7 C 202/2024 - 164

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČ [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 42 862 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 42 862 Kč s úrokem z prodlení z částky 42 862 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 8.8.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 23 377,20 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 862 Kč s úrokem z prodlení z částky 42 862 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 8.8.2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následujícími tvrzeními: Žalobkyně uzavřela dne 23.2.2009 se žalovanou pojistnou smlouvu „ZFP ŽIVOT“ č. [hodnota] (dále jen „Pojistná smlouva“). V Pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojistné bylo sjednáno ve výši 550 Kč měsíčně, pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně uzavřela Pojistnou smlouvu v očekávání, že bude moci vedle pojistné ochrany zároveň vytvářet finanční rezervu, která se navíc i skutečně vytvářela. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 99 550 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni odkupné ve výši 56 688 Kč. Žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 42 862 Kč, které odpovídá zaplacenému pojistnému sníženému o plnění žalované (odkupné), neboť Pojistná smlouva je neplatná, vzhledem k tomu, že obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání ve smyslu ust. § 55 a § 56 obč. zák., tedy zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 (dále jen Směrnice). Pojištění, které je sjednáno v Pojistné smlouvě, je investičním životním pojištěním pro případ smrti nebo dožití, ke kterému lze sjednat další pojištění. Principem pojistného produktu sjednaného v Pojistné smlouvě je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do programů investování, ve kterých pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Hodnotu pojištění pak tvoří počet všech podílových jednotek připsaných na podílovém účtu, která je rovna součtu hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného a hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného, vynásobený příslušnou cenou podílové jednotky dle příslušného programu investování (část A, čl. 2 ZPP). V případě dožití či smrti je vyplacena hodnota pojištění, s ohledem na sjednanou variantu pojištění (část B, čl. 1 ZPP). Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí hodnoty pojištění, která je formována prostřednictvím alokace pojistného do programů investování. Ve smyslu ujednání části A. článku 6 ZPP je pojistné sníženo o některé poplatky (alokační a inkasní poplatek), dále přímo z hodnoty pojištění žalovaná odečítá poplatek za správu aktiv, odečty za rizika a poplatek za správu pojištění. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota pojištění, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta. Žalobkyně nebyla s výší poplatků seznámena ani před podpisem Pojistné smlouvy, ani v průběhu pojištění, stejně tak Sazebník poplatků nebyl součástí produktového sešitu a žalobkyně s ním nebyla seznámena ani jiným způsobem, nestal se tak součástí Pojistné smlouvy, a tudíž jsou ustanovení Pojistné smlouvy, která jsou na obsahu Sazebníku poplatků závislá, neurčitá. S ohledem na shora uvedené jsou pro neurčitost neplatná ustanovení části A. článku 6 ZPP, přičemž se jedná o zneužívající ujednání dle Směrnice. Na Pojistnou smlouvy se vztahují ustanovení Směrnice, neboť jde o smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a prodávajícím zboží nebo poskytovatelem služeb (článek 1 odst. 1 Směrnice). Ujednání Pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, formování pojistného plnění a snižování hodnoty účtu pojistníka o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu článku 3 Směrnice, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané Pojistné smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Předmětná ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy, neboť její ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé. Vnitrostátní soudy mají povinnost posoudit zneužívající smluvní ujednání i bez návrhu (z úřední pravomoci), tj. i v případě, že spotřebitel neupozorní na zneužívající povahu smluvních ujednání. Žalobkyně uhradila na základě neplatné Pojistné smlouvy pojistné v celkové výši 99 550 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni plnění ve výši 56 688 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení, kterého se žalobkyně touto žalobou domáhá, je tak ve výši 42 862 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 12.7. 2024, doručeným žalované dne 23.7.2024. Žalovaná ke dni podání žaloby bezdůvodné obohacení žalobci nevydala, nárok žalobkyně odmítla jako nedůvodný. Ode dne 8.8. 2024 je tak žalovaná v prodlení s úhradou nároku.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že Pojistnou smlouvou bylo sjednáno životní pojištění, produkt „ZFP ŽIVOT“, které se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění ze dne 1. března 2008 (dále jen VPP), Zvláštními pojistnými podmínkami pro životní pojištění „ZFP ŽIVOT“ ze dne 1. června 2008 (dále jen ZPP) a doplňkovými pojistnými podmínkami. Před uzavřením Pojistné smlouvy byla žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatelky seznámena s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a s informacemi pro zájemce o pojištění, které také převzala, což potvrdila svým podpisem Pojistné smlouvy, zprostředkovatelka vyhodnotila přání a potřeby žalobkyně v souvislosti s daným pojištěním. Pojistnou smlouvou žalobkyně sjednala pro pojištěného celkem čtyři pojištění, a to základní pojištění pro případ smrti nebo dožití, dále pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu s pojistnou částkou ve výši 500 000 Kč; pojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním s limitem plnění od 1 % s pojistnou částkou ve výši 300 000 Kč; pojištění pro případ hospitalizace následkem úrazu s denní dávkou ve výši 200 Kč. Tato pojištění zajišťovala žalobkyní pojištěnému [jméno FO] krytí rizik ve velmi výhodném rozsahu oproti pojistnému pouze ve výši 550 Kč. Žalobkyně od uzavření Pojistné smlouvy hradila po dobu více než patnácti let měsíční pojistné, ze strany žalované jí byly zasílány pravidelně informace o stavu Pojistné smlouvy, tzv. Rekapitulace, ve kterých je mimo jiné uvedena informace o výši pojistného, počátku a konci pojištění, rozsahu pojištění, informace o případném nároku na odkupné, včetně informací o aktuálním stavu hodnoty pojištění a výslovně i o druhu a výši všech poplatků, které byly u dané Pojistné smlouvy za uplynulý kalendářní rok uplatněny. Žalobkyně se také přihlašovala do tzv. klientské zóny, ve které byly výše uvedené informace uvedeny. Žalobkyně podala výpověď Pojistné smlouvy bez uvedení jakéhokoliv důvodu, Pojistná smlouva zanikla ke dni 1.6.2024 a v návaznosti na to žalovaná žalobkyni dne 2.6.2024 vyplatila odkupné. Pojistná smlouva byla uzavřena platně, obě smluvní strany se po dobu patnácti let touto smlouvou bez výhrad řídily, žalovaná poskytovala pojištěnému širokou pojistnou ochranu. Ujednání, o kterých žalobkyně tvrdí, že jsou neplatná, nemohou být nepřiměřenými, zneužívajícícmi jednáními ve smyslu obč. zák. a Směrnice, nezakládají žádnou výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Po celou dobu se účastníci chovali k Pojistné smlouvě jako k platné, teprve po uplynutí více jak patnácti let a vyplacení odkupného žalovanou, začala žalobkyně namítat údajné formální vady a dovozovat její neplatnost. V rámci autonomie vůle stran mají být respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů dovozována pouze ve výjimečných případech. Koncept pojištění žalované je nastaven na krytí rizik s možností využít i investiční složku. Sjednané měsíční pojistné ve výši 550 Kč sloužilo primárně ke krytí sjednaných rizik, proto část z něho byla na jejich úhradu spotřebována, ve zbytku pak vložena žalobkyní do zvoleného programu investování, o čemž byla žalobkyně v rámci každoročních rekapitulací informována. Investice byla výnosná. Pokud žalobkyně tvrdí, že neplatnost pojistné smlouvy spatřuje v tom, že jí nebyla známa výše poplatků, která měla být ze strany žalované ze zaplaceného pojistného strhávána, nejde o skutečnost, jež by mohla neplatnost pojistné smlouvy způsobit. Směrnice byla do právního řádu České republiky transponována v podobě ust. § 55 – 56 obč. zák., ustanovení o nepřiměřených ujednání se nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění, kterými o poplatcích i výši pojistné plnou jsou. Veškerá argumentace žalobkyně ke zneužívajícím ujednáním je jak Nejvyšším soudem ČR, tak Ústavním soudem ČR konstantně odmítána. Žalovaná dále vznesla námitku částečného promlčení žalobkyní uplatněného nároku, kdy žalobkyně musela nejpozději po přečtení výročního dopisu ze dne 20.5.2020 zjistit jaký je přesná výše jednotlivých složek rizikového pojištění a poplatků. Došlo tedy k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny nejpozději dva roky před zahájením řízení, tj. do 13.8.2022, nepromlčená zůstává pouze částka 11 000 Kč, proti které žalovaná uplatnila k započtení částku vyplaceného odkupného ve výši 56 688 Kč.

3. Žalobkyně k vznesené námitce promlčení uvedla, že není důvodná. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby nelze vázat ani k okamžiku doručení tzv. Rekapitulace, neboť z jejich obsahu žalobkyně nemohla seznat, že pojistná smlouva je neplatná, naopak tak ze strany žalované byla utvrzována o platnosti Pojistné smlouvy. Žalobkyně vědomost o neplatnosti Pojistné smlouvy získala teprve tehdy až když žalobkyně přistoupila k ukončení pojistné smlouvy a následně udělila plnou moc svému právnímu zástupci k zastupování při vymáhání práv z Pojistné smlouvy. Teprve tehdy mohla žalobkyně získat subjektivní vědomost o tom, že Pojistná smlouva není platná, dřívější vědomost o neplatnosti smlouvy neměla. Nelze tak vycházet z toho, že by došlo k uplynutí objektivní či subjektivní promlčecí doby. Mimo výše uvedené, je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná přijímá pojistné, o kterém - s ohledem na její vědomost o skutkových okolnostech - ví, že je bezdůvodným obohacením, systémově si tak po řadu let přivlastňuje majetek běžných spotřebitelů, těží z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 23.2.2009 byla uzavřena Pojistná smlouva, na běžném pojistném bylo žalobkyní zaplaceno celkem 99 550 Kč, žalobkyni bylo žalovanou vyplaceno odkupné ve výši 56 688 Kč.

5. Mezi účastníky zůstávalo sporná platnost Pojistné smlouvy, dále zda žalobkyni náleží k vydání bezdůvodné obohacení.

6. Z Pojistné smlouvy, pojistky, Informace pro zájemce o pojištění bylo zjištěno, že žalobkyně jako pojistník uzavřel se žalovanou smlouvu o životním pojištění s počátkem pojištění od 1.3.2009. Pojištěným byl [jméno FO]. Smlouva zahrnovala základní pojištění pro případ smrti nebo dožití S , dále bylo sjednáno pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu s pojistnou částkou 500 000 Kč, pojištění pro případ trvalých následků úrazu - limit plnění od 1 % s progresivním plněním s pojistnou částkou 300 000 Kč, pojištění pro případ hospitalizace následkem úrazu ve výši 200 Kč za den. Konec pojištění byl sjednán u základního na 1.3.2068, u plné invalidity do 1.3.2053, u trvalých následků do 1.3.2058, u hospitalizace do 1.3.1958. Pojistné činilo 550 Kč měsíčně, program investování jak pro běžné, dodatečné běžné i mimořádné pojistné byl zvolen Garantovaný, a to v alokačním poměru 100 %. Přílohou k pojistné smlouvě byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění forte a doplňkové pojistné podmínky.

7. V ZPP jsou v čl. 6 upraveny Poplatky, rozdělování (alokace) a umístění běžného pojistného. Podle odst. 1 je běžné pojistné sníženo o alokační a inkasní poplatek, zbývající část po jejich odpočtu dle aktuálního Sazebníku tvoří hodnotu pojištění. Podle odst. 5 pojistitel z hodnoty pojištění pravidelně každý měsíc odečte poplatek za správu aktiv pro běžné a dodatečné běžné pojistné dle Sazebníku. Podle odst. 6 provede pojistitel z hodnoty pojištění odečty na rizika, jejichž výši stanoví podle pojistně technických zásad, a poplatek za správu podle Sazebníku. Dle čl. 7 pojistitel dále odečítá z hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečného pojistného, není-li dále v ZPP stanoveno jinak, částky odpovídající popolatkům na administrativní náklady pojistitele spojené se změnami pojištění a úkonu, které byly provedeny na základě písemného návrhu nebo žádosti pojistníka. Výše těchto poplatků je uvedena v Sazebníku. Čl. 8 upravuje Výplatu z hodnoty pojištění vytvořené na základě běžného a dodatečného běžného pojistného, čl. 13 upravuje Převod podílových jednotek programů investování, čl. 15 Programy investování, investiční riziko a podíl na zisku, čl. 16 Zánik pojištění, vznik nároku na odkupné. Sazebník poplatků pro Pojistnou smlouvu obsahuje minimální pojistnou částku pro případ smrti S - 10 000 Kč, programy investování, Garantovaný program investování s jeho zhodnocením uvedeným v procentech, jednotlivé poplatky za správu pojištění 35 Kč měsíčně, inkasní poplatek 5 Kč, alokační poplatky v % z lhůtního pojistného v závislosti na délce pojistné doby.

8. Z písemnosti ze dne 3.4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně Pojistnou smlouvu vypověděla.

9. Z dopisu ze dne 2.6.2024 měl soud zjištěno, že žalovaná žalobkyni sdělila, že na základě podané výpovědi došlo dne 1.6.2024 k zániku pojištění sjednaného Pojistnou smlouvou s výplatou odkupného, které činí 56 688 Kč a bylo žalovanou zasláno na žalobkyní označený účet, dluh na pojistném nebyl.

10. Z přehledu plateb na Pojistnou smlouvu bylo zjištěno, že žalobkyně za období od března 2009 do 1.4.2024 zaplatila na běžném pojistném celkem částku 99 550 Kč. Za období 2 let před podáním žaloby žalobkyně učinila 20měsíčních plateb po 550 Kč, které v souhrnu činí 11 000 Kč.

11. Z dopisu ze dne 12.7.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 42 862 Kč z neplatné Pojistné smlouvy, a to do 15 dnů od doručení výzvy s tím, že jinak se žalobkyně bude svého nároku domáhat soudně. Předžalobní výzva byla žalované dle dodejky doručena dne 23.7.2024. Žalovaná -v odpovědi na tuto výzvu - nárok žalobkyně odmítla, jak bylo zřejmé z dopisu ze dne 2.8.2024.

12. Z Informace o stavu Pojistné smlouvy k 31. 12. 2019 spolu s průvodním dopisem ze dne 15.5.2020 měl soud zjištěno že k 1. 1. 2019 činila hodnota pojištění 30 754,83 Kč, za období roku 2019 žalobkyně zaplatila pojistné ve výši 6 600 Kč, za dané období činil výnos z investování 487,38 Kč, odečteno bylo rizikové pojistné ve výši 1 601,31 Kč, alokační a inkasní poplatky z běžného pojistného ve výši 378 Kč a správní poplatek ve výši 360 Kč, k 31. 12. 2019 činila hodnota pojištění 35 502,90 Kč; odkupné by činilo 35 202,90 Kč. Součástí Informace byl rozpis zhodnocení v jednotlivých programech investování (Garantovaný, Chráněný, Růstový, Dynamický), v daném případě byl aktivní pouze program Dynamický s výkonnostním zhodnocením 1,49 %.

13. Z Informace o stavu Pojistné smlouvy k 31. 12. 2020 spolu s průvodním dopisem ze dne 15.4.2021 měl soud zjištěno že k 1. 1. 2020 činila hodnota pojištění 35 502,90 Kč, za období roku 2020 žalobkyně zaplatila pojistné ve výši 6 600 Kč, za dané období činil výnos z investování 489,02 Kč, odečteno bylo rizikové pojistné ve výši 1 601,31 Kč, alokační a inkasní poplatky z běžného pojistného ve výši 378 Kč a správní poplatek ve výši 360 Kč, k 31. 12. 2020 činila hodnota pojištění 40 252,91 Kč; odkupné by činilo 39 952,61 Kč. Součástí Informace byl rozpis zhodnocení v jednotlivých programech investování (Garantovaný, Chráněný, Růstový, Dynamický), v daném případě byl aktivní pouze program Dynamický s výkonnostním zhodnocením 1,30 %.

14. Z Informace o stavu Pojistné smlouvy (tzv. Rekapitulace) k 31. 12. 2021 měl soud zjištěno že k 1. 1. 2021 činila hodnota pojištění 40 252,91 Kč, za období roku 2021 žalobkyně zaplatila pojistné ve výši 6 600 Kč, za dané období činil výnos z investování 530,72 Kč, odečteno bylo rizikové pojistné ve výši 1 601,31 Kč, alokační a inkasní poplatky z běžného pojistného ve výši 378 Kč a správní poplatek ve výši 360 Kč, k 31. 12. 2021 činila hodnota pojištění 45 044,02 Kč; odkupné by činilo 44 744,02 Kč. Součástí Informace byl rozpis zhodnocení v jednotlivých programech investování (Garantovaný, Chráněný, Růstový, Dynamický), v daném případě byl aktivní pouze program Dynamický s výkonnostním zhodnocením 1,26 %.

15. Z Informace o stavu Pojistné smlouvy k 31. 12. 2022 měl soud zjištěno že k 1. 1. 2022 činila hodnota pojištění 44 744,02 Kč, za období roku 2022 žalobkyně zaplatila pojistné ve výši 6 600 Kč, za dané období činil výnos z investování 597,79 Kč, odečteno bylo rizikové pojistné ve výši 1 607,63 Kč, alokační a inkasní poplatky z běžného pojistného ve výši 378 Kč a správní poplatek ve výši 360 Kč, k 31. 12. 2022 činila hodnota pojištění 49 896,18 Kč; odkupné by činilo 49 596,18 Kč. Součástí Informace byl rozpis zhodnocení v jednotlivých programech investování (Garantovaný, Chráněný, Růstový, Dynamický), v daném případě byl aktivní pouze program Dynamický s výkonnostním zhodnocením 1,27 %.

16. Z Informace o stavu Pojistné smlouvy k 31. 12. 2023 měl soud zjištěno že k 1. 1. 2023 činila hodnota pojištění 49 896,18 Kč, za období roku 2023 žalobkyně zaplatila pojistné ve výši 6 600 Kč, za dané období činil výnos z investování 882,94 Kč, odečteno bylo rizikové pojistné ve výši 1 609,53 Kč, alokační a inkasní poplatky z běžného pojistného ve výši 378 Kč a správní poplatek ve výši 360 Kč, k 31. 12. 2023 činila hodnota pojištění 55 031,59 Kč; odkupné by činilo 54 731,59 Kč. Součástí Informace byl rozpis zhodnocení v jednotlivých programech investování (Garantovaný, Chráněný, Růstový, Dynamický), v daném případě byl aktivní pouze program Dynamický s výkonnostním zhodnocením 1,70 %.

17. Z výpisu z klientské zóny žalobkyně jako uživatele bylo zjištěno, že se žalobkyně v období měsíců ledna a února 2024 opakovaně do klientské zóny přihlašovala.

18. Z čestných prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] (člen představenstva žalované) a [tituly před jménem] [jméno FO] (referentka [právnická osoba].), objednávky služeb [Anonymizováno] z 10. 2. 2020 a 8. 2. 2021, screenshotů interního systému [Anonymizováno] vyplývá a je podrobně popsán způsob, jak žalovaná prostřednictvím [právnická osoba]. hromadně automatizovaným způsobem rozesílala dopisy „Rekapitulace“ klientům, včetně žalobkyně v roce 2020, 2021 (Rekapitulace za r. 2019 odeslaná 26.5.2020 a za r. 2020 odeslaná 28.4.2021). Dle tabulky ve formátu .xlsx označená jako „Přehled nedoručených zásilek v roce 2019“, v tabulce je uveden důvod nedoručení (adresát odstěhován, neznámý, neúplná adresa) a číslo Pojistné smlouvy se v tabulce nenachází.

19. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně pojistné hradila ve vazbě na pojistnou smlouvu uzavřenou do 31. 12. 2013, bezdůvodné obohacení vzešlo ze závazku formulovaného před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), soud s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 o. z. a § 3036 o. z. nárok z tvrzeného bezdůvodné obohacení, včetně promlčení, posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), a to i přesto, že k plnění nebo k odpadnutí právního důvodu (a tedy rovněž ke vzniku bezdůvodného obohacení) došlo až po 1. 1. 2014, a dále také zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.

20. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

21. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Podle odst. 3 jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

22. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

24. Předně se soud zabýval důvodností vznesené námitky promlčení ze strany žalované, a dospěl k závěru, že tato je oprávněná. Objektivní promlčecí doba podle § 107 odst. 2 obč. zák. by uplynula tři roky od vzniku bezdůvodného obohacení, přičemž ve smyslu § 103 obč. zák. počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti (první platba v březnu 2009, následně periodicky každý měsíc). Účastníci Pojistnou smlouvu uzavírali v době, kdy žalované nebylo známo, že by v budoucnu obdobné smlouvy mohly být případně shledány jako neplatné, oba účastníci se po dobu více jak 15 let (než žalobkyně přistoupila k výpovědi Pojistné smlouvy) chovali tak, jako by Pojistná smlouva byla platná, teprve soudní rozhodnutí individuálně konstatující neplatnost pojistné smlouvy by byl pro účastníky rozhodným okamžikem, kdy mají najisto postavené, že smlouva je neplatná. Soud proto dospěl k závěru, že desetiletou promlčecí dobu v případě úmyslného bezdůvodného obohacení v daném případě aplikovat nelze. Žaloba byla podána dne 14.8. 2024. Za rozhodný okamžik, kdy se žalobkyně mohla dozvědět ve smyslu ust. § 107 odst. 1 obč. zák., že došlo k bezdůvodnému obohacení soud nepovažuje ani okamžik uzavření Pojistné smlouvy, ani okamžik právní porady žalobkyně se svým právním zástupcem, resp. udělení plné moci právnímu zástupci v dané věci, ale okamžik, kdy se do sféry vlivu žalobkyně dostaly tzv. Rekapitulace, resp. rekapitulace za r. 2019, doručená v r. 2020, neboť žalovaná prokázala odeslání zásilky s rekapitulací, aniž by došlo k jejímu vrácení jako nedoručené zpět (viz bod 18 odůvodnění), když z rekapitulace vždy jednoznačně vyplývala výše alokačního a inkasního poplatku, poplatku za správu, odečtené rizikové pojistné, hodnota pojistného, výše jeho zhodnocení, výše odkupného (viz bod 13 - 16 odůvodnění). Žalobkyni tak pro vydání bezdůvodného obohacení tvořeného jednotlivými platbami pojistného po 550 Kč měsíčně za období do 15.8.2022 uplynula dvouletá subjektivní promlčecí lhůta. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015). Nepromlčena zůstává částka 11 000 Kč, tj. 20 x 550 Kč zaplacených žalobkyní v období od 16.8.2022 do 15.3.2024, kdy žalobkyně naposledy zaplatila měsíční pojistné. Nepromlčená část nároku je v částce 11 000 Kč, tedy v menší výši, než částka vyplaceného odkupného 56 688 Kč, přičemž se jedná o vzájemné plnění, které je nutné zúčtovat.

25. Pokud žalovaná namítala, že a/subjektivní promlčecí doba nemohla uplynout, neboť závěr o subjektivním povědomí žalobkyně o neplatnosti smlouvy při obdržení tzv. rekapitulace by byl v rozporu s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 10.5.2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, žalobkyně neměla možnost z listin závěr o neplatnosti smlouvy učinit, i z toho, že platila pojistné lze soudit, že žalobkyně o neplatnosti nevěděla, b/ při zúčtování vzájemných plnění podle § 457 obč. zák. není podstatné, kdy soud zúčtování provádí, neboť vzájemné pohledávky se vypořádávají k okamžiku, kdy vznikly, tedy k okamžiku, kdy promlčeny nebyly. K námitce ad a/ soud uvádí, že rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozvěděl o tom, že na jeho úkor došlo k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal, musí se přitom jednat o skutečnost, nikoliv jen předpokládanou vědomost oprávněného (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.2.2023, sp. zn. 33 Cdo 361/2022, ze dne 29.3.2023, sp.zn. 33 Cdo 2887/2022), nikoliv znalost právní kvalifikace. Obsah tzv. rekapitulace umožnil žalobkyni se seznámit se s veškerými skutečnostmi, na nichž zakládá své tvrzení o neplatnosti smlouvy a bezdůvodném obohacení žalovanou. Tento závěr není ani v rozporu s žalobkyní akcentovaným nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2127/21, který zdůraznil, že subjektivní vědomost rozhodných okolností pro žalobce nelze ztotožnit s okamžikem uzavření pojistné smlouvy (objektivní okolností) a je proto třeba, aby se soudy zabývaly zjištěním skutečného nabytí subjektivní vědomosti. K námitce ad b/ lze odkázat na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2004,[Anonymizováno]sp. zn. 29 Odo 52/2002, dle kterého se v případě neplatné smlouvy ta strana smlouvy, která plnila ve větším rozsahu, může úspěšně domoci jen vrácení toho, oč plnění, které sama poskytla, přesahuje plnění, které obdržela od druhé smluvní strany. To logicky navazuje na § 457 obč. zák., nelze však souhlasit s argumentací žalobkyně ani se závěry rozhodnutí Městského soudu v Praze (na něž se žalobkyně odvolává), že shora citované závěry Nejvyššího soudu ČR vylučují možnost namítnout promlčení, protože povinnost vrátit plnění nastává již v okamžiku přijetí plnění a předmětem zúčtování jsou všechny vzájemně poskytnutá plnění, nikoli jen nepromlčené pohledávky. Taková argumentace by ve své podstatě učinila ustanovení § 107 obč. zák. neaplikovatelným, jestliže by měla vést k závěru, že u veškerých neplatných synallagmatických smluv by právo na vydání bezdůvodného obohacení bylo nepromlčitelné. Soud proto zúčtování nepromlčených vzájemně poskytnutých plnění provedl, když vůči nepromlčené části zaplaceného pojistného, resp. bezdůvodného obohacení, zaplaceného žalobkyní ve výši 11 000 Kč započetl odkupné zaplacené žalovanou, neboť žalovaná započtení provedla v rámci svého vyjádření ze dne 11.4.2025, které bylo žalobkyni doručeno dne 14.4.2025. Pohledávka žalované vůči žalobkyni byla způsobilá k započtení. Promlčení je podle § 107 odst. 3 obč. zák. vyloučeno pouze ve vztahu k vlastnickému právu.

26. To, že výkon práv nesmí být v rozporu s dobrými mravy, platí i pro výkon práva vznést námitku promlčení, avšak rozpor s dobrými mravy v tomto konkrétním případě shledán nebyl. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Žalobkyni nic nebránilo uplatnit nárok u soudu. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze s uplatněným nárokem, ale z okolností, za nichž byla tato námitka uplatněna (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.8.2004, sp. zn. 25 Cdo 2648/2003). U žalobkyně nebyly shledány ani zvláštní, mimořádné důvody, pro něž své právo včas neuplatnila a s ohledem na něž by se nastoupení účinků promlčení vůči ní jevilo příliš tvrdé, námitka promlčení nebyla shledána jako zneužitím práva ze strany žalované, která navíc marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinila.

27. S odkazem na ust. § 103 a § 107 obč. zák. proto soud žalobu zamítl, neboť nárok žalobkyně na pojistné plnění vůči žalované byl ke dni podání žaloby co do částky 31 862 Kč promlčen, co do částky 11 000 Kč došlo k jejímu zániku započtením (viz bod 24 a bod 25 odůvodnění).

28. Návrhy na provedení důkazů znaleckým posudkem, výslechem žalobkyně, žalobkyní navrženými pokyny soud pro nadbytečnost zamítl.

29. Pokud nárok nelze s ohledem na promlčení žalobci přiznat ani v případě, že by bylo prokázáno, že podle hmotného práva nárok existoval, v souladu se zásadou procesní ekonomie není nutné jako předběžnou otázku posuzovat, zda je pojistná smlouva neplatná, neboť na výsledek sporu by toto posouzení nemělo žádný vliv (viz usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3551/20 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 207/2022 ze dne 18. 1. 2023).

30. V průběhu řízení žalobce navrhl položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie týkající se aplikace Směrnice na pojistné smlouvy a důsledků existence zneužívajících ujednání v případech, kdy rozhodovací praxe nejvyšších soudů vyvolává řadu otázek právě v kontextu judikatury Soudního dvora Evropské unie. Soud však neshledal zákonné důvody a možnosti pro to, aby předběžná otázka musela být předložena.

31. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována odměnou advokáta za úkonu právní služby po 2 820 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění ke dni uskutečnění úkonu, za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 3.10.2024, 12.3.2025, 11.4.2025, účast na jednání soudu ve dnech 18.3.2025, 3.6.2025 /§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) citované vyhlášky/, a dle § 13 odst. 4 § vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění ke dni uskutečnění úkonu, náhradou jeho hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč, 4 úkony právní služby po 450 Kč, 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 4 057,20 Kč, tj. celkem 23 377,20 Kč, když náhradu cestovních výdajů žalovaná neuplatnila. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta žalované (platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř). Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení