7 C 202/2017 - 794

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce A] d) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce A] všichni zastoupeni advokátem Mgr. Jaroslavem Zemanem sídlem Masarykovo nám. 225, 256 01 Benešov proti žalovanému: 1) [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. Miroslavem Somrem sídlem Benešova 21, 586 01 Jihlava proti žalované: 2) [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. Miroslavem Somrem sídlem Benešova 21, 586 01 Jihlava proti žalovanému: 3) [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Hrabou sídlem Kamlerova 795/9, 251 01 Říčany za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o náhradu újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví takto:

Výrok

I. Žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaný 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 2 357 423 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně a).

II. Žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaný 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 320 633 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně b).

III. Žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaný 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci c) částku ve výši 50 000 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce c).

IV. Žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaný 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni d) částku ve výši 50 000 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně a).

V. Řízení se co do částky 4 879 654 Kč, kterou jako náhradu za nemajetkovou újmu požadovala žalobkyně a), zastavuje.

VI. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala po žalovaných zaplacení částky 5 357 423 Kč, se co do částky 3 000 000 Kč zamítá.

VII. Žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhala po žalovaných zaplacení částky 520 633 Kč, se co do částky 200 000 Kč zamítá.

VIII. Žaloba, kterou se žalobce c) domáhal po žalovaných zaplacení částky 500 000 Kč, se co do částky 450 000 Kč zamítá.

IX. Žaloba, kterou se žalobkyně d) domáhala po žalovaných zaplacení částky 250 000 Kč, se co do částky 200 000 Kč zamítá.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 17. 7. 2017 se žalobci domáhali na žalovaných zaplacení částky 11 237 077 Kč žalobkyni a), částky 520 633 Kč žalobkyni b), částky 500 000 Kč žalobci c) a částky 250 000 Kč žalobkyni d), to vše z titulu náhrady nemajetkové újmy. Žalobci uvedli, že dne 27. 7. 2014 se žalobkyně a) koupala v požární nádrži užívané jako místní koupaliště v obci [adresa], když během čištění požární nádrže, při němž žalovaný 1) bez upozornění otevřel šoupátko stavidla, došlo k vtažení a zaklínění žalobkyně a) do potrubí výpustě a jejímu následnému tonutí. V důsledku tonutí došlo u žalobkyně a) k zástavě srdeční a dechové činnosti, což mělo, i přes úspěšnou resuscitaci, za následek hypoxické poškození mozku s masivním vdechováním vody do plic a řadu dalších zranění a poškození zdraví, vedoucích k trvající poruše vědomí žalobkyně a) a jejímu psychomotorickému poškození. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl žalovaný 1) za toto jednání uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. trestního zákoníku, z čehož žalobci dovozují jeho odpovědnost za způsobený následek a povinnost k jeho odčinění. Žalobci uvedli, že to byl právě on, kdo svým nedbalostním jednáním způsobil vtažení žalobkyně a) do odtokové výpustě a její tonutí, neboť nikdo z osob podílejících se na čištění nádrže neupozornil na to, že se bude čištění konat a že dojde k vypuštění veškeré vody z vodní nádrže. Žalobci vyloučili odpovědnost žalobce c), který navštívil vodní nádrž, provozovanou jako koupaliště, sám byl přímo ve vodě u stavidla, stál na schodu u hladiny, držel se stavidla a dohlížel na koupání dětí. Nikdo z koupajících nevěděl, že žalovaný 1) otevřel šoupě a začal vypouštět vodu z nádrže; nádrž byla odnepaměti využívána jako veřejné koupaliště, k tomuto účelu byla určena i žalovaným 3), který v nádrži osadil další prvky pro její využití (skluzavka do nádrže, lavičky a odpadkové koše). Žalovaný 3) jako vlastník a provozovatel nádrže také neprováděl řádnou kontrolu technického stavu vodní nádrže a nezajistil, aby místo výpustě bylo osazeno mříží. Žalobci v replice k vyjádření žalovaného 2) uvedli, že odpovědnost žalovaného 2) je založena protiprávním činem jeho člena, kterého se ten dopustil při plnění svých úkolů. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) vykonával činnost pro žalovaného 2), rovněž u něj žalobci shledávají odpovědnost za vzniklou újmu, neboť z jeho strany došlo k porušení prevenční povinnosti. Podle žalobců byla požární nádrž fakticky užívána jako koupaliště, čemuž žalovaný 3) nebránil, tedy je spoluodpovědný jako provozovatel podle vodního zákona, když navíc i on porušil prevenční povinnost tím, že neřešil závady a neprováděl dohled nad způsobem a průběhem údržby vodní nádrže. V důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví tedy žalobkyni a) vznikla nemajetková újma spočívající ve vytrpěných bolestech, ztížení společenského uplatnění a duševních útrapách, žalobkyně b), žalobce c) a žalobkyně d) pak v důsledku újmy na zdraví žalobkyně a) prodělali duševní útrapy. Žalobkyně b) nadto v důsledku poškození zdraví žalobkyně a) musela o tuto soustavně pečovat od srpna 2014 do února 2015, a za toto období požaduje náhradu ušlé mzdy.

2. Podáním ze dne 6. 3. 2024 vzala žalobkyně a) žalobu, co do částky 4 879 654 Kč zpět, s čímž žalovaný 1) a žalovaný 2) souhlasili.

3. Žalovaný 1) ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že lituje poškození zdraví žalobkyně a) a s tím spojených následků, avšak žalobou uplatněné nároky neuznává, neboť je dle jeho názoru vyloučena jeho přímá odpovědnost k žalobou uplatněným nárokům, když v rozhodné době vykonával činnost pro žalovanou 2), jako její člen, a při výkonu této činnosti (čištění požární nádrže) se nedopustil excesu, který by měl za následek vznik jeho přímé odpovědnosti. Žalobkyně a) v den nehody opakovaně skákala v okolí výpustě, kde hloubka dosahuje až 180 cm, a to jak s kruhem, tak bez jakýchkoli pomůcek pro neplavce či méně/málo zdatné plavce, a to pod dohledem jejího otce, žalobce c), který se pohyboval ve vodě u stavidla. Odpovědnost za újmě na zdraví leží dle žalovaného 1) primárně na žalobci c), který žalobkyni a) a d) spolu s dalšími dvěma kamarádkami přivedl k požární nádrži, a to s vědomím, že se nejedná o veřejné koupaliště, ale technické zařízení, jehož primárním účelem není koupání. Byl tedy srozuměn s tím, že zde není zajištěna žádná dohledová činnost a bylo právě jeho povinností na děti dohlížet. Žalovaný 1) rovněž vyloučil, že by žalobce c) mohl přehlédnout činnost osob směřující k provedení čištění nádrže, manipulaci se stavidlem ze strany žalovaného 1), následného úbytku vody v nádrži, a že by mohl přeslechnout hluk odtékající vody. Žalobce c) výše uvedené skutečnosti nerespektoval, podcenil jejich vliv na bezpečnost dětí a nechal je nadále skákat do hluboké vody bez pomůcek pro neplavce. Byl to tedy právě otec žalobkyně a), žalobce c), který svým jednáním porušil povinnosti vyplývající z jeho rodičovské odpovědnosti. Žalovaný 1) dále uvedl, že k čištění nádrže docházelo vždy po dohodě s žalovaným 3), když nádrž sloužila pro potřeby hasebního zásahu na území katastru obce [adresa]. Jednalo se o činnost plánovanou a organizovanou, při níž měli jednotlivé osoby rozděleny úkoly.

4. Žalovaný 2) neuznal nároky uplatněné v žalobě a navrhoval její zamítnutí. Žalovaný 2) označil za nesporné, že dne 27. 7. 2014 žalovaný 1) prováděl čištění požární nádrže, otevřel šoupátko stavidla potrubí výpustě a následně došlo k tonutí a poškození zdraví žalobkyně a) a že žalovaný 1) byl uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Rozporoval však tvrzení žalobců, dle kterého žalobce c) nemohl zabránit vtažení žalobkyně a) do výpustě. Podle žalovaného 2) umožnil žalobce c) žalobkyni a), aby jako neplavec (či špatný plavec) skákala do vody a pohybovala se v hloubce 190 cm, navíc v technickém zařízení (požární nádrži), a to bez ochranných pomůcek. S ohledem na hloubku vody žalovaný 2) sporoval tvrzení žalobců, podle kterého žalobce c) stál u stavidla, neboť vzhledem ke konstrukci stavidla nemohl stát ani na něm, na děti tedy nemohl řádně dohlížet. Žalovaný 2) rovněž vyloučil, že by si žalobce c) mohl nevšimnout příjezdu hasičů, jejich činnosti, manipulace ve výpustní šachtě a hluku odtékající vody. Čištění požární nádrže probíhalo koordinovaně a organizovaně, přičemž k této činnosti není zapotřebí zvláštních oprávnění a dovedností. Žalovaný 2) se spoléhal na to, že lidé obvykle věnují pozornost okolí a adekvátně reagují na vnější podněty, tedy že při příjezdu hasičského auta k požární nádrži a následném zahájení činnosti směřující k čištění nádrže rodič zajistí, aby děti opustily vodu, nebo se alespoň osob konajících činnost dotáží. Dle mínění žalovaného 2) žalovaný 1) postupoval obvyklým způsobem, dle zavedené praxe, přičemž se důvodně spoléhal na to, že koupající se osoby přizpůsobí pobyt ve vodě svůj a osob, nad nimiž vykonávají dohled, fyzickému zdraví a schopnostem, což zahrnuje i věnování přiměřené pozornosti okolnímu dění.

5. Žalovaný 3) uplatněný nárok neuznal ani z části a navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný 3) se neztotožnil se skutkovými zjištěními z trestního řízení, když dle žalovaného 3) požární nádrž [adresa] nikdy nebyla, a není, koupalištěm a žalovaný 3) není vlastníkem této nádrže, ani jejím provozovatelem, neboť službu koupání zde neposkytoval. Požární nádrž [adresa] je povrchovou vodou, v níž vodoprávní úřad nezakázal koupání, proto se zde může v souladu s obecným nakládáním s povrchovými vodami koupat na vlastní nebezpečí každý. Vzhledem k tomu, že žalovaný 3) v rozhodné době v okolí požární nádrže ničeho nekonal, nelze u něj dovozovat ani prevenční povinnost ve smyslu ustanovení § 2900 o. z., ani povinnost zakročovací ve smyslu ustanovení § 2901 o. z., neboť žalovaný 3) nebezpečnou situaci nevytvořil, ani nad ní neměl kontrolu. Byl to naopak otec žalované, žalobce c), který měl v souladu s rodičovskou odpovědností v dané situaci povinnost zakročit.

6. Vedlejší účastník na straně žalovaného 3) navrhoval zamítnutí žaloby vůči žalovanému 3) s odůvodněním, že předmětná požární nádrž není a nikdy neměla charakter koupaliště, koupání osob v této nádrži tak bylo a je realizováno na jejich vlastní nebezpečí. Nadto žalovaný 3) není ani vlastníkem dotčené nádrže, požární nádrž [adresa] udržuje v provozuschopném stavu žalovaný 2), čištění dne 27. 7. 2014 bylo zajišťováno v rámci dobrovolné činnosti s pouhým vědomím žalovaného 3), nikoliv na jeho přímý pokyn. Ze strany žalovaného 3) tak nedošlo k porušení žádné právní povinnosti a vedlejší účastník je přesvědčen, že odpovědnost žalovaného 3) není nikterak prokázána a nelze ji dovodit.

7. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], Okresní soud v Kutné Hoře zamítl výše uvedené nároky žalobců z důvodu absence protiprávního jednání žalovaných, případně pro nedostatek příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaných a vznikem škody. Soud uzavřel, že jedinou odpovědnou osobou za vznik újmy na zdraví, vzniklé žalobkyni a), potažmo nemajetkové a majetkové újmy, vzniklé dalším žalobcům, je výlučně žalobce c) jako zákonný zástupce poškozené žalobkyně a).

8. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl zamítavý rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšími vyřízení. Odvolací soud se neztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že primární odpovědnost za újmu na zdraví žalobkyně a) nese žalobce c) jako jediná osoba s tím, že odpovědnost všech tří žalovaných je vyloučena, neboť takový závěr není dle jeho přesvědčení vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu udržitelný a odůvodnitelný. Odvolací soud vycházel ze situace, že odpovědnost žalovaného 1) je v zásadně spojena s jeho trestním odsouzením, neboť soud je ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Soud však může rozhodnout, že z hlediska odpovědnosti za újmu je zde další osoba, která je spoluzodpovědná za způsobenou újmu. Odvolací soud tak věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění dokazování a rozhodnutí o výši a rozsahu způsobené újmy.

9. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl zamítnut návrh žalovaného 1), aby bylo řízení přerušeno do okamžiku právní moci rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod spisovou značkou [spisová značka] a v případě, že bude obnova řízení povolena do doby právní moci rozhodnutí v řízení vedeném pod spisovou značkou [spisová značka].

10. Soud provedl důkazy založenými ve spise, a znaleckými posudky, výslechy účastníků a svědků, z nichž zjistil následující skutečnosti, a po postupu dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), i níže uvedený skutkový stav:

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a) se spolu s žalobci c) a d), jakož i dalšími osobami, dne 27. 7. 2014 koupala v požární nádrži [adresa]. Žalobce c) se s rodinou jezdil do požární nádrže opakovaně koupat, v den události se zde byl koupat se svými dvěma dcerami (žalobkyně a) a d)) a jejich dvěma kamarádkami; žalobkyně d) a kamarádky byly dobré plavkyně, žalobkyně a) nikoliv, měla s sebou ještě kruh (prokázáno účastnickým výslechem žalobce c) ze dne 27. 11. 2018 a svědeckou výpovědí [jméno FO] a [jméno FO]). Téhož dne probíhalo čištění požární nádrže, které prováděl žalovaný 2), za účasti žalovaného 1), čištění je domlouváno vždy na chůzi dobrovolných hasičů, přičemž konkrétní úkoly jsou rozdělovány až po příjezdu na místo. Čištění nádrže probíhá pravidelně dle potřeby, v okamžiku příjezdu dobrovolných hasičů lidé nádrž a její okolí většinou opouští (prokázáno výpověďmi [jméno FO], žalovaného a), [jméno FO] a [jméno FO]); dnes již čištění nádrže probíhá za přítomnosti Městské policie. Je všeobecně známo, že se jedná o protipožární nádrž, v níž se všichni koupou na vlastní nebezpečí, hasiči zde dokonce pořádají závody (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]). Na kratší straně obdélníkové betonové požární nádrže v [adresa] se nachází stavidlo překryté OSB deskou, pod kterým je výpusť. Pod stavidlem je hloubka přibližně 1,90 m, na protější straně je hloubka přibližně 1,20 m. Okolo nádrže jsou tři lavičky, podél silnice je nádrž ohrazena oplocením tvořeným sloupky a řetězy, dříve se tu nacházela i skluzavka. K přístupu k výpusti je nutné odstranit vrchní OSB desku, výpusť se pak otevírá klíčem (zjištěno z protokolu o místním šetření ze dne 19. 10. 2018 a pořízených fotografií). Při otevření šoupěte ve výpusti žalovaným 1) se ve vodě v blízkosti stavidla nikdo nenacházel (prokázáno svědeckými výpověďmi [jméno FO] a [jméno FO]). Po uzavření stavidla skákala žalobkyně s děvčaty opět do vody a žalobce c) okolo plaval a přidržoval se stavidla (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO]). Hladina při vypouštění klesala rychle, pokles byl doprovázen zřetelným hlukem slyšitelným již na břehu nádrže (prokázáno znaleckým posudkem ze dne 30. 9. 2020 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]). Koupající se, včetně žalobců a), c), d) nebyli nikým z členů žalovaného 2), ani žalovaným 1), upozorněni na skutečnost, že se nádrž bude vypouštět (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO]).

12. Žalobkyně a) nebyla dobrou plavkyní, k plavání používala v době nehody ještě plavecký kruh (prokázáno svědeckou výpovědí žalobce c). Několik dní (asi týden) před škodnou událostí žalobce c) nevěnoval dle svědků [adresa] [jméno FO] na stejném místě dostatečnou pozornost žalobkyni a), která v nádrži rovněž plavala bez plovacího kruhu.

13. Žalobkyně a) skočila bez plovacího kruhu po nohou do vody blízko výpustě požární nádrže, protože byla výpusť otevřena, došlo k nasání těla do odtokového otvoru. Síla vtahující žalobkyni a) byla poměrně značná a čím blíže otvoru žalobkyně a) skočila, tím byla větší i vtahující síla (zjištěno ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne 3. 11. 2019, vypracovaného [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem]). Žalobce c) byl ve vodě v blízkosti stavidla. Žalobkyně a) uvízla ve stavidlu, následkem tonutí utrpěla hypoxické poškození mozku a četné oděrky, když se zhruba 15 minut nacházela pod vodní hladinou. Kromě farmakologické léčby byla nutná umělá plicní ventilace. Žalobkyně a) na zevní podněty zprvu nereagovala, postupně byla schopna minimálního kontaktu (otevření očí), trvala porucha polykání a došlo k rozvoji obrny všech končetin v důsledku poškození mozku a zánětu plic. Stav žalobkyně a) vyžadoval neustálou pomoc druhé osoby, po přeložení na pediatrickou kliniku probíhala logopedická cvičení. Následně došlo k přeložení žalobkyně a) do léčebných lázní za účelem rehabilitace pohybu, postupně došlo ke zlepšení chůze. V říjnu 2014 začala žalobkyně a) chodit do školy, byla schopna pomalu mluvit a číst. Poranění žalobkyně a) má charakter bezprostředního ohrožení života a delší dobu trvající vážné poruchy zdraví s citelným omezením běžného způsobu života nejméně do konce září 2014 (prokázáno znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne 17. 10. 2014, vypracovaného prim. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]). V důsledku popsaného úrazového děje utrpěla žalobkyně a) difúsní axonální poranění mozku těžké, poúrazové poškození rohovky vlevo a kontuzi plic, stav žalobkyně byl pouze a jedině následkem topení 27. 7. 2014, a to jak na straně motorické, tak i na straně psychické a inteligenční. Dle Metodiky Nejvyššího soudu bylo bolestné žalobkyně a) vyčísleno na částku 129 660 Kč a ztížení jejího společenské uplatnění na částku 1 227 763 Kč prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 15. 9. 2023, č. [hodnota], znalcem z odvětví nemateriální újmy na zdraví, specializace neurologie).

14. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalovaný 1) uznán vinným, že dne [datum] v době okolo 16:15 hodin v obci [adresa], kde prováděl jako dobrovolný hasič čištění požární nádrže, která se užívá jako místní koupaliště, otevřel naplno šoupátko stavidla potrubí výpustě, která se nachází u dna nádrže, a poté z místa odešel, přičemž na tuto skutečnost neupozornil nikoho z osob, které se v tu dobu koupaly v blízkosti stavidla ani neučinil jiné opatření nutné k bezpečnému vypuštění nádrže a přispěl tak k poškození zdraví žalobkyně a), neboť došlo odtékajícím proudem vody k jejímu vtažení do odtokové otevřené výpustě, která se nachází u dna nádrže, a k jejímu zaklínění ve výpusti po dobu nejméně 15 minut, po kterou se nacházela celým tělem pod hladinou, přičemž následkem tonutí došlo u poškozené k zástavě srdeční a dechové činnosti, obnovené úspěšnou resuscitací, přesto poškozená utrpěla hypoxické poškození mozku s masivním vdechováním vody do plic, v důsledku čehož došlo k trvající poruše vědomí, psychomotorickému postižení – obrně všech končetin, a zánětu plic, tedy byla citelně omezena v běžném způsobu života“, a dopustil se tak přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání osmi měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu šestnácti měsíců (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], při nezměněném výroku o vině a trestu přiznal žalobcům b) a c) vůči 1) žalovanému náhradu škody ve výši 55 360 Kč, a odkázal žalobce b) a c) se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody a žalobkyně a) a d) s jejich nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovanému 1) byla současně uložena povinnost uhradit vedlejšímu účastníkovi škodu ve výši 1 036 760 Kč (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soudy obou stupňů dospěly ve svých rozhodnutím k závěru, že jednání 1) žalovaného přispělo k následku a je článkem řetězce, který vyústil v těžké ublížení na zdraví žalobkyně a), přičemž dalšími zainteresovanými subjekty jsou žalovaný 2), který nedostatečně organizoval vypouštění nádrže, žalovaný 3), který toleroval užívání požární nádrže ke koupání, a rovněž žalobce c), který žalobkyni a) umožnil skákání do vody bez ochranných pomůcek v místech, kde nestačila, ačkoli neuměla plavat (prokázáno výše uvedenými rozsudky). Žalovaný 1) uhradil dne 2. 11. 2015 žalobcům a) a c) částku ve výši 55 360 Kč (prokázáno poštovní poukázkou ze dne 2. 11. 2015).

15. Žalovaný 2) je spolek, který vznikl dne 28. 8. 1995, od 1. 1. 2014 je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném [st. instituce], [hodnota], vložka [hodnota], IČO [IČO] a jeho účelem je činnost v oblasti protipožární ochrany (prokázáno výpisem ze spolkové rejstříku žalovaného 2.). Žalovaný 1) je členem žalovaného 2) od roku 2004 (prokázáno z členského průkazu žalovaného 1) a evidenčního listu žalovaného 1).

16. Stavba protipožární nádrže v obci [adresa] byla k žádosti [právnická osoba] povolena vodohospodářským rozhodnutím odboru [název] ze dne [datum], č. j. [č. j.], kromě dalšího i za předpokladu, že bude vyhověno připomínkám zainteresovaných osob a organizací. [právnická osoba] – provoz [adresa] ve svém vyjádření účastníka kolaudačního řízení doporučilo, aby v případě, že nebude provedeno oplocení nádrže, byla nádrž po obvodu osazena bezpečnostním zábradlím. Zřízení bezpečnostního zábradlí bylo dohodnuto tak, že toto zábradlí bude provedeno podél místní komunikace na straně k vodní nádrži, a to v délce, aby na každé straně byl přesah minimálně tří metrů přes délku vodní nádrže. Stavba byla dokončena v květnu 1976, kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [č. j.], byla schválena, a byl udělen souhlas k uvedení nádrže do trvalého provozu; bezpečnostní zábradlí mělo být podle rozhodnutí zřízeno do 30. 4. 1977. Podle projektového úkolu se jedná o akumulační požární nádrž, jejímž účelem je zabezpečení dostatečného množství vody pro zásah na východní části obce [adresa] (prokázáno stavební dokumentací k vodní nádrži). [právnická osoba] jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 594 m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití vodní nádrž umělá, a nově vzniklého pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 1 926 m2, vzniklého oddělením parc. č. [hodnota] o výměře 5 556 m2, druh pozemku ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa], obec [adresa], na LV č. [hodnota], prodala tyto pozemky žalovanému 3). Důvodem prodeje byla skutečnost, že vodní nádrž vybudoval žalovaný 3), přičemž k umožnění přístupu, údržby a užívání nádrže je nezbytně nutné využít za tímto účelem nově oddělený pozemek parc. č. [hodnota], dříve část pozemku parc. [hodnota] (prokázáno kupní smlouvou ze dne 15. 6. 2017).

17. V důsledku péče o poškozenou žalobkyni a) byla nucena žalobkyně b) zůstat delší dobu v domácnosti a poskytovat žalobkyni a) celodenní péči (prokázáno výslechy žalobkyně b), d) a žalobce c), přičemž žalobkyně b) ušel zisk ve výši 20 633 Kč, na který by měla nárok v případě docházky do zaměstnání (prokázáno výslechem žalobkyně b) a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ze dne 17. 10. 2014). Žalobkyně a) strávila po škodní události v nemocnici a lázních cca rok, opětovně se učila jíst, chodit, mluvit, starat se sama o sebe (prokázáno lékařskými zprávami o stavu žalobkyně a) založenými ve spise a účastnickým výslechem žalobkyně b)).

18. Z insolvenčního rejstříku [st. instituce] ve věci žalobců b) a c) jako dlužníků vedené pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením [č. j.] ze dne 18. 9. 2018 byl zjištěn úpadek žalobců b) a c) a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením-[č. j.] bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Usnesením-[č. j.] bylo zrušeno oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs (prokázáno výpisem z insolvenčního rejstříku).

19. Od roku 2020 je stav žalobkyně a) ustálen, žalobkyně a) trpí úzkostnými projevy, stále něco kontroluje, přesvědčuje se, že jsou rodiče doma, že je vše zavřeno, je často unavená, nedokáže se delší dobu soustředit, špatně toleruje stres, s úsilím polyká tuhá sousta, při chůzi po schodech je nestabilní, napadá vlevo. Od škodní události žalobkyně a) podstatně omezila okruh přátel, má potíže začlenit se do kolektivu, trpí motorickou neobratností; na koncerty chodí s přítelem, sama by nikam nešla (prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 15. 9. 2023, č. [hodnota], znalcem z odvětví nemateriální újmy na zdraví, specializace neurologie).

20. Soud v rámci dokazování provedl i další důkazy, které však neshledal relevantními pro posouzení věci.

21. Soud neprovedl důkazy výslechem [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], výslech [jméno FO], vyžádání údajů ČSU o průměrné mzdě za rok 2015, doklady o výplatě nemocenské, informace žalovaného 3. o investicích na údržbu a opravy nádrže za rok 1990-2014, znalecký posudek z oboru stavby vodního hospodářství – stavby hydrotechnické a výslech svědků, o jejichž výpovědi Krajský soud v Praze opírá své tvrzení o faktickém využívání požární nádrže ke dni 25. 4. 1991 k plnění úkolů [st. instituce], když soud považoval skutkový stav věci za dostatečně zjištěný, a navrhované výslechy za nadbytečné.

22. Soud neprovedl účastnický výslech žalobkyně a), neboť s jeho provedením nesouhlasila. Soud taktéž neprovedl opětovné účastnické výslechy žalobkyně b), žalobce c) a žalobkyně d), kteří s tímto nedali souhlas.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

24. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

25. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

26. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

27. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

28. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

29. Podle § 166 odst. 1 o. z., zastupují právnickou osobu její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

30. Podle § 167 o. z. právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

31. Podle § 2915 o. z. (1) je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. (2) jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

32. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

33. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

34. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

35. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

36. Podle § 857 odst. 2 o. z. dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.

37. Podle § 858 o. z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

38. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

39. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, ze strany žalobkyně a), a souhlas, který s tímto žalovaní vyslovili, soud nejprve ve smyslu ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř rozhodl o zastavení řízení, co do částky 4 879 654 Kč (výrok V.), které se žalobkyně a) domáhala po žalovaných jako náhrady za nemajetkovou újmu.

40. Dále se soud již věnoval posouzení a stanovení samotné imateriální újmy za užití zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde v ust. § 2958 o. z. je nastaven zákonný rámec pro poskytování náhrady za nemajetkové újmy spojené s takovým zásahem do duševní a tělesné integrity, kdy dochází k nepříznivému zdravotnímu dopadu. Účelem náhrady je poskytnout přiměřené zadostiučinění za strádání a utrpení, které musel poškozený snášet v důsledku poškození zdraví, konkrétně se jedná o bolest, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy poškozeného. Nemajetková újma vyvolaná ublížením na zdraví má být odčiněna v penězích plně, případně podle zásad slušnosti, přičemž však zákon nestanoví žádná konkrétní kritéria, která má zvažovat soud rozhodující o náhradě za bolest, ztížení společenského uplatnění či další nemajetkové újmy. Za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví byl vypracován systém označovaný jako Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.

41. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí poté pokrývat i frustraci, stres a nepohodu postiženého z omezení či ztráty funkčních schopností organismu a poskytovat i satisfakci za obtíže spojené s veškerými lidskými činnostmi, byť nejde zrovna o ztrátu či omezení soběstačnosti. Individuální přístup a zohlednění zvláštností každého jednotlivého případu předpokládá, že takto zjištěná částka základního ohodnocení může být modifikována výjimečnými okolnostmi na straně poškozeného – a) věkem, b) ztrátou skutečně výjimečné lepší budoucnosti (kariéry), i na straně škůdce – c) důvody podle § 2957 o. z. (srov. Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Bulletin advokacie, 2014, č. 12, s. 67-72).

42. Dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví má stanovená výše náhrady nemajetkové újmy naplnit zákonný princip slušnosti a požadavek legitimního očekávání. Z čehož vyplývá nutnost vypracovat znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, na jehož podkladě lze rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví (srov. Usnesení Nejvyššího soudu z 25. 1. 2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016).

43. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z odvětví nemateriální újmy na zdraví, specializace neurologie, ze dne 15. 9. 2023, bylo bolestné žalobkyně a) vyčísleno na částku 129 660 Kč a ztížení jejího společenské uplatnění na částku 1 227 763 Kč. Soud se s tímto vyčíslením v zásadě ztotožnil, znalec vycházel z platné Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, přičemž dle soudu se nikterak neodchýlil od stanovených kritérií a své závěry logicky a plně v souladu se zjištěný skutkovým stavem zdůvodnil. Ve svém znaleckém posudku znalec stručně a jasně stanovil imateriální újmu žalobkyně a podřadil její chorobný stav pod klasifikaci zde uvedenou.

44. Od roku 2020 je stav žalobkyně a) ustálen, trpí však úzkostnými projevy, špatně toleruje stres, podstatně omezila okruh přátel, má potíže začlenit se do kolektivu, je bojácná.

45. Podle komentářové literatury mohou mít další nemajetkové újmy formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap. Při určování výše zadostiučinění za duševní útrapy se bere za východisko člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací. Mezi konkrétní duševní útrapy spojované s ublížením na zdraví komentář řadí například strach o život, úzkost v době léčení (z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací nebo z další operace), starost o budoucnost (strach z následků zranění), duševní deprese během léčby, šok ze zranění, odloučení od rodiny (zvláště od dětí či od rodičů) v průběhu dlouhé hospitalizace, potrat, pocit méněcennosti apod. (srov. BEZOUŠKA, Petr. § 2958 Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. In: HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1703).

46. Soud proto nad rámec znalcem vyčíslené částky (1 357 423 Kč) přistoupil k modifikaci této částky, když zde shledal zvláštní okolnosti spočívající v nízkém věku žalobkyně a) v době škodní události, ztráty lepší budoucnosti žalobkyně a) a zejména vyvstalé stresové situace pro žalobkyni a), která v důsledku škodní události a následné rehabilitační péče přišla o část dětství a dospívání, kterou jí již nikdo nenahradí, a to ani v situaci, kdy její stav je trvale dobrý a konzervován. Nadto je patrné, že stav žalobkyně a) byl dlouhou dobu kritický, byla zde tak důvodná obava z průběhu dalšího léčení a případných závažných následků na jejím zdraví. Soud proto částku stanovenou znalcem na základě slušného uvážení zvýšil o 1 000 000 Kč, a stanovil výslednou částku, která jako náhrada nemajetkové újmy přísluší žalobkyni a), a to částku 2 357 423 Kč.

47. Žalobci b), c) a d) se domáhali náhrady dle § 2959 o. z. z titulu sekundárních obětí, kdy žalobkyně b) svůj nárok vyčíslila na částku 520 633 Kč a zahrnula pod něj i svůj ušlý zisk, o který přišla v důsledku péče o žalobkyni a). Žalobci c) a d) poté svůj nárok ve shodě opírali o psychické útrapy, jež jim škodná událost, potažmo následný tíživý stav žalobkyně a), způsobil.

48. Soud konstatuje, že osoby blízké mají nárok na odčinění duševních útrap, které jim způsobuje nepříznivý zdravotní stav osoby, k níž je pojí rodinné a citové pouto. Míněna jsou zpravidla ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména kómatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu. Z povahy věci a systematického zařazení do § 2959 lze usuzovat, že zákonodárce měl na mysli následky srovnatelné s usmrcením osoby blízké, kdy duševní útrapy sekundárních obětí dosahují určité vyšší intenzity. Jde o duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) spojené s vědomím, že tato osoba byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a změnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 22 odst. 1 o. z. osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (srov. Š V E S T K A, J ., D V O Ř Á K, J ., F I A L A, J . a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-4-30]. ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X). Zvlášť závažným ublížením na zdraví ve smyslu § 2959 obč. zák. nutno rozumět ta nejtěžší zdravotní poškození mající následky blížící se svou závažností s usmrcením blízké osoby, popřípadě velmi těžká zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší (srov. Rozsudek (Rc) Nejvyšší soud ČR - senát ze dne 27.06.2019 sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 In [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-4-30]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X).

49. Soud v souladu s výše uvedeným posoudil nemajetkovou újmu zbývajících žalobců a dospěl k závěru, že škodní událostí a s tím souvisejícím stavem žalobkyně a) žalobcům nemajetková újma nepochybně vznikla. Žalobkyně b) je matkou žalobkyně a), žalobce c) otcem, a žalobkyně d) sestrou, již tedy z podstaty vyvstalé události žalobci zcela nesporně trpěli psychickým vypětím v souvislosti s tím, zda žalobkyně a) škodní událost přežije, a pokud ano, zda ponese trvalé následky, či nikoliv. U žalobkyně b) poté soud uvažoval skutečnost, že v důsledku celodenní péče o poškozenou žalobkyni a) přišla o pravidelný příjem.

50. Újmu žalobkyně b) soud s ohledem na prokázaný skutkový stav považuje za nejzávažnější a žalobkyni tak přiznal částku ve výši 320 633 Kč (vč. náhrady ušlé mzdy). Dále soud uvažoval újmu žalobce c), kdy soud za adekvátní ohodnocení újmy považuje částku 100 000 Kč, avšak s ohledem na spoluúčast žalobce c), který zcela zjevně zanedbal dohled nad tehdy nezletilou žalobkyní a), soud částku ponížil o 50 %, tj. na částku 50 000 Kč. Konečně soud uvažoval újmu vzniklou žalobkyni d), kterou soud s ohledem na sourozenecký, nikoliv rodičovský vztah, a skutečnost, že v řízení nebyly tvrzeny ani prokázány skutečnosti hodné zvláštního zřetele ve vztahu k žalobkyni d), vyčíslil na částku 50 000 Kč.

51. Soud se následně zabýval odpovědností za újmu způsobenou žalobcům, přičemž vzhledem k tomu, že soud je ve smyslu ust. § 135 o. s. ř. vázán rozhodnutím ve vztahu k žalovanému 1), který byl shledán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 27. 7. 2014 v době okolo 16:15 hodin v obci [adresa], kde prováděl jako dobrovolný hasič čištění požární nádrže, která se užívá jako místní koupaliště, otevřel naplno šoupátko stavidla potrubí výpustě, která se nachází u dna nádrže, a poté z místa odešel, přičemž na tuto skutečnost neupozornil nikoho z osob, které se v tu dobu koupaly v blízkosti stavidla ani neučinil jiné opatření nutné k bezpečnému vypuštění nádrže a přispěl tak k poškození zdraví žalobkyně a), neboť došlo odtékajícím proudem vody k jejímu vtažení do odtokové otevřené výpustě, která se nachází u dna nádrže, a k jejímu zaklínění ve výpusti po dobu nejméně 15 minut, po kterou se nacházela celým tělem pod hladinou, přičemž následkem tonutí došlo u poškozené k zástavě srdeční a dechové činnosti, obnovené úspěšnou resuscitací, přesto poškozená utrpěla hypoxické poškození mozku s masivním vdechováním vody do plic, v důsledku čehož došlo k trvající poruše vědomí, psychomotorickému postižení – obrně všech končetin, a zánětu plic, tedy byla citelně omezena v běžném způsobu života, je odpovědnost za újmu způsobenou žalobkyni a) ze strany žalovaného 1) dána, soud se proto zaobíral pouze otázkou rozsahu odpovědnosti žalovaného 1) za újmu způsobenou žalobkyni a). Soud se tak nezaobíral tím, zda je žalovaný 1) za újmu žalobkyni a), příp. dalším žalobcům, odpovědný, ale zda, zde byla další osoba, která v souladu s prevenčními ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je spoluodpovědná za způsobenou újmu.

52. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 2) je právnickou osobou (pobočný spolek), jehož účelem byla v rozhodné době činnost v oblasti protipožární ochrany, kam lze bezpochyby zařadit i čištění nádrže sloužící pro potřeby hasebního zásahu. Žalovaný 1) při čištění nádrže dne 27. 7. 2014 zcela nesporně jednal jako člen žalovaného 2) a v rámci jeho činnosti. Dle § 167 je právnická osoba povinna k náhradě škody, případně ke splnění jiné povinnosti, je-li vznik této povinnosti důsledkem protiprávního činu člena voleného orgánu, zaměstnance nebo jiného zástupce právnické osoby vůči třetí osobě, ke kterému došlo při plnění pracovních či jiných stanovených úkolů pro právnickou osobu. Jen v případě, že konání osoby, která škodu způsobila, nelze považovat za činnost právnické osoby, k níž byla konající osoba použita, šlo by o vybočení z této činnosti (exces), a v takovém případě by pak byla dána přímá odpovědnost této osoby. Soud proto uzavřel, že zde je dána solidární odpovědnost s žalovaným 1), když jeho jednání nelze označit za exces, neboť se jednalo o činnost běžně prováděnou žalovaným 2), žalovaný 1) jednal v zájmu žalovaného 2) a na jeho pokyn. V souladu s rozhodnutím odvolacího soudu, soud prvního stupně odkazuje na ust § 2914 o. z, kde právní teorie hovoří o „principálovi“ a „pomocníkovi“. Pokud má „principál“ možnost zvolit si „pomocníka“, odpovídá za škodu, jako by ji způsobil sám (srov. rozhodnutí NS 25 Cdo 482/2005, 25 Cdo 2777/2004, 21 Cdo 1148/2002 či 21 Cdo 454/2002). Byť tedy žalovaný 2) sám žádnou povinnost neporušil, je jednání žalovaného 1) přičitatelné i právnické osobě, tj. žalovanému 2). Žalovaní pak odpovídají za vzniklou újmu společně a nerozdílně (solidárně) dle ust. § 2915 odst. 1 ve spojení s odst. 2 věta druhá o. z. (srov. Bezouška, Petr in Hulmák, M. a kol., Občanský zákoník VI, Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2014, s. 1577-1581).

53. Pokud se jedná o odpovědnost žalovaného 3), soud vzal v souladu s provedeným dokazováním za prokázané, že nádrž v obci [adresa], jejímž vlastníkem byl ke dni dotčené události žalovaný 3), byla dlouhodobě užívána jako koupaliště, tj. v rozporu s kolaudačním povolením a zamýšleným účelem nádrže, kterým bylo, dle stavební dokumentace, zabezpečení dostatečného množství vody pro zásah na východní části obce [adresa]. Žalovaný 3) nezajišťoval kontrolu a řádnou údržbu zařízení nádrže, čímž je založena jeho odpovědnost za vzniklý následek. Už jenom pouhá skutečnost, že žalovaný 3) měl zcela nesporně povědomí o faktickém užívání nádrže, když zde byly např. namontovány lavičky, a koupaliště bylo vcelku hojně užíváno, zakládá dle soudu spoluodpovědnost žalovaného 3) za způsobenou újmu. Žalovaný 3) měl tak zcela nesporně povinnost ve smyslu § 2900 o. z., a to konkrétně zabezpečit, aby na nádrži nedošlo k žádné škodní události, např. zábradlím, či zaplocením nádrže. Žalovaný 3) žádná taková bezpečností opatření neimplementoval, lze tak uzavřít, že v přímé souvislosti s tímto opomenutím došlo k újmě žalobkyně a), popř. ostatních žalobců.

54. Současně, pokud soud hovoří o spoluodpovědnosti za způsobenou újmu, nelze pominout samotného žalobce c), který zcela zjevně zanedbal svou rodičovskou odpovědnost, resp. práva a povinnosti z ní plynoucí, neboť nechal žalobkyni a), která v té době neuměla plavat, skákat do vody pouze s nafukovacím kruhem, a to opakovaně. V řízení také vyšlo najevo, že žalobce c) žalobkyni a) nevěnoval nikterak zvýšenou pozornost, a to ani po příjezdu hasičského auta k vodní nádrži. Žalobce c) bez dalšího dovolil žalobkyni a), aby skákala po nohách do vody ze stavidla, a to bez jeho součinnosti. Soud proto, dospěl k závěru, že spoluúčast žalobce na škodní události činila ve vztahu k jeho osobě 50 %, což následně promítl do rozhodování o sekundární újmě mu způsobené (srov. bod 50. odůvodnění tohoto rozsudku).

55. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná, a proto jí ve výrocích I. – IV. vyhověl, a ve zbývající části nároku ve výrocích VI. – XI. zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 150 o. s. ř., kdy soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť při přepočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci by více úspěšnou stranou byla strana žalovaná, což soud s ohledem k charakteru projednávané věci, osobním poměrům žalobců a specifičnosti tohoto případu (v době podání žaloby byly žalobkyně a) a d) nezletilé, poškozená žalobkyně a) byla v době škodní události nezletilá), při zohlednění průběhu celého řízení, považuje za nepřiměřenou tvrdost, která by byla v rozporu se smyslem a účelem výše citovaných zákonných ustanovení. Soud proto rozhodl tak, že každý z účastníků si náklady řízení ponese sám.

57. Ze shodných důvodů soud rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení státu (výrok XI.).