7 C 149/2022 - 291

Rubrum

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyní: a) [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] b) [Anonymizováno] a[Anonymizováno]s., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] obě zastoupeny advokátkou JUDr. Ivankou Posádkovou sídlem Hasskova 95/16, 674 01 Třebíč proti žalované: P[Anonymizováno]J. - [Anonymizováno], spol. s r.o., IČO [Anonymizováno] [Anonymizováno] Řípov 42, 674 01 Třebíč zastoupená advokátem Mgr. Martinem Hasíkem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o povolení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalovaná 1) domáhala za přiměřenou náhradu povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti k pozemkům p. č. 285/50, p. č. 285/43, oba zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, a to na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], a to přes pozemek p. č. 285/32, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], a to na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalovaná 2) domáhala za přiměřenou náhradu povolení nezbytné cesty ve formě služebnosti k pozemku p. č. 285/48, zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], a to na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], a to přes pozemek p. č. 285/32, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], a to na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], se zamítá.

III. Žalobkyně 1) je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 27 104 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně 2) je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 27 104 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 6. 2022 domáhá se žalobkyně a) povolení nezbytné cesty k pozemkům p. č. 285/50 a p. č. 285/43 v k. ú. Řípov přes pozemek p. č. 285/32 za přiměřenou náhradu. Svůj návrh odůvodnila tím, že jejím záměrem je napojení jejího pozemku na silnici ve vlastnictví České republiky, která se nachází na pozemku p. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. Řípov. Žalobkyně a) odkázala na znalecký posudek č. [hodnota][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle kterého je jedinou logickou možností napojení pozemků žalobkyně a) na dopravní komunikaci přes pozemek žalované a následně přes pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] p.[Anonymizováno]č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]/34 a[Anonymizováno]285/19 v k. ú. Řípov, kdy na těchto pozemcích je již přístupová komunikace vybudovaná. Vlastníci všech uvedených pozemků vyjma žalované nemají žádné výhrady k využívání jejich pozemků za účelem obsluhy pozemků žalobkyně a). Jediný, kdo žalobkyni a) v užívání bezdůvodně brání, je žalovaný. Dle žalobkyně a) neexistuje žádná jiná legální možnost napojení jejích pozemků na dopravní komunikaci.

2. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 7. 2022 domáhá se žalobkyně b) po žalované povolení nezbytné cesty k pozemku p. č. 285/48 v k. ú. Řípov přes pozemek p. č. 285/32 v k. ú. Řípov za přiměřenou náhradu. Záměrem žalobkyně b) je napojení pozemku v jejím vlastnictví na dopravní komunikaci ve vlastnictví státu. Taktéž žalobkyně b) odkazuje na znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2016, z něhož vyplývá, že napojení pozemku žalobkyně b) přes pozemek p. č. 285/42 je nereálné. Znalec současně uvedl, že jediným reálným řešením je napojení pozemku přes p. č. 285/43 a následně přes p. č. 285/50. Ve vztahu k těmto pozemkům již je ve prospěch žalobkyně b) zapsáno věcné břemeno cesty. Jedinou logickou možností napojení pozemku žalobkyně b) na dopravní komunikaci je napojení přes pozemek žalované a následně přes pozemky p. č. 285/31, p. č. 285/24, p. č. 285/30, p. č. 285/34 a 285/19 v k. ú. [adresa], kdy na těchto pozemcích je již přístupová komunikace vybudovaná. Žalobkyně b) žádá o zřízení nezbytné cesty odpovídající rozsahu služebnosti cesty a stezky bez dalších omezení či specifik, neboť pouze taková úprava umožní obsluhu všech pozemků, které nyní nelze obsluhovat. Uvedené řízení bylo původně u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

3. Usnesením zdejšího soudu č.j. 7 C 149/2022-84 ze dne 31. 1. 2023 byla obě řízení spojena ke společnému projednání.

4. Žalovaná se žalobou žalobkyně a) nesouhlasila z následujících důvodů: Pozemky žalované náleží do zemědělského půdního fondu a dle aktuálních fotografií jsou pozemky řádně posečeny a udržovány, což dokládá, že žalobkyně a) má k pozemkům dostatečný přístup. V kupní smlouvě, na jejímž základě žalobkyně a) předmětné pozemky nabyla, výslovně potvrdila, že si je vědoma, že k pozemkům není zajištěn přístup, čemuž odpovídá i kupní cena. Žalobkyně a) si tak nedostatek přístupu ke svým pozemkům způsobila hrubou nedbalostí. Žalované by povolením nezbytné cesty k tíži jejího pozemku vznikla škoda, neboť její pozemek je oplocený a je možné do něj vjíždět pouze přes bránu, která bývá mimo pracovní dobu uzamčena. Plocha nejblíže k silnici I/23 na pozemku žalované je pro ni velmi důležitá, neboť jako jediná umožňuje skladování materiálu se současným obracením nákladních vozidel. Povolení nezbytné cesty by proto značně ztížilo podnikání žalované. Pro druh pozemku žalobkyně a) zapsaných v katastru nemovitostí (dále též jen „KN“) – orná půda, se jeví jako nejjednodušší zachovat stávající přístup, eventuelně zvolit přístup přes pozemky parc. č. 285/33 a p. č. 285/42, které jsou dlouhodobě nevyužívané. Další možný přístup je přes pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno]49, které jsou v územním plánu města Třebíč zahrnuty jako plochy veřejných prostranství. Další možnou variantou je přístup přes pozemky parc. č. 285/48 a 285/42, resp. přes pozemky parc. č. 285/48, 341, 385/8 a 285/4. Žalovaná dále upozornila na neurčitý rozsah nezbytné cesty, o jejíž povolení žalobkyně a) soud žádá. Nelze se proto k rozsahu nezbytné cesty vůbec vyjádřit.

5. Žalovaná nesouhlasila ani se žalobou žalobkyně b) s tím, že i její pozemek náleží do zemědělského půdního fondu (druh pozemku – orná půda). Žalobkyně si v minulosti zajistila přístup k silnici I/23 přes pozemek p. č. 285/42, který se žalované jeví jako dostatečný. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku v roce 2008, když žádné komunikační napojení tohoto pozemku přes pozemek žalované neexistovalo. Kupní cena byla přitom výrazně nižší, než za jakou cenu byly v té době obchodovatelné zastavitelné pozemky. Žalobkyně b) při koupi předmětného pozemku věděla, resp. mohla a měla vědět, jak je možné tento pozemek napojit na silnici I/23. Žalobkyně b) si tak nedostatek přístupu ke svému pozemku způsobila hrubou nedbalostí. Pokud by soud toto jednání žalobkyně b) nepovažoval za hrubě nedbalé, žalovaná namítá, že se jedná o zneužití práva ve smyslu ust. § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Žalovaná pak uvedla stejné důvody pro zamítnutí žaloby jako v případě žalobkyně a) a navrhla také stejné alternativní cesty.

6. Podáním ze dne 28. 2. 2023 doplnily žalobkyně a) a b) svá tvrzení s tím, že přístup ke svým pozemkům mají sjednaný se společností A [jméno FO] [právnická osoba]. a žalobkyně b) má dále ke svému pozemku zřízeno věcné břemeno cesty přes pozemky žalobkyně a). Obě žalobkyně své pozemky užívají samy a mají je oploceny. Obě žalobkyně vylučují, že by si nedostatek přístupu ke svým pozemkům způsobily hrubou nedbalostí, kdy odkazují na dohody uzavřené v roce 2008 mezi právními předchůdci dnešních vlastníků pozemků v dané lokalitě. Nezbytná cesta je navrhovaná pouze na části pozemku žalované a přímo by navazovala a byla v trase a rozsahu služebnosti žalované, kterou v její prospěch zřídila společnost A [jméno FO] [právnická osoba]. Nezbytná cesta by byla zřízena dle geometrického plánu č. [hodnota]-6461/2014 vyhotoveného společností [právnická osoba]. Žalobkyně dále odkázaly na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], z něhož vyplývá, že žalobkyně nemají ke svým pozemkům jiný přístup.

7. Při jednání konaném dne 29. 5. 2023 doplnila žalobkyně b) svá tvrzení tak, že aktuálně se na pozemku nachází pouze stavby dočasné. Nezbytnou cestu by užívali zákazníci bazénového centra a 2x až 3x týdně by po ní projíždělo auto s bazénem nebo jiným materiálem. Žalobkyně a) plánuje na svých pozemcích zbudovat halu pro kovovýrobu.

8. Z výpisu z KN k [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] vyplývá, že výlučným vlastníkem nemovitostí p. č. 285/32, p. č. st. 300 a p. č. st. 331 je žalovaná. [jméno FO] je zapsáno věcné břemeno cesty, kdy oprávněnými pozemky jsou p. č. st. 300, p. č. st. 331, p. č. 285/32 a povinnými pozemky jsou p. č. 285/24, p. č. 285/30, p. č. 285/31. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě bezúplatné smlouvy ze dne 10. 10. 2016.

9. Z fotografií založených na čl. 22 až 24 spisu je patrná situace na místě, a to jak na pozemku žalobkyně a) tak i žalovaného.

10. Výpisem z KN má soud za prokázané, že ke dni 30. 5. 2021 byla žalobkyně a) výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]. Oba zde evidované pozemky (p. č. 285/43 a p. č. 285/50) jsou evidovány jako orná půda.

11. Z kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2018 bylo zjištěno, že [tituly před jménem][Anonymizováno][jméno FO] a [jméno FO] prodaly žalobkyni a) nemovitosti specifikované v předchozím odstavci za kupní cenu ve výši 1 110 000 Kč. V bodě IV. 1 písm. a) bylo sjednáno, že prodávající ubezpečují kupující, že na převáděných nemovitostech neváznou dluhy, věcná práva nebo jiné právní povinnosti a vady s výjimkou skutečnosti, že k převáděným nemovitostem není zajištěn přístup a příjezd, přičemž nejsou napojeny na inženýrské sítě. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny. 12. [jméno FO] fotografiích na čl. 50 je zachycen stav pozemku žalobkyně a), na kterém je posekaná tráva.

13. Možné varianty alternativního připojení pozemku žalobkyně a) na silnici I/23 vyplývají z plánku na čl. 51.

14. Z výňatku z územního plánu města [adresa] na čl. 52 vyplývá, jaká plocha bezprostředně přiléhající k pozemkům účastnic tohoto řízení je vymezena kódem Z 312.

15. Z leteckého snímku z portálu mapy.cz je patrná vyježděná cesta ze silnice I/23 na pozemek žalobkyně a).

16. Z výpisu z KN k LV č. [hodnota] pro k. ú. Řípov, obec [adresa] bylo zjištěno, že výlučným vlastníkem parcely p. č. 285/48 (orná půda) je žalobkyně b). Na LV je zapsáno věcné břemeno cesty pro pozemek p. č. 285/48 k povinným pozemkům p. č. 285/43 a p. č. 285/50, které bylo zřízeno na základě úplatné smlouvy ze dne 9. 4. 2022.

17. Z kupní smlouvy uzavřené dne 30. 9. 2008 vyplývá, že žalobkyně b) koupila od společnosti [právnická osoba]. pozemek p. č. 285/48 za kupní cenu 530 Kč/m2 a celkovou cenu 2 484 640 Kč. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny.

18. Z leteckých snímků ze serveru mapy.cz založených na čl. 41 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] vyplývá situace na místě, kde leží všechny dotčené pozemky v letech 2006 a 2018.

19. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti cesty ze dne 10. 10. 2016 vyplývá, že žalovaná jako oprávněná a vlastník pozemku p. č. 285/32 a p. č. st. 300 je oprávněna jezdit přes části pozemků p. č. 285/24, p. č. 285/30 a p. č. 285/31, a to jakýmikoliv vozidly. Služebnost jízdy v sobě zahrnuje i právo třetích osob jezdit přes služebné pozemky oprávněné bez omezení. Služebnost cesty dále zahrnuje právo stezky. Smlouva dále odkazuje na geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene. Věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně. Přílohou smlouvy je geometrický plán č. [hodnota]-7/2016.

20. Z informace o pozemcích p. č. 285/31 a p. č. 285/24 vyplývá, že výlučným vlastníkem je společnost A [jméno FO] [právnická osoba]. a že v KN je k těmto pozemkům mimo jiné zapsáno věcné břemeno cesty.

21. Z geometrického plánu vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-6461/2014 ze dne 27. 11. 2014 je patrný rozsah nezbytné cesty, jejíhož povolení se žalobkyně přes pozemek ve vlastnictví žalované domáhají.

22. Situace zachycující pozemek žalované a jeho napojení na komunikaci I/23 je patrné z katastrální mapy a letecké mapy založených na čl. 94 až 95 spisu.

23. Dne 24. 10. 2008 byla uzavřena smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcných břemen, a to mezi žalobkyní b) jako budoucí oprávněnou z věcného břemene a budoucí povinnou z věcného břemene č. 3 – firmou [Anonymizováno] CZ, s.r.o. [právnická osoba], bodě 3. se uvádí, že budoucí povinná z věcného břemene č. 3 je vlastníkem pozemku p. č. 285/32 zapsaném na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec Třebíč. [právnická osoba] v bodě 8. smlouvy se uvádí, že budoucí povinný z věcného břemene č. 3 zřídí ve prospěch budoucího oprávněného věcné břemeno přístupu příjezdu a odjezdu k hale postavené na pozemku p. č. 285/48, na kterém plánuje provést prodejní a skladovací halu. Ve smlouvě není uveden termín, do kdy musí být smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena.

24. Z protokolu Krajského úřadu (dále též jen „KÚ“) kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství vyplývá, že dne 8. 9. 2020 proběhlo ústní jednání na místě samém ohledně možnosti příjezdu na pozemky v blízkosti silnice I/23. Byl zjištěn stávající sjezd k pozemku p. č. 285/48 v k. ú. Řípov. Pozemek je oplocen a jsou na něm mobilní sklady. Stávající sjezd považuje Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD“) za příležitostné připojení s tím, že jej lze ponechat pro ojedinělou obsluhu. Vybudování přímého komerčního připojení ze silnice I/23 nebude možné s odkazem na stanovisko KÚ ze dne 25. 11. 2014.

25. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa], odbor dopravy ze dne 21. 9. 2022 vyplývá, že na pozemcích p. č. 285/34 a p. č. 285/19 v k. ú. Řípov existuje veřejně přístupná účelová komunikace. Totéž pak vyplývá z rozhodnutí téhož odboru o určení charakteru komunikace ze dne 4. 2. 2016.

26. Na čl. 119 spisu je zachycena situace na místě samém ze Street View společnosti Google.

27. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Marka Jenerála, Exekutorský úřad Zlín, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor udělil žalované jako vydražiteli příklep na nejvyšší podání 7 333 333 Kč k vydražené věci, a sice k nemovitostem zapsaným na [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. Řípov, otec Třebíč.

28. Z leteckých měřických snímků založených ve spise na čl. 122 až 123 jsou patrné změny na pozemcích obou žalobkyň i žalované v rozmezí let 2010 a 2022. Jednotlivé snímky jsou z let 2010, 2016, 2018, 2020 a 2022.

29. Z cenové nabídky společnosti [právnická osoba]. [adresa] vyplývá, že náklady na vybudování obslužné komunikace by činily 541 247,24 Kč bez DPH. Cenová nabídka byla vyhotovena dne 3. 4. 2023 a byla platná do 30. 6. 2023. Přílohou k cenové nabídce je rekapitulace stavby, krycí list soupisu prací, soupis prací, výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. [adresa] a nákres obslužné komunikace (v trase navrhované žalovanou).

30. Z projektové dokumentace pro územní a stavební řízení z března 2022 vyplývá, že se jedná o projekt novostavby výrobní haly na pozemku p. č. 285/43 a p. č. 285/50 v k. ú. [adresa], kdy investorem je žalobkyně a). V části [právnická osoba] dokumentace je popis dopravního řešení s tím, že pozemek je dopravně napojen stávající příjezdovou cestou na pozemku 285/32 v k. ú. [adresa] ([právnická osoba]) s tím, že novostavbou výrobní haly nedojde ke změně v napojení na dopravní infrastrukturu.

31. Dne 20. 2. 2012 udělil MěÚ [adresa], odbor životního prostředí, žalobkyni b) souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely v k. ú. [adresa] pro stavbu zahradního a bazénového centra [právnická osoba]. na pozemku p. č. 285/48.

32. Z dokumentu označeného „Akce: zahradní a bazénové centrum [právnická osoba].“ vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] v prosinci 2011 bylo zjištěno, že centrum má být umístěno na parcele p. č. 285/48 v k. ú. [adresa]. Z části C1.1 vyplývá, že příjezd bude zajištěn ze severozápadní strany po stávající účelové komunikace pro obsluhu sousedního pozemku 285/32.

33. Z vyjádření ze dne 19. 10. 2012 vyplývá, že ŘSD nesouhlasí s návrhem dopravního připojení parcely č. 285/48 v k. ú. [adresa] prostřednictvím stávajícího neveřejného sjezdu na parcele č. 285/4 s tím, že požaduje řešit dopravní obsluhu plochy průmyslové zóny „[adresa] Hospoda“ v souladu s územně platnou územně plánovací dokumentací [adresa]. Vyjádření bylo požadováno k aktualizované dokumentaci záměru novostavby „Zahradní a bazénové centrum Bresco“.

34. Ze sdělení ŘSD, zpráva Jihlava ze dne 11. 9. 2012 vyplývá, že souhlasí s výjimkou z ochranného pásma silnice I/23 s tím, že bazénové centrum Bresco bude oploceno ve vzdálenosti 6 m od vnější hrany silnice I/23, nebude docházet k zatékání dešťové vody z plochy stavby a stavba nebude napojena na silnici I/23.

35. Z informace o pozemku p. č. 285/33 v k. ú. Řípov bylo zjištěno, že výlučným vlastníkem je [jméno FO], jejíž vlastnické právo je omezeno zástavním právem exekutorským. Pozemek byl sepsán do soupisu majetkové podstaty dle zákona č. 182/2006 Sb.

36. Ze stanoviska KÚ Kraje Vysočina, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 19. 6. 2023 bylo zjištěno, že s ohledem na právní a technické podmínky není možné vybudování přímého komerčního připojení pozemků p. č. 285/42 a 285/48 v k. ú. [adresa] ze silnice I/23. Vyjádření bylo reakcí na žádost pr. zástupkyně žalobkyň založenou na čl. 210.

37. Ze smlouvy o právu na průjezd uzavřené dne 20. 11. 2008 mezi společností CARRYBOY [právnická osoba]. jako vlastníkem a žalobkyní b) jako uživatelem vyplývá, že předmětem smlouvy je závazek vlastníka poskytnout uživateli k užívání nemovitosti, a sice pozemek p. č. 285/50 a pozemek p. č. 285/43 za účelem práva průchodu a průjezdu přes uvedené pozemky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V bodě IV. 6. se vlastník zavázal, že v případě zcizení nebo poskytnutí i jen části uvedených nemovitostí jiné osobě, zanese do případné smlouvy nebo jakékoliv jiného právního úkonu podmínky, že nový vlastník nebo uživatel předmětných nemovitostí je povinen umožnit uživateli (tj. žalobkyni b)) výkon práv v rozsahu stanoveném touto smlouvou a dále je povinen do každé další smlouvy zanést podmínku, která bude svým obsahem zcela rovna obsahu tohoto odstavce smlouvy.

38. Kupní smlouvou ze dne 23. 12. 2008 prodal [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek p. č. 285/31 v k. ú. [adresa] společnosti A [jméno FO] [právnická osoba].

39. Kupní smlouvou ze dne 16. 12. 2008 prodal [tituly před jménem] [jméno FO] společnosti CARRYBOY [právnická osoba]. pozemek p. č. 285/33 v k. ú. [adresa]. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny. Kupní smlouvou ze dne 16. 12. 2008 uzavřenou mezi společností [právnická osoba]. jako prodávajícím a společností CARRYBOY, s.r.o. jako kupujícím došlo k prodeji pozemku p. č. 285/43 v k. ú. [adresa]. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny.

40. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-48/[Anonymizováno], který byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] dne 11. 10. 2016 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 234/2015 vyplývá, že úkolem znalce bylo vyjádřit se ke stávajícím možnostem přístupu (pěšího příchodu i příjezdu osobními i nákladními automobily) k pozemku p. č. 285/48 v k. ú. [adresa]. Znalec měl po provedeném šetření na místě uvést, zda jediný možný přístup a příjezd k předmětnému pozemku je skutečně možný pouze přes pozemky p. č. 285/43 a p. č. 285/50 nebo lze tento přístup zajistit i jinak, vhodněji, případně jakým konkrétním způsobem. V nálezu znalec uvedl, že jsou dvě možnosti napojení, a sice přes pozemky p. č. 285/43 a p. č. 285/50 nebo v nejkratší trase přes pozemek p. č. 285/42. K první variantě znalec uvedl, že jednou z možností je vyčlenění části pozemků p. č. 285/43 a p. č. 285/50 a jejich převod do vlastnictví uživatele komunikace. Závěrem znalec uvedl, že varianta napojení přes pozemek p. č. 285/42 je nereálná, neboť je vázána na souhlas s výjimkou ze strany Policie ČR a ŘSD a lze s jistotou předpokládat, že by souhlasné stanovisko nebylo vydáno. Tato varianta je rovněž nereálná z hlediska podmínek platného územního a regulačního plánu. Dle znalce je jedinou reálnou variantou napojení přes pozemky p. č. 285/43 a p. č. 285/50.

41. Z výslechu svědka [jméno FO] (jednatele společnosti A [jméno FO] [právnická osoba].) bylo zjištěno, že původním záměrem v dané lokalitě bylo, že cesta povede zadem, kudy se mělo jezdit k sousedům. Asi před osmi roky řešil s panem [jméno FO], že by se dalo jezdit po kraji jeho pozemku, ale žádné konkrétní ujednání spolu nemají. Prozatím se tam nic neděje, takže není za co platit. Se žalovanou to upraveno je, protože tam už bylo věcné břemeno pro předchozího majitele.

42. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že v letech 2005/2006 byl iniciátorem průmyslové zóny „[adresa] hospoda“. Páteřní komunikace měla původně vést někde v poli. Nejprve se dohodl s panem [jméno FO], že mu umožní vjezd před čerpací stanici s tím, že pan [jméno FO] musí umožnit to samé dalším zájemcům o pozemky. Tím byla společnost CARRYBOY. [jméno FO] je nechal napojit na všechny energie. Když přišel pan [jméno FO], tak už svědek neměl peníze, aby zřídil přípojky pro další zájemce. Sepsal se zápis, že každý další zájemce musí novým zájemcům umožnit zřízení přípojek. Sepsán byl notářský zápis, který podepsal on, [jméno FO], Dyntar a [jméno FO]. Obslužná cesta pro 4 firmy měla vést souběžně s komunikací I/23. Páteřní komunikace vybudována nebyla, neboť neměl zájemce na obsazení celé průmyslové zóny. Svědek následně ukázal na č.l. 21 znaleckého posudku založeného ve spise [spisová značka] na č.l. 108-129, kudy měla původně vést páteřní komunikace – a to za pozemky účastníků řízení na opačné straně, než je komunikace I/23.

43. Z výslechu svědka [jméno FO] nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení. 44. [jméno FO] základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Všechny účastnice tohoto řízení vlastní pozemky v k. ú. [adresa], obec Třebíč v místech, kdy měla vzniknout průmyslová zóna „Červená hospoda“. Pozemky všech účastnic řízení leží v těsné blízkosti silnice I/23, ale nejsou na ni přímo napojeny. Z vyjádření dotčených orgánů a též ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] přitom vyplývá, že přímé napojení pozemků žalobkyň a) a b) na silnici I/23 není možné. Žalovaná má smluvně zajištěn přístup přes pozemek ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][jméno FO][Anonymizováno]CZ. Původní záměr při vzniku průmyslové zóny byl takový, že páteřní obslužná komunikace povede za pozemky účastnic tohoto řízení přes pozemky jiných vlastníků, což vyplývá i z územního plánu města [adresa] platného v době, kdy všechny účastnice nabyly vlastnické právo ke svým pozemkům. K vybudování této páteřní komunikace nakonec nedošlo, neboť nebyla obsazena celá průmyslová zóna. K podnikatelským účelem využívá aktuálně svůj pozemek pouze žalovaná. Její pozemek je oplocen a opatřen bránou. Naproti tomu žalobkyně a) své pozemky prozatím nevyužívá vůbec, resp. na svých pozemcích pouze udržuje travní porost. Jejím záměrem je však vybudování haly pro kovovýrobu. Podoba haly je patrná z projektové dokumentace z roku 2022. Žalobkyně b) má na svém pozemku umístěny dočasné stavby, avšak jejím záměrem je postavit zde bazénové centrum dle projektové dokumentace z roku 2011. V roce 2008 byla mezi tehdejšími vlastníky předmětných pozemků uzavřena smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcných břemen bez uvedení termínu, dokdy musí být tato smlouva uzavřena. V roce 2008 byla uzavřena smlouva mezi právní předchůdkyní žalované spol. CARRYBOY CZ a žalobkyní b) o právu průjezdu a průchodu přes pozemky p. č. 285/50 a p. č. 285/43. Jednalo se o závazek, nikoliv o věcné břemeno, které by bylo zapsáno v KN.

45. Dle ust. § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

46. Dle ust. § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

47. Dle ust. § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

48. Na základě provedeného dokazování s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dále též s ohledem na platnou judikaturu (viz níže) dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

49. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jak žaloba společnosti FunTech, tak žaloba společnosti Bresco na zřízení nezbytné cesty je nedůvodná.

50. Dle rozsudku Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) ze dne 29. 4. 2020 č. j. [spisová značka] vyplývá, že „výrok o povolení nezbytné cesty, tak aby bylo rozhodnutí vykonatelné, musí dále obsahovat přesnou informaci o tom, kudy konkrétně – např. s využitím geometrického plánu, který je nedílnou součástí rozsudku – vede koridor práva průchodu či práva průjezdu (případně obojího), anebo zda je možné se pohybovat po celém zatíženém pozemku. Dále je třeba v souvislosti s právem průjezdu stanovit, kudy je možné po zatíženém pozemku jezdit vozidly spolu se specifikací, o jaký druh vozidel se může jednat, tedy jestli je možné projíždět přes zatížený pozemek pouze osobními vozidly, anebo i vozidly nákladními, případně jaký je časový rozsah takto zřizované služebnosti, respektive kdy je možné takto zatížený pozemek užívat, zda na něm mohou vozidla i parkovat atd. Služebnost nezbytné cesty nikdy nemůže být stanovena v blíže neurčeném, anebo nevymezeném rozsahu.“ 51. Ačkoli byly obě žalobkyně v průběhu řízení soudem poučeny, aby doplnily svá tvrzení jak ohledně druhu a počtu vozidel, které přes služebný pozemek budou přejíždět, tak ohledně jejich maximální nosnosti, ani jedna ze žalobkyň svá tvrzení řádně nedoplnila. Žalobkyně FunTech přitom byla soudem poučena opakovaně. Obě žalobkyně přitom tvrdí, že chtějí nezbytnou cestu pro obsluhu svých podnikatelských objektů, které teprve hodlají na svých pozemcích postavit. Žádným způsobem však nekvalifikovaly, a to ani řádově, počty vozidel, které by měly po nezbytné cestě projíždět, jejich nosnost, v jakou denní dobu by měl být průjezd zajištěn atd. Zejména u firmy Bresco přitom lze očekávat velký pohyb zákazníků, ale i zaměstnanců, neboť záměrem této firmy je vybudovat na pozemku bazénové centrum. Žalobkyně Bresco přitom soudu předložila projektovou dokumentaci z roku 2011, která neobsahuje žádné informace v tomto směru. Žalobkyně [právnická osoba] sice předložila projektovou dokumentaci z roku 2022, v níž je v bodě B.2.

3. řešeno parkování osobních a nákladní automobilů a předpokládaný počet zaměstnanců, avšak svá žalobní tvrzení nedoplnila. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3323/20 mj. vyplývá, že „účastník řízení musí nejprve rozhodné skutečnosti tvrdit a teprve poté prokazovat. Soud sám nemůže z předložených důkazů vyhledávat chybějící tvrzení.“ V tomto případě žalobkyně [právnická osoba] rozhodné skutečnosti vymezující rozsah nezbytné cesty, stejně jako žalobkyně Bresco netvrdila.

52. Z rozsudku NS ze dne 23. 8. 2017 č. j. 22 Cdo 1976/2017 mj. vyplývá, že „pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta, zřízena v době vyhlášení rozsudku. V souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat).“ Z téhož rozhodnutí dále vyplývá, že „zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti.“ 53. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdily, že žádají o zřízení nezbytné cesty v rozsahu geometrického plánu ze dne 27. 11. 2014. Žalobkyně dále shodně tvrdily, že mají sjednaný přístup přes pozemky společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]. K tomuto tvrzení však doložily pouze smlouvu o zřízení služebnosti cesty uzavřenou mezi firmou A [jméno FO] a žalovanou. Z výslechu jednatele společnosti A [jméno FO] přitom soud zjistil, že existuje pouze jakási forma ústní dohody o možnosti projíždět přes jeho pozemek, ale neexistuje žádné konkrétní ujednání o jejím rozsahu, ani ohledně počtu aut nebo náhrady za užívání.

54. Dle rozsudku NS sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 3. 2021 „soud nemůže zásadně povolit nezbytnou cestu přes jeden nebo více pozemků označených v žalobě, jestliže nemá najisto postaveno, že přes další pozemky (například pozemky jiných vlastníků), které rovněž představují překážku pro spojení s veřejnou cestou, má žadatel zajištěn přístup.“ Pozemek společnosti A [jméno FO] CZ takovou překážku představuje. V současně době mají obě žalobkyně průchod a průjezd přes tento pozemek zajištěn formou výprosy. S ohledem na rozsudek NS ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. [spisová značka] pak soud nemá postaveno najisto, že přes pozemek společnosti A [jméno FO] CZ mají žalobkyně zajištěn přístup k veřejné komunikaci. Z uvedeného rozsudku totiž vyplývá, že „jestliže vlastník pozemku přecházení souseda přes pozemek jen trpí, nebo mu udělí prostý souhlas, který může být kdykoliv odvolán (tzv. výprosa), nelze dovodit, že by byl zajištěn přístup vlastníka k pozemku. V takovém případě lze právo nezbytné cesty zřídit; jinak by totiž vlastník stavby byl v nejistotě ohledně přístupu, který by vlastník pozemku mohl kdykoliv znemožnit tím, že by souhlas odvolal.“ Poslední citovaná věta se přitom vztahuje ke zřízení nezbytné cesty přes pozemek, přes který je doposud zajištěn přístup formou výprosy. V projednávané věci je proto evidentní, že žalobkyně aktuálně nemají řádně zajištěn přístup k veřejné komunikace přes pozemky dalších vlastníků. Již je tato okolnost sama o sobě je důvodem pro úplné zamítnutí obou žalob.

55. Dle názoru soudu není v projednávané věci namístě aplikovat nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022 sp. zn. II. ÚS 1587/20, neboť situace řešená v tomto řízení nemá původ v historických poměrech vzniklých za komunistického režimu. Nadto za situace, kdy územní plán města [adresa] počítal s páteřní obslužnou komunikací za pozemky účastníků tohoto řízení, tj. na opačné straně, než vede komunikace I/23. Že s tímto byli srozuměni vlastníci pozemků v dané lokalitě potvrdil jak svědek [jméno FO], tak svědek [jméno FO].

56. Žalobkyně a) i b) sice tvrdí, že cesta přes pozemek žalované je jediným možným řešením, s tímto se však soud neztotožňuje. Cesta by dle názoru soudu objektivně mohla vést za pozemky vzadu, kdy ani finanční náklady na toto řešení by nebyly extrémně vysoké, jak vyplývá z nabídky společnosti [právnická osoba] provedené k důkazu. Jednatel žalobkyně b) [jméno FO] sice tvrdil, že jednal s vlastníky dotčených pozemků, ale souhlasil jen 1 z nich, avšak k prokázání tohoto tvrzení neoznačil žádný důkaz.

57. Dle rozsudku NS ze dne 23. 8. 2017 spisová značka 22 Cdo1976/2017 vyplývá, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje s újmou, která by vznikla s řízením cesty pro vlastníka zatížené.

58. S ohledem na vše shora uvedené soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

59. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalované přiznal proti žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve výši 4 x 2 500 Kč za čtyři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 8. 2022 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 8. 2022 v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 149/2022) a po spojení řízení za 8 úkonů právní služby dle § 12 odst. 3 AT ve výši 8 x 3 900 Kč (písemné vyjádření ze dne 3. 4. 2023, 27. 6. 2023, 13. 9. 2023 a 1. 11. 2023 a dále za účast u jednání ve dnech 29. 5. 2023, 25. 10. 2023 přesahující dvě hodiny a dne 20. 11. 2023), 12 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 3 600 Kč.

60. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalované nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

61. Celkové náklady řízení žalované včetně DPH tak činí 54 208 Kč, přičemž každé ze žalobkyně soud uložil uhradit polovinu této částky, neboť počet úkonů, tarifní hodnota i výše odměny právního zástupce byly i před spojením obou řízení naprosto shodné.

Poučení