7 C 189/2021 - 240

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: [právnická osoba] [Jméno žalobkyně]., IČ: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČ: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 79 969 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Co do úroku z prodlení z částky 79 969 Kč ve výši 7,25 % ročně z této částky od 14. 7. 2020 do 31. 7. 2020, se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 472 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky jdoucím od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do částky, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 79 497 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 3 % ročně z této částky od 1. 8. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 90 375 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 9.2.2018 smlouvu o poskytování služby web hosting pro provoz www prezentace a e-shopu na doméně pokračování - 2 - 7 C 189/2021 [právnická osoba].cz ( dále jen Smlouva ). Žalovaná se na základě Smlouvy zavázala pro žalobkyni zajistit provoz webhostingových služeb a s tím související služby na síti internet. Zejména se tak zavázala a) zajistit nepřetržitý a bezproblémový provoz sjednaných služeb tak, jak je uvedeno v čl. 4 Smlouvy, b) poskytovat zákaznickou podporu prostřednictvím e-mailové komunikace nebo telefonicky, kdy na každý požadavek byla povinna reagovat okamžitě v pracovní době a mimo pracovní dobu nejdéle do 9.00 hodin následujícího dne, c) zajišťovat softwarovou aktualizaci pro komunikaci e-shopu s ekonomickým systémem Pohoda SQL společnosti Stormware, d) předat žalobkyni veškeré potřebné informace, data, plnou zálohu www prezentace a databáze včetně přístupových FTP údajů, nutné pro plný a bezchybný provoz na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb a e) odstranit závady na své straně nejdéle do 48 hodin od nahlášení žalobkyní. Dle žalobkyně však žalovaná své závazky opakovaně porušovala. Zejména zjišťovala žalobkyně vady služeb poskytovaných při provozování e-shopu, kdy opakovaně nešlo provést registraci zákazníka, některé objednávky přicházely do spamu, docházelo k dvojímu zaúčtování ceny dobírky, ke špatnému zaúčtování cen dopravy, u adres se objevovaly chybné zkratky států apod. Žalobkyně na vady opakovaně upozorňovala a žádala o jejich nápravu, žalovaná však řádně nereagovala, poslala žalobkyni pouze návod, kterému rozumí jen IT odborník. V důsledku toho byla žalobkyně nucena vést nekorektní účetnictví a vystavovat se možnosti postihu. Chyby měly vliv na fungování samotného e-shopu a podnikatelskou činnost žalobkyně. Reakce žalované na vytýkané vady byly opožděné, na některé výtky nereagovala žalované vůbec a nakonec přestala reagovat úplně. Naposledy telefonicky v prosinci 2019 žalovaná přislíbila požadavky a závady vyřešit, svému slibu však nedostála. V důsledku výše uvedeného jednání byla žalobkyně nucena každou jednotlivou fakturu vystavovanou svým zákazníkům zkontrolovat, chybnou fakturu opravit a vystavit znovu. V důsledku toho, že si zákazníci nemohli objednat zboží nebo se registrovat, přišla žalobkyně o nemálo zákazníků. Žalobkyně byla nucena plnit povinnosti žalované, tj. odstraňovat vady, nemohla se plně věnovat svému podnikání. Nakonec nezbylo žalobkyni než, pro zachování řádné podnikatelské činnosti, se obrátit na jiného poskytovatele předmětných služeb a zřídit novou webovou stránku včetně hostingových služeb. V souvislosti s tím zjistila žalobkyně, že žalovaná porušila další povinnost. Touto povinností bylo předat žalobkyni veškeré potřebné informace, data, plnou zálohu www prezentace a databáze včetně přístupových FTP údajů, nutné pro plný a bezchybný provoz webové prezentace žalobkyně na www.[právnická osoba].cz na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb. Toto ujednání bylo pro žalobkyni klíčové a byla žalovanou ujišťována, že veškerá předmětná data mu zaručují možné plné provozování webové prezentace i u jiných poskytovatelů předmětných služeb. Vyšlo však najevo, že tomu tak nebylo. Žalovaný předala žalobkyni taková data a informace, na základě nichž nelze webovou prezentaci žalobce provozovat u jiných poskytovatelů hostingových a souvisejících služeb, a to ani omezeně, než u žalované. Žalobkyni bylo porušováním povinností ze Smlouvy ze strany žalované, ke kterým se zavázala znemožňováno podnikat. Žalobkyně tak byla v důsledku protiprávního jednání žalované přinucena najít si jiného poskytovatele hostingových a souvisejících služeb. Učinila tak po roce, kdy se snažila s žalovanou spojit a situaci řešit. Byla tak nucena v důsledku jednání žalované pořídit si vše znovu. Web, e-shop, databáze a vše s tím související. Pořízení nového e-shopu však vyžadovalo náklady, které žalobkyně musela vynaložit. Nemusela by tak učinit, kdyby žalovaná plnila povinnosti plynoucí jí ze Smlouvy. V důsledku jejich porušení žalobkyni vznikly náklady zejména na pořízení nového e-shopu, napojení účetního systému Pohoda, a na právní zastoupení ve výši 78 287 Kč. V důsledku opakovaného porušování povinností ze strany žalované byla žalobkyně nucena konat její práci, kdy musela opravovat chyby v objednávkách, zadávat data produktů, grafiku, popisy, konat optimalizace apod. Nad vykonáváním této činnosti strávila mnoho hodin, které mohla trávit vlastní podnikatelskou pokračování - 3 - 7 C 189/2021 činností. Čas strávený plněním uvedené činnosti lze s ohledem na místo, čas a náplň práce ohodnotit hodinovou sazbou 600 Kč. Žalobkyně u žalované uplatnila náhradu za tento čas v rozsahu minimálně 16 hodin, tj. ve výši 11 616 Kč, včetně DPH. Žalobkyně k tomu doplňovala, že e-mailová komunikace mezi účastníky nevykazovala žádnou chybu, veškeré e-maily byly žalované doručeny, žalovaná je pouze ignorovala. Demonstrativním výčtem v žalobě dokládala 8 různých chyb v období 10.4.2019 až 25.3.2020, týkající se špatného fungování e-shopu, které zůstaly bez reakce žalované. Tyto později doplnila o další obdobné vady. Podle žalobkyně, pokud by žalovaná plnila své povinnosti ze Smlouvy, k nimž se zavázala v článku 4 Smlouvy, žalobkyni by nevznikla újma specifikovaná výše. Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně, opakovaně porušovala povinnosti ze Smlouvy, byla žalobkyně nucena najít si nového poskytovatele požadovaných služeb a od Smlouvy odstoupila ke dni 16.6.2020. U žalované uplatnila škodu, která jí byla jejím protiprávním jednáním způsobena, když mezi tímto protiprávním jednáním a vzniklou škodou žalobkyně je příčinná souvislost. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala, žalobkyně tak požadovala také úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně plynoucí z žalované částky od 14.7.2020 do zaplacení.

2. V podání ze dne 16.6.2021 vzala žalobkyně ještě před zahájením jednání žalobu co do částky 10 406 Kč a odpovídajícího příslušenství zpět. Uvedla k tomu, že se rozhodla netrvat na uhrazení této částky, která odpovídala původně požadované škodě vzniklé jí úhradou poskytnutých právních služeb před podáním žaloby. V tomto rozsahu bylo usnesením soudu ze dne 9.8.2021, č.j. 7 C 189/2021-27, řízení zastaveno a předmětem řízení zůstala částka ve výši 79 969 Kč s požadovaným 7,25 % ročním úrokem z prodlení od 14.7.2020 do zaplacení. Později vzala žalobkyně žalobu částečně zpět také v úroku z prodlení z částky 79 969 Kč za období od 14. 7. 2020 do 31.7.2020. Stalo se tak po přednesu žaloby, se souhlasem žalované a poté, kdy účastníci učinili nesporným, že nejpozději od 1.8.2020 by žalovaná byla v prodlení se zaplacením žalované částky.

3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila dne 28.4.2022 podanou žalobu a vyjasnila, z jakých jednotlivých částek se skládá její požadavek na úhradu částky 79 969 Kč. Uvedla tak, že z této celkové částky, 67 881 Kč je částka odpovídající nákladům na zhotovení nového díla ( tj. e-shopu s napojením na Pohodu ), 472 Kč je částka odpovídající bezdůvodnému obohacení žalované nevrácené části poplatku za hostingové služby a služby aktualizace komunikace e-shopu s Pohodou SQL v důsledku odstoupení od Smlouvy a 11 616 Kč je částka odpovídající hodnotě času vynaloženého žalobkyní zejména na opravu faktur, objednávek a registraci zákazníků. V rámci tohoto podání žalobkyně, nad rámec dříve podané žaloby a v reakci na obranu žalované, doplnila, že si u žalované dříve objednala vytvoření e-shopu se synchronizací dat s informačním systémem Pohoda včetně hostingu ( Dílo ). Po zhotovení Díla vystavila žalovaná žalobkyni faktury č. [hodnota] na částku 20 956 Kč, č. [hodnota] na částku 20 055 Kč a č. [hodnota] na částku 26 740 Kč, tj. na celkovou částku 67 751 Kč. Účastníci rovněž uzavřeli Smlouvu o poskytování služby webhosting pro provoz www prezentace a e-shopu na doméně [právnická osoba].cz ( Smlouva ). Mimo uhrazení ceny e-shopu se žalobkyně zavázala žalované hradit měsíčně částku 390 Kč bez DPH za poskytování hostingu a komunikace e-shopu s Pohodou SQL s tím, že poplatek bude hrazen vždy na rok dopředu počínaje 1.11.2018. S ohledem na to, že žalobkyně od Smlouvy odstoupila, požaduje uhradit poměrnou část zaplaceného poplatku ve výši 472 Kč. Žalovaná se jako zhotovitel e-shopu a jeho technický správce zavázala zajistit bezproblémový provoz hostingových služeb, souvisejících služeb na síti internet, případné závady odstranit do 48 hodin od nahlášení žalobkyní. Byla povinna zhotovit Dílo řádně, to však počalo vykazovat vady již 17.4.2018 spočívající v chybně uváděném způsobu dopravy, v chybách v samotných objednávkách, v chybných finančních a účetních operacích, v nedoručování objednávek, nemožnosti registrovat se. Ve výčtu 20 vad v období od 17.4.2018 do 25.3.2020 pokračování - 4 - 7 C 189/2021 žalobkyně tyto vady označila. Na vytčené vady žalovaná nereagovala. Ačkoli se žalovaná zavázala k technické podpoře a slíbila žalobkyni zefektivnění prodeje a ušetření času, byla to žalobkyně, která musela neustále kontrolovat a následně opravovat e-shopem vygenerované faktury, prohledávat složku Spam, či po telefonické urgenci zákazníkem si vše znovu vyžadovat e-mailem, SMS, či poznámkou na papír. Činila tak práci žalované, namísto aby se věnovala své podnikatelské činnosti a rozvoji svého podnikání. Žalobkyně tak konala práci žalované nejméně v rozsahu 16 hodin. V důsledku porušování povinností ze strany žalované nemohla žalobkyně Dílo řádně užívat, byla tak nucena oslovit jiné poskytovatele hostingu. Ti jí však oznámili, že na základě zaslané zálohy nemají dostatek informací, aby mohli e-shop spustit tak, aby fungoval bezvadně. Případně by bez součinnosti žalované potřebovali tolik času, že by jeho hodnota převýšila cenu Díla ( e-shopu ). Kdyby žalovaná splnila řádně své povinnosti mohla žalobkyně Dílo převést jinam a tam jej užívat. V důsledku neplnění jejích povinností proto žalobkyně od Smlouvy v souladu s čl. 5.6. od Smlouvy s účinností ke dni 16.6.2020 odstoupila. Vznikly jí tak náklady na vznik nového e-shopu ve výši 67 881 Kč. Kdyby žalovaná splnila sjednané povinnosti ve Smlouvě a poskytla veškeré údaje nutné pro plný a bezchybný provoz původního e-shopu u jiného poskytovatele, tyto náklady by žalobkyni nevznikly. Stejně tak by žalobkyně nepřišla o čas strávený opravami jednotlivých faktur v minimálním rozsahu 16 hodin, které lze ohodnotit průměrnou hodinovou sazbou za obdobný druh práce ve výši 600 Kč, tj. celkem částkou 11 616 Kč, včetně DPH. Žalobkyně měla za to, že i v důsledku vadného plnění jí může vzniknout škoda, která může být nahrazena v rámci práv k náhradě škody, tj. odpovědnosti za škodu.

4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve svém odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedla, že žalobkyní uváděné chyby, pro které odstoupila od Smlouvy, nesouvisí s bezproblémovým provozem sjednaných služeb webhostingu, uvedená zákaznická podpora byla sjednána pro webhosting a během trvání Smlouvy nebyla závada na hostingu, která by vyžadovala uplatnění článku 4.1, písm. a) Smlouvy. Namítla dále, že k veškerým datům byl po celou dobu trvání Smlouvy přístup buď přes FTP nebo SQL server. U žalované hostovanou aplikaci včetně zákaznických dat bylo možno kdykoliv přenést na jiný server nebo hosting na technologii Microsoft. Pokud žalobkyně nechtěla využívat služby žalované, nemusela. Žalovaná jí předala plnou zálohu e-shopu umožňující provoz na obdobném serveru s technologií Microsoft Windows s NET při podpisu smlouvy dne 9.2.2018, dále jí předala zálohu na základě výzvy ze dne 2.7.2020. Tuto si žalobkyně ani nestáhla. Žalobkyně měla dle sjednaných podmínek Smlouvy o webhostingu přístup k uloženým datům ( celé web prezentaci/eshopu ), včetně konfiguračních souborů web.config, kde jsou uloženy přístupy k databázi a nastavení aplikace. Kdykoli během trvání poskytování služeb si jej sama nebo prostřednictvím IT odborníka nebo programátora ovládajícího technologie Microsoft NET a Microsoft SQL mohla stáhnout a ve stejném rozsahu mohla přenést k jinému poskytovateli. Není pravdou, že by žalobkyně nemohla provozovat svoji aplikaci na jiném serveru/webhostingu, než u žalované. Žalobkyně si však místo toho nechala vytvořit nový e-shop, který je na úplně jiné platformě, a to Linuxu a technologii PHP ( oproti Microsoftu ). To jsou různé světy. Z vyjádření žalované se dále podávalo, což v prvotních tvrzeních žalobkyně nebylo uváděno, že již v roce 2017 žalobkyně pro žalovanou vytvořila na zakázku aplikaci e-shopu. Žalovaná tvrdila, že Smlouva ze dne 9.2.2018 o poskytování služby web hosting byla uzavřena poté, kdy jednatel žalobkyně ztratil obchodní prostory na Říčanských trzích a obrátil se na žalovanou s žádostí o uzavření smlouvy na webhosting s parametry, které neměli dohodnuté a ani dosud neposkytovali. Na základě této žádosti vznikla 9.2.2018 Smlouva o poskytování hostingových služeb, které žalovaná pro žalobkyni poskytovala bez vad po celou dobu. Na takto připravenou službu umístili aplikaci e-shop, kterou již dříve v roce 2017 pro žalobkyni vytvořili. Vytvořený e-shop také fungoval a chodily na něj objednávky od zákazníků, jak je vidět z nárůstu objednávek v pololetí roku 2020, předtím, než si nechala žalobkyně vytvořit pokračování - 5 - 7 C 189/2021 nový e-shop, o více než 28 %. Žalovaná tedy rozlišovala, což žalobkyně v žalobě nečinila, nejprve v roce 2017 uzavřenou smlouvu o vytvoření e-shopu a následně uzavřenou Smlouvu o poskytování webhostingu, který byl dle žalované poskytován bez vad a u které měla dle smluvních podmínek žalobkyně možnost kdykoli během poskytování této služby možnost svůj e-shop přenést a provozovat na jiném serveru. Tuto možnost žalobkyně nevyužila a místo toho si nechala vytvořit úplně nový e-shop na úplně jiné platformě ( namísto původní Microsoft je nyní na platformě Linux ).

5. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně potvrdila předchozí spolupráci stran na vytvoření e-shopu s napojením na účetní program Pohoda, za který žalobkyně uhradila sjednanou cenu. Setrvala na tom, že jí nebyla předána kompletní datová záloha, týkající se e-shopu, umístěná na SQL serveru poskytovatele iChoice, tedy žalované ( čl. 2.10 Smlouvy ). Toto mělo být splněno již při uzavření Smlouvy nikoli při jejím ukončení. Údajná kompletní datová záloha byla žalovanou zaslána žalobkyni v termínu sjednaném ve smlouvě, a to dne 23.2.2017 prostřednictvím služby Úschovna, v objemu dat 38,2 MB. Tato záloha byla následně žalobkyní zaslána dvěma firmám v oboru webmasteringu s požadavkem na možnost přenesení, zprovoznění a bezproblémový chod e-shopu, vytvořeného původně žalovanou. Obě tyto společnosti však z předané zálohy e-shop nedokázaly vůbec spustit s vyjádřením, že zprovoznit nelze, že je e-shop vytvořen na neznámé platformě a něco chybí. Podle těchto odborníků údajná datová záloha není datovou zálohou uzpůsobenou k přenesení dat k pokračování provozu e-shopu žalobkyně. Až po řešení věci prostřednictvím právní zástupkyně byla žalovanou žalobkyni zaslána nová datová záloha dne 16.7.2020 ve vyšším objemu dat, 44 MB. Vyšší objem dat je dle žalobkyně zásadní a dokazuje, že původní záloha nebyla úplná a i proto ji nebylo možno spustit jinde. Není také pravdou, že by si novou datovou zálohu žalobkyně nestáhla, její zaslání však již nemělo opodstatnění, neboť nový e-shop již provozoval nový provozovatel a navíc nebyla zaslána ve lhůtě stanovené ve Smlouvě. Funkční e-shop je pro žalobkyni zásadní pro její podnikatelskou činnost, zaslaná záloha byla v rozporu se smlouvou nepoužitelná a žalovaná nereagovala, aby žalobkyni pomohla nebo nabídla adekvátní řešení. Zopakovala, že podstatným požadavkem žalobkyně bylo, aby bylo možno e-shop kdykoli bez problémů přesunout a ten mohl bez problémů fungovat dál, přičemž jednatel žalobkyně nemá IT vzdělání, není odborník. V článku 2.10 Smlouvy proto strany sjednaly výslovný závazek žalované předat žalobkyni veškeré potřebné informace, data, plnou zálohu www prezentace a databáze a rovněž přístupové FTP údaje, nutné pro plný a bezchybný provoz webové prezentace žalobkyně www.[právnická osoba].cz, aby tato mohla být plně provozována na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb. Dne 9.2.2018 žalovaná zaslala soubor nazvaný „[právnická osoba].cz.zip“ o velikosti 38,2 MB, nepředala však žalobkyni informace týkající se hardwaru a software, který je zapotřebí pro spuštění e-shopu, operačního systému včetně příslušné verze. Žalobkyně také nebyla upozorněna na skutečnost o výlučném provozu tohoto e-shopu s www prezentací a hostingu jen a pouze na platformě Microsoft. Z veškerých vyjádření, které žalobkyně ( ve chvíli, kdy zjišťovala možnost přenosu webových stránek a e-shopu k jinému poskytovateli hostingu ) obdržela, plynul jednoznačný závěr, že spuštění zálohy, jak bylo sjednáno ve smlouvě ( bezvadné přenesení bezvadného e-shopu ), je bez předaných informací a součinnosti žalované v podstatě nemožné. A i kdyby se povedlo, tak dohledání a oprava vykazujících chyb by byla časově a finančně tak náročná, že rychlejší a levnější bude pro žalobkyni zřízení nového e-shopu. Skutečnost, že záloha může být provozována na serveru Windows se službou IIS a Microsoft SQL Serverem byla žalobkyni sdělena až v červnu 2020, přitom jde o podstatnou informaci a většina žalobkyní oslovených firem sdělila, že platformu Microsoft nepoužívají. Konkrétně k tomu zmiňovala s datací dotazů: [právnická osoba], [právnická osoba] – 31.1.2018, [právnická osoba] – 2.2.2018, [právnická osoba] – 5.2.2018, [právnická osoba] 5.6.2018 a [právnická osoba] – 31.3.2020. Žalobkyně setrvala na tom, že jí žalovaná neposkytla veškeré potřebné informace, pokračování - 6 - 7 C 189/2021 data, plnou zálohu www prezentace a databáze a rovněž přístupové FTP údaje, nutné pro plný a bezchybný provoz webové prezentace žalobkyně www.[právnická osoba].cz, a tato tak mohla být plně provozována na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb, což přiznala i tím, že k druhé záloze připojila kompletní zálohu BAK databáze z Microsoft SQL serveru a navrhovala součinnost k rozbalení souboru a asistenci s nahráním na nový hosting. Nesplnila tak svůj závazek ze smlouvy a nechala žalobkyni bez pomoci.

6. Žalovaná trvala na tom, že to, co bylo předáno jako záloha na úložiště, bylo možno bez dalšího vzít a provozovat na jiném serveru s jiným poskytovatelem webhostingu. Tvrdila, že záloha byla předána včas, hned po uzavření smlouvy a také žalobkyně neuplatňovala žádné sankce, které byly pro případ pozdního předání zálohy ve smlouvě stanoveny. A byla předána i druhá záloha při odstoupení od webhostingu. Tvrdila, že má ověřeno, že obě jdou spustit na jiném hostingu, a to na [právnická osoba]. U [právnická osoba] si to obnovili sami a správce, kterému také zasílal nabídku, pak odpovídal, že by to obnovil za 500 Kč - kompletní hosting. V záloze byl jak vlastní obsah, tedy webové stránky a e-shop, tak i veškeré informace, které byly potřebné pro to, aby mohl kdokoliv přijít a ten e-shop a ty stránky převést na jiný server, na jiný hosting. Žalovaná měla za to, že problém vznikl tím, že se žalobkyně obrátila na nekompetentního člověka, který ji poté informoval o tom, že se mu zálohu nahodit nepodařilo. Dle stránek dotyčné osoby, pracuje tato se systémem Linux a nemá zřejmě zkušenosti s Windows a Net technologií, proto se mu to nepodařilo. Na jaké platformě aplikace běží, bylo specifikováno přímo ve Smlouvě. Na základním hostingu společnosti [právnická osoba] si žalovaná ověřila, že e-shop zprovoznit šlo. Ke všem datům, k tomu FTP, měla žalobkyně přístup, měla přístup i ke kompletní databázi, veškeré konfigurační soubory k databázi měl k dispozici. V záloze byla vyexportována databáze a v této záloze byla celá aplikace, včetně potřebných souborů, obrázků, konfiguračních věcí. K těmto datům měla žalobkyně přístup po celou dobu trvání Smlouvy. Kdykoliv si mohla udělat svoji zálohu nebo použít data pro import do nového e-shopu. Podle žalované neoslovovala žalobkyně hostingové společnosti, ale společnosti a firmy, které vytváří stránky a e-shopy. Ty se logicky nechtěly starat o jiný e-shop ( žalobkyně poptávala také opravy a úpravy ), nýbrž vytvořit vlastní. Žalovaná vysvětlovala, že hosting je umístění aplikace či dat na server, který jej zpřístupní do internetu uživatelům a tento hosting byl po celé rozhodné období funkční. Aktualizace aplikace Pohoda byla dle Smlouvy splněna vydáním komunikačního programu a zpřístupněním na webových stránkách. K údajným chybám e-shopu namítala, že každá aplikace má nějakou funkčnost a vlastnosti. Vytvořili žalobkyni funkční e-shop s napojením na účetní program Pohoda za 39 900 Kč bez DPH. Pokud chtěla e-shop s jinou definovanou funkčností, měla to specifikovat při zadání nabídky. Vždy je co vylepšit, či rozšířit, žalovaná dělá e-shopy s cenou 10 000 Kč, ale i s cenou 250 000 Kč. Žalobkyní uváděné chyby e-shopu žalovaná neshledávala, podle ní aplikace fungovala korektně, k čemuž by se mohl případně vyjádřit soudní znalec. Objednávky žalobkyně vzrůstaly a e-shop vydělával. Pouze k údajné chybě nedoručení přístupových údajů uvedla, že vzhledem k poštovní a spamové ochraně se stává, že některé zprávy nepřijdou do doručené pošty, ale do spamu nebo jsou zablokovány na poštovním serveru, což je realita e-mailové komunikace.

7. Žalovaná souhlasila s tím, že je třeba vrátit žalobkyni částku za nedočerpaný hosting, když při vrácení části z hrazeného hostingu po odstoupení žalobkyně od Smlouvy došlo zřejmě na straně žalované k chybnému výpočtu částky, která byla žalobkyni vrácena. Nesouhlasila však s tím, aby hradila částku 67 881 Kč za zbytečně vynaložené prostředky žalobkyně na vytvoření nového e-shopu a také s úhradou částky 11 616 Kč, jelikož aplikace fungovala dle žalované korektně.

8. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: pokračování - 7 - 7 C 189/2021 9. Dne 9.2.2018 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o poskytování služby web hosting pro provoz www prezentace a e-shopu na doméně [právnická osoba].cz ( dále jen Smlouva ). Web hosting je pronájem prostoru pro webové stránky na cizím serveru, lze tak umístit na internet webové stránky bez potřeby vlastního serveru. Žalovaná se tedy pro žalobkyni zavázala zajistit provoz nabízených webhostingových služeb a s tím souvisejících služeb na síti internet. Konkrétně sjednaný webhosting zahrnoval provoz www stránek pro doménu 2. úrovně s názvem [právnická osoba].cz na serveru žalované. Žalobkyně se zavázala za tyto služby platit měsíční poplatek 390 Kč bez DPH. Poplatek byl účtován předem, na roční období. V článku 1.2. byla žalobkyně seznámena s tím, že server běží na operačním systému Windows s technologií NET. Žalovaná se zavázala zajistit nepřetržitý provoz sjednané služby dle článku 4. Garance dostupnosti služby, poruchy a odstávky. Podle článku 2.7. měla být k webhostingu poskytována zákaznická podpora prostřednictvím e-mailové komunikace nebo telefonicky, každý požadavek či oznámení případné poruchy nebo nefunkčnosti sjednané služby byla žalovaná povinna neprodleně řešit v rámci sjednané podpory. Z článku 2.9. se podává, že e-shop, který byl prezentován na serveru žalované, byl dříve vytvořen žalovanou pro žalobkyni a součástí webhostingu byla také povinnost žalované zajistit softwarovou aktualizaci pro komunikaci tohoto e-shopu s ekonomickým systémem Pohoda SQL společnosti Stormware. V článku 2.10 strany sjednaly, že žalovaná, která byla zároveň zhotovitelem webové prezentace a e-shopu žalobkyně, je povinna žalobkyni předat veškeré potřebné informace, data, plnou zálohu www prezentace a databáze, kterou pošle přes službu uschovna.cz a žalobkyně si zálohu stáhne do 5 dnů od nahrání a rovněž přístupové FTP údaje, nutné pro plný a bezchybný provoz webové prezentace žalobkyně na www.[právnická osoba].cz aby tato mohla být plně provozována na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb. Maximální lhůta pro předání výše uvedeného byla stanovena na jeden týden od podpisu Smlouvy. Pro případ prodlení s předáním uvedených požadavků byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a strany si v článku 5.6 sjednaly možnost od ní pro případ porušení smluvních podmínek druhé smluvní strany odstoupit. Smlouva byla upravována dle připomínek žalobkyně, některé považovala žalovaná za nereálné s tím, že by pak poskytovaná služba hostingu byla v řádu desítek či stovek tisíc korun měsíčně ( smlouva o poskytování služby webhosting pro provoz www prezentace a e-shopu na doméně [právnická osoba].cz ze dne 9. 2. 2018, faktura č. [hodnota], email ze dne 15. ledna 2018 a 14. ledna 2018 ). V den uzavření Smlouvy zaslal jednatel žalované přes službu Úschovna zálohu k eshopu – soubor [právnická osoba].cz.zip o velikosti 38,2 MB, o čemž informoval jednatele žalobkyně ( email ze dne 9. února 2018 - předmět záloha k e-shopu k podpisu smlouvy plus FTP ).

10. Původní e-shop s napojením na program Pohoda vytvořila žalovaná pro žalobkyni v roce 2017 za částku 46 795 Kč, včetně DPH ( faktury č. [hodnota], 17000419 a 17000492 ). V lednu 2018, tedy ještě před uzavření Smlouvy o web hostingu s žalovanou poptávala žalobkyně převod domény a hosting u společnosti [právnická osoba]. Žalobkyni bylo sděleno, že poskytují služby na platformě Linux a pokud se jedná o Pohodu od Microsoftu, tak v tom případě by přenos možný nebyl. Následně se na poskytování webhostingových služeb dohodla žalobkyně s žalovanou ( email ze dne 31.1.2018 od [e-mail], smlouva o poskytování služby webhosting pro provoz www prezentace a e-shopu na doméně [právnická osoba].cz ze dne 9. 2. 2018 ).

11. Ještě za účinnosti uzavřené Smlouvy si žalobkyně nechala zhotovit nový e-shop s napojením na účetní program Pohoda, za což jí bylo společností [právnická osoba] [právnická osoba]. účtováno celkem 67 881 Kč ( zálohová faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota] a faktura č. [hodnota], zálohová faktura č. [hodnota] ). Předtím, než od Smlouvy odstoupila, se žalobkyně pokusila prověřit možnost přenosu původního e-shopu ze zaslané zálohy. Výše uvedená společnost [právnická osoba] [právnická osoba]. k tomu žalobkyni dne 17.4.2020 sdělila, že prověřila možnost úprav či přesunu stávajícího e-shopu, strávila tím hodinu práce a není schopna systém spravovat, či přesunout. Je pro ni neznámý a pravděpodobně napsán pokračování - 8 - 7 C 189/2021 na míru. Jedinou variantu, kterou může nabídnout, je vytvořit e-shop nový, s jejím napojením na Pohodu. Což také následně po dohodě s žalobkyní učinila. Ještě před společností [právnická osoba] [právnická osoba]. se o zprovoznění zálohy ze zásilky služby Úschovna pokusil v březnu 2020 Bc. [jméno FO]. Žalobkyni sdělil, že zálohu stáhnul v pořádku, ale nahodit se mu jí nepodařilo. Databáze tam sice je, ale ne ve formátu zálohy, kterou by mohl importovat jinde. Díval se, že jsou tam i přístupy k databázovému serveru, který se zdá, že je u firmy, co to dělala. Předpokládal, že přístup do její správy databází žalobkyně mít nebude. Jeho závěr byl ten, že nebýt napojení na Pohodu, by bylo rychlejší to předělat. Obával se toho, že jeho specializace je na WordPress a řešení problémů by pro něj bylo zdlouhavé oproti tomu, kdo se zaměřuje na ASP.NET aplikace. Skutečnost, že případné opravy či úpravy webu by měl dělat někdo, kdo se věnuje aplikacím v NET technologii, potvrzoval později v komunikaci s žalobkyní vedené již v době soudního řízení, také [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] ( sdělení společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. ze dne 17.4.2020, e-maily ze dne 30.3.2020 a ze dne 31.3.2020 – [jméno FO], e-mail ze dne 20. 6. 2022 – [právnická osoba] ).

12. Podáním ze dne 14.6.2020, poté, co si nechala vytvořit nový e-shop, žalobkyně sdělila žalované, že od uzavřené Smlouvy odstupuje. V odstoupení popsala, že žalovaná opakovaně porušuje sjednané závazky, mezi nimiž uváděla zejména vady služeb poskytovaných při provozu e-shopu a opožděné reakce žalované na reklamace vad ze strany žalobkyně týkajících se e-shopu. Podle žalobkyně také žalovaná nedodržela ustanovení článku 2.10 Smlouvy, neboť na základě žalovanou předaných dat a informací nelze webovou prezentaci žalobkyně provozovat u jiného poskytovatele webhostingových služeb, a to ani omezeně. Nefunkční e-shop bez odstranění reklamovaných vad a součinnosti žalované nelze provozovat, tudíž je žalobkyni znemožňováno podnikat. Spolu s odstoupením od Smlouvy vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení poplatku za hosting ve výši 1794 Kč, vrácení poplatku za provoz e-mailových služeb a předání kompletní aktuální datové zálohy týkající se e-shopu, umístěné na SQL serveru žalované. Žalovaná převzala dopis s odstoupením od smlouvy na poště dne 30.6.2020 a odeslala ke stažení kompletní aktuální zálohu webu a databáze ke dni 2.7.2020, informovala přitom zástupkyni žalované, nechť ona nebo jednatel žalobkyně v případě problému se stažením, či otevřením žalovanou kontaktuje. Pomůže jim s nasazením a přenosem na nový hosting. Současně žádala o sdělení termínu, k jakému má být fyzicky hosting u ní ukončen a informace k vyúčtování předplacené částky, neboť její výpočet neodpovídal výpočtu žalobkyně. Nově odesílaná záloha měla rozsah 44 MB, větší rozsah oproti záloze na počátku Smlouvy vysvětlovala žalovaná tím, že e-shop byl 2 roky provozován, je jasné, že datový soubor musí být obsáhlejší ( odstoupení od smlouvy o poskytování služby webhosting ze dne 14. 6. 2020, nedatovaná reakce na odstoupení od smlouvy o poskytování služby webhosting zasílaná žalovanou zástupkyni žalobkyně, příloha č. [hodnota] – printscreen služby Úschovna ).

13. Výzvou ze dne 13.7.2020 žádala žalobkyně po žalovaném úhradu částky 90 375 Kč a předání kompletní aktuální datové zálohy. Svoji výzvu později opakovala, když žádala zaplacení náhrady škody ve výši 89 903 Kč a bezdůvodného obohacení ve výši 772 Kč s tím, že nebude-li požadovaná částka uhrazena, přistoupí již bez dalšího k vymáhání pohledávky soudní cestou. Žalovaná odpověděla v dopise ze dne 20.7.2020, že tvrzení žalobkyně o nepředání kompletní zálohy není pravdivé, zálohu žalovaná odeslala přes službu Úschovna, kde je ke stažení, žalobkyně si ji však dle údajů Úschovny nestáhla. Zmiňovala rovněž, že kompletní záloha byla předána již dříve dle smluvního ujednání článku 2.10 a podle žalované kdykoli během Smlouvy mohla žalobkyně sama nebo za pomoci třetí osoby přenést eshop na jiný server. Stačilo pouze vybrat si jednu z tisíce firem, které poskytují hosting na technologiích Microsoftu. V dopise žalovaná rozebírá jednotlivá uváděná porušení povinností se závěrem, že žalobkyní uváděné vady nesouvisí s bezproblémovým provozem sjednaných služeb webhostingu a zákaznická podpora byla sjednána také pro webhosting. Dle žalované nebyly splněny důvody pro odstoupení od smlouvy a výzvu k úhradě 90 375 Kč odmítala. Část zaplaceného hostingu však žalobkyni vracela, pokračování - 9 - 7 C 189/2021 když k tomu vystavila též fakturu ( výzva ze dne 13. 7. 2020, předžalobní výzva ze dne 7. 9. 2020 spolu s dodejkou, dopis ze dne 20. 7. 2020, faktura č. [hodnota] ).

14. Žalobkyně rovněž dokládala aktuální korespondenci ve věci převodu poskytnuté zálohy k poskytovali hostingových služeb, kdy v dané době již oslovila osobu zabývající se NET. technologií, [jméno FO] – Software Engineer. Z připojené zálohy [jméno FO] zjistil, že obsahuje zkompilovanou webovou aplikaci určenou pro nasazení na webhosting včetně konfigurací pro připojení do databáze, zálohu databáze včetně nějakých dat, vyexportovanou jakoSQL skript, který lze spustit, ten pak vytvoří DB a vloží do ní data. K FTP účtu se mu nepodařilo připojit. Aplikaci se mu nepodařilo spustit s tím, že důvodů může být větší množství a nepátral hlouběji proč. Podle něho by měla záloha obsahovat minimálně nějaké základní instrukce, co a jak, takto by práce se zálohou stála dost času a peněz. Může se mýlit, ale takto to na něho po prohlédnutí zálohy působí ( e-mailová komunikace ze dnů 20 až 22. června 2022 s [jméno FO] ). K dané komunikaci jednatel žalované uvedl, že v té době již nemuselo být FTP funkční. To by mohl být důvod, proč se na něj pan [jméno FO] nepřipojil, neboť k nějakému datu ten hosting již zrušili. Trval stále na tom, že s údaji, které měla žalobkyně, si mohla vše stáhnout a provozovat e-shop jinde. Jak se podávalo z připojené komunikace, nechtěl pan [jméno FO] jakkoli figurovat u soudu a nebyl tak navrhován jeho výslech, kterým by mohly být nejasnosti a odlišné pohledy na možnost spuštění zálohy vyjasněny.

15. Ze strany žalobkyně byl doložen rovněž aktuální e-mail od společnosti [právnická osoba] oznamující, že poskytují migraci webu a webhosting, mohou otestovat, zda e-shop a napojení na Pohodu fungují, ohledně úprav webu však pomoci nemohou, neboť se zabývají pouze hostováním ( e-mail ze dne 26.9.2022 ).

16. Žalovaná k dotvrzení svých slov o možném přenosu e-shopu na jiný server poptávala ( během soudního řízení ) s kladným výsledkem obecně možnosti takového přenosu, aniž by však při tom byla použita konkrétní dříve odeslaná záloha ( email ze dne 29. září 2021 ve věci řešení požadavku jako odpovědi na dotaz žalované z 29. 9. 2021, email ze dne 29. září 2021 od společnosti [právnická osoba] adresované žalované jako odpovědi na dotaz z 29. září 2021). Soudu žalovaná doložila ke svému tvrzení, že ze zálohy [právnická osoba].cz.zip ze dne 9.2.2018 bylo možno e-shop zprovoznit obrázkový postup založení hostingu pro e-shop u společnosti [právnická osoba] tak, jak měl jednatel žalované v průběhu soudního řízení tuto možnost sám ověřit ( print screeny obrazovky počítače založeny na č.l. 192 až 209 spisu ). Zástupkyně žalobkyně k tomu namítala, že zprovoznění a návod napsal autor. V něm možná budou ty informace, které chyběly jiným společnostem. Trvala na tom, že v záloze patrně nebyly všechny informace, co žalobkyně potřebovala, že veškeré informace neměla.

17. Žalovanou vytvořený e-shop byl funkční ( popisek k činnosti e-shopu a jeho výdělečnosti za období let 2017 až 2020, graf a tabulky k hostingu ) to však žalobkyně ani nepopírala, tvrdila, že pracoval s vadami, které bylo nutno opravovat.

18. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalovaná se pro žalobkyni smluvně zavázala zajistit provoz webhostingových služeb a žalobkyně se zavázala platit jí za tyto služby částku 390 Kč měsíčně + DPH. S poskytováním služeb nebyla žalobkyně spokojena, a proto od uzavřené Smlouvy odstoupila. Jak bylo zjevné z tvrzení žalobkyně, z nichž dovozovala povinnost žalované k náhradě škody, nerozlišovala příliš povinnosti stanovené ve Smlouvě o webhostingových službách a povinnosti z předešlé smlouvy uzavřené mezi týmiž účastníky, na jejímž základě žalovaná pro žalobkyni vytvořila e-shop. Dle žalobkyně trpěl e-shop vadami a nedostatky, které u žalované reklamovala. Tato otázka ( funkčnost e-shopu a odstraňování vad ) byla mezi stranami sporná, soud se jí však vzhledem k právnímu posouzení věci a k závěru, že Smlouvou sjednané služby se týkaly zajištění provozu webhostingu, tedy pronájmu prostoru pro pokračování - 10 - 7 C 189/2021 webové stránky na cizím serveru, nikoli řádných funkcí dříve vytvořeného e-shopu, blíže nevěnoval. Pohled žalobkyně, že ve Smlouvě sjednaná podpora by se měla týkat i odstraňování vad e-shopu, soud s odkazem na ujednání dané Smlouvy, kde toto sjednáno nebylo, nesdílí. A je toho názoru, že za 472 Kč měsíčně, nemohla ani žalobkyně očekávat, že sjednaná podpora se bude vztahovat na podporu bezvadné funkčnosti e-shopu. Žalobkyně nebyla spokojena se službami žalované a zjišťovala možnost převést webové stránky a e-shop jinam, přičemž poptávala i možné opravy a úpravy původního e-shopu. Vycházejíc ze závěrů oslovených osob a firem, shledala možnost přenosu obtížnou až nemožnou a nechala si vytvořit nový e-shop, který dále provozuje. Na jeho pořízení vynaložila částku 67 881 Kč. Žalované také vyúčtovala 16 hodin strávených opravami faktur, který by jinak, dle svých slov, mohla trávit podnikatelskou činností, přičemž si takto ocenila svoji práci hodinovou sazbou 600 Kč + DPH, tj. 9 600 Kč + 2016 Kč, celkem 11 616 Kč. V důsledku odstoupení od Smlouvy, nebyly po nějaký čas poskytovány ze strany žalované již předtím žalobkyní zaplacené služby, konkrétně šlo dle vyčíslení žalované o jeden měsíc a tedy uhrazených 390 Kč + DPH, celkem 472 Kč. S čímž žalovaná souhlasila.

19. Další dokazování ( e-mailovou korespondencí týkající se poskytnutí návodu, dalšími vyjádřeními a výslechy ) soud neprováděl. Doplnění dokazování navrženým důkazem považoval soud za nadbytečný, neboť pro posouzení věci nebylo zjištění, zda někdy dříve a s jakým výsledkem poskytla žalovaná žalobkyni návod k tomu, jak dělat datovou uzávěrku, nikterak podstatné. Žalobkyně další navrhované listiny nepředložila a jména spolu s adresami svědků nesdělila, tyto důkazy tak nemohly být provedeny.

20. Za zásadní pro posouzení věci měl soud skutečnost, zda bylo možno spustit zálohu, která byla zaslána ze strany žalované do úložiště, a tedy pokračovat v provozování e-shopu na jiném serveru. Tato otázka byla mezi účastníky sporná. Žalobkyně tvrdila, že tomu tak nebylo a zaslanou zálohu nebylo možno spustit, žalovaná tomu oponovala, že spustit ji možno bylo. Pouze se to dle žalované nepodařilo osobě, které to bylo dáváno ke spuštění. Ona sama si dle svých slov ověřila ze zaslané zálohy, že to bylo možné, což soudu dokládala printscreeny obrazovky počítače s obrázkovým postupem přenosu. Důkazní břemeno k prokázání toho, že zaslaná záloha nebyla postačující k přenosu webové prezentace a provozování e-shopu žalobkyně u jiného poskytovatele hostingových služeb, nesla žalobkyně. V první fázi tedy bylo na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaná nesplnila svoji povinnost poskytnout jí zálohu, kterou by bylo možno převést k jinému poskytovateli hostingových služeb. A to s jistou mírou objektivity daného závěru, tedy nikoli, že by se tak nepodařilo osobám, které k migraci na jiný server nevládly dostatečnou znalostí technologie Microsoft ( byli specializováni na jiné platformy, př. Linux ), případně nechtěly danému úkolu ( a zvláště pak s ním souvisejícímu požadavku žalobkyně na úpravy či opravy e-shopu ) věnovat čas a raději vytvořily nový e-shop. Teprve tehdy, bylo-li by prokázáno, že objektivně nebyla záloha dostačující a nebylo možno z žalovanou poskytnutých informací a dat e-shop a prezentaci zprovoznit u jiného poskytovatele hostingu, měl soud za to, že by břemeno důkazní přešlo na žalovanou, tvrdící, že zálohu bylo možno spustit. A pak tedy by bylo na ní, aby prokázala ( v tomto směru již by zřejmě bylo nutno ve věci nechat zpracovat znalecký posudek, jak tato možnost, včetně její nákladnosti v řádu desítek tisíc Kč, byla v rámci smírných jednání s účastníky probírána ), že ze zálohy bylo možno webové stránky spustit a e-shop provozovat.

21. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení zmiňovala nejprve dotazy na firmy [právnická osoba], [právnická osoba] – 31.1.2018, [právnická osoba] – 2.2.2018, [právnická osoba] – 5.2.2018, [právnická osoba] 5.6.2018 a [právnická osoba] – 31.3.2020. Zčásti se zřejmě jednalo o omyl, neboť vzhledem k jejich dataci šlo o dotazy činěné zčásti ještě před uzavřením smlouvy o webhostingu s žalovanou a tedy nezpůsobilé prokázat, že v budoucnu zaslanou zálohu nebylo možno spustit. Mimojiné však z nich bylo zjištěno, že o tom, že e-shop pokračování - 11 - 7 C 189/2021 s napojením na účetní program Pohoda je na platformě Microsoft a na jinou platformu ( zde Linux ) přenos možný není, se žalobkyně dozvěděla ještě předtím, než uzavřela Smlouvu s žalovanou. Žalovaná také v následně uzavřené Smlouvě uvádí, že provozuje server na platformě Windows. Spojení Windows – Microsoft je zjevné. Kromě vyjádření společnosti [právnická osoba] ( viz. bod 11 rozsudku ), byla ze strany žalobkyně předložena také e-mailová komunikace s Bc. [jméno FO] a [Anonymizováno] ze společnosti [právnická osoba] ( viz. bod 11 rozsudku ), e-mailová komunikace s [jméno FO] ( viz. bod 14 ), e-mail od [právnická osoba] ( viz. bod 15 ). Z těchto důkazů neměl soud tvrzení žalobkyně o nemožnosti zpuštění webových stránek a provozu e-shopu z žalovanou poskytnuté zálohy u jiného provozovatele hostingu za prokázané. A to tím spíše, že žalovaná dokládala obrázkový postup zprovoznění e-shopu, jak si jej z žalobkyni dne 9.2.2018 poskytnuté zálohy dle svých slov ověřila. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení, že záloha nebyla způsobilá ke spuštění dále navrhovala vyjádření společností již dříve zmíněných v jejím podání ( viz. bod 5 rozsudku ), dále navrhovala vyjádření společností [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba], vyjádření [jméno FO] a svědecké výpovědi [jméno FO] a zástupců společností [právnická osoba], [právnická osoba].. S tím, že navrhovaná vyjádření soudu doloží a adresy a jména navrhovaných svědků soudu sdělí, což však následně neučinila.

22. Při jednání dne 24.3.2023 bylo zástupkyni žalobkyně dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118 a odst. 3 o. s. ř., že z provedeného dokazování nemá soud za prokázáno, že zálohu nešlo spustit a je tedy třeba, aby k tomuto svému tvrzení navrhla důkazy, případně doložila důkazy, které jsou navrženy, ale dosud nebyly soudu předloženy, s tím, že v opačném případě, pokud by tak neučinila, mohla by být žalobkyně stižena neúspěchem ve sporu. Po daném poučení navrhovala doplnit dokazování vyjádřením společnosti [právnická osoba], vyjádřením společnosti [právnická osoba] a vyjádřením společnosti [právnická osoba], které se zavázala doložit soudu. Dále navrhla výslech svědků, a to zástupce společnosti [právnická osoba]. s tím, že sdělí jeho jméno a adresu a dále výslech svědka [jméno FO] Gutzmana, adresu měla rovněž soudu sdělit. Jiné návrhy nečinila ( č.l. 166 spisu ) a mimo sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 26.9.2022 ( viz. bod 15 rozsudku ) nic dalšího soudu nepředložila a jména a adresy svědků tak, aby mohli být předvoláni k jednání soudu nesdělila. Závěr soudu je tedy takový, že žalobkyně své tvrzení, že žalobkyně porušila svoji povinnost danou jí v ustanovení čl. 2.

10. Smlouvy, tj. předat žalobkyni veškeré potřebné informace, data, plnou zálohu www prezentace a databáze včetně přístupových FTP údajů, nutné pro plný a bezchybný provoz na obdobném zařízení jiného poskytovatele webhostingových služeb, neprokázala.

23. Námitka, že nebyla žalobkyni ve Smlouvě nebo v záloze sdělena verze technologie, na které program funguje a nebyla poskytnuta nutná součinnost autora webu ( tj. žalované ) s migrací, nebyly poskytnuty instalační instrukce, nebyla shledána relevantní. Žalobkyni bylo známo již před uzavřením Smlouvy, že e-shop a napojení na Pohodu jsou technologie Microsoft, jak jí to sdělila v e-mailu společnost [právnická osoba] pracující s technologií Linux. To, že server běží na operačním systému Windows s technologií NET, bylo výslovně uvedeno také ve Smlouvě. Co se týče konkrétní verze NET technologie, přisvědčuje soud žalované, že tato je bezpředmětná, jelikož každá hostingová společnost poskytuje nejnovější verzi, která je vždy zpětně kompatibilní pro ty nižší. Konkrétní verzi tedy nebylo třeba pro převod hostingu sdělovat. Bylo také doloženo dopisem adresovaným žalobkyni, že v okamžiku, kdy se žalovaná dozvěděla, že žalobkyně chce sjednanou službu zrušit, byť součinnost s převodem nebyla ve Smlouvě sjednána, žalovaná žalobkyni součinnost s převodem k jinému poskytovateli nabídla. Na to již žalobkyně nereagovala, když v té době již měla vytvořen nový e-shop a sjednán i hosting od [právnická osoba] [právnická osoba]. pokračování - 12 - 7 C 189/2021 24. Podle § 1925 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

25. Podle § 2913 odst. 1 o.z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

27. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Soud má po provedeném dokazování za to, že pohled žalobkyně tvrdící, že žalovaná porušila povinnosti plynoucí jí z uzavřené smlouvy, zejména, že jí nedodala kompletní datovou zálohu, aby mohla žalobkyně provozovat webové stránky a e-shop na jiném serveru a také, že jí neposkytovala sjednanou podporu, v důsledku čehož si nakonec musela žalobkyně nechat vyhotovit nový e-shop, a vznikla jí tak škoda, za níž je žalovaná odpovědná, není po právu a žalobkyně nemůže být s takto uplatněným nárokem ve sporu úspěšná. Žalobkyně svůj nárok uplatnila z titulu odpovědnosti za škodu. Tvrdila, že žalovaná jí poskytla vadný e-shop, tento měla spravovat, odstraňovat jeho vady a zavázala se také v rámci smlouvy o webhostingu, předat žalobkyni pro případ, že by tento e-shop chtěla provozovat jinde, zálohu, kterou by bylo možno spustit a provozovat u jiného provozovatele. Dovozovala, že žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy o dílo, nesplnila povinnosti ze smlouvy o poskytování webhostingových služeb, pročež byla žalobkyně nucena od smlouvy o provozování webhostingových služeb odstoupit. Zjistila přitom, že e-shop nelze spustit jinde a byla nucena vynaložit náklady na pořízení nového e-shopu. Dávala tedy do souvislosti tvrzené porušení povinnosti žalované odstraňovat vady e-shopu a předat funkční zálohu k jeho provozování a vzniklou škodu, jíž spatřovala v nákladech na pořízení nového e-shopu a hodinové sazbě za práci na odstraňování vad. Směšovala ( nebo nerozlišovala jasně ) povinnosti, které měla žalovaná porušit, když tyto upínala ke Smlouvě o provozování webhostingových služeb, od níž právě pro jejich porušování měla odstoupit. V tomto smyslu považovala také neodstraňování tvrzených vad e-shopu za porušení povinností ze Smlouvy. Tvrdila přitom rovněž, že je možno žádat náhradu škody i tehdy ( a v tomto směru se dostávala do uzavřené smlouvy o dílo a jeho vadnému poskytnutí ), jestliže v důsledku vad díla vznikla žalobkyni škoda. To samozřejmě obecně možné je, nikoli však v podmínkách tohoto konkrétního sporu. pokračování - 13 - 7 C 189/2021 33. Z tvrzení žalobkyně je zjevné, že se domáhala práv z odpovědnosti za škodu ( § 2 913 o.z. a násl.), nikoli práv z odpovědnosti za vady. Souběh odpovědnosti za vady díla a odpovědnosti za škodu je možný, ovšem pouze v případě, že vadným dílem je způsobena škoda. Za takovou škodu však nelze považovat pořízení nového ( bezvadného ) díla. Takto požadovaný nárok by bylo nutno řešit v rámci odpovědnosti za vady, což však žalobkyně neučinila. V důsledku vadného plnění může vzniknout škoda, která může být nahrazena v rámci práv k náhradě škody, jedná se však o případy, kdy v důsledku vadného plnění, dojde ke škodě, která je přímým následkem tohoto vadného plnění. Například vadnou montáží pračky dojde k vytečení vody a poškození parket. K tomu lze odkázat např. na rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 32 Odo 752/2002, kdy za poškození věci, k němuž došlo následně v důsledku vady, která existovala v době plnění, prodávající neodpovídá z titulu odpovědnosti za vady; v úvahu přichází odpovědnost za škodu. Posuzovaný případ však možnosti požadovat zaplacení nákladů na pořízení nového e-shopu neodpovídá.

34. Jak se dále podává z judikatury ( srov. např. rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 25 Cdo 1618/2001, použitelné i za nynější úpravy ( § 1925 o.z. ) odpovědnost za vady sleduje, aby se objednateli dostalo od zhotovitele plnění bez jakýchkoliv vad. Bylo-li toto sjednané plnění vadné (tedy samotný výsledek opravy či úpravy vykazuje vady), nastupuje odpovědnost za vady, v jejímž rámci se lze domáhat bezplatného odstranění vady opravy či úpravy, příp. dalších nároků podle § 655 obč. zák. Zatímco odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění zhotovitele (opravy) a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla (opravy či úpravy). O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu opravy, nýbrž ve znehodnocení opravované věci (snížení hodnoty vozu) v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené opravy, tedy k tomu, aby zhotovitel poskytl objednateli takové plnění, jaké byl podle smlouvy povinen, odpovídá právu z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené opravy. Nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se však nelze domáhat z titulu náhrady škody. Újma, která spočívá v samotné vadnosti provedené opravy (úpravy), tj. ve vadnosti poskytnutého předmětu sjednaného plnění, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady a nelze ji odčinit cestou odpovědnosti za škodu (srov. R 12/1989), v jejímž rámci se hradí újma vzniklá následkem vadně poskytnutého plnění. V podmínkách tohoto sporu soud uzavřel, že pakliže žalovanou vytvořený e-shop trpěl vadami, měla žalobkyně možnost domáhat se náhrady z titulu odpovědnosti za vady, formou slevy, případně vrácení plnění při odstoupení od smlouvy o zhotovení e-shopu. Toto však neučinila. Požadovat náhradu nákladů, jež byly potřeba k pořízení nového e-shopu, za e-shop vadný, v rámci odpovědnosti žalované za škodu nelze ( § 1925 o.z. ).

35. Předpoklady odpovědnosti za škodu jsou porušení povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Pouze následek, který nastal v souvislosti s porušením povinnosti, může být přičítán konkrétní osobě. Jak je výše uvedeno, žalobkyně neprokázala ( viz. bod 20 až 22 ), že by žalovaná porušila svoji povinnost danou jí v ustanovení čl. 2.

10. Smlouvy, kde jedině by snad bylo možno shledávat příčinnou souvislost mezi porušením takové povinnosti a žalobkyní tvrzenou škodou. Také z tohoto pohledu nemůže být žalobkyně se svým nárokem na zaplacení částky na pořízení nového e-shopu úspěšná.

36. K nároku na zaplacení částky 11 616 Kč uvádí soud, že je přesvědčen, že ani zde není nárok žalobkyně důvodný. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení aktiv poškozeného, úbytek majetku poškozeného, který může spočívat i ve vynaložení nákladů na pokračování - 14 - 7 C 189/2021 odstranění znehodnocení majetku. Ušlý zisk se zakládá na tom, že se nedostavilo rozmnožení majetku, které by bylo možno očekávat za obvyklého, pravidelného průběhu věcí. Škodná událost tvoří překážku, která zabránila rozmnožení majetku ( zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku ). Neodškodňuje se pouhá skutečnost, že poškozený nemohl konat svoji práci, poškozený musí tvrdit a doložit příjmy, jichž by dosáhl, nebýt pracovní neschopnosti ( srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 1243/2008 ). V poměrech daného sporu je tak soud názoru, že žalobkyně nemůže vyčíslit tvrzenou škodu ( ušlý zisk ) ohodnocením hodinové sazby na odstraňování škod ( vad ). Bylo by na ní, aby tvrdila skutečnosti, jakého zisku by nebýt škodní události ze své činnosti získala.

37. Jako důvodný shledal soud pouze nárok na vrácení části zaplaceného poplatku za poskytování webhostingu ze strany žalované. Odstoupením od smlouvy byla tato zrušena a za situace, kdy poplatek byl hrazen předem na celé roční období, v rozsahu po který již neměla být služba webhostingu poskytována se tak toto plnění stalo bezdůvodným obohacením na straně žalované ( § 2991 odst. 1 a 2 o.z. ). S tím také žalovaná souhlasila. V rozsahu, kde byla žalobkyně úspěšná, přiznal jí soud také nárok na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši, když bylo nesporné, že s takovým plněním ( vrácení části poplatku ) je žalovaná v prodlení a žalobkyní požadovaný úrok nepřesahoval úrok zákonný ( § 1968 a § 1970 o.z. ).

38. Výrok I. je odůvodněn skutečností, že při jednání soudu dne 31.5.2022 vzala žalobkyně v uvedeném rozsahu žalobu se souhlasem žalované zpět. Soud tak podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. v tomto rozsahu řízení o žalobě zastavil.

39. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze zčásti ( výrok II. ) a ve zbytku ( výrok III.) ji zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ( při použití ustanovení § 146 odst. 2, věta prvá pro tu část řízení, kdy bylo zastaveno ) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení v naprosté většině neúspěšná a právo na náhradu nákladů řízení neměla, žalovaná, která by měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení uhradit nepožadovala.

Poučení