7 C 139/2020-134

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání věci, eventuálně zaplacení částky 3 630 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal vydání movitých věcí v žalobě uvedených pod inventárními čísly [číslo] a dále pod čísly [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 422 631,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky jdoucím od 15. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky 3 207 368,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky jdoucím od 15. 1. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 118 183 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu primárně domáhal vydání souboru movitých věcí konkrétně popsaného s místem umístění a označených inventárními čísly (dále jen Zařízení). Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdkyně žalobce společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 29. 4. 2010 koncesní smlouvu, jejímž předmětem bylo zajištění systému centrálního řešení školního stravování. Právní předchůdkyně žalobkyně se v uvedené smlouvě zavázala pořídit a nainstalovat veškeré zařízení potřebné k provozování kuchyně a jídelny. Žalobce dále tvrdil, že strany smlouvy se měli dohodnout, že po dobu trvání smlouvy bude zařízení ve vlastnictví žalobce a po ukončení koncesní smlouvy bude převedeno do vlastnictví žalovaného, kdy výše kupní ceny bude vypočtena způsobem uvedeným ve smlouvě (Příloha [číslo] body 12 až 16). Co do způsobu určení kupní ceny žalobce uváděl, že se strany dohodly, že od pořizovací ceny za zařízení se má odečíst součet příslušených odpisů dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen jako„ zákon o dani z příjmů“), vyplývajících z evidence daňových odpisů žalobce. Žalobce dále poukazoval na skutečnost, že ve smlouvě ani v zákoně není uložena povinnost provádět odpisy každoročně a v maximální odpisové sazbě. Dle žalobce není správný pohled žalovaného, který tvrdí, že kupní cena má být vypočtena jako součet zůstatkových hodnot jednotlivých položek zařízení po odečtu daňových odpisů, a to bez ohledu na to, zda či jakým způsobem žalobce odpisy pro daňové účely uplatnil. Žalovaný by tímto výkladem doplňoval do smlouvy něco, co v ní není, což je nepřípustné a vedlo by to k absurdním závěrům. Poukazoval dále na ustanovení § 266 odst. 4 obch.zák., podle něhož projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. Koncesní smlouvu přitom navrhoval výlučně žalovaný. Žalobce dospěla výpočtem ke kupní ceně 5 494 592,78 Kč, v rámci smírného mimosoudního řešení žalovanému navrhla uhrazení toliko částky 3 630 000 Kč. Žalovaný však s uvedenou výší kupní ceny nesouhlasil. Pro neshody ohledně kupní ceny mezi stranami smlouvy má žalobce zato, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy, když nedošlo ke shodě ohledně určení kupní ceny. Nedošlo tak k převodu vlastnictví k Zařízení po skončení koncesní smlouvy, žalobce je tedy stále vlastníkem Zařízení a navrhuje jeho vydání. Pro případ, že by soud shledal, že kupní smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, domáhal se žalobce eventuálně zaplacení částky 3 630 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 15.1.2019. Aktivní věcnou legitimaci dovozoval ze skutečnosti, že jeho právní předchůdkyně převedla část závodu vztahující se k provozování činnosti na základě koncesní smlouvy na [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], s. r. o., jenž následně zanikla fúzí sloučením s žalobcem.

2. Movité věci, jejichž vydání se žalobce domáhal, zahrnují: Inventární číslo; Číslo souboru majetku; Označení IM; Umístění souboru; [příjmení] [číslo]; výdejní pult - [ulice]; [číslo]; soubor – gastronádoby, víka, můstky;; ; [číslo]; Gastronádoba; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 105 [číslo]; soubor – kazety Blancocasa – tablet. výdejní systém;; ; [číslo]; Kazeta BLANCOCASA kompl. šedá; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 45 ; [číslo]; Přepravní koš na 6ks kazet BLANCOCASA; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 6 [číslo]; stůl pracovní s posuvnými dvířky + 3 zásuvky;; [číslo]; soubor zařízení - [anonymizováno]; ; [číslo]; plošinový vůz pojízdný otevřený; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; plošinový vůz pojízdný otevřený; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; vozík na příbory a podnosy; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; vozík na příbory a podnosy; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; el. konvektomat kapacita 20x GN 1/1;; [číslo]; el. konvektomat kapacita 20x GN 1/1;; [číslo]; el. konvektomat kapacita 10x GN 1/1;; [číslo]; el. varný sausirmat – kulatý sklopný varný kotel;; [číslo]; el. pánev 100 l s automatickým sklápěním;; [číslo]; el. pánev 80 l s automatickým sklápěním;; [číslo]; el. pánev 80 l s automatickým sklápěním;; [číslo]; el. čtyřplotnový sporák s troubou na nožičkách;; [číslo]; el.rychlovarný dvouplášťový varný kotel 150 l;; [číslo]; el.rychlovarný dvouplášťový varný kotel 150 l;; [číslo]; el.rychlovarný dvouplášťový varný kotel 240 l;; [číslo]; el.rychlovarný dvouplášťový varný kotel 240 l;; [číslo]; el.fritéza dvoukošová 2x12 l s vodní lázní na olej;; [číslo]; zchlazovací zařízení – šoker 10xGN 1/1;; [číslo]; chladící skříň nerez na GN nádoby se vsuny;; [číslo]; kráječ knedlíků – délka celého knedlíku max 400mm;; [číslo]; vakuovací a balící stroj;; [číslo]; soubor – zavážecí vozíky ke konvektomatu 3 ks;; [číslo]; soubor – zařízení VARNA;; ; [číslo]; podestavba pod konvektomat 10xGn 1/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl do varného bloku na nožičkách; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl do varného bloku na nožičkách; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pojízdný podstavec na vakuovačku; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí bez lemů; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl se spodní policí a zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl se spodní policí a zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl se spodní policí a zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl s prostorem na vakuovací stroj; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl se spodní policí a zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl neutrální se zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl do varného bloku na nožičkách; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl do varného bloku na nožičkách; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí bez lemů; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí bez lemů; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl s dřezem 500x500x250 vpravo; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 2/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 2/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 2/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; expediční stůl se zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; expediční stůl se zadním lemem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; vitrína chlazená prosklená samoobslužná;; [číslo]; soubor-výdej jídel vozíky s vyhřívanou vodní lázní;; [číslo]; soubor-výdej jídel-zásobníky na talíře vyhřívané;; [číslo]; soubor-výdej jídel-plošinové vozy otevřené;; ; [číslo]; plošinový vůz pojízdný otevřený; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; plošinový vůz pojízdný otevřený; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; mobilní skříň na udržování teplých pokrmů 130 l;; [číslo]; mobilní skříň na udržování teplých pokrmů 130 l;; [číslo]; soubor zařízení – výdej jídel;; ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní – expediční stůl se spodní policí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; výdejní nerezová nástavba jednoduchá; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; výdejní nerezová nástavba jednoduchá; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; výdejní nerezová nástavba jednoduchá; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový pojezd na podnosy na konzolách (dělený); [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová krycí – odkládací plocha zděné polopříčky; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová krycí – odkládací plocha zděné polopříčky; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; zábradlí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; zábradlí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; chladící skříň nerez na Gn nádoby se vsuny 380 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; myčka na kuchyňské nádobí, dávkovač mycího prostř.;; [číslo]; soubor – zařízení – umývárna provozního nádobí;; ; [číslo]; mycí stůl s jednodřezem vpravo 700x600x300; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 2/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 1/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; chladící skříň nerez na GN nádoby se vsuny;; [číslo]; chladící skříň nerez na GN nádoby se vsuny;; [číslo]; chladící skříň nerez na GN nádoby se vsuny;; [číslo]; vakuovací a balící stroj;; [číslo]; chladící pult dvousekcový s chl.zásuvkami;; [číslo]; chladící pult dvousekcový s chl.zásuvkami;; [číslo]; soubor – zařízení [příjmení] [anonymizováno]; ; [číslo]; pracovní stůl s dřezem 400x400x250 vpravo; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pojízdný podstavec pod vakuovačkou; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 2/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová pojízdná nádoba na odpad s víkem 50 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; el. kutr stacionární, obsah díže 14 l;; [číslo]; univerzální kuchyňský robot, 60 l;; [číslo];„ el. řezačka na maso –„“ vlček“ stolní“;; [číslo]; chladící pult dvousekcový s chl.zásuvkami;; [číslo]; Soubor – zařízení PŘÍPRAVNA MASA;; ; [číslo]; pracovní stůl s dřezem 450x450x250 uprostřed; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; surovinový vozík; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 1/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná s kořenkami; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová pojízdná nádoba na odpad s víkem 50 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl pojízdný se spodní policí, zadní lem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; řeznický špalek – nirolenová pracovní plocha; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; mycí stroj pásový pravo-levý se sušicí zónou;; [číslo]; soubor – zařízení umývárny stolního nádobí;; ; [číslo]; třídící stůl pojízdný s otvorem a prostorem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; třídící stůl pojízdný se sklopnou odkládací deskou; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; plošinový vůz pojízdný otevřený na podnosy; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová pojízdná nádoba na odpad s víkem 50 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová pojízdná nádoba na odpad s víkem 50 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; sběrný pásový dopravník pro gastronomické provozy;; [číslo]; el. mísící a hnětací stroj s díží na 120 l;; [číslo]; soubor – zařízení PŘÍPRAVNA TĚSTA;; ; [číslo]; podstolová chladící skříň 180 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl s dřezem 500x500x250 vpravo; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl otevřený s prostorem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl s nirelonovou pracovní deskou; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl s nirelonovou pracovní deskou; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; regálový vozík s 18-ti vsuny na Gn 1/1; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; závěsná police jednodílná; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezová pojízdná nádoba na odpad s víkem 50 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; soubor – zařízení PŘEPRAVA [anonymizováno]; ; [číslo]; mobilní izotermický box - TERMOPORT; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 53 ; [číslo]; vozík na 3 ks TERMOPORTY s aretací; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 11 [číslo]; chladící stavebnic.box ZELENINA+kondensač.jednotka;; [číslo]; soubor – zařízení SKLAD ZELENINY;; ; [číslo]; mrazící truhla 400 l; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; pracovní stůl se spodní policí, zadní lem; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; surovinový vozík; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; mrazící skříň nerezová obsah 513 l;; [číslo]; mycí stůl s dvoudřezem 2x 500x500x300;; [číslo]; chladící stavebnic.box MASO + kondensač.jednotka;; [číslo]; mrazící stavebnic.boxPOLOTOVARY+kondensač.jednotka;; [číslo]; mrazící stavebnic.box ZELENINA +kondensač.jednotka;; [číslo]; chladící stavebnic.box MLÉKO+kondensač.jednotka;; [číslo]; chladící stavebnic.box ODPADKY +kondensač.jednotka;; [číslo]; mycí stůl s dvoudřezem 2x 600x500x300;; [číslo]; soubor – zařízení UMÝVÁRNA TERMOPORTŮ;; ; [číslo]; mycí odkládací stůl se spodní roštovou policí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; mycí odkládací stůl bez spodní roštovou policí; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 ; [číslo]; nerezový čtyřpolicový regál; [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova]; 1 [číslo]; soubor – jídelní set [jméno] mobilní 4-místný 35 ks;; [číslo]; jídelní set mobilní 12-místný - učitelé;; [číslo]; [příjmení] [jméno] [příjmení] 200S, [registrační značka]; [číslo]; Stůl mycí vstupní 1200x650x900;; [číslo]; Myčka nádobí průchozí, dihr HT11 ECO;; [číslo]; Stůl mycí výstupní 600x650x850;; 3. V průběhu řízení dále žalobce doplnil, že Zařízení bylo žalovanému předáno předávacím protokolem ze dne 1. 9. 2020, ze kterého však nevyplývá vůle stran převést vlastnictví k Zařízení ze žalobce na žalovaného. Současně žalovaný před podáním žaloby opakovaně navrhoval uzavřít kupní smlouvu a se svým tvrzení, že kupní smlouva byla již uzavřena, přišel až následně.

4. Žalovaný navrhoval nárok žalobce na vydání Zařízení zamítnout. Namítal, že v rámci koncesní smlouvy byla mezi jím a žalobcem uzavřena kupní smlouva k výše uvedenému Zařízení. Vlastnické právo k Zařízení přešlo ke dni skončení koncesní smlouvy na žalovaného, neboť jednotlivé věci Zařízení byly předány, skutečnost, že kupní cena nebyla zaplacena není podstatná, nebyl sjednána žádná výhrada vlastnictví. Dle žalovaného stačí, že byl ve smlouvě dostatečně ujednán způsob určení kupní ceny a smluvní strany se tak dohodly na veškerých podstatných náležitostech kupní smlouvy. Tento závěr opíral rovněž o rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 20.12.2019, č.j. 22 C 127/2019-126. Ohledně výpočtu kupní ceny (kompenzace) žalovaný uváděl, že má být vypočtena jako součet zůstatkových hodnot jednotlivých položek zařízení po odečtení daňových odpisů v maximální výši dle zákona o dani z příjmů, a to bez ohledu na to, zda žalobce odpisy skutečně uplatnil či nikoliv a bez ohledu na způsob uplatnění odpisů. Žalovaný zdůrazňoval, že v případě výpočtu kupní ceny dle postupu navrhovaného žalobcem by mohlo dojít k absurdní situaci. Výše kupní ceny by byla zcela v dikci žalobce a v případě nulového odpisování by byl žalovaný povinen odkoupit zařízení za cenu rovnající se pořizovací ceně jednotlivých položek zařízení, přestože by zařízení bylo již osm let staré. Za takové situace by smlouva nebyla ze strany žalovaného uzavřena. Vůlí obou stran, kterou projevily při přípravě koncesního řízení a při uzavírání koncesní smlouvy bylo, aby po ukončení koncesní smlouvy jejím uplynutím bylo Zařízení téměř daňově odepsáno, tomu odpovídala i délka trvání koncesní smlouvy. Kupní cena proto měla být symbolická a spjatá s hodnotou zařízení na konci smluvního vztahu, což je doloženo také ustanoveními koncesního projektu. Ustanovení koncesní smlouvy jsou jasná a nepřipouštění jiný výklad. Správná výše kupní ceny činí dle žalovaného částku 358 939,64 Kč. Tuto částku složil žalovaný do soudní úschovy a měl tak zato, že není ani v prodlení s platbou kupní ceny a nárok. S ohledem na výše uvedené navrhl žalobu zamítnout i co do eventuálního petitu.

5. V průběhu řízení žalovaný své vyjádření rovněž doplnil a uvedl, že podepsáním předávacího protokolu došlo ke stvrzení předání Zařízení. Úmysl žalobce převést vlastnické právo k zařízení pak dle žalovaného vyplývá ze samotné smlouvy a právní důsledky podpisu předávacího protokolu nutno vykládat plně v kontextu s koncesní smlouvou. Žalovaný připouštěl, že navrhoval žalobci uzavřít kupní smlouvu a ten se domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu. Avšak rozhodnutím Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 12. 2019, č. j. 22 C 127/2019-126, bylo postaveno na jisto, že kupní smlouva již byla platně uzavřena v rámci koncesní smlouvy, kdy účinky převedení vlastnického práva byly vázány na splnění podmínky ukončení koncesní smlouvy. K výpočtu kompenzace setrval na svém pohledu a podotkl, že žalobce (jeho předchůdce) uzavíral koncesní smlouvu jako podnikatel při své podnikatelské činnosti. Měl možnost se se smlouvou před jejím podpisem náležitě seznámit dotazovat se v rámci koncesního řízení na případné nejasnosti a podávat námitky. Lze objektivně očekávat, že byl schopen obsah smlouvy a její dopady náležitě vyhodnotit a zohlednit je při své cenové nabídce předkládané do koncesního řízení. Koncesní smlouva byla uzavírána na osm let, tomu odpovídal též způsob sjednání kompenzace (kupní ceny za předmětné zařízení ke dni skončení koncesní smlouvy), která nebyla koncipována jako tržní cena Zařízení. To odpovídá celkové koncepci této smlouvy, kdy žalobce jako vítězný uchazeč koncesního řízení poskytoval pro žalovaného na základě koncesní smlouvy sjednané služby, a to úplatně za sjednanou platbu za dostupnost, přičemž se strany ve smlouvě dohodly, že vlastnické právo k Zařízení přejde po skončení koncesní smlouvy na žalovaného, včetně způsobu určení kupní ceny (kompenzace).

6. Za účelem objasnění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku s údaji platnými ke dni 5.4.2019 bylo zjištěno, že společnost žalobce [příjmení] – [anonymizována tři slova] spol. s r. o. vznikla v důsledku fúze sloučením [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] spol. s r. o. se [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] s. r. o. Fúzí přešlo na [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] spol. s r. o. jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] s. r. o.

8. Z koncesní smlouvy [číslo] [rok] – [anonymizováno], ze dne 29.4.2010, soud zjistil, že žalovaný, jako koncedent, uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba], jako koncesionářem, jejímž předmětem je udělení koncese za účelem zajištění systému centrálního řešení školního stravování a stravování dalších uživatelů v městě [obec] jakož i výkon souvisejících služeb, a to za úplatu hrazenou koncedentem v podobě platby za dostupnost. Dle Preambule, bodu [číslo], koncedent zpracoval koncesní projekt a schválil jako nejlepší variantu realizace udělení koncese vybranému koncesionáři, který na vlastní náklady pořídí a nainstaluje vybavení kuchyně s kapacitou [číslo] jídel v jedné varné směně denně, které bude nové, nepoužité a nerepasované (dále jen jako„ zařízení“) a v provozní fázi bude toto zařízení spravovat, zajišťovat výrobu a výdej jídel. Preambule dále obsahuje deklaraci, že koncedent vyhlásil koncesní řízení, v rámci něhož zvítězila nabídka předložena koncesionářem. Dle bodu [číslo] odstavce i) zůstává Zařízení pořízené a nainstalované koncesionářem v jeho vlastnictví po celou koncesní dobu až do dne skončení. Dle bodu [číslo] a současně [číslo] odstavce viii) se koncesionář zavázal ke dni skončení převést vlastnictví zařízení na koncedenta, a to za kompenzaci. Den skončení si strany smlouvy definovaly jako poslední den koncesní doby, tedy 15.7.2018, nebo den předčasného skončení smlouvy ze čtyř možných důvodů, a to dohodou, předčasným ukončením smlouvy pro tzv. selhání koncesionáře, předčasným ukončením smlouvy pro tzv. selhání koncedenta a předčasné ukončení pro událost vyšší moci. Kompenzaci si strany smlouvy definovaly jako náhradu vyplacenou koncedentem koncesionáři ke dni skončení, jejíž výše bude rovna částce, která se vypočte podle Přílohy [číslo] koncedent je povinen vyplatit kompenzaci nejpozději do 120 dnů ode dne skončení (bod [číslo] smlouvy). Podle bodu 20.8.2 závěrečných ustanovení je obsah smlouvy nutno vykládat v souladu s účelem, obsahem a podmínkami koncesního řízení, koncesního projektu, koncesní dokumentace a obsahem nabídky koncesionáře. Koncesním projektem byl dle definice uvedené ve smlouvě dokument schválený zastupitelstvem [územní celek] dne 9.12.2009.

9. Z Přílohy [číslo] koncesní smlouvy soud zjistil, že dohoda smluvních stran ohledně výpočtu kompenzace zněla tak, že ke dni skončení náleží koncesionáři kompenzace. Koncedent je povinen vyplatit koncesionáři kompenzaci rovnou zůstatkové hodnotě Zařízení. Zůstatková cena zařízení se rovná pořizovací cena aktiva mínus součet příslušných odpisů daného aktiva. Určení odpisové skupiny jednotlivých aktiv se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Pro účely stanovení výše odpisů a zůstatkové hodnoty jednotlivých aktiv použijí se daňové odpisy dle zákona o dani z příjmů. V případě, že tento zákon umožňuje volbu způsobu odepisování, použije se rovnoměrné odepisování.

10. Z Přílohy [číslo] koncesní smlouvy bylo zjištěno, že investiční náklady na Zařízení měly činit celkem bez DPH částku 10 568 070 Kč.

11. Z dodatku [číslo] ke koncesní smlouvě ze dne 13. 5. 2010 bylo zjištěno, že okamžikem prvního přiznání dotace na školní stravování koncesionáři dojde ke snížení základní výměry platby za dostupnost.

12. Z protokolu o jednání před Okresním soudem Praha-východ 6. 12. 2019 ve věci sp. zn. 22 C 127/2019 bylo zjištěno, že soud provedl výslech účastníka řízení, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] starostky [územní celek] (žalovaného) v letech 2002 až 2010. Ve své výpovědi uvedla, že záměrem žalovaného bylo, aby hodnota zařízení byla na konci trvání koncesní smlouvy nízká až nulová. Představa města byla taková, že uplyne koncesní doba a následující den vlastnictví přejde do majetku města.

13. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 20. 12. 2019, č. j. 22 C 127/2019-126, má soud za prokázané, že se žalobkyně domáhala uzavření a určení obsahu kupní smlouvy na zařízení uvedené v odstavci 2 tohoto rozsudku. Soud žalobu zamítl a ve svém odůvodnění uvedl, že ustanovení koncesní smlouvy pod bodem [číslo] je samostatnou kupní smlouvou, kdy účinek převedení vlastnického práva byl vázán na splnění podmínky ukončení koncesní smlouvy. Podle tohoto rozsudku (bod 46) smlouva, o kterou je veden spor, je samostatnou součástí smlouvy koncesní uzavřené mezi účastníky, resp. mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Tato část smlouvy je s ohledem na ustanovení § 261 odst. 1 obch. zák. podřízena režimu tohoto zákona, neboť jedna smluvní strana je samosprávnou územní jednotkou, druhá smluvní strana je podnikatelem a předmět smlouvy se týká podnikatelské činnosti žalobkyně a týká se zabezpečení veřejných potřeb. Podstatou smlouvy o smlouvě budoucí, je závazek účastníka či účastníků smluvního vztahu, že v budoucnu uzavřou relativně určitou smlouvu. Náležitostí takové smlouvy je tedy jednoznačně především závazek smluvních stran uzavřít v budoucnosti určitou smlouvu, přičemž je vyžadován alespoň obecným způsobem určen předmět plnění. V daném případě soud uzavřel, že smlouvou ze dne 29. 4. 2010, resp. relativně samostatnou smlouvou v článku 5.3, se účastníci nezavázali k uzavření budoucí smlouvy. Jak je zmíněno již výše, soud dospěl k závěru, že vůle stran smlouvy byla ke dni jejího uzavření odlišná. Strany smlouvy si ujednaly, že vlastnické právo k novému zařízení bude na žalovanou převedeno ke dni skončení koncesní smlouvy za finanční částku vypočtenou dle konkrétního vzorce. Přesný den převedení vlastnického práva nebyl ke dni uzavření smlouvy znám, neboť byl vázán na skončení koncesní smlouvy, přičemž k jejímu ukončení mohlo dojít za různých skutkových okolností, různými způsoby a především v různé dny. Soud tuto část smlouvy vyhodnotil jako smlouvu kupní, přičemž účinek převedení vlastnického práva byl vázán na splnění podmínky ukončení koncesní smlouvy.

14. Ze smlouvy o převodu části podniku ze dne 25.8.2010 spolu s přílohou o majetku bylo zjištěno, že společnosti [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] s. r. o. jako kupující uzavřely smlouvu o převodu části podniku prodávajícího zajišťující realizaci koncesní smlouvy ohledně centrálního řešení stravování a stravování dalších uživatelů v městě [obec].

15. Z tabulky nazvané podklad majetek – [územní celek] se podává, že soupis Zařízení, pořízeného ke dni 1.9.2010 za cenu 11 906 629 Kč, výše provedených odpisů, daňová zůstatková cena ve výši 5 475 113 Kč a okamžik pozastavení daňového odpisování ke dni 1.10.2013 u dosud neodepsaného Zařízení.

16. Z dopisu ze dne 22. 8. 2018 s přílohou adresovaného žalovanému (resp. starostovi žalovaného [jméno] [příjmení]) bylo zjištěno, že žalobce navrhoval uzavření smlouvy kupní s odkazem na článek 5.3 koncesní smlouvy, neboť dojde k ukončení platnosti koncesní smlouvy ke dni 1.9.2018. V kupní smlouvě uvedené v příloze žalobkyně navrhovala kupní cenu ve výši 5 475 516 Kč bez DPH.

17. Z dopisu ze dne 5. 9. 2018 adresovaného žalobci soud zjistil, že k předání zařízení došlo dne 31. 8. 2018. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s výší kompenzace s tím, že dle jeho výpočtu by se mělo jednat o částku 118 589,03 Kč. Současně žalovaný vyzval žalobce k předložení podkladů k výpočtu kompenzace s uvedením odpisové skupiny a sdělení stanoviska.

18. Z dopisu ze dne 7. 9. 2018 adresovaného žalovanému a reagujícímu na dopis z 5. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalobce považoval ustanovení koncesní smlouvy o převodu vlastnictví k zařízení po skončení koncese za smlouvu budoucí o smlouvě kupní. Nabízel žalovanému uzavření nájemní smlouvy k Zařízení pro případ, že nedojde k podpisu kupní smlouvy s cenou 4 004 208 Kč. Žalobce dále v dopise zdůrazňuje, že pro účely výpočtu kompenzace je nutné použít daňové odpisy a nikoli účetní.

19. Z dopisu ze dne 24. 9. 2018 a ze dne 26. 11. 2018 (č.l. 59 a 60 spisu) adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaný nesouhlasil s navrženou kupní cenou, a proto si nechal od daňové poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zpracovat odborný posudek. Dle tohoto posudku je daňová zůstatková cena zařízení ve výši 358 939,64 Kč. Žalovaný navrhoval uzavřít kupní smlouvu s uvedenou kupní cenou.

20. Z odborného posudku ze dne 19. 9. 2018 s přílohami soud zjistil, že daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stanovila zůstatkovou cenu zařízení na částku 358 939,64 Kč. K výpočtu pak použila rovnoměrné odpisování bez přerušení a maximální odpisovou sazbu dle § 31 zákona č. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. U majetku označeného inventárním [číslo] – [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] – stůl mycí a [číslo] – stůl mycí uvedla, že daňovou zůstatkovou cenu nelze určit, neboť se nejedná o majetek dle § 26 zákona o dani z příjmů. Pořizovací cena tohoto majetku činila celkem 63 691,81 Kč.

21. Z dopisu ze dne 7. 1. 2019 adresovaného žalovanému soud zjistil, že jej žalobce vyzval k podpisu kupní smlouvy s kupní cenou 3 630 000 Kč, jejíž návrh byl k dopisu přiložen, nebo k placení měsíčního nájemného za užívání zařízení.

22. Z dopisu ze dne 17. 1. 2019 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaný trval na výši kupní ceny stanovené dle odborného posudku daňové poradkyně ve výši 358 939,64 Kč, přičemž tato částka měla být složena do soudní úschovy.

23. Z kvalifikační dokumentace ke koncesnímu řízení na koncesní smlouvu na dodávky a služby s názvem„ Centrální řešení školního stravování a stravování dalších uživatelů v městě [obec]“ bylo zjištěno, že žalovaný jakožto zadavatel rozhodl o schválení koncesního projektu na nadlimitní koncesní smlouvu s předpokládanou délkou trvání smlouvy a hodnotou předmětu koncesní smlouvy 80,643 milionu Kč. Ve vymezení předmětu koncese bod [číslo] se udává, že bližší specifikace koncese vyplývá z koncesního projektu schváleného dne 9.12.2009 zastupitelstvem Města (žalovaného). Koncesní projekt tvoří přílohu [číslo] této kvalifikační dokumentace.

24. Z koncesního projektu ze dne 30.11.2009 bylo zjištěno, že žalovaný jako zadavatel měl zájem na komplexním řešení problematiky školního stravování a stravování dalších osob, a to napříč spravovanými příspěvkovými organizacemi, s cílem vytvoření jednotného systému školního stravování a stravování dalších klientů ve městě a realizace investice, na kterou žalovaný nemá dostatečné prostředky. V investiční fázi se počítalo s tím, že koncesionář zařídí v [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] kuchyň, adaptuje stávající kuchyň a jídelnu v [anonymizováno] ulici, zřídí a instaluje objednávkový systém a vytvoří systém rozvozu jídel. V článku 3.1. projektu je stanoveno, že vybraný koncesionář se zaváže k realizaci investice a k následnému provozování jednotlivých objektů po dobu 8 let. Dále je v projektu (bod 5.2 Ekonomické dopady ukončení platnosti koncesní smlouvy) jako základní princip uvedeno, že v případě řádného ukončení koncesní smlouvy přejde vlastnictví k investici na Město (žalovaného), a to bezplatně nebo za symbolickou cenu. A v případě předčasného ukončení koncesní smlouvy nastane Městu povinnost odkupu za účetní zůstatkovou cenu. Koncesionář ponese riziko financování investice, riziko provozu, riziko plynulého náběhu služeb a riziko poklesu poptávky (bod [číslo]).

25. Z usnesení Rady [územní celek] ze dne 9.12.2009 má soud za prokázané, že rada doporučila schválit výše uvedený koncesní projekt a souhlasí se zahájením koncesního řízení.

26. Z usnesení Zastupitelstva [územní celek] ze dne 9.12.2009 má soud za prokázané, že zastupitelstvo schválilo výše uvedený koncesní projekt pro koncesní řízení Centrální řešení školního stravování a stravování dalších uživatelů ve městě [obec].

27. Z dopisu ze dne 2.2.2010 adresovaného [právnická osoba], s. r. o. bylo zjištěno, že žalovaný odhaduje hodnotu investice na 7 500 000 Kč a upozorňuje, že tento odhad nezbavuje případné uchazeče povinnosti vlastní samostatné kalkulace výše realizované investice. Je na uchazeči, aby sám odhadl a vyhodnotil veškeré své budoucí příjmy a výdaje v rámci realizace koncese a nabídl pro něj akceptovatelnou výši poplatku za dostupnost.

28. Z protokolu ze dne 31. 8. 2018 (č.l. 94 spisu) bylo zjištěno, že dne 31. 8. 2018 byly ze strany žalobce předány žalovanému prostory na základě koncesní smlouvy a byla provedena inventura technologického vybavení. Inventurní soupis majetku byl přílohou k protokolu.

29. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 2. 2019, č. j. 42 Sd 128/2018-38, má soud za prokázané, že soud přijal od žalovaného jako složitele do soudní úschovy peněžitou částku ve výši 358 939,64 Kč. Návrh podal žalovaný dne 21.12.2018 s tím, že žalobce odmítá akceptovat jím stanovenou výši kompenzace (kupní ceny), přičemž lhůta pro zaplacení kompenzace dle koncesní smlouvy nastává 120 dní od jejího skončení, tj. dnem 29.12.2018.

30. Provedením shora uvedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Ze strany žalobce se jednalo o návrh na zpracování znaleckého posudku k provedeným odpočtům a dále o návrh na zpracování znaleckého posudku k určení obvyklé hodnoty Zařízení. Uvedené důkazy shledal soud s ohledem na právní hodnocení věci (a skutečnost, že nebyla ze strany žalobce zpochybňována zůstatková cena stanovená odborným vyjádřením, co do technického provedení a určené výše, nýbrž skutečnost, že pro posouzení věci je toto vyjádření nepoužitelné, když odpisy měly být odečteny ve skutečně provedené, a nikoli maximálně možné, výši) jako nadbytečné. Soud dále zamítl návrh žalované na doplnění dokazování účetními závěrkami žalobce a právní předchůdkyně žalobce k danému období k doložení jejich zisku a ztráty, což soud považuje za skutečnost, která není rozhodná pro toto řízení.

31. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný jako zadavatel nechal zpracovat projekt koncesního řízení„ Centrální řešení školního stravování a stravování dalších uživatelů v městě [obec]“, jehož cílem bylo vybrat koncesionáře, který vytvoří jednotný systém školního stravování a stravování dalších klientů ve městě a realizuje tak investici, na kterou žalovaný nemá dostatečné prostředky. V investiční fázi měl koncesionář zařídit v [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] kuchyň, adaptovat stávající kuchyň a jídelnu v [anonymizováno] ulici, zřídit a instalovat objednávkový systém a vytvořit systém rozvozu jídel. Koncesní doba byla předpokládána na osm let. Vlastnictví Zařízení mělo po dobu trvání koncesní smlouvy náležet koncesionáři a po dni skončení smlouvy mělo být vlastnictví převedeno na žalobce za finanční kompenzaci. Základním principem projektu bylo, že v případě řádného ukončení koncesní smlouvy přejde vlastnictví k investici na Město (žalovaného), a to bezplatně nebo za symbolickou cenu. Takto bylo dne 9.12.2009 usnesením Rady [územní celek] doporučeno koncesní projekt schválit a stejného dne byl usnesením Zastupitelstva [územní celek] tento projekt schválen. Následně dne 29.4.2010 uzavřel žalovaný koncesní smlouvu s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba] Právní nástupnictví je dáno tím, že část podniku [právnická osoba] zajišťující realizaci koncesní smlouvy, byla smlouvou o převodu části podniku převedena na [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] s. r. o., která později zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobcem.

32. Předmětem koncesní smlouvy ze dne 29.4.2010 bylo udělení koncese koncesionáři (žalobci) za účelem zajištění systému centrálního řešení školního a dalšího stravování a souvisejících služeb, a to za úplatu hrazenou koncedentem (žalovaným) v podobě platby za dostupnost. Uzavření smlouvy navazovalo na koncesní řízení na základě koncesního projektu schváleného zastupitelstvem žalovaného. Podle bodu [číslo] závěrečných ustanovení koncesní smlouvy je také obsah smlouvy nutno vykládat v souladu s účelem, obsahem a podmínkami koncesního řízení, koncesního projektu, koncesní dokumentace a obsahem nabídky koncesionáře. V koncesní smlouvě se předchůdkyně žalobce zavázala na vlastní náklady pořídit a instalovat vybavení kuchyně s kapacitou [číslo] jídel v jedné varné směně denně, které bude nové, nepoužité a nerepasované (Zařízení) a v provozní fázi toto Zařízení spravovat, zajišťovat výrobu a výdej jídel. Za služby dle koncese byl žalovaný povinen platit platbu za dostupnost. Koncesionář (žalobce) se dále zavázal, že ke dni skončení převede na koncedenta (žalovaného) vlastnictví k Zařízení, a to za finanční částku pojmenovanou jako kompenzaci. Ke skončení koncesní smlouvy mohlo dojít buďto uplynutím koncesní doby, tedy k 15.7.2018, nebo ukončením smlouvy z důvodu dohody účastníků smlouvy, předčasného ukončení smlouvy pro selhání žalovaného, předčasným ukončením smlouvy pro selhání právní předchůdkyně žalobce nebo z důvodu vyšší moci, podle toho, co nastane dříve. Výpočet kompenzace byl sjednán v příloze [číslo] koncesní smlouvy tak, že zůstatková cena zařízení se rovná pořizovací ceně aktiva mínus součet příslušných odpisů daného aktiva. Určení odpisové skupiny jednotlivých aktiv se mělo řídit zákonem o dani z příjmů. Pro účely stanovení výše odpisů a zůstatkové hodnoty jednotlivých aktiv se měly použít daňové odpisy dle zákona o dani z příjmů. V případě, že tento zákon umožňuje volbu způsobu odepisování, mělo být použito rovnoměrné odepisování. Žalovaný odhadoval výši realizované investice na 7,5 milionu Kč, upozorňoval však uchazeče o koncesi, že jde pouze o jeho odhad, který nezbavuje uchazeče povinnosti vlastní samostatné kalkulace výše realizované investice s tím, že je na uchazeči, aby sám odhadl a vyhodnotil veškeré své budoucí příjmy a výdaje v rámci realizace koncese a nabídl pro něj akceptovatelnou výši poplatku za dostupnost.

33. Koncesní doba uplynula dne 15.7.2018 a mezi účastníky nastala neshoda ve věci určení výše kompenzace, kdy si každá ze stran vykládala jinak, v jaké výši mají být provedeny odečty odpisů Zařízení. Žalobce počal žalovanému navrhovat uzavření kupní smlouvy k Zařízení s kupní cenou ve výši, kterou postupně z částky 5 475 516 Kč bez DPH snížil až na 3 630 000 Kč. Žalovaný s takto určenou výší kompenzace nesouhlasil. Dne 31. 8. 2018 bylo Zařízení žalobcem protokolárně předáno žalovanému. Žalobce sdělil žalovanému, že článek 5.3. koncesní smlouvy vykládá jako smlouvu o smlouvě budoucí a nadále s ním korespondoval o uzavření kupní smlouvy s tím, že nebude-li uzavřena kupní smlouva s jím navrhovanou kupní cenou, bude po žalovaném požadovat nájemné. Žalovaný si nechal zpracovat odborné vyjádření, podle něhož zůstatková cena Zařízení po provedení odpisů dle zákona o dani z příjmu činí 358 939,64 Kč O této výši informoval žalobce dopisem ze dne 24.9.2018, ve kterém též zmiňuje záměr, co nejdříve uzavřít kupní smlouvu. K žádné dohodě mezi stranami nedošlo a žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, v níž se domáhal určení obsahu kupní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí obsažené v koncesní smlouvě ze dne 29.4.2010.

34. V tomto řízení vedeném pod sp.zn. 22 C 127/2019 byla řešena otázka, zda se žalovaný v článku 5.3 koncesní smlouvy zavázal uzavřít po ukončení smlouvy se společností [právnická osoba] kupní smlouvu k Zařízení, které bylo na základě smlouvy touto společností dodáno. Bylo nesporné, že po dobu trvání koncesní smlouvy byla vlastníkem společnost [právnická osoba], případně později žalobce jako její nástupce. Sporné bylo, zda je třeba k převodu vlastnictví uzavřít další smlouvu. Podle soudu sama smlouva výslovně nezavazuje strany k uzavření další smlouvy, převod vlastnictví k Zařízení je navázán na okamžik skončení smlouvy. Soud dospěl k závěru, že žalovaný se smlouvou ze dne 29. 4. 2010 nezavázal k uzavření kupní smlouvy v budoucnosti s tím, že tento pohled podporuje i znění koncesního projektu, který stanoví, že vlastnictví k investici přejde na žalovaného k okamžiku skončení projektu. A zmíněný závěr potvrzuje i znění výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která uvedla, že po ukončení smlouvy se vlastníkem Zařízení měla stát žalovaná. Soud tak v řízení sp.zn. 22 C 127/2019 uzavřel, že samotné znění smlouvy uzavřené dne 29. 4. 2010 ve spojení s textem koncesního projektu vypovídají dostatečně určitě o vůli stran. Na tomto závěru nic nemění ani písemná komunikace účastníků v období od srpna 2018 do února 2019, kdy ze strany žalované nebylo nic namítáno proti návrhům na uzavření kupní smlouvy. Z komunikace je zjevné, že obě strany se zaměřily na otázku výše kompenzace, ne na mechanismus převodu vlastnictví k zařízení. Opačný závěr ohledně závazku obsaženého ve smlouvě z 29.4.2010 by nutně znamenal časovou prodlevu mezi ukončením smlouvy a převodem vlastnictví k novému zařízení na žalovanou. To by s sebou neslo nutnost pronájmu Zařízení po dobu vyjednávání podmínek kupní smlouvy a v návaznosti na to i placení nájemného. Otázka případné úpravy vztahů mezi smluvními stranami po dobu, kdy nebude uzavřena kupní smlouva, však není ve smlouvě ze dne 29. 4. 2010 nijak zmíněna. Nakonec i úprava smlouvy v čl. 19 stanoví, že ke dni skončení smlouvy náleží koncesionáři kompenzace. Ani zde nelze nalézt oporu pro pohled, že by mělo dojít k nějaké časové prodlevě, kterou by si však, pokud by teprve měla být kupní smlouva uzavřena, její uzavírání vyžádalo. S ohledem na shora uvedené soud podanou žalobu zamítl, když část koncesní smlouvy posoudil jako uzavřenou smlouvu kupní. Rozhodnutí nabylo právní moci, když žalobce proti těmto závěrům nebrojil podáním odvolání.

35. Dne 21.12.2018 podal žalovaný návrh na přijetí částky 358 939,64 Kč do soudní úschovy, což odůvodňoval tím, že žalobce odmítá akceptovat jím stanovenou výši kompenzace (kupní ceny), přičemž lhůta pro zaplacení kompenzace dle koncesní smlouvy (bod [číslo]) nastává 120 dní od jejího skončení, tj. dnem 29.12.2018 Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 7. 2. 2019, č. j. 42 Sd 128/2018-38, složenou částku přijal.

36. Hmotněprávní posouzení věci, co se týče uzavřené koncesní smlouvy, bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Pokud jde o soudní úschovu a prodlení s plněním, ty soud posuzoval podle právní úpravy zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.„).

37. Podle § 261 odst. 2 obch. zák., touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. Podle § 266 odst. 1 obch. zák., projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle § 266 odst. 4 obch. zák., projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. Podle § 289 odst. 1 obch. zák., smlouvou o uzavření budoucí smlouvy se zavazuje jedna nebo obě smluvní strany uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem. Podle § 409 odst. 1 obch. zák., kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Podle odst. 2 musí být kupní cena ve smlouvě dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448. Podle § 36 odst. 1 obč. zák., vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží. Podle § 36 odst. 2 obč. zák., podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou. Podle § 1953 odst. 1, věta prvá o.z. nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1975 o.z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu 38. Co se týče primárního petitu, vycházel při právním posouzení soud z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2019, č. j. 22 C 127/2019-126, na jehož skutkové a právní závěry odkazuje. Ve zmíněném řízení soud uzavřel, že samostatnou součástí smlouvy koncesní uzavřené mezi účastníky, resp. mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, je smlouva kupní. Tato část smlouvy je s ohledem na ustanovení § 261 odst. 1 obch. zák. podřízena režimu tohoto zákona, neboť jedna smluvní strana je samosprávnou územní jednotkou, druhá smluvní strana je podnikatelem a předmět smlouvy se týká podnikatelské činnosti žalobkyně a týká se zabezpečení veřejných potřeb. V daném případě soud uzavřel, že smlouvou ze dne 29. 4. 2010, resp. relativně samostatnou smlouvou v článku 5.3, se účastníci nezavázali k uzavření budoucí smlouvy, nýbrž uzavřeli smlouvu kupní. Ujednali si, že vlastnické právo k novému zařízení na žalovaného bude převedeno ke dni skončení koncesní smlouvy za finanční částku vypočtenou dle konkrétního vzorce (kompenzaci). Článek 19 koncesní smlouvy stanoví jasně, že kompenzace náleží koncesionáři ke dni skončení koncesní smlouvy, není zde prostor pro další jednání o kupní smlouvě. Přesný den převedení vlastnického práva nebyl ke dni uzavření smlouvy znám, neboť byl vázán na skončení koncesní smlouvy, přičemž k jejímu ukončení mohlo dojít za různých skutkových okolností, různými způsoby a především v různé dny. Soud tedy tuto část smlouvy vyhodnotil jako smlouvu kupní, přičemž účinek převedení vlastnického práva byl vázán na splnění podmínky ukončení koncesní smlouvy. Stejně jako v předchozím řízení posuzuje soud i nyní v tomto řízení uzavřenou koncesní smlouvu v její části jako smlouvu kupní (§ 409 obch. zák.) a žalobu, kterou se žalobce domáhal vydání věcí zamítl, neboť na základě stranami uzavřené kupní smlouvy vlastnictví k těmto věcem nabyl žalovaný. Kupní cena v ní byla dostatečně určitě ujednána, neboť byl sjednán způsob jejího určení a výkladová pravidla smlouvy. Účinnost smlouvy byla vázána na splnění podmínky (§ 36 obč. zák.) ukončení koncesní smlouvy. Skutečnost, že strany i nadále spolu komunikovaly o uzavření kupní smlouvy, nepovažuje soud za podstatnou, neboť smlouva již uzavřena byla a, jak je zřejmé z korespondence, podstatou komunikace stran byla aktivita žalobce směřující k určení vyšší kupní ceny.

39. Další sporná otázka, kterou bylo nutno posoudit, aby bylo možno rozhodnout o eventuálním petitu, bylo stanovení výše kompenzace (kupní ceny), kterou je žalovaný za Zařízení povinen žalobci zaplatit. Způsob určení výše kompenzace (kupní ceny) byl stanoven v Příloze 2 koncesní smlouvy ze dne 29.4.2010, a to tak, že zůstatková cena Zařízení se rovná pořizovací cena aktiva mínus součet příslušných odpisů daného aktiva. Určení odpisové skupiny jednotlivých aktiv (hmotných i nehmotných) se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Pro účely stanovení výše odpisů a zůstatkové hodnoty jednotlivých aktiv se použijí daňové odpisy dle zákona o dani z příjmů. Tam, kde zákon o dani z příjmů umožňuje volbu způsobu odepisování, použije se rovnoměrné odepisování. Spor mezi účastníky byl o to, zda se od pořizovací ceny mají odečítat koncesionářem skutečně provedené odpisy, jak tvrdil žalobce, nebo zda je třeba odečítat maximální možné odpisy umožněné zákonem, bez ohledu na to, jestli je koncesionář uplatní. Což tvrdil žalovaný.

40. Sama koncesní smlouva obsahuje ve svém článku [číslo] výkladové pravidlo. Pro výklad této smlouvy platí vedle obecných výkladových pravidel pro smlouvy a projevy vůle následující interpretační pravidla, ledaže z kontextu výslovně vyplývá jinak. Obsah smlouvy je nutno vykládat v souladu s účelem, obsahem a podmínkami koncesního řízení, koncesního projektu, koncesní dokumentace a obsahem nabídky koncesionáře (článek [číslo]). Pohledem tohoto výkladového pravidla a s přihlédnutím ke koncesnímu projektu se soud přiklání k pohledu žalovaného, tj. že pro výpočet kompenzace měly být odečítány ze zákona uplatnitelné odpisy, nikoli pouze uplatněné odpisy. Koncesní projekt totiž v článku 5 upravuje dopady ukončení platnosti koncesní smlouvy a stanoví (v [číslo listu]), že základní princip, který zakotví koncesní smlouva je, že v případě řádného ukončení smlouvy přejde vlastnictví k investici na Město (žalovaného), a to bezplatně nebo za symbolickou cenu. V případě předčasného ukončení koncesní smlouvy nastane na straně Města povinnost odkupu za účetní zůstatkovou cenu (bez marže, či jakékoli kalkulace ušlého zisku). Koncesní doba byla předpokládána osmiletá ([číslo listu]) a koncesionář měl nést riziko financování investice, riziko provozu, riziko plynulého náběhu služeb a riziko poklesu poptávky (čl. 8 .1.1). Tento výklad je dle názoru soudu i logický, odpovídající řádnému spravování Města. Skutečnost, že by si žalobce nemusel po dobu trvání koncesní smlouvy uplatnit veškeré odpisy, je rizikem podnikání. A koncesní projekt fakt, že rizika má nést koncesionář zmiňoval. Rovněž před uzavřením koncesní smlouvy upozornil žalovaný žalobce, že odhadovaná výše investice je pouhým odhadem, který nezbavuje případné uchazeče povinnosti vlastní samostatné kalkulace výše realizované investice. A že je na uchazeči, aby sám odhadl a vyhodnotil veškeré své budoucí příjmy a výdaje v rámci realizace koncese a nabídl pro něj akceptovatelnou výši poplatku za dostupnost. Je zřejmé, že žalovaný se snažil, aby projekt neměl negativní dopady do hospodaření Města. Přijatý výklad ohledně odečítaných odpisů nepovažuje soud za vedoucí k absurdním závěrům. Naopak by považoval za absurdní výklad, který by umožňoval žádné odpisy neprovést a posléze po ukončení koncesní smlouvy veškeré osm let staré Zařízení prodat Městu (žalovanému) za cenu zařízení nového, tj. v jeho pořizovací hodnotě.

41. Namítal-li žalobce, že podle § 266 odst. 4 obch. zák., projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila, je soud přesvědčen o tom, že toto ustanovení se zde nepoužije. A to právě proto, že nemá pochybnosti o výkladu smlouvy, když ten je veden výkladovým pravidlem ve smlouvě sjednaným. Pro určení výše kupní ceny tak soud vcházel z výpočtu provedeného v odborném posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] předloženém žalovaným. Proti tomuto výpočtu nevznášel také žalobce námitky, co do jeho výsledku (tedy proti výši uváděných zákonných odpisů), nýbrž co do jeho nepoužitelnosti pro daný případ. Tj. namítal, že nevypočítává hodnotu, která by měla být pro výpočet kompenzace použita, neboť odečítány mají být pouze skutečně provedené odpisy. Nenamítal, že by posudkem uváděná hodnota možných zákonných odpisů byla vypočtena chybně.

42. V odborném posudku daňová poradkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stanovila zůstatkovou cenu zařízení na částku 358 939,64 Kč. K výpočtu použila rovnoměrné odpisování bez přerušení a maximální odpisovou sazbu dle § 31 zákona č. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Oceněné zařízení rozdělila přitm dle zákona do dvou odpisových skupin. U majetku označeného inventárním [číslo] – [příjmení] [jméno] [příjmení], [číslo] – stůl mycí a [číslo] – stůl mycí uvádí posudek, že daňovou zůstatkovou cenu tohoto majetku nelze určit, neboť se nejedná o majetek dle § 26 zákona o dani z příjmů. Pořizovací cena tohoto majetku činila celkem 63 691,81 Kč. Tento majetek, jehož hodnota se neodrazila ve stanovené částce 358 939,64 Kč, neboť jej dle zákona o dani z příjmů nelze odepsat (nepatří do žádné z rozlišených skupin), je přitom součástí Zařízení a byl žalovanému dne 31.8.2018 protokolárně předán. Také jeho hodnota proto musí být součástí kompenzace. Jelikož od jeho pořizovací ceny dle stanoveného pravidla pro výpočet kompenzace nebylo možno nic odečítat, připočetl ji soud k výsledné částce kompenzace (kupní ceny) v plné výši. Vzhledem k tomu, že u obou stolů se jednalo o prakticky nové zařízení (pořízeno 31.5.2017) a naopak automobil s pořizovací cenou ve výši 39 767 Kč byl nepochybně značného stáří již v době pořízení, považuje soud tento postup za zcela přiměřený. Výslednou částku kompenzace (kupní ceny) soud proto stanovil ve výši 422 631,45 Kč.

43. Žalobce namítal, že tímto způsobem zjištěná kupní cena je nespravedlivá, neboť vycházel z informace, že hodnota investice bude 7,5 milionu Kč a nakonec investoval do zařízení částku přes 11 milionů Kč. Soud tuto námitku nepovažuje za relevantní. Předně odkazoval-li žalobce na dopis [právnická osoba] s.r.o., kde byla uváděna předpokládaná výše investice 7,5 milionu Kč, je v bodě 4 tohoto dopisu uváděno, že koncesionář (žalobce) bude mít plnou možnost volby dodavatele technologií v rámci specifikace stanovené koncesní dokumentací. Hodnota 7,5 milionu Kč je odhadem Města (žalovaného), který nezbavuje případné uchazeče povinnosti vlastní samostatné kalkulace výše realizované investice. Dopis byl odpovědí na dotazy kladené ke koncesnímu řízení. Skutečnost, že předpokládaná hodnota investice ve výši 7,5 milionu Kč vychází z odhadu Města, je však na uchazeči, aby sám odhadl a vyhodnotil veškeré své budoucí příjmy a výdaje v rámci realizace koncese a nabídl pro něj akceptovatelnou výši poplatku za dostupnost, zmiňoval dopis také v bodě 7. Žalobce byl tedy upozorňován na to, že výši investice musí vyhodnotit sám a podle ní a předpokládaných příjmů pak nabídnout pro něj akceptovatelnou výši poplatku za dostupnost. Smyslem tohoto poplatku byla úhrada výdajů uchazeče nekrytých příjmy obdrženými v souvislosti s realizací koncese a úhrada přiměřeného zisku. Nakonec výši investice nemohl být žalobce překvapen, když součástí koncesní smlouvy ze dne 29.4.2010 je její příloha [číslo] kde jsou investiční náklady uváděny ve výši 12,6 milionů Kč s DPH. Žalobce tedy o tom, že skutečná výše investice přesáhne odhad 7,5 milion Kč bez DPH, věděl ještě předtím, než koncesní smlouvu uzavřel.

44. Co se týče uložení povinnosti zaplatit kupní cenu a platit zákonné úroky z prodlení s touto platbou namítal žalovaný, že jím stanovenou částku ve výši 358 939,64 Kč složil do soudní úschovy, není tak s platbou kupní ceny v prodlení a žalobce nemá úrok z prodlení nárok. Ke splnění závazku došlo dle žalovaného touto formou náhradního splnění. Soud je však názoru, že složením do úschovy, jak je učinil žalovaný, k zániku závazku ve smyslu § 1953 o.z. nedošlo. Podle § 1953 o.z. upravujícího náhradní splnění, nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Aby závazek zanikl musí být splněny hmotněprávní předpoklady § 1953 o.z. a současně musí dle procesněprávní úpravy (§ 290 a násl. z.ř.s.) dojít ke složení do soudní úschovy. Pravomocné rozhodnutí o přijetí předmětu do soudní úschovy je nutnou podmínkou, nikoli však podmínkou dostačující. Jde jen o procesní předpoklad řádného provedení celého postupu, který však vyžaduje především splnění svých základních materiálních předpokladů. Věřitel se do prodlení dle § 1975 o.z. dostane tehdy, nepřijme-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Dle komentáře občanského zákoníku je v tomto smyslu pro účely náhradního splnění soudní úschovou relevantní jedině odmítnutí plnění věřitelem, ačkoli je dlužník řádně nabízí. Je otázkou, zda vůbec byly splněny podmínky pro přijetí peněz do úschovy, Obvodní soud pro Prahu 7 však měl zato, že ano, a úschovu přijal. Posléze však bylo zjištěno a zdejší soud vychází z toho stavu, že tvrzení, z nichž žalovaný dovozoval podmínky pro složení věci do úschovy a které uváděl u Obvodního soudu pro Prahu 7, neodpovídají skutečnosti. Kupní smlouva byla řádně uzavřena již v rámci smlouvy koncesní a jakmile se naplnila stanovená odkládací podmínka (došlo k ukončení koncesní smlouvy), zbývalo pouze zaplatit kompenzaci (kupní cenu). I když byl mezi účastníky spor o určení její výše, mohl žalovaný částku, kterou on považoval za kupní cenu, zaslal žalobci na jeho účet. Číslo účtu znal, osobu věřitele také a výši kupní ceny rovněž. Pakliže toto neučinil, nelze dospět k závěru, že by byl věřitel (žalobce) v prodlení, neboť neodmítl řádně nabídnuté plnění. To by se stalo v případě, kdy by například peněžní částku zaslanou na jeho účet vrátil žalovanému zpět. V rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019, č. j. 42 Sd 128/2018-38, také Obvodní soud pro Prahu 7, který složenou částku do úschovy přijal, uvádí, že pokud složitel ví, kdo je jeho věřitelem (komu má plnit) a přesto„ splnil„ závazek složením do úschovy, aniž by se pokusil plnit přímo věřiteli, nemusí tímto způsobem vůbec dojít k zániku závazku. Dle soudu tedy ke splnění nedošlo a v prodlení s plněním je dlužník (žalovaný).

45. Při určení nároku na platbu zákonného úroku z prodlení vycházel žalobce z výzvy k zaplacení ze dne 7.1.2019, která byla žalovanému doručena dne 14.1.2019. Podle žalobce je tedy od 15.1.2019 žalovaný v prodlení s platbou kupní ceny a od tohoto okamžiku požadoval úrok z prodlení. Podle koncesní smlouvy byl žalovaný povinen vyplatit kompenzaci nejpozději do 120 dnů ode dne skončení koncesní smlouvy, tj do dne 29.12.2018. Ke dni 15.1.2019, odkdy úrok požaduje žalobce, tedy již žalovaný v prodlení byl. Výši tohoto zákonného úroku z prodlení přiznal soud v žalobcem požadované výši, vycházející z nařízení vlády (§ 1970 o.z.).

46. S ohledem na výše uvedené, poté, kdy primární petit zamítl (výrok I.), vyhověl soud žalobci v eventuálním petitu v rozsahu částky 422 631,45 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a ve zbytku, co do částky 3 207 368,55 Kč s příslušenstvím (výrok III.), žalobu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci ve vztahu k eventuálnímu petitu, o němž bylo nakonec soudem rozhodnuto. Přiznal tak žalovanému, který byl v řízení z větší části úspěšný, podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (88,36 % ku 11,64 %), náhradu 76,72 % jeho nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 22 820 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; vyjádření k žalobě ze dne 22. 6. 2020, vyjádření ze dne 6. 1. 2021, účast na jednání dne 13. 7. 2021 a jednání dne 9. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) advokátního tarifu), odměna ve výši 11 410 Kč za účast na jednání při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý ze šesti výše uvedených úkonu, tj. 1 800 Kč a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 26 735 Kč, celkem tedy 154 045 Kč. Protože přiznáno bylo žalovanému 76,72 % jeho nákladů, činí přiznaná částka 118 183 Kč.

48. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení