Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

7 C 202/2020- 148

Rozhodnuto 2021-05-28

Citované zákony (36)

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 327 590 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 327 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 100 402,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 327 590 Kč s příslušenstvím, tedy kupní ceny se zákonným úrokem z prodlení v důsledku odstoupení od smlouvy. Pro odůvodnění svého nároku uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které žalovaná na žalobkyni převedla vlastnické právo k osobnímu automobilu Renault, Mégane [příjmení] [příjmení] [příjmení] 115, [příjmení] kód VF1RFB00258140611 (dále jen„ vozidlo“) a žalobkyně za to žalované zaplatila kupní cenu ve výši Kč 327 590 Kč. Spolu s vozidlem byl žalobkyni předán záruční list, na základě kterého byla stanovena záruční lhůta na 5 let nebo 100 000 ujetých kilometrů (neomezený počet kilometrů pro první dva roky) s tím, že její konec byl stanoven na [datum]. Dne [datum], tedy již 2 měsíce po převodu vlastnického práva k vozidlu se na něm vyskytla první závada, kdy na vozidle za jízdy problikávala kontrolka vypnutí airbagu, display za jízdy vypisoval kontrolu parkovacích senzorů a pískaly brzdy. Žalobkyně se v souladu s podmínkami obrátila na autorizovaný servis [příjmení], který je dle podmínek jako jediný oprávněn provádět záruční opravy. Vozidlo bylo přijato k opravě, diagnostika nebyla žalobkyni vydána ani po opakovaných písemných žádostech. S dalšími závadami se žalobkyně znovu obrátila na autorizovaný servis [datum], kdy se na vozidle projevila závada na parkovacím asistentu, na obou vnitřních snímačích vepředu; poté [datum], kdy se na vozidle projevila závada na parkovacím asistentu, rozsvěcela se kontrolka parkovacího asistentu; dne [datum], když se na vozidle předchozího dne projevila závada a vozidlo muselo být startováno asistenční službou z důvodu kompletního vybití, vozidlo občas nereaguje na otevření klíčem, neotvírá víko kufru, občas nefunguje parkovací asistent; dne [datum], kdy vozidlo po delší jízdě za deště hlásilo, že je slabá baterie a následně ho nebylo možné nastartovat; dne [datum], kdy se na vozidle projevila závada na parkovacích senzorech – rozsvěcela se kontrolka parkovacího asistentu a na vnitřním snímači vlevo vpředu; dne [datum], kdy se na vozidle projevila závada na parkovacích senzorech – rozsvěcela se kontrolka parkovacího asistentu, v servisu se ale vada neprojevila; dne [datum] nebylo vozidlo možné v 7:30 hodin nastartovat, do servisu bylo dopraveno po nastartování odtahovou službou; dne [datum], kdy se na vozidle projevila závada na airbagu – rozsvěcela se kontrolka zkontrolovat airbag, tato závada se však v servisu neprojevila; dne [datum], kdy se na vozidle projevila závada na tempomatu, vynechávalo zapalování válce, a projevila se vnitřní porucha elektroniky. Dne [datum] dostala žalobkyně od žalované informaci, že [datum] v 10:00 hodin bude vozidlo připraveno k vyzvednutí. Dle diagnostiky ze dne [datum] došlo na vozidle k poruše na obvodu ovládání škrticí klapky s elektromotorem. Vozidlo bylo žalobkyni předáno dne [datum] a dne [datum] bylo opět přistaveno do servisu se stížností na svítící kontrolky vstřikování a ESC. Žalobkyně si vozidlo ze servisu žalované již nevyzvedla a od [datum] je vozidlo v servisu. Dne [datum] a [datum] žalobkyně žalovanou informovala o tom, že má v úmyslu odstoupit od smlouvy. Na základě prvního podnětu, který zaslala žalované a odůvodnila ho opakovanými poruchami parkovacího asistentu, se žalovaná vyjádřila tak, že žalobkyni nevznikl nárok na odstoupení od smlouvy z toho důvodu, že parkovací asistent nevykazuje žádné vady. Na základě druhého podnětu, který zaslala žalované a odůvodnila ho opakovanou poruchou airbagu, se žalovaná vyjádřila tak, že žalobkyni nevznikl nárok na odstoupení od smlouvy z toho důvodu, že vada airbagu je pouze hlášením, na základě kterého má uživatel vozidla zkontrolovat airbag a nejedná se tedy o vadu. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované odstoupení od smlouvy prostřednictvím svého právního zástupce. Na to žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum] tak, že odstoupení neuznává z důvodu nesplnění podmínek ze strany žalobkyně – neprojevily se závady, které žalobkyně uvádí a vozidlo bylo opraveno v rámci smluvní záruky. Dne [datum] bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno vyjádření žalované ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že nepovažuje za nutné vysvětlovat a prokazovat, že nepochybila a žalobkyni vyzvala k vyzvednutí vozidla. Navrhla smírné řešení pouze ohledně odpuštění parkovného do [datum]. Žalobkyni tak nezbylo, než se obrátit na soud.

2. Žalovaná považuje žalobou uplatněný nárok za neoprávněný, a to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, dohodou stran došlo k odvolání odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy jak z [datum], tak [datum]. Uvedené je patrné z toho, že žalobkyně i po svém písemném odstoupení z [datum] užívala předmětné vozidlo až do [datum] jako vlastník, netrvala na jeho vrácení žalované a vrácení kupní ceny, naopak žalovaná vozidlo zcela běžně užívala, s vozidlem jezdila na pravidelné garanční prohlídky (nad rámec prohlídek žalobkyní namítaných vad) a vůči žalované obecně jednala tak, jako kdyby na svém odstoupení od kupní smlouvy netrvala, z čehož žalovaná oprávněna vycházela. Žalobkyně nadto takto postupovala poté, co jí žalovaná na odstoupení od smlouvy výslovně odpověděla, že odstoupení neuznává a odmítá. Z následného jednání stran se jednoznačně podává vůle žalobkyně odvolat účinky svého odstoupení od smlouvy a dále užívat vozidlo jako vlastník a souhlas žalované s takovým odvoláním účinků odstoupení, a tedy konkludentní dohoda účastníků o tom, že otázka odstoupení od smlouvy nebude řešena. Možnost odvolat účinky odstoupení od smlouvy dohodou stran je potvrzena v rovině nového občanského zákoníku jak doktrínou, tak i judikaturou Nejvyššího soudu ČR k § 441 obchodního zákoníku, kterou lze plně vztáhnout do současné právní úpravy, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 705/2005 či sp. zn. 32 Cdo 1567/2011. Zákon pro dohodu o odvolání odstoupení nevyžaduje písemnou formu, a tedy je možné dohodu o odvolání odstoupení učinit ústně či i konkludentní formou ve smyslu § 1744 občanského zákoníku. Žalovaná nesporuje, že žalobkyně v konkrétní věci vystupuje jako spotřebitel. Žádné ustanovení zákona, včetně např. § 1810 či 1813 o. z., neznemožňuje ujednat odvolání odstoupení se spotřebitelem. Žádné takové ustanovení není ani podkladem k tomu, aby se taková dohoda interpretovala k tíži žalované. Druhým hlavním důvodem je pak to, že všechny nahlášené závady nebyly vadami, které by ve svém souhrnu mohly být důvodem pro odstoupení. Žalovaná rozporuje, že by vůbec mohlo dojít k naplnění podmínek pro odstoupení od smlouvy za podmínek ust. § 2169 občanského zákoníku, neboť ve skutečnosti se za období od koupě vozidla do uplynutí zákonné záruční doby na vozidle objevily jen vady dvě, a to dne 11. 3. / [datum] (nenakonfigurovaný parkovací asistent) a dne [datum] (výměna řídící jednotky). Ostatní tvrzené vady nebyly dle žalované vadami. Svítící kontrolka plní svou funkci tím, že upozorňuje na nutnost provést kontrolu daného zařízení, a teprve taková kontrola samotného zařízení ukáže, zda je zařízení, které kontrolka kontroluje, skutečně vadné. To, zda se jedná o vady, je věcí odborného posouzení. Žalovaná má za to, že se vždy snažila věnovat skutečnému obsahu a odmítá, že by bagatelizovala sdělení žalobkyně či že by jednala vůči žalobkyni jakkoli nevhodně. Žalovaná se žalobkyní komunikovala a zajistila i vyjádření Renaultu ČR, který stanovisko žalované potvrdil. Tvrzení, že by žalovaná neprojevila vůli zbavit vozidlo závad, žalovaná odmítá. Dvakrát dokonce zajistila žalobkyni bezplatnou výměnu některých komponentů, aby žalobkyni vyšla vstříc. Žalovaná shrnuje, že žalobkyně vždy po tvrzeném odstoupení dál se žalovanou jednala jako vlastník, tj. vůle žalobkyně k odstoupení nebyla vážná, resp. na odstoupení netrvala.

3. Soud provedl dokazování v rozsahu, který mu umožnil učinit spolehlivý skutkový závěr. Vycházel přitom z listinných důkazů předložených účastníky řízení. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím zjištěním stran skutkového stavu.

4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na nové osobní vozidlo značky Renault, model Nový MÉGANE GrandCou, verze [příjmení] [příjmení] 115, za kupní cenu 327 590 Kč, zaplacenou ve dvou zálohách ve výši 32 000 Kč a 295 590 Kč. Vozidlo byla na přání kupující vybaveno: Technické kritérium – CZ; [příjmení] [jméno] [příjmení] (dvouzónová automatická klim) za cenu 12 000 Kč; [příjmení] [jméno] (přední a zadní parkovací senzory, sk) za cenu 12 000 Kč a Rezerva za cenu 3 000 Kč. Vozidlo si žalobkyně spolu se Záručním listem, Programem údržby včetně přílohy k údržbě, Uživatelské příručky, dokumentů k vozidlu, Technického průkazu a 2 klíčů/startovacích karet převzala [datum] /viz kupní smlouva a předávací protokol na č. l. 28 – 29, faktura [číslo] na č. l. 30, faktura [číslo] na č. l. 31, faktura [číslo] na č. l. 32, objednávka nového vozidla ze dne [datum] na č. l. 93 spisu/. Záruka k vozidlu se vztahovala mimo jiné i na smluvní záruku a asistenční služby [příjmení] na 5 let/ 100 000 km (neomezený počet ujetých kilometrů pro první 2 roky), a to s datem začátku záruky dne [datum] /záruční list na č. l. 27 spisu/. Na všechna nová vozidla [příjmení] se od [datum] vztahovala smluvní záruka [příjmení] na veškeré vady materiálu, montáže nebo výroby, a to až po dobu 60 měsíců ode dne předání vozidla prvnímu uživateli / Smluvní podmínky prodeje nových vozidel [příjmení] účinné od 1. 3. 2016 na č. l. 26 spisu/. Dne [datum] uzavřela žalobkyně a [právnická osoba] za cenu 15 990 Kč smlouvu o poskytování servisních služeb s platností záruky [datum] na dobu 60 měsíců a 100 000 km. Ve smlouvě je v části II. – Podmínky poskytování servisních služeb v čl. II.2.b. uvedeno, že rozhodnutí, zda díl, který byl identifikován jako vadný, bude opraven nebo vyměněn, přísluší příslušnému autorizovanému servisu /smlouva na č. l. 96, faktura ze dne [datum] na částku 15 999 Kč na č. l. 96 p. v., Všeobecné podmínky smlouvy o poskytování servisních služeb účinné od [datum] na č. l. 97 - 98 spisu/.

5. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo v 15:7 hodin ke kontrole airbagu, když za jízdy problikne kontrolka vypnutí – nahodile; kontrola parkovacích senzorů – za jízdy vypisuje na display zkontrolujte; kontrola brzd – pískají občas dělají vrr (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) /viz zakázkový list [číslo] na č. l. 34 spisu/. Znovu žalovaná vozidlo přijala dne [datum] v 8:9 hodin v rámci garance pro závadu parkovacího asistentu (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“). Po provedení diagnostiky řídicí jednotky se projevilo: DTCA72B35 VNIŘNÍ SNÍMAČ VPRAVO VPŘEDU 3.DEF a DTCA72A35 VNIŽNÍ SNÍMAČ VLEVO VPŘEDU 3.DEF /viz zakázkový list [číslo] na č. l. 39 + diagnostika na č. l. 40 spisu/. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo v 11:0 hodin na garanci – závada na parkovacím asistentu; rozsvícená kontrolka poruchy systému parkovacího asistentu (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“). Dle diagnostiky žalované jako zhotovitele byla provedena konfigurace, výmaz chyb, po testu vše OK, když žalovaná jako dodavatel provedla v rámci záručního zásahu na náklady [právnická osoba] jako objednatele dílenský úkon: konfigurace řídicí jednotky park. Asistenta; dílenský úkon: kontrola průchodu kabeláže a dílenský úkon: dokument diagnostický záznam /viz zakázkový list [číslo] na č. l. 41 spisu a záruční protokol na č. l. 41 p.v./. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo v 9:28 hodin (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) na test vozidla – vozidlo včera startováno asistenční službou – komplet vybité; občas vozidlo nereaguje na otevření klíčem; neotvírá víko kufru; občas zlobí parkovací asistent. Žalobkyni bylo zapůjčeno náhradní vozidlo. Den předtím, tj. [datum] zasahovala v místě bydliště žalobkyně z důvodu nepojízdnosti vozidla asistenční služba. Žalovaná po přijetí vozidla vyměnila autobaterii, provedla její test a následně ještě dne [datum] zakázkový list [číslo] na č. l. 42 spisu, + zakázkový list p.v. a zpráva o zkoušce autobaterie na č. l. 43 spisu/. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo ve 14:57 hodin (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) z důvodu garance – diagnostiky s poznámkou, že dne [datum] při stavu 15 715 km byla v rámci garance provedena výměna akumulátoru. Důvodem přistavení vozidla žalobkyní bylo, že při delší jízdě za deště (cca 100 km a výše) pak druhý den lze špatně nastartovat – viz hlášky na displeji vozidla (AIR-BAG, slabá baterie). Poté nelze nastartovat. Na diagnostice bylo zjištěno: PODHUŠTĚNÍ, KOLO 1 PRORAŽENÉ, KOLO 2 PRORAŽENÉ A KOLO 3 PRORAŽENÉ; NAPÁJENÍ ŘIDICÍ JEDNOTKY; OBVOD [příjmení] [příjmení]; a 2x ŘÍDICÍ JEDNOTKA. V rámci zakázky byl použit materiál: POUF CREATION FAM a provedeny dílenské úkony: dokument diagnostický záznam; kontrola průchodnosti kabeláže; hlášení závad vozidla; konfigurace řídicí jednotky vstřikování; zkouška vozidla a SÚ D/M řídicí jednotky vstřikování. V rámci prací byla provedena výměna řídicí jednotky vstřikování /zakázkový list [číslo] ze dne [datum] na č. l. 44 - 46 + garanční protokol 488 ze dne [datum] na č. l. 47 a 101 spisu/. Žalobkyně znovu přijela do autorizovaného servisu dne [datum] a žalovaná přijala vozidlo v 11:22 hodin (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) a to z důvodu, že se [datum] objevilo hlášení„ navštívit servis a počítač hlásí zkontrolovat parkovací senzor. Na diagnostice se žalované při vyřizování zakázky objevilo: DTCA72A35 VNITŘNÍ SNÍMAČ VLEVO VPŘEDU. V rámci vyřízení zakázky žalovaná použila materiál SNÍMAČ ABS a provedla práce: konfigurace řídicí jednotky park. Asistenta, dokument diagnostický záznam, hlášení závad vozidla, kontrola průch. Kabeláže, D/M sestava předního nárazníku a 2x výměna čidla park. asistenta P /zakázkový list [číslo] ze dne [datum] na č. l. 48 + diagnostika na č. l. 49 + záruční protokol ze dne [datum] na č. l. 50 spisu/. Po dobu opravy, do [datum], měla žalobkyně v nájmu zapůjčené vozidlo a při zapůjčení složila zálohu ve výši 190 210 Kč /smlouva o nájmu vozidla ze dne [datum] na č. l. 100 spisu/. Dvanáct dní poté, [datum], přijela žalobkyně v 11:6 hodin do servisu znovu (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“). Opět si stěžovala na problém s parkovacími senzory, při příjmu vozidla se závada neprojevila. Senzory na vozidle byly viditelně omrzlé. Chyba zkontrolovat parkovací senzory a servisní klíč se rozsvítil při jízdě a žalobkyně si pořídila videa a fotografie se záznamem chyby. Při diagnostice řídicí jednotky parkovacího systému se projevila chyba obou vnitřních snímačů /zakázkový list [číslo] ze dne [datum] na č. l. 51 - 52 spisu/. Žalobkyně pak znovu přijela do autorizovaného servisu dne [datum] a žalovaná přijala vozidlo v 8:17 hodin (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“). Žalobkyně vozidlo přistavila z důvodu, že vozidlo nešlo nastartovat a nastartováno bylo až odtahovou službou pana [jméno] [příjmení], [IČO] v 7,30 hodin. Při kontrole vozidla žalovanou se závada neprojevila, akumulátor byl vyzkoušen, nebyl naměřen žádný odběr a baterie byla v pořádku /zakázkový list [číslo] na č. l. 53, zakázkový list na č. l. 54 spisu/. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo v 10:1 hodin s tím, že je požadována diagnostika řídící jednotky za jízdy se rozsvítí kontrolka airbagu; závada se projevuje po dešti; výtisk diagnostiky poruch (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) /viz zakázkový list [číslo] na č. l. 33 spisu/. Téhož dne přijala žalovaná vozidlo znovu ve 12:0 hodin (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“) s tím, že si žalobkyně stěžovala na rozsvícenou kontrolku hlášení palubního počítače„ zkontrolovat airbag“. Při přijetí vozidla do servisu se neprojevila. Žalobkyně na zakázkový list napsala, že žádá o odstoupení od kupní smlouvy z důvodu stále se objevujících vad, které jsou opakované, jakož i při větším počtu vad a na základě vadného plnění. Po provedení diagnostiky se projevila chyba uložená do paměti: palubní deska /zakázkový list [číslo] na č. l. 61 spisu a diagnostika na č. l. 62 a 63 spisu/. Dne [datum] přijala žalovaná vozidlo v 7:13 hodin s tím, že si žalobkyně stěžuje, že nefunguje tempomat + omezovač (dále také jen„ přijetí vozidla [číslo]“). Vozidlo bylo žalovanou předáno žalobkyni [datum] a již dne [datum] žalobkyně znovu přijela do servisu, že svítí kontrolky ESC, AIRBAG. Při diagnostice byly zjištěny chyby: obvod ovládání škrticí klapky s elektromotorem; chyby řídicí jednotky – vnitřní porucha elektroniky a chyba výpočtu signálu; vynechávání zapalování válce 2 – poruchy spalování zhoršující emise; a znovu, jako při 5. přijetí vozidla PODHUŠTĚNÍ, KOLO 1 PRORAŽENÉ, KOLO 2 PRORAŽENÉ A KOLO 3 PRORAŽENÉ /zjištěno ze zakázkového list na č. l. 55 spisu + diagnostika na č. l. 57 – 60/. Dne [datum] žalovaná informovala žalobkyni o stavu opravy vozidla. Problém dle diagnostiky byl vyřešen přeprogramováním jednotky, čeká se na dodání některých náhradních dílů. Dne [datum] pak žalovaná informovala žalobkyni, že vozidlo je v pořádku a připraveno k vyzvednutí a dne [datum] jí zaslala druhou výzvu k vyzvednutí vozidla s tím, že od [datum] bude účtováno parkovné 200 Kč/bez DPH za 1 den /e-mailová zpráva na č. l. 112 p. v. – 113 p. v. spisu/. Žalobkyně si vozidlo od žalované dosud nevyzvedla /shodná tvrzení účastníků/.

6. Již po 6. přistavení vozidla k opravě dne [datum] žalobkyně dne [datum] v 18: 06:52 hodin zaslala zaměstnanci žalované, s nímž opakovaně v servisu jednala při přijímání vozidla, panu [jméno] [příjmení], slíbená fota k parkovacímu asistentu a shrnula, že opakovaně jezdí s vozidlem do servisu již od 2. měsíce od zakoupení vozidla. Uvedla, že i když s ní pan [příjmení] jako prodejce stále odmítá sepsat reklamační protokol s tím, že je to v kompetenci servisu, domnívá se, že je již dostatek závad pro nedůvěru k vozidlu a může požadovat výměnu vozu za nový či odstoupení od kupní smlouvy /e-mailová zpráva na č. l. 103 spisu/. Dne [datum] písemně žalobkyně informovala žalovanou na e-mailové adrese žalované uváděné ve smlouvách s žalobkyní /viz např. smlouva o poskytování servisních služeb na č. l. 96 spisu/, že jí byl vůz vrácen, ačkoli požadovala výměnu vozu či odstoupení od kupní smlouvy. Zopakovala, že jí byl několikrát odmítnut sepis reklamačního protokolu a dle § 2169 odst. 2 občanského zákoníku požádala o odstoupení od kupní smlouvy. Dodala, že všechny závady, s nimiž vozidlo přistavovala do servisu, má zdokumentovány na videu či fotografiích /e-mailová zpráva na č. l. 103 p. v. spisu/. Po 7. přistavení vozidla k opravě dne [datum] žalobkyně téhož dne večer e-mailem, s odkazem na dnes provedenou diagnostiku vozidla, znovu požádala o odstoupení od kupní smlouvy /e-mailová zpráva na č. l. 104 spisu/ a dne [datum] pak svoji žádost doplnila výtažkem ze stránek [obec] obchodní inspekce, kdy lze pro vady zboží odstoupit /e-mailová zpráva na č. l. 104 p. v. spisu/. Žalovaná (pan [jméno] [jméno]) žalobkyni sdělila, že žalobkyní uplatňovaná tzv. stále se opakující vada parkovacího asistentu je hlášení, nikoli vada, která by zamezovala řádnému užívání vozidla, i přesto to 2x bylo uznáno jako stížnost. Třetí hlášení bylo přezkoumáno a nebyla shledána anomálie, parkovací asistenty jsou plně funkční. Žalovaná sdělila žalobkyni, že žádost o odstoupení od kupní smlouvy zamítá. Dne [datum] žalovaná (pan [příjmení] [příjmení]) vyzvala žalobkyni k vrácení náhradního vozidla a převzetí předmětného vozidla, neboť vozidlo žalobkyně po kontrole dne [datum] a„ závadu“, kterou žalobkyně popisuje, se nepodařilo vyvolat, na vozidle nebyla shledána žádná závada /e-mailová zpráva na č. l. 142 spisu/. Téhož dne žalobkyně neakceptovala názor žalované, že nelze odstoupit, když vozidlo je provozuschopné a doplnila, že vozidlo si vybrala za určitou cenu s určitou výbavou a pokud taková výbava nefunguje, tak došlo k vadnému plnění. Konkretizovala, že důvodem pro odstoupení je, že vozidlo nemá ujednané vlastnosti, když nemá plně funkční parkovací senzory /e-mailová komunikace na č. l. 105 - 107 spisu/. Dne [datum] pak žalobkyně listinu odeslala i doporučeně poštou a odstoupení bylo žalované doručeno dne [datum] /e-mailová komunikace na č. l. 103 - 106 spisu/. Dne [datum] reagoval na odstoupení od smlouvy za stranu prodávající pan [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyni sdělil, že jí na základě reklamovaného chování parkovacího asistenta nevznikl nárok na odstoupení od smlouvy, jelikož parkovací asistent nevykazuje žádné vady a uznány neměly být ani předchozí reklamace, kdy daný autorizovaný servis ve snaze odstranit veškeré pochybnosti o fungování systému situaci nesprávně vyhodnotil a senzory vyměnil. Žalobkyně s takovým vysvětlením nesouhlasila. Doplnila, že„ rozsvícení klíče“ znamená, že má jet do servisu. Při hlášce„ zkontrolovat parkovací senzory“ vždy klíč svítil a tudíž jela do servisu, jak je psáno v uživatelské příručce /emailové zprávy – komunikace účastníků ze dne [datum] na č. l. 36 - 37 spisu/. Dne [datum] žalovaná žalobkyni písemně sdělila, že její žádost o odstoupení od smlouvy z důvodu vady airbagu zamítá, neboť žalobkyní uplatňovaná tzv. vada airbagu je hlášením a není to vada, která by zamezovala řádnému a bezpečnému užívání vozidla /reakce žalované na odstoupení od smlouvy ze dne [datum] na č. l. 38 (shodně č. l. 116) spisu/.

7. Žalobkyně pak znovu od smlouvy odstoupila dne [datum], resp. [datum], kdy bylo odstoupení od smlouvy vypracované právním zástupcem žalobkyně doručeno žalované. Důvodem pro odstoupení od smlouvy bylo, že žalobkyně splnila všechny povinnosti vyplývající z podmínek pro uplatnění záruky, tedy mimo jiné vždy, když se vyskytla závada, neprodleně odvezla vozidlo do autorizovaného servisu [příjmení]. Naopak žalovaná své povinnosti nesplnila, když v rozporu s § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele nevyřídila reklamaci z [datum] do 30 dnů /odstoupení na č. l. 14, resp. 15 - 19 smlouvy/. Žalovaná dne [datum] reagovala tak, že odstoupení od smlouvy je neúčinné, neboť povinnost zajistit v záruce mobilitu a opravit případnou poruchu zdarma byla splněna. Vozidlo převzaté dne [datum] bylo zákazníkovi předáno [datum] /dopis žalované na č. l. 22 spisu/. Na to žalobkyně nesouhlasně reagovala písemně dne [datum] /dopis na č. l. 23 spisu/ a poté žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k přepisu vozidla v evidenci, tj. zajištění změny vlastníka v registru silničních vozidel /výzva na č. l. 20 spisu/, když žalovaná předtím opět své nesouhlasné argumenty písemně sdělila zástupci žalobkyně dne [datum] /vyjádření na č. l. 24 - 25 spisu/ a poté znovu [datum] /vyjádření na č. l. 35 spisu/. Žalobkyně nadále platí za vozidlo pojištění /detail transakce na č. l. 141 spisu/.

8. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: žalovaná coby prodávající uzavřela dne [datum] písemně se žalobkyní coby kupujícím kupní smlouvu. Předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k osobnímu automobilu Renault, typ Mégane [příjmení] [příjmení] [příjmení]

115. Pro opakované hlášení různých závad, nutnost přistavit automobil v záruce do autorizovaného servisu žalované, a to vše počínaje již od 2. měsíce po nabytí vlastnického práva, žalobkyně v únoru 2019, po 6. přijetí vozidla do autorizovaného servisu žalované, od kupní smlouvy odstoupila. Učinila tak písemně, prostřednictvím e-mailu. Na odstoupení od smlouvy reagovala žalovaná tak, že žádost o odstoupení zamítá. Následně bylo vozidlo znovu do servisu žalobkyní přistaveno a žalovanou přijato [datum]. Na zakázkovém listě [číslo] (viz č. l. 51 – 52 spisu) je též vyznačeno, že žalobkyně trvá na odstoupení od kupní smlouvy. Téhož dne v 13:51 hodin, žalobkyně zaslala e-mail (č. l. 36 – 37 spisu), kde žádá o odstoupení od kupní smlouvy, což bylo bez odezvy. Dne [datum] žalobkyně obdržela e-mail, který obsahoval zprávu od vedoucího servisu spolu v kopii s žalovanou, kde žalobkyni žádají o vrácení náhradního vozidla a převzetí vozidla žalobkyně, ačkoliv žalobkyně žalované opakovaně sdělila, že si nepřeje nadále vozidlo užívat. V reakci na žádost žalované žalobkyně napsala téhož dne v 12:46 hodin žalované e-mail, že stále trvá na odstoupení od kupní smlouvy. Z toho důvodu, že žalobkyně v e-mailu i nadále trvala na odstoupení a žalovaná na tuto skutečnost nereagovala, žalobkyně vrátila do servisu náhradní vozidlo. Pro odmítavé stanovisko žalované žalobkyně převzala (svoje) vozidlo a sepsala odstoupení, které následně odeslala s dodejkou na adresu žalované. Z listin, které žalobkyně dosud založila je patrno, že na její odstoupení žalovaná reagovala jen„ zamítnutím odstoupení“.

9. Soud v řízení neprovedl důkaz výslechem žalobkyně a výslechem svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované. Žalobkyně na svém účastnickém výslechu trvala z opatrnosti, k případnému vyvracení tvrzení žalované o konkludentní dohodě o odvolání odstoupení od kupní smlouvy, pokud by soud slyšel svědka žalované (protokol z jednání dne [datum] na č. l. 145 spisu) a žalovaná navrhovala výslech svědka [příjmení] k situaci, kdy se i po odstoupení ze dne [datum] i [datum] žalobkyně chovala jako vlastník předmětného vozidla, komunikovala v tomto postavení i nadále s autoservisem, přistavovala vozidlo k prohlídkám apod. (viz návrh na č. l. 129 a protokol č. l. 144). Zejména vzhledem k níže popsanému právnímu posouzení nemožnosti odvolání odstoupení žalobkyně od smlouvy a rovněž hodnocení provedených důkazů tak, že z nich soud neučinil závěr o konkludentní dohodě smluvních stran o„ neřešení“ odstoupení od smlouvy, soud s respektem k ekonomice řízení (ani žalobkyně ani svědek [příjmení] nebyli [datum] přítomni v budově soudu) oba návrhy na provedení důkazu usnesením zamítl, neboť je neshledal nezbytnými pro rozhodnutí ve věci.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, tj. uzavření kupní smlouvy mezi účastnicemi [datum] a dále rovněž dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen„ zákon č. 634/1992 Sb.“).

11. Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Podle § 2158 odst. 1 o. z., patřícího do Pododdílu 5 Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě, upravených v § 2158 – 2174 o. z., je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

14. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

15. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

17. Podle § 2106 odst. 2 o. z. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3 téhož ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

18. Podle § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. s výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Podle odstavce 3 téhož ustanovení prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

22. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení 327 590 Kč z titulu vrácení kupní ceny po odstoupení od kupní smlouvy je důvodná.

23. V souzené věci mezi účastníky bylo především sporné, zda žalobkyně mohla pro vady vozidla, které v rámci reklamace s žalovanou řešila, od kupní smlouvy odstoupit a pokud odstoupila, zda to myslela vážně, popř. zda vzala své odstoupení zpět (byla mezi účastnicemi uzavřena konkludentní dohoda o odvolání odstoupení od kupní smlouvy?).

24. Jde-li o opakující se vadu spočívající ve vadnosti parkovacích senzorů/parkovacího asistenta, pak tuto závadu, přesně v souladu se smluvními podmínkami, žalobkyně vždy řešila v rámci reklamace u autorizovaného servisu [příjmení]. Ze zakázkových listů ze dne [datum] (č. l. 34 spisu), [datum] (č. l. 39), [datum] (č. l. 41), [datum] (č. l. 42) a [datum] (č. l. 48 spisu) – tedy vše v dvouleté zákonné záruční době – se žalobkyně vždy dostavila s tím, že buď je hlášena vada parkovacího asistenta či přímo„ zlobí“ nebo je na něm„ závada“. Jde o celkem 5 případů stejné závady, poslední řešené návštěvou žalobkyně v servisu žalované dne [datum], kdy byla (záruční protokol na č. l. 50 spisu)„ SÚ 2x VÝM. [příjmení] [příjmení] [jméno]“. Soudní praxe i odborná literatura jsou zajedno v tom, že o opětovné vyskytnutí vady po opravě jde zpravidla tehdy, jestliže se stejná vada, která byla v záruční době již nejméně dvakrát odstraňována, znovu vyskytne (srov. R 22/1983 a komentář k občanskému zákoníku Švestka, J., [příjmení], J, [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník I, II. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. [číslo]).

25. V závěru rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1323/2013 (C [číslo]) se uvádí:„ Řádnému užívání jistě brání stav, kdy nelze vůz pro jeho soustavnou poruchovost (byť jednotlivé poruchy mohou být snadno odstranitelné) používat obvyklým způsobem, tj. způsobem odpovídajícím povaze a určení osobního automobilu, ale jen s vynaložením zvýšeného úsilí, pozornosti, trpěním sníženého uživatelského komfortu, nebo jestliže nelze vyloučit stálé opakování jedné a téže vady i po uplynutí záruční doby. Za vady které brání řádnému užívání věci nutno považovat též závady ve funkčních vlastnostech vozidla, jakož i vady kupujícím vymíněných vlastností (tj. např. funkční klimatizace). Se zřetelem k tomu, k jakému účelu slouží automatická klimatizace v osobním vozidle, totiž že usnadňuje cestování za zhoršených klimatických podmínek, tj. ať již v letních či v zimních měsících při výkyvu teplot oproti průměrnému teplotnímu normálu, nelze než uzavřít, že opakovaně se vyskytnuvší závada (nefunkčnost) této součásti vozidla snižuje podstatným způsobem uživatelský standard, a brání tak jeho řádnému užívání.” 26. Z citovaného rozsudku NS ČR dále vyplývá, že:„ .. o stejné vadě lze hovořit tehdy, kdy vada má stejné projevy ve vlastnostech věci; není podstatné, jakým způsobem byla vada odstraňována.“ Dle názoru soudu je proto naprosto nerozhodné, jakým způsobem byla„ chyba parkovacího asistenta“ v rámci záruky žalovanou řešena a už vůbec není podstatné, zda měla či neměla být vůbec uznávána (viz vyjádření žalované na odstoupení od smlouvy v e-mailové zprávě ze dne [datum] na č. l. 37 spisu). Není ani důležité, co bylo příčinou nefunkčnosti či„ hlášení“ chyby/závady parkovacích senzorů. Podstatné je, že se takové opakované závady vyskytly (opět srov. rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1323/2013 a překonání dřívějšího rozhodnutí publikovaného pod R 8/1988, kdy byla za vadu bránící řádnému užívání vozidla považována toliko vada ohrožující některou jeho funkci významnou z hlediska provozu vozidla nebo takového rozsahu, který již brání užívání vozidla k jeho danému účelu.„ Nově“ jak bylo stranám sporu soudem sděleno již při prvém jednání ve věci, před zahájením řízení ve věci samé, je takovou vadou, pro kterou lze odstoupit od smlouvy i opakovaný výskyt téže odstranitelné vady, která znemožňuje věc řádně užívat jako věc bez vady, včetně např. nadstandardní výbavy vozu, neboť se zřetelem na zvýšenou ochranu spotřebitelů je důvodný závěr, že znemožnění řádného užívání vozu představuje i vada, která nezakládá rozpor s veřejnoprávními předpisy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Shodně Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpj [číslo], publikované ve Sbírce pod R 2/78. V souzené věci si žalobkyně již při objednávání vozidla /objednávka na č. l. 93 spisu/ výslovně vymínila jeho výbavu, a to včetně parkovacího asistenta (parkovacích senzorů). Za tuto konkrétní výbavu zaplatila v rámci kupní ceny 12 000 Kč. Ať již tedy parkovací senzory byly skutečně vadné či nikoli, opakovaná hlášení objevující se na palubní desce žalobkyně značnou měrou znemožňovala vozidlo řádně užívat jako věc bez vady, snižovala uživatelský komfort žalobkyně. V souladu se smlouvami uzavřenými mezi účastnicemi a pro zachování záruky žalobkyně vždy dle pokynů vozidlo přistavila do autorizovaného servisu. Věnovala tomu čas, popřípadě i peníze (záloha v případě zapůjčení náhradního vozidla), neměla k dispozici svoje vozidlo a několikrát musela změnit své plány kvůli předání vozidla ke kontrole nebo opravě. Domáhala-li se žalovaná pro posouzení vad znaleckého posudku řka, že to, zda se jedná o vady, je věcí odborného posouzení a nemůže tak učinit sám soud (závěrečný návrh žalované na č. l. 146 spisu), pak soud s odkazem na shora uvedené shrnuje, že v případě jednotlivých přistavení vozidla k žalované [číslo] – 9 neposuzoval jejich závažnost, ani konkrétní obsah vad. Žalované lze jistě přisvědčit, že soud, ostatně shodně jako i sama žalobkyně, není ve věci odborníkem. Pro rozhodnutí sporu však nebylo odborných znalostí poruch vozidla či diagnostiky třeba. Již samotný fakt, že žalobkyně byla opakovaně„ vyzvána“ palubní deskou svého vozidla k řešení určitého hlášení týkajícího se parkovacích senzorů, že je třeba něco zkontrolovat nebo opravit, je významným narušením běžného, řádného výkonu vlastnického práva. Žalobkyně si pořídila zcela nový automobil, nadto s výslovně požadovanou výbavou právě pro pohodlnou, komfortní (při parkování) jízdu a„ bezúdržbovost“. Průběh užívání vozidla této skutečnosti jistě neodpovídal.

27. Pokud pak obrana žalované proti odstoupení od kupní smlouvy žalobkyní spočívala, mimo jiné, v tvrzení, že„ žalobkyně měla v zimním období parkovací senzory očistit“ /viz e-mail žalované ze dne [datum] na č. l. 37 spisu/, pak soud s takovou argumentací nesouhlasí. Z listinných důkazů, zakázkových listů vystavených žalovanou, a dat předchozích reklamací jasně vyplývá, že chyba/závada se vyskytovala v různých ročních obdobích. Žalovaná nikdy při příjmu vozidla nezaznamenala žádné„ mimořádné znečištění vozu“ a vady/chyby nebyly odstraňovány očištěním vozu, ale jiným způsobem. První takový záznam byl žalovanou zaznamenán až po odstoupení žalobkyně od smlouvy, a to při přijetí vozidla dne [datum] /zakázkový list [číslo] ze dne [datum] na č. l. 51 - 52 spisu/.

28. Vzhledem ke shledání platného odstoupení žalobkyně od smlouvy v souladu s ust. § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. se soud dále zabýval i prvým uplatněným důvodem žalované proti oprávněnosti žaloby, a to, že dohodou stran došlo k odvolání odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy jak z [datum], tak [datum]. Pro odůvodnění svého argumentu žalovaná odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR k § 441 obchodního zákoníku, kterou lze plně vztáhnout do současné právní úpravy, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 705/2005 či sp. zn. 32 Cdo 1567/2011. Soud po seznámení se s jejich obsahem žalované nepřisvědčil. Jednak se obě rozhodnutí váží k užití zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, tj. zákona primárně upravujícího vztahy mezi podnikateli a uvedené vyplývá i ze záhlaví a odůvodnění obou rozhodnutí. V souzené věci, a o tom nebylo mezi stranami sporu, šlo o vtah mezi žalovanou obchodní korporací jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalobkyní jako spotřebitelem (§ 419 o. z.). Především pak v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 6. 2021 sp. zn. 32 Odo 705/2005 žalovaná„ vzala zpět“ své odstoupení od smlouvy v dopise adresovaném žalobkyni, tj. o tomto nebylo mezi stranami řízení sporu a otázka možnosti zpětvzetí odstoupení od smlouvy nebyla důvodem přípustnosti dovolání (tou byla otázka, zda odvolání účinků odstoupení od smlouvy„ zpětvzetí odstoupení“ působí zpětně ke dni účinnosti odstoupení). Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 7. 2011 sp. zn. 32 Cdo 1567/2011 strany řízení po odstoupení od smlouvy uzavřely dodatek k této smlouvě, v němž projevily vůli být smlouvou nadále vázány, tj. shodně, výslovně, písemně projevily svou vůli. V souzené věci žalobkyně nikdy výslovně takový projev vůle směřující k odvolání odstoupení neučinila. Na odvolání odstoupení od smlouvy nelze bez dalšího usuzovat z toho, že žalovaná nadále vozidlo užívala. Do nastalé stavu byla vmanévrována postojem žalované, která odmítla sepsat s žalobkyní reklamační protokol a odkazovala na postup autorizovaného servisu (viz obsah zprávy žalobkyně žalované:„ pan [příjmení] jako prodejce stále odmítá sepsat reklamační protokol s tím, že je to v kompetenci servisu“), obecně jí vysvětlovala, že nemá nárok na odstoupení, písemně ji vyzývala k odevzdání náhradního vozidla a převzetí předmětného vozidla (viz zpráva na č. l. 142 spisu) a odstoupení od smlouvy s žalobkyní věcně neřešila. Žalobkyně jako laik po několikerém opakování svého rozhodnutí a volby od kupní smlouvy odstoupit, neměla jinou faktickou možnost jak s vozidlem naložit. Nezbylo jí, než k žalované dál s vozidlem, které si žalovaná odmítla na základě smlouvy zrušené v důsledku odstoupení převzít, jezdit. Nic z obsahu vzájemné komunikace stran kupní smlouvy nelze vykládat jako dohodu o odvolání odstoupení od smlouvy. A fakt, že žalobkyně za vozidlo, u nějž byla (a stále je) evidována jako vlastník, platila zákonné pojištění snad ani není třeba blíže komentovat (srov. § 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)).

29. S odkazem na shodná ustanovení o. z., která pro možnost ujednat si odvolání odstoupení od smlouvy zmiňovala i žalovaná, tj. ustanovení § 1810 a § 1813 o. z. má soud za to, že případná dohoda stran o zpětvzetí odstoupení od smlouvy žalobkyní by musela být mezi účastnicemi naprosto jasná, určitá a nesporná. Není v souladu se smyslem ustanovení na ochranu spotřebitele, aby bylo u soudu prokazováno, že spotřebitel již netrval na něčem, co opakovaně požadoval a čehož se domáhal a pro co se obrátil i na ČOI. Jinak řečeno, jde proti smyslu základních zásad na ochranu spotřebitele, aby muselo být vyvraceno tvrzení podnikatele, že spotřebitel již na svém legitimním právu odstoupit (nehledě na to, jak by bylo nakonec posouzeno) pro odmítavé chování podnikatele, netrvá, když takový postup mu byl jednoznačně přístupem podnikatele de facto vnucen. Z listinných důkazů vyplývá jasná volba žalobkyně kupní smlouvu ukončit a vrátit vozidlo zpět prodávající, když k vozidlu ztratila důvěru pro opakovaná (byť možná funkčně nakonec neopodstatněná) hlášení, že vozidlo, popř. vymíněná výbava vozidla není v pořádku. Pro pořádek soud v této souvislosti odkazuje na obsahy zakázkových listů žalované, z nichž se ovšem určité opravy (včetně výměny dílů) na vozidle průkazně podávají, včetně startování vozidla přes asistenční službu a odtah vozidla, které si žalobkyně zcela jistě mylně nevykládala sama jako„ pouhé hlášení“. Nevěrohodně a neprofesionálně pak vyznívá tvrzení žalované, že„ Dvakrát dokonce zajistila žalobkyni bezplatnou výměnu některých komponentů, aby žalobkyni vyšla vstříc.“ Pokud tím žalovaná chtěla projevit snahu o řešení„ chybových hlášení“ v reklamační lhůtě, pak není co vytknout. Chtěla-li však říct, že vyměnila„ pro klid“ žalobkyně zcela bezvadné komponenty, pak tomu lze jen stěží přikládat jakoukoli relevanci. Je-li účelem zákona č. 634/1992 Sb. ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany, je tato ochrana rovněž založena na informační povinnosti prodávajícího, jakožto smluvní strany se silnějším postavením. Rovněž Ústavní soud zaujal právní názor, že § 19 zákona č. 634/1992 Sb. je třeba vykládat extenzivně s ohledem na účel zákona, kterým je ochrana spotřebitele jako„ slabší smluvní strany“ právního vztahu založeného spotřebitelskou smlouvou, a dovodil, že„ vyřízení reklamace“ v sobě zahrnuje podání informace o vyřízení reklamace prodávajícím, kdy z jazykového rozboru pojmů„ potvrzení“ a„ povinnost vydat“ a ze znění § 2173 o. z. vyplývá, že potvrzení musí být v písemné formě (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 512/05, na něž odkázal soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2983/08). Analogicky z uvedeného vyplývá, že i„ zamítnutí“ odstoupení od smlouvy mělo být ze strany žalované písemné a průkazné. Budeme-li za takové akceptovat e-mailové zprávy žalované, pak jistě v tomto kontextu musíme klást obdobné požadavky na formu jednání stran smlouvy o jejím dalším trvání, případném„ netrvání“ žalobkyně na odstoupení, a to právě i s ohledem na postavení žalobkyně jako slabší strany.

30. Pro úplnost a k předběžnému vyjádření žalobkyně k námitce započtení žalovanou (vyjádření ze dne [datum]) soud konstatuje, že žádná námitka započtení konkrétní částky za užívání vozidla žalobkyní v řízení žalovanou až do vyhlášení rozsudku uplatněna nebyla. Žádnou určitou částku žalovaná, s ohledem na svůj názor o neoprávněném odstoupení od smlouvy žalobkyní, neuplatnila ani v rámci obrany proti žalobkyní požadovanému nároku na zaplacení, resp. vrácení kupní ceny.

31. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně platně odstoupila od kupní smlouvy nejpozději dne [datum], tj. bez zbytečného odkladu po 7. přijetí vozidla žalovanou dne [datum], když poprvé vůli odstoupit projevila již po 6. přijetí vozidla, dne [datum]. Vzhledem k postoji žalované (podnikatele, profesionála a odborníka) svůj projev vůle zopakovala znovu doporučeným dopisem žalované.

32. Odstoupením od smlouvy byla smlouva mezi účastnicemi od počátku zrušena a žalobkyně má podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. právo na vrácení kupní ceny vozidla, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaná svou povinnost vrátit žalobkyni kupní cenu (vozidlo má žalovaná u sebe již od [datum]) dobrovolně nesplnila. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo i na zákonný úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, od kterého žalobkyně úrok požadovala, neboť jak uvedeno shora, od kupní smlouvy platně odstoupila již v únoru 2019 Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. rozsudku).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 402,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 327 590 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu [datum] a [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 14 582,40 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)