7 C 210/2019-138

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Dne [datum] podali žalobci u zdejšího soudu žalobu, jíž se vůči žalovanému domáhali zaplacení částky ve výši [částka]. V žalobě uvedli, že jsou společnými nájemci bytu, který je ve vlastnictví žalovaného a užívají jej na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaným jim nebyly vráceny přeplatky za služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] ve výši [částka] a za rok [rok] ve výši [částka]. Od žalovaného jako pronajímatele nedostali vyjádření ani stanovisko, z jakého důvodu jim nebyly přeplatky vráceny. Žalovaný nemá mít za žalobci žádné pohledávky, které by vůči nim uplatnil. V dalším průběhu řízení žalobci nárok rozšířili o úrok z prodlení z dlužné částky účtovaným od [datum] do zaplacení resp. od [datum] do zaplacení. Soud změnu návrhu dodatečně připustil usnesením vyhlášeným při jednání ve věci dne [datum].

2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu, si žalovaný podal včasný odpor. Zde uvedl, že za žalobci eviduje nedoplatek nájemného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Nedoplatek měl vzniknout tím, že žalobci od [anonymizováno] [rok] platí na nájemném pouze 50 % ze sjednaného nájemného. Žalobci mají mít za to, že mají nárok na slevu nájemného, kterou však žalobce jako pronajímatel neuznal. Proto dne [datum] započetl vůči pohledávce na dlužném nájemném ve výši [částka] svůj závazek vůči žalobcům ve výši [částka], čímž došlo k zániku pohledávky.

3. Soud prvého stupně rozsudkem č.j. 7 C 210/2019-34 ze dne 7. 1. 2020 žalobu zcela zamítl. Tento rozsudek byl k odvolání žalobců zrušen Krajským soudem v Plzni a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém rozhodnutí č. j. 10 Co 90/2020-67 ze dne 25. 6. 2020 uložil soudu prvého stupně posoudit otázku, zda žalobcům ve smyslu ust. § 2264 a § 2265 občanského zákoníku vznikl nárok na jimi tvrzenou slevu z nájemného a také zda tento nárok případně nezanikl. Rovněž posoudit, zda žalobci oznámili žalovanému jako pronajímateli včas (podle její povahy ihned nebo bez zbytečného odkladu) vadu (poškození), která jim bránila v řádném užívání bytu, a zda žalovaný jako pronajímatel po takovém oznámení vadu (poškození) v přiměřené době, resp. řádně a bez zbytečného odkladu odstranil. Po provedeném doplnění dokazování pak bylo soudu prvého stupně uloženo posoudit rovněž to, zda ze strany žalovaného došlo k řádnému započtení, které vedlo ve smyslu ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku k zániku (zrušení) pohledávky nárokované žalobci v této věci.

4. Řízení ve věci bylo dočasně přerušeno postupem podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno do doby skončení věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], kdy v této další věci totožných účastníků soud řešil otázku charakteru vad bytové jednotky, pro které se žalobci rozhodli hradit nájemné ve snížené výši. Ve věci tak bylo pokračováno až po nabytí právní moci rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

5. V dalším průběhu řízení po vrácení věci soud prvého stupně doplnil dokazování dalšími listinami a rovněž vyslechl navržené svědky. Při posouzení věci vycházel částečně z již dříve zjištěného skutkového stavu.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobcům nebyly ze strany žalovaného pronajímatele vráceny přeplatky za služby spojené s užíváním bytu za roky [rok] a [rok] v celkové výši [částka]. Sporným však bylo, zda má žalovaný pronajímatel za žalobci pohledávku z titulu částečně placeného nájemného, kdy žalobci od [anonymizováno] [rok] hradí pouze polovinu sjednaného nájemného.

7. Soud má za prokázané, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] užívají žalobci byt ve vlastnictví žalovaného, a to byt [číslo] v domě [adresa], ul. [ulice] v [obec]. Podle čl. III. smlouvy se žalobci zavázali platit pronajímateli za užívání bytu nájemné upravené v evidenčním listu. Spolu s nájemným platí žalobci i úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Podle čl. IV. jsou nedoplatky nebo přeplatky z vyúčtování cen za služby splatné do 15 dnů po doručení vyúčtování nájemci. Podle evidenčního listu platného od [datum] činilo nájemné uvedeného bytu částku ve výši [částka] a zálohy na služby [částka] Celkem tak měli žalobci platit měsíčně za užívání bytu [částka].

8. Podle vyúčtování za rok [rok] vznikl žalobcům přeplatek ve výši [částka] a za rok [rok] pak přeplatek činil [částka]. 9. [příjmení] mezi žalobci a žalovaným městem jsou dlouhodobé. Již v řízení sp. zn. [spisová značka] řešil zdejší soud žalobu, jíž se žalobci domáhali (původně) určení neplatnosti zvýšení nájemného za užívání sporného bytu s tím, že byt má vady spočívající ve výskytu plísní a vlhkosti. V tomto řízení byl vypracován znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo], podle jehož závěru je hlavní příčinou vzniku plísní a jejich zdravotně závadné fruktifikace nedokonalé provedení izolace objektu.

10. Dopisem ze dne [datum] adresovaným [anonymizováno] [jméno] [jméno], Odbor majetku a rozvoje města, sdělují žalobci, že odstranění plísní systémem Hydropol bylo neúčinné, růst plísní se nezastavil. Žalobci sdělují žalovanému, že hazarduje s jejich zdravím.

11. V dopise ze dne [datum], adresovaném [stát. instituce], vytýkají žalobci žalovanému, že„ ignoruje existenci dokumentu Znalecký posudek o výskytu plísní v bytě [adresa] ([anonymizováno] [číslo]) zpracovaný soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v průběhu [číslo]; zejména pak ignoruje závěrečnou větu zmíněného posudku!“. Poukazují na to, že plísně dál ohrožují jejich zdraví, znehodnocují oblečení a jiné předměty v úložných prostorech. Žalobci rovněž konstatují, že výše nájemného neodpovídá stavu bytu.

12. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že bytová jednotka [číslo] kterou žalobci užívají na základě nájemní smlouvy má podstatné vady, které se projevují vznikem a existencí plísní v kuchyni, ložnici a obývacím pokoji, objevujících se v místech styku obvodové konstrukce domu s podlahovou konstrukcí bytu, v důsledku výrazného podchlazování obvodové konstrukce domu a podchlazení podlahy bytu žalobců. Za hlavní příčinu vzniku plísní v bytě žalobců byla znaleckým posudkem zjištěna příliš nízká teplota povrchu v interiéru (nezateplený objekt), kdy v kombinaci s případným zvýšením relativní vlhkosti vzduchu v interiéru pak dochází ke vzniku kondenzačních zón a růstu plísní. Soudem bylo dále zjištěno, že v bytě, který užívají žalobci, se vyskytují plísně v takovém rozsahu, který indikuje zdravotní závadnost bytu. Plísně se vyskytují ve všech obytných místnostech. Příčinou vzniku a existence těchto plísní je dle znaleckého posudku příliš nízká teplota povrchu v interiéru zapříčiněná absencí zateplení budovy, jedná se tedy o příčinu na straně pronajímatele, nikoli nájemců.

13. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci si sami nechali zjistit hodnoty koncentrace plísní v bytě. Podle této zprávy všechna mikrobiologická měření provedená v bytě dne [datum] ukázala překročení limitu z vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, kdy bylo naměřeno 500 KTJ (kolonie tvořících jednotek) plísní/m3 vzduchu.

14. Žalovaný předložil rozpis plateb žalobců za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Podle tohoto rozpisu měli žalobci platit za užívání bytu od [anonymizováno] [rok] měsíčně [částka] až do [anonymizováno] [rok] a poté od [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno] [rok] činilo měsíční plnění [částka]. Je rovněž zřetelné, že žalobci nehradili plnou výši, ale pouze část. Na nájemném (nájemné + zálohy) za [anonymizováno] [rok] zaplatili pouze [částka] a poté hradili od [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno] [rok] pravidelně pouze [částka]. Dluh na nájemném za toto období včetně záloh za služby činí [částka].

15. Žalobci jako nájemci nehradili plné nájemné s tím, že dne [datum] zaslali žalovanému listinu označenou jako Uplatnění přiměřené slevy z nájemného. Zde poukazují na závady bytu s tím, že jim vzniklo právo na přiměřenou slevu z nájmu. Jako přiměřená výše slevy je podle nich 50 % ze sjednané výše a proto budou z částky [částka] hradit počínaje [anonymizováno] [rok] nájemné pouze ve výši [částka].

16. Na výše uvedené reagovalo žalované město dopisem ze dne [datum], kde uvádí, že se slevou nesouhlasí, neboť byly učiněny veškeré možné a finančně dostupné stavební úpravy domu, které měly vést ke zlepšení stavu bytu, a to zateplení stropů ve sklepě pod bytem, výměna sklepního okna, osazení radiátoru v předsíni, odvlhčení zdiva systémem Hydropol, výměna oken v bytech i společných částech domu, výměna vchodových dveří a výměna střešního pláště. I přes nesouhlas se slevou a provedené úpravy byl žalobcům ze strany města nabídnut náhradní byt. Dopisem ze dne [datum] pak město nabídlo žalobcům konkrétní byt, který má být zdravotně nezávadný.

17. Žalovaný pak dokládal, že v roce [rok] provedl prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] měření vlhkosti zdiva ve sklepě domu na adrese [adresa]. Podle zprávy nebyla zjištěna vlhkost.

18. Dopisem ze dne [datum] započetlo žalované město vůči pohledávce na dlužném nájemném ve výši [částka] svůj závazek vůči žalobcům ve výši [částka], čímž dle přesvědčení žalovaného pohledávka žalobců zanikla. Žalobci zápočet pohledávek odmítli dopisem ze dne [datum].

19. Soudem byli rovněž vyslechnuti navržení svědci.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je sestrou žalobkyně. Uvedla, že je seznámena s výskytem plísní v předmětném bytě, která zde má být již asi [anonymizováno] let. V důsledku výskytu plísní má její sestra (žalobkyně) trvalé dýchací potíže, měla rovněž i kožní problémy. Uvedla rovněž, že její sestra s manželem s městem jednali o věci asi [anonymizováno] let, vyměnili si spoustu dopisů. Měla povědomost rovněž o tom, že v bytě byl proveden nějaký zásah Hydropolem, ale že to k ničemu nevedlo.

21. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno] uvedl, že výskyt plísní v domě řeší jako zaměstnanec žalovaného již od roku [rok]. Plísně se měly v domě vyskytovat v souvislosti se zatopením při povodních v roce [rok]. Od té doby se měla vlhkost řešit dostatečným větráním. V roce [rok] měl žalobce zaslat žalovanému e-mail, jiný kontakt mezi účastníky si svědek nevybavil. Plíseň měla být v roce [rok] vysušena pomocí Hydropolu a poté mělo vše na nějakou dobu utichnout. Opět se mělo o plísních intenzivně začít jednat někdy v roce [rok] nebo [rok], kdy žalobci měli žalovaného vyzývat k odstranění plísní a měli rovněž uplatnit slevu na nájemném. Ze strany žalovaného mělo být argumentováno tím, že plísně si žalobci způsobují sami nevětráním a ti byli vyzváni, aby v bytě větrali a řádně topili.

22. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec servisní organizace města, neuvedl ve své výpovědi nic zásadního. Uvedl, že je technik a ke způsobu uplatnění slevy z nájmu nemá žádné informace.

23. Úkolem soudu v projednávané bylo posoudit, zda bylo jednostranné rozhodnutí žalobců o snížení sjednaného nájemného v souladu s právními předpisy a zda tedy má žalovaný za žalobci pohledávku na dlužném nájemném či nikoliv.

24. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Podle ust. § 2205 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

26. Podle ust. § 2213 občanského zákoníku platí, že nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

27. Nájemné se platí v ujednané výši (§ [číslo]).

28. Podle ust. § 2257 odst. 1 občanského zákoníku platí, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

29. Podle ust. § 2264 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.

30. Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil (§ [číslo] odst. 1).

31. Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné (§ [číslo] odst. 2).

32. Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného (§ [číslo] odst. 3).

33. Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že v případě zjištěné vady, kterou pronajímatel neodstranil bez zbytečného odkladu, je nájemce oprávněn chopit se iniciativy a sám odstranění vady nebo poškození zajistit. Je oprávněn pro tento případ žádat i náhradu odůvodněných nákladů, popř. slevu z nájemného.

34. Předpokladem nároku na vznik slevy z nájemného tedy je, že existující vada nebo poškození nájemci ztěžuje užívání bytu podstatným způsobem a sama sleva představuje vlastně určitou sankci za porušení závazku pronajímatele. Sleva by měla svou výší vyjadřovat míru újmy nájemce, obecně by se tedy mělo vycházet ze všech skutečností, které mají význam pro to, aby byla slevou vyvážena určitá újma vznikající nájemci.

35. Právo na úhradu nájemného je základním právem pronajímatele vyplývajícím z nájemního vztahu; k jeho omezování je proto třeba přistupovat spíše zdrženlivě. V případě, kdy je nájemce omezen v možnosti užívat předmět nájmu z důvodu na straně pronajímatele, je taktéž pronajímatel (ve stejné míře) omezen ve svém právu na úhradu nájemného. Naproti tomu právo na slevu z nájemného, resp. jeho prominutí nemůže nájemci vzniknout v případě, kdy se nájemce na vzniku vady předmětu nájmu (byť pouze částečně) podílel (k tomu srov. např. rozsudek NS ČR sp.zn. 26 Cdo 527/2017 ze dne 11.10.2018).

36. Soud má po provedeném dokazování za zjištěné, že žalobci se na vzniku vady, tedy výskytu plísní v bytě, nijak nepodíleli. Vyplývá to ze závěru znaleckého posudku provedeného v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo jednoznačně zjištěno, že výskyt plísní je důsledkem chybějícího zateplení budovy a jedná se tedy o příčinu výlučně na straně pronajímatele (žalovaného), nikoli nájemců (žalobců). Z uvedeného je rovněž zřejmé, že se nejedná o vadu, kterou by žalobci byli nejen schopni, ale především povinni sami odstranit, neboť instalace zateplení budovy zcela evidentně není povinností nájemce bytu.

37. Bylo rovněž zjištěno, že vady bytu jsou takového charakteru a rozsahu, že podstatným způsobem ztěžují užívání bytu a to s přihlédnutím k vyššímu věku žalobců, což nutně přináší vyšší náchylnost např. k respiračním onemocněním, proto je byt zdravotně závadný.

38. Lze tedy uzavřít, že žalobci mají právo na slevu na nájemném ve smyslu ust. § 2265 odst. 2 občanského zákoníku, neboť žalovaný pronajímatel neodstranil vady bytu bez zbytečného odkladu a řádně, neboť žalobci byly plísně a vlhkost v bytě vytýkány již nejméně od roku 2003, což potvrdil svědek [příjmení] [jméno] [jméno]. Odstranění příčiny vzniku plísní bylo žalovanému uloženo až rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Závadový stav bytu tak trval nejméně [anonymizováno] let a nelze tedy dospět k závěru, že žalovaný závady odstranil bez zbytečného odkladu a řádně, kdy ze strany žalovaného bylo opakovaně naléháno na žalobce, aby vadu odstranili tím, že v bytě budou větrat a topit, což samo o sobě nemohlo výskyt plísní odstranit.

39. Co se týče rozsahu uplatněné slevy na nájemném ve výši 50 %, nemá soud proti této výši zásadní výhrady. Je třeba přihlédnout k tomu, že žalobci jsou již v důchodovém věku, kdy je člověk již více náchylný k onemocněním. Vystavení se riziku onemocnění dlouhodobým bydlením ve zdravotně závadném bytě může nájemníka v seniorském věku ohrozit více než zdravého mladého člověka. Výsledky mikrobiologických měření v bytě (především pak provedené [právnická osoba] [anonymizováno] v roce [rok]) vykazují vysoce rizikové hodnoty a je otázkou, zda je takový zdravotně závadný prostor vůbec vhodný pro bydlení. Pakliže žalovaný vyžaduje placení nájemného v plné výši za užívání bytu, které může mít za následek zdravotní potíže uživatele, lze mít takový přístup za minimálně rozporný s dobrými mravy. Zcela jistě je pak takový přístup žalovaného v rozporu s ust. § 2257 odst. 1 občanského zákoníku, neboť žalovaný jako pronajímatel byt a dům ve stavu způsobilém k užívání dlouhodobě neudržuje a tato povinnost mu musela nakonec být uložena rozhodnutím soudu. Pokud žalobci za užívání takového bytu žalovanému pronajímateli platí byť i snížené nájemné, takto lze mít za určitou shovívavost na jejich straně, neboť za užívání takto zdravotně závadného bytu by nájemné mělo být prominuto. Z toho důvodu soud považuje žalobci jednostranně určenou slevu ve výši 50 % z nájemného za rozumnou a zdůvodnitelnou, kdy tato výše odpovídá újmě žalobců resp. ji bezpečně nepřesahuje. Újmou pro žalobce jako nájemce za daných okolností není jen zdravotní riziko a případné poškození věcí a zařízení bytu, ale také to, že celá věc žalobce dlouhodobě zatěžuje formálně, kdy tito musí opakovaně psát stížnosti a urgence pronajímateli, žádat vypracování odborných zpráv a posudků, domáhat se svých práv u soudu prostřednictvím advokáta a to vše dlouhodobě bez výsledku. Žalobci ve věku, kdy by si měli užívat klidu stáří, tak musí řešit stresové situace spojené s jednou základních životních potřeb, tj. bydlení. Nelze jim rovněž zazlívat, že nepřijali nabídku žalovaného na výměnu bytu, neboť s ohledem na jejich věk by bylo stěhování do nového bydliště rovněž výjimečně stresující záležitostí.

40. Co se týče uplatnění slevy na nájemném, kdy žalobci své rozhodnutí platit nájemné ve snížené výši dopisem ze dne [datum], pak soud neshledal, že by se jednalo o postup v rozporu se zákonem. Žalobci žalovanému opakovaně vytýkali, že jimi užívaný byt vykazuje značné vady v podobě výskytu vlhkosti a plísní. Vše se táhlo nejméně od roku [rok] a po dobu [anonymizováno] let nebyl žalovaný přes opakované naléhání žalobců schopen zajistit, aby byl byt a dům ve stavu schopném užívaní. Naopak ze strany žalovaného byly doporučovány laické postupy spočívající ve větrání nebo naopak topení. Uvedené je o to více zarážející v tom, že žalovaný je orgánem místní samosprávy, který spravuje prostřednictvím servisní organizace celý městský bytový fond a měl by být vybaven odborně technickým aparátem schopným odhalit přesnou příčinu vzniku plísní v bytě žalobců, popřípadě samostatně zadat takové zjištění znalci tak, jak bylo učiněno na popud soudu až v řízení sp. zn. [spisová značka].

41. Předpokladem nároku na vznik slevy z nájemného ve smyslu ust. § 2265 odst. 2 občanského zákoníku tedy je, že existující vada nebo poškození nájemci ztěžuje užívání bytu podstatným způsobem a pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu neodstranil. Způsob, jakým žalobci slevu uplatnili, je diskutabilní, neboť zákon upravuje, že nájemce má v právo žádat slevu z nájemného. Sleva by tedy měla být výsledkem kompromisu mezi pronajímatelem a nájemcem. Žalobci o poskytnutí slevy z nájemného pronajímatele nežádali, ale jednostranně pronajímateli dopisem ze dne [datum] oznámili, že počínaje [anonymizováno] [rok] budou hradit nájemné ve výši 50 % sjednané výše nájmu. Jak již bylo uvedeno, na to žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], v němž oznámil žalobcům, že se slevou nesouhlasí, neboť učinil stavební úpravy vedoucí ke zlepšení stavu bytu. Je tedy zřejmé, že i pokud by žalobci doslova dodrželi dikci zákona a o slevu by žalovaného požádali, pak by jim sleva poskytnuta nebyla. Postup žalobců lze mít za odůvodnitelný, neboť vady bytu byly ze strany žalovaného dlouhodobě ignorovány, resp. žalobce prováděl takové úpravy, které k odstranění závadového stavu nevedly. Proto lze uzavřít, že postup žalobců, jimž doslova došla se žalovaným trpělivost, a tito začali platit nájemné ve snížené výši, není v rozporu se zákonem.

42. Pakliže žalovaný poukazuje na nedodržení náležitých formalit při uplatnění slevy na nájemném, může jít z jeho strany o zjevné zneužití práva, které nemůže požívat právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku), neboť žalovaný dlouhodobě udržuje stav, který je v rozporu se zákonem a jeho povinností udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Proto pokud by soud dlouhodobě poškozovaným žalobcům odepřel soudní ochranu v důsledku nedodržení formálního postupu při uplatnění slevy, jednal by v rozporu s principy spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá právní řád České republiky.

43. Shrne-li soud výše uvedené, pak žalobcům vzniklo vůči žalovanému právo na slevu na nájemném a tuto slevu po právu uplatnili. Žalovaný tedy nemá vůči žalobcům pohledávku z titulu neplaceného nájemného resp. placeného v rozsahu 50 % za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], a proto tuto neexistující pohledávku nemohl započíst proti pohledávce žalobců na vyplacení přeplatků za služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] ve výši [částka] a za rok [rok] ve výši [částka]. Proto je žalovaný povinen přeplatek v celkové výši [částka] žalobcům vyplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení.

44. O zaplacení úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobcům. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka] Tyto náklady jsou tvořeny zaplacenými soudními poplatky ve výši [částka], odměnou advokáta dle § 7 advokátního tarifu za 8 úkonů právní pomoci po [částka] (převzetí věci, podání žaloby, účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum], odvolání proti rozsudku, kvalifikovaná podání ze dne [datum] a [datum]), dva úkony jsou přiznány ve výši jedné poloviny tj. [částka] (jednoduchá předžalobní výzva, jednoduché vyjádření k odporu žalovaného), 10 režijních paušálů po [částka], cestovní náhrada za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve dnech [datum], [datum] a [datum] ve výši [částka] a náhrada za promeškaný čas ve výši [částka]. Žalobcům nebyla přiznána náhrada za sepis návrhu na pokračování v přerušeném řízení, neboť toto je vázáno na právní moc rozhodnutí, pro které byla projednávaná věc přerušena a o pokračování v přerušeném řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti i bez návrhu účastníka řízení. Nejedná se tedy o zpoplatněný úkon právní pomoci dle ust. § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu.

46. Pro úhradu dlužné jistiny a náhrady nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobců, byla žalovanému stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení