7 C 213/2019- 232

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená soudem ustanoveným advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] [IČO] sídlem [adresa žalované] o přezkum rozhodnutí finančního arbitra, takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byl nahrazen Nález finančního arbitra sp. zn. FA/SU/1548 2016 v celém svém rozsahu tak, že by bylo určeno, že žalobkyni vznikl ke dni 31.8.2016 nárok na vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo] nárok na vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2.742 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud přiznává [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] se sídlem [adresa], soudem ustanovenému advokátovi žalobkyně, na náhradě nákladů řízení částku 22.561,60 Kč.

IV. Česká republika – Okresní soud v Jičíně je povinna zaplatit soudem ustanovenému advokátovi žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na nákladech řízení částku 22.561,60 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. České republice – Okresnímu soudu v Jičíně se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 1.12.2017 (na poště [obec a číslo] k přepravě dne 29.11.2017) a doplněnou podáním ze dne 23.1.2020 domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozhodnuto, že nález finančního arbitra sp.zn. FA/SU/1548 2016 ze dne 13.6.2017 se nahrazuje v celém svém rozsahu tak, že se určuje, že žalobkyni vznikl ke dni 31.8.2016 nárok na vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo] nárok na vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Žalobkyně tedy v celém rozsahu napadá Nález finančního arbitra sp.zn. FA/SU/1548 2016 ze dne 13.6.2017 a Rozhodnutí o námitkách v téže věci z 27.9.2017, doručeném jí 29.9.2017. Tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o stavebním spoření a v řízení před finančním arbitrem se domáhala vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] vyplacení úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Protože žalovaná dle žalobkyně nesprávně vypočetla hodnotící číslo, které je předpokladem pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, finanční arbitr měl posoudit, zda postup žalované při stanovení hodnotícího čísla byl správný či nikoliv, tedy zda žalobkyně mimořádnými splátkami úvěru v červnu 2016 splnila předpoklady pro dosažení požadovaného hodnotícího čísla a splnila tak podmínky pro přidělení cílové částky a potažmo úvěru ze smluvních vztahů. Dále se žalobkyně domáhala vymazání své osoby z registru dlužníků.

2. Předmětem soudního řízení je tedy posouzení, zda žalobkyně ke dni 31.8.2016 splnila podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření či nikoliv. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná stanovila hodnotící číslo, podle kterého posuzovala její nárok na vyplacení úvěrů, nesprávně. Stejně tak ho nesprávně stanovil finanční arbitr. Jeho nález je nesprávný v tom, k jakému datu byla naplněna čtvrtá z podmínek poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, totiž dosažení požadované hodnoty“ hodnotícího čísla”. Žalobkyně tvrdí, že podmínka hodnotícího čísla (i zbývající podmínky, o nichž není sporu) pro vyplacení řádného úvěru byla splněna již k 30. červnu 2016, když k tomuto datu složila mimořádné splátky právě proto, aby splnila podmínky pro získání výhodnějšího úvěru. Poukázala na výpisy z vkladového účtu k meziúvěrovým účtům za rok 2016. Tvrdila, že právě ve snaze co nejrychleji dosáhnout tzv. hodnotícího čísla z obou úvěrů složila v červnu 2016 (za účelem dosažení hodnotícího čísla na přidělení úvěru k datu 30.6.2016) mimořádné splátky, a to • 7. 6. 2016 částka 25.000 Kč, • 29. 6. 2016 částka 4.500 Kč (vše k jednomu úvěru L2) • 6. 6. 2016 částka 41.000 Kč, • 7. 6. 2016 částka 22.750 Kč, • 29. 6. 2016 částka 24.900 Kč a • 30. 6. 2016 částka 2.000 Kč (vše k druhému úvěru L3). Rozhodnutí finančního arbitra se navzdory tvrzením žalobkyně omezilo na posouzení hodnotícího čísla k 31.8.2016, přičemž finanční arbitr vycházel z nepravdivého údaje ČMSS o výši splacených částek z úvěrů L2 a L3, že žalobkyně po provedení mimořádných splátek dosáhla minimálního procenta naspořeni u obou úvěru až v srpnu 2016, ne již v červnu 2016. Žalobkyně tvrdí, že finančním arbitrem vypočtená výše hodnotících čísel (54,603 u Smluvního vztahu 1, resp. 37,035 u Smluvního vztahu 2) tak platila už k 30.6.2016, ne až k 31.8.2016.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Poukázala na to, že totožný nárok byl projednán v řízení u Finančního arbitra, byl vydán Nález FA, kterým byl návrh žalobkyně, která se domáhala vyplacení úvěru ze stavebního spoření od žalované z důvodu, že tato nesprávně počítá hodnotící číslo, jakožto předpoklad pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, zcela zamítnut. Finanční arbitr své rozhodnutí následně i potvrdil v rozhodnutí o námitkách ze dne 27. 9. 2017, č.j. FA/SU/1548 2016. Žalovaná se ztotožňuje s obsahem rozhodnutí finančního arbitra. Žalovaná tvrdí, že hodnotící číslo stanovila správně, což finanční arbitr potvrdil. Při výpočtu vycházela ze vzorce uvedeného ve Všeobecných obchodních podmínkách, jež jsou součástí smlouvy o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Veškeré vstupy do vzorce byly dosazeny správně. Žalovaná poukázala i na rozhodnutí zdejšího soudu - na rozsudek ze dne 19.10.2020, č.j. 9 C 57/2018-316 jakož i jeho potvrzující odvolací rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.6.2021, č.j. 47 Co 28/2021-370. V rámci tohoto řízení byl vypracován znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], znalkyní z oboru peněžnictví a pojišťovnictví, odvětví bankovnictví, znalecký posudek, kdy bylo úkolem znalkyně posoudit, ke kterému datu žalobkyně splnila podmínky při přidělení řádného úvěru spočívající v dosažení hodnotícího čísla alespoň 64 ze smluvních vztahů, zda žalovaná při zjišťování hodnotícího čísla postupovala v souladu se smluvními podmínkami a zda závěr žalované o termínu, kdy žalobkyně dosáhla hodnotící [číslo] je správný, či nikoli, případně v jakém termínu se tak stalo. Žalovaná poukázala na obsah znaleckého posudku a na jeho závěry, kdy znalkyně dospěla k závěru, že výpočty arbitra a i žalované se shodovaly, že žalovaná postupovala při výpočtu hodnotícího čísla správně, v souladu se smluvní dokumentací, v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalované. Žalobkyni vzniklo právo na převedení cílové částky z meziúvěru na řádný úvěr v době, kdy dosáhla hodnoty hodnotícího čísla 64, což nebylo rozhodně k datu 30.6.2016, jak tvrdí žalobkyně.

4. Z obsahu [příjmení] finančního arbitra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 13.6.2017 sp. zn. FA/SU/1548 2016, evidenční číslo FA/8556/2017 vzal soud za prokázané, že u něho bylo dne 16.8.2016 zahájeno řízení ve věci návrhu [celé jméno žalobkyně] proti [právnická osoba] ve věci vyplacení úvěru ze stavebního spoření na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Navrhovatelka se domáhala vyplacení úvěrů ze stavebního spoření, když tvrdila, že stavební spořitelna nesprávně spočetla hodnotící číslo, které je předpokladem pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Návrh byl finančním arbitrem zamítnut, když finanční arbitr nezjistil, že by spořitelna stanovila hodnotící číslo nesprávným způsobem nebo že by hodnotící číslo„ blokovala“. Finanční arbitr nezjistil, že by navrhovatelka i přes mimořádné splátky splnila předpoklady pro dosažení požadovaného hodnotícího čísla a splnila tak podmínky pro přidělení cílové částky a úvěrů ze smluvních vztahů.

5. Finanční arbitr vzal za prokázané, že navrhovatelka uzavřela se stavební spořitelnou: 1) dne 2.11.2005 smlouvu o stavebním spoření [číslo] (dříve [číslo]) (dále jen„ smlouva [číslo]“) – cílová částka 301.000 Kč, tarifní varianta Garant 15 – hodnotící číselný faktor 37, 2) dne 15.8.2012 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) - prostředky byly poskytnuty na„ údržbu, změnu rodinného domu“ 3) dne 27.8.2012 smlouvu o stavebním spoření [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) – cílová částka 301.000 Kč, tarifní varianta Variant 15 – hodnotící číselný faktor 48 a 4) dne 19.6.2014 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) – prostředky byly poskytnuty za účelem„ splácení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se rodinného domu“ a„ údržba a změna rodinného domu“.

6. Co se týče smluvního vztahu 1 a 2, podmínky pro přidělení cílové částky jsou stanoveny v čl. XIII odst. 1 Všeobecných podmínek 2012. Finanční arbitr dospěl k závěru, že navrhovatelka splnila podmínky pro přidělení úvěru až na jednu, tj. dosažení hodnotícího čísla. K 31.8.2016 hodnotící číslo u smluvního vztahu 1 a 2 dosáhlo hodnoty 54,603 a nikoliv potřebného 64. 7. [příjmení] závěr arbitr učinil i u druhého smluvního vztahu ze smluv 3 a 4, kdy uvedl, že navrhovatelka splnila podmínky pro přidělení úvěru až na podmínku výše hodnotícího čísla. K 31.8.2016 dle arbitra hodnotící číslo dosáhlo hodnoty 37,035 a nikoliv potřebných 64. Při výpočtu hodnotícího čísla arbitr v obou případech postupoval dle vzorce výpočtu hodnotícího čísla uvedeného ve Všeobecných podmínkách 2012 tj. ze vzorce, kde do zlomku na místo čitatele dosadil součin výkonu úspor k rozhodnému dni, hodnotícího číselného faktoru dle varianty a výkonnostního faktoru a do jmenovatele cílovou částku. Výkonnostní faktor je podíl zůstatku na účtu stavebního spoření k rozhodnému dni a minimálního procenta naspoření.

8. Proti uvedenému nálezu podala žalobkyně námitky. O nich rozhodl finanční arbitr dne 27.9.2017, kdy pod sp. zn. FA/SU/1546 2016, evidenční číslo: FA/30031/2017 vydal rozhodnutí o námitkách, a to že námitky žalobkyně zamítl a nález finančního arbitra ze dne 13.6.2017 evidenční číslo FA/8556/2017 potvrdil. Nález žalobkyně obdržela dne 29.9.2017.

9. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi stranami sporu dne 19. 6. 2014 je prokázáno, že žalobkyně jako dlužník a žalovaná jako věřitel se dohodli na poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření pod [číslo] do výše 301.000 Kč, jenž bude veden na meziúvěrovém účtu dlužníka [číslo] ke dni přidělení cílové částky též na úvěru ze stavebního spoření pod číslem [číslo] do výše rozdílu mezi cílovou částkou 301.000 Kč a zůstatkem na účtu, jehož číslo je totožné s číslem smlouvy o stavebním spoření (nejméně 120.400 Kč) k datu přidělení cílové částky, tj. do výše 180.600 Kč. Účelem úvěru i meziúvěru byly bytové potřeby. Meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření byl žalobkyni poskytnut za účelem splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se rodinného domu a za účelem údržby, změny rodinného domu. V článku II části A bodu 1 smlouvy je uvedeno, že k datu sepsání návrhu smlouvy má dlužník na stavebním spoření zůstatek ve výši 1.676 Kč. Žalovaná se zavázala provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření pravidelné měsíční vklady ve výši 4.550 Kč na vkladový účet [číslo] Smlouva stanovila, že vyšší nebo mimořádné vklady jsou možné s tím, že tyto mohou v některých případech urychlit přidělení cílové částky, které však může nastat dle zákona o stavebním spoření nejdříve 24 měsíců od uzavření smlouvy o stavebním spoření. Meziúvěr byl poskytován na dobu určitou do dne přidělení cílové částky stavebního spoření a byl splatný v den přidělení cílové částky stavebního spoření. Přidělení cílové částky se řídilo příslušnými ustanoveními všeobecných podmínek. Do doby splatnosti meziúvěru byla žalobkyně povinna platit měsíčně úroky z meziúvěru ve výši dle sjednané úrokové sazby, z výše zůstatku meziúvěru. Úroková sazba z meziúvěru byla sjednána jako stálá ve výši 3,80 % ročně s tím, že úroky mají být placeny měsíčně na meziúvěrový účet [číslo] základem pro výpočet úroku je skutečně čerpaná částka meziúvěru. V článku II bod 3 žalovaná jako dlužnice souhlasila, aby k datu přidělení cílové částky byl meziúvěr, včetně příslušenství a dalších částek a úhrad stanovených touto smlouvou, automaticky splacen zúčtováním s uspořenou částkou na příslušném vkladovém účtu, zálohou státní podpory a poskytnutým úvěrem v uvedeném pořadí, pokud se strany nedohodnou jinak. V čl. II oddíl B) bodě 1 smlouvy se žalobkyně zavázala splatit úvěr v plné výši a zaplatit úroky a další částky a úhrady smlouvou stanovené. Úroková sazba byla sjednána 4,3% p.a. a splátka ve výši 5.500 Kč. V čl. IV jsou stanoveny podmínky pro čerpání úvěru a meziúvěru. Co se týče čerpání úvěru, musely být splněny dvě podmínky, a to přidělení cílové částky a vyplacení uspořené částky ze stavebního spoření. V závěrečných ustanoveních smlouvy bylo dohodnuto, že se smlouva řídí Všeobecnými obchodními podmínkami platnými v den uzavření smlouvy, dále Obecnými úvěrovými podmínkami, které jsou její nedílnou součástí s tím, že ustanovení smlouvy mají přednost před ustanoveními Obecných úvěrových podmínek i Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva je oboustranně podepsána, podpis žalobkyně je úředně ověřen.

10. Součástí smlouvy jsou obecné úvěrové podmínky žalované, všeobecné obchodní podmínky žalované, na něž smlouva o meziúvěru a úvěru odkazuje, platné od 1. 4. 2005. V oddíle D čl. XIII nazvané jako přidělení cílové částky jsou uvedeny 4 podmínky pro přidělení cílové částky. Cílová částka je účastníkovi přidělena k poslednímu kalendářnímu dni měsíce, jestliže a) od data uzavření smlouvy do dne přidělení cílové částky uplynulo nejméně 24 měsíců, tj. minimální doba spoření, b) zůstatek na účtu účastníka činil k rozhodnému dni nejméně částku odpovídající minimálnímu procentu naspoření danému sjednanou tarifní variantou podle čl. III -v čl. III odst. 5 u typu Garant 15 minimální procento naspoření musí být 45 % a hodnotící číselný faktor ve výši 37. Další podmínkou přidělení cílové částky stanovené v oddíle D čl. XIII c) je, že smlouva o stavebním spoření dosáhla k rozhodnému dni alespoň toho hodnotícího čísla, které bylo pro příslušný rozhodný den stavební spořitelnou určeno, nejméně však 64 a d) účastník písemně potvrdí, že přijme přidělenou cílovou částku, a to nejpozději do konce měsíce předcházejícího oznámenému měsíci přidělení. V odst. 4 téhož ustanovení je obsažen vzorec pro výpočet hodnotícího čísla a výkonnostního faktoru. Hodnotící číslo se rovná součinu výkonu úspor k rozhodnému dni, hodnotícího číselného faktoru dle sjednané varianty a výkonnostního faktoru dělenému cílovou částkou. Hodnotící číselný faktor je dán ve smlouvě sjednanou tarifní variantou podle čl. III smlouvy. Výkon úspor se stanoví jako součet podílů úroků a úrokové sazby v jednotlivých obdobích spoření s danou úrokovou sazbou. Výkonnostní faktor je dán zlomkem, kde v čitateli je zůstatek na účtu stavebního spoření k rozhodnému dni a ve jmenovateli minimální procento naspoření.

11. Žádostmi žalobkyně o čerpání úvěru ze dnů 19.9.2014 je prokázáno, že žalovaná celý poskytnutý meziúvěr vyčerpala. Toto potvrzuje i oznámení žalované o čerpání finančních prostředků dne 22.9.2014 ve výších 28.266,50 Kč a 271.733,50 Kč (300.000 Kč) + 1.208 Kč. Čerpání úvěru je prokázáno i výpisem z meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 1.1.2016 do 31.12.2016.

12. Výpisem z vkladového účtu č. [bankovní účet] je prokázáno, že žalovaná v červnu 2016 složila mimo platby 3.100 Kč dne 3.6.2016 na účet další částku 44.600 Kč (3.6.2016 částku 10.100 Kč + 5.000 Kč; 7.6.2016 částku 25.000 Kč; 29.6.2016 částku 4.500 Kč). Dále žalobkyně vklady neprováděla, až 6.12.2016 složila 3.100 Kč. Konečný zůstatek vkladového účtu k 31. 12. 2016 tak činil 192.206,06 Kč. Hodnotící číslo k 31. 12. 2016 je ve výpise uváděno ve výši 66,850. Jedná se o tarifní variantu Garant 15. Částka 192.206,06 Kč byla použita včetně přirostlých úroků, po odvodu daní a po úhradě za vedení účtu na splacení meziúvěru.

13. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi stranami sporu dne 15. 8. 2012 je prokázáno, že žalobkyně jako dlužník a žalovaná jako věřitel se dohodli na poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření pod [číslo] do výše 301.000 Kč, jenž bude veden na meziúvěrovém účtu dlužníka [číslo] ke dni přidělení cílové částky též na úvěru ze stavebního spoření pod číslem [číslo] do výše rozdílu mezi cílovou částkou [číslo] a zůstatkem na účtu, jehož je číslo totožné s číslem smlouvy o stavebním spoření (nejméně 135.450 Kč) k datu přidělení cílové částky, tj. do výše 165.550 Kč. Účelem úvěru i meziúvěru byly bytové potřeby. Meziúvěr a úvěr ze stavebního spoření byl žalobkyni poskytnut za účelem údržby, změny rodinného domu. V článku II části A bodu 1 smlouvy je uvedeno, že k datu sepsání návrhu smlouvy má dlužník na stavebním spoření zůstatek ve výši 1.563 Kč. Žalovaná se zavázala provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření smlouvy do přidělení cílové částky stavebního spoření pravidelné měsíční vklady ve výši 3.100 Kč na vkladový účet [číslo] Smlouva stanovila, že vyšší nebo mimořádné vklady jsou možné s tím, že tyto mohou v některých případech urychlit přidělení cílové částky, které však může nastat dle zákona o stavebním spoření nejdříve 24 měsíců od uzavření smlouvy o stavebním spoření. Meziúvěr byl poskytován na dobu určitou do dne přidělení cílové částky stavebního spoření a byl splatný v den přidělení cílové částky stavebního spoření. Přidělení cílové částky se řídilo příslušnými ustanoveními všeobecných podmínek. Do doby splatnosti meziúvěru byla žalobkyně povinna platit měsíčně úroky z meziúvěru ve výši dle sjednané úrokové sazby, z výše zůstatku meziúvěru. Úroková sazba z meziúvěru byla sjednána jako stálá ve výši 3,80 % ročně s tím, že úroky mají být placeny měsíčně na meziúvěrový účet [číslo] základem pro výpočet úroku je skutečně čerpaná částka meziúvěru. V článku II bod 3 žalovaná jako dlužnice souhlasila, aby k datu přidělení cílové částky byl meziúvěr, včetně příslušenství a dalších částek a úhrad stanovených touto smlouvou automaticky splacen zúčtováním s uspořenou částkou na příslušném vkladovém účtu, zálohou státní podpory a poskytnutým úvěrem v uvedeném pořadí, pokud se strany nedohodnou jinak. V čl. II oddíl B) bodě 1 smlouvy se žalobkyně zavázala splatit úvěr v plné výši a zaplatit úroky a další částky a úhrady smlouvou stanovené. Úroková sazba byla sjednána 2,95% p.a. a splátka ve výši 4.100 Kč. V závěrečných ustanoveních smlouvy bylo dohodnuto, že se smlouva řídí Všeobecnými obchodními podmínkami platnými v den uzavření smlouvy, dále Obecnými úvěrovými podmínkami, které jsou její nedílnou součástí s tím, že ustanovení smlouvy mají přednost před ustanoveními Obecných úvěrových podmínek i Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva je oboustranně podepsána, podpis žalobkyně je úředně ověřen.

14. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, na něž smlouva o meziúvěru a úvěru odkazuje platné od 1. 6. 2012. V oddíle D čl. XIII jsou uvedeny 4 podmínky pro přidělení cílové částky. Cílová částka je účastníkovi přidělena k poslednímu kalendářnímu dni měsíce, jestliže a) od data uzavření smlouvy do dne přidělení cílové částky uplynulo nejméně 24 měsíců, tj. minimální doba spoření, b) zůstatek na účtu účastníka činil k rozhodnému dni nejméně částku odpovídající minimálnímu procentu naspoření danému sjednanou tarifní variantou podle čl. III -v čl. III odst. 5 u typu Variant 15 minimální procento naspoření musí být 40 % a hodnotící číselný faktor ve výši 48. Další podmínkou přidělení cílové částky stanovené v oddíle D čl. XIII písm. c) je to, že smlouva o stavebním spoření dosáhla k rozhodnému dni alespoň toho hodnotícího čísla, které bylo pro příslušný rozhodný den stavební spořitelnou určeno, nejméně však 64 a d) účastník písemně potvrdí, že přijme přidělenou cílovou částku, a to nejpozději do konce měsíce předcházejícího oznámenému měsíci přidělení. V odst. 4 téhož ustanovení je obsažen vzorec pro výpočet hodnotícího čísla a výkonnostního faktoru. Hodnotící číslo se rovná součinu výkonu úspor k rozhodnému dni, hodnotícího číselného faktoru dle sjednané varianty a výkonnostního faktoru dělenému cílovou částkou. Hodnotící číselný faktor je dán ve smlouvě sjednanou tarifní variantou podle čl. III smlouvy. Výkon úspor se stanoví jako součet podílů úroků a úrokové sazby v jednotlivých obdobích spoření s danou úrokovou sazbou.

15. Výpisem z meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] je prokázáno čerpání úvěru do výše 301.000 Kč.

16. Výpisem z vkladového účtu č. [bankovní účet] je prokázáno, že žalovaná v červnu 2016 složila mimo platby 3.000 Kč dne 3.6.2016 na účet další částku 90.650 Kč (6.6.2016 částku 41.000 Kč; 7.6.2016 částku 22.750 Kč; 29.6.2016 částku 24.900 Kč; 30.6.2016 částku 2.000 Kč). Dále do konce roku 2016 žalobkyně již vklady neprováděla. Konečný zůstatek vkladového účtu k 31. 12. 2016 tak činil 193.693,44 Kč. Hodnotící číslo k 31. 12. 2016 je ve výpise uváděno ve výši [číslo]. Jedná se o tarifní variantu Variant 15. Částka 193.693,44 Kč byla použita včetně přirostlých úroků, po odvodu daní a po úhradě za vedení účtu na splacení meziúvěru.

17. Pod sp. zn. 9 C 57/2018 probíhalo u zdejšího soudu řízení ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalované [celé jméno žalobkyně] o zaplacení částky 243.215,50 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o dluhy z úvěrové smlouvy [číslo] z úvěrové smlouvy [číslo] vše v celkové výši 243.215,50 Kč + příslušenství. Součástí uvedené částky byly mimo jiné i dlužné úroky z meziúvěrového účtu [číslo] z meziúvěrového účtu [číslo]. Žalovaná (nyní v postavení žalobkyně) se žalobou nesouhlasila, podstatou její obrany bylo tvrzení, že žalobkyně (v tomto řízení v postavení žalované) v době po uzavření smlouvy účastnic o poskytnutí meziúvěru [číslo] [číslo] chybně vypočítávala hodnotící číslo k vkladovému účtu a v důsledku toho spořitelna neumožnila žalované uzavřít pro ni výhodnější úvěrovou smlouvu, ačkoliv dle výpočtů žalované hodnotící číslo dosáhlo požadované hodnoty 64 u prvé smlouvy k 30. 6. 2016 a u druhé smlouvy k 31. 8. 2016, čímž k těmto datům došlo ke splnění poslední požadované podmínky pro přidělení cílové částky ze stavebního spoření a také pro poskytnutí úvěru.

18. V rámci řízení k návrhu [právnická osoba] soud ustanovil znalce, jehož úkolem bylo posoudit správnosti postupu spořitelny při přidělování úvěru ze smluvního vztahu, založeného smlouvou účastníků o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] smlouvou účastníků o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] při zjišťování hodnotícího čísla v souladu se sjednanými smluvními podmínkami. Konkrétně úkolem znalce bylo odpovědět na otázky: 1) zda postupovala stavební spořitelna při posuzování, zda žalované (nyní žalobkyni) vzniklo právo na přidělení úvěru ze smluvního vztahu, založeného smlouvou účastníků o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] při zjišťování hodnotícího čísla v souladu se sjednanými smluvními podmínkami, pokud ne, jaký měl být správný postup, 2) ke kterému datu žalovaná splnila podmínku při přidělení řádného úvěru, spočívající v dosažení hodnotícího čísla alespoň 64 ze smluvního vztahu, identifikovaného v bodu 1), 3) zda postupovala žalobkyně při posuzování, zda žalované vzniklo právo na přidělení úvěru ze smluvního vztahu, založeného smlouvou účastníků o stavebním spoření [číslo] ve spojení se smlouvou o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] při zjišťování hodnotícího čísla, v souladu se sjednanými smluvními podmínkami, pokud ne jak, měla správně postupovat, a 4) ke kterému datu žalovaná splnila podmínku při přidělení řádného úvěru, spočívající v dosažení hodnotícího čísla alespoň 64 ze smluvního vztahu, identifikovaného v bodu 3).

19. Soudem byla ustanovena znalkyně z oboru peněžnictví a pojišťovnictví, odvětví bankovnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení]. Písemným znaleckým posudkem [číslo] jeho písemným dodatkem, jakož i ústně podaným znaleckým posudkem při jednání soudu dne 12.10.2020 je prokázáno, že stavební spořitelna postupovala při posuzování, zda žalované (nyní žalobkyni) vzniklo právo na přidělení úvěru ze smlouvy z obou smluvních vztahů, správně a bezchybně postupovala i ve stanovení data, kdy žalované vzniklo právo na přidělení úvěrů, založených smlouvami účastníků o stavebním spoření. Znalkyně vysvětlila, že výpočet hodnotícího čísla vyplývá ze vzorce obsaženého ve smluvní dokumentaci a Všeobecných obchodních podmínkách spořitelny. Znalkyně podrobně rozebrala vzorec pro výpočet hodnotícího čísla a jednotlivé veličiny, které obsahuje, a provedla dosazení vzorce pomocí údajů obsažených ve spise, neboť jiné neměla k dispozici. Konstatovala, že její výpočty se shodují s výpočty spořitelny i s výpočty finančního arbitra, a žalovaná (nyní žalobkyně) rozhodně nedosáhla hodnotícího čísla 64 u prvého smluvního vztahu ke dni 30. 6. 2016 a u druhého ke dni 31. 8. 2016, jak se domnívá. U prvého vztahu ke dni 30. 6. 2016, ale i kde dni 31. 8. 2016, dosáhlo hodnotící číslo výše 54,7, u druhého vztahu ke dni 30. 6. 2016 a 31. 8. 2016 činilo hodnotící číslo vždy 37. V písemném znaleckém posudku znalkyně uvedla, že není ani v jednom z případů schopna na základě absence matematického modelu a detailních podkladových údajů schopna přesně stanovit datum, kdy žalovaná dosáhla hodnotícího čísla 64.

20. V rámci řízení sp. zn. 9 C 57/2018 stavební spořitelna předložila podrobné postupy výpočtů hodnotícího čísla vztahujících se k oběma úvěrovým případům. Podáním ze dne 25.5.2020 stavební spořitelna výpočet provedla, poskytla i podkladové údaje. V případě prvého smluvního vztahu účastníků k 30. 9. 2016 činilo hodnotící [číslo] ke dni 31. 10. 2016 pak 59,63, ke dni 31. 11. 2016 dosáhlo výše 62,60 a k 31. 12. 2016 výše 66,85. Tedy den 31. 12. 2016 byl rozhodným dnem pro přidělení cílové částky. V případě druhého smluvního vztahu účastníků k 31. 12. 2016 činilo hodnotící [číslo] ke dni 31. 1. 2017 pak 57,72, ke dni 28. 2. 2017 dosáhlo výše 61,84 a k 31. 3. 2017 výše 65,95. Tedy den 31. 3. 2017 byl rozhodným dnem pro přidělení cílové částky. Výpočet byl znalkyní vyhodnocen jako správný, znalkyně uzavřela, že při výpočtu hodnotícího čísla u obou úvěrových případů potupovala spořitelna věcně správně a v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami a uzavřenými úvěrovými smlouvami. Žalované [celé jméno žalobkyně] (nyní žalobkyni) vzniklo právo na převedení cílové částky z meziúvěru na řádný úvěr po té, co dosáhla hodnotícího čísla 64, což bylo u prvého vztahu 31. 12. 2016 a 31. 3. 2017 u vztahu druhého.

21. Při svém výslechu před soudem znalkyně zdůraznila vysokou odbornost přezkumu sporu finančním arbitrem s tím, že pravděpodobnost, že při prověřování na straně finančního arbitra dojde k pochybení, je mizivá. Uvedla rovněž, že si při práci na znaleckém posudku vyžádala telefonickou konzultací s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se specializuje na finanční matematiku ve stavebním spoření a ověřila si, že chyba v systému stavebních spořitelen při výpočtu hodnotícího čísla je prakticky vyloučena, neboť by mohla být způsobena pouze tím, že dojde k omylu na vstupu údajů, např. tak, že klientovi nejsou přiznány mimořádné vklady. Z údajů, které měla znalkyně k dispozici v této věci, je ale zřejmé, že k takovému pochybení na straně spořitelny nedošlo a pak již neměl nikdo možnost do procesu výpočtu hodnotícího čísla vstoupit, neboť je prováděn plně automatizovaně, takže chyba při výpočtu je vyloučena. Výpočty hodnotícího čísla provedené stavební spořitelnou v podání ze dne 25.5.2020 znalkyně prověřila a zjistila, že jsou zcela správné. Finanční arbitr dospěl rovněž ke stejným závěrům, takže jeho výpočty je třeba rovněž považovat za zcela správné Znalkyně uvedla, že postup výpočtu hodnotícího čísla je pouze jediný, a nikoli, jak tvrdí žalovaná (nyní žalobkyně), že je jich několik. Software je od roku 1995 postupně upravován a je zcela automatizován tak, že čerpá všechny údaje, které jsou pro výpočet hodnotícího čísla třeba, z matriky vkladových účtů. Do tohoto procesu nemůže nikdo zasahovat a vše, co se objeví na vkladovém účtu, je matrikou a promítá se automaticky do konečného výpočtu hodnotícího čísla. Při ručním výpočtu je největší problém v tom, že nelze zcela přesně zjistit úroky ke každému jednotlivému dni a stanovit tak zcela přesně výkon úspor. Znalkyně proto stejně jako finanční arbitr vycházela z údajů, které předložila stavební spořitelna. Pokud jde o výkon úspor, ani žalovaná (nyní žalobkyně) neudávala jiné údaje. Dle znalkyně žalovaná (nyní žalobkyně) s údaji spořitelny správně počítá, dochází ke stejným závěrům jako stavební spořitelna. Poté jsou v tabulkách mezery a následně je žalovanou (nyní žalobkyní) zaznamenán výrazný nárůst hodnotícího čísla, aniž by bylo zřejmé, jak k tomu závěru žalovaná (nyní žalobkyně) dospěla. Nato žalovaná (nyní žalobkyně) vysvětlila, že od června 2016 každý den volala do callcentra žalobkyně a zjišťovala, o co se hodnotící číslo na jejím vkladovém účtu u obou případů zvýšilo. Zjistila takto, že denní přírůstek hodnotícího čísla v prvém případě je 0,09 a v druhém případě 0,13. Pak provedla mimořádné vklady a zjistila, že v prvém případě se hodnotící číslo zvýšilo o 14,37 a ve druhém případě o 12,78. Následně opět každý den přírůstky hodnotícího čísla telefonicky zjišťovala, a proto ví, že hodnotící číslo se v prvém případě zvyšovalo o„ koeficient“ 0,437 denně, což násobeno 30 činí 13,198 hodnotících bodů, o něž hodnotící číslo v následujícím měsíci vzrostlo, a v druhém případě denní nárůst byl 0,583, což činí nárůst za měsíc o 17,536 bodů. Na základě stejné úvahy pak žalovaná dospěla k závěru, že hodnotící čísla dosáhla v jejich případech výše 64 již k 30. 6. 2016 a k 31. 8. 2016. Znalkyně k tomu konstatovala, že tento výpočet hodnotícího čísla je zcela zcestný, žalovaná si vytvořila vlastní metodiku výpočtu hodnotícího čísla, která jednoznačně není správná, není zřejmé, odkud pro svoji metodu čerpala informace, tyto nelze ověřit, stejně tak jako výpočty žalované.

22. Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

23. Dle § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

24. Dle 250 odst. 1 písm. b) o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, je k řízení místně příslušný obecný soud účastníka, na jehož návrh bylo řízení před správním orgánem zahájeno, není-li dána příslušnost podle písmena a). 25. § 250a odst. 1 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

26. Dle § 250i o.s.ř. soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

27. Na základě provedeného důkazního řízení soud dospěl zcela jednoznačně k závěru, že žaloba byla podána nedůvodně, a proto byla v celém rozsahu zamítnuta.

28. K tomuto závěru soud vedlo následující: Obsahem shora citovaného znaleckého posudku bylo prokázáno, že žalovaná v obou úvěrových případech postupovala správně při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro přidělení cílové částky a poskytnutí úvěru ze stavebního spoření v souladu s podmínkami smluv o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření a se Všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření. Mezi stranami bylo nesporné, že podmínky pro přidělení úvěru ze stavebního spoření uvedené v čl. XIII oddílu D pod body a), b) a d) žalobkyně splnila. Sporná byla čtvrtá podmínka uvedená pod písmenem c), tj. kdy smlouva o stavebním spoření dosáhla k rozhodnému dni alespoň toho hodnotícího čísla, které bylo pro příslušný rozhodný den stavební spořitelnou určeno, nejméně však 64. Závěrem znaleckého posudku, jeho písemným dodatkem, a jakož i ústně podaným znaleckým posudkem bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalovaná se při výpočtu hodnotícího čísla nedopustila žádného pochybení, zcela respektovala postup pro výpočet hodnotícího čísla stanovený v podmínkách. Bylo zcela jednoznačně ověřeno, že požadovaného hodnotícího čísla 64 žalobkyně dosáhla - pokud jde o prvý smluvní vztah (smlouva [číslo] [číslo]) ke dni 31. 12. 2016, a pokud jde o druhý smluvní vztah (smlouva [číslo] [číslo]) hodnotícího čísla 64 žalobkyně dosáhla ke dni 31. 3. 2017. Znaleckým posudkem bylo zcela jednoznačně prokázáno, že postup výpočtu hodnotícího čísla je pouze jediný, a to ten, který použila žalovaná a i finanční arbitr. Postup použitý žalobkyní je chybný. Jak bylo uvedeno shora, znalkyně zdůraznila vysokou odbornost přezkumu sporu finančním arbitrem, pravděpodobnost, že při prověřování na straně finančního arbitra dojde k pochybení, je mizivá. Chyba v systému stavebních spořitelen při výpočtu hodnotícího čísla je prakticky vyloučena. Mohla by být způsobena pouze tím, že dojde k omylu na vstupu údajů, např. tak, že klientovi nejsou přiznány mimořádné vklady. C dané věci však k takovému pochybení na straně spořitelny nedošlo: posléze již nikdo neměl možnost do procesu výpočtu hodnotícího čísla vstoupit. Výpočet je prováděn plně automatizovaně, takže chyba při výpočtu je vyloučena.

29. Žalobkyně navrhovala doplnit důkazní řízení o výslech znalkyně, popř. vyhotovení dodatku posudku, kde by znalkyně odpověděla na otázky 1. zda žalobkyně měla od žalované informace pro to, aby provedla vlastní výpočet hodnotícího čísla, tedy zda tyto informace žalobkyně měla od call centra žalované nebo zda je mohla získat ve smlouvě, 2. zda k závěru, že hodnotícího čísla nebylo dosaženo k 30.6.2016 znalec dospěl výpočtem za použití stejného matematického postupu jako žalovaná nebo zda k němu došel jiným postupem jiným výpočtem, 3. zda mimořádnými splátkami roste tzv. minimální procento naspoření nebo zda hodnota minimálního procenta naspoření zůstává neměnná, tzn. zda žalovaná i finanční arbitr při výpočtu hodnotícího čísla počítal i s mimořádnými splátkami, které žalobkyně poskytla v červnu 2016.

30. Soud tento návrh považoval jednak za nedůvodný a jednak za nadbytečný. Znalkyně ve znaleckém posudku již na uvedené dotazy odpověděla, až na jednu, a to zda informace pro výpočet hodnotícího čísla měla žalobkyně od call centra žalobkyně nebo zda je mohla získat ze smlouvy. Odpověď na tento dotaz musí znát pouze žalobkyně, toto není úkol pro znalce. Co se týče zbývajících dotazů, znalkyně na ně odpověděla v posudku, když zcela jednoznačně uvedla, že při výpočtu hodnotícího čísla žalovanou a finančním arbitrem bylo k mimořádným splátkám přihlédnuto, když zcela jednoznačně uvedla, že správný postup výpočtu hodnotícího čísla je pouze jeden, který vzhledem k tomu, že je prováděn zcela automatizovaně, je prakticky neomylný. Tento postup použila jak žalovaná tak i arbitr, oba použili vzorec pro výpočet hodnotícího čísla uvedený v obchodních podmínkách žalované, jejich závěry byly naprosto shodné a správné. Znalkyně se detailně zabývala i postupem použitým žalobkyní při výpočtu hodnotícího čísla – tento její postup byl znalkyní shledán jako nesprávný. Znalkyně odpověděla i na otázku, ke kterým datům žalobkyně dosáhla hodnotícího čísla pro překlenutí meziúvěru na řádný úvěr.

31. Stejně tak soud považuje za nadbytečný návrh žalobkyně – dotaz na call centrum, kde by bylo odpovězeno, zda a kdy v průběhu období od června do srpna 2016 žalovaná na call centrum volala a co bylo obsahem jejích telefonátů. Provedení tohoto důkazu je pro rozhodnutí soudu irelevantní.

32. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Zcela úspěšné žalované soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2.742 Kč, která zahrnuje odměnu 1.200 Kč za 4 úkony á 300 Kč stanovenou dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (příprava účasti na jednání; účast na jednání před soudem - každé dvě započaté hodiny – jednání dne 27.4.2022 trvalo v době od 9,40 hodin do 12.00 hodin – tj. 2 úkony; písemné podání ze dne 21.4.2022), cestovné ve výši 1.497 Kč k jednání soudu dne 27.4.2022 na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 218 km automobilem zn. Mercedes Benz [registrační značka] při průměrné spotřebě [číslo] l benzínu Natural 95 na 100 km v ceně 37,10 Kč a náhradě 4,70 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 511/2021 Sb.) a částku 45 Kč - parkovné před budovou soudu na placeném parkovišti v době jednání.

33. Výrok soudu ohledně povinnosti státu zaplatit soudem ustanovenému advokátovi žalobkyně náklady řízení se opírá o ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.

34. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve znění pozdějších předpisů, se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle § 9 odst. 4 písm. d) téže vyhlášky se částka 50 000 Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle odstavce 2, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu. Dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty přes 10.000 Kč do 200.000 Kč částku 1.500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000 Kč.

35. Podle § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2021 se sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem snižují o 20 %.

36. Dle odst. 2 téhož ustanovení sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem snížená podle odstavce 1 činí nejvýše 5 000 Kč.

37. Podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu náleží advokátovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Podle odst. 3 ustanovení nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Podle odst. 4 ustanovení není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.

38. Dle čl. II (přechodné ustanovení) vyhl. č. 406/2021 Sb., kterou se s účinností od 1.1.2022 mění vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů.

39. V dané věci bylo předmětem řízení přezkoumání správního rozhodnutí soudem. Proto soud vycházel z ustanovení § 9 bodu 4 advokátního tarifu, kdy soudem ustanovenému advokátovi byla přiznána za zastupování žalobkyně v řízení částka 22.561,60 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta v celkové výši 15.190 Kč, tj. odměna za 3 úkony právní služby á 2.480 Kč uskutečněné před 1.1.2022 (převzetí věci; doplnění žaloby ze dne 23.1.2020; doplnění vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 2.6.2020) – stanoveno dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 a § 12a vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 1.1.2022, odměnu advokáta za 2 úkony á 3.100 Kč uskutečněné po 1.1.2022, stanovenou dle § 9 odst. 4, písm. d) a § 7 vyhl. č., 177/1996 Sb. v platném znění (účast na jednání soudu dne 27.4.2022 v době od 9,40 hodin do 12.00 hodin – 2 úkony), jeden úkon á 1.550 Kč (účast na vyhlášení rozsudku), částku 1.800 Kč jako náhradu za šest paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, cestovné 1.626 Kč při ujetí celkem 210 km na trase [obec] - [obec] a zpět k jednání soudu dne 27.4.2022 a dne 6.5.2022 osobním automobilem zn. Alfa Romeo 147 1,6 TS při průmětné spotřebě 8,2 l [číslo] km benzínu Natural 95 v ceně 37,10 Kč a náhradě 4,70 Kč/km (obojí stanovenou dle vyhl. 511/2021 Sb.), částku 30 Kč – hotový výdaj parkovné na parkovišti u budovy soudu, částku 3.915,60 Kč, tj. 21% DPH.

40. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná, měla by proto povinnost zaplatit státu jím vynaložené náklady. Vzhledem k tomu, že byla osvobozena od soudních poplatků, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku ad V rozsudku.

41. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.