7 C 152/2019 - 481

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Daniely Liscové a přísedících Bc. Miloše Moravce a Bc. Martiny Skokové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: CS-[Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o: náhrada škody ve výši 449 074 Kč s příslušenstvím a hrazení renty takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] do zaplacení, a co do požadavku žalobce na úhradu renty ve výši [částka] měsíčně za dobu od [datum] nadále, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka], k rukám právního zástupce žalované, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]) a „renty ve výši [částka] počínaje měsícem květen 2019 vždy do 10.dne následujícího měsíce včetně zákonného úroku z prodlení““. Podáním, soudu doručeným dne [datum] žalobce rozšířil žalobu i za další období, a to za dobu od [datum] do [datum], a od [datum] nadále požadoval úhradu renty ve výši [částka] měsíčně. Nárok na náhradu škody odůvodnil žalobce tím, že byl zaměstnaný u žalované jako dělník vibrolisované výroby a dne [datum] utrpěl pracovní úraz, spočívající v otevřené zlomenině a pohmoždění ukazováku, třetího a čtvrtého prstu pravé horní končetiny. Následkem úrazu je trvale poškozena funkční schopnost dominantní pravé ruky. K pracovnímu úrazu došlo při plnění pracovních úkolů a v této souvislosti byl žalobce od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Podle posudku závodního lékaře nemohl již žalobce vykonávat dosavadní práci, ke dni [datum] byl uznán invalidním prvního stupně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Po změně zaměstnání, v důsledku zdravotního poškození a s tím souvisejícím pracovním omezením, výdělky žalobce nedosahují výše jako před úrazem a dochází ke škodě ve formě ztráty na výdělku v době po skončení pracovní neschopnosti. Podle žalobce činil jeho průměrný výdělek před vznikem škody [částka]. Co se týče práce nabízené žalovanou, pak i po nabízených úlevách žalobce nebyl schopen tuto práci mistra výroby vykonávat, musel by stále žádat jiné zaměstnance, aby za něho zvedali těžší břemena, nemohl chodit po žebřících a v zimních měsících by nebylo možno zamezit významnému prochládání pravé ruky.

2. Žalovaná nerozporovala, že žalobce dne [datum] utrpěl úraz, při kterém došlo k poranění jeho pravé ruky. Poukázala na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích, ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], jakožto i na skutečnost, že odvolací soud neuznal částečnou liberalizaci ve výši 50 % žalované částky. Žalovaná navrhla, aby žalobou uplatněný nárok v přepočtené výši byl snížen o 50 %. Nesouhlasila s výpočtem průměrného měsíčního hrubého výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti. Podle jejího názoru za práci v roce 2011 představuje průměrný měsíční výdělek částku [částka]. Žalovaná též namítala, že žalobce bez vážných důvodů odmítl nastoupit práci, kterou mu žalovaná zajistila na pozici mistra výroby. Žalobce byl v tomto pracovním místě schopen práce v teple, bez zátěže pravé ruky, bez fyzické práce pravé ruky a bez vibrací, s tím, že žalovaná není povinna žalobci uhradit škodu do výše částky, kterou si žalobce opomněl vydělat. Navrhla, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

3. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo řízení částečně, co do požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z měsíční renty ve výši [částka] měsíčně za požadovanou dobu od [datum] nadále, zastaveno a byla připuštěna změna žaloby, spočívající v jejím rozšíření o požadavek žalobce na zaplacení částky o [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, o požadavek na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a o požadavek na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a o požadavek na placení měsíční renty za dobu od [datum] nadále o [částka] měsíčně více, se připouští. Tedy nadále předmětem řízení zůstal požadavek žalobce na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]), částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]), částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]), částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]), částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum]), a hrazení měsíční renty ve výši [částka] měsíčně za dobu od [datum] nadále.

4. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalobce byl u žalované, jakožto zaměstnavatele, zaměstnán v hlavním pracovním poměru od [datum] do [datum], ve funkci dělníka vibrolisované výroby. Pracovní poměr skončil dne [datum], na základě výpovědi žalované žalobci, ze dne [datum], z důvodu, uvedeného v § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť žalobce dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci. Tyto závěry soudu jsou prokázány rovněž zápočtovým listem ze dne [datum], výpovědí žalovaného žalobci z pracovního poměru, ze dne [datum]. Taktéž nebylo sporným, že dne [datum] žalobce utrpěl v souvislosti s výkonem svých pracovních povinností pracovní úraz, při kterém došlo k otevřené zlomenině a pohmožděnině ukazováku třetího a čtvrtého prstu pravé horní končetiny. Tento závěr je potvrzen i záznamem o úrazu, ze dne [datum]. Dále mezi účastníky nebylo sporným, že žalobce byl v pracovní neschopnosti v důsledku utrpěného pracovního úrazu od [datum] do [datum]., a pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni [datum]. Od [datum] byl žalobce uznán invalidním.

5. Ze smlouvy o poskytování závodní preventivní péče ze dne [datum] bylo zjištěno, že závodním lékařem u žalované je [tituly před jménem] [jméno FO]. Z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracoviště nevykazují nové faktory, které by změnily postup poskytování závodní preventivní péče. Není nutné provést zvláštní opatření.

6. Z rozhodnutí [právnická osoba] Ústeckého kraje se sídlem v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že betonář vibrolitých výrobků se má podrobit periodické prohlídce 1x za 1 rok. Z rozhodnutí [právnická osoba] Ústeckého kraje se sídlem v [adresa] ze dne [datum] č. j. KHSUL 6250/2018 bylo zjištěno, že pracovníci betonářských prací jsou zařazeni do třetí kategorie práce.

7. V kartě zdravotní způsobilosti ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že žalobce není schopen vibrací, není schopen práce řidiče VZV, není schopen výkonu práce jeřábníka a vazače a je schopen výkonu prací v teple. Shora označený lékař, vypracoval lékařskou zprávu, posudek pro potřeby zaměstnavatele dne [datum], ve které uvedl, že pracovní neschopnost žalobce byla od [datum] do [datum], kdy byl jmenovaný, po předchozím posudkovém řízení na OSSZ, uznán práce schopným. Bylo provedeno kontrolní vyšetření na odborném pracovišti, kde bylo konstatováno, že se jedná o těžké poškození funkční schopnosti dominantní pravé ruky a že stav je víceméně setrvalý a neměnný a není předpoklad zásadního zlepšení. Lékař na podkladě těchto objektivních nálezů, s přihlédnutím k subjektivním obtížím žalobce, doporučil zaměstnavateli, tedy žalovanému, zabezpečit takový pracovní režim, který by chránil pravou ruku před další traumatizací či výrazně omezil možnost zhoršení stávajícího zdravotního stavu. Lékař doporučil žalovanému zabezpečit žalobci takovou pracovní náplň, kde by bylo možno realizovat trvalé úlevy. Šlo o maximální šetření pravé ruky, zákaz nošení těžších břemen, zákaz prací, k nimž jsou nutné jemné pohyby prstů a ruky, neschopnost práce v chladném prostředí, neschopnost práce s vibracemi s agresivními látkami a důsledné nošení pracovních pomůcek.

8. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], vyplynulo, že úraz žalobci způsobil dilacerační poranění druhého až čtvrtého prstu pravé ruky s tím, že žalobce byl opakovaně operován na oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské [adresa]. Jako trvalé reziduum přetrvává těžce poškozená úchopová funkce pravé ruky u praváka manuálně pracujícího.

9. Z posudku o invaliditě OSSZ [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]_[Anonymizováno], vyplynulo, že žalobce byl uznán dle § 39 odst.1 zák. č. 155/1995 Sb. invalidním, s poukazem na dilacerační poranění 2.-4. prstu PHK 8/11 s tříštivou zlomeninou článků 2.-4 .prstu, st.p. opak. operacích, těžkou poruchu funkce pravé ruky, s tím, že se jedná o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona; jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 35%, v souvislosti s úrazem ze dne [datum], den vzniku invalidity je [datum], po vzniku invalidity je žalobce schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dilacerační poranění druhého až čtvrtého prstu pravé horní končetiny s tříštivou zlomeninou článků druhého až čtvrtého prstu, kdy žalobcův stav lékařka stanovila po opakovaných operacích. Žalobce trpí těžkou poruchou funkce pravé ruky a od předchozího posouzení došlo spíše ke zhoršení hybnosti. Stejné závěry [tituly před jménem] [jméno FO], uvedla v dalším posudku o invaliditě žalobce, ze dne [datum], kdy tyto údaje doplnila tak, že zdravotní stav žalobce a jeho snížení pracovní schopnosti o 35 % je trvalé.

10. Z lékařské zprávy/posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] vyplynulo, že s ohledem na utrpěný úraz dne [datum] lékař doporučil zaměstnavateli zabezpečit u žalobce takový pracovní režim, který by zásadním způsobem chránil pravou ruku před další traumatizací či výrazně omezil možnost zhoršení stávajícího zdravotního stavu, maximální šetření pravé ruky, zákaz nošení těžších břemen, zákaz práce, k níž jsou nutné jemné pohyby prstů a ruky, neschopnost práce v chladném prostředí, práce s vibracemi, s agresivními látkami, důsledné nošení pracovních pomůcek apod.

11. Z karty zdravotní způsobilosti žalobce, vydané [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] vyplynulo, že žalobce není schopen práce s vibracemi, řidiče VZV, jeřábníka, vazače, je schopen práce v teple bez zátěže pravé ruky, bez fyzické práce pravé ruky, bez vibrací.

12. Z přípisu žalované ze dne [datum], včetně pracovní náplně mistra vibrolisované výroby, mzdového výměru, a návrhu na dodatek č. [hodnota] k pracovní smlouvě ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná nabízela žalobci změnu funkce žalobce u žalované na mistra výroby. Žalovaný dne [datum], vypracoval pracovní náplň žalobce na funkci mistra vibrolisované výroby, od [datum]. Pracovní povinnosti žalobce jsou vyjmenovány v bodech 2 - 5 pracovní náplně a v těchto povinnostech je mimo jiné uvedena povinnost žalobce, dbát na to, aby každý pracovník byl na začátku směny seznámen se svým úkolem a průběžně kontrolovat plnění těchto úkolů co do požadované kvality tak do množství vynaložené práce. Dále je zde uvedena povinnost žalobce, provádět operativní zásahy do výroby, řešit operativně důsledky poruch, prostojů a dalších zábran ve výrobě, průběžně sledovat stav strojního zařízení a formovací techniky, nedostatky hlásit nadřízenému a podle jeho pokynů včas organizovat jejich opravy. V případě, že není schopen zajistit opravu, je povinen neodkladně upozornit nadřízeného na nutnost dalšího řešení situace. Žalobci je zde uložena povinnost provádět kontrolu ZP, patřících do jeho podřízenosti, vyhodnocovat jejich stav, ukládat a realizovat nápravná opatření. Dále mu byla uložena povinnost namátkově kontrolovat kvalitu vstupních materiálů, v plném rozsahu zajišťovat namátkovou kontrolu jakosti veškeré produkce, podrobněji řídit, provádět v plném rozsahu mezioperační kontroly kvality výroby v souladu s kontrolním a zkušebním plánem, namátkově kontrolovat kvalitu vstupních materiálů, v součinnosti s mistrem expedice a SHV, přímo zajišťovat denní předávání hotových výrobků na sklad, realizovat denní přejímku vibrolisovaných výrobků na SHV, zajišťovat udržování pořádku na pracovištích, komunikacích a přilehlých prostorách, na jemu přidělených pracovních úsecích, vykonávat další činnosti a práce dle pokynů svého nadřízeného související s vykonávanou prací. Žalovaný vypracoval dne [datum], dodatek číslo [hodnota] k pracovní smlouvě, uzavřené mezi žalovaným a žalobcem, na druh práce, a to ve funkci mistra výroby. Tento dodatek k pracovní smlouvě žalovaný podepsal, avšak na tomto dodatku chybí podpis žalobce. Tento skutkový závěr vyplývá z dodatku číslo [hodnota], k pracovní smlouvě, ze dne [datum].

13. Z pracovních náplní mistra vibrolisované výroby [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], [jméno FO] ze dne [datum], soud zjistil obsah pracovní náplně mistra vibrolisované výroby, která je shodná s pracovní náplní mistra vibrolisované výroby nabídnutou žalobci dne [datum].

14. Žalovaný vystavil žalobci mzdový list za rok 2011, když žalobce odpracoval v lednu 2011, celkem [hodnota] dne, v únoru 2011, celkem [hodnota] dnů, v březnu 2011, celkem [hodnota] dnů, v dubnu 2011, celkem [hodnota] dnů, v květnu 2011, celkem [hodnota] dnů, v červnu 2011, celkem [hodnota] dnů a v červenci 2011, celkem [hodnota] dnů. Žalobce neodpracoval žádné pracovní hodiny a žádné pracovní dny od [datum] do [datum]. Za odpracované období činil hrubý příjem žalobce celkem [částka] a hrubá mzda činila částku ve výši [částka]. Tento skutkový závěr vyplývá ze mzdového listu, vypracovaného žalovaným za kalendářní rok 2011.

15. Dne [datum], soudem ustanovený znalec, Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], vypracoval znalecký posudek, ve kterém dospěl k závěru, že k datu [datum], mohl žalobce vykonávat s ohledem na svůj zdravotní stav, profesi mistra vibrolisované výroby, ale jenom v případě, že by při této práci, byla dodržena určitá omezení, pracovní úlevy. Tuto práci by mohl vykonávat jedině, pokud by nemusel ručně manipulovat s předměty o hmotnosti několika kilogramů, že by součástí jeho práce nebyly úkony, vyžadující jemně koordinovanou, úchopovou funkci pravé ruky, že by nemusel lézt po žebřících a že by bylo zajištěno, aby nedocházelo k významnému prochlazení jeho pravé ruky. Tak, jak byla práce mistra vibrolisované výroby popisována žalobcem, svědky [jméno FO] a [jméno FO] by pro žalobce, s ohledem na jeho poúrazový zdravotní stav, vhodná nebyla. Žalobce by nesměl odebírat pravou rukou vzorky syrového betonu, musela by být vyloučena jeho manuální činnost v podobě uchopování a přenášení výrobků a nástrojů s výjimkou běžné administrativní činnosti. Muselo by být zajištěno, aby žalobce nelezl po žebřících a muselo by být zajištěno, aby došlo k zabránění významného prochlazení pravé ruky žalobce.

16. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí udělené žalobci dne [datum] je neplatné, byla zamítnuta (výpověď z pracovního poměru dle ustavení § 52 písm. e) zákoníku práce).

17. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích [spisová značka], zejména rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum] č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady újmy v souvislosti s pracovním úrazem žalobcem ze dne [datum], z titulu bolestného ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Bylo konstatováno, že úraz žalobce ze dne [datum] je pracovním úrazem, odpovědnost žalované jako zaměstnavatelky za škodu způsobenou žalobci jako zaměstnanci je odpovědností objektivní a žalované se v řízení nepodařilo této odpovědnosti zprostit, a to ani z části (liberovat). Tedy žalovaná odpovídá za újmu žalobce v souvislosti s dotčeným pracovním úrazem plně tj. v rozsahu 100 %.

18. Žalobce ve věci [spisová značka] vypověděl, že po skončení pracovní neschopnosti dne [datum] nastoupil a začal vykonávat lehčí práce, kdy kontroloval lékárničky a podobně. Po 14 dnech dostal náplň práce a pracovní smlouvu jako mistr výroby. Obrátil se na ředitele pana [jméno FO] a tomuto sdělil, že nabízenou práci není schopen zvládnout, protože v této práci nedostal žádné úlevy. Ředitel mu sdělil, že jde o standardní pracovní náplň, jako mají ostatní mistři výroby, že na tom nic měnit nebude. Mistr výroby vykonává přidělené práce v místě, kde se nachází u výrobního stroje [Anonymizováno], kde je velké silo. Na toto místo se schází 10 m směrem nahoru po žebříku. Při kontrole podřízených pracovníků, sledování stavu strojního zařízení, by musel stát u přístroje [Anonymizováno], což byl stroj jezdící venku po kolejích. Tento stroj vibruje a žalobce by musel stát u tohoto stroje, takže by mu z toho vibrovalo celé tělo. Dále vysvětlil, že mezioperační kontrola znamená, že by musel v plném rozsahu zajišťovat namátkovou kontrolu jakosti veškeré produkce, podrobně ji řídit. Jeho práce by spočívala, například v tom, že i když by byla vyráběna pěti kilogramová kostka z čerstvého betonu, tak takové kostky jely na pásu za sebou a mezi nimi mohla být asi jen 1 cm mezera. Mezery jsou tak malé, že tu kostku není možno uchopit a vyzvednout v rukavicích, musí se to dělat holými prsty. Když má prochladlou ruku, tak je nezahřeje jinak, než o tělo.

19. Svědek, [jméno FO], vypověděl, že pracoval asi v roce 2013 tři čtvrtě roku u žalované jako strojník na lince, což byla funkce označovaná jako operátor výroby. Pak vykonával práci mistra výroby. Mistr výroby musel vystupovat po žebříku, za účelem kontroly kameniva a kontroly cementového sila. Musel vystupovat po žebříku do vodárny, tedy slézat dolů do vodárny po žebříku, kde se otevírala a zavírala voda. Mistr musel odebrat vzorek kostky dlažby, tomu se říkalo mezioperační kontrola, a tento vzorek bylo nutno zvážit a změřit za účelem provedení objemové zkoušky. Dlažba byla různých rozměrů a váhy a nejtěžší kostka mohla být asi 4 kg možná i více. Žádné rukavice nikdy neměl k dispozici, protože k odebírání dlažby docházelo holýma rukama. Mistr obsluhoval více strojů po celé fabrice. Byly to vibrolisy nebo stroje, které zpracovávaly produkty, vyrobené vibrolisy. Vzdálenost mezi stroji mohla být tak 600 až 700 m. Stroje byly umístěny v halách, které byly stále otevřeny a byla tam zima. Bylo tam asi celkem [hodnota] vibrolisů. Do přímého kontaktu s vibrací mistr nepřicházel. Lezlo se po žebřících, které měly délku asi 12-15 m, asi 8 a asi 6 m. Není možné, aby se mistr výroby vyhnul lezení po žebřících.

20. Svědek [jméno FO], vypověděl, že u žalované pracoval jako mistr výroby a skončil tam asi v roce 2011 nebo 2012. Na práci mistra výroby bylo potřeba dvou rukou s tím, že mistři museli kontrolovat sila a jednou rukou se po žebříku, ve výšce asi 30 m, není možné vyšplhat. Dělaly se mezioperační kontroly, bylo nutné brát do ruky mokrý beton a ten se musel zkontrolovat. Bylo také nutné jej buďto vyhodit, anebo vrátit na linku. Po žebříku se lezlo do podzemí, kde byla vodárna. Svědek měl na starosti v pozici mistra výroby asi 7 linek a na každé z nich musel ty kontroly provádět. Nemusel vykonávat práci, kde by cítil vibrace v rukou. Teplo bylo jedině ve velíně, jinak bylo v halách chladno. Ty kostky dlažby bylo nutné vytahovat holýma rukama s ohledem na malou vzdálenost, ve které byly kostky na lince umístěny. Nebylo možné kostku vytáhnout v rukavicích, protože by tam nebylo možné vůbec prsty v rukavicích dostat. Tím by se poškodily ostatní kostky. Kostky nebyly těžké, ale bylo to na šikovnosti, aby člověk převzal kostku, dal ji váhu a pak zase vrátil zpět.

21. Svědek [jméno FO] vypověděl, že u žalované pracoval na pozici mistra výroby vibrolisu, žalobce se na mistra výroby zaučoval. [právnická osoba] jsou ve více halách, a tak se mistr mezi nimi musí pohybovat venkovním prostředím. Tvárnice by asi nemusela zvedat, ale někde byly žebříky a musel by chodit po žebříku, takto by bylo nutno kontrolovat každou druhou směnu, kdyby bylo nutno lézt po žebříku k násypkám kameniva, kontrolovat filtry na cementových silech a podobně. Takto chodili kontrolovat i obsluhy míchaček, ale i mistři měli v popisu práce, že se tam mají chodit podívat. Byla tam i vodárna, ke které bylo nutno sestoupit, kdy se muselo chodit zavírat vodu, když už zaměstnanci odešli, to se muselo chodit také po železném žebříku. Tedy i žalobce by na pozici mistra výroby musel chodit mezi halami, kdy na rozsáhlém pozemku bylo více hal, musel by chodit i takto po žebřících kontrolovat. Svědek uvedl, že vibrace od stroje byly cítit na podlaze, otřásal se velín a člověk se nemusel dotknout stroje, aby cítil vibrace. Žalobce by jako mistr nemusel brát do ruky těžší materiály, to by za něho mohl dělat strojník. Uvedl, že v halách byla v zimě během výroby teplota zhruba ±3-4 °C, při odstávkách byla v halách teplota pod nulou. Srovnatelné informace uvedl i ve svém čestném prohlášení ze dne [datum].

22. Svědek, [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že mistr vibrolisované výroby měl v roce 2012 na starosti celkem [hodnota] pracoviště. Musel se pohybovat na dalších, menších pracovištích a jednalo se o 4 velké vibrolisy, mísící centrum a pracoviště sekundárních úprav dlažeb. Mezioperační kontroly provádí mistr vibrolisované výroby na vibrolisech. Pokud jde o kontakt s kostkami, tak na to je třeba určitý grif s tím, že tyto kostky vyzvedávají strojníci. Chtěli, aby žalobce u nich dále pracoval, ale nevěděl nic o tom, zda se projednávané úlevy objevily v pracovní smlouvě žalobce na novou pozici mistra výroby. Připustil, že mistr vibrolisované výroby se musí přesunovat rozsáhlým areálem mezi halami. Tyto jsou temperovány, využívají teplo technologické z výrobních procesů, neboť pracují s betonem a ve zracích komorách jsou teploty 28-31 stupňů. Pracovníci tam pracují v tričku. Mají vysokou vlhkost 85 % a v halách bývá teplota v rozmezí 20-26 stupňů v zimním období. Mistr vibrolisované výroby neleze na žádná sila, protože to dělají jiní pracovníci. Není zatížen ani žádnými vibracemi.

23. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], výrobního ředitele žalované, bylo zjištěno, že po návratu z pracovní neschopnosti žalobce již nevykonával práci, kterou vykonával dosud, nevrátil se na svou původní pracovní pozici, vykonával práci jako administrativní činnost a připravoval se na výkon činnosti mistra. Tuto činnost mistra dle názoru svědka byl schopen žalobce vykonávat i nadále. Jako mistr by pracoval jako technicko hospodářský pracovník, měl by na starosti dohled nad provozem, měl by vykonávat kontrolní činnost a administrativu, musel by chodit po celém prostoru výrobního závodu a to i venku. Po žebříku by jako mistr nikde chodit nemusel, nemusel by osobně uchopovat do ruky materiál, mohl by o to požádat strojníka či pomocného strojníka. Haly u žalované jsou v zimním období temperovány, aby tam nebyla teplota pod nulou, musí tam být teplota minimálně 5 stupňů, udržovali teplotu zhruba na 15 °C.

24. Svědek [právnická osoba] vypověděl, že po návratu z pracovní neschopnosti již žalobce nevykonával stejnou práci, kterou vykonával před úrazem, nabízeli mu různé práce, zkoušeli, co by mohl dělat. Svědek byl nadřízeným žalobce, mezi nimi byl ještě mistr. Při výkonu práce mistra by nemusel brát do ruky nějaké výrobky. Nemusel by lézt po žebřících či výškách, mohl si požádat o pomoc. V době odstávky by chodil k horní násypce do patra, ale to by chodil po schodech, nikoliv po žebříku. Výrobní prostory byly vytápěny na 16 °C, meziprostory na 19-21 °C. Mistr by musel přecházet mezi jednotlivými halami, to by šel venkem za povětrnostního počasí odpovídající roční době.

25. Jednatel žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], ve své výpovědi uvedl, že po návratu z pracovní neschopnosti žalobce již nevykonával stejnou práci jako před úrazem. Nabízeli mu, aby pracoval jako mistr. Žalobce však snášel další a další argumenty, proč to dělat nemůže či nejde, byli připraveni mu udělat množství úlev, aby práci mohl dělat. Mistr nemusí lézt na silo s materiálem, to je povinností posádky stroje. Všechny výrobní prostory jsou temperované minimálně na 14 °C, mistr musí přecházet mezi výrobními halami přes dvůr, má na starosti 2-3 pracoviště. V prostorách, kde je výrobní linka musí jít do patra, ale jsou tam všude schody, žádné žebříky tam nejsou.

26. Z výslechu jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že po návratu z pracovní neschopnosti již žalobce původní práci nevykonával, hledali mu jinou práci, kterou by mohl vykonávat, nabízela se mu pozice mistra, pozice kontroly. Z počátku s tím neměl problém, ale pak začal chodit s důvody, proč to dělat nemůže. Kdyby bylo potřeba zvedat vzorky výrobků z výrobního pasu, tak to by dělala posádka stroje. Kvůli chladu by mohl mít speciální rukavice. Mistr nemusí lézt na sila, stoupá do patra po schodech se zábradlím, žádné žebříky nejsou, haly jsou temperované.

27. Vojenská zdravotní pojišťovna, pobočka [adresa], vypracovala dne [datum] potvrzení s tím, že [datum] je jako plátce uveden stát. V potvrzení je také uvedeno, že od [datum] do [datum], byl žalobce zaměstnán u firmy [právnická osoba] a od [datum] byl žalobce zaměstnán u [právnická osoba]

28. Ze zprávy Úřadu práce Kontaktní pracoviště [adresa] soud zjistil, že naposledy byl žalovaný jako uchazeč o zaměstnání evidován v roce 2003.

29. Z mzdových listů soud zjistil výdělek žalobce za roky 2010 - 2022. Ze mzdových listů a výplatnic žalobce u zaměstnavatelů [právnická osoba] a [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce dosáhl hrubého příjmu v měsíci květnu [částka], v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka], v březnu [částka], v dubnu [částka], v květnu [částka], v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka], v březnu [částka], v dubnu [částka], v květnu [částka], v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka], v březnu [částka], v dubnu [částka], v květnu [částka], v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka], v červnu [částka], v dubnu, květnu a červnu 2020 žádný výdělek, v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka], v březnu [částka], v dubnu [částka], v květnu [částka], v červnu [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka], v září [částka], v říjnu [částka], v listopadu [částka], v prosinci [částka], v lednu [částka], v únoru [částka] a od března 2022 až do prosince 2022 žádný příjem.

30. V březnu 2020 obdržel žalobce v souvislosti se svou pracovní neschopností náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši [částka], v dubnu 2020 obdržel od Okresní správy sociálního zabezpečení nemocenskou [částka] + [částka], v květnu 2020 obdržel nemocenskou [částka] + [částka] a v červnu 2020 obdržel nemocenskou [částka].

31. Ze zpráv Okresní správy sociálního zabezpečení v Litoměřicích soud zjistil výši pobíraného invalidního důchodu žalobce za období let 2012 – 2022, dále rozsah a dobu, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti, jaký druh dávky pobíral a výši průměrného hrubého výdělku, ze kterého byl vypočten vyměřovací základ pro nemocenské dávky žalobce.

32. Ze zpráv a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Litoměřicích a [právnická osoba] v Praze bylo zjištěno, že žalobci byl vyplácen invalidní důchod od ledna 2016 do prosince 2016 ve výši [částka] měsíčně, od ledna 2017 do prosince 2017 ve výši [částka] měsíčně, od ledna 2018 do prosince 2018 ve výši [částka] měsíčně, od ledna 2019 do prosince 2019 ve výši [částka] měsíčně, od ledna 2020 do prosince 2020 ve výši [částka] měsíčně + v prosinci [částka] jednorázový příspěvek, od ledna 2021 do prosince 2021 ve výši [částka] měsíčně, od ledna do května 2022 ve výši [částka] měsíčně + v lednu 2022 doplatek valorizace [částka], od června 2022 do srpna 2022 včetně ve výši [částka] měsíčně a od září 2022 do prosince 2022 ve výši [částka] měsíčně.

33. Ze zpráv ošetřujících lékařů žalobce a Oblastní správy sociálního zabezpečení žalobce vyplynulo, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od 12. 8. do [datum], od 3. 1. do [datum], od 29. 9. do [datum], od 24. 10. do [datum], od 1. 2. do [datum], od 21. 5. do [datum], od [datum] do [datum], od 6. 6. do [datum], od 18. 9. do [datum], od 18. 3. do [datum] (tato pracovní neschopnost je v souvislosti s pracovním úrazem žalobce), od 13. 8. do [datum], od 28. 4. do [datum], od 13. 7. do [datum], od 24. 1. do [datum] a od [datum] do [datum].

34. Ze zpráv ošetřujících lékařů žalobce vyplynulo, že až na jednu pracovní neschopnost byly všechny ostatní pracovní neschopnosti v souvislosti s jiným onemocněním či z jiných důvodů, než v souvislosti s dotčeným pracovním úrazem. Pouze u pracovní neschopnosti trvající od [datum] do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti v souvislostmi s bolestmi pravé ruky, kdy sám žalobce tyto bolesti dával do souvislosti s prodělaným pracovním úrazem.

35. Soud neprovedl dokazování ostatními neprovedenými důkazy, zejména fotografiemi, přehledem prostor, měsíčními statistikami naměřených teplot na meteostanici [adresa] v prosinci 2012 až únoru 2013, místním šetřením, provozním deníkem betonárny, přehledem měření teplot ve výrobní hale Schlosser a ostatními důkazy, když s ohledem na zjištěný skutkový stav tyto důkazy považoval za nadbytečné.

36. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne [datum] utrpěl žalobce jako zaměstnanec žalované pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná (viz sp. zn. [spisová značka]). Žalobce byl v pracovní neschopnosti v důsledku utrpěného pracovního úrazu od [datum] do [datum]., a pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni [datum]. V souvislosti s tímto pracovním úrazem byl žalobce uznán invalidním od [datum] s poukazem na dilacerační poranění 2.-4. prstu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tříštivou zlomeninou článků 2.-4 .prstu, st.p. opak. operacích, těžkou poruchu funkce pravé ruky, s tím, že se jedná o invaliditu prvního stupně, a od této doby byl žalobci vyplácen invalidní důchod charakterizovaný shora. Žalobce se domáhá ztráty na výdělku v souvislosti s tímto pracovním úrazem za dobu od [datum]. Od této doby žalobce pracoval u zaměstnavatele uvedeného shora, s příjmem charakterizovaným shora, byl též několikrát v pracovní neschopnosti, jak se podává ze zpráv ošetřujících lékařů žalobce a Okresní správy sociálního zabezpečení v Litoměřicích, rozsah a délka těchto pracovních neschopností je charakterizována shora. Všechny pracovní neschopnosti byly z obecných příčin, až na jednu, a to pracovní neschopnost od 18. 3. do [datum], která byla v souvislosti s pracovním úrazem žalobce, kdy i sám žalobce své zdravotní problémy, pro které mu byla vystavena pracovní neschopnost, uváděl do souvislosti právě s dotčeným pracovním úrazem a stěžoval si na bolest pravé ruky. Ze mzdových listů soud zjistil též výdělek žalobce u žalované za roky 2010 a 2011.

37. Největší spor mezi účastníky spočívá v tom, jaká je výše průměrného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody, ze které bude poté vypočtena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (a z jakého rozhodného období při výpočtu tohoto výdělku vycházet), a zda si žalobce neopomněl vydělat vyšší výdělek, který mu zajistila žalovaná nabídkou místa mistra vibrolisované výroby.

38. Podle § 269 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků, účinného od [datum] (dále jen „zákoníku práce“) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

39. Podle § 271b odst. 1 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. Podle § 271b odst. 2 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. Podle § 271b odst. 3 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podle § 271b odst. 4 zákoníku práce, dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. Podle § 271b odst. 5 zákoníku práce, zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. Podle § 271b odst. 6 zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

40. Podle § 271u odst. 1,2 zákoníku práce, změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upraví nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

41. Podle § 351 zákoníku práce, má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek musí se postupovat při jeho zjištění podle této hlavy.

42. Podle § 352 zákoníku práce, se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy, jinak.

43. Podle § 353 odst. 1, 2 zákoníku práce, průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

44. Podle § 354 odst. 1 zákoníku práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle odstavce druhého se průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Podle § 356 odst. 2 zákoníku práce má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

45. Podle § 271m odst. 1 zákoníku práce, při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

46. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

47. Žalobce jako zaměstnanec žalované utrpěl dne [datum] pracovní úraz, za nějž plně odpovídá žalovaná, v jehož souvislosti byl žalobce uznán od [datum] invalidním. Žalobce tak má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i za požadované období, tj. od [datum] do [datum].

48. Žalovaná se bránila tím, že nabídla žalobci místo mistra vibrolisované výroby, které žalobce odmítl a opomněl si tak vydělat částku, která by přesahovala žalobcem požadovanou náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Jak se podává z lékařských zpráv závodního lékaře žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] NBA ze dne [datum] k datu [datum] (to je po skončení pracovní neschopnosti žalobce) mohl žalobce vykonávat s ohledem na svůj zdravotní stav profesi mistra vibrolisované výroby, ale jenom v případě, že by při této práci byla dodržena určitá omezení a pracovní úlevy. Tuto práci by mohl vykonávat jedině, pokud by nemusel ručně manipulovat s předměty o hmotnosti několika kilogramů a že by součástí jeho práce nebyly úkony vyžadující jemně koordinovanou úchopovou funkci pravé ruky, že by nemusel lézt po žebřících a že by bylo zajištěno, aby nedocházelo k významnému prochlazení jeho pravé ruky. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděli, že žalobci byla po návratu z pracovní neschopnosti nabídnuta práce mistra vibrolisované výroby. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] nevěděl o tom, zda žalobci v tomto směru byly nabídnuty nějaké úlevy. [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděli, že by jako mistr vibrolisované výroby nemusel žalobce nikde chodit po žebříku, že by osobně nemusel uchopovat do ruky materiál, o to by mohl požádat strojníka či pomocného strojníka a haly jsou u žalované v zimním období temperovány. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že mistr výroby musel vystupovat po žebřících, které měly délku od 6 do 15 m při kontrolách kameniva, cementového sila a vodárny, během dne několikrát odebral vzorky kostek dlažby o hmotnosti asi 4 kg i více, které pak měřil a vážil. Mistr výroby takto obsluhoval více strojů, v halách, kde byly tyto stroje bylo zima, protože byly stále otevřené. Mistr výroby chodil vypomáhat všude tam, kde bylo potřeba. Svědek [jméno FO] taktéž potvrdil, že součástí práce mistra výroby bylo šplhání po žebříku do výšky až 30 m, při tzv. mezioperačních kontrolách bral do ruky mokrý beton a kontroloval jej, betonové kostky, bral holýma rukama, protože byly položeny těsně vedle sebe a rukou v rukavici by je nemohl uchopit, po žebříku se muselo lézt také do podzemí k vodárně. Taktéž [jméno FO] ve svém čestném prohlášení uvedl, že mistr vibrolisované výroby prováděl většinu práce v nevytápěných halách a při cestách mimo haly, ve studeném ročním období se tak při práci nešlo vyhnout zimě a chladu. Při kontrolách v některých případech musel vystoupat po kolmých žebřících do výšky i několika desítek metrů, bez takového výstupu nebyla kontrola možná a jiná cesta nebyla. Za účelem uzavření vodárny naopak musela slézat po kovovém žebříku dolů k uzávěru vody. Při mezioperační kontrole výrobků musel výrobek vzít do ruky, zvážit jej a zkontrolovat. Musel se pohybovat v blízkosti strojů, které vydávaly mohutné vibrace, které byly cítit po celém těle. Žalobce ve své účastnické výpovědi vypověděl, že mu v tomto směru žádné úlevy nabídnuty nebyly, oproti ostatním mistrům vibrolisované výroby jak se podává i z pracovní náplně těchto mistrů zejména [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] NBA vypověděl, že tak, jak byla práce mistra vibrolisované výroby popisována žalobcem, svědky [jméno FO] a [jméno FO], pak by tato práce pro žalobce s ohledem na jeho poúrazový zdravotní stav vhodná nebyla a tuto by vykonávat nemohl. Žalobce by nesměl odebírat pravou rukou vzorky syrového betonu, musela by být vyloučena jeho manuální činnost v podobě uchopování a přenášení výrobků a nástrojů s výjimkou běžné administrativní činnosti, muselo by být zajištěno, aby žalobce nelezl po žebřících a muselo by být zajištěno, aby došlo k zabránění významného prochlazení pravé ruky žalobce. I svědek [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že mistr vibrolisované výroby provádí operační kontroly jak bylo uvedeno shora. Z výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že nabízeli žalobci po návratu do zaměstnání z pracovní neschopnosti určité úlevy při výkonu funkce mistra vibrolisované výroby s tím, že by nemusel brát do ruky nějaké výrobky a nemusel by lézt po žebřících či výškách s tím, že by toto vykonávali jiní zaměstnanci. Nicméně by musel přecházet mezi jednotlivými halami, to by šel venkem za povětrnostního počasí odpovídajícího roční době. [právnická osoba] jsou temperovány mezi prostory vytápěny na 19 - 21 °C. Do patra by chodil po technických schodech ocelové konstrukce s nášlapnou plochou Byť svědci [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděli, že žalobci byly nabídnuty úlevy při výkonu funkce mistra vibrolisované výroby, pak tyto úlevy se neprojevily v pracovní náplni, která byla žalobci předložena dne [datum] a sám žalobce vypověděl, že mu tyto úlevy nabídnuty nebyly. I kdyby žalovaná žalobci umožnila užívat úlevy při výkonu této práce, pak tyto úlevy se neprojevily v obsahu pracovní náplně mistra vibrolisované výroby, kterou žalovaná předestřela žalobci, žalobce by musel vždy při mezioperační kontrole žádat jiné zaměstnance jako například strojníka či pomocného strojníka, aby mu výrobky o vyšší hmotnosti podávali, neustále by tedy musel jinou osobu žádat o pomoc a každopádně nešlo vyloučit pohyb mistra mezi halami i v zimním období, kdy by docházelo k významnému prochládání pravé ruky žalobce. Soud tak dospěl k závěru, že nabídnutá pracovní pozice v souladu se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] nebyla prací pro žalobce vhodnou, a tedy žalobce si neopomněl vydělat více, než si fakticky vydělal.

49. Co se týče výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku žalobce před vznikem škody, pak je nutno si uvědomit, že do základu pro výpočet průměrného výdělku se zahrnují pouze ty částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Do hrubé mzdy se naproti tomu nezahrnují plnění, které nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci, ale v souvislosti se zaměstnáním jako takovým. Takto mzdou není například náhrada mzdy nebo platu, cestovní náhrady, odstupné, odměna za pracovní pohotovost, dávky nemocenského pojištění, odměny poskytované k životním či pracovním výročím, věrnostní a stabilizační odměny a výnosy z kapitálových podílů a podobně.

50. V daném případě je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí před vznikem škody. Žalobce byl v pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem od [datum] do [datum], poté u žalované pracoval od [datum], avšak jak vyplynulo z výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] po nástupu do zaměstnání po skončení pracovní neschopnosti již žalobce nevykonával stejnou práci a nepracoval na stejné pracovní pozici jako před pracovním úrazem, tedy v daném případě je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí před pracovním úrazem, ke kterému došlo dne [datum] a předchozím kalendářním rokem, který má na mysli ustanovení § 271m zákoníku práce kalendářní rok 2010. Při výpočtu průměrného výdělku dospěl soud k závěru, že není pro žalobce výhodnější průměrný výdělek za celý předchozí kalendářní rok, ale výdělek za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2011, tedy za měsíce duben, květen a červen 2011. V dubnu 2011 žalobce odpracoval 160 hodin a obdržel hrubou mzdu [částka], v květnu 2011 odpracoval žalobce 176 hodin a obdržel hrubou mzdu [částka], v červnu 2011 odpracoval žalobce 160 hodin a obdržel hrubou mzdu [částka], z této hrubé mzdy však nutno odečíst náhradu za svátek v dubnu 2011 ve výši [částka] a náhradu za dovolenou v červnu 2011 ve výši [částka], tedy odpracovaným 496 hodinám odpovídá hrubá mzda [částka], tedy za jednu hodinu práce obdržel žalobce hrubou mzdu [částka]. Tedy průměrný hrubý měsíční výdělek žalobce za rozhodné období dle ustanovení § 356 odst. 2 zákoníku práce činí 206,75806 x 40 (týdenní pracovní doba žalobce) x 4,348 (koeficient) = [částka]. Soud tak dospěl k závěru, že průměrný měsíční hrubý výdělek žalobce před vznikem škody činil [částka].

51. Pokud žalobce poukazoval na rozdíly v mzdových listech předložených žalovanou v tomto řízení a v řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod spisovou značkou [spisová značka] ve mzdovém listě za rok 2011, pak opravdu v několika dílčích položkách byly tyto předložené mzdové listy odlišné, avšak nikoliv v položkách rozhodných pro výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku, jak uvedeno shora.

52. Zároveň je třeba pro případ náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti průměrný měsíční hrubý výdělek zaměstnance před vznikem škody valorizovat ve smyslu ustanovení § 390 odst. 1,2 a § 271u odst. 1, 2 zákoníku práce. Takovým nařízením vlády bylo nařízení vlády č. 9/2012 Sb., které s účinností od [datum] zvýšilo tento průměrný měsíční hrubý výdělek zaměstnance o 1,6 %, nařízení vlády č. 483/2012 Sb., které tento výdělek od [datum] zvýšilo o 0,9 %, nařízení vlády č. 439/2013 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 0,4 %, nařízení vlády č. 306/2014 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 1,6 %, nařízení vlády č. 351/2015 Sb., které od [datum] výdělek zvýšilo o [částka], nařízení vlády č. 433/2016 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 2,2 %, nařízení vlády č. 406/2017 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 3,5 %, nařízení vlády č. 321/2018 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 3,4 %, nařízení vlády č. 321/2019 Sb., které od [datum] zvýšilo výdělek o 5,2 % + [částka], nařízení vlády č. 517/2020 Sb., které od [datum] zvýšilo tento výdělek o 7,1 % a nařízení vlády č. 508/2021 Sb., které tento výdělek od [datum] zvýšilo o 1,3 % + [částka] a nařízení vlády č. 413/2022, které tento výdělek od [datum] zvýšilo o 5,1 %.

53. Takto tedy činí valorizovaný výdělek žalobce po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka], v roce [částka] a v roce [částka].

54. Jak se podává z provedeného dokazování, po celou posuzovanou dobu žalobce nebyl veden u Úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. U žalované byl zaměstnán do [datum], v prosinci 2012 nebyl zaměstnán, u zaměstnavatele Autosklo tým s. r. o. pracoval od ledna 2013 do října 2013 včetně a u zaměstnavatele [právnická osoba] je zaměstnán od [datum] dosud. V pracovní neschopnosti byl žalobce v období od 12. 8. do [datum], od 3. 1. do [datum], od 29. 9. do [datum], od 24. 10. do [datum], od 1. 2. do [datum], od 21. 5. do [datum], od [datum] do [datum], od 6. 6. do [datum], od 8. 9. do [datum], od 18. 3. do [datum], od 13. 8. do [datum], od 28. 4. do [datum], od 13. 7. do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], z toho pouze pracovní neschopnost od [datum] do [datum] byla pro následky pracovního úrazu.

55. Zákoník práce rozlišuje situace, kdy po skončení pracovní neschopnosti zaměstnanec pracuje, kdy nepracuje, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy je v pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění pracovního úrazu či je v pracovní neschopnosti z jiného důvodu, z důvodu jiného onemocnění, či zda si bez vážných důvodů odmítl nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil (popřípadě dosahuje-li zvýšeného výdělku svým zvýšeným pracovním úsilím či naopak pokud dosahuje ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu).

56. Pobírá-li zaměstnanec náhradu za ztrátu na výdělku, protože pro následky pracovního úrazu nemůže vykonávat dosavadní práci pak skutečnost, že po převedení na méně placenou práci je dočasně neschopen výkonu této další práce, rovněž pro následky pracovního úrazu, nemá z pohledu zaměstnance na pobíranou náhradu žádný vliv. Zaměstnanci i v době pracovní neschopnosti pro následky pracovního úrazu nadále přísluší vyrovnání do téhož průměrného výdělku, který je rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. S tím, že je stanovena nevyvratitelná domněnka, že náhrada mzdy nebo platu podle § 192 a nemocenské, které zaměstnanec dostává v průběhu pracovní neschopnosti se považují za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Celkový příjem zaměstnance se tedy nemění a zůstává stejný, jako kdyby v dočasné pracovní neschopnosti nebyl, tedy v případě, kdy žalobce byl v pracovní neschopnosti pro následky pracovního úrazu v daném případě v době od [datum] do [datum], pak v tomto období se náhrada ztráty na výdělku vypočte tak, že z průměrného hrubého výdělku před vznikem škody valorizovaného se odečte součet náhrady mzdy od zaměstnavatele dle § 192 zákoníku práce spolu s nemocenskou vyplacenou Okresní správou sociálního zabezpečení, vyplaceným invalidním důchodem a eventuálně vyplacenou mzdou.

57. Jiný případ nastane, když je poškozený v pracovní neschopnosti z tzv. obecných příčin, tedy nikoliv pro následky pracovního úrazu. V tomto případě zaměstnanec obdrží náhradu za ztrátu na výdělku v rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem z něhož se stanoví výše nemocenské pro danou pracovní neschopnost, eventuálně s přepočtením vyplaceného invalidního důchodu a eventuálně mzdy, neboť takového výdělku by v nově zastávané práci dosahoval, jestliže by neonemocněl z obecných příčin, protože je stanovena fikce, že za výdělek po pracovním úrazu se považuje průměrný výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského, zůstane zaměstnanci na rozdíl od pracovní neschopnosti pro následky pracovního úrazu neuhrazen rozdíl mezi tímto nižším průměrným výdělkem, z něhož se stanoví výše nemocenského pro tuto konkrétní pracovní neschopnost na straně jedné a z něho odvozenými nemocenskými dávkami (popřípadě náhradou mzdy nebo platu od zaměstnavatele dle § 92 zákoníku práce) na straně druhé.

58. Co se týče výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, pak soud vyšel ze zpráv Okresní správy sociální zabezpečení v Litoměřicích a předložených mzdových listů a premisy, že výše tohoto výdělku se stanoví jako průměrný hrubý příjem za uplynulý rok přepočtený na den, tedy pro pracovní neschopnost od 12. 8. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 3. 1. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 29. 9. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 24. 10. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 1. 2. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 21. 5. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od [datum] do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 6. 6. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 18. 9. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 18. 3. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 13. 8. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 28. 4. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 13. 7. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od 24. 1. do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka]. Pro pracovní neschopnost od [datum] do [datum] činil průměrný hrubý příjem za uplynulý rok [částka], přepočtený na jeden den [částka].

59. Co se týče vlastního výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pak v období od [datum] do [datum] činil průměrný valorizovaný hrubý výdělek před vznikem škody [částka]. Žalobce v měsíci květnu 2016 dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], náhrada za ztrátu na výdělku tedy činila [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červnu 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], ve svém součtu [částka], což je více, než činil průměrný valorizovaný výdělek před vznikem škody, tedy v tomto měsíci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku žalobci nevznikl. V měsíci červenci 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], vznikl mu tak nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci srpnu 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], byl v pracovní neschopnosti od 12. 8. do [datum], tj. 20 dní, při této pracovní neschopnosti činil výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského [částka] za den, tedy při počtu 20 dnů [částka], žalobci tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] -[částka]). V měsíci září 2016 dosáhl žalobce výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 9. do [datum] tj. 4 dny, kdy činil výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského [částka] za den, tj. za 4 dny [částka], žalobci tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci říjnu 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], v součtu tedy celkem [částka], což převyšuje průměrný valorizovaný měsíční výdělek před vznikem škody, tedy v tomto měsíci žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl. V měsíci listopadu 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], tedy vznikl mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku [částka] ([částka] - [částka] – [částka]). V měsíci prosinci 2016 žalobce dosáhl výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], což ve svém součtu činí [částka], což přesahuje průměrný valorizovaný měsíční výdělek před vznikem škody, tedy ani v tomto měsíci žalobci nárok na náhradu ztráty na výdělku nevznikl. Tedy za období od [datum] do [datum] vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v celkové výši [částka] ( [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), pokud žalobce požadoval celkem [částka], pak ve zbytku, tj. do částky [částka] nárok žalobce není po právu. 60. [adresa]: pro rok 2017 činí průměrný valorizovaný hrubý měsíční výdělek před vznikem škody [částka]. V lednu 2017 dosáhl žalobce hrubého výdělku u svého zaměstnavatele [částka], invalidního důchodu [částka], byl v pracovní neschopnosti od 3. 1. do 12. 1., to je 10 dnů v souvislosti s obecným onemocněním. Výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského pro tuto pracovní neschopnost, činila [částka] za den, tedy za 10 dnů pracovní neschopnosti činil tento výdělek [částka], náhrada ztráty na výdělku tak v lednu 2017 činila [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci únoru 2017 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku u zaměstnavatele [částka], náhrada ztráty na výdělku tak činila 3 833 ([částka] – [částka] - [částka]). V měsíci březnu 2017 dosáhl žalobce výdělku [částka], invalidního důchodu [částka], náhrada ztráty na výdělku tak v daném měsíci žalobci nevznikla, neboť součet výdělku a invalidního důchodu žalobce ([částka]) převýšil průměrný hrubý valorizovaný výdělek před vznikem škody. V měsíci dubnu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v měsíci dubnu 2017 nárok na náhradu ztrátu na výdělku žalobci nevznikl, neboť součet výdělku invalidního důchodu ([částka]) převýšil valorizovaný průměrný hrubý měsíční výdělek před vznikem škody. V měsíci květnu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], náhrada ztráty na výdělku tak v tomto měsíci činila [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červnu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], náhrada ztráta na výdělku tak žalobci v tomto měsíci nevznikla, neboť součet invalidního důchodu a výdělku žalobce ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci červenci 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci žalobci náhrada ztráty na výdělku nevznikla, neboť součet invalidního důchodu a výdělku žalobce ([částka]) převýšil výši valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci srpnu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výdělku a invalidního důchodu žalobce ([částka]) převýšil výši valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci září 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti, nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem v době od 29. 9. do [datum] tj. 2 dny, při této pracovní neschopnosti činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, za 2 dny pracovní neschopnosti [částka], žalobci tak ani v tomto měsíci právo na náhradu za ztrátu na výdělku nevzniklo, neboť součet výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského za 2 dny pracovní neschopnosti, spolu s invalidním důchodem a výdělkem žalobce ([částka]) převýšil průměrný valorizovaný měsíční hrubý výdělek před vznikem škody. V měsíci říjnu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 10. do [datum], tj. 8 dní a od 24. 10. do [datum], tj. 8 dní. Co se týče pracovní neschopnosti, oboje nebyly v souvislosti s pracovním úrazem, a za období první pracovní neschopnosti činil výdělek, z něhož se stanoví i výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 8 dní nepracovní neschopnosti [částka] a za období druhé pracovní neschopnosti od 24. 10. do [datum] činil výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského [částka] za den, tj. za 8 dní pracovní neschopnosti [částka]. Tedy za měsíc říjen 2017 vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci listopadu 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka] a byl v pracovní neschopnost, nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem od 1. 11. do [datum], tj. 7 dnů, výše výdělku, z něhož se stanoví výši nemocenského po tuto pracovní neschopnost, činila [částka] za den, tj. za 7 dní pracovní neschopnosti [částka]. Žalobci tak nárok na náhradu ztrátu na výdělku v tomto období nevznikl neboť součet výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského za 7 dní pracovní neschopnosti, invalidního důchodu a výdělku žalobce ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]), přesáhl výši průměrného valorizovaného měsíčního hrubého výdělku před vznikem škody. V měsíci prosinci 2017 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za měsíc prosinec 2017 vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] – [částka] - [částka]). Tedy za období od ledna do prosince 2017 vznikl žalobci celkem nárok na náhradu ztráty na výdělku ve výši [částka] ([částka] za leden, [částka] za únor, [částka] za květen, [částka] za říjen a [částka] za prosinec), ve zbytku požadované částky tj. [částka] je nárok žalobce nedůvodný. 61. [adresa]: Pro rok 2018 činí průměrný valorizovaný hrubý výdělek před vznikem škody [částka]. V roce 2018 byl žalobce v pracovní neschopnosti od 1. 2. do [datum] a od 21. 5. do [datum] a od [datum] do [datum], všechny pracovní neschopnosti nebyly v souvislosti s pracovním úrazem. V měsíci lednu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku [částka], tedy náhrada ztráty na výdělku v tomto měsíci činila [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci únoru 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 2. do [datum], tj. 14 dní, a v tomto období činil výdělek, z něhož se stane výše nemocenského, [částka] za den, tedy za 14 dní pracovní neschopnosti [částka]. Tedy za měsíc únor 2018 žalobci nárok na náhradu za ztráty na výdělku nevznikl, neboť součet výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, invalidního důchodu a dosáhnutého hrubého výdělku žalobce ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci březnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], nárok na náhradu ztrátu na výdělku mu tak ani v tomto měsíci nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného hrubého výdělku před vznikem škody. V měsíci dubnu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], vznikl mu tak nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci květnu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 21. do [datum], tj. 8 dní, pro tuto pracovní neschopnost činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 8 dní pracovní neschopnosti tak činil tento výdělek [částka]. V měsíci květnu tak žalobci vznikl nárok na náhradu ztráty na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červnu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka] a výdělku [částka], nárok na náhradu ztrátu na výdělku mu tak v tomto měsíci nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosáhnutého výdělku žalobce ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci červenci 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci mu nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosáhnutého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného měsíčního hrubého výdělku před vznikem škody. V měsíci srpnu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], vznikl mu tak nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci září 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], nárok na náhradu ztrátu na výdělku mu tak v tomto období nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosáhnutého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci říjnu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], ani v tomto měsíci mu tak nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného měsíčního valorizovaného hrubého výdělku před vznikem škody. V měsíci listopadu 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 7. 11. do [datum], tj. 24 dní, která nesouvisela s pracovním úrazem činila, výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, u této pracovní neschopnosti činila [částka] za den, tedy za 24 dní pracovní neschopnosti [částka], tedy za měsíc listopad 2018 vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci prosinci 2018 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 12. do [datum], tj. 31 dní, za který činil průměrný výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského 31 x [částka], tj. [částka], tedy za měsíc prosinec 2018 žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu, dosaženého výdělku a výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]), přesáhl výši průměrného valorizovaného měsíčního hrubého výdělku před vznikem škody. Tedy za období od ledna do prosince 2018 vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] za leden, [částka] za duben, [částka] za květen, [částka] za srpen a [částka] za listopad), v tomto směru je nárok žalobce důvodný, není tak důvodný co do zbytku požadované částky tj. [částka]. 62. [adresa]: Pro rok 2019 činí průměrný valorizovaný hrubý měsíční výdělek před vznikem škody [částka]. V pracovní neschopnosti byl v době od [datum] do [datum] od 6. 6. do [datum] a od 18. 9. do [datum]. V měsíci lednu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 1. do [datum], tj. 13 dní, pro tuto pracovní neschopnost činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského [částka] za den, tedy za 13 dní pracovní neschopnosti [částka]. Za toto období tak vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci únoru 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výše invalidního důchodu a výdělku ([částka]) převýšila výši průměrného hrubého valorizovaného měsíčního výdělku před vznikem škody. V březnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci dubnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci květnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci červnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], v pracovní neschopnosti, nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem, byl v době od 6. 6. do 20. 6., tj. 15 dní, pro tuto pracovní neschopnost žalobce činil výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 15 dní celkem [částka], tedy v měsíci červnu 2019 vznikl žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červenci 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrné valorizovaného měsíčního hrubého výdělku před vznikem škody. V měsíci srpnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného hrubého valorizovaného měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci září 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 18. 9. do 25. 9., nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem, pro tuto pracovní neschopnost činil výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tedy za 8 dní pracovní neschopnosti [částka], žalobci tak za měsíc září 2019 nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výdělku z něhož se stanoví výše nemocenského, invalidního důchodu, dosaženého výdělku ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]) převýšil výši průměrného hrubého valorizovaného měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci říjnu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci mu nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného hrubého měsíčního valorizovaného výdělku před vznikem škody. V měsíci listopadu 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy v tomto měsíci mu vznikl nárok na náhradu ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci prosinci 2019 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc mu nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výše invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného měsíčního valorizovaného hrubého výdělku před vznikem škody. Tedy celkem za rok 2019 vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] za leden, [částka] za duben, [částka] za červen a [částka] za listopad) a v tomto směru je nárok žalobce důvodný a ve zbytku, tj. co do požadované částky [částka] důvodný není. 63. [adresa] : Pro tento rok činí výše průměrného měsíčního valorizovaného výdělku před vznikem škody [částka]. V pracovní neschopnosti byl žalobce od 18. 3. do [datum], tato pracovní neschopnost byla v souvislosti s pracovním úrazem, a od 13. 8. do [datum], tato pracovní neschopnost nebyla v souvislosti s pracovním úrazem. V měsíci lednu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku [částka], tedy za tento měsíc žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka] + [částka] = [částka]) přesáhl výši průměrného měsíčního hrubého valorizovaného výdělku před vznikem škody. V měsíci únoru 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani za tento měsíc žalobci nárok na náhradu ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výše invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného hrubého měsíčního valorizovaného výdělku před vznikem škody. V měsíci březnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 18. 3. do [datum], za kterou obdržel náhradu od svého zaměstnavatele ve výši [částka], tedy za měsíc březen 2020 vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] -[částka] - [částka]). Výpočet náhrady za ztráty na výdělku při pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem je jiný, než při pracovní neschopnosti, která s pracovním úrazem nesouvisí, jak vysvětleno shora. V případě pracovní neschopnosti, která souvisí s pracovním úrazem, se nevychází z výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, ale výše náhrady za ztrátu na výdělku činí rozdíl mezi průměrným valorizovaným hrubým měsíčním výdělkem před vznikem škody a výší invalidního důchodu spolu s náhradou mzdy od zaměstnavatele v době nemoci a nemocenskou poskytovanou od Okresní správy sociálního zabezpečení. V měsíci dubnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], žádného výdělku, byl v pracovní neschopnosti od 1. 4. do 30. 4., kdy obdržel od Okresní správy sociálního zabezpečení nemocenskou ve výši [částka] + [částka], tedy za měsíc duben 2020 vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci květnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], žádného výdělku, celý měsíc byl v pracovní neschopnosti, kdy obdržel od Okresní správy sociálního zabezpečení nemocenskou ve výši [částka] + [částka]. Za měsíc květen 2020 tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], žádného výdělku, byl celý měsíc v pracovní neschopnosti a od Okresní správy sociálního zabezpečení obdržel nemocenskou ve výši [částka], tedy za měsíc červen 2020 vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červenci 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy v tomto měsíci mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci srpnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem od 13. 8. do 26. 8., tj. 14 dní, tuto pracovní neschopnost je výpočet jiný, výše této náhrady je rozdílem mezi průměrným valorizovaným hrubým měsíčním výdělkem před vznikem škody a součtem invalidního důchodu a výdělku z něhož se stanoví výše nemocenského. Pro tuto pracovní neschopnost činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 14 dní pracovní neschopnosti [částka], tedy za tento měsíc žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu, dosaženého výdělku a výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského (11 732 + 25 293 + [částka] = [částka]) převýšila výši průměrného měsíčního hrubého valorizovaného výdělku před vznikem škody. V měsíci září 2020 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy ani v tomto měsíci mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného měsíčního hrubého valorizovaného výdělku před vznikem škody. V měsíci říjnu 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci listopadu 2020 dosáhl žalobce invalidního důchod [částka], výdělku [částka], tedy za tento měsíc mu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci prosinci 2020 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka] + jednorázového příspěvku v invaliditě [částka], výdělku [částka], tedy v tomto měsíci mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť výše dosaženého invalidního důchodu spolu s příspěvkem a výdělku, tj. [částka], přesáhla výši průměrného měsíčního hrubého valorizovaného výdělku před vznikem škody. Tedy celkem za rok 2020 vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] za březen, [částka] za duben, [částka] za květen, [částka] za červen, [částka] za říjen a [částka] za listopad) a v tomto rozsahu je tedy nárok žalobce důvodný, žalobce požadoval celkově [částka], tedy nárok v rozsahu [částka] za rok 2020 soud nepovažuje za důvodný. 64. [adresa] : Pro rok 2021 činí průměrný hrubý valorizovaný měsíční výdělek před vznikem škody [částka]. Žalobce byl v pracovní neschopnosti, nikoliv v souvislosti s úrazem, od 28. 4. do [datum] a od 13. 7. do [datum]. V měsíci lednu 2021 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], hrubého výdělku [částka], tedy za tento měsíc mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšil výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci únoru 2021 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy za měsíc únor 2021 mu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci březnu 2021 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výdělku [částka] tedy za tento měsíc mu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci dubnu 2021 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výdělku [částka] a byl v pracovní neschopnosti od 28. 4. do 30. 4., tj. 3 dny, v souvislosti s touto pracovní neschopností činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tedy za 3 dny pracovní neschopnosti [částka], za měsíc duben tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V květnu 2021 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], v pracovní neschopnosti byl od 1. května do 12. května, tj. 12 dní, za 12 dní pracovní neschopnosti tak činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského [částka] (12 x [částka]). Za měsíc květen tak vznikl žalobci nárok za náhradu ztrátu na výdělku [částka] ([částka] - [částka] - [částka] -[částka]). V měsíci červnu 2021 obdržel žalobce invalidní důchod [částka], výdělek [částka], nárok na náhradu ztrátu na výdělku mu tak v tomto měsíci nevznikl, neboť součet invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V měsíci červenci 2021 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 13. 7. do 31. 7., tj. 19 dní, v souvislosti s touto pracovní neschopností, která nebyla v souvislosti s pracovním úrazem, činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 19 dní pracovní neschopnosti [částka]. V tomto měsíci tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci srpnu 2021 vznikl žalobci nárok na invalidní důchod ve výši [částka], dosáhl výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 1. 8. do 26. 8., tj. 26 dní, kdy činila výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 26 dní pracovní neschopnosti [částka]. V tomto měsíci tedy žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevznikl, neboť součet výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského pro 26 dní pracovní neschopnosti, invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka] + [částka] + [částka] = [částka]) přesáhl výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. V září 2021 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], tedy vznikl mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci říjnu 2021 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], vznikl mu tak nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci listopadu 2021 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], vznikl mu tak nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci prosinci 2021 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], nárok na náhradu za ztrátu na výdělku mu tak v tomto měsíci nevznikl, neboť výše invalidního důchodu a dosaženého výdělku ([částka]) převýšila výši průměrného valorizovaného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. Tedy celkem za období od ledna do prosince 2021 včetně vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] za únor, [částka] za březen, [částka] za duben, [částka] za květen, [částka] za červenec, [částka] za září, [částka] za říjen, [částka] za listopad) a v tomto rozsahu je nárok žalobce důvodný, žalobce požadoval celkem [částka], tedy v rozsahu požadované částky [částka] soud tento požadavek nepovažuje za důvodný. 65. [adresa] : Pro tento rok činí výše průměrného hrubého valorizovaného měsíčního výdělku před vznikem škody [částka]. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 24. do 31. ledna a od [datum] až do [datum], a to nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem. V lednu 2022 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka] + doplatek valorizace důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 24. 1. do 31. 1. nikoliv v souvislosti s pracovním úrazem, tj. 8 dní, pro tuto pracovní neschopnost činí výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] za den, tj. za 8 dní pracovní neschopnosti [částka], za měsíc leden tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci únoru 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], výdělku [částka], byl v pracovní neschopnosti od 6. 2. až do [datum], tj. 23 dní, výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, pro tuto pracovní neschopnost činila [částka] za den, tj. za 23 dní pracovní neschopnosti [částka]. Žalobci tak za únor 2022 vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka] - [částka]). V měsíci březnu 2022 dosáhl žalobce invalidního důchodu [částka], výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, pro 31 dní činila [částka] (31 x [částka]). V tomto měsíci tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci dubnu 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], 30 dnů byl v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] (30 x [částka]). Tedy za měsíc duben vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci květnu 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 31 dní v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] (31 x [částka]). Tedy žalobci za tento měsíc vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červnu 2022 žalobci vznikl nárok na invalidní důchod ve výši [částka], byl 30 dnů v pracovní neschopnosti, za kterou činil výdělek z něhož se stanoví výše nemocenského, [částka] (30 x [částka]). Tedy za červen vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci červenci 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 31 dní v pracovní neschopnosti, tedy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] (31 x [částka]), tedy náhrada za ztráty na výdělku za měsíc červenec činila [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci srpnu 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 31 dnů v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] za 1 den, tedy za 31 dní [částka], žalobci tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci září 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 30 dnů v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] (30 x [částka]). Žalobci tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). V měsíci říjnu 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 31 dní v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] za den, tj. za 31 dní [částka], za měsíc říjen tak vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] – [částka]). V měsíci listopadu 2022 žalobce dosáhl invalidního důchodu [částka], byl 30 dnů v pracovní neschopnosti, kdy výše výdělku, z něhož se stanoví výše nemocenského, činila [částka] (30 x [částka]). Žalobci tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] - [částka] - [částka]). Tedy za období od 1. 1. do [datum] vznikl žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] ([částka] za leden, [částka] za únor, [částka] za březen, [částka] za duben, [částka] za květen, [částka] za červen, [částka] za červenec, [částka] za srpen, [částka] za září, [částka] za říjen a [částka] za listopad, pokud žalobce požadoval [částka] pak ve zbytku, tj. co do požadavků na úhradu částky [částka] soud nárok žalobce nepovažuje za důvodný.

66. Za dobu od [datum] nadále požadoval žalobce po žalované úhradu měsíční renty ve výši [částka] měsíčně. K nároku na poskytování renty lze obecně uvést, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity má povahu opětujícího se plnění (opětujících se dávek) a může být poškozenému zaměstnanci přiznána i do budoucna (jako tzv. renta). Dochází-li u zaměstnance po vzniku nároku pravidelně ke ztrátě na výdělku, nastala-li před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu splatnost aspoň jedné dávky a nebyl-li nárok (všechny dosud splatné dávky) do vyhlášení (vydání rozhodnutí zcela uspokojen). Změní-li se následně podstatně okolnosti významné pro určení výše nebo pro další trvání dávek náhrady za ztráty na výdělku mohou zaměstnanec nebo zaměstnavatel domáhat změny soudního rozhodnutí, a to vždy s účinností od dne kdy došlo ke změně poměrů (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Tedy v zásadě je možné přiznat náhradu za ztrátu na výdělku ve formě pravidelné měsíční úhrady do budoucna, avšak skutečnost, že v některém měsíci se žalobci jeho celkový příjem sníží pod výši průměrného výdělku před zjištěním nemoci z povolání (před pracovním úrazem) nemůže být důvodem pro přiznání měsíční náhrady za ztrátu na výdělku do budoucna (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR Cpj 37/74, Rc 11/1976). V daném případě v některých měsících se žalobce jeho celkový příjem snížil pod výši průměrného výdělku před zjištěním nemoci z povolání a to v měsících v srpnu 2014, prosinci 2014, dubnu 2015, srpnu 2015, červnu 2016, říjnu 2016, prosinci 2016, březnu 2017, dubnu 2017, červnu 2017, červenci 2017, srpnu 2017, září 2017, listopadu 2017, únoru 2018, březnu 2018, červnu 2018, červenci 2018, září 2018, říjnu 2018, prosinci 2018, únoru 2019, v březnu 2019, květnu 2019, červenci 2019, srpnu 2019, září 2019, říjnu 2019, prosinci 2019, lednu 2020, únoru 2020, červenci 2020, srpnu 2020, září 2020, prosinci 2020, v lednu 2021, v červnu 2021, v srpnu 2021, v prosinci 2021, soud tak dospěl k závěru, že v daném případě není na místě přiznat žalobci rentu do budoucna.

67. Na základě provedeného dokazování tak dospěl soud k závěru, že žalobcem uplatněný nárok na náhradu za ztrátu na výdělku je důvodný co do částky [částka] ([částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od [datum] do [datum] (dle shora uvedeného výpočtu by žalobce za toto období měl nárok na zaplacení částky [částka], avšak požadoval pouze [částka]) + [částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od [datum] do [datum] + [částka] za dobu od 1.- 1. 2022 do [datum]).

68. Žalobce neprokázal, že by žalovanou vyzval k úhradě žalované částky za období od [datum] do [datum] dříve, než žalobou, doručenou žalované do vlastních rukou dne [datum], žalovaná měla tedy plnit [datum] a v prodlení s úhradou tohoto nároku je tak v době od [datum]. Ohledně nároku za dobu od [datum] do [datum] a renty od [datum] žalobce neprokázal, že by žalovanou vyzval k úhradě dříve, než rozšířením žaloby, doručeným soudu dne [datum], které bylo do vlastních rukou žalované doručeno dne [datum], žalovaná měla plnit dne [datum], a od [datum] je tak s úhradou přiznané částky za toto období v prodlení. Soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.).

69. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

70. Podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“) je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb. od poplatku se osvobozují dle písm. e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního nebo služebního úrazu a nemoci z povolání. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od soudního poplatku, soud jeho návrhu z části vyhověl, přechází poplatková povinnost na žalovanou v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit státu soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení z žalobci přiznané částky ve výši [částka] dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. (výrok III.).

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalobce v rozsahu 11 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud postupoval následovně: je nutno vyjít z celkové částky požadované žalobcem, tj. částky [částka], sestávající z částky [částka] a pětinásobku roční renty (tj. 60 x [částka] = [částka]), tj. celkem [částka]. Úspěch žalobce ve věci spočívá v částce [částka] (tj. 11 %).

72. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „a. t.“) platné vždy k datu úkonu. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za písemné podání, tj. vyjádření žalované ze dne [datum] k žalobě, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] (předmět řízení dle usnesení soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) sestávající z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] (jednání sice přesahující dvě hodiny, konkrétně od 13:24 hod do 16:16 hod, ale za účelem výslechu svědků a účastníků, provádění dokazování byly sloučeny věci vedené soudem pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], proto žalované v případě jednání dne [datum] náleží náhrada nákladů pouze za jeden úkon), a z částky [částka] za účast na jednání soudu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], tj. celkem [částka].

73. Soud žalované nemohl přiznat náhradu nákladů za jednoduché stručné sdělení, že žalovaná též navrhuje přerušení řízení, ze dne [datum] ani za písemné podání ze dne [datum] v návaznosti na jednání soudu dne [datum], neboť se nejednalo o účelně učiněný úkon.

74. Pokud jde o cestovní náhradu, činí celkem [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada v plné výši by činila [částka], ovšem tentýž den se konalo jednání i ve věci pod sp. zn. [spisová značka], jehož se advokát také zúčastnil, proto přiznána náhrada v poloviční výši, tj. [částka], za 140 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,67 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada v plné výši by činila [částka], ovšem tentýž den se konalo jednání i ve věci pod sp. zn. [spisová značka], jehož se advokát také zúčastnil, proto přiznána náhrada v poloviční výši, tj. [částka], za 140 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,67 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t.

75. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši [částka] pak činí 78 % částku ve výši [částka].

76. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud 15ti denní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na výši uložené částky.

Poučení