7 C 200/2018 - 485

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., identifikační číslo [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] se sídlem v Berlíně, [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] o zaplacení částky 5 800 362,47 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka], k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně (dřívější název [Anonymizováno] [právnická osoba]., a.s., proti žalované (dřívější název [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), úhrady částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná v roce 2005 uzavírali kupní smlouvy, na základě kterých žalobkyně dodávala žalovanému cukr.

2. Celý složitý spor žalobkyně popsala v žalobě a doložila písemnými důkazy:

3. Žalobkyně uzavřela se žalovanou písemně kupní smlouvu, označenou číslem smlouvy [Anonymizováno], datovanou dne [datum], jejímž předmětem byla dodávka bílého cukru, sjednané množství 1.800 t, cena [částka]/tuna netto, termín dodání květen až červenec 2005. V kupní smlouvě bylo dohodnuto, že smlouva se řídí pravidly „Refined Sugar Association of London“ bez ohledu na to, zda jedna nebo zda jsou obě smluvní strany členem tohoto sdružení. V kupní smlouvě je dále uvedena rozhodčí doložka následujícího znění: „Veškeré spory z této smlouvy budou předány k rozhodnutí Radě „Refined Sugar Association of London“ v souladu s pravidly rozhodčího řízení“. Smlouva byla žalobcem i žalovaným podepsána.

4. Dne [datum] žalovaná zaslala rozhodčímu orgánu, Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně („Refined Sugar Association of London“) návrh na zahájení řízení, kterým se vůči žalobkyni domáhala náhrady škody, která měla být žalované způsobena tím, že mu žalobkyně nedodala dle uzavřené kupní smlouvy cukr v množství 394 tun. Rozhodčí orgán o návrhu žalované rozhodl konečným rozhodčím nálezem ze dne [datum] pod číslem [hodnota] (dále jen „rozhodčí nález číslo [hodnota]“) tak, že uložil žalobkyni, aby žalované uhradila částku [částka], dále částku ve výši [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši 3,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do data vydání rozhodčího nálezu, dále úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od data vydání rozhodčího nálezu do zaplacení a dále 90 % nákladů na vydání rozhodčího nálezu, jakož i náklady s ním související, které budou posouzeny anglickým soudem, nebude-li dohodnuto jinak. Náklady na vydání rozhodčího nálezu byly stanoveny ve výši 8 000 GBP.

5. Žalobkyně se žalovanou spolu již dříve uzavírali kupní smlouvy na dodávky cukru, přičemž mezi nimi byla zavedena praxe, že žalobkyně dodával cukr až na základě písemně uzavřených kupních smluv, byť o podmínkách obchodu bylo jednáno v rámci předsmluvních jednání mezi stranami ústně (telefonicky). Žalovaná na základě svého tvrzení, že se žalobkyní byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva, a to konkrétně kupní smlouva označená číslem smlouvy 3/1/5113, datovaná dne [datum], jejímž předmětem byla dodávka bílého cukru, sjednané množství 2.250 t, cena [částka]/tuna netto, termín dodání srpen 2005 – prosinec 2005, zaslal dne [datum] rozhodčímu orgánu, Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně („Refined Sugar Association of London“) návrh na zahájení řízení, kterým se domáhal vůči žalobci náhrady škody, která žalovanému měla být způsobena žalobcem nedodáním zboží dle shora uvedené kupní smlouvy.

6. V předloženém písemném návrhu kupní smlouvy je uvedeno, že smlouva se řídí pravidly „Refined Sugar Association of London“ bez ohledu na to, zda jedna nebo zda jsou obě smluvní strany členem tohoto sdružení. V kupní smlouvě je dále uvedena rozhodčí doložka, kterou je dána pravomoc k rozhodování sporů z kupní smlouvy Radě „Refined Sugar Association of London“ v souladu s pravidly rozhodčího řízení.

7. Rozhodčí orgán o návrhu žalované rozhodl konečným rozhodčím nálezem ze dne [datum] pod číslem [hodnota] (dále jen „rozhodčí nález číslo [hodnota]“) tak, že uložil žalobkyni, aby žalované uhradila částku [částka], dále částku ve výši [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši 3,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do data vydání rozhodčího nálezu, dále úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od data vydání rozhodčího nálezu do zaplacení a dále náklady spojené s rozhodčím řízení, které, pokud se na nich strany nedohodnou, stanoví Nejvyšší soud v Anglii. Náklady na konečný rozhodčí nález činily 8 450 GBP.

8. Zcela totožně jako v případě shora uvedené kupní smlouvy číslo 3/1/5113 žalovaná tvrdila, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena další kupní smlouva, jejíž podmínky jsou písemně obsaženy v kupní smlouvě označené číslem 3/1/5115, datované [datum], jejímž předmětem je dodávka 500 t bílého cukru, cena [částka]/tuna netto, termín dodání červen 2006. Dne [datum] zaslala žalovaná rozhodčímu orgánu, Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně („Refined Sugar Association of London“) návrh na zahájení řízení, kterým se domáhala vůči žalobkyni náhrady škody, která žalované měla být způsobena v důsledku nedodání zboží podle výše uvedené kupní smlouvy žalobcem.

9. Rozhodčí orgán o tomto návrhu žalované rozhodl konečným rozhodčím nálezem ze dne [datum] pod číslem [hodnota] (dále jen „rozhodčí nález číslo [hodnota]“) tak, že uložil žalobkyni, aby žalované uhradila částku [částka], dále částku ve výši [částka] odpovídající úroku z prodlení ve výši 3,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do data vydání rozhodčího nálezu, dále úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od data vydání rozhodčího nálezu do zaplacení a dále náklady na rozhodčí řízení, jakož i náklady s ním související, které budou posouzeny anglickým soudem, nebude-li dohodnuto jinak. Náklady na konečný rozhodčí nález činily 8 000 GBP.

10. V případě kupní smlouvy označené číslem smlouvy 3/1/5113, datované dne [datum] a kupní smlouvy označené číslem 3/1/5115, datované dne [datum] se žalovaná dovolávala toho, že kupní smlouvy byly mezi stranami uzavřeny ústně.

11. Žalobkyně v rozhodčích řízeních vyvracela, že by kupní smlouvy byly uzavřeny. Žalobkyně dále v rozhodčích řízeních namítala, že i kdyby byly uzavřeny kupní smlouvy ústně, neexistovala by písemná dohoda o rozhodčím řízení a není tedy dána pravomoc rozhodčího orgánu, Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně.

12. Pro všechny shora popsané spory mezi stranami je shodné, že v předmětných řízeních se žalovaná domáhala náhrady škody, která jí měla být způsobena tím, že jí žalobkyně nedodala cukr podle výše uvedených kupních smluv a žalovaná si musela zajistit náhradní plnění.

13. Rozhodčím nálezem číslo 2274 bylo rozhodnuto o sporu mezi stranami dle kupní smlouvy číslo 3/1/5084, pro který byla sjednána rozhodčí doložka, která stanovila k rozhodování sporů pravomoc Rady Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně („Refined Sugar Association of London“), jejíž platnost žalobce uznává.

14. Naproti tomu rozhodčími nálezy číslo [hodnota] a číslo [hodnota] bylo Sdružením pro rafinovaný cukr v Londýně („Refined Sugar Association of London“) rozhodnuto o sporech mezi stranami, pro které podle žalobkyně neexistuje písemné rozhodčí ujednání, proto nejsou splněny formální požadavky pro jejich uznání a výkon dle Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 74/1959 Sb.), („Newyorská úmluva“) a tyto rozhodčí nálezy nejsou na území České republiky vykonatelné.

15. Na základě tří samostatných exekučních návrhů, shodně datovaných dne [datum], podaných u soudního exekutora Mgr. Vojtěcha Jaroše, Exekutorský úřad Znojmo, žalovaný navrhl nařízení exekuce na majetek žalobce dle zákona číslo 120/2001, exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů („exekuční řád“), k vymožení: 1/ částky [částka] s příslušenstvím podle rozhodčího nálezu číslo [hodnota], nákladů žalovaného a nákladů exekuce; 2/ částky [částka] s příslušenstvím podle rozhodčího nálezu číslo [hodnota], nákladů žalovaného a nákladů exekuce; 3/ částky [částka] s příslušenstvím podle rozhodčího nálezu č. [hodnota], nákladů žalovaného a nákladů exekuce.

16. Soudní exekutor nejprve exekuční návrhy zamítl z důvodu nejednoznačného určení rozhodčího orgánu, v jehož pravomoci mělo být rozhodnutí sporu. Na základě odvolání žalované proti rozhodnutím o zamítnutí exekuce byla napadená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení, v rámci kterého byla exekuce na majetek žalobkyně nařízena. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor, Mgr. Vojtěch Jaroš, Exekutorský úřad Znojmo. Exekuční návrhy byly soudním exekutorem následně spojeny ke společnému řízení.

17. Na základě Vyrozumění o zahájení exekuce a Výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši [částka], snížených nákladů exekuce ve výši [částka] a nákladů žalovaného jako oprávněného v exekuci ve výši [částka]. Současně soudní exekutor vydanými exekučními příkazy zajistil významnou část majetku žalobkyně (nemovitý a movitý majetek, peníze na bankovních účtech), která převyšovala vyčíslenou pohledávku vymáhanou v exekuci.

18. Žalobkyně byla zároveň na základě generálního inhibitoria omezena v nakládání se svým majetkem. Vzhledem k tomu, že již samotné zajištění majetku žalobce a zákaz nakládání s majetkem bylo způsobilé přivodit žalobci újmu, žalobce se se soudním exekutorem dohodl na poskytnutí jistoty dle § 54 odst. 5 exekučního řádu ve výši 7 800 000 Kč. Jistotu žalobkyně poukázala ve prospěch soudního exekutora dne 28. 11. 2014. Dle § 54 odst. 5 exekučního řádu, pokud je u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odstavec 1 exekučního řádu a v § 47 odstavec 6 exekučního řádu ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Pokud nedojde k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Jinak se vrátí tomu, kdo jistotu složil.

19. Poté, co byla jistota u soudního exekutora složena, soudní exekutor rozhodl usnesením ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka] o odkladu provedení exekuce do doby právní moci rozhodnutí o návrhu žalobkyně na zastavení exekuce. Proti rozhodnutí podala žalovaná odvolání, o kterém nebylo odvolacím soudem rozhodnuto do právní moci rozhodnutí o návrhu žalobkyně na zastavení exekuce, důvod vedení odvolacího řízení odpadl a odvolací řízení bylo zastaveno.

20. Žalobkyně se nařízení exekuce bránila včasně podaným návrhem na zastavení exekuce ze dne [datum]. Návrh na zastavení exekuce byl žalobkyní podán pro její nepřípustnost dle § 268 odstavec 1 písmeno h) občanského soudního řádu, a to: 1/ z důvodu, že uznání a nařízení výkonu všech tří rozhodčích nálezů, tj. rozhodčích nálezů pod číslo [hodnota], číslo [hodnota] a číslo [hodnota], nespadá do zákonem stanovené působnosti soudního exekutora dle § 37 odst. 2 exekučního řádu a 2/ z důvodu, že u rozhodčího nálezu číslo [hodnota] a rozhodčího nálezu číslo [hodnota] nebyly splněny formální požadavky pro uznání a výkon rozhodčích nálezů dle Newyorské úmluvy, jelikož žalovanou nebyla doložena písemná rozhodčí ujednání, resp. rozhodčí ujednání v daném případě neexistují.

21. Usnesením soudního exekutora ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], soudní exekutor rozhodl o návrhu žalobkyně na zastavení exekuce tak, že návrhu nevyhovuje a návrh žalobkyně na zastavení exekuce postoupil Okresnímu soudu ve Vyškově k rozhodnutí. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], opraveného usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], exekuční soud rozhodl bez nařízení jednání o zamítnutí návrhu žalobkyně na zastavení exekuce.

22. Proti výše uvedenému rozhodnutí exekučního soudu o zamítnutí návrhu žalobkyně na zastavení exekuce žalobkyně podala odvolání. O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, číslo jednací 20 Co 281/2015-225, tak, že usnesení soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, číslo jednací 20 Co 281/2015-225, nabylo právní moci dne [datum].

23. Proti pravomocnému rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobkyně na zastavení exekuce žalobkyně podala dovolání. Přípustnost dovolání žalobkyně spatřovala v následujících skutečnostech: 1/ Napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena: „Zda podle právní úpravy platné ke dni zahájení a nařízení exekuce byla dle ustanovení § 37 odst. 2 exekučního řádu dána pravomoc soudních exekutorů k provedení exekuce na základě cizího rozhodčího nálezu, na jehož uznání a výkon se vztahuje Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhláška Ministerstva zahraničních věcí číslo 74/1959 Sb.) a u kterého se nevydává prohlášení o vykonatelnosti a nerozhoduje o uznání ve zvláštním řízení.“ 2/ Napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena: „Zda je český soud povinen při uznání cizího rozhodčího nálezu dle Úmluvy, sám posoudit a náležitě odůvodnit, zda byla dodržena písemná forma rozhodčí smlouvy, kterou strana žádající o uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu předložila, dle článku II Úmluvy.“ 3/ Napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena: „Zda je český soud vázán právním názorem cizozemského soudu v otázce platnosti smlouvy, kterou si cizozemský soud posoudil v řízení jako předběžnou otázku a o které nerozhodoval ve výroku svého rozhodnutí“.

24. Nejvyšší soud přisvědčil žalobkyni v otázce nepřípustnosti exekuce k vymožení rozhodčích nálezů.

25. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2016, spisová značka 20 Cdo 1165/2016, Nejvyšší soud učinil právně závazný závěr, dle kterého nelze rozhodčí nálezy v režimu Newyorské úmluvy vykonat v exekučním řízení, pokud nebylo ve smyslu § 37 odst. 2 exekučního řádu vydáno rozhodnutí o jejich uznání. Pravomocné rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobce na zastavení exekuce bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

26. Na základě právního názoru vyjádřeného Nejvyšším soudem odvolacímu soudu při novém projednání věci nezbývalo než rozhodnout o zastavení exekuce pro její nepřípustnost dle ustanovení § 268 odstavec 1 písmeno h) občanského soudního řádu. O zastavení exekuce bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2017, číslo jednací 20 Co 281/2015-557.

27. Proti pravomocnému rozhodnutí o zastavení exekuce podali dovolání žalobkyně, žalovaná i soudní exekutor. Žalobkyně podala dovolání proti výroku rozhodnutí, dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná podala dovolání do všech výroků rozhodnutí o zastavení exekuce. Soudní exekutor podal dovolání do výroku o zastavení exekuce a do výroku, dle kterého se nepřiznává soudnímu exekutorovi odměna.

28. Rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2017, spisová značka 20 Cdo 3422/2017, byla dovolání žalobkyně, žalované i soudního exekutora odmítnuta. Nejvyšší soud zopakoval závěry obsažené v dřívějších rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2016, spisová značka 20 Cdo 1165/2016, že rozhodčí nálezy vydané v režimu Newyorské úmluvy nejsou způsobilé být exekučním titulem podle exekučního řádu, pokud nebylo vydáno rozhodnutí o jejich uznání.

29. Žalobkyně na základě výše uvedeného shrnuje, že exekuční řízení vedené k vymožení plnění přiznaných podle rozhodčího nálezu číslo 2274, rozhodčího nálezu číslo 2275 a rozhodčího nálezu číslo 2276 bylo pravomocně ukončeno na základě rozhodnutí o zastavení exekuce pro její nepřípustnost, přičemž důvody nepřípustnosti exekuce byly již od zahájení exekuce z důvodu, že rozhodčí nálezy nebyly způsobilými exekučními tituly podle exekučního řádu. Exekuce byla proti žalobkyni vedena nezákonně.

30. Na základě rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, číslo jednací 20 Co 281/2015-225, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalobkyně na zastavení exekuce, soudní exekutor použil složenou jistotu ve výši [částka] k zaplacení vymáhaných pohledávek.

31. Soudní exekutor, Mgr. Vojtěch Jaroš, Exekutorský úřad Znojmo, z jistoty vyplatil ve prospěch žalované celkem částku 6 818 124,99 Kč. K jednotlivým rozhodčím nálezům byly vyplaceny následující částky: - rozhodčí nález číslo [hodnota] – částka celkem [částka], - rozhodčí nález číslo [hodnota] – částka celkem [částka] a – rozhodčí nález číslo [hodnota] – částka celkem [částka]

32. O tom, v jaké výši byla složená jistota použita, se žalobkyně dozvěděla z příkazu k úhradě nákladů exekuce soudního exekutora, [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka]. Žalobkyně nemá poznatky o tom, k jakému dni byly finanční prostředky poukázány ve prospěch žalované, když platbu provedl soudní exekutor. Nejdříve mohly být vyplaceny dne [datum]. Tento den nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], o zamítnutí návrhu žalobkyně na zastavení exekuce. V dopise právního zástupce žalované ze dne [datum] není skutečnost, že žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši [částka] rozporována. Žalobkyně proto nemá důvod pochybovat o tom, že žalovaná finanční prostředky ve výši [částka] obdržela.

33. Žalovaná získala na úkor žalobkyně v nezákonně nařízené exekuci majetkový prospěch ve výši [částka]. Žalobkyně je přesvědčena, že plnění přijaté žalovanou je bezdůvodným obohacením.

34. Žalobkyně se v žalobě také zabývá rozhodným právem, s jejichž závěry se soud ztotožňuje:

35. Na určení rozhodného práva pro právní vztah vzniklý z bezdůvodného obohacení se použije kolizní úprava stanovená Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Nařízení Řím II“). Nařízení Řím II stanoví v článku 10 kapitole III zvláštní kolizní úpravu pro mimosmluvní závazky vzniklé z bezdůvodného obohacení. Rozhodné právo se určí podle hraničních ukazatelů v následující posloupnosti: a) volba práva (čl. 14 Nařízení Řím II), b) právo související smlouvy (čl. 10, odst. 1 Nařízení Řím II), c) lex domicili communis (čl. 10, odst. 2 Nařízení Řím II), d) lex loci damni infecti (čl. 10, odst. 3 Nařízení Řím II) a e) úniková doložka (článek 10, odst. 4 Nařízení Řím II).

36. Dle článku 10, odstavec 1 Nařízení Řím II „souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah“.

37. Žalobkyně se domnívá, že v dané věci dále nelze určit rozhodné právo podle práva související smlouvy, jelikož mezi žalobkyní a žalovanou není existující smluvní vztah. Kupní smlouvy na dodávku cukru, které měly být mezi žalobcem a žalovaným telefonicky uzavřeny dne 24. 6. 2005 a ze kterých žalovaná odvozovala odpovědnost žalobce za škodu, uzavřeny nebyly, tudíž neexistují.

38. Žalobkyně a žalovaná nemají obvyklé bydliště ve smyslu Nařízení Řím II ve stejné zemi, hraniční ukazatel dle článku 10, odstavec 2 Nařízení Řím II se nepoužije. Pravidlo určení rozhodného práva podle místa, kde k bezdůvodnému obohacení došlo (článek 10, odstavec 3 Nařízení Řím II), s sebou přináší interpretační nejasnosti, zda je daným místem místo, kde došlo k získání majetkového prospěchu nebo místo, kde vznikla ochuzenému újma na jeho majetku. I kdyby výklad posledně uvedeného hraničního ukazatele byl takový, že se jedná o místo, kde došlo k získání majetkového prospěchu, žalobce se domnívá, že pro danou věc je na místě aplikovat únikovou doložku dle článku 10, odstavec 4 Nařízení Řím II.: „Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavcích 1, 2 a 3, použije se právo této jiné země.“ Dle bodu (14) úvodních ustanovení Nařízení Řím II „Požadavek právní jistoty a potřeba spravedlivého posouzení jednotlivých případů jsou základními prvky v oblasti spravedlnosti. Nařízení Řím II stanoví hraniční určovatele nejvhodnější pro dosažení těchto cílů. Stanoví obecné pravidlo, ale rovněž zvláštní pravidla a u některých ustanovení „únikovou doložku“, která umožňuje odchýlit se od těchto pravidel, je-li ze všech okolností zřejmé, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí. Tento soubor pravidel tak vytváří pružný rámec kolizních norem. Rovněž umožňuje danému soudu přistupovat k jednotlivým případům odpovídajícím způsobem.“ 39. V dané věci přichází v úvahu aplikace německého práva nebo českého práva. Jiné právo není v této věci použitelné. Mimosmluvní závazek z bezdůvodného obohacení úzce souvisí se záležitostmi vykonatelnosti rozhodčích nálezů a vymožení pohledávek dle rozhodčích nálezů v nezákonně nařízené exekuci v České republice. Žalobce se domnívá, že v daném případě je bezdůvodné obohacení natolik svázáno s okolnostmi, ke kterým došlo na území České republiky, že je odůvodněno použití únikové doložky a určení českého práva jako rozhodného pro mimosmluvní závazek z bezdůvodného obohacení i v případě, že podle jiných hraničních ukazatelů by rozhodným právem mělo být určeno právo německé.

40. Dle ustanovení § 2991 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění je ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, povinen vydat ochuzenému, oč se obohatil. Znaky bezdůvodného obohacení jsou získání majetkového prospěchu způsobem zákonem nedovoleným, majetková újma a příčinná souvislost. Žalovaná získala finanční prostředky v exekuci vedené soudním exekutorem, Mgr. Vojtěchem Jarošem, Exekutorský úřad Znojmo, pod spisovou značkou 133 EX 1873/13, která byla nařízena v rozporu s českými právními předpisy. O nepřípustnosti exekuce bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 20 Cdo 1165/2016 ze dne 3. 11. 2016 a spisová značka 20 Cdo 3422/2017 ze dne 24. 10. 2017). Exekuce byla pro nepřípustnost pravomocně zastavena rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, číslo jednací 20 Co 281/2015-225. Žalovaná získala majetkový prospěch způsobem, který české právní předpisy nedovolovaly. Žalobkyni vznikla majetková újma ve formě snížení jejího majetku. Její újma je rovna majetkovému prospěchu, který získala žalovaná v nezákonně nařízené exekuci. Získání majetkového prospěchu na straně žalované a vznik majetkové újmy na straně žalobkyně je ve vztahu příčinné souvislosti s nezákonným nařízením exekuce.

41. Žalobkyně dále uvedla skutková tvrzení, která doložila písemnými důkazy:

42. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení částky 5 800 362,47 Kč s příslušenstvím. Tato částka je součtem částek, které byly soudním exekutorem vyplaceny ve prospěch žalované jako vymožené plnění přiznané rozhodčím nálezem číslo 2275 a rozhodčím nálezem číslo 2276 v nezákonně nařízené exekuci.

43. Naproti tomu se žalobkyně nedomáhá zaplacení částky 1 017 762,46 Kč, která byla soudním exekutorem zaplacena ve prospěch žalované jako vymožené plnění na základě rozhodčího nálezu číslo 2274. Jak žalobkyně vylíčila, kupní smlouva číslo 3/1/5084 ze dne 26. 5. 2005, ze které byl odvozen odpovědnostní závazek žalobkyně nahradit žalované škodu, byla mezi žalobkyní a žalovanou v písemné formě uzavřena a obsahuje písemné rozhodčí ujednání. Formální požadavky pro uznání a výkon tohoto rozhodčího nálezu stanovené Newyorské úmluvou byly i dle názoru žalobkyně splněny. Pokud by žalovaná zahájila výkon rozhodnutí v souladu s českými právními předpisy, žalobkyně předpokládá, že žalovaní by měla ve vykonávacím řízení úspěch.

44. Co platí pro rozhodčí nález číslo 2274, ovšem neplatí pro rozhodčí nález číslo 2275 a rozhodčí nález číslo 2276. Žalobkyně trvá na tom, že kupní smlouva č. 3/1/5113 a rovněž kupní smlouva číslo 3/1/5115, k jejichž uzavření dle tvrzení žalované mělo dojít dne 24. 6. 2005, uzavřeny nebyly. Jelikož nebyly uzavřeny kupní smlouvy, nemohly žalobkyni vzniknout závazky z porušení těchto smluv. Žalobkyně je proto vedle skutečnosti, že žalovaná získala majetkový prospěch nezákonným způsobem, přesvědčena, že nároky přiznané rozhodčím nálezem číslo 2275 a rozhodčím nálezem číslo 2276 nemají oporu v hmotném právu a podle hmotného práva neexistují, a to z důvodů, které jsou dále stručně vylíčeny.

45. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavírány kupní smlouvy, jejichž předmětem byla dodávka cukru. Žalobkyně nakupovala cukr od třetí strany a následně jej prodávala dále. Kupní smlouvy byly vždy uzavírány písemně. Za žalobkyni kupní smlouvy podepisoval vždy pan [jméno FO], v té době předseda představenstva žalobkyně. Podmínky pro uzavření kupních smluv vyjednával pan [jméno FO], který měl sice funkci ředitele společnosti, ale komunikaci zajišťoval nikoliv z titulu své pozice, ale protože ovládá německý jazyk. Za žalovanou ve věci uzavření kupních smluv jednal pan [jméno FO], generální ředitel společnosti. Dne [datum] komunikoval pan [jméno FO] telefonicky s panen [jméno FO] ve věci dodávek cukru pro zákazníky žalované, pro které žalovaná na základě dříve uzavřených kupních smluv (uzavřených písemně) odebírala od žalobkyně cukr. [jméno FO] chtěl odebrat cukr za stejných cenových podmínek, za kterých byly uzavřeny dřívější kupní smlouvy. [jméno FO] dle instrukcí od pana [jméno FO] sdělil panu [jméno FO] nebyly uzavřeny.

46. Žalovaná následně uplatnila u rozhodčího orgánu Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně ve dvou samostatných řízeních nároky na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím, která měla žalované vzniknout tím, že žalobkyně žalované nedodala cukr dle kupní smlouvy číslo 3/1/5113 a kupní smlouvy číslo 3/1/5115. Škoda byla stanovena na základě rozdílu kupní ceny podle údajně uzavřených kupních smluv (jednotková cena [částka]/tuna netto) a kupní ceny náhradního plnění (jednotková cena [částka]/tuna netto).

47. Dokazování ve sporu proběhlo na základě svědeckých výpovědí pana Ullricha a pana Schreibera, který měl být přítomen telefonátu mezi panem [jméno FO] a panem [jméno FO], na straně jedné a výpovědí pana [jméno FO] a pana [jméno FO] na straně druhé. Tvrzení stran, pokud jde o okolnosti uzavření, resp. neuzavření kupních smluv byla v rozporu. Přitom řešení otázky, zda došlo k uzavření kupních smluv či nikoliv bylo pro rozhodnutí sporu klíčové.

48. Z odůvodnění rozhodčího nálezu číslo 2275 a rozhodčího nálezu číslo 2276 je zřejmé, že rozhodčí orgán rozhodoval spory dle zásad spravedlnosti (ex aequo et bono) nebo spíše na základě pravděpodobnosti a nerozhodoval na základě hmotného práva a provedených důkazů. Z odůvodnění rozhodčích nálezů vyplývá, že podkladem pro rozhodnutí byly úvahy a přesvědčení rozhodčího orgánu o tom, jaký byl pravděpodobný vývoj událostí týkající se uzavření kupních smluv včetně úvah o oprávnění pana [jméno FO] právně jednat za žalobce, aniž by tyto závěry měly podklad v provedených důkazech a hmotném právu.

49. Žalobkyně v rozhodčích řízení rovněž namítala, že pro dané spory nebyla uzavřena rozhodčí dohoda, která by zakládala pravomoc Sdružení pro rafinovaný cukr v Londýně pro rozhodnutí sporů. Rozhodčí orgán si posoudil svou pravomoc aplikací § 5 (3) zákona o rozhodčím řízení účinného na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který stanoví: „Tam, kde je ujednání stran jiné než písemné, s poukazem na podmínky, které jsou písemné, jejich dohoda je uzavřena písemně“. Rozhodčí orgán dospěl k závěru, že kupní smlouvy byly dne [datum] uzavřeny telefonicky za stejných podmínek jako předchozí kupní smlouvy uzavřené mezi stranami dne [datum], kupní smlouvy proto byly uzavřeny s poukazem na písemné podmínky. Toto skutkové zjištění opět nemělo oporu v důkazech provedených v rozhodčích řízeních.

50. Žalobkyně je na základě výše uvedeného průběhu rozhodčích řízení přesvědčena, že nároky žalované na náhradu škody ve výši 130 350 EUR s příslušenstvím nebyly oprávněné, tyto nároky neexistují a dále o nich rozhodoval nepříslušný rozhodčí orgán. I s poukazem na tyto skutečnosti žalobkyně dospěla k závěru, že majetkový prospěch získaný žalovanou v nezákonné exekuci lze kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení.

51. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 5 800 362,47 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve lhůtě do [datum]. Ohledně částky ve výši 1 017 762,46 Kč, která odpovídá plnění, které bylo soudním exekutorem žalované vyplaceno jako vymožené plnění podle rozhodčího nálezu číslo 2274, žalobkyně provedla zápočet pohledávek. Žalovaná na výzvu odpověděla prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum]. Žalovaná sdělils, že žalobcem vznesený nárok odmítá. Dle žalované byla exekuce na majetek žalobkyně nařízena oprávněně, zastavení exekuce považuje za nezákonné a toliko za procesní rozhodnutí, které nezbavuje žalobkyně plnit žalované podle pravomocných a rozhodčích nálezů. Žalovaná dále poukazuje na to, že rozhodčí nálezy nebyly nikdy zrušeny, ani soudy zpochybňovány. Žalovaná dále v dopise uvádí, že naopak žalobkyně je v prodlení se splněním zbytku peněžitého plnění uloženého na základě vykonatelných rozhodčích nálezů. Žalovaná považuje zápočet ve výši [částka] za bezpředmětný, ale pro případ, kdyby na straně žalované bezdůvodné obohacení mělo vzniknout, žalovaná započítává proti pohledávce žalobce ve výši [částka] pohledávky žalované vzniklé na základě vykonatelných rozhodčích nálezů a dále náklady vynaložené na jejich vymožení ve výši [částka]. Žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení částky [částka].

52. Žalobkyně proti tvrzení žalované, že rozhodčí nálezy jsou pravomocné a vykonatelné a žalobkyně má povinnost podle nich plnit, namítá, že otázka vykonatelnosti rozhodčích nálezů na území České republiky nebyla dosud českými soudy rozhodnuta. Exekuce, která byla nařízena na majetek žalobkyně k vymožení pohledávek dle rozhodčích nálezů, byla pravomocně zastavena z důvodu, že rozhodčí nálezy nebyly způsobilým exekučním titulem podle exekučního řádu. O vykonatelnosti rozhodčích nálezů na území České republiky v souladu s českými právními předpisy nebylo dosud českými soudy rozhodnuto (nebylo rozhodnuto o uznání rozhodčích nálezů, ani nebyl nařízen soudní výkon rozhodčích nálezů).

53. Žalobkyně je přesvědčena, že nároky přiznané rozhodčími nálezy číslo [hodnota] a číslo [hodnota] neexistují. Žalobkyně z toho důvodu považuje zápočet žalované ve výši [částka] za neúčinný. Ze sdělení žalované není zřejmé, jak dospěl k částce dluhu ve výši [částka]. Žalobkyně z důvodů vyložených výše popírá existenci dluhu, co do důvodu jeho vzniku i výše.

54. Vzhledem k tomu, že je shora podrobně popsána celá situace, se kterou se žalovaná zcela ztotožňuje a která byla řádné doložena písemnými důkazy, soud ji dále již nebude popisovat, neboť byla popsána zcela přesně a doložena všemi písemnými důkazy, tj. citovanými rozhodnutími soudů a exekutorského úřadu.

55. Bez ohledu na skutková tvrzení, jak je žalobkyně popsala v žalobním návrhu a doložila písemnými důkazy, soud nemůže přezkoumávat vydané rozhodčí nálezy, neboť k jejich přezkoumání není oprávněn. Tyto vydané rozhodčí nálezy jsou řádné odůvodněné, jsou konečné a pravomocné. Ovšem k tomu, aby byly způsobilým exekučním titulem v České republice, je zapotřební rozhodnutí „o uznání“ (viz níže).

56. Žalobkyně udělila plnou moc k zastupování [tituly za jménem] [jméno FO], se sídlem [anonymizováno] a to dne 12. 4. 2013 v Berlíně a zmocněnec vyslovil souhlas dne [datum] v Praze. Zmocněnec v souladu s udělenou plnou mocí zmocnil dne [datum] dále [Jméno advokáta A], aby zastupoval společnost jako jeho substituční zástupce, a to v rozsahu jemu udělené plné moci.

57. Ve věci byl vydán zdejším soudem dne [datum] pod číslem jednacím [spisová značka] platební rozkaz, do kterého byl dne [datum] podán odpor. Platební rozkaz byl doručen panu [tituly za jménem] [jméno FO]. Odpor podal [Jméno advokáta A]. V tomto odporu byl žalovaný nesprávně označen a to jako „[Anonymizováno] GmbH & Co. KG. Dále se v něm uvádí, že platební rozkaz byl doručen panu [tituly za jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO], který však v této věci není právním zástupcem žalovaného, nicméně jej žalovanému zaslal na vědomí. V odporu je odkazováno na meritum věci a je tam namítána i místní a věcná nepříslušnost Okresního soudu ve Vyškově.

58. I když v odporu do platebního rozkazu je jako žalovaná označena jiná společnost, [Jméno advokáta A] byl dle udělené plné moci od [tituly za jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], oprávněn zastupovat i žalovanou společnost, proto soud pohlíží na odpor, jako na platně podaný, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že odpor směřoval do merita věci a k tomuto se také vyjadřoval. Navíc se jedná o věc s cizím prvkem, žalovaný je cizozemským subjektem. V případě, že by soud postupoval striktně, pak by musel dospět k závěru, že odpor nebyl podaný oprávněnou osobou a platební rozkaz nabyl právní moci. Odpor do platebního rozkazu byl samotnou žalovanou podán až dne [datum], i když byl zástupci žalované – [tituly za jménem] [Anonymizováno], [jméno FO], doručen dne [datum].

59. Společnost [Anonymizováno] GmbH & Co. KG udělila plnou moc k zastupování [Jméno advokáta A]. Ovšem k udělené této plné moci bylo přistoupeno společností [Anonymizováno] GmbH & Co. KG, se sídlem v [Anonymizováno], zapsanou v obchodním rejstříku, vedeném Okresním soudem Berlín – Charlottenburg pod číslem HRA [Anonymizováno] B. Jedná se o odlišnou společnost od společnosti žalované.

60. Nejdříve musela být vyřešena otázka věcné a místní příslušnosti:

61. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že se nejedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalobkyně požaduje uhradit částku, která byla po právu ve prospěch žalované vymožena formou exekuce na základě vykonatelných exekučních titulů (rozhodčích nálezů). Uvedla, že je sice pravdou, že rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR a následným rozhodnutím Krajského soudu v Brně byla vedená exekuce zastavena, závěry těchto soudů však nikdy nezpochybnily existenci pravomocných a vykonatelných rozhodčích nálezů, na jejichž základě byl žalobce povinen svůj dluh plnit. Žalovaná dále namítla, že Okresní soud ve Vyškově není věcně ani místě příslušným k projednání této věci.

62. Tato otázka již byla vyřešena rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2021, číslo jednací 27 Co 100/2021-377 a rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 10. 2022, číslo jednací 27 Cdo 957/2022-399. Podaná ústavní stížnost byla Usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2019, spisová značka III. ÚS 170/18, odmítnuta.

63. K otázce bezdůvodného obohacení:

64. V souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

65. Jak vyplývá z komentáře k § 2991 občanského zákoníku ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]), bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává. Obecná klauzule bezdůvodného obohacení zakotvené v § 2991 odstavec 1 váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného. Důvodová zpráva předestírá, že na to, zda je obohacení ospravedlněné, nelze usuzovat jen z existence nebo neexistence právního důvodu, ale i ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života.

66. Právní důvod plnění může vyplývat z platného a účinného právního jednání, pravomocného rozhodnutí soudu, resp. jiného orgánu veřejné moci, či jiné právní skutečnosti, jež zakládá povinnost k poskytnutí sporného plnění, anebo může být dán přímo zákonem. K plnění bez právního důvodu dochází, pakliže titul pro přesun majetkových hodnot nikdy nevznikl, nebo sice vznikl, ale pozbyl právních účinků ještě před tím, než bylo plněno.

67. Nejvyšší soud dlouhodobě zastává názor, že skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, míří na ty případy, v nichž ve chvíli poskytnutí plnění existoval právní důvod, který však následně, v důsledku další právní skutečnosti, ztratil své právní účinky (odpadl) (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisová značka 28 Cdo 2598/2014 ze dne 7. 1. 2014).

68. V dané věci Nejvyšší soud svým rozhodnutím číslo jednací 20 Cdo 1165/2016-548 ze dne 3. 11. 2016 zrušil Usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud se zabývá tím, že podle § 40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu je exekučním titulem vykonatelný rozhodčí nález.

69. Podle § 37 odst. 2 exekučního řádu může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona [písm. a)] a není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí, orgánu Evropské unie nebo cizí rozhodnutí; exekuční návrh však lze podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnutí o uznání [písm. b)].

70. Vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí ze dne 6. 11. 1959, č. 74/1959, (ve spojení s čl. I Ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky), se stala součástí právního pořádku České republiky Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, podepsaná dne 10. 6. 1958 v New Yorku.

71. Podle čl. III Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzná každý smluvní stát rozhodčí nález za závazný a povolí jeho výkon podle předpisů o řízení, jež platí na území, kde je nález uplatňován, za podmínek stanovených v následujících článcích (čl. IV a V).

72. Těmito předpisy jsou občanský soudní řád a exekuční řád.

73. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů se řadí mezi přímo použitelné mezinárodní smlouvy, a proto jsou rozhodčí nálezy spadající do její působnosti za titul výkonu rozhodnutí uznávány bez zvláštního řízení.

74. Tak je tomu i v dané věci. To však samo o sobě neznamená, že by mohly být i způsobilým titulem coby titul exekuční; k odpovědi tuto otázku je třeba rekurovat zpět k exekučnímu řádu.

75. Z citovaného ustanovení § 37 odst. 2 exekučního řádu se očividně podává, že tak by tomu mohlo být jen tehdy, bylo-li by zde rozhodnutí „o uznání“, a tak tomu však v dané věci není, resp. není ani tvrzeno.

76. I když v dané věci exekuční titul neodpadl, rozhodčí nálezy zrušené nebyly, vzhledem k tomu, že je zde absence rozhodnutí „o uznání“, lze per analogiam vycházet z toho, že exekuční titul odpadl, neboť rozhodčí nálezy nemohly být bez rozhodnutí „o uznání“, způsobilým exekučním titulem, lze tak vycházet z bezdůvodného obohacení na straně žalované.

77. K otázce pasivní legitimace:

78. Výpisem z aktuálního obsahu rejstříku Okresního soudu Charlottenburg, oddělení B Obchodního rejstříku, výpis HRB [Anonymizováno] bylo zjištěno, že obchodní firma [Anonymizováno] [právnická osoba] GmbH, se sídlem [Anonymizováno], na základě Smlouvy o fúzi ze dne [datum] a souhlasného rozhodnutí její valné hromady ze dne [datum], se sloučila se společností [Anonymizováno] GmbH & Co.KG se sídlem v [Anonymizováno]).

79. Ze společného rejstříkového portálu Německé federace vyplývá, že existují společnosti: - [Anonymizováno], v současné době registrovaný, (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), - [Anonymizováno], odstraněno, (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] GmbH & CFo. KG, dříve [Anonymizováno] GmbH & Co. KG), - [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno], HRB [Anonymizováno], současně registrovaný.

80. V Berlíně byla dne [datum] notářsky sepsaná smlouva o rozdělení a převzetí. Účastníky smlouvy byly: - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRB [Anonymizováno] B. - [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRB [Anonymizováno] B. - [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRB [Anonymizováno] B. - [tituly za jménem] [Anonymizováno] KG se sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRA [Anonymizováno] B. - [Anonymizováno] sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRB [Anonymizováno] B. - [Anonymizováno] GmbH & Co. KG se sídlem Berlín, zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu Charlottenburg pod číslem HRA [Anonymizováno] B.

81. Dle této smlouvy firma [Anonymizováno] mit beschränkter Haftung převedla na firmu [Anonymizováno] GmbH & Co. KG svůj úsek obchodu s cukrem, a to formou odštěpení sloučením, se všemi právy a povinnostmi. Úsek obchodu s cukrem se převádí se všemi aktivy a pasivy, která ekonomicky patří k úseku obchodu s cukrem, mimo jiné i všechny rezervy, závazky, časové rozlišení pasiv a povinnosti převádějící společnosti přiřaditelné úseku obchodu s cukrem, jak jsou vykázány k 31. prosinci 2015 na rozvahových účtech převádějící společnosti, uvedených v Příloze č. [hodnota], včetně veřejných závazků a veřejnoprávních povinností a včetně závazků a povinností, které nejsou k dnešnímu dni známy nebo vzniknou až v budoucnosti do dne nabytí účinnosti odštěpení, jakož i podmíněných závazků a budoucích závazků, jejichž právní důvod už existuje.

82. Při rozhodování se soud zcela řídil Nálezem Ústavního soudu České republiky IV. ÚS 1241/12 ze dne 13. 3. 2013, ze kterého vyplývá, že pro nalézání práva je vždy nezbytné vycházet z individuálních, tedy na konkrétních skutkových zjištěních založených rozměrů každé soudem projednávané věci. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti učinit vše pro nalezení spravedlivého řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Spravedlnost musí být v procesu, kterým soud interpretuje a aplikuje právo, vždy přítomna jako hodnotový činitel, neboť nad každým utvářením soudního rozhodnutí klene se dvojí imperativ: rozhodnutí musí být nejen zákonné, ale především spravedlivé. Úkolem soudu je rozpoznat skrze zákon spravedlnost.

83. V odporu do platebního rozkazu, podaného [Jméno advokáta A] dne [datum] zcela jasně žalovaná dala žalobkyni na vědomí, že žalovaná není správně označená, že jako žalovaná by měla vystupovat jiná společnost. Žalobkyně však na toto „upozornění“ nereagovala a setrvávala na svém stanovisku.

84. Žaloba byla podána dne [datum], k odštěpení části společnosti žalované došlo již dne [datum], jak je shora uvedeno, tedy před podáním žaloby. Rejstříky, ve kterých lze tuto informaci získat, jsou veřejné.

85. Soud dospěl k závěru, že v dané věci není uvedená žalovaná pasivně legitimována, neboť veškeré závazky, týkající se Úseku obchodu s cukrem, byly převedeny se všemi aktivy a pasivy na společnost [Anonymizováno] GmbH & Co. KG. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

86. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalovaná není v daném řízení pasivně legitimována.

87. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, a to nedostatku pasivní legitimace na straně žalované.

88. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, dle kterého má žalovaná, která měla plný úspěch, nárok na úhradu nákladů řízení proti žalobkyni, neboť tato úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., za 8 hlavních úkonů po [částka] z merita věci (převzetí a příprava, včetně první porady s klientem, vyjádření ve věci ze dne [datum], sepis podání ve věci ze dne [datum], sepis podání ve věci ze dne [datum], účast při ústním jednání u soudu dne [datum], sepis podání ve věci ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum] a sepis podání ve věci ze dne [datum]), 8 x režijní paušál po [částka].

89. Rovněž byla přiznána náhrada za promeškaný čas k jednáním u procesního soudu vždy [adresa] a zpět, k jednáním dne [datum] a dne [datum]. Celkem tak byla přiznána ztráta času za 24 hodin v částce [částka].

90. Náklady řízení advokáta činí částku [částka], ke které byla podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu přiznána náhrada daň z přidané hodnoty ve výši [částka].

91. Dále bylo přiznáno cestovné za 2 jízdy osobním vozem Volvo, reg. zn. [SPZ], na jednání k procesnímu soudu [adresa] a zpět (vždy 505 km, celkem [hodnota] km, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km, ceně nafty [částka]/1 l a sazbě [částka]/1 km). Cestovné celkem činí [částka].

92. Žalobkyně požadovala i hotové výdaje za překlady, ale tyto nebyly doloženy.

93. Náklady žalovaného činí [částka] a byly přiznány k rukám advokáta.

94. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Poučení