7 C 18/2023 - 123

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na nemovitostech, vedených u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], na LV č. [hodnota], a to: - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] je ve společném jmění manželů [Jméno žalobkyně] a [Jméno žalovaného], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol], náhradu nákladů řízení ve výši 2 024 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v částce 36 297,96 Kč, k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že nemovitosti označené ve výroku tohoto rozhodnutí jsou součástí společného jmění manželů – účastníků. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé a jejich manželství bylo uzavřeno dne 9. 9. 2000 před Městským úřadem [adresa].

2. Tvrdila, že za trvání manželství byl pořízen spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na nemovitostech, vedených u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], na LV č. [hodnota], a to: - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Číslo parcely 3] [Anonymizováno] [Anonymizováno]

3. Nemovitosti byly nabyty kupní smlouvou č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 17. 10. 2019, právní účinky zápisu k okamžiku 29. 11. 2019, pod číslem řízení [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. V kupní smlouvě na straně kupující vystupuje toliko žalovaný. Nemovitosti však byly nabyty za trvání manželství a spadají do společného jmění manželů. Žalobkyně tvrdila, že na tomto určení má naléhavý právní zájem. Naléhavost právního zájmu je dána také samotnou podstatou žalobního návrhu, kdy jde o určení práva k nemovitosti, které se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR, je na požadovaném určení naléhavý právní zájem, s ohledem na zásadu publicity a určením má být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR. Odkázala též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, který přijal a odůvodnil závěr, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je ve společném jmění manželů.

4. Žalovaný v reakci na žalobu tvrdil, že žalovaný je jediným vlastníkem nemovitostí, to je i důvodem, proč v kupní smlouvě byl uveden toliko on. Nemovitosti byly totiž zakoupeny z jeho výlučných prostředků. Jednalo se o částku [částka], kterou dostal v průběhu roku 2014 darem od své matky [jméno FO], o čemž bylo sepsáno následně potvrzení o darování. Toto má k dispozici pouze v kopii, protože originály zůstaly v domě účastníků, kam nemá žalovaný přístup. Následně ukládal žalovaný tyto peníze do společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., a to na základě smlouvy o zápůjčce, což doložil pomocí příjmových pokladních dokladů. Dne 12. 12. 2019 požádal o vrácení části zápůjčky, konkrétně o vyplacení částky [částka] na bankovní účet č. [č. účtu], čímž došlo k uhrazení kupní ceny za nemovitosti. Doplnil, že výše uvedená společnost již neexistuje. Z výše uvedených důvodů navrhl zamítnutí žaloby. Následně dotvrdil skutečnosti ohledně finanční situace rodičů žalovaného – uvedl, že jeho otec byl dlouhodobě [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba], oblastní závod [adresa], a to v letech [Anonymizováno]–[Anonymizováno], následně od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] zastával post [Anonymizováno] [Anonymizováno] této společnosti, v letech [Anonymizováno]–[Anonymizováno] byl jednatelem [právnická osoba]. V roce [Anonymizováno] byly mzdové náklady společnosti [částka] při pěti zaměstnancích, v roce 2001 činily [částka], když tehdy společnost zaměstnávala pouze [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Mezi léty [Anonymizováno]–[Anonymizováno] byl otec žalovaného též pověřen řízením [právnická osoba]. V roce 2004 mu bylo při odchodu do předčasného důchodu vyplaceno odstupné ve výši [Anonymizováno] jeho tehdejšího platu ve funkci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Měl rovněž aktivity na akciové burze v Holandsku a byl akcionářem skupiny ČEZ. Doplnil, že v roce 2007 dosahovala průměrná měsíční hrubá mzda částku 20 957 Kč, přičemž hrubá mzda otce žalovaného činila [částka]. V roce 2011 též obdržel za prodej svého spoluvlastnického podílu na nemovitosti po otci částku [částka]. Dodal též, že měl vždy zájem na smírném řešení sporu, nemovitosti převedl na syna [jméno FO] s tím, že až bude dcera [jméno FO] plnoletá, bude na ni převedena jejich polovina.

5. Žalobkyně trvala na předložení originálů všech listin, neboť se může jednat o listiny antidatované, zpochybňovala jejich pravost. Navrhovala též předložení daňového přiznání společnosti, do které měly být peníze vloženy. Žalovaný uvedl, že tento důkaz k dispozici nemá, společnost se řídí právem platným v UAE (zkratka pro Spojené arabské emiráty), a takové doklady nejsou předepsány zákonem, žalovaný je nemá k dispozici. Žalobkyně dále dotvrdila, po výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], že tato si v roce 2014 brala hypotéční úvěr ve výši 1 657 500 Kč, tedy nebyla zajištěna rodiči. Doplnila též, že je vyloučeno, aby žalovaný přebíral peníze od matky dne 4. 2. 2014, neboť v té době byli na dovolené v [Anonymizováno].

6. Soud po provedeném řízení zjistil následující skutkový stav:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že nemovitosti byly nabyty kupní smlouvou č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 17. 10. 2019, právní účinky zápisu k okamžiku 29. 11. 2019, pod číslem řízení [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. V kupní smlouvě na straně kupující vystupuje toliko žalovaný.

8. Z potvrzení o darování datovaného dne 3. 6. 2014 bylo zjištěno, že v něm [jméno FO] prohlašuje, že v období od 01/2014 do 06/2014 „daroval“ do výlučného vlastnictví svému synovi [jméno FO] finanční částku v celkové výši [částka], a to v šesti platbách po [částka] dne 7. 1., 4. 2., 5. 3., 1. 5., 6. 5., 3. 6. 2014. Listina je podepsána [jméno FO] a [jméno FO] a byla předložena v kopii.

9. Z čestného prohlášení [jméno FO] datovaného dnem 14. 11. 2023 bylo zjištěno, že tato prohlašuje, že [jméno FO] darovala v roce 2014 finanční hotovost ve výši [částka].

10. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že je datována dnem 16. 10. 2014, [Jméno žalovaného] je zapůjčitelem a společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., zastoupena panem [jméno FO], vydlužitelem. Dle textu smlouvy zapůjčitel zapůjčuje vydlužiteli částku [částka], tato částka byla postupně předána v šesti splátkách od 1. 10. 2014 nejpozději však do 31. 12. 2014. Vydlužitel se zavazuje platit úroky z dlužné částky ve výši 3,5 % p.a., zapůjčitel se zavazuje částku vrátit do 31. 12. 2020 nebo v termínu dřívějším, na základě písemné žádosti. Zápůjčka je splatná připsáním na účet zapůjčitele, nebude-li písemně dohodnuto jinak. Dále jsou dohodnuty úroky z prodlení a smluvní pokuta. Smlouva je opatřena dvěma podpisy, ne zcela čitelnými, a razítkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

11. Z příjmových pokladních dokladů vystavených společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. a opatřených jejím razítkem a nečitelnými podpisy bylo zjištěno, že těchto je celkem šest, každý na částku [částka], přijato od: [Jméno žalovaného], příjemce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., účel platby: vklad zápůjčky. Jedná se o doklady vytištěné na běžném papíře, předložené v kopii, a to č. [hodnota] z 7. 11. 2014, č. [hodnota] z 14. 11. 2014, č. [hodnota] z 18. 11. 2014, č. [hodnota] z 19. 11. 2014, č. [hodnota] z 28. 11. 2014 a č. [hodnota] z 4. 12. 2014.

12. Z listiny označené jako žádost o výplatu části zápůjčky bylo zjištěno, že tato je datována dnem 12. 12. 2019 a adresována společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Je předložena v kopii, opatřena nečitelným podpisem. Jedná se o žádost o výplatu z titulu finanční zápůjčky uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a adresátem dne 24. 10. 2014, a to částky [částka] na bankovní účet č. [č. účtu] pod var. symbolem [var. symbol] s tím, že zbytek má být připraven k výplatě v hotovosti.

13. K výpisu z účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]., společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., bylo zjištěno, že dne 27. 12. 2014 byla uhrazena platba s popisem „úhrada za kupní smlouvu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]“, a to na účet č. [č. účtu] [Anonymizováno] [jméno FO] sv. [Anonymizováno], ve výši [částka].

14. Z fotografií bylo zjištěno, že na těchto je fotografie otevřené skříně, v ní jsou uloženy různé šanony. Mezi účastníky bylo nesporné, že tato skříň byla umístěna v domě, kde spolu účastníci bydleli, a že šanony v ní byly, to bylo potvrzeno i prohlášením syna účastníků [jméno FO]. Co bylo obsahem těchto složek, však není možné z fotografie zjistit, tento důkaz tak není pro řízení podstatný. Žalobkyně popřela, že by v ní byly originály listin, které označoval žalovaný.

15. Z pasu [jméno FO] bylo zjištěno, že tento obsahuje razítko „[Anonymizováno]“ z 5. 2. 2014. Účastníci učinili po předložení tohoto důkazu žalobkyní nesporným, že v tento den byli oba v zahraničí na rodinné dovolené.

16. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že dům, ve kterém měly být šanony, je její. Protože do něj za jejími zády opakovaně žalovaný chodil, zamezila mu přístup. Uvedla, že tam žádné šanony nejsou. K situaci v jejich manželství vypověděla, že v roce 2019 byly vztahy bez problémů, byli na rodinných dovolených na [Anonymizováno], [Anonymizováno], apod. V té době bydleli v [Anonymizováno]. Chalupu mají v [adresa]. O své práci [Anonymizováno] doma nemluvila, též se nezajímala o manželovu firmu. Věděla o smlouvě z roku 2019, jednalo se o [Anonymizováno] v okolí [Anonymizováno] [Anonymizováno], v podstatě se jednalo o přístupovou cestu k nim. Smlouvu vyřizoval manžel, říkal, že na ně mají finanční prostředky. Z lesa těžil i dřevo, výtěžek byl do [částka] ročně, jeli z toho pak na dovolenou. Věděla, že pozemky jsou napsány jen na manžela, neměla s tím problém. Chalupa byla [Anonymizováno] [Anonymizováno], darovali ji [Anonymizováno], protože ona měla dům v [Anonymizováno]. [adresa] u domu v [Anonymizováno] je v SJM. Nevěděla, z jakých prostředků pocházely peníze na koupi. Ze strany žádných rodičů nebyli finančně podporováni. Pouze na stavbu domu dostala [částka], kdy ji vyplácela sestra, byl to podíl z domu rodičů. Rodiče manžela jim dali 140 000 Kč–150 000 Kč na koupi pozemku v [Anonymizováno]. Jednou jim dal tchán okolo [částka] na [Anonymizováno]. Tchyně platí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Neví o tom, že by tchýně dala manželovi jakékoliv peníze. Neví, kolik měla v roce 2019 prostředků na svém účtu, ale určitě to nebylo v řádech milionů, chodil jí tam pouze příjem ze zaměstnání. Neví, z jakých prostředků byly hrazeny dovolené.

17. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že peníze dostal od matky, měl je nějakou dobu doma, poté je investoval do firmy, kde byl pro něj zajímavý úrok. Na radu finančního poradce to bylo v částkách po [částka]. Peníze byly poté na jeho žádost vyplaceny přímo na účet prodejce, zbytek si vybral v hotovosti. Manželka o tom od začátku věděla, že bude investovat na sebe. Ona též dostala peníze od rodičů. On byl prokuristou firmy, zastupoval ji pro střední a východní Evropu, neměl na ní majetkový podíl. Firma byla následně prodána investorům, nemá o ní nyní informace. Smlouvu měl doma v šanonech, ke kterým se nemůže teď dostat. Průběžně dělal kopie, které předkládá. Vztahy s rodiči nebyly ideální, upřednostňovali jeho [Anonymizováno]. Jeho otec dobře vydělával, měl různé funkce v [Anonymizováno] společnostech, též obchodoval s akciemi ČEZ a energetickými akciemi i v zahraničí, vlastnili půl domu, jezdili na dovolené, otec zdědil část domu ve [adresa], měli tam i [Anonymizováno]. Na koupi pozemku jim rodiče půjčili [částka]. Když měl žalovaný exekuci, otec a tchyně mu pomohli dluhy zaplatit. S otcem měl zvláštní vztah, nějakou dobu se i nebavili, proto mu peníze předávala matka, peníze byly v obálce, v tisícikorunách a dvoutisícikorunách. Pozemky sousedí s domem, nemovitost je na samotě, měl zájem je koupit, byla to složitá jednání, manželka o tom věděla, i o zdroji peněz, proti tomu nic neměla. Když kupovali zahradu v [Anonymizováno], bylo to ze společných peněz, proto jsou jako vlastníci uvedeni oba. Jeho otec mu též dal 200 000 Kč na bazén u domu. Ohledně půjčky jednal s [jméno FO], jednatelem společnosti, a to opakovaně a osobně. V té době neměli s manželkou na účtech takové prostředky, aby mohli nemovitost koupit, měli snad nějaké statisíce. Otec v [jméno FO] sestře pořídil byt 2+1, též ji podporoval v podnikání. [adresa] 500 000 Kč navrhl otec, on s ním nesmlouval, akceptoval to. Co se týká dluhu z podnikání, který mu pomohl splatit otec, bylo to okolo 250 000 Kč–280 000 Kč, platil to přímo na účet finančního úřadu. Listinu o darování vyhotovil on na radu finančního poradce, který doporučil, aby si příjem od rodičů zlegalizoval. V reakci na tvrzení žalobkyně o pobytu na [Anonymizováno] dne 4. 2. 2014 žalovaný připustil, že tehdy byl na dovolené, nikoliv v ČR. Doplnil však, že jak již vypovídal dříve, potvrzení bylo sepsáno později, mohl udělat chybu v datech.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalovaného, bylo zjištěno, že mu darovala v prvním pololetí roku 2014 peníze. Asi z účetních důvodů nebylo možno dát mu celou částku naráz. Vždy měli kromě účtů v bance peníze též doma. Nebyli nejmladší, rozhodli se dát je dětem. Synovi dali [částka], dceru vyplatili jinak, zakoupili jí byt v [jméno FO]. Řešil to tehdy manžel, ona neví, za jakou částku. Ještě by jí chtěla dát tak [částka], aby byly poměry mezi dětmi vyrovnané. Ona tehdy ještě pracovala jako [Anonymizováno], zároveň měla důchod. Příjem manžela přesně neznala. Peníze u nich vždy spravoval manžel, ale v tomto případě jí řekl, aby to udělala ona a užila si pocit jakéhosi bankéře nebo „ježíška“. Peníze předávala ona, někdy tam byl i manžel, měli je uloženy v psacím stole, většinou to byly tisícikoruny, taky nějaké dvoutisícikoruny. Měli je uschovány v hnědém stole v pokoji. Manžel se v té době do důchodu chystal, zemřel dne [datum]. Peníze manžel svazoval do balíčků po 50 000 Kč, zajistil gumičkou. Ona je dala do větší obálky a předala synovi. Různé časové intervaly byly na přání syna. Na závěr sepsali dokument o darování, ten sepsal syn.

19. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je sestrou žalovaného, mají normální vztahy, o financích se nebaví, to neprobírali ani s rodiči. Má za to, že rodiče na tom byli finančně dobře, měli příjmy ze zaměstnání, spoření, nějaké investice, akcie – nikdy to však neřešila. Potvrdila, že byt 2+1 v [jméno FO] jí zprostředkoval otec, nebyla ale jeho vlastnicí, pouze nájemkyní, bydlela v něm 10 let, poté vypověděla nájemní smlouvu. Byla finančně podporována rodiči – ať už se jedná o zařízení bytu, zařízení [Anonymizováno] dílny apod., ale nedali jí žádné větší částky. Neví o tom, že by rodiče za bratra platili dluhy. Nyní bydlí v domě ve svém vlastnictví, s partnerem splácí hypotéku. Neví o tom, že by za bratra platili dluhy, bazén, či mu dali částku [částka]. Dědictví po otci si s bratrem rozdělili napůl.

20. Ze sdělení [právnická osoba]., bylo zjištěno, že u paní [jméno FO] byly otevřeny dva účty, a to 29. 4. 2016. Ze sdělení téže banky bylo zjištěno, že pohyby na účtu [Jméno žalovaného] za období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2007 není možné sdělit, neboť se jedná o údaje starší 10 let a ty již nemají k dispozici.

21. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že pan [Jméno žalovaného], nar. [datum], byl zaměstnán v jejich společnosti (právní nástupce [právnická osoba]) od [datum] do 31. 3. 2007. V posledních letech jako vedoucí [Anonymizováno], dříve jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] závodu [adresa]. Mzda mu byla zasílána na účet č. [č. účtu]. V roce 2002 činil jeho hrubý výdělek částku [částka], v roce 2003 částku [Anonymizováno] [Anonymizováno], v roce 2004 částku [částka], v roce 2005 částku [částka], v roce 2006 částku [částka] a v roce 2007 (leden až březen) částku [částka].

22. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [jméno FO] a [jméno FO] jsou vlastníky, každý k [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], p.č.[Anonymizováno]. [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba rod. domu č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], když tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotéčním úvěru na splacení jistiny ve výši 1 657 500 Kč s příslušenstvím a ostatních dluhů v souvislosti s touto smlouvou ze dne 2. 12. 2014.

23. Z usnesení Okresního soudu ve [adresa], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], ze dne [datum], bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], do pozůstalosti náležela bytu-[Anonymizováno] č. [hodnota] a garáže-jednotky č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] v bytovém domě č. [hodnota] v obvyklé hodnotě [částka], pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je chata č.e. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a pozemku p.č. [hodnota] na LV č. [hodnota] v obvyklé hodnotě [částka], osobní automobil v hodnotě [částka], vybavení chaty. Tento majetek si pozůstalé děti [Jméno žalovaného] a [tituly před jménem] [jméno FO] rozdělily rovným dílem, pozůstalá manželka ničeho nepožadovala. Z titulu vypořádání SJM pozůstalé manželce [jméno FO] náleží výše uvedených nemovitostí, zůstatek na účtu ve výši [částka], dále zůstatek na účtu ve výši [částka], osobní automobil v ceně [částka], zůstatek na účtu stavebního spoření ve výši [částka], zůstatek na sporožirovém účtu ve výši [částka].

24. Z výpisu z účtu u [právnická osoba]., č. [č. účtu], za období 24. 10. – 21. 11. 2014, vedeného na [Jméno žalovaného], bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 2 059,32 Kč a konečný zůstatek 665,04 Kč, obraty 20 000/-21 394,28 Kč. Na témže účtu v období 22. 11. – 23. 12. 2014 činil počáteční zůstatek 665,04 Kč a konečný zůstatek 124 849,76 Kč, obraty 384 136/-259 951,28 Kč.

25. Z výpisu z účtu u [právnická osoba]., č. [č. účtu], za období 24. 10. – 21. 11. 2014, vedeného na [Jméno žalovaného], bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 5 547,90 Kč a konečný zůstatek 1 040,88 Kč, obraty nesděleny, za období 22. 1. – 23. 12. 2014 činil počáteční zůstatek částku 1 040,88 Kč a konečný zůstatek částku 19 476,49 Kč, obraty 206 278 Kč/-187 842,39 Kč, za období 24. 12. – 23. 01. 2015 činil počáteční zůstatek částku 105 475,72 Kč a konečný zůstatek částku 92 029,70 Kč, obraty 0/-13 446,02 Kč.

26. Z výpisu z účtu u [právnická osoba]., pana [Jméno žalovaného], č. [č. účtu], za období od 24. 12. 2019 do 23. 1. 2020, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl 105 475,72 Kč a konečný zůstatek 92 029,70 Kč, obraty 0/-13 446,02 Kč.

27. Z výpisu z účtu u [právnická osoba]., pana [Jméno žalovaného], č. [č. účtu], za období od 24. 12. 2019 do 23. 1. 2020, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl 389 230,60 Kč a konečný zůstatek činil 254 983,84 Kč, obraty 0/-134 246,76 Kč.

28. Z rozhodnutí [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], ze dne 26. 1. 2011, bylo zjištěno, že tímto byl povolen vklad vlastnického práva k domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku [Číslo parcely 1] a k pozemkům [Číslo parcely 1], [Anonymizováno] ve výši id. podílu o vel. 2/3, na základě kupní smlouvy z 12. 1. 2011. Z této vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalovaného] prodali tyto nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO] za kupní cenu [částka].

29. Žalobkyně doložila do spisu též účtenku na částku 385 000 Kč ze dne 20. 7. 2020 z [Anonymizováno] [Anonymizováno], [právnická osoba], fakturu na nerezový [Anonymizováno] [Anonymizováno] v ceně 82 460,50 Kč z 19. 10. 2020 na jméno [Jméno žalovaného], tyto však nemají pro řízení žádný význam, neboť se jedná o transakce uskutečněné až mnohem později po koupi pozemků, navíc u pokladního dokladu nemůže být zřejmé, kdo byl kupcem. Soud je tedy nijak nehodnotil.

30. Soud uzavírá, že po skutkové stránce má za prokázané, že účastníci jsou bývalí manželé, společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno. U Okresního soudu ve [adresa] probíhá řízení o vypořádání SJM, které dosud nebylo ukončeno. Za doby trvání manželství byly pořízeny předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy shora označené, kdy jako kupující byl uveden toliko žalovaný, o čemž žalovaná věděla a neměla proti tomu námitek, jak sama uváděla. Kupní cena byla uhrazena z účtu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. dne 27. 12. 2014. Soud má za prokázané, že na předložených účtech na jméno žalovaného nebyly v době převodu této částky, ani krátce předtím, dostatečné prostředky na úhradu kupní ceny. Žalobkyně sama uváděla, že ani ona takovými prostředky nedisponovala, sama též uvedla, že se nezajímala o podnikání žalovaného a o to, z jakých zdrojů prostředky pocházejí.

31. Spornou skutečností bylo, jaký byl původ finančních prostředků použitých na úhradu kupní ceny nemovitostí. Žalovaný tvrdil, že tyto mu darovala jeho matka a soud má za to, že tuto skutečnost v řízení prokázal (resp. se mohlo jednat o dar obou rodičů, byť ve věci jednala pouze matka). Žalovaný předkládá potvrzení o darování z roku 2014, doklady potvrzující vklad do společnosti s různými daty a různých označení, na sebe navazující, žádost o výplatu prostředků ze společnosti na účet kupujícího, výpis z účtu společnosti prokazující převod na účet prodávajícího. To vše dohromady dává logický celek a je ve vzájemné souvislosti a navazuje na výpověď [jméno FO], matky žalovaného, která okolnosti darování a předání peněz popsala a v její výpovědi nejsou logické rozpory. Co se týká potvrzení o darování, ve kterém je uvedeno datum, kdy žalovaný nebyl přítomen v ČR, žalovaný připustil, že v jednom z dat tam uvedených nebyl přítomen v České republice, sám však již předtím uvedl, že potvrzení bylo sepsáno dodatečně a v datu se mohl splést, když soud toto vysvětlení považuje za akceptovatelné. Předložené listiny jsou spíše amatérského charakteru, odpovídají tvrzení žalovaného, za jakých okolností a proč (daňové účely, „legalizace“ peněz) a kým byly sepsány.

32. Soud si je vědom skutečnosti, že shora uvedené listiny nebyly předloženy v originále a žalobkyně zpochybňuje jejich pravost. Je též obecně známou skutečností, že kopie listin v podstatě nelze podrobit znaleckému zkoumání, znalec by pravděpodobně nemohl učinit přesvědčivé závěry. Soud má však za to, že samotný dar byl prokázán výpovědí [jméno FO] a žalovaného, a i z kopií listin lze vyvodit výše uvedené závěry. Samotná skutečnost, že kupní cena byla na účet prodávajícího zaplacena z účtu společnosti pak rozporována nebyla, proto nebyl ani činěn důkaz výpisem z účtu prodávajícího.

33. Žalovaný nadto prokazuje (výpovědí svou, své sestry, potvrzením zaměstnavatele, matky), že jeho rodiče byli nadstandardně finančně zajištěni (důchod, zaměstnání otce s vysokými příjmy – byť zde prokazuje příjem pouze ze zaměstnání ve společnosti [Anonymizováno].[Anonymizováno], nikoliv další tvrzené příjmy a pracovní pozice – příjem z akcií, dlouhodobé stabilní zaměstnání matky, vlastnictví bytu, rekreačního objektu, výplata částky [částka] z kupní smlouvy, vysoké zůstatky na účtech v dědickém řízení), z čehož lze vyvodit, že mohli mít k dispozici tvrzenou částku [částka].

34. Nebylo sice prokázáno tvrzení žalovaného, že rodiče koupili sestře byt v [jméno FO], ale žalovaný i jeho sestra potvrdili, že otec jí zajistil nájemní smlouvu na městský byt v [jméno FO] (což mohlo být spojeno s určitými náklady), potvrdili též, že rodiče žalovaného jejich dceru finančně podporovali (např. zařízením [Anonymizováno] dílny, apod.), jeho tvrzení o vyrovnání podpory rodičů dětem nebylo bez logiky. Zároveň bylo zjištěno, že rodiče žalovaného ho finančně podpořili i při jiných příležitostech (platba za bazén v blíže neprokázané částce, nejméně však 100 000 Kč, jak tvrdila žalobkyně, platba dluhů žalovaného v exekuci, platba stavebního spoření dětem účastníků).

35. Co se týká výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], sestry žalovaného, ta uvedla, že o daru nevěděla, nicméně to ani nikdy netvrdil sám žalovaný, oba ostatně uvedli, že se o financích spolu nebavili. Popřela též, že by jí rodiče koupili byt či darovali větší obnos peněz, nicméně uvedla, že jí otec byt sehnal. Její matka uváděla, že jí byt koupili, též žalovaný – nicméně všichni se shodli na tom, že toto zařizoval otec, je tedy možné, že nemohli znát detaily ohledně právního režimu užívání bytu. V zásadě se všichni shodli na tom, že otec žalovaného, dnes již nežijící, sám řídil finanční záležitosti rodiny a ostatní s tím nebyli detailně seznámeni – není tedy zvláštní, že nemají podrobné informace o svých tehdejších finančních poměrech.

36. Co se originálů listin týká, tak byť je potvrzováno i prohlášením [jméno FO] i žalovaným, že šanony s listinami byly uloženy v domě, kde spolu účastníci žili, tak toto není pro soud relevantní, protože z něj ani z fotografií nelze zjistit, jaké dokumenty se v šanonech nacházely.

37. Pokud bylo žalobkyní v řízení tvrzeno, že žalovaný jednal s úmyslem vyvádět majetek ze SJM, tak toto prokázáno nebylo, přinejmenším ne v době, kdy k nabytí nemovitostí došlo. Žalovaný podepsal smlouvu sám za plného vědomí žalobkyně, v době, kdy jejich vztahy byly dobré (o čemž svědčí např. nesporný fakt o společných dovolených, apod.). Je též skutečností, že nemovitost nyní převádí na společného syna účastníků, se závazkem následně převést nemovitosti na dceru, nemají sloužit pro jeho potřebu. Je též potřeba konstatovat, že žalovaná sice tvrdí, že nemovitosti patří do SJM, nikdy však neuvedla, z jakých zdrojů měly být uhrazeny – byť ji v tomto směru důkazní břemeno netíží, jedná se o skutečnost, která tvoří logický nedostatek. Zjištěno totiž naopak bylo, že účastníci neměli prostředky na jejich zakoupení. To, že účastníci byli v podobné době na zjevně drahých dovolených, či o několik let později užíval účastník nákladné [Anonymizováno], či kupoval drahé věci, nemá pro zjištění důkazní situace v době nabytí nemovitostí žádný vliv.

38. Po právní stránce soud věc hodnotil takto:

39. Dle § 709 odst. 1 o.z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

40. Soud nejprve hodnotil, zda je dán právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, má za to, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je ve společném jmění manželů. Zájem na určení, že nemovitost je součástí SJM, je tedy dán.

41. Zákon předpokládá fikci společného jmění manželů a důkazní břemeno v této věci tížilo tedy žalovaného, který musel prokázat, že majetek byl pořízen jedním ze způsobů uvedených ve shora citovaném ust. § 709 odst. 1 o.z. Na základě shora popsaného skutkového stavu má soud za to, že žalovaný prokázal, že nemovitosti nabyl z výlučných prostředků, které získal darem od rodičů, resp. matky (§ 709 odst. 1 písm. b) o.z.). Nejsou tedy součástí společného jmění manželů a soud proto žalobu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 297,96 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 798,31 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 2. 2024 náhrada 932,77 Kč za 68 ujetých km v částce 632,77 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 3. 2024 náhrada 932,77 Kč za 68 ujetých km v částce 632,77 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 5. 2024 náhrada 932,77 Kč za 68 ujetých km v částce 632,77 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 998,31 Kč ve výši 6 299,65 Kč.

43. Soud má za to, že v dané věci má být použito pro výpočet tarifní hodnoty věci shora uvedené zákonné ustanovení a toto není v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, konkrétně žalovaným citovaného nálezu sp. zn. IV. ÚS 2688/15. V dané věci nebyla známa aktuální hodnota nemovitostí, její zjišťování by významně prodloužilo délku řízení. Především se ale jedná o specifické řízení, která v zásadě souvisí s řízením o vypořádání SJM. Nebylo vyloučeno, aby účastníci projednali celou záležitost v řízení o vypořádání SJM, kdy by soud otázku vlastnictví nemovitostí hodnotil jako otázku předběžnou. Ať by však výsledek posouzení této otázky byl jakýkoliv, lze předpokládat, že pokud by nebylo okolností zvláštního zřetele hodných, bylo by v řízení o vypořádání SJM rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.). K tomuto však soud pouze přihlížel při stanovení tarifní hodnoty, kdy náklady řízení jsou v konečném důsledku nižší. Nepřiznal též náklady za požadované dva úkony právní služby spočívající ve dvou poradách s klientem, neboť je nelze považovat za účelně vynaložené – porada s klientem je součástí úkonu převzetí věci, další je možno honorovat např. až v případě významně změněné procesní situace, apod. – v tomto případě již jedna porada oceněna byla, další se jeví jako málo významné, neboť v řízení žádné situace, ke kterým by byla nutná porada, nenastaly.

44. V průběhu řízení též soud platil náklady svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], a to cestovné ve výši [částka]. Tuto částku tedy uložil zaplatit neúspěšné žalobkyni (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).