7 C 222/2023 - 309

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] obě zastoupeny advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žalované jsou povinny vyklidit a odevzdat žalobcům nemovité věci, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], a to ve lhůtě do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalobkyně a), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci b) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právní zástupkyně žalobce b), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se na žalovaných domáhali vyklizení nemovitosti, a to pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře 700 m, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 1395 m, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] (dále jen „dotčená nemovitost“). Žalobu odůvodnili tím, že se žalované do dotčené nemovitosti nastěhovaly v roce 2001 po domluvě s matkou žalobců paní [jméno FO]. Postupem času se vztah mezi matkou žalobců a žalovanými zhoršil natolik, že se matka žalobců rozhodla nemovitost darovat žalobcům, což se stalo v roce 2022, poté žalobci vyzvali žalované k uzavření nájemní smlouvy, což však odmítly a tak výzvou písemnou, vyzvali žalované k vyklizení nemovitosti s datem vystěhování k [datum]. Žalované však dotčenou nemovitost dosud nevyklidily.

2. Žalované s žalobou nesouhlasily, s tím, že v dotčené nemovitosti bydlí od roku 2002, kdy první žalovaná prodala svůj byt, aby pomohla své matce s finančním vypořádáním společného jmění manželů s bývalým manželem. Žalované se po prodeji svého původního bytu přestěhovaly ke své matce, přičemž po domluvě s ní byly oprávněny bezplatně a bez časového omezení užívat byt v domě a zahradu s vědomím, že jeho část jednou zdědí. Po celou dobu byt užívaly v tomto domnění a v dobré víře s tím, že se o celou nemovitou věc staraly, řádně ji opravovaly a zhodnocovaly na své náklady. Nemovitost v dobré víře obývají více než 20 let a nabyly tím pádem vydržením věcné břemeno užívání ke svému bytu a zahradě, nárok žalobců je zcela v rozporu s dobrými mravy a žalobci zneužívají svého vlastnického práva. Původní domluva první žalované s matkou [jméno FO] byla taková, že jí to nastěhování daruje 1/2 domu, přičemž druhou polovinu později dostanou žalobci. K darování nakonec nikdy nedošlo, žalované se nicméně ústně domluvily s [jméno FO], že v domě můžou dále zůstat bydlet bez omezení. Nikdy neplatily nájemné nebo jinou podobnou platbu, řádně však přispívaly na chod domácnosti, úhradou nákladů na energie, uhlí nebo dřevo na topení, údržbou domů a obděláváním zahrady, kde mimo jiné vysadily, obdělávaly ovocné stromy, túje, další dřeviny a také chovem domácích zvířat. Zlom nastal až v září a v říjnu 2022, kdy paní [jméno FO] převedla celý dům i se zahradou na žalobce. Neprodleně na to žalobci zaslali žalovaným návrh nájemní smlouvy, kterou odmítly žalované podepsat jednak proto, že byly přesvědčeny, že jim náleží právo bytu, byt společné části domu a zahradu bezplatně užívat a jednak proto, že nájemní smlouva byla zcela nevýhodná. V návaznosti na to začala šikana ze strany žalobců mající za cíl vyštvat žalované z domu. Dne [datum] žalované obdržely výzvu k vystěhování a vyklizení nemovitosti, žalobkyně začala vstupovat do obydlí žalovaných a poškozovat jejich majetek a znemožňovala jim užívání domu zamykáním brány nebo blokováním části domu a zahrady osazením nových zámků. V dubnu 2023 žalobkyně donutila žalované vyklidit části bytu v prvním patře domu, kterou do té doby rovněž užívaly. Aktuální situace v domě je neudržitelná, žalobkyně do domu dochází, aby šikanovala a zastrašovala žalované a jejich nezletilého syna ve snaze donutit je k vystěhování. Svévolně vstupuje do jejich obydlí, vyklízí nemovitou věc a poškozuje jejich majetek. Žalované nabyly vydržením bezplatně a časově neomezené věcné břemeno užívání dle § 1260 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 1091 odst. 2 a § 1297 o. z. Součástí tohoto věcného břemene ve prospěch žalovaných je služebnost bytu a právo užívání společných částí domu a zahradu. Zápis věcného břemene k nemovitosti, které bylo získáno vydržením do katastru nemovitosti, je deklaratorní povahy a samotné věcné břemeno se nabývá po splnění zákonem stanovených podmínek příjmů ze zákona a zápis služebnosti do veřejného seznamu je deklaratorní. Žalobkyně navíc uplatňuje svůj nárok v rozporu s dobrými mravy a hrubě zneužívá svého vlastnického práva, přičemž takové zneužití nepožívá právní ochrany, jedná se o šikanózní výkon práva. V průběhu řízení žalované doplnily, že pokud by soud dospěl k závěru, že nevydržely řádně bezplatné a časově neomezené věcné břemeno užívání, pak s ohledem na dobu užívání nemovitosti od dubna 2002 do dubna 2022 došlo k mimořádnému vydržení tohoto práva.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [Anonymizováno], z darovací smlouvy se zřízením služebností ze [datum], snímku z katastrální mapy a snímku ortofotomapy vyplynulo, že vlastníky dotčených nemovitostí jsou žalobci, a to každý v rozsahu podílu o velikosti 1/2, a to na základě smlouvy darovací o zřízení věcného břemene - bezúplatné ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Zároveň je v katastru nemovitostí evidováno věcné břemeno bytu doživotního a bezplatného a věcné břemeno doživotního užívání dotčených nemovitostí pro [jméno FO], narozenou [datum], a to na základě darovací smlouvy se zřízením služebností ze [datum].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ohledně dotčené nemovitosti, jejíhož vyklizení se žalobci domáhají, je v katastru nemovitostí zapsáno vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce exekutorského úřadu [adresa] venkov [spisová značka] ze dne [datum].

5. Z výzvy k vystěhování a vyklizení nemovitosti ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalované byly vyzvány k vyklizení dotčené nemovitosti k [datum]. Zásilky byly dané na poštu [datum].

6. Z vybraných pohybů na účtu vedeného na jméno první žalované bylo zjištěno, že tato zasílala na účet [jméno FO] částky označené jako SIPO [datum] 4 146 Kč, [datum] 4 580 Kč, [datum] 2 290 Kč, 18. 1., 19. 2., 22. 3., 26. 4., [datum] vždy po [částka], [datum] doplatek za elektřinu [částka], [datum] SIPO [částka] a [datum] 2 847 Kč, [datum] 1 718 Kč, 18. 2.

7. Z potvrzení o provedení transakce se podává, že druhá žalovaná zasílala částky označené „za SIPO“ ve výši [částka] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] 3 000 Kč, [datum] 1 250 Kč, dne [datum] 1 250 Kč, [datum] 1 760 Kč, dne [datum] 1 760 Kč, dne [datum] 1 500 Kč za uhlí, dne [datum] 1 760 Kč SIPO, dne [datum] 1 730 Kč za uhlí, dne [datum] 1 760 Kč za SIPO, dne [datum] 1 760 Kč za SIPO, dne [datum] 2 000 Kč za SIPO, dne [datum] 1 760 Kč za SIPO, dne [datum] 4 146 Kč za SIPO, dne [datum] 1 718 Kč za SIPO, dne [datum] 1 718 Kč za SIPO, dne [datum] 1 718 Kč za SIPO, dne [datum] 2 000 Kč platba, dne [datum] 2 847 Kč na SIPO.

8. Z listiny nazvané smlouva o nájmu, datované [datum], se podává návrh smlouvy o nájmu mezi pronajímateli žalobci a nájemci - žalovanými, tato nájemní smlouva však není podepsána. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jako vlastníky zde uvedených nemovitostí jsou vedeni ve společném jmění manželů žalobkyně a) a [jméno FO]. Na nemovitosti vázne zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu České republiky – Okresní správy sociálního zabezpečení v [Anonymizováno] pro pohledávku ve výši [částka] ohledně povinného [jméno FO] (výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum]).

9. Z přípisu Generali pojišťovna, a. s. z [datum] adresovaném paní [jméno FO], bylo zjištěno, že byla ukončena šetření škodní události způsobené vichřicí na nemovitosti dne [datum], kdy bylo stanoveno pojistné plnění ve výši [částka]. Z přípisu Generali pojišťovna, a.s. ze [datum] adresovaného paní [jméno FO] bylo zjištěno, že ukončili nutná šetření škodní události způsobené záplavou nemovitosti dne [datum], kdy bylo stanoveno pojistné plnění ve výši [částka]. Z oznámení o výši plnění Generali pojišťovny, a.s. z [datum] bylo zjištěno, adresovaného paní [jméno FO], bylo zjištěno, že byla ukončena veškerá šetření nutná k vyřízení škodní události ze dne [datum], kdy bylo stanoveno pojistné plnění pro pojištěné riziko záplava na částku [částka]. Z oznámení o výši plnění Generali pojišťovna, a. s. ze [datum] adresovaného paní [jméno FO] bylo zjištěno, že byla ukončena šetření nutná k vyřízení škodní události ze [datum], kdy byla vyplacena již částka ve výši [částka] a doplatek pojistného plnění činí [částka]. Z informace o výplatě pojistného plnění z [datum] [právnická osoba]. adresované paní [jméno FO] bylo zjištěno, že byla stanovena výše pojistného plnění, pojistné události z [datum] částkou [částka]. Z informace o výplatě pojistného plnění z [datum], [právnická osoba]. adresované paní [jméno FO], bylo zjištěno, že pojišťovnou bylo stanoveno pojistné plnění pojistné události z [datum] částkou [částka].

10. Ze stvrzenky z [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno FO] uhradila advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno FO] uhradila [tituly před jménem] Evě [jméno FO] částku [částka]. Z příjmového pokladního dokladu z [datum] bylo zjištěno, že paní M. [jméno FO] uhradila částku [částka] [tituly před jménem] Evě [jméno FO].

11. Z kopie smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum], včetně příloh, bylo zjištěno, že první žalovaná jako prodávající prodala byt č. 110/4 v domě č. p. 108, 109, 110 v [Anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti 532/9482 na společných částech tohoto domu a na zastavěných plochách č. parcely st. 131/1, st. 131/2 a st. 131/3 v katastrálním území [adresa] u [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] za kupní cenu [částka] za nemovitosti a [částka] za věci movité, celkem tedy [částka]. Smlouva byla sepsána [tituly před jménem] [jméno FO]. A návrhu na zahájení řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ze [datum].

12. Z potvrzení [právnická osoba] [adresa] z [datum] se podává, že v dotčených nemovitostech mají hlášený trvalý pobyt první žalovaná, druhá žalovaná a [jméno FO], narozený [datum], a to na základě souhlasu paní [jméno FO].

13. Z listiny nazvané darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene bez data a listiny nazvané návrh na zahájení řízení na vklad vlastnického práva na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene bez data se podává, že byl vyhotoven návrh darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi paní [jméno FO] jako dárkyní a první žalovanou jako obdarovanou ohledně dotčených nemovitostí, smlouva není datována ani podepsána.

14. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze [datum] se podává, že pomáhal první žalované při opravách a přípravě bytové jednotky v přízemí rodinného domu v dotčených nemovitostech po povodních v roce 2002, pomohl takto i v roce 2013 s ošetřením zdí. Z čestného prohlášení [jméno FO] z [datum] se podává, že v dotčených nemovitostech u první žalované dodal pergolu na terasu v ceně [částka]. Z čestného prohlášení [jméno FO] z [datum], bylo zjištěno, že tento první žalované v dotčené nemovitosti prováděl topenářské práce v roce 2006 v hodnotě [částka], které první žalovaná uhradila v hotovosti.

15. Z dodacích listů, paragonů, příjmových pokladních dokladů a faktur se podává, že byl první žalovanou zakupován nábytek v letech 2002 a 2013, byly nakupovány [právnická osoba] jako hydrát, multibat, lepidlo a podobně. V roce 2013 ze strany žalované zakoupeny žaluzie spolu s montáží, v roce 2004 žalovanou uhrazeny práce na opravách rodinného domu v [Anonymizováno] [částka], některé doklady jsou vystaveny na jméno [jméno FO] například z roku 2002, elektrická instalace po povodních v roce 2006 za zednické práce [částka], v roce 2004 zednické práce [částka].

16. Z technického nákresu domu z [datum] se podává půdorys domu a rozmístění místností.

17. Z paragonů a dokladů o nákupu, bylo zjištěno, že v roce 2012 byly nakupovány vrtačky, podpalovač, hmoždinky. Ze záručního listu z [datum] se podává nákup kotle Dakon.

18. Z návrhu na uzavření pojistné smlouvy – pojištění domácnost 2000 ze [datum] vyplývá, že první žalovaná pojistila u Generali pojišťovny, a.s. domácnost na adrese dotčené nemovitosti.

19. Z oznámení o výši plnění [právnická osoba]. z [datum] adresované první žalované, bylo zjištěno, že byla ukončena šetření nutná k vyřízení škodní události, ke které došlo dne [datum] a pojistné plnění bylo stanoveno na částku [částka]. Z přípisu Generali pojišťovny, a. s. z [datum] adresované první žalované, bylo zjištěno, že prošetřili postup při likvidaci škody, ke které došlo [datum] v důsledku záplavy k poškození movitých věcí v domácnosti první žalované, byl stanoven doplatek pojistného plnění ve výši [částka] (včetně výpočtu pojistného plnění).

20. Z platebního kalendáře – souhrnného předpisu záloh z [datum] adresovaného paní [jméno FO], se podává předpis zálohových plateb elektřiny společnosti [právnická osoba]. od července do října 2023 včetně částkou [částka] měsíčně a od listopadu 2023 do června 2024 částkou [částka] měsíčně.

21. Ze smlouvy o prodeji dříví v drobném č. 35/2020 z [datum], dodacího výkupního lístku, žádosti o prodeji dřeva z [datum] a cenového výměru z [datum] vyplynulo, že druhá žalovaná zakoupila dřevo v množství 2 m3 za [částka] a palivo za [částka].

22. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného o Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jsou zde zapsány nemovitosti ve společném jmění manželů žalobkyně a) a jejího manžela. V katastru nemovitostí jsou zapsány poznámky o zahájení exekuce, vůči manželovi žalobkyně a) – vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce Exekutorského úřadu [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum]. Dále je zde zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti exekutorského úřadu shora citovaného exekutorského úřadu s právními účinky zápisu okamžiku [datum].

23. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] ohledně nemovitostí ve společném jmění manželů žalobkyně a) a jejího manžela ze dne [datum] bylo zjištěno, že ohledně této nemovitosti jsou v katastru nemovitostí vedeny poznámky ohledně zahájení exekuce vůči manželovi žalobkyně a) Exekutorského úřadu [adresa] [spisová značka]-16 ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum], exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ohledně povinného – manžela žalobkyně a) na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí exekutorského úřadu [adresa] [spisová značka] ze dne [datum]. Dále vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti exekutorského úřadu [adresa] [spisová značka] ze dne [datum] ohledně povinného – manžela žalobkyně a) a zahájení exekuce exekutorského úřadu [adresa] venkov [spisová značka] ze dne [datum] vůči povinné – žalobkyni a).

24. Z výpisu z centrální evidence exekucí z [datum] se podává, že ohledně manžela žalobkyně a) je vedena exekuce u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], pro oprávněného VZP ČR a jistinu [částka] a [částka].

25. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla provedena revize elektrického zařízení v dotčené nemovitosti se závěry, že výsledky všech provedených úkonů a měření byly v souladu s citovanými předpisy, revidované elektrické zařízení je schopné bezpečného provozu.

26. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti doživotního užívacího práva ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO], jako dárce, darovala první žalované bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v budově [adresa] a [Anonymizováno], [adresa] s příslušenstvím první žalované.

27. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k bytové jednotce ze dne [datum] bylo zjištěno, že první žalovaná prodala citovanou bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v budově čp. 238, [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] s příslušenstvím, zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] manželům Strakovým za kupní cenu [částka].

28. Svědek [jméno FO], syn první žalované, vypověděl, že spolu s žalovanými v dotčeném domě bydlel od roku 2002, od doby ještě před povodněmi. Důvodem bylo to, že první žalovaná pomůže paní [jméno FO] a ta potom na ni přepíše polovinu domu, aby žalovaná nepřišla o finance, které do majetku vložila. V té době bylo svědkovi 12 let. Žalované se podílely na nákladech spojených s bydlením podle rozpočtu na počet osob v domě, nebyla uzavřena žádná dohoda o tom, do kdy mohou žalované nemovitosti užívat, hovořilo se pouze o tom, že první žalovaná měla dostat část majetku. Od doby, co se žalobci stali vlastníky nemovitostí, byly žalované vyhnány do bytu o velikosti 2+1, byl jim znemožněn přístup na zahradu, nemohou parkovat ve dvoře. [jméno FO] by byla ráda, kdyby žalované co nejdříve opustily dům. Tyto problémy začaly po přepisu nemovitosti na žalobce. Žalované užívají kuchyň, obývací pokoj, jednu místnost, jednu společnou velkou místnost, chodbu, kde je vstup do koupelny a WC. Když po povodních začaly opravy, tak náklady s tím spojené hradila první žalovaná, ta dávala finančně dohromady faktury, které poté předkládala k proplacení paní [jméno FO]. [jméno FO] na to čerpala peníze z pojistky. První žalovaná zařizovala veškeré práce a podílela se na úklidu. Žalované jinou možnost bydlení nemají. Nemohou na zahradu, do stodoly. Svědek si není vědom toho, že by žalobci přímo vstupovali do obydlí žalovaných. Za samotné bydlení žalované paní [jméno FO] nic neplatily. Do nemovitostí nějakou částku vložila i první žalovaná, a to ohledně vybavení bytů a pokojů, jako například nábytek, malby a podobně.

29. Svědek [jméno FO], strýc žalobkyně a) vypověděl, že v době, kdy se jeho bratr rozváděl s paní [jméno FO], pak byl v rámci vypořádání společného jmění vyplacen z peněz první žalované. V té době začaly žalované nemovitost užívat, neboť v domě zůstala paní [jméno FO] bydlet sama, a tak tam žalované šly, aby ji s tím pomohly. Jeho bratr byl vyplacen z finančních prostředků získaných za prodej bytu první žalované.

30. Svědkyně [jméno FO], manželka bratrance žalobkyně a) a první žalované, vypověděla, že je to nechutné, jak se žalované k paní [jméno FO] chovají, všude byl neskutečný bordel, paní [jméno FO] byla slušná a chtěla mít v domě pořádek, žalované se k ní chovají sprostě. Svědkyně do domu docházela za posledních 12 let jednou krát týdně. Žalované v domě bydlí od doby někdy po povodních v roce 2002 z důvodu, neboť se nejspíš uvolnil byt dole asi proto, aby nemusela první žalovaná platit nájem, když může bydlet v domě se svojí matkou. Svědkyně též slyšela paní [jméno FO] říkat žalovaným, že se můžou sebrat a odstěhovat, to bylo v době kolem covidu, tak čtyři roky nazpět (rok 2020). [jméno FO] říkala, že se těší, že se konečně odstěhují. Je na tom psychicky na dně.

31. Svědkyně [jméno FO], sousedka účastníků, vypověděla, že po povodních se potřebovala paní [jméno FO] po rozvodu vypořádat s bývalým manželem, a tak spolu s paní [jméno FO] zašla za první žalovanou, které říkala, ať to nedělá, ale první žalovaná jí řekla, že musí matce pomoci a dohodly se. Žalovaná poté prodala byt a z peněz z prodeje vyplatila bývalého manžela paní [jméno FO]. Od té doby bydlely žalované v domě u paní [jméno FO]. Svědkyně však nebyla přítomna žádné domluvě ohledně bydlení žalovaných, první žalovaná to brala jako svou povinnost. [jméno FO] paní [jméno FO] říkala, že by bylo slušné, kdyby alespoň část baráku nechala přepsat na první žalovanou, ale paní [jméno FO] k tomu říkala, že o tom pouvažuje, ale nakonec to neudělala, bylo vidět, že to paní [jméno FO] udělat nechce. Před svědkyní paní [jméno FO] svůj souhlas s bydlením žalovaných v domě neodvolala. Předtím, než se žalované nastěhovaly do nemovitosti, tak paní [jméno FO] první žalované říkala, ať byt prodá, že se s ní pak srovná, že jí to bude splácet, nic dalšího však neříkala. Svědkyně nebyla svědkem nějakého nevhodného chování ze strany žalovaných k paní [jméno FO]. Po darování nemovitosti žalobcům, vztahy mezi účastníky nejsou hezké. První žalovaná je nemocná, její stav se nyní zhoršil, žalované jinou možnost bydlení nemají. Hádky mezi účastníky začaly v době, kdy paní [jméno FO] darovala nemovitost žalobcům, po dobu, co tam žalované bydlely, tak vše fungovalo v pořádku.

32. Svědkyně [jméno FO], matka žalobců a první žalované, vypověděla, že vztahy mezi účastníky byly v pořádku do doby, než druhá žalovaná začala podnikat. V té době jí tam žalované začaly vadit. Žalované v nemovitosti bydlí asi od roku 2000 či 2002, nastěhovaly se proto, protože byl dole prázdný byt. U svědkyně to měli větší, nejprve se nastěhovaly a poté první žalovaná prodala byt a pomohla svědkyni vyplatit bývalého manžela, tuto částku svědkyně první žalované časem vrátila. Nastěhovaly se proto, že to v domě bylo větší, svědkyně je nežádala, aby se tam nastěhovaly, jen jim to nabídla, že to tady mají volnější. Nehovořily o tom, na jak dlouho žalované budou v nemovitostech bydlet, na vlastní bydlení ničím nepřispívaly, podílely se na poplatcích, na energie (voda, elektřina, rádio, televize), to se dělilo podle počtu osob. Nehovořily o tom, že budou žalované za bydlení něco platit. Domlouvaly se s žalovanou na tom, že žalovaná prodá byt, z těchto peněz svědkyně vyplatí svého bývalého manžela a tuto částku bude posléze dle možností první žalované splácet. V této souvislosti neslibovala první žalované, že jí dům daruje. Bylo domluveno, že si to místo placení nájmu odbydlí, jak dlouho budou chtít bydlet, nebylo však řečeno, na jak dlouho. Nebylo to vázáno na žádnou nemovitost, jenom na osobu svědkyně. O délce bydlení žalovaných nehovořily. Svůj souhlas s bydlením žalovaných svědkyně odvolala, v době, kdy začala podnikat druhá žalovaná, asi před 3-4 roky, nejspíš v roce 2000. Žalovaným řekla, ať s tím okamžitě skončí, jinak, že si to můžou dělat někde jinde, výslovně jim řekla, ať se odstěhují a vyklidí do půl roku od počátku podnikání druhé žalované. Důvodem přistěhování žalovaných do dotčené nemovitosti bylo to, aby bydlely ve větším, aby si to mohly dole opravit a měly kde bydlet, bylo to až poté, co pomohla první žalovaná svědkyni s vyplacením bývalého manžela. To, že pomůže svědkyni vyplatit bývalého manžela, nabídla svědkyni sama první žalovaná a v době, kdy již žalované v domě bydlely. Poté, co se bývalý manžel svědkyně odstěhoval, tak zůstal dům prázdný, a tak žalovaným nabídla, že tam mohou jít bydlet. K dispozici měly k užívání to, co bylo volné, celou zahradu, dvůr. Nemovitost se rozhodla darovat žalobcům z důvodu nevhodného chování žalovaných, naopak žalobci svědkyni pomáhali, neuvažovala o tom, že nemovitost daruje i žalovaným. A to ať se vystěhují jim říkala opakovaně, ústně, oběma žalovaným, u toho byly pouze ony, občas sousedka. Říkala jim, ať už si něco najdou, ať už to prostě tady skončí, už aby byly odsud. První žalovaná dostala darem byt, který prodala, ačkoliv tam měly možnost se odstěhovat či peníze z něj využít pro své bydlení. Na náklady spojené s nemovitostí se kromě plateb za energie nijak nepodílely, pouze když bylo potřeba nakoupit uhlí či dřevo, tak se to opět rozpočítalo dle počtu osob. Od doby, kdy žalobci vlastní nemovitost, nijak do části užívané žalovanými nevstupují, ani to nejde, protože je zamčená, pouze se tam vstoupilo jednou, když se dělalo topení. Žalobci brání žalovaným k užívání stodoly a zahrady a zaparkování vozidly. Důvodem je proto, protože se žalovaný nechtěly podílet na nějaké dohodě. Svědkyně žalovaným naznačovala, že si mohou pořídit vlastní bydlení například v obecním bytě. Náklady spojené s opravou nemovitosti po povodních se hradily z pojistného plnění z pojistky svědkyně, ta měla pojištěný dům, první žalovaná měla pojištěnou domácnost a z peněz za pojistku na domácnost si dělala své opravy v bytě pro svědkyni nezařizovaly nic. Svědkyni není známo, že by se připravoval návrh darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene na žalované. Ke svému čestnému prohlášení uvedla, že to sepsala, obsahem je to, aby se žalované vystěhovaly.

33. Žalobkyně a) ve své výpovědi uvedla, že soužití žalovaných s [jméno FO] bylo v pořádku do roku 2021, zde došlo ke zlomu, od té doby paní [jméno FO] hovořila o věčných problémech s žalovanými a několikrát žalovaným řekla, ať se odstěhují. Toho byla, u toho byla i sama přítomna. Poté, co paní [jméno FO] darovala nemovitost žalobcům, tak žalovaným předložili nájemní smlouvu, ke které druhá žalovaná uvedla, že jim nic platit nebudou, proto posléze v listopadu 2022 žalovaným zaslali výzvu k vystěhování do [datum]. Poté se rozhodli snížit požadované nájemné na polovinu na částku [částka] měsíčně plus energie, bylo domluveno, že mají smlouvu vyhotovit do konce ledna, ale k podpisu nedošlo. První žalovaná přišla se svým návrhem nájemní smlouvy, ale s jejími podmínkami žalobci nesouhlasili. Původně bylo chování žalovaných k paní [jméno FO] v pořádku. Ke změně došlo zhruba asi od roku 2020, kdy se začaly chovat k paní [jméno FO] hrubě. Od doby, kdy paní [jméno FO] žalobcům darovala nemovitost, tak žalované pouze přivezly pár balíků briket, rozřezaly palety, přivezly mokré dřevo, které poté darovaly či prodaly jiné osobě. Na platbách energií se podílejí všichni, kdo v nemovitosti bydlí dle počtu osob. Od doby, co nemovitost paní [jméno FO] darovala žalobcům a kdy žalované odmítly podepsat předloženou nájemní smlouvu, žalobci znemožnili žalovaným užívat zahradu, dvůr a stodolu.

34. Žalobce b) ve své účastnické výpovědi vypověděl, že v soužití byly střídavě problémy asi 10 let. Neví, jaké tam spolu měli vztahy. Stále tam bylo něco ohledně financí, někdy to bylo dobré, někdy špatné. Zřejmě za vše může druhá žalovaná. Matka žalobce paní [jméno FO], si stěžovala a brečela, že se tam nedá bydlet, že jí žalované nadávají, dohadovaly se ohledně uhlí, topení, žalobce b) však u toho nikdy nebyl, nebyl svědkem špatného chování žalovaných vůči matce. Matka jim nemovitost darovala proto, že tam byly problémy, nesrovnalosti, stále brečela.

35. První žalovaná [Jméno zainteresované osoby 2/0] ve své účastnické výpovědi se podrobně vyjádřila k celé situaci i své životní situaci. V nemovitosti bydlí od doby před povodněmi v roce 2002, kdy první žalovaná prodala svůj byt a poskytla své matce peníze k vyplacení bývalého manžela v rámci vypořádání společného jmění po rozvodu, tuto částku jí matka paní [jméno FO] postupně vrátila. Tyto peníze však první žalovaná opět investovala do nemovitosti. První žalovaná se podílela na údržbě, na opravách nemovitosti, svou prací i finančními prostředky, nepřemýšlela nikdy dopředu, nevzpomíná si za posledních 20 let, že by jí paní [jméno FO] řekla, že chce, aby se vystěhovali. Podílely se na platbách energií dle počtu osob v domě, přísun dřeva byl zajištěn, když dcera první žalované – druhá žalovaná pracovala v lese. Za posledních 20 let mezi nimi nebyl žádný problém, až od doby, kdy dům paní [jméno FO] darovala žalobcům.

36. Druhá žalovaná ve své účastnické výpovědi velice obsáhle vypověděla o celé situaci s tím, že se do nemovitosti nastěhovali v roce 2002, v době, kdy jí bylo 10 let. První žalovaná chtěla pomoci paní [jméno FO] vyplatit bývalého manžela. [jméno FO] na první žalovanou tlačila, aby prodala byt, který tato prodala, peníze poskytla paní [jméno FO] k vyplacení manžela a nastěhovali se do dotčené nemovitosti. Náklady spojené s opravou nemovitosti po povodních platila první žalovaná, všechny práce tam dělala první žalovaná, i toto financovala, byť faktury musely znít na vlastníka nemovitosti kvůli pojištění a dotacím. Finanční prostředky, které dostala za vrácení půjčky, na vyplacení manžela od paní [jméno FO], první žalovaná opět investovala do nemovitosti. Druhá žalovaná od babičky paní [jméno FO] nikdy neslyšela, aby se vystěhovaly, slyšela to až poté, co přepsala nemovitost na žalobce, do té doby mezi nimi byly dobré vztahy. Druhá žalovaná podnikala od konce ledna 2020 v lesnictví. Uvedla, že ze 3/4 žalované táhly náklady spojené s domem samy, paní [jméno FO] platila jen za sebe. První žalovaná dávala paní [jméno FO] peníze v hotovosti, druhá žalovaná je posílala na účet. Dříve druhá žalovala zařizovala dřevo na topení, nyní to nemá smysl, když se u nich netopí. Na domě nikdy nikdo jiný nic nedělal než žalované. Je pravdou, že žalovaným byl předložen návrh nájemní smlouvy, ale navrhované znění bylo značně nevýhodné pro žalované, proto druhá žalovaná oslovila právníka, který vystavil řádnou nájemní smlouvu, tuto byly žalované ochotny podepsat, byla tam i ustanovení, že se byt navrátí do původního stavu, s tím ale žalobkyně a) nesouhlasila a tím pádem se žádná nájemní smlouva nepodepsala. Vypověděla, že žalobkyně a) za přítomnosti syna druhé žalované vstupovala do bytu žalovaných, dívat se na topení, odvzdušňovat. Žalobci jim dělají naschvály, jako například instalace zámků, poražení broskví, znepřístupnění vchodu na terasu, zahradu, ničení obuvi, zamykání dveří u slepic, kradení jejich dřeva, vyhrožováním odpojováním elektřiny, vyklizováním věcí ze stodoly a podobně. Nebyla iniciativa žalovaných k uzavření nájemní smlouvy.

37. Ostatní navržené důkazy jako fotografie, rukou psané přehledy, čestné prohlášení [jméno FO], protokol z jednání ve věci [spisová značka], zpráva třídního učitele o [jméno FO], nahrávkami hovorů, vzhledem komunikace soud neprovedl, neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav tyto považoval za nadbytečné.

38. Dle§ 151o odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“) věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Dle odstavce druhého smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. Odst. 3 Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.

39. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dle odstavce druhého nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby. Dle odstavce třetího oprávněný držitel má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

40. Dle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle odstavce druhého takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Dle odstavce třetího do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Dle odstavce čtvrtého pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

41. Dle § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. z.“ či „občanského zákoníku“) uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

42. Dle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

43. Dle § 988 odst. 2 o. z. osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

44. Dle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

45. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle odstavce druhého žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

46. Dle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

47. Dle § 1297 o.z .je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

48. Dle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

49. Předpokladem dobré víry je přesvědčení, že držiteli toto právo k nemovitosti, které je časově neomezené a které zatěžuje pozemek bez ohledu na osobu jeho vlastníka, patří, že bylo platně zřízeno nějakým ze zákona zákonem předpokládaných způsobů vzniku věcného břemene, tedy že právo, které k cizí věci vykonává mu náleží, neboť vzniklo (například na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, viz. například rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]).

50. Samotná skutečnost, že někdo vykonává právo způsobem odpovídající věcnému břemeni, nemůže vést k závěru o oprávněné držbě odpovídajícího práva i proto, že nemovitost lze užívat na základě různých právních důvodů, například může jít například o závazkový vztah, o výprosu, či vlastník jednání trpí, aniž by k uživatelům vzniklo nějaké právo, či jiný důvod, například veřejnoprávní, viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], [spisová značka]).

51. Právní titul užívání nemusí ani existovat, avšak držitel musí být v dobré víře, že konkrétní titul existuje. Za právní důvod oprávněné držby práva odpovídajícího věcnému břemeni nelze považovat ústní souhlas k výkonu tohoto práva (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]). Způsobeným důvodem k nabytí práva vydržením není ani písemný souhlas daný předchozími vlastníky dotčené nemovitosti pokud lze ze všech okolností případu usuzovat, že se jednalo o tzv. nezávaznou výprosu (dobrovolné umožnění užívání vlastní věci ve prospěch druhého, aniž by tento nabýval nějakého nároku na užívání této věci), tedy souhlas vlastníků s omezením svého vlastnického práva, který může být kdykoliv odvolán a není způsobilý sám o sobě založit práva.

52. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, ještě neznamená, že je držitelem věcného práva, předpokladem držby a vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je oprávněná držba tohoto práva. Držitel musí být tedy se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že vykonává právě právo odpovídající věcnému břemenu, musí být proto přesvědčen, že jemu, případně jeho právním předchůdcům toto právo platně vzniklo, tedy že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy, k níž je třeba rozhodnutí příslušného orgánu a které je časově neomezené a přechází na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovitosti, k níž je toto právo váže (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]).

53. K naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené „právo“ k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti v jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno „od nepaměti“, například i jinými obyvateli obce a podobně. Nabyvatelovo přesvědčení o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemenu náleží, že nejednal bezprávně, musí být podloženo důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení, tedy okolnostmi svědčícími o poctivosti nabytí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]).

54. Právním důvodem vzniku oprávněné držby práva odpovídajícího věcnému břemeni není prostý souhlas vlastníka nemovitosti s omezením svého vlastnického práva, který může být kdykoliv odvolán a lze ze všech okolností případu usuzovat, že jde toliko o tzv. nezávaznou výprosu (dobrovolné umožnění užívání vlastní věci ve prospěch druhého, viz rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka]).

55. Jestliže vlastník s výkonem tvrzeného práva souhlasil jako tzv. výprosou nebo úsluhou mohl svůj souhlas kdykoliv odvolat, takový souhlas nemohl založit dobrou víru o existenci práva, které by mělo povahu věcného břemene, tím méně by mohlo dobrou víru založit faktické jednání, které bylo protiprávní. Nelze totiž přehlédnout, že právo odpovídající věcnému břemenu omezuje vlastníka věci, proto ten, kdo se domáhá ochrany tvrzeného práva odpovídajícího věcnému břemenu, musí spolehlivě prokázat splnění všech zákonných předpokladů pro vznik tohoto práva uvedeným způsobem.

56. Proto, jestliže někdo tvrdí, že má k věci právo odpovídající věcnému břemenu, musí tvrdit mimo jiné okolnosti, z nichž lze usuzovat na jeho dobrou víru, tedy okolnosti svědčící o poctivosti nabytí, nikoliv samu dobrou víru jako své vnitřní přesvědčení. Je pravdou, že účinky vydržení nastávají ze zákona a rozhodnutí soudu má jen deklaratorní význam, je tak třeba se nejdříve zabývat splněním zákonných předpokladů vydržení podle právní úpravy platné v době, kdy držba práva měla započít.

57. K naplnění dobré víry nestačí faktický výkon tvrzeného práva, a to, že žalovaným ve výkonu tvrzeného práva nebylo bráněno.

58. Vzhledem k tomu, že věcné břemeno představuje věcné právo působící „proti všem“, tedy i proti právním nástupcům povinné osoby, je třeba, aby část budovy, které se věcné břemeno má týkat, či část nemovitosti, které se věcné břemeno má týkat, bylo ve smlouvě vymezeno tak, aby i třetím osobám bylo zjevné, čeho se týká (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]). Pokud nelze určit, jaké části nemovitosti se věcné břemeno týkalo (ohledně které části nemovitosti byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (právní titul) byl by závěr o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni nepřezkoumatelným.

59. V daném případě soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

60. Žalované se přestěhovaly se souhlasem [jméno FO] do dotčené nemovitosti v dubnu 2002, jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a žalovaných, žalované se do dotčené nemovitosti nastěhovaly před povodněmi v roku 2002 a předtím než první žalovaná prodala byt v [Anonymizováno], jak je soudu známo z úřední činnosti povodně v roce 2002 započaly na počátku srpna 2002 a první žalovaná svůj byt v [Anonymizováno] prodala [datum], soud tedy má za to, že žalované prokázaly, že dotčenou nemovitost začaly užívat v první polovině dubna 2002). Žalované dotčenou nemovitost užívají dosud. Z provedeného dokazování, a to výslechů účastníků i slyšených svědků se podává, že žalované začaly dotčenou nemovitost užívat na základě souhlasu svědkyně [jméno FO], matky první žalované, jak vyplývá z výpovědi zejména svědkyně [jméno FO], ale i [jméno FO] a žalobců [jméno FO] svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovanými odvolala ústně v době do půl roku od počátku podnikání druhé žalované. S ohledem na to, že druhá žalovaná začala podnikat [datum] svědkyně [jméno FO] odvolala svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovanými na počátku srpna 2020. V tomto směru žalované neprokázaly, že by tento souhlas [jméno FO] trval doposud, v tomto směru se [jméno FO] ve své svědecké výpovědi vyjádřila jasně z její výpovědi však nevyplývá, že by tento nesouhlas exaktně vyjádřila již v době počátku podnikání druhé žalované, výslovně svůj nesouhlas vyjádřila později, a to právě na počátku srpna 2020. To, že svědkyně [jméno FO] nebyla svědkem toho, že by před ní [jméno FO] svůj souhlas odvolala neznamená, že by tento souhlas nebyl odvolán, neboť svůj nesouhlas [jméno FO] vyjadřovala ústně právě před žalovanými. V tomto směru soud uvěřil výpovědi předsedkyně [jméno FO], neboť i z celkového jejího postoje je zřejmé, že nesouhlasí s tím, aby nadále žalované užívaly dotčenou nemovitost, již dlouhou dobu není s užíváním nemovitosti žalovanými spokojena a již dlouhou dobu tam vznikají konflikty, které vyústily v darování nemovitostí svědkyní žalobcům. [jméno FO] darovala dotčené nemovitosti žalobcům darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene z [datum] s právními účinky zápisu k [datum], tedy od [datum] přestala být [jméno FO] vlastníkem dotčené nemovitosti, vlastníky se stali žalobci a [jméno FO] má k nemovitosti pouze věcné břemeno doživotního užívání dotčených nemovitostí. I svědkyně [jméno FO] potvrdila, že slyšela [jméno FO] říkat žalovaným, že se mohou sebrat a odstěhovat to bylo v roce 2020, kdy jí i paní [jméno FO] říkala, že se těší, až se konečně odstěhují.

61. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že poté co se žalované nastěhovaly do dotčené nemovitosti pak první žalovaná prodala svůj byt v [Anonymizováno], finanční prostředky z toho získané zapůjčila paní [jméno FO] za účelem vypořádání společného jmění manželů s bývalým manželem [jméno FO]. Tuto částku [jméno FO] v průběhu doby první žalované vrátila. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že do dotčené nemovitosti byly investovány finanční prostředky, jak [jméno FO], tak i první žalované. Co se týče nákladů spojených s bydlením, pak žalované se podílely svým dílem pouze na nákladech spojených s energiemi, jako je vodné, stočné, elektřina, televize a rozhlas, tzv. SIPO v době, kdy nemovitost byla ještě ve vlastnictví [jméno FO] podílely se i na nákladech spojených s topením, jako je uhlí, dřevo a podobně, po celou dobu však žalované ničeho neplatily za vlastní bydlení a užívání nemovitosti. Neplatí tak za vlastní bydlení ničeho ani současným vlastníkům, žalobcům. Žalobci předložili žalovaným návrh nájemní smlouvy, se kterou však žalované nesouhlasily a k uzavření nájemní smlouvy nedošlo. Byl též vyhotoven návrh darovací smlouvy mezi [jméno FO] a první žalovanou, avšak k uzavření darovací smlouvy též nedošlo.

62. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by mezi [jméno FO] a žalovanými (respektive první žalovanou s rodinou) byla, byť ústně, uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene či služebnosti. Nebylo prokázáno, že by se první žalovaná s rodinou nastěhovala do dotčené nemovitosti s příslibem [jméno FO], že jí dotčenou nemovitost v budoucnu daruje. Svědek [jméno FO] jako jediný uvedl, že důvodem stěhování žalovaných do nemovitosti bylo to, že první žalovaná pomůže paní [jméno FO] a ta potom na první žalovanou přepíše polovinu domu, ale v té době bylo svědkovi 12 let, je tedy nepravděpodobné, že by si přesně pamatoval smluvní ujednání mezi účastníky. Svědek [jméno FO] vypověděl, že po rozvodu zůstala paní [jméno FO] v domě bydlet sama, a tak tam žalované šly, aby jí s tím pomohly. I svědkyně [jméno FO] vypověděla, že důvodem stěhování žalovaných do nemovitosti bylo nejspíše to, že se tam uvolnil byt a též, aby nemusela první žalovaná platit nájem, když může bydlet v domě se svou matkou. Svědkyně [jméno FO] nebyla přítomna žádné domluvě ohledně bydlení žalovaných s tím, že první žalovaná to brala jako svou povinnost. [jméno FO] vypověděla, že důvodem stěhování žalovaných do dotčené nemovitosti bylo to, aby bydleli ve větším s tím, že jim [jméno FO] nabídla, že tam mohou jít bydlet. Jediným svědkem ujednání mezi [jméno FO] a žalovanými byla [jméno FO], která spolu s [jméno FO] zašla za první žalovanou a svědkyně [jméno FO] i říkala první žalované, ať svůj byt neprodává, ale první žalovaná jí řekla, že musí matce pomoci. Žádným konkrétním ujednáním ohledně bydlení žalovaných však svědkyně přítomna nebyla, první žalovaná to brala jako svou povinnost. Bylo vidět, že paní [jméno FO] nemovitost darovat první žalované nechce. I svědkyně [jméno FO] uvedla, že nikdy neslibovala první žalované, že jí nemovitost daruje. Neuvažovala o tom, že nemovitost daruje i žalovaným. Z provedeného dokazování tedy nevyplynula žádná konkrétní ujednání mezi [jméno FO] a žalovanými, co se týče bydlení žalovaných v dotčené nemovitosti. [jméno FO] uvedla, že nehovořili o tom na jak dlouho žalované budou v nemovitosti bydlet, nehovořili o tom, že budou žalované za bydlení něco platit, žalované se do nemovitosti nastěhovaly proto, že to v domě bylo větší, půjčku od první žalované domlouvaly, že jí [jméno FO] splatí dle možností. Bylo domluvené, že si to místo placení nájmu odbydlí, nebylo však řečeno, na jak dlouho, nebylo to vázáno na žádnou nemovitost jenom na osobu [jméno FO], o délce bydlení žalovaných nehovořili. Poté, co se žalobci stali vlastníky dotčené nemovitosti zamezili přístup žalovaným na zahradu, do stodoly a užívat horní patro nemovitosti a parkovat na dvoře.

63. Na základě provedeného dokazování dospěl soud v následujícím právním závěrům. Žalované užívaly dotčenou nemovitost na základě souhlasu s užíváním ze strany [jméno FO] v době od dubna 2002 do počátku srpna 2020, kdy [jméno FO] svůj souhlas odvolala. [jméno FO] a žalovanými však nebyla uzavřena ani v ústní formě smlouva o zřízení věcného břemene. [jméno FO] a žalovanými nebylo domluveno jakou konkrétní část nemovitosti mohou žalované užívat, ani na jak dlouhou dobu, o tomto nebylo vůbec hovořeno. Žalované dotčené nemovitosti užívaly na základě souhlasu [jméno FO] vázaného pouze na osobu [jméno FO] a nikoliv vázaného na nemovitost, jak se podává zejména z výpovědi svědkyně [jméno FO], tedy žalované měly právní důvod užívat dotčenou nemovitost na základě souhlasu [jméno FO] jako její rodinní příslušníci v době od dubna 2002 do počátku srpna 2020 jako osobní právo na bydlení.

64. K námitce žalovaných, že došlo k řádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni:

65. Co se týče námitek žalovaných, že vydržely věcné břemeno užívání dotčených nemovitostí, pak nezbývá než konstatovat, že by k takovému vydržení došlo již za účinnosti občanského zákoníku 40/1964 Sb. již v roce 2012, tedy dle ustanovení § 151o odst. 1 obč. zák. K vydržení takového věcného břemene však bylo třeba byť putativního právního titulu. V daném řízení však nebylo prokázáno, že by zde takový právní titul byl. Podle ustanovení § 135 odst. 1 obč. zák. lze nabýt právo odpovídající věcnému břemenu výkonem práva vydržením, předpoklady vydržení jsou uvedeny v ustanovení § 135a odst. 1 obč. zák. jež současně odkazuje na ustanovení § 132a odst. 2 obč. zák. Právo odpovídající věcnému břemenu může vydržet jen jeho oprávněný držitel, tedy ten, kdo tvrzené právo vykonává pro sebe a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že má k věci právo (ustanovení § 132a odst. 2 obč. zák.). [adresa] víra je přesvědčení nabyvatelovo, že nejedná bezprávně, když si určitou věc (právo) přisvojuje. K naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené „právo“ k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti v jeho výkonu bránil. Nabyvatelovo přesvědčení o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemenu náleží, že nejedná bezprávně, musí být podloženo důvodem ospravedlňujícím k takovému přesvědčení, tedy okolnostmi svědčícími o poctivosti nabytí (například existenci smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná, takže právo nemohlo vzniknout právě smlouvou).

66. Právo odpovídající věcnému břemenu lze sice nabýt výkonem práva (vydržením), avšak jen za splnění zákonných podmínek. Jak Nejvyšší soud již opakovaně vyslovil, základní podmínkou pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je jeho oprávněná držba, oprávněnost držby se odvozuje od dobré víry držitele, přičemž jeho subjektivní přesvědčení o tom, že věc nebo právo mu náleží, samo o sobě nepostačuje ke splnění podmínek vydržení. [adresa] víra držitele se totiž musí vztahovat ke všem okolnostem, za nichž mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu titulu vzniku práva věcného břemene (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka], [spisová značka]). Otázka existence dobré víry se posuzuje z hlediska objektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží, samotná okolnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, ještě neznamená, že je také oprávněným držitelem tohoto věcného práva (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]), a to ani v případě, že jeho zásah do vlastnictví jiného byl předchozími vlastníky trpěn nebo dokonce výslovně písemně povolen. Oprávněná držba se musí opírat především o titul způsobilých k jejímu nabytí (obdobně je tomu tak i za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., podle kterého držba způsobilá k řádnému vydržení musí být podle výslovného znění zákona poctivá (§ 589 ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.) naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z., držba se však musí opírat o právní důvod, který by postačil ke vzniku práva věcného břemene, například je uzavřena ohledně věci platná smlouva o zřízení věcného břemene (služebnosti) avšak ke vzniku tohoto práva nedojde).

67. V daném případě však nebylo prokázáno, že by zde takový důvod ospravedlňující žalované k přesvědčení, že jim právo věcného břemene svědčí, byl dán, že by žalované měly titul způsobilý k nabytí věcného břemene.

68. Navíc nelze odhlédnout od toho, že jestliže nebyla určena doba ani účel užívání věci, nevzniká skutečná smlouva, nýbrž nezávazná výprosa, přičemž vlastník věci může kdykoliv požadovat její vrácení. Uživatel nemůže takovou věc vydržet (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 421/2001). Jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení uživatele o tom, že věc nebo právo mu náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Tuto podmínku vykládá publikovaná judikatura tak, že posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží (§ 130 odst. 1 obč. zák.) nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. [adresa] víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva (viz. rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka]). Otázka existence dobré víry se posuzuje z hlediska objektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemenu náleží. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno FO], nikdy se žalovanými nebylo hovořeno o tom, na jak dlouhou dobu mohou nemovitost užívat, ani o účelu užívání věci.

69. Samotná skutečnost, že někdo vykonává právo způsobem odpovídajícím věcnému břemeni nemůže vést k závěru o oprávněné držbě odpovídajícího práva i proto, že nemovitost lze užívat na základě různých právních důvodů, zde práva na bydlení odvozeného od rodinného příslušníka ([jméno FO]). Je pravdou, že právní titul užívání nemusí ani existovat, avšak držitel musí být v dobré víře, že konkrétní titul existuje, avšak za právní důvod oprávněné držby práva odpovídajícího věcnému břemeni nelze považovat ústní souhlas k výkonu tohoto práva (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2241/2005). Skutečnost, že se žalované chovaly způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni ještě neznamená, že byly držitelem věcného práva. Žalované nebyly se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že vykonávají právě právo odpovídající věcnému břemeni, nebyly přesvědčeny, že jim toto právo vzniklo na základě písemné smlouvy a nebylo prokázáno, že by taková smlouva byla mezi [jméno FO] a žalovanými uzavřena, byť v ústní formě. Naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené právo k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž by se vlastník nemovitosti jeho výkonu bránil. Tedy soud dospěl k závěru, že žalované sice žily v přesvědčení, že jim věcné břemeno k nemovitosti časově neomezené a zatěžující nemovitost patří, avšak nebyly se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že k věci toto právo mají. Nebylo prokázáno, že by zde existovala smlouva o zřízení věcného břemene mezi [jméno FO] a žalovanými. Pouhý souhlas [jméno FO] s užíváním nemovitosti žalovanými nemohl založit dobrou víru žalovaných o existenci práva, které by mělo povahu věcného břemene. Navíc souhlas [jméno FO] s užíváním nemovitosti žalovanými byl vázán pouze na osobu [jméno FO], nikoliv na nemovitost jako takovou, tedy s okamžikem odvolání souhlasu [jméno FO] s užíváním nemovitosti žalovanými skončil právní důvod žalovaných dotčenou nemovitost užívat.

70. Soud tak na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni žalovanými.

71. K námitce žalovaných, že došlo k mimořádnému vydržení práva odpovídajícího služebnosti::

72. Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu (§ 993 o. z.). K řádnému vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let (§ 991 odst. 1 a 2 o. z.). Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z. – mimořádné vydržení).

73. Co se týče mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. pak kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové tržby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“, jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“ v nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla), úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí nebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.).

74. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že držba žalovaných byla nepoctivou ve smyslu § 1095 o. z., neboť usilují proměnit v trvalé právo to, co jim bylo povoleno jen výprosou (měly pouze právo na bydlení). Řádné vydržení podle § 1089 odst. 1 o. z. nepřipadá do úvahy již proto, že se držba žalovaných nezakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku práva odpovídajícího věcného břemeni či služebnosti. V poměrech § 1089 odst. 1 o. z. by nestačil ani domnělý (putativní) titul, vyžaduje se právní důvod skutečně existující a vztahující se k držené věci.

75. Žalované dotčenou nemovitost užívaly sice po dobu delší než 20 let, avšak souhlas [jméno FO] s užíváním nemovitosti žalovanými nedosáhl doby 20 let, tento souhlas byl udělen pouze od počátku dubna 2002 do počátku srpna 2020, a od doby odvolání souhlasu [jméno FO] užívaly žalované nemovitosti bez právního důvodu. K mimořádnému vydržení dle ustanovení § 1095 o. z. tak nemohlo dojít. Soud podotýká, že dle jeho názoru i kdyby žalované užívaly dotčenou nemovitost nikoli v nepoctivém úmyslu déle než 20 let, tak by stejně k mimořádnému vydržení nedošlo, neboť užívání dotčené nemovitosti žalovanými bylo dáno na základě souhlasu [jméno FO] pouze jako právo na bydlení jako rodinní příslušníci [jméno FO], toto bylo vázáno pouze na osobu [jméno FO], jedná se tak o osobní právo a dle ustanovení § 988 odst. 2 o. z. osobní právo není předmětem držby ani vydržení.

76. S ohledem na to, že ani v současné době žalované nemají souhlas žalobců s užíváním dotčené nemovitosti, neprokázaly, že by vydržely právo odpovídající věcnému břemeni či služebnosti. Pak soud dospěl k závěru, že žalovaní nemovitost užívají bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. tak mají povinnost dotčenou nemovitost vyklidit a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

77. K námitce žalovaných, že výkon práva žalobců je v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s veřejným pořádkem, a že výkon práva žalobců je šikanózní a neměl by požívat soudní ochrany:

78. Dle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

79. Dle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

80. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

81. Práva a právem chráněné zájmy osob, které pozbyly možnost užívat dosavadní obydlí, je třeba vždy poměřovat s právem vlastníka na ochranu proti tomu, kdo do jeho práva neoprávněně zasahuje. Pokud se žalobci domáhají vyklizení domu, přičemž žalovaní nemají možnost zajistit si bydlení jinak (byť i na podstatně nižší, nicméně ještě lidskou důstojnost zaručující úrovni) je výkon práva žalobce požadovat vyklizení domu v rozporu s dobrými mravy. O rozpor výkonu práv žalobce s dobrými mravy by nešlo, zejména v případě, že by žalovaní svévolně poškozovali práva žalobce ještě před ještě dalším[Anonymizováno]závažným způsobem (například poškozovali by dům, bezdůvodně odmítali platit přiměřenou částku za užívání domu a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 3470/2006).

82. Každý má právo vlastnit majetek, vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu vlastnictví je zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem (čl. 11 odst. 1 a 3 LPS). Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu jí neprávem zadržuje. Právo na bydlení je základním lidským právem (viz. nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 231/2000 Sb.). Rodina a zejména nezletilé děti, jsou pod zvláštní ochranou státu, jak to vyplývá ze čl. 32 LPS).

83. K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. Základní je v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody v případě závěrů o opodstatněnosti priority jednoho ze dvou v kolizi stojících základních práv je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do druhého z nich. Tento závěr lze odvodit i z ustanovení článku čtyři odstavec čtyři LPS a sice v tom smyslu, že základních práv a svobod musí být šetřeno nejenom při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, nýbrž analogicky rovněž v případě jejich omezení v důsledku jejich vzájemné kolize (viz. nález pléna Ústavního soudu publikovaný pod číslem 214/1994 Sb.).

84. Práva a právem chráněné zájmy osob, které pozbyly možnost užívat dosavadní obydlí, je třeba vždy poměřovat s právem vlastníka na ochranu proti tomu, kdo do jeho práva neoprávněně zasahuje, pokud by důsledkem vyklizení domu žalovanými bylo, že by žalovaní a jejich rodina ztratili jakoukoliv lidsky důstojnou možnost bydlení, že by se z členů rodiny staly “bezdomovci“, a mohli by tak vzniknout i důvody pro nařízení ústavní výchovy nezletilého syna, nebylo by možno dát přednost majetkovým právům žalobců před realizací shora uvedených základních lidských práv žalovaných. O rozpor výkonu práv žalobců s dobrými mravy by nešlo, zejména v případě, kdyby například žalovaní bezdůvodně odmítali platit přiměřenou částku za užívání domu a podobně – viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1630/2002).

85. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že vystěhování žalovaných (rodiny s nezletilým dítětem) není v rozporu s dobrými mravy. Obě dvě žalované pracují, sociální situaci žalovaných nelze považovat za podprůměrnou, mají tak reálnou možnost opatřit si jiné bydlení, byť nikoliv ve formě vlastnického práva, ale ve formě nájmu. Navíc první žalovaná v roce 2002 obdržela darem bytovou jednotku, kterou prodala za kupní cenu ve výši [částka]. Lze tedy uzavřít, že jejich sociální situaci nelze považovat za podprůměrnou, a že by neměli reálnou možnost opatřit si jiné bydlení. Navíc žalované bezdůvodně odmítaly platit přiměřenou částku za užívání domu a hradí tak pouze odpovídající část médií jako elektřina, voda, televize, rozhlas a podobně, a za vlastní bydlení žalobcům ničeho nepřispívají. To, že žalované neuzavřely žalobci nabízenou nájemní smlouvu, nelze žalovaným přičítat k tíži, nicméně žalované mohly i bez písemného uzavření nájemní smlouvy žalobcům za užívání dotčené nemovitosti finančně přispívat. Ani v jednání žalobců soud nespatřuje důvod pro zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy, když soud nedospěl k závěru, že by žalobci zneužívali svého výkonu práva. Samotné podání žaloby není zneužitím práva žalobců a soud ani v chování žalobců, kteří zamezili žalovaným přístup na zahradu a do stodoly, či užívání prvního patra nemovitosti, neshledává takovým jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, či takovým zneužitím práva, na jehož základě by bylo nutno, by bylo třeba žalobu zamítnout. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobci bezdůvodně vstupovali do obydlí žalovaných či žalovaným ničili majetek.

86. S přihlédnutím k reálné možnosti žalovaných pořídit si jiné bydlení, soud žalovaným poskytl delší lhůtu k vyklizení nemovitosti, když i žalobci mají bytovou situaci zajištěnou, nedojde tak k nepřiměřenému zneužití práv žalobců a soud proto žalovaným poskytl lhůtu tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k vyklizení dotčené nemovitosti (§ 160 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

87. S tím souvisí i otázka náhrady nákladů řízení, žalobci měli plný úspěch ve věci, mají tak dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

88. V daném případě činí tarifní hodnota sporu o vyklizení nemovitosti dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1196 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) [částka], tedy za jeden úkon právní pomoci náleží právnímu zástupci dle 7 bodu 4 AT [částka]. Podle § 12 odst.4 AT jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, v daném případě [částka] (80 % z [částka]).

89. Ohledně žalobkyně a) byl zaplacen soudní poplatek ve výši [částka] a učiněny úkony právní pomoci ve smyslu § 11 odst. 1 AT– příprava a převzetí zastoupení [částka], odstranění vad žaloby u první žalobkyně z [datum] 1 500 Kč, a úkony spolu s druhým žalobcem: porada s klientem před jednáním soudu přesahující jednu hodinu dne [datum] 1 200 Kč, účast na jednání soudu [datum] (9:00 – 10:20) [částka], porada s klientem v rámci koncentrace řízení přesahující jednu hodinu dne [datum] 1 200 Kč, účast na jednání soudu [datum], jehož délka přesáhla 2 hodiny (9:00 – 13:00) 2 x [částka], tj. [částka], provedení důkazu mimo jednání soudu [datum] (9:00 – 10:35) [částka], účast na jednání soudu [datum], jehož délka přesáhla 4 hodiny ( 13:00 – 17:50) 3 x [částka], tj. [částka], a účast na jednání soudu [datum] ( 9:00 – 10: 45) [částka]. Dále žalobkyni a) náleží náhrada za ztrátu času k provedení důkazu mimo jednání dle § 14 odst. 2 AT za čas strávený na cestě k provádění důkazu a zpět [adresa] za 4 započaté půlhodiny á [částka], tj. [částka] děleno 2 (důkaz byl prováděn ohledně obou žalobců), tj. [částka], (když dle § 14 odst. 4 AT nenáleží náhrada za promeškaný čas, je-li za stejné časové období přiznán nárok na odměnu za úkon právní služby). Dále žalobkyni a) náleží náhrada hotových výdajů (režijní paušál) dle § 13 odst. 4 AT 12 x [částka], tj. [částka]. Tedy na náhradě právního zastoupení náleží první žalobkyni celkem [částka] (1 500 + 1 500 + 1 200 + 1 200 + 1 200 + 2 400 + 1 200 + 3 600 + 1 200 + 200 + 3 600), plus zaplacený soudní poplatek [částka], tedy celkem účelně vynaložené náklady řízení první žalobkyně činí [částka].

90. Ohledně žalobce b) byl zaplacen soudní poplatek ve výši [částka] a učiněny úkony právní pomoci ve smyslu § 11 odst. 1 AT– příprava a převzetí zastoupení [částka], podání žaloby [spisová značka] 1 500 Kč, a úkony spolu s první žalobkyní: porada s klientem před jednáním soudu přesahující jednu hodinu dne [datum] 1 200 Kč, účast na jednání soudu [datum] (9:00 – 10:20) [částka], porada s klientem v rámci koncentrace řízení přesahující jednu hodinu dne [datum] 1 200 Kč, účast na jednání soudu [datum], jehož délka přesáhla 2 hodiny (9:00 – 13:00) 2 x [částka], tj. [částka], provedení důkazu mimo jednání soudu [datum] (9:00 – 10:35) [částka], účast na jednání soudu [datum], jehož délka přesáhla 4 hodiny ( 13:00 – 17:50) 3 x [částka], tj. [částka], a účast na jednání soudu [datum] ( 9:00 – 10: 45) [částka]. Dále žalobci b) náleží náhrada za ztrátu času k provedení důkazu mimo jednání dle § 14 odst. 2 AT za čas strávený na cestě k provádění důkazu a zpět [adresa] za 4 započaté půlhodiny á [částka], tj. [částka] děleno 2 (důkaz byl prováděn ohledně obou žalobců), tj. [částka]. Dále žalobci b) náleží náhrada hotových výdajů (režijní paušál) dle § 13 odst. 4 AT 12 x [částka], tj. [částka]. Tedy na náhradě právního zastoupení náleží druhému žalobci celkem [částka] (1 500 + 1 500 + 1 200 + 1 200 + 1 200 + 2 400 + 1 200 + 3 600 + 1 200 + 200 + 3 600), plus zaplacený soudní poplatek [částka], tedy celkem účelně vynaložené náklady řízení druhého žalobce činí [částka].

91. Soud žalobcům neuznal jako účelně vynaložený úkon návrhy důkazů z [datum], vyjádření k provedenému dokazování z [datum], vyjádření žalobkyně z [datum] k doplnění skutkových tvrzení žalovaných z [datum], a nahlédnutí do spisu [datum].Nejedná se o žádný z úkonů charakterizovaných v § 11 odst.1,2 AT, nejedná se o písemné podání nebo návrh ve věci samé či písemné podání blízké podání ve věci samé, návrhy na provedení důkazů a vyjádření k provedenému dokazování mohly být učiněny součástí jiných úkonů, za něž byla žalobcům přiznána odměna, i nahlédnutí do spisu je součástí převzetí a přípravy zastoupení, proto soudu nezbylo, než náhradu nákladů žalobcům za tyto úkony nepřiznat.

92. Náhradu nákladů řízení jsou žalované povinny zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.).

93. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst.1 o. s. ř., s ohledem na výši přiznané částky.

Poučení