7 C 141/2023 - 82

Rubrum

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 730 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení, co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] ode [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovaným příkazní smlouvu, na základě které, žalobkyně vyplatila celkem částku [částka]. Kromě nároku na vrácení poskytnutého plnění byl ujednán také nárok žalobkyně a poskytnutí odměny ve výši [částka], přičemž dne [datum] žalovaný vůči žalobkyni písemně uznal svůj dluh v částce [částka], který se zavázal uhradit do [datum], čímž došlo ke stanovení promlčecí délce 10 let s počátkem běhu promlčecí doby ode dne [datum].

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nedohledala listiny prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného. Po žalovaném tak požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, když první výzva k vydání bezdůvodného obohacení datovaná dne [datum], zaslaná žalovanému [datum], byla vrácena [právnická osoba] s.n. z důvodu nedoručení pro její nevyzvednutí žalovaným v úložní době do [datum]. Má za to, že prokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka v celkové výši [částka] na základě příkazní smlouvy, jež byla Krajským soudem v [adresa] ve věci [spisová značka] vyhodnocena rozhodnutím ze dne [datum] jako smlouva o spotřebitelském úvěru spadající pod zákonnou úpravu dle zákona č. 145/2010 Sb., kdy dnem vyhlášení výše uvedeného rozhodnutí se žalobkyně dozvěděla, že na straně žalovaného došlo zřejmě k bezdůvodnému obohacení, od uvedeného data počítá běh promlčecí doby s ohledem na závěry nálezu ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2127/21 ze dne [datum] s tím, že až z rozsudku je prokazatelné vědomí žalobkyně o právní úpravě dopadající na předmětný smluvní vztah, když z hypotetických možností, že se žalobkyně o této skutečnosti mohla dozvědět dříve nelze usuzovat na počátek běhu promlčecí doby pro vydání bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu promlčení. Uvedl, že v řízení bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaný se nacházel v pozici spotřebitele. Žalobkyně, co by právnická osoba, jako podnikatel, tím pádem měla použít a využívat ochranná spotřebitelská ujednání. Za situace, kdy žalobkyně opakovaně, soustavně a cíleně půjčovala finanční prostředky třetím osobám, což vyplývá z účetnictví, úroky a pokuty či odměny z půjček, byly jejím jediným příjmem, je nutné na to pohlížet jako půjčování finančních prostředků spotřebitelům, a aplikovat na posuzované případy normy zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž právní jednání s tímto spojená jsou ze zákona absolutně neplatná. Jde-li o vědomost žalobkyně o bezdůvodném obohacení, žalobkyně jednala protiprávně v rozporu se zákonem, byla si vědoma toho, že se jedná o spotřebitelské úvěry, snažila se však obejít zákon o spotřebitelském úvěru tak, že to úmyslně zakrývala a obcházela příkazní smlouvou. Její jednání pak nemůže požívat právní ochrany a současně je to jednání rozporné s dobrými mravy. Za tohoto stavu má žalovaný za to, že bezdůvodné obohacení vzniklo v momentě půjčení částek žalovanému a od tohoto dne běžela promlčecí doba. Poukázal na to, že z rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že promlčecí doba vzniká v momentě, kdy protistrana získá vědomost o skutkových okolnostech vzniku bezdůvodného obohacení. Mezi účastníky proběhla řada soudních řízení o různých předmětech, v každém žalovaný namítal neplatnost všech právních jednání mezi účastníky z nějakých důvodů. Tím pádem při každé námitce neplatnosti vzniklo povědomí o vzniku bezdůvodného obohacení, nicméně toto řízení se zaměřilo na jeden důvod neplatnosti, a to na nezkoumání úvěruschopnosti. Námitka nezkoumání úvěruschopnosti byla žalovaným nadnesena v únoru 2020, když dne [datum] bylo doručeno k rukám žalobkyně vyjádření s touto námitkou. Za situace, kdy si žalobkyně byla vědoma, že se jedná o spotřebitelský úvěr a za platnosti zásady neznalost zákona neomlouvá, žalobkyně si musela být vědoma [datum], že se jedná o bezdůvodné obohacení z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením všech dotčených právních jednání. Samotný jednatel žalobkyně uvedl na dotaz zmocněnce jednoho z poškozených, že si uvědomoval, že se jedná o spotřebitelské úvěry, nicméně to neřešil, což vyplývá z 2. pasáže, on to označuje jako skoring, výdajová a příjmová stránka žadatelů, on tuto otázku neřešil nezabýval se tím. Pro něj bylo důležité jen to, aby obchod- tedy ta položka nebyla ztrátová, resp. aby své peníze a svůj zisk v podobě odměny byl případně pokryt nemovitostí. Získala-li žalobkyně povědomí o vzniku bezdůvodného obohacení [datum], promlčecí doba skončila [datum] a žaloba podaná po uplynutí promlčecí doby [datum].

4. Z Příkazní smlouvy sepsané mezi žalobkyní jako příkazníkem a žalovaným jako příkazcem dne [datum] bylo zjištěno, že se příkazník zavázal pro příkazce obstarat veškeré záležitosti v souvislosti s výplatou dluhů: a) pohledávka – [jméno FO], [adresa], Přeměstí, [adresa], zajištěná zástavním právem smluvním č.j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] na nemovitostech v k.ú. [adresa] a obec [adresa] ve výši [částka], b) pohledávka [jméno FO], bytem [adresa] ve výši [částka] ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum]. Předmětem obstarání je také zajištění peněžních prostředků do výše [částka] nutných k výplatě shora uvedených dluhů. Dle bodu 2 se účastníci dohodli na poskytnutí odměny za realizaci předmětu obstarání, a to ve výši [částka]. Příkazce souhlasí s tím, aby příkazník jeho jménem a v jeho prospěch vyplatil peněžní prostředky k úhradě jeho dluhů takto: na účet věřitele [jméno FO] č. ú. [č. účtu], pod VS [var. symbol] částku [částka], na účet věřitele [jméno FO] č.ú. [č. účtu] částku [částka]. Dle potvrzení [právnická osoba]. byly tyto platby realizovány z účtu žalobce dne [datum].

5. Z Uznání dluhu ze dne [datum] sepsaným mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný jako označený dlužník uznává co do důvodu i výše svůj dluh, který má ke dni účinnosti této dohody vůči věřiteli v souvislosti z téhož dne uzavřenou Příkazní smlouvou, a to v celkové výši [částka]. Dlužník se zavazuje svůj dluh vůči věřiteli uhradit nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti této dohody, nejpozději však do [datum].

6. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] adresované žalovanému bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky ve výši [částka] včetně příslušenství z titulu příkazní smlouvy, na základě níž žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka], s odkazem na písemné uznání, kdy došlo ke stanovení promlčecí doby v délce 10 let s počátkem běhu promlčecí doby ode dne [datum] ( splatnost závazku). Odeslání doloženo podacím lístkem ze dne [datum].

7. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] adresované žalovanému bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k vydání částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že s žalobkyní dne [datum] uzavřel příkazní smlouvu na základě které žalobkyně vyplatila celkem částku ve výši [částka], přičemž následně byla předmětná příkazní smlouva Krajským soudem v [adresa] určena jako neplatná, z čehož dovozuje, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, a to s povinnosti navrátit uvedeno částku do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku vydaného Krajským soudem v [adresa] pod č.j. [spisová značka], která nastala dne [datum], tedy uplynutím dne [datum]. Současně je vyzýváno k zaplacení úroku z prodlení. Doručení doloženo vrácenou zásilkou.

8. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] – pobočky [adresa] sp. zn. [spisová značka] ve právní věci žalobce [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].o. proti žalovaným [Jméno žalovaného] a [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]o., [Anonymizováno] určení existence zástavního práva, bylo zjištěno: -Vyjádřením k žalobě ze dne [datum] žalovaný neuznal žalobu v celém rozsahu, co do základu ji zcela rozporoval. Žalovaný 1. vzhledem k obsahu příkazní smlouvy vyslovil názor, žalobce mohl a měl působit jako zprostředkovatel podle zákona č. 145/2010 Sb. Finanční plnění obsažené v příkazní smlouvě je nutné považovat za spotřebitelský úvěr, který byl zajištěn blankosměnkou a tato je vzhledem k ust. § 18 zákona č. 145/2010 Sb. absolutně neplatná a tím je neplatná i zástavní smlouva. -z protokolu o ústním jednání ze dne [datum], že k tomuto jednání se nedostavil žalobce ani žalovaný, právní zástupce žalovaného se účastnil. Právní zástupce žalovaného l odkázal na písemné vyjádření žalovaného na čl. 107- 108. Jedná se o vyjádření ze dne [datum] v němž žalovaný doplnil tvrzení ohledně rozporu se spotřebitelským zákonem s tím, že žalobce zastřel do příkazní smlouvy zaplacení závazků, byť se co do základu jedná o smlouvu o úvěru. Toto vyjádření bylo doručeno do datové schránky žalobce dle potvrzení o dodání a doručení dne [datum].

9. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], v trestní věci proti obžalovaným [jméno FO] a [jméno FO], protokolu o hlavním líčení konaném dne [Anonymizováno][Anonymizováno]10. – [datum] na straně 7 bylo zjištěno, že byl slyšen jako svědek [jméno FO], který se vyjádřil mimo jiné takto: „Pokud se mám vyjádřit, jestli zjišťuji výši příjmu lidé, tak v současné době se tím již nezabývám, teď řeším takové ty starší věci, takže ne, scoring jsem nedělal. Bylo to víceméně o důvěře. Abych do toho obchodu šel, zajímalo mne zajištění nemovitostí a výše dluhu, která tam byla. Vždy nějakým pohledem realit, aby to bylo schopné přefinancování v bance.“ „K dotazu zmocněnce poškozeného Bittaly, [tituly před jménem] [jméno FO], jak jsem to pochopil ze shromážděných listin a jak je tvrzeno v obžalobě, vy jste mj. těm spotřebitelům poskytoval tzv. spotřebitelské úvěry, je to tak, svědek uvádí: Dá se říci. Ano.“ 10. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] v právní věci žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. proti žalovanému [Jméno žalovaného] o [částka] o zaplacení směnky bylo zjištěno, že - v řízení byl předložen listinný důkaz žalobcem-Sdělení před uzavřením příkazní smlouvy ze [datum]. Jedná se o formulářový předtisk pro spotřebitele, která obsahuje zejména následující informace: osoba na straně budoucího příkazce označena osobními údaji žalovaného, kontakt na příkazce – žalobce, označení zboží služby – Obstarání veškerých záležitostí v souvislosti s výplatou pohledávek včetně zajištění peněžních prostředků až do výše veškerých dluhů příkazce. Odměna a hotové výdaje za realizaci předmětu příkazu, tj. obstarání výplaty všech jeho dluhů, jež dle sdělení příkazce činí [částka], nepřesáhnou [částka], kdy odměna a hotové výdaje zahrnují veškeré náklady vniklé v souvislosti s plnění příkazu včetně zajištění finančních prostředků k výplatě dluhů příkazce, sepisu smluvní dokumentace advokátem, poplatků katastrálním úřadu za klad zástavního práva, cestovného, znaleckých posudků či odhadů předmětu zajištění. Dále obsahuje způsob platby – bezhotovostně na účet příkazníka vedený u [právnická osoba]. Náklady na dodání a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být účtovány: Platební podmínky pro úhradu odměny, náhrady nákladů a související plnění vynaložených příkazníkem budou dohodnuty v dokumentu „ Uznání dluhu a dohoda o platebních podmínkách“ Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, strany však mohou tuto smlouvu vypovědět až po termínu [datum]. Cena za služby(odměna) a hotových výdajů činí maximálně částku [částka] a jde o částku jednorázovou zahrnující veškeré poplatky a jiné náklady a hotové výdaje uvedené výše v tomto sdělení. - Podáním ze dne [datum] žalovaný podal námitky do celého směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] , které shrnul do 7 bodů, pod bodem 3 se vyjadřuje i absolutní neplatnosti směnky z důvodu porušení zákonné normy, mimo jiné namítá, že žalobce coby věřitel poskytoval půjčky za účelem konsolidace půjček a úvěru fyzickým osobám coby dlužníkům, které je však současně nutné považovat za spotřebitele, je zapotřebí v posuzovaném případě považovat úvěr žalobce za spotřebitelský úvěr a postupovat podle zákona č. 145/2010 Sb., protože jsou naplněny veškeré zákonné podmínky plynoucí z citovaného zákona, zejména definice věřitele a spotřebitele, povahy a charakteru půjček, které byly žalobcem poskytovány soustavně. - Vyjádřením žalovaného ze dne [datum] žalovaný poukazuje na to, že žalovaný je spotřebitelem, a proto je nutné ve prospěch žalovaného aplikovat ochranářská, spotřebitelské ujednání. Žalobce zastíral skutečné právní jednání a své úmysly, neboť v podstatě zapůjčoval či úvěrem poskytoval žalovanému (ai jiným osobám) finanční prostředky, což zakrýval (zastřel) obstaráním záležitosti v podobě příkazní smlouvy a tím se úmyslně vyhýbal zákonným povinnostem plynoucím ze zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , a dosahoval zisku na úkor spotřebitel- Proto je nutné jednání žalobce považovat za obcházení zákona, resp. za contra legem. – Dotvrzením a důkazy ze dne [datum] žalovaný mimo jiné vyslovuje názor, že smlouva příkazní odpovídá pojmovým znakům smlouvy o zprostředkování úvěru s tím, že smlouva je neplatná, protože žalovaný nebyl před podpisem poučen o všech svých právech dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy nebyla naplněna informační povinnost žalobce. 11. – rozsudkem Okresního soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve spojení s snesením Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze [datum] soud zamítl žalobu, aby soud určil, že ve prospěch žalobkyně vázne na nemovitostech bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], na pozemku p.č. [hodnota], část obce [adresa], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [hodnota] ve výši 2500/10000, v katastrálním území [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], zástavní právo s datem pořadí k [datum]. -Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum]. byl zrušen Směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v [adresa] č.j. [spisová značka]. Na straně 12 odůvodnění soud ve zhodnocení uvádí: „Soud má za to, že příkazní smlouva a s ní související dokumenty (uznání dluhu, dohodou) naplňuje současně i znaky smlouvy o úvěru. Žalobkyně sice zaplatila na žádost žalovaného na jeho příkaz jeho dluh (tím vstoupila do postavení věřitele z původního vztahu) současně jde o poskytnutí úvěru (jde v podstatě o částku poskytnutou za žalovaného, tedy na jeho vrub, kdy žalovaný se zavázal za něj uhrazenou částku žalobkyni vrátit, a to za nových podmínek (odměna, smluvní pokuta, nový termín splnění závazku, zástavní smlouva, notářský zápis) Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah spočívající na vrácení peněz a k vrácení peněz může dojít pouze tehdy, pokud jsou poskytnuty, přičemž nehraje roli, že byly dle pokynu žalovaného zaplaceny jiným osobám (to je velmi častý a obvyklý znak úvěru). Za situace, kdy závazek vrátit poskytnuté prostředky se nachází v příkazní smlouvě a v rámci příkazní smlouvy byla sjednána odměna (je lhostejné, že uvedené plnění bylo nazváno odměnou dle příkazní smlouvy, neboť žalobkyně zcela jistě neposkytovala žalovanému poskytnuté peněžní prostředky zdarma), je nutno dospět k závěru, že v režimu příkazní smlouvy byla současně uzavřena smlouva o úvěru. S ohledem na postavení účastníků se soud zabýval otázkou, zda se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru v režimu zák. č. 145/2010 Sb. s důsledky z toho plynoucími. V daném případě nebylo sporu o tom, že žalobce nemá v předmětu podnikání výslovně uvedeno poskytování spotřebitelských úvěrů. … Bylo zjištěno, že žalobkyně jednala obdobně v dalších případech, kdy ve všech těchto případech žalobkyně uhradila za jmenované jejich dluhy a vždy poskytnutou částku navýšila o sjednanou odměnu, tedy jednala se ziskem a soud dospěl k závěru, že v případě tohoto jednání žalobkyně se jedná o opakované poskytování úvěrů a je nutno na její jednání pohlížet jako opakované poskytování spotřebitelského úvěru dle zák č. 145/2010 Sb., a to s ohledem na postavení smluvních stran.“ Z odůvodnění potvrzujícího rozsudku vyplývá, že odvolací soud vyslovil shodný názor, že v rámci smlouvy příkazní byla sjednána smlouva o poskytnutí úvěru a tato je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru a podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb.

12. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] ve věci žalobce [Jméno žalovaného] proti žalovaným 1/[právnická osoba] 2/ [Anonymizováno] s.r.o. [právnická osoba]&M [Anonymizováno] s.r.o. o určení neplatnosti veřejné dražby, bylo zjištěno že řízení bylo zahájeno žalobou doručenou soudu [datum], v níž se žalobce vyjadřuje ke smlouvě o zápůjčce uzavřené mezi žalobce a [jméno FO] tak, že není platná ani účinná a nemohla tak vzniknout pohledávka z titulu příkazní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobce a žalovanou 2). Rozsudkem ze dne [datum] soud určil, že nedobrovolná veřejná dražba uskutečněná na základě návrhu žalované 2), jako navrhovatele dne [datum] v 11.00 hod v [adresa], pod adresou Výstaviště [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. NP, [adresa], žalovanou l. jakožto dražebníkem, jejímž předmětem byla nemovitost ve vlastnictví žalobce, a to bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], způsob využití byt, v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], LV č. [hodnota] postaveném na parcele par. č. [hodnota], LV [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 337 m2 a spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku ve výši 2500/10000, to vše v kat. území [adresa], obec [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je neplatná. V odůvodnění rozsudku bod 26 soud uvádí: „Soud má za to, že žaloba je důvodná, žaloba se týká nedobrovolné dražby, která se konala [datum], řízení ve věci bylo zahájeno žalobou došlou soudu [datum], tedy ve lhůtě, kterou má na mysli ust. § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Žalobce dovozuje důvodnost žaloby s ohledem na skutečnost, že v Zástavní smlouvě ze dne [datum] je zajištěna pohledávka ve výši [částka] vzniklá z titulu blankosměnky, kdežto v Notářském zápise [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] jsou uvedeny pohledávky, a to peněžní prostředky ve výši [částka] představující jistinu dluhu a peněžní prostředky ve výši [částka] představující smluvní pokutu, takže uplatněný nárok směnečný je zcela odlišný od nároku na zaplacení blankosměnkou zajištěné pohledávky. Navíc v oznámení o dražbě je uvedeno, že předmětem uspokojení držby jsou pohledávky uvedeno v notářském zápise, tedy peněžní prostředky ve výši [částka] představující jistinu dluhu a peněžní prostředky ve výši [částka] představující smluvní pokutu, takže v zástavní smlouvě je uvedena jiná pohledávka než v notářském zápise. Dražba tedy byla vedena pro uspokojení pohledávek uvedených v notářském zápise, které jsou vykonatelné, ale nejsou zajištěné zástavním právem. Soud má za to, že tato argumentace žalobce je důvodná. …. Pokud v řízení ze strany žalovaných bylo poukazováno na skutečnost, že uvedené listiny, o které se opírala dražba, a to zejména Zástavní smlouva, Příkazní smlouva, Směnečný vyplňovací prohlášení žalobce, Notářský zápis, je nutno posuzovat jako celek, za situace, kdy byly sepsány jednoho dne, soud má za to, že toto stanovisko je částečně důvodné, a to zejména v souvislosti s tím, že z obsahu provedeného dokazování vyplývá, že žalobce nebyl zcela řádně seznámen s obsahem těchto listin, jehož se týkaly, vůči žalobci bylo zřejmě vedené podvodné jednání v souvislosti se Smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne [datum], a na ni navazujícími sepsanými listinami, což lze vyhodnotit ve smyslu ust. § 6 odst. 2 o.z. …“ Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

13. Podle § 621 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a k osobě povinné k jeho vydání.

14. Podle § 619 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

15. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Soud se zabýval námitkou promlčení vyslovenou žalovaným. Judikatura vyslovuje názor, podle něhož je u práva na vydání bezdůvodného obohacení stanovena dvojí(kombinovaná) promlčecí lhůtě, subjektivní a objektivní. Tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Pro jejich vzájemný vztah platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí. Ve smyslu ustanovení § 621 o.z. subjektivní promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy se ochuzený dozví o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty nebo kdy se o nich dovědět měl a mohl. Takovými okolnostmi jsou u práv na vydání bezdůvodného obohacení vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení a totožnost obohacené osoby. Vědomostí ochuzeného se rozumí znalost skutkových okolností, z nichž lze dovodit odpovědnost za bezdůvodné obohacení, nemíní se tím znalost právní kvalifikace. (odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]) Odkazuje-li žalobkyně na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2127/21, toto rozhodnutí rovněž řeší otázku počátku běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení, ovšem dle § 107 odst. l občanského zákoníku 1964), přičemž předchozí právní úprava vycházela z prokázané vědomosti ochuzeného a právní úprava v § 621 ve spojení s § 619 odst. 2 je odchylná, vědomostí ochuzeného se rozumí znalost skutkových okolností zakládající závazek z bezdůvodného obohacení.

17. V daném případě bylo mezi účastníky řízení vedeno několik soudních sporů nejméně od roku 2019 s různými předměty řízení (určení existence zástavního práva, o plnění ze směnky, o určení neplatnosti veřejné dražby), ale vždy vycházející z předmětné Příkazní smlouvy ze dne [datum]. Z úkonů žalovaného učiněných v těchto řízeních je zřejmé jednoznačné a opakované a neměnné stanovisko žalovaného o neplatnosti smlouvy s tím, že žalobkyně opakovaně poskytovala úvěry a plnění obsažené v příkazní smlouvě je nutno považovat za spotřebitelský úvěr, přičemž žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Krajský soud v [adresa] v rozhodnutí č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci [spisová značka], vyslovil shodné stanovisko, že v režimu příkazní smlouvy byla současně uzavřena smlouva o úvěru a na jednání žalobkyně je nutno pohlížet jako opakované poskytování spotřebitelského úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb., s ohledem na postavení stran. Z provedeného dokazování je nesporné, že vědomost žalobkyně o skutkových okolnostech, z nichž bylo možno dovozovat odpovědnost za bezdůvodného obohacení nastala již v průběhu vedených řízení, nikoliv jak tvrdí žalobkyně právní moci rozhodnutí krajského soudu, v němž vyslovil právní kvalifikaci. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že subjektivní promlčecí lhůtě tak počala běžet nejpozději od [datum], kdy bylo k rukám žalobkyně doručeno písemné vyjádření žalovaného ve věci [spisová značka] uvedené výše bod 8., a shodně musela žalobkyně vnímat i následná vyjádření žalovaného ve vedených řízeních, tedy žalobkyně měla vědomost o skutkových okolnostech, z nichž mohla dovozovat odpovědnost za bezdůvodné obohacení. Rovněž bylo žalobkyni známo vedení [podezřelý výraz] řízení vůči zprostředkovatelům smlouvy, v němž se jednatel žalobkyně již při jednání dne 8.-[datum] vyjadřoval ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a ostatních klientů před uzavřením spotřebitelského úvěru.

18. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že námitka promlčení je důvodná, byla-li žaloba podána u soudu [datum], a subjektivní promlčecí lhůta počala běžet [datum], a v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty je nárok žalobkyně již promlčen. Žaloba byla zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. Řízení co do částečného zpětvzetí žaloby bylo zastaveno ve smyslu ustanovení § 96 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný, proto mu byly přiznány náklady řízení představující náklady právního zastoupení sestávají z odměny za zastoupení spočívající ve 9 úkonech právní služby ( převzetí věci, odpor, doplnění tvrzení ze dne [datum], replika ze dne [datum], duplika ze dne [datum], náhled do soudního spisu [datum] a dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum] a dne [datum]) dle § 7 bod 6 vyhlášky § 11 a),d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkony právní služby po [částka], a 4 úkony po částečném zpětvzetí žaloby po [částka] , dle 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 9x režijní paušál po [částka]. Náklady řízení celkem pak činí [částka].

20. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyně zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení