povinnosti žalovaného řádně ocenit restituční nárok oprávněných osob, nepochybně žalobci dlouhodobě očekávají, při znalosti aktuální judikatury, kdy je tvrzeno výrazné podhodnocení restitučního nároku, které zcela znemožnilo získat ze strany žalobců řádné plnění, na které mu vznikl nárok, ve veřejných nabídkách. Předmětná námitka promlčení je tak nepochybně kromě toho, že není důvodná s ohledem na výše již uvedené, byla by i odporující zcela dobrým mravům. Právo na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, představuje samotné majetkové právo, jež by nepodléhalo promlčení. Za těchto okolností soud vyhodnotil námitku žalovaného, jako nedůvodnou.

49. Soud se dále zaobíral otázkou, zda přístup žalovaného k žalobcům byl liknavý, svévolný až diskriminační. Judikatura je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminačního postupu žalovaného, může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem vigilantibus iura scipta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující. Je zcela jen na žalovaném, aby disponoval řádně technicky zpracovanými daty o pozemcích, které může nabízet k převodu a aby takto postupoval při nabídkách bez prodlení. Nesnáze a komplikace při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních předpisů nesmí státní orgány přesouvat na osoby oprávněné a není ani na místě, aby v důsledku těchto nesnázích odůvodňovaly nedostatky ve svém postupu. Tyto závěry jsou již deklarované v rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 3767/2009, kdy toto bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62/2010. Judikatura je ustálena i v závěru, že jako přinejmenším liknavý až svévolný je možné kvalifikovat takový postup žalovaného i jeho právního předchůdce –Pozemkového fondu ČR, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem ( tzn. prostřednictvím veřejné nabídly pozemků) nesprávným ohodnocením nároku a kdy ani nebylo pak možné po oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách. V tomto ohledu je možné předmětné závěry vyčíst např. z rozhodnutí 28 Cdo 155/2016 ze dne 21.6. 2016, 28 Cdo 837/2017 ze dne 10.5. 2017. Zjišťování a hodnocení rozhodujících skutečností o krcích oprávněných osob a postupu státu je otázkou skutkových zjištění.

50. Pokud se jedná o liknavé až svévolné jednání žalovaného, tak pro toto svědčí především postup při ocenění nároku žalobců, kdy žalovaný přes znalost aktuální judikaturu, postup soudu, při ocenění odňatých pozemků žalobců, právních předchůdců žalobců, vycházel z cen orné půdy, přestože už jen z regulačního plánu je zřejmé, že pozemky byly bez ohledu na jejich evidenci učeny k zástavbě. Žalovaný přitom ze své pozice disponuje poklady zásadnímu pro vyčíslení nároku, avšak i přes opakovanou snahu žalobců, kteří se dožadovali nápravy, tento svůj postup nepřehodnotil. Při snaze při vyřizování nároku, vyplývajícího z restitučních právních předpisů, nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi, ať už jsou jakéhokoliv charakteru, zdůvodňovat nedostatky ve svém postupu. V tomto ohledu soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky 31Cdo 3767/2009 ze dne 9. 12. 2009, kdy toto rozhodnutí bylo i pod číslem 62/2010 Sb. publikováno v této sbírce. Judikatura je v tomto ohledu již ustálená a jako liknavý přístup až svévolný, je možné kvalifikovat i takový postup žalovaného subjektu, respektive právního předchůdce, jež bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku oprávněných osob, zásadně předpokládaným postupem, prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, bez správného ohodnocení nároku, bez správného určení ceny odňatých a nevydaných pozemků (v tomto ohledu soud odkazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 28 Cdo 55/2016 ze dne 21. 6. 2016). Není možné spravedlivě klást žalobcům k jejich tíži, že se neúčastnili většího množství veřejných nabídek, když by tímto způsobem nebyl jejich nárok ve správné výši uspokojen. Ti se neměli možnost účastnit s ohledem na nesprávný postup žalovaného při oceňování nároku žalobců. Ze strany žalobců byl nárok restituční uplatněn a to už právními předchůdci žalobců a ze strany žalovaného bylo poskytnuto jen částečné plnění, v neakceptovatelné výši. Dle způsobu ocenění pozemků žalobců, které jim byly odňaty, přešly na stát, v rozhodném období byly původně žalovaným určeny jako zemědělská půda, v určené ceně, a co do této částky byly i ze strany žalovaného tyto nároky částečně uspokojeny. Tento postup je však zcela v rozporu s ustálenou konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, dle níž pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, avšak určené k zástavbě k datu převodu na stát, se oceňují jako pozemky určené na stavbu podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. Nelze přehlédnout ani to, že samotný znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve svém znaleckém posudku oceňoval předmětné pozemky ve zcela jiné, vyšší výši, než jak určil sám žalovaný.

51. V daném případě je možné bez pochybností uzavřít, že žalovaný při svém postupu, kterým odčiňuje nároky oprávněných osob, v případě žalobců jednal svévolně až diskriminačně.

52. Co do vyhodnocení náhradních pozemků jako pozemků vhodných k uspokojení restitučního nároku oprávněných osob podle zákona o půdě. Opětovně dle ustálené judikatury- vhodnými pozemky jsou v zásadě ty, které nebýt liknavého postupu žalovaného, by byly zařaditelné do veřejné nabídky. ( rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 4180/2017 ze dne 13. 12. 2007). Soud při posuzování vhodnosti pozemku podle § 11 odst. 1 zákon a o půdě hodnotil, zda v převodu zejména nebrání zákonná výluka tak jak má na mysli ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 z.č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu dále jen z.č. 503/2012 Sb. V daném konkrétním případě, soud tak nevyhověl návrhu v případě pozemků z důvodu přetrvávajících pozemkových úprav, jednalo se o pozemky parc.č. [číslo], parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa], par.č. [číslo] v k.ú. [adresa], parc.č. [číslo] v k.ú. [adresa].

53. Soud při posuzování vhodnosti pozemků, o něž žádají žalobci, postupoval individuálně v každém jednotlivém případě. Předně je nutno poznamenat, že níže specifikované pozemky, v jejich případě byla namítána, jak je níže i zmíněno ze strany žalovaného nevhodnost jejich převodu na oprávněnou osobu žalobce. Definici vhodnosti pozemku neobsahuje žádný právní předpis a upravila ji až judikatura vyšších soudů. Podlé této judikatury by náhradní pozemky měly být ekvivalentní k odejmutým. Je to žalovaný, kdo sestavuje veřejné nabídky seznamu těchto pozemků a podle § 11 odst. 2 zákona o půdě. V množině těchto pozemků jsou pozemky nacházející se v zastavěném území obce, z pozemků mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné plochy. V daném případě je tak možné vydat ne jen zemědělskou půdu( orná půda, chmelnice, vinice), ale i nezemědělské (lesní půda, vodní plocha, zastavěná plocha, nádvoří a další plochy). Proti tomuto závěru nedůvodně brojil žalovaný, že předmětné skutečnosti jsou mimo záměr zákona o půdě. Při vydání pozemku je totiž nezbytně nutné sledovat zejména účel, tohoto zákona, kterým je zmírnit majetkové křivdy. Tomuto je potřeba podrobit i výklad tohoto zákona.

54. Pokud jde o pozemky určené pro uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané, a to pozemek parcelní číslo [číslo]( 325850,- Kč),[číslo]( 168.770,- Kč),[číslo] ( 73290,- Kč),[číslo] ( 13930,- Kč) ,[číslo]( 5950,- Kč) k.ú. [adresa] účastníci řízení učinili nespornou hodnotu těchto pozemků, stejně tak v případě pozemků par.č. [číslo] ( 33.336,- Kč),[číslo] ( 50.720,- Kč),[číslo] (1008,- Kč),[číslo] (13076,- Kč),[číslo] ( 18114 Kč), [číslo]( 10.400 Kč),[číslo] ( 49640,- Kč),[číslo] ( 7660,- Kč),[číslo]( 22 380,- Kč) k.ú. [adresa], pozemky par.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], [číslo] k.ú. [adresa],20 Kč) , [číslo] [adresa] (16.546,80 Kč), [číslo] k.ú [adresa] u Domažlic ( 5560,- Kč).

55. V případě pozemku par.č. [číslo] [adresa] pokud žalovaný namítal, že předmětný pozemek je vyloučen z převodu z důvodu toho, že tvoří funkční celek se stavbami domů a parc. č.st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo] k.ú. [adresa], neboť představuje zahradu intravilánu mezi nimi, je tato skutečnost vyvrácena již samotným zjištěním z fotomap předmětné lokality, kdy soud zjistil, že předmětný pozemek [číslo] je prostorově blízko se stavbami domů a parc. č.st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo] k.ú. [adresa], ale rozhodně s nimi netvoří jeden funkční celek. Předmětný pozemek užívá tak jak soud zjistil z nájemní smlouvy ze dne [datum] pan [jméno FO], který však je dle smlouvy bytem [adresa]. Předmětný pozemek je převoditelný, ani skutečnost, že předmětný pozemek je užíván dočasně jinou osobou na základě nájmu, není zásadní skutečností, která by tento pozemek měla vyloučit z možného převodu, neboť oprávněná osoba v případě vydáni tohoto pozemku v vstoupí do práv a povinností původního pronajímatele a dosavadní práva a povinnosti budou i nadále upravena již sjednanými smlouvami, vydáním pozemku, není dotčeno právo nájemců, stejně tak jak již soud výše v případě pachtu vyjadřoval, nadále předmětný pozemek užívat. ( NS ČR 28 Cdo 270/2019), navíc v předmětné nájemní smlouvě ze dne [datum] čl. VII nájemce bere na vědomí, že předmět nájmu, může být jeho vlastníkem převeden na třetí osoby. V případě pozemku par.č. [číslo] [adresa] soud překážky převoditelnost předmětného pozemku a žádné překážky převoditelnosti nebyly tvrzeny natož prokázány ani v případě pozemku parc.č. [číslo] k.ú. [adresa].

56. Pokud žalovaný namítal nepřevoditelnost pozemků parcelní číslo [číslo] v k. ú. [adresa], parcelní číslo [číslo] a [číslo] k. ú. [adresa] z důvodu toho, že pozemky nejsou součástí zemědělského půdního fondu a v katastru nemovitostí jsou evidovány jako ostatní plocha. V daném případě má soud za prokázané, že tato zjištění samo o sobě neznamená, že se nejedná o zemědělský původní fond podle zákona č. 534/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, tvoří tento fond nejen pozemky zemědělsky obhospodařené, tzn. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, malé travní porosty, i půda, která byla a má být i nadále zemědělsky obhospodařována. V daném konkrétním případě byla tvrzena překážka, bránící zemědělskému využití předmětných pozemků, soud nesdílí názor žalovaného a nevyhodnotil tuto žalovaným tvrzenou skutečnost za důvod bránící možnosti převodu pozemku. Nelze ani z veřejných nabídek tak, jak byly předloženy ze strany žalobce, přehlédnout to, že samotný žalovaný zařazuje pozemky tohoto typu do veřejných nabídek. Tyto skutečnosti soud zjistil z výňatku veřejných nabídek pozemků žalovaného subjektu ze dne [datum]. Tak, jak bylo zjištěno i z veřejných nabídek, předložených žalovaným, soud zjistil, že žalovaný běžně zařazuje do veřejných nabídek i pozemky v zastavitelném území. V případě pozemků, kterých se dožadovali žalobci, soud nezjistil, že by se jednalo o stavby veřejně prospěšné pro dopravní infrastrukturu. V tomto ohledu nebylo ze strany žalovaného nikterak tvrzeno a nebylo ani dokázáno. Soud v daném případě zjistil tyto skutečnosti i u pozemku v [adresa] k. ú [adresa] parcelní číslo [číslo], vedený u katastru nemovitostí jako trvalý travnatý porost, který byl v územním plánu zahrnut jako plochy příměstské, dále pozemek v [adresa] k. ú. [adresa] parcelní číslo [číslo], který je uveden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, který byl v územním plánu zahrnut jako plochy bydlení – jiné domy. Uvedená zjištění dále utvrzují další z nabídek v rámci [adresa] k. ú. [adresa]. Žalobci se aktivně účastníci tří nabídek a je nepochybné, že žalovaný do veřejným nabídek zařazuje pozemky, které již jsou v územím plánu zahrnuty jako plochy stavební nebo jsou v návrhu určeny k zastavění. Žalovaná nabízí k převodu tyto pozemky tak, jak soud zjistil z výňatku veřejných nabídek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Předmětné pozemky jsou nabízeny k převodu bez ohledu na druh pozemku, kde se jedná o ostatní plochu, zahradu, ornou půdu, trvalý travní porost či pozemky, které jsou určeny k bydlení, nebo zda se nejedná o smíšené plochy. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu České republiky a právní praxe Nejvyššího soudu České republiky pozemky určeny uzemním plánem k zastavění, není tato skutečnost důvodem pro vyloučení těchto pozemků z převodu. V rámci dokazování ze strany žalovaných nebylo ani tvrzeno, natož aby bylo prokázáno, že na pozemcích, kterých se žalobci dožadovali, se jedná o zemědělské pozemky nebo jejich části, určené územním plánem nebo regulačním plánek, nebo rozhodnutím o umístění stavby, zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěnými. I za předpokladu, pokud by byl pozemek po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn, pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, pokud se jedná o stavbu movitou i dočasnou, drobnou nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Ze strany žalované tyto skutečnosti nikterak nebyly tvrzeny, natož aby byly prokázány.

57. Ze sdělení stavebního úřadu [adresa] soud zjistil, že pozemky par.č. [číslo] k.ú.[adresa] není vyloučen z převodu. V případě pozemku [číslo] byla evidovaná drobná stavba.

58. V případě pozemku parcelní číslo [číslo] k. ú [adresa],ku parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa] není drobná stavba tak, jak vyplynulo z fotomapy, důvodem, pro které by předmětná nemovitost nemohla být vydána, tato skutečnost je i judikovaná v rozhodnutí Ústavního soudu ČR I ÚS47/1998, kdy vydání pozemku s pouhou jednoduchou drobnou stavbou, která ani není evidována v katastru nemovitostí, nebrání převodu. Stejně tak není důvodem pro nemožnost převodu pozemku parcelní číslo [číslo] a parcelní číslo st.[číslo], oba k. ú. [adresa], podle pachtovní smlouvy, soud přímo zjistil, že předmětné pozemky mohou být prodány, tzn. nájemní a pachtovní vztah nevylučuje převoditelnost náhradních pozemků na oprávněné osoby. K předmětné nemovitosti přecházejí práva a povinnosti z nájmu na vlastníka nového, tzn. v daném případě na žalobce. Tato skutečnost má i oporu v § 2221 zákona č. 89/2012 Sb.. Tak, jak bylo zjištěno i z veřejných nabídek, prezentovaných žalovaným, jsou zařazeny do veřejných nabídek i pozemky, které jsou zatíženy pachtem, věcným břemenem, kdy tyta skutečnost vyplynuly z veřejné nabídky, vyhlášené žalovaným dne [datum], kdy do této nabídky bylo zařazeno 1 007 pozemků a více jak 64 % bylo pronajatých. V případě pozemků p.č. [číslo] a p.č. [číslo] jde o situaci, kdy třetí osoba podala požadavek na převod těchto nemovitostí, není tato skutečnost překážkou převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků. Za strany obce [adresa] uplynula delší dobu od podání žádosti o bezúplatný převod, v daném případě soud zaregistroval žádost obce o bezúplatný převod náhradního pozemku. Ze samotného vyjádření SPÚ ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na pracoviště Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj doručena žádost vlastníka stavby o úplatný převod, žádost splňuje zákonem dané podmínky a je už přes čtyři roky ve fázi rozpracování. V tomto požadavku bez zásadního důvodu nebylo prozatím rozhodnuto. Pouhé podání žádosti o bezúplatný převod nezakládá časově neomezené právo na převod dotčených pozemků, a pokud tato žádost již je podána po dobu 4 let, o to víc není možné na tento akt nahlížet jako na překážku pro vydání předmětného pozemku. Obec ani spor o vydání pozemku nezahájila, přestože její žádosti nebylo dlouhodobě vyhověno. Námitka žalobců, že nárok obce je promlčen je oprávněná. Není důvod chránit obec, která o vydání pozemku neusiluje a upřednostňovat ji před žalobci( odkaz na rozhodnutí 28 Cdo 72/2020 ze dne 11.3.2020)

59. V případě pozemku par.č. [číslo] k. ú. [adresa] nebyla zjištěna žádná zákonná překážka převodu, tato nebyla ani tvrzena.

60. V případě pozemku parc.č. [číslo] k. ú. [adresa] nebyla zjištěna žádná překážka v převodu.

61. V případě pozemku původně označeného parc.č. [číslo] k.ú. [adresa] v k.ú. [adresa] nebyla shledána překážka převoditelnosti, žalovaný předmětnou skutečnost ani netvrdil. Byla řešena jen otázka vhodnosti.

62. Z vyjádření obce [adresa] k pozemku č. [číslo] k. ú. [adresa] soud zjistil, že tento pozemek má být využíván částí obyvatel jako účelová komunikace v zahrádkářské kolonii a zemědělskou společností [právnická osoba]. Tento pozemek však není účelovou komunikací.

63. Při místním šetření dne [datum] soud zjistil, že pokud se jedná o přístup k zahrádkám, je možné využít cestu, která lemuje zahrádky po levé straně z pohledu hlavní části silnice výstupu, taktéž soud má za to, že přístup pro případné zemědělské stroje je možné realizovat i v pravé části svozu na pole, který tam je, protože po části, který je předmětem tohoto řízení, se jedná o louku, která navazuje na cestu. Soud při místním šetření nezjistil žádnou překážku, která by bránila vydání předmětného pozemku. Za předpokladu pokud by žalobci nabyli tento pozemek, nejednalo by se o nulitní vlastnictví. Z ortofotomap, z výsledků místního šetření se soud přiklonil k ceně určené znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] ze dne [datum] na částku 3.277,58 Kč oproti posudku vypracovaného [právnická osoba]. ze dne [datum], neboť pokud se jedná o ocenění pozemku [číslo] k.ú. [adresa] není na místě přistupovat k ocenění porostů, které jen lemují předmětný pozemek a nejsou jeho součástí. Celková hodnota náhradních pozemků představuje 812351,58 Kč. Hodnota doposavad neuspokojeného nároku žalobců představuje 3439939,48 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval svévolně a liknavě, když neocenil restituční nárok žalobců v souladu se zákonem a judikaturou a tímto tak znemožnil žalobcům uspokojit jejich restituční nárok z větší části ve veřejných nabídkách, Pozemky, které byly právním předchůdcům žalobců odňaty, byly správně, znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], oceněny jako stavební. Soud proto vyhověl nároku žalobců.

64. Při rozhodování o nákladech řízení soud vzal do úvahy charakter předmětného řízení podle § 153 odst. 2 o.s.ř., kdy soud není vázán žalobním petitem. Tato skutečnost je odůvodněna tím ,že za předpokladu, pokud se v průběhu řízení ukáže, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku za předpokladu, že s takovým plněním oprávněná osoba žalobci, souhlasí. Žalobci takto postupovali, uplatnili určitý počet pozemků, poté v průběhu řízení disponovali s předmětnými pozemky, rozšiřovali jejich počet, v případě pozemkových úprav setrvali, s ohledem na zjištěné skutečnosti, kdy v době podání návrhu předmětné pozemkové úpravy, zjištěné na předmětných pozemcích, nebyly zákonnou překážkou, pro vydání těchto pozemků. Jedná se o pozemkové úpravy, o kterých již bylo signalizováno, že se blíží jejich ukončení. Žalobci žádali vyloučit předmětné pozemky k samostatnému řízení, soud z důvodu hospodárnosti řízení, k přihlédnutí k délce řízení, k délce pozemkových úprav a rozhodovací praxi soudu nadřízeného, nevyloučil předmětné pozemky k samostatnému řízení a v části pozemků, tak návrhu nevyhověl. Žalobci s ohledem na charakter řízení, kdy se jedná o způsob vypořádání se jejich nároku, mají právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Předmětné náklady představuje odměna za 19 úkonů právní služby podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. – tarifní hodnota (812351,58 Kč)- se sazbou 9264 Kč za společný úkon ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. ( příprava převzetí , podání žaloby ze dne [datum], vyjádření žalobců ze dne [datum],účast na jednání dne [datum]( 9.15 . 11.05h), vyjádření žalobců ze dne [datum], vyjádření žalobců [datum], účast u jednání [datum] ( 9h – 12.20 h)-2 úkony, účast u jednání a místní šetření dne [datum]- 2 úkony ,závěrečná návrh [datum], vyjádření žalobců [datum],vyjádření žalobců [datum], rozšíření žaloby a návrh na vyloučení k samostatnému projednání [datum], částečně zpětvzetí z [datum],vyjádření žalobců [datum],účast na jednání [datum],vyjádření žalobců [datum], účast na jednání [datum], účast u jednání [datum]-20 x 9264 x5 = 926.400 Kč, odměna za úkon předžalobní výzva z [datum] podle § 7 bod 6, § 11odst. 2, § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb.- 1 x 4632 x 5=23160 Kč , 20 x režijní paušál 20 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 6.300 Kč, náhrada za cestovní výdaje [datum] po trase [adresa] a zpět- 300 km, 1l benzinu 33,10 Kč na 1 l, amortizace 4,10 Kč na 1 km, spotřeba 6,3 l ve výši 1856 Kč, [datum] při trase [adresa] a zpět -300 km, cena 1 l benzín 32 Kč na 1l, spotřeba 6,30 l , amortizace 4,20 Kč na 1 km ve výši 1865 Kč, [datum] [adresa] ve výši 354 km, 1 l benzínu 32 Kč, spotřeba 6,3 l na 100 km, amortizace 4,20 Kč na 1 km- 2469,- Kč ,26.4.2 022 po trase [adresa] a zpět- 298,4 km, 40,50 Kč benzín, spotřeba 6,7 l na 100 km,amortizace 4,40 Kč na 1 km- 2932 Kč , [datum] po trase [adresa] a zpět 300,6 km, spotřeba 5,3 l na 100 km. cena 44,50 Kč na benzín, amortizace 4,40 Kč na 1 km ve výši 2032,- Kč, [datum]-[adresa] a zpět 303,2 k, benzín 95 1 l 44,5 Kč, spotřeba 5,3 l na 100 km, amortizace 4,40Kč na 1 km- 2049 Kč, 21 % DPH ze součtu výše uvedených položek- 203503,23 Kč. Celkem je tak žalovaný povinen zaplati žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 172 566,23 Kč.

65. O nákladech řízení státu bylo rozhodováno podle § 148 o.s.ř. podle výsledku řízení, kdy žalovanému bylo uloženo uhradit náklady státu ČR- Okresnímu soudu v Domažlicích za znalečné v celkové výši 3321,- Kč ([tituly před jménem] [jméno FO]- [jméno FO]), 5793,07 Kč ( [jméno FO]. [jméno FO]).

Poučení