7 C 191/2022-198

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [datum], [PSČ] [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 355.127,48 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 6. 2023, č. j. 7 C 191/2022-108, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném rozsahu to je ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 23.135,20 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 123.623,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 210.425 Kč od [datum] do [datum], z částky 183.773 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 123.623,29 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 231.504,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 183.773 Kč za den [datum] a z částky 183.733 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně z částky 47.771,19 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 35.781,36 Kč (výrok III.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo na dodání herních prvků s montáží s cenou 701.424,90 Kč s DPH. Pro případ prodlení si účastníci dohodli smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z ceny díla, v případě prodlení zhotovitele s dodáním a z dlužné částky v případě prodlení objednatele s placením. Účastníci si dohodli nezbytné doklady k předání a převzetí díla, a to prohlášení o shodě a kopie stavebního deníku s tím, že pokud doklady nebudou doloženy, bude to považováno za vadu bránící užívání díla a stavba nebude považována za dokončenou a schopnou předání. Dílo mělo být provedeno v souladu s projektovou dokumentací, přičemž v projektové dokumentaci byly všechny prvky vybaveny kulatými profily. Prvky„ hnízdo a most“ byly dodány s prvky hranatých profilů s tím, že následně byly vyměněny za profil kulatý. Žalovaná zaplatila zálohu ve výši 490.999,85 Kč dne [datum] a dále zaplatila dne [datum] částku 26.652 Kč a dne [datum] částku 40 Kč. Dne [datum] došlo k předávání díla a jeho předvedení, přičemž dílo podle okresního soudu mohlo sloužit svému účelu. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že ke změně profilů došlo na základě dohody s Ing. [jméno] [příjmení], se kterou byl zhotovitel povinen podle smlouvy spolupracovat, okresní soud takovéto argumentaci nepřisvědčil, když dovodil, že šlo o komunikaci mezi předchozím zhotovitelem a podle obsahu emailu nešlo o nějaké jednání nebo dohodu, ale o stručné vyjádření projektantky k návrhu původního zhotovitele. Smlouva o dílo byla uzavřena bez jakékoliv návaznosti na předchozího zhotovitele, a proto nelze podle okresního soudu dovodit jakoukoliv vázanost žalobkyně dohodami, které učinil předchozí zhotovitel. Podmínkou nároku na zaplacení díla je podle okresního soudu provedení díla, pokud nebylo sjednáno něco jiného. Okresní soud dovodil, že dílo bylo dokončeno a předáno již dne [datum] a objednatel měl povinnost dílo převzít s výhradami, drobné vady a nedodělky by pak byly řešeny v režimu těchto vad a nedodělků. V rámci dispozitivní povahy ustanovení § 2605 o. z. si však smluvní strany sjednaly odlišné předpoklady pro to, aby dílo bylo považováno za dokončené. Strany si sjednaly takovouto podmínku v čl. 12 smlouvy a předpokladem dokončení díla učinily předání zde uvedených dokladů. Současně výslovně stanovily, že nedoložení takových dokladů je považováno za vadu bránící užívání díla a stavba nebude považována za dokončenou a schopnou předání. Pouze z toho důvodu pak nelze podle okresního soudu dílo považovat za dokončené. Dokončení a předání díla je proto podle okresního soudu nutno vázat na datum [datum]. Žalobkyně také až dne [datum] fakturovala zbytek ceny za dílo ve výši 210.425 Kč a faktura se stala splatnou [datum]. Od [datum] byla žalovaná v prodlení se zaplacením celé částky 210.420 Kč a byla tedy v prodlení se zaplacením částky 210.425 Kč od [datum] do [datum] (tj. 122.888,20 Kč), dále z částky 183.773 Kč od [datum] do [datum] (tj. 734,94 Kč) poté, kdy byla zaplacena částka 26.652 Kč a z částky 40 Kč od [datum] do [datum] (0,16 Kč). Žalované podle okresního soudu vznikl nárok na smluvní pokutu za prodlení s předáním díla ve výši 0,2 % denně z ceny díla za 131 dnů prodlení od [datum] do [datum] v celkové výši 183.733 Kč. Za uplatnění této smluvní pokuty je možno považovat přípis ze dne [datum], jehož součástí je návrh dohody, který obsahuje specifikaci uplatněné smluvní pokuty. Uvedený přípis však neobsahuje výzvu k zaplacení, neboť je navrhováno vzájemné započtení a následné uzavření dohody, logicky tedy podle okresního soudu nebylo zaplacení požadováno. Takovýmto uplatněním ale vzniklo právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a došlo k naplnění podmínky nutné k započtení podle § 1982 o. z. Dopis ze dne [datum] je pak výzvou k zaplacení ve smyslu zaplacení ihned, tedy plnění bez zbytečného odkladu, přičemž tento dopis byl žalobkyni doručen [datum] a tímto dnem podle okresního soudu vznikly následky splatnosti smluvní pokuty a současně i následky započtení smluvní pokuty na nedoplatek ceny za dílo. Tím, že [datum] se smluvní pokuta požadovaná žalovanou stala splatná, setkaly se splatné pohledávky způsobilé k započtení a v tomto rozsahu nárok žalobkyně na nedoplatek ceny za dílo zanikl. Další část nedoplatku ceny za dílo zanikl zaplacením částek 26.652 Kč a 40 Kč. Po zaplacení těchto částek a započtení smluvní pokuty již dále žalovaná není v prodlení a další smluvní pokuta žalobkyni nenáleží a rovněž k tomuto datu zanikl nárok na zaplacení doplatku ceny za dílo. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že započtení pohledávky žalované je nezpůsobilé pro neurčitost a nejistotu podle § 1987 o. z. Zde okresní soud aplikoval rozhodnutí R 37/2021 s tím, že je nutno vzít v úvahu, že obě pohledávky vycházejí ze stejného právního vztahu a pohledávka žalované je uvedena natolik určitě, že je nutno učinit závěr o případné vzájemné započitatelnosti těchto pohledávek a posouzení účinného započtení v tomto řízení ničeho nebrání. Pokud žalovaná namítala, že nedošlo nikdy k řádnému vyúčtování ceny díla a tudíž nenastala jeho splatnost, protože součástí faktury nebyl odsouhlasený soupis provedených prací, okresní soud této argumentaci nijak nepřisvědčil s tím, že splatnost ceny díla se váže na jeho dokončení. Ze shora uvedených důvodů vyhověl okresní soud žalobě žalobkyně pouze co do částky 123.623,29 Kč s příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu, a to do výroku II. a III. podala žalobkyně včasné odvolání, a to domáhala se změny rozsudku a vyhovění žalobě v celém rozsahu. Odvolatelka se neztotožňuje s právním posouzením otázky dokončení díla, když pokud měl soud prvního stupně v projednávané věci za rozhodující, jaké dokumenty a kdy byly ze strany žalobkyně žalované předány, mělo být nejprve postaveno najisto, které dokumenty spadají pod ustanovení čl. 12 smlouvy o dílo. V odkazovaném ujednání je výslovně zmíněno toliko prohlášení o shodě, o němž není pochyb, že bylo předáno. Ostatní dokumenty nejsou zmíněny konkrétně, neboť smlouva o dílo je podle všeho vzorovou smlouvou žalované a dokumenty se tedy při jednotlivých zakázkách liší. Soud se důkazně nezabýval otázkou, které listiny považovala zejména strana žalovaná za nezbytné, kdy to byla právě strana žalovaná, která nepředání těchto dokumentů uplatňovala jako svou procesní obranu. Soud prvého stupně správně poukázal na skutečnost, že předání žádných dokumentů nebylo ze strany žalované, jakkoliv požadováno či urgováno, jejich předání či případná absence nejsou uvedeny ani v jednom z předávacích protokolů. Pokud tedy soud prvého stupně založil své rozhodnutí na interpretaci čl. 12 smlouvy o dílo, neměl dostatek podkladů pro toto rozhodnutí. Dále má žalobkyně za to, že uplatnění smluvní pokuty žalovanou mělo být soudem posouzeno jako zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Nebylo nijak prokázáno, že by výměna dřevěných profilů na dvou herních prvcích měla jakýkoliv vliv, například na prodlení žalované s dokončením díla pro investora jako celku. Naopak bylo žalobkyní prokázáno, že k celkovému předání díla mezi žalovanou a investorem došlo až v srpnu 2021, tedy bez jakékoliv souvislosti s konáním žalobkyně. Nelze v této souvislosti přehlédnout, že i soud prvého stupně má za prokázané, že dílo bylo [datum] při jeho předání způsobilé k užívání. V neposlední řadě pak žalobkyně považuje za nehodné právní ochrany poskytování lhůty žalovanou žalobkyni k výměně profilů a následné sankcionování žalobkyně žalovanou, ačkoliv tato lhůtu dodržela.

4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná. Navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu s tím, že s argumentací žalobkyně prezentovanou v odvolání ani zčásti nesouhlasí. Pokud žalobkyně tvrdí, že ve vztahu k listinám, které měly být předány žalované, aby bylo dílo považováno za dokončené a bylo jej možné předat, neměl soud dostatek podkladů, pak s tímto žalovaná nesouhlasí a namítá, že to byla v řízení před soudem prvého stupně právě žalobkyně, kdo měla řádně tvrdit a prokázat veškeré skutečnosti, které měly podpořit důvodnost podané žaloby. Pokud si strany ve smlouvě o dílo sjednaly, že určité listiny byla žalobkyně povinna předat žalované, aby bylo možno dílo považovat za dokončené a způsobilé k předání, pak to byla žalobkyně, kdo byla povinna tvrdit a prokazovat. Žalobkyně se pokoušela tvrdit, že k předání veškerých relevantních listin žalovanému došlo ke dni [datum] ale neposkytla proto potvrzení absolutně žádný důkaz. Pokud je poukazováno na skutečnost, že žalovaná předání listin neurgovala, pak je třeba namítnout, že do [datum] nebylo dílo dokončeno ani fakticky, neboť žalovaná vyčkávala až žalobkyně zhotoví k předmětným herním prvkům správné profily. Žalované dále není zřejmé, z jakého důvodu by mělo být uplatnění smluvní pokuty z její strany zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z. Smluvní pokuta má mimo jiné funkci sankční bez ohledu na to, zda sankcionované porušení povinností mělo nějaké další následky či nikoliv. Žalobkyně nebyla schopna v řízení prokázat, že by ke dni [datum] předala žalované veškeré listiny, které se k dílu vztahují. Nad to je třeba poukázat, že žalobkyně si svévolně bez jakéhokoliv jednání či upozornění změnila profily úsporných herních prvků, přestože měla k předmětné zakázce zcela jasné podklady a pokud se jich nedržela, pak je zcela absurdní námitka žalobkyně, že by uplatnění smluvní pokuty mělo být zneužitím práva.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Z obsahu spisu krajský soud zjistil, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] a domáhala po žalované zaplacení částky 355.127,48 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o doplatek ceny díla ve výši 183.733 Kč (splatný [datum]) a o smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zbytku ceny za dílo ve výši 171.394,48 Kč, a to vždy z aktuální dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne [datum] na dodávku herních prvků s montáží a dopravou za cenu 701.424,90 Kč, včetně DPH. Tvrdila, že dílo bylo řádně a včas dodáno dne [datum] s tím, že by byl pouze ze strany investora vznesen požadavek na výměnu hranatých profilů za profily kulaté u herních prvků hnízdo a most, přičemž dílo mohlo sloužit svému účelu i s hranatými profilem. Termín výměny byl určen na [datum], který žalobkyně dodržela, žalovaná však své nároky vůči žalobkyni nesplnila. Okresní soudu v Přerově rozhodl dne [datum] platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor, který následně odůvodnila. Učinila nesporným uzavření smlouvy o dílo ze dne [datum], včetně ujednání o ceně 701.424,90 Kč, včetně DPH. Tvrdila, že dílo nebylo řádně provedeno, neboť bylo dodáno v rozporu s projektovou dokumentací s hranatými profily u dvou herních prvků přesto, že bylo ujednáno dodání s profily kulatými. Herní prvky byly vyměněny a předány až [datum], nikoliv [datum]. Žalovaná uplatnila smluvní pokutu za 131 dní prodlení s předáním díla a provedla jednostranný zápočet dne [datum] ve výši 183.733 Kč oproti pohledávce žalobkyně ve výši 210.425 Kč a rozdíl doplatila žalobkyni a žalobkyni tak nárok na smluvní pokutu nevznikl. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k odporu žalované s tvrzením, že byla povinna respektovat pokyn investora na výměnu hranatých profilů na kulaté. Namítala, že žalované nevznikl nárok na smluvní pokutu, namítala neplatnost zápočtu a nemožnost započtení pro neurčitost a nejistost uplatněné pohledávky. Dne [datum] bylo první jednání ve věci odročeno za účelem smírného řešení sporu, k němuž nedošlo. Dne [datum] provedl okresní soud listinné důkazy, poučil účastníky dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 a poskytl jim lhůtu 14 dnů. Na poučení okresního soudu obě strany sporu řádně reagovaly a doplnily svá tvrzení a důkazy. U jednání dne [datum] provedl okresní soud opětovně listinné důkazy a dne [datum] provedl výslech jednatele žalobkyně, výslech svědka [jméno] [příjmení] a vyslechl závěrečné návrhy, přičemž jednání odročil na den [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Následně okresní soud odvolal vyhlášení rozhodnutí a dne [datum] žalovaná doplnila svá skutková tvrzení. U dalšího jednání [datum] okresní soud konstatoval doplnění tvrzení žalované, opětovně vyslechl závěrečné návrhy a jednání odročil na den [datum], kdy vyhlásil napadený rozsudek.

7. V prvé řadě je třeba konstatovat, že pokud okresní soud odvolal vyhlášení rozhodnutí, které nařídil na den [datum] je možno tento postup považovat za nestandardní, avšak nezakládá procesní vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Okresní soud u dalšího jednání [datum] za účasti obou účastníků zopakoval listinné důkazy, opětovně vyslechl závěrečné návrhy a následně ve věci rozhodl. Obě strany sporu tak mohly na procesní postup okresního soudu reagovat.

8. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci. Uvedená skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu krajský soud zcela přejímá a pro stručnost na tyto zcela odkazuje (bod 23, 24 napadeného rozsudku). Odvolací soud vzhledem k úplným zjištěním okresního soudu z jednotlivých provedených důkazů neměl důvod přes návrh žalobkyně učiněný v odvolacím řízení důkazy provedené okresním soudem opakovat.

9. Rozhodující otázkou, kterou bylo zapotřebí v řízení vyřešit, byla otázka, kdy bylo dílo žalobkyní dokončeno a předáno. Okresní soud v tomto směru správně vycházel ze smluvních ujednání účastníků ve smlouvě o dílo, kdy účastníci si v čl. 12 [číslo] dohodli, že zhotovitel je povinen předat dílo objednateli v termínu sjednaném podle smlouvy bez vad a nedodělků. O průběhu předávacího řízení měl být pořízen zápis a byl stanoven povinný obsah protokolu. V čl. 12 [číslo] si účastníci dohodli, že pokud dílo bylo převzato s vadami a nedodělky, sepíší strany o odstranění těchto vad a nedodělků zápis. V čl. 12 si účastníci dohodli doklady nezbytné k předání a převzetí díla. Zhotovitel byl povinen připravit a doložit zejména nadvakrát doklady o požadovaných vlastnostech výrobků ke kolaudaci – prohlášení o shodě a dvě kopie stavebního deníku. V čl. 12 [číslo] si strany dohodly, že pokud zhotovitel všechny požadované doklady nedoloží, bude to považováno za vadu bránící užívání díla, stavba nebude považována za dokončenou a schopnou předání. Tato smluvní ujednání účastníků správně okresní soud aplikoval na v řízení zjištěný skutkový stav a správně dovodil, že podle § 2605 o. z. vzniká objednateli povinnost dílo převzít, a to případně s výhradami, jestliže byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Správně v projednávané věci okresní soud uzavřel, že dílo bylo dokončeno a předáno již [datum] a objednatel – žalovaná měl povinnost dílo převzít s výhradami, přičemž drobné vady a nedodělky by pak byly řešeny v režimu těchto vad a nedodělků. Tak se i fakticky stalo, když žalovaná dílo převzala, ovšem dílo vykazovalo vady v tom směru, že žalobkyně změnila u dvou herních prvků (houpačka a most) tvar jejich profilů, kdy namísto kulatých, tak jak bylo uvedeno v projektové dokumentaci použila profily hranaté, přičemž tato vada byla odstraněna až dne [datum]. Z v řízení provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně s žalovanou konzultovala změnu kulatých profilů na profily hranaté, učinila tak bez jakéhokoliv souhlasu strany žalované a dílo tedy tyto vady vykazovalo, byť bylo způsobilé k řádnému užívání.

10. V souvislosti se smluvními ujednáními účastníků pak okresní soud správně aplikoval ustanovení § 2605 o. z. a dovodil, že smluvní strany si ve smlouvě o dílo sjednaly odlišné předpoklady pro to, aby dílo bylo považováno za dokončené. Jednalo se tak o zmíněné smluvní ujednání v čl. 12 smlouvy s tím, že strany předpokladem dokončení díla učinily předání zde uvedených dokladů a současně výslovně stanovily, že nedoložení takových dokladů je považováno za vadu bránící užívání díla a stavba nebude považována za dokončenou a schopnou předání. Právě z tohoto důvodu pak správně okresní soud dílo nepovažoval za dokončené, když dokončení a předání díla došlo až po výměně hranatých profilu za kulaté, a to dnem [datum].

11. Dále bylo podstatné pro právní posouzení věci posouzení oprávněnosti započtení ze strany žalované a posouzení oprávněnosti jejího nároku na smluvní pokutu. Zde okresní soud správně vycházel ze smluvního ujednání účastníků, když si strany sjednaly, že pokud bude zhotovitel v prodlení s předáním díla bez vad a nedodělků, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z celkové ceny díla, včetně DPH. Stejně tak si strany sjednaly, že pokud bude objednatel v prodlení s placením faktur, může zhotovitel považovat smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, jak také žalobkyně učinila. Odvolací soud shodně s okresním soudem považuje ujednání o smluvní pokutě za zcela platné a určité a za správné považuje také posouzení okresního soudu týkající se oprávněnosti žalovanou vznesené námitky započtení.

12. Okresní soud správně dovodil, že žalovaná učinila úkon započtení a uplatnila přesně vyčíslenou smluvní pokutu oproti konkrétní pohledávce žalobkyně přípisem ze dne [datum] a následně pak dopisem ze dne [datum], který je pak výzvou k zaplacení ve smyslu zaplacení ihned, tedy bez zbytečného odkladu, přičemž tento přípis byl žalobkyni doručen [datum] a tímto dnem také vznikly následky splatnosti smluvní pokuty a současně i následky započtení smluvní pokuty na nedoplatek ceny za dílo. Okresní soud pak správně dovodil, že další část nedoplatku ceny za dílo zanikla zaplacením částek 26.652 Kč a 40 Kč ze strany žalované a tím zanikl i celkový nárok žalobkyně žalobou uplatněný. Zde odvolací soud odkazuje na závěry okresního soudu uvedené v bodech 28 a 29 odůvodnění napadeného rozsudku.

13. Okresní soud se správně zabýval rovněž námitkou žalobkyně, že započtení pohledávky žalované je nezpůsobilé pro nejistotu a neurčitost podle § 1987 o. z. Zde okresní soud správně aplikoval závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020 a správně dovodil, že pohledávka uplatněná žalovanou k započtení je k započtení způsobilou a posouzení učiněného započtení v řízení před soudem ničeho nebrání. Za nejistou a neurčitou podle závěrů Nejvyššího soudu nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítl uhradit), nebo že je sporná, její právní kvalifikace, musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla, a z jakého důvodu, popřípadě, zda je splatná a kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výši a podobně. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. Je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní za nejistou či neurčitou je aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní výší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. V tomto směru je v řízení podstatné, že jak aktivní, tak pasivní pohledávka pochází ze stejného právního stavu (smlouva o dílo) a týká se stejného nároku vyplývajícího ze smluvních ujednání (nárok na smluvní pokutu).

14. Závěr okresního soudu, že žalovaná oprávněně učinila námitku započtení a že nárok žalobkyně tímto započtením zanikl, odvolací soud tak zcela akceptuje.

15. Pokud žalovaná v odvolání namítala, že uplatnění smluvní pokuty žalovanou mělo být soudem posouzeno jako zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Nelze tuto námitku akceptovat. Sjednaná smluvní pokuta ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky byla reciproční, a to že jí žalovaná v řízení oproti pohledávce žalobkyně uplatnila nelze nikterak považovat za zneužití práva.

16. Nad rámec uvedeného krajský soud uvádí, že v řízení před soudem prvého stupně ani v řízení odvolacím neuplatnila žalobkyně námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty ve smyslu její moderace dle ustanovení § 2051 o. z. Samotné tvrzení žalobkyně v odvolání, že uplatnění smluvní pokuty žalovanou mělo být posouzeno jako zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. takovouto námitkou není. Zde krajský soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022, kde Nejvyšší soud vyložil, že při výkladu § 2051 o. z. ve spojení s § 41 odst. 2 o. s. ř. se ztotožňuje se závěry vyjádřenými již v minulosti ve vztahu k hmotněprávní úpravě, která také vyžadovala pro možnost snížení smluvní pokuty soudem návrh dlužníka. Lze tedy uzavřít, že za návrh na snížení smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. lze považovat i takový procesní úkon (námitku) dlužníka (žalobkyně), ze kterého je patrné, že se dlužník domáhá (byť i jen částečného) zamítnutí žaloby z důvodu, že má požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřenou (popírá přiměřenost její výše). Není nezbytné, aby se dlužník výslovně dožadoval aplikace moderačního oprávnění soudem, tj. aby výslovně navrhoval snížení smluvní pokuty. Naproti tomu prosté popření existence (právního základu) nároku na smluvní pokutu samo o sobě nepostačuje k tomu, aby takový úkon dlužníka mohl být považován za návrh na snížení smluvní pokuty. Pokud z projevu vůle dlužníka (jeho smyslu) nelze současně dovodit výhrady dlužníka k přiměřenosti požadované smluvní pokuty, není soud oprávněn si za účastníka takový obsah úkonu domýšlet, tedy činit z něj závěry, které z jeho obsahu ve skutečnosti nevyplývají.

17. Pokud tedy okresní soud zamítl žalobu v části o zaplacení částky 231.504,19 Kč s příslušenstvím, rozhodl zcela věcně správně a krajský soud rozsudek okresního soudu v tomto výroku II., jakož i ve výroku III. o nákladech řízení účastníků podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšná, neboť odvolání žalobkyně nebylo vyhověno. Žalobkyně tedy má povinnost uhradit žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 5, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve výší 2x 9.260 Kč a dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalované ve výši 2x 300 Kč, k čemuž přísluší mu 21 % DPH ve výši 4.015,20 Kč Celkem tak žalované na nákladech odvolacího řízení náleží částka 23.135,20 Kč. 19. [obec] plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení další lhůty k plnění či povolení plnění ve splátkách.

Poučení