7 C 263/2020-212

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Liscové a přísedících Ivana Trpišovského a Bc. Miloše Moravce ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, jako náhradu částky, kterou uhradila, aby dostála svým závazkům přepravit náklad řádně a včas, když žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně při výkonu práce a realizaci přepravy nákladů dne [datum] porušil svou pracovní povinnost, když ve [anonymizována dvě slova] [země] nezajistil správné naložení nákladu a z místa nakládky odjel i se špatně naloženým nákladem. Toto jednání žalovaného vyústilo až do situace, kdy bylo nutné špatně naložený náklad přeložit za pomoci jeřábu na cestě. Tímto svým jednáním tak žalovaný způsobil žalobkyni škodu v úhrnné výši [částka], skládající se z částky [částka] za přeložení nákladu a částky ve výši [částka] za vypravení náhradního vozidla k překládce. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum].

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že je na žalobkyni prokázat všechny náležitosti náhrady škody, vznik škody porušením povinností žalovaného a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného a vznikem škody. Pokud jde o nakládku zboží, žalovaný zboží nenakládal, o to se postarali zaměstnanci firmy v [země], kde bylo zboží vyzvedáváno, což je běžná praxe při přepravě zboží.

3. Žalovaný vznesl námitku započtení do výše žalované částky jako procesní obranu ve věci s tím, že žalovanému měla být zaplacena za [anonymizováno] [rok] ještě mzda ve výši [částka] a za měsíc [anonymizováno] [částka], když za měsíc [anonymizováno] [rok] bylo žalovanému neoprávněně za mzdy strženo [částka].

4. Z pracovní smlouvy bez data bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, na základě této smlouvy se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni práce na pracovní pozici řidič opravář se dnem nástupu do zaměstnání [datum], na dobu neurčitou. Splatnost mzdy byla sjednána vždy do 25. dne následujícího měsíce.

5. Z listiny ze dne [datum] včetně podacího lístku z [datum] bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky (převedené na české koruny) ve lhůtě do [datum]. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. Toto vyplynulo i z přiložené předložené dodejky.

6. Žalovaný přípisem nazvaným zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum] dokládal, že zasílal žalobkyni listinu – úkon vedoucí ke skončení pracovního poměru ve zkušební době. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

7. Ze mzdového listu ohledně žalovaného za rok [rok] a výplatních lístků žalovaného za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že dle výplatního lístku za měsíc [anonymizováno] [rok] dosáhl žalovaný hrubé mzdy [částka] za [anonymizováno] odpracovaných hodin, byly mu provedeny srážky ve výši [částka], čistá mzda činila [částka], příspěvky [částka] a k výplatě hotově [částka]. Z výplatního lístku za měsíc [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že za měsíc [anonymizováno] žalovaný dosáhl hrubé mzdy [částka] za odpracovaných [anonymizováno] hodin, byly mu provedeny srážky ve výši [částka] (z toho [částka] záloha a [částka] škody), příspěvky poskytnuté ve výši [částka], dosáhl čisté mzdy [částka], k výplatě hotově [částka]. Za měsíc [anonymizováno] [rok] dosáhl žalovaný hrubé mzdy [částka] za [anonymizováno] odpracovaných hodin, srážky 0, příspěvky 0, čistá mzda [částka] k výplatě hotově.

8. Z tabulky předložené jednatelkou žalobkyně se podává, že žalovanému bylo v rámci stržené částky [částka] za měsíc [anonymizováno] [rok], stržena pokuta [číslo] ve výši [částka] (v přepočtu [částka]) za překročení rychlosti o 14 km v hodině.

9. Z dohody o hmotné odpovědnosti bez data bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti na svěřených hodnotách tj. za hotovost, zboží, pohonné hmoty, dopravní prostředky, jakož i za hodnoty, jež při výkonu své funkce kdykoliv později převezme.

10. Z faktury„ [anonymizováno]“ [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni za použití pojízdného jeřábu (3 hodiny) těžkého zatížení (3 hodiny) zvedacího příslušenství a základní ochrany pro zvedací příslušenství včetně dodávky a odstranění celkem [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), a to za přeložení nákladu učiněného dne [datum] a to ohledně nákladu žalovaného (ve faktuře označeného„ [anonymizována dvě slova]“). Z vystavené faktury se podává, že částka [částka] byla již zaplacena pod zákaznickým [číslo] číslem úkolu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

11. Z detailu transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila kartou částku [částka] [právnická osoba] [anonymizováno]. Z detailů transakce z firemního úctu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] přijala z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] částku [částka] zpět.

12. Z faktury č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] vyzvala žalovanou o úhradu částky [částka] ve lhůtě do [datum] převodem z účtu, a to za vypravení náhradního vozidla dne [datum] na trase [anonymizována dvě slova]) do [anonymizována dvě slova]), nákladního automobilu [anonymizováno], číslo objednávky [anonymizováno] [rok].

13. Z oznámení o provedení zahraniční platby [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne uhradila žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] částku [částka].

14. Z výpisu z deníku dispečera se podává, že žalovaný jako řidič vezl náklad datum nákladu [datum] v [obec] do místa vykládky [anonymizováno] dne [datum] vozidlem [registrační značka] [číslo] a návěsu [anonymizována tři slova] s tím, že v průběhu dopravy došlo k přeskladnění kontejnerů.

15. Toto vyplynulo též z Mezinárodního nákladního listu [anonymizováno] číslo [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] a objednávky přepravy společnosti [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne [datum], včetně dodacího listu [číslo] [rok] ze dne [datum], s tím, že naloženo mělo být [datum] v [obec] ([právnická osoba]) a vyloženo mělo být [anonymizováno] až [datum] v [anonymizováno 5 slov]), nákladem byla sestava kontejnerů.

16. Předloženými fotografiemi svědek [celé jméno svědka] dokládal typ sestavy kontejnerů, které byly předmětem přepravy.

17. Svědek [celé jméno svědka], zaměstnanec žalobkyně na pozici technika, přítel jednatelky žalobkyně, potvrdil, že žalovaný v [obec] převzal náklad naložené odpadní kontejnery a odjel směr [země] [anonymizováno], kde měla být vykládka, v [země] však bylo vozidlo policií odstaveno, že je špatně naloženo. Policie nařídila překládku nákladu s tím, že si musí sehnat náhradní vozidlo a jeřáb. Překládku a jeřáb zařizoval pan [celé jméno svědka], který toto sdělil svědkovi. Dle zjištění policie byl náklad nadměrný do boků a tak již nemohl mít 1 m dozadu. Žalovaný osobně náklad nenakládal. Měl si však pohlídat, že je náklad správně naložen, že nepřesahuje. Kurty - upínací pásy si na náklad dává řidič sám. Za naložení nákladu je odpovědný řidič. S ohledem na překládku nákladu nebylo dodrženo datum vykládky [anonymizováno] až [datum], náklad byl vyložen až [datum] jak je i zachyceno na mezinárodním nákladním listě. Navrhovali [anonymizováno] policii, že by se náklad pouze přeložil v rámci automobilu, ale policie s tím nesouhlasila a chtěla přeložit náklad na jiný vůz. Dodal, že řidič má znát pravidla provozu a má si zajistit náklad, aby nepřesahoval a aby se nemohl hýbat. Profesionální řidič, aby měl zachován profesionální průkaz, musí chodit na školení 1 x ročně, kde se školí ze zákona [číslo] o pozemních komunikacích a zabezpečení nákladu dle [anonymizována dvě slova]. Dopravce, který zajistil náhradní dopravu, byl vybrán z databanky volné kapacity dopravců a cena zajištěného dopravce zcela odpovídala provedené dopravě. Běžná praxe u nakládky nákladu v [obec] je taková, že přijede auto, na které zaměstnanci firmy v [obec] naskládají kontejnery do sebe a postupně to dávají na auta v celých sestavách. Nakládají to ještěrkáři. Jedná se o automobil s podvalníkem, na kterém jsou dvě sestavy tří kontejnerů.

18. Jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že o nákladu a překládce nákladu nic neví, vidí to pouze z pohledu plateb, když má ve firmě na starosti správu a administrativu firmy, potvrdila, že [anonymizováno] firmě bylo za provedení přepravy nákladu zaplaceno za dopravu [částka] a [anonymizováno] firmě za překládku nákladu [částka]. Předložila soudu tabulku v písemné podobě, o které hovořila svědkyně paní [celé jméno svědkyně] a potvrdila údaje zde uvedené.

19. Svědek [celé jméno svědka], bývalý zaměstnanec žalobkyně na pozici řidiče potvrdil, že na firmě něco zaslechl, že žalovaný měl problém v [země] a dostal za to velkou pokutu. Sám žádnému jednání mezi účastníky přítomen nebyl ani s [anonymizováno] orgány, ani co se týče výkonu práce a realizace přepravy nákladů žalovaným dne [datum], ani u ničeho jiného. Nic o špatné nakládce či vykládce neslyšel. Potvrdil praxi, kdy při nakládce zboží řidič vyřídí papíry, zboží si nakládají firmy, nikoliv řidič, není ani v možnostech řidiče zboží naložit, neboť se jedná o objemné a těžké zboží, toto nakládají firmy jeřábem či ještěrkou. Kdyby zboží bylo špatně naloženo, tak by jako řidič řekl, ať to přeloží, protože za způsob naložení odpovídá řidič. Potvrdil, že i on vezl kontejnery do [země], vezl tak kontejnerové buňky. V zaměstnání jej školili v kanceláři, kde podepisovali nějaké papíry. Byl takto poučen o přepravě, o nakládce zboží spíše zřídka, nakládka zboží je daná praxí. Zdůraznil, že řidič odpovídá za přepravu zboží, za to, aby zboží bylo zajištěné, aby se nepřepravoval nadměrný náklad, za to, že zda je zaplacené mýto. Řidič je odpovědný za bezpečnou přepravu dle pravidel provozu. Co se týče nadměrného nákladu, odpovídá za to, že nepřekročí určitý váhový limit.

20. Svědek [celé jméno svědka], bývalý zaměstnanec žalobkyně na pozici dispečera v logistice, vypověděl, že zajišťovali překládku nákladu pomocí jeřábu, náklad se musel naložit na jiný návěs, vznikly s tím vícenáklady. Svědek zařizoval přeložení nákladu a obstarání nového vozidla, zařizoval nový automobil a překládku nákladu na jiný návěs. S nákladem ve [anonymizována dvě slova] [země] v daném případě jel žalovaný. Řidič by si měl zajistit nakládku tak, aby to bylo v pořádku. Řidič by měl na nakládce říci, že mu špatně naložili náklad, a to v daném případě žalovaný neudělal. Žalovaný nemusel vědět, že je něco s nákladem v nepořádku, rozdíl tam hrají milimetry. V daném případě byl nejspíš kontejner hnutý doleva či doprava, ale již neví. Svědek zajistil náhradní vozidlo, zajistil i kontakt na jeřáb, jeřáb zajišťovala kolegyně. U nakládky zboží nebyl, u špatného nákladu hrají roli milimetry, řidič si toho nemusel všimnout.

21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že pracuje pro žalobkyni na základě smlouvy jako externí pracovnice, kdy pro žalobkyni vykonává práci účetní. Pan [celé jméno svědka] svědkyni dával podklady k tomu, co komu a kolik má z výplaty strhnout. Vytvořila tabulku o provedených srážkách ze mzdy žalovanému, kterou zaslala žalobkyni, s tím, že ze mzdy za leden 2020 byla žalovanému stržena pokuta [částka] ze dne [datum] za překročení rychlosti a část nákladů za marnou jízdu z [datum], která byla celkově ve výši [částka]. Ze mzdy za [anonymizováno] [rok] byl stržen zbytek nákladů na marnou jízdu z [datum], dále náklady za překlad nákladu z [datum] [částka], náhradní auto k překládce [datum] [částka] a [datum] pokuta [částka] a rozedřená pneumatika [částka] z [datum]. Žalovaný se stržením těchto částek ze mzdy nesouhlasil, dostal o tom papír, ale nepodepsal ho. Ze mzdy za měsíc [anonymizováno] [rok] byla žalovanému stržena částka [částka] jako záloha na mzdu, kterou dostal předem, a částka [anonymizována dvě slova] na náhradu škody, za měsíc [anonymizováno] mu nebylo sraženo nic.

22. Soud neprovedl ve věci důkaz výpovědí žalovaného, který se svým výslechem nesouhlasil, a důkaz výslechem svědkyně kolegyně svědka [příjmení], který byl učiněn až po koncentraci řízení, a tyto důkazy též soud pokládal za ve věci nadbytečné.

23. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně na pozici řidiče převzal dne [datum] naložený náklad v [obec] (Česká republika), který měl dle objednávky firmy [právnická osoba] [číslo] [rok] naložit dne [datum] ve firmě [právnická osoba] v [obec] a dne [anonymizováno] - [datum] vyložit v [anonymizováno] – [anonymizováno] ([země]), šlo o náklad sestavy kontejnerů (dále jen„ dotčená přeprava“). Náklad byl v cílovém místě vyložen dne [datum], jak vyplývá z mezinárodního nákladního listu [anonymizováno] č. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kontejnery nakládali zaměstnanci firmy [právnická osoba] za pomoci vysokozdvižných vozíků („ ještěrkáři“). Náklad byl však mírně posunut nad rámec stanovených předpisů, což zjistila policie [anonymizována dvě slova] [země], která přikázala přeložení nákladu, a žalovaný byl nucen vozidlo odstavit. Toto vyplynulo z výpovědi svědků [celé jméno svědka] a zejména [celé jméno svědka], který jako zaměstnanec žalobkyně na pozici dispečera v logistice celou situaci za pomoci kolegyně řešil a zajišťovali přeložení nákladu a náhradní vozidlo za účelem dokončení přepravy. Takto zajistili techniku pro přeložení nákladu u firmy [anonymizována dvě slova], která provedla dne [datum] přeložení nákladu, a za provedené práce vyúčtovala žalobkyni fakturou [anonymizováno]“ [číslo] ze dne [datum] práce za použití pojízdného jeřábu (3 hodiny) těžkého zatížení (3 hodiny) zvedacího příslušenství a základní ochrany pro zvedací příslušenství včetně dodávky a odstranění v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), kterou žalobkyně uhradila dne [datum], jak vyplynulo z detailu transakce účtu žalobkyně. Taktéž zajistili náhradní vozidlo z [anonymizována dvě slova] firmy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], která za provedenou přepravu dne [datum] žalobkyni vyúčtovala částku [částka] fakturou č. [anonymizováno] [rok] ze dne [anonymizováno], kterou žalobkyně uhradila dne [datum], jak vyplynulo z oznámení o provedení zahraniční platby [právnická osoba] Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky přípisem své právní zástupkyně ze dne [datum], daným k poštovní přepravě dne [datum], a to ve lhůtě do [datum].

24. Podle § 249 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen„ zákoník práce“ či„ z. p.“) je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen škoda), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetkové újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

25. Podle § 43a odst. 1,2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, řidič motorového vozidla nesmí užít vozidlo či jízdní soupravu, jehož (či jednotlivých vozidel) hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu.

26. Podle § 250 odst. 1 z. p., je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

27. Podle § 250 odst. 3 z. p. je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

28. Podle § 257 odst. 1 z. p. je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

29. Podle § 257 odst. 2 z. p. požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

30. Podle § 301 písm. d) z. p., zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele 31. Podle § 352 z. p. průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

32. Podle § 98 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

33. Podle § 1982 odst. 1 zák. č. 89/202 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky. A plnit svůj vlastní dluh.

34. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Podle § 146 z. p. srážky ze mzdy smějí být provedeny jen a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem, b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je člen odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

36. Podle § 147 odst. 3 věta druhá z. p. srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 146 písm. b).

37. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení, dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

38. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení leda, že dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výše úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Ve věci je nepochybné, že policie [anonymizována dvě slova] [země] zjistila u dotčené přepravy špatně rozložený náklad, a další přepravu povolila za podmínky překladu nákladu (jak vyplynulo zejména z výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]), v tomto směru by bylo též nelogické, kdyby žalobkyně za vysokého úsilí zajišťovala se zvýšenými náklady přeložení nákladu a náhradní přepravu komunikací se zahraničními firmami, kdyby toho nebylo třeba, když i sama měla stanovený termín, do kdy má být přeprava provedena. Stěžejní otázkou je, kdo je odpovědný za špatné rozložení přepravovaného nákladu. V tomto směru se dle názoru soudu žalovaný mýlí, pokud vychází z toho, že za nakládku zboží odpovídá odesílatel, který náklad nakládal. Byť nemusí být na první pohled patrné, že je náklad špatně rozložen (nad rámec předpisy stanovených limitů), tak v okamžiku, kdy si řidič převezme náklad a nemá relevantní doklad deklarující správné hmotnosti a rozložení nákladu, přejímá odpovědnost i za nedodržení váhových limitů a limitů správného rozložení nákladu. Jinými slovy, je odpovědností řidiče, zda přijme k přepravě náklad, pokud odesílatel nevystaví doklad o nákladu včetně jeho rozložení a celkové hmotnosti na jednotlivé nápravy a na skupinu náprav. Odpovědnost odesílatele by nastala tehdy, pokud by takový doklad byl vydán a deklarované rozložení nákladu či jeho hmotnost by se následně ukázala rozporná se skutečností. Tak jako nesmí být přetíženy jednotlivé nápravy tahače a návěsu, překročena povolená hmotnost tahače, návěsu a zároveň i celé jízdní soupravy, tak nesmí ani být překročeny limity pro rozložení nákladu (ať dozadu či do boku vozidla). I dle našeho § 43a odst. 1,2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, řidič motorového vozidla nesmí užít vozidlo či jízdní soupravu, jehož (či jednotlivých vozidel) hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li jeho užití umožněno postupem podle zvláštního právního předpisu. V § 7 vyhl. č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitosti vozidel, jsou zakotveny největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav, a v § 8 další požadavky na povolené rozměry vozidel a jejich souprav. Soud tak na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že to byl žalovaný, kdo nesl odpovědnost za rozložení nákladu, a porušil tak povinnost stanovenou ustanovením § 43a odst. 1,2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a § 249 odst. 1 z. p.

40. V příčinné souvislosti s porušením těchto zákonných povinností žalovaného vznikla žalobkyni jako zaměstnavateli žalovaného škoda v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), které vynaložila v souvislosti se zajištěním překladu nákladu a dokončení přepravy nákladu třetími osobami (firmami [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), za kterou žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně odpovídá dle § 250 odst. 1 z. p., S ohledem na to, že škodu žalovaný způsobil z nedbalosti, odpovídá žalobkyni do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu dle § 257 odst. 2 z. p. Jak se podává ze mzdového listu ohledně žalovaného a předložených výplatních pásek (když pracovní poměr žalovaného u žalobkyně vznikl od [datum]), za měsíc [anonymizováno] [rok] dosáhl žalovaný čistého příjmu [částka] hrubého při [anonymizováno] odpracovaných dnech ([anonymizováno] hod.), za měsíc [anonymizováno] [částka] hrubého při [anonymizováno] odpracovaných dnech ([anonymizováno] hod.); sjednaná týdenní pracovní doba činila [anonymizováno] hodin Dle § 355 z.p. ve spojení s § 356 odst. 2 z. p. (když v předchozím kalendářním čtvrtletí žalovaný ještě u žalobkyně nepracoval) tak pravděpodobný výdělek žalovaného činil [anonymizováno] ( ([anonymizována dvě slova]: [anonymizováno] + [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]) [anonymizováno]) x [anonymizováno] x [anonymizováno], tj. [částka] měsíčně hrubého. Čtyřapůlnásobek pravděpodobného průměrného měsíčního výdělku žalovaného tak činil [částka], což převyšuje ekvivalent žalované částky v korunách.

41. Jak se podává z internetových stránek [obec] národní banky, kurz [obec] koruny k EUR ke dni [datum] činil [anonymizováno] a ke dni [datum] [anonymizováno] Částku [částka] uhradila žalobkyně dne [datum], ekvivalent v Kč tak činil [anonymizována dvě slova], [částka], a částku [částka] uhradila dne [datum], tedy ekvivalent v Kč činí [anonymizována dvě slova], tj. celkem ekvivalent žalované částky činí [anonymizována dvě slova], [částka].

42. Na základě provedeného dokazování tak dospěl soud k závěru, že bylo na místě, aby za způsobenou škodu žalovaný žalobkyni zaplatil žalovaných [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do [datum].

43. Žalovaný při jednání dne [datum] vznesl námitku započtení jako obranu do výše žalované částky s tím, že žalovanému měla být zaplacena za [anonymizováno] [rok] ještě mzda ve výši [částka] a za měsíc [anonymizováno] [rok] by to vycházelo do žalované částky asi [částka], s tím, že za měsíc [anonymizováno] [rok] bylo žalovanému neoprávněně ze mzdy strženo [částka]. Hmotněprávní úkon započtení byl učiněn součástí procesněprávního úkonu vznesené námitky započtení, při jednání byl přítomen i právní zástupce žalobkyně, a tím došlo k dojití kompenzačního úkonu žalobkyni. Mzda byla podle výslovného ujednání obsaženého v pracovní smlouvě uzavřené mezi účastníky, které je v souladu s výše citovaným § 141 odst. 1, 3 z. p., splatná do 25. dne následujícího měsíce. Splatnost aktivně započítávané pohledávky tedy nastala dne [datum], a tedy před kompenzačním úkonem, jde tedy o pohledávku způsobilou k započtení. Námitkou započtení z titulu neoprávněně stržené mzdy za měsíc [anonymizováno] [rok] (a tedy i částkou [částka]) se soud zabýval ve věci 7 C 261/2020, kde dospěl k závěru, že částka [částka] byla žalovanému ze mzdy stržena jako bezdůvodného obohacení žalovaného, když žalobkyně za něho uhradila pokutu ve výši [částka] za přestupek spáchaný dne [datum] ve [anonymizována dvě slova] [země] za překročení rychlosti (v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět, a dle závěrů soudu se žalovaný vůči žalobkyni v tomto rozsahu bezdůvodně obohatil), a v tomto rozsahu má soud námitku započtení pravomocně rozsouzenou ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř.

44. Co se týče námitky započtení neoprávněně stržené mzdy za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], pak nutno konstatoval, že dle předloženého mzdového listu a výplatnice bylo žalovanému strženo [částka] z titulu náhrady škody a [částka] jako„ záloha“. Jak potvrdila ve své výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], tyto srážky byly žalovanému ze mzdy provedeny bez souhlasu žalovaného, tedy bez dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní. Co se týče stržené částky [částka], pak soud dospěl k závěru, že tato byla žalovanému stržena ve smyslu § 146 a § 147 odst. 3 věta druhá z. p. neoprávněně, neboť nebyla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy této částky mezi žalovaným a žalobkyní. Jak se podává z tabulky na č.l. 112 spisu, dle pokynů žalobkyně svědkyně [celé jméno svědkyně] strhla částku ve výši [částka] za měsíc [anonymizováno] [rok] z důvodu náhrady škody za marnou jízdu dne [datum] (v celkové výši [částka]) ve výši [částka], z důvodu bezdůvodného obohacení za pokutu zaplacenou žalobkyní za žalovaného ve výši [částka] ([částka]), [částka] jako náhradu škody za rozedřenou pneumatiku a [částka] za opravu návěsu. Byť ve věci 7 C 261/2020 svědkyně [celé jméno svědkyně] uváděla, že za měsíc [anonymizováno] bylo žalovanému strženo i [částka] a [částka], které jsou předmětem této věci, tak v této části soud výpovědi svědkyně pro odstup času nepřisvědčil, svědkyně prvotně odkazovala na citovanou tabulku, kterou zpracovávala na popud žalobkyně (a tabulka též matematicky a logicky odpovídá závěrům shora, z [anonymizováno] mzdy nemohla být stržena částka [anonymizována dvě slova] na úhradu [částka] a [částka], kterým odpovídá ekvivalent [anonymizována dvě slova], [částka], tedy více než [částka]). Soud má tak za oprávněnou námitku započtení vznesenou ze strany žalovaného z titulu neoprávněné srážky ze mzdy za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka].

45. Jiná je situace ohledně sražené částky [částka]. Bývá běžné, že zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci zálohu na mzdu. V tomto směru – ohledně srážky zálohy [částka] nebyla ve věci učiněna žádná skutková tvrzení, ani v tomto směru nebyly soudu nabídnuty žádné důkazy, ani v tomto směru nebylo vedeno dokazování. Nelze odhlédnout od toho, že námitka započtení byla učiněna až po provedené koncentraci řízení. Při posouzení, zda právní úkon žalovaného směřující k započtení vzájemné pohledávky učiněný poté, co nastaly účinky koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř., vyvolal zamýšlené právní účinky, tj. zánik žalobou uplatněné pohledávky, může soud přihlédnout k tvrzení o existenci započtené vzájemné pohledávky, která měla vzniknout a stát se splatnou před koncentrací řízení, a k označeným důkazům bez zřetele na to, že žalovaný neuvedl údaj o své vzájemné pohledávce a neoznačil důkazy k jejímu prokázání před koncentrací (viz rozsudek NS sp.zn. 32 Cdo 4182/2016), jde o institut hmotného práva, jehož uplatnění zákon nekoncentruje do určitého stadia řízení, avšak v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2942/2009 Nejvyšší soud upozornil s odkazem na názor vyjádřený v komentářové literatuře (v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1738 s.), že při posouzení důvodnosti námitky započtení soud nesmí přihlížet k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům. V rozsudku ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015, pak zdůraznil, že skutečnosti, z nichž je zánik zažalované pohledávky započtením vzájemné pohledávky dovozován, jakož i důkazy je prokazující, smějí být uplatněny jen způsobem a za podmínek uvedených v § 118b o. s. ř. Z tohoto názoru (vyjádřeného již v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 639 s.) pak Nejvyšší soud vyšel též v usneseních ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2783/2016, a ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2795/2017. S ohledem na to, že ve věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani nevyšlo z dokazování najevo, že by částka [částka] byla stržena žalovanému z jiného důvodu, než jako vyúčtování vyplacené zálohy na mzdu, a tedy oprávněně, nemohl soud dojít k závěru, že by částka [částka] byla žalovanému za měsíc [anonymizováno] [rok] stržena neoprávněně.

46. Na základě provedeného dokazování, všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla dle § 250 odst. 1, § 257 odst.1 z. p. povinnost nahradit žalobkyni způsobenou škodu ve výši [částka]. Na základě provedeného dokazování zároveň soud má za oprávněnou námitku započtení vznesenou ze strany žalovaného ve výši [částka]. Jak uvedeno shora ekvivalent žalované částky [částka] činí [anonymizována dvě slova], [částka], po odečtení částky [částka] tak zbývá k zaplacení [částka]. Za užití kurzu k [datum] (později uhrazené škody žalobkyní) [anonymizováno] tak k zaplacení zbývá částka [částka], kterou byl žalovaný žalobkyni povinen uhradit ve lhůtě do [datum]. Splatnost pohledávky z náhrady škody nastává až na základě výzvy k plnění. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky [částka] přípisem ze dne [datum], a to do [datum]. V částce [částka] (ekvivalentu [částka]) tato pohledávka započtením zpětně zanikla již dnem [datum], a tedy přede dnem její splatnosti, tedy v tomto směru z částky [částka] nenáleží žalobkyni úroky z prodlení. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl co do požadavku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil přiznanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu ve smyslu ustanovení § 1968 o. z. v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

48. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Procesní úspěch žalobkyně ve věci činil [anonymizováno] ([částka]), procesní úspěch žalovaného činil [anonymizováno] ([částka]).

49. Náklady žalovaného sestávají v nákladech právního zastoupení žalovaného advokátem, který učinil ve věci celkem 7 úkonů právní pomoci - příprava a převzetí zastoupení, podání odporu s vyjádřením k žalobě, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]. Co se týče jednání soudu dne [datum] a [datum], pak došlo k odročení tohoto jednání, bez projednání věci, podle § 14 odst. 2 a.t. tak náklady právního zastoupení žalovaného za tato jednání spočívají v náhradě za promeškaný čas ve výši mimosmluvní odměny. Co se týče odměny za jeden úkon právní pomoci, pak soud vycházel z ekvivalentu předmětu řízení v českých korunách [částka] [anonymizováno], [částka] (když žalováno je [částka], tedy [anonymizováno] x [anonymizováno] (kurs ČNB ke dni zmenšení majetku žalobkyně [datum]) + [anonymizováno] x [anonymizováno] (kurs ČNB ke dni [datum])). Co se týče jízdného a náhrady ztráty času k jednáním soudu dne [datum], [datum] a [datum], byla náhrada krácena na , neboť tento den kromě jednání ve věci 7 C 261/2020 učinil právní zástupce žalovaného tuto jízdu též k jednání vedeném mezi týmiž účastníky pod sp.zn. 7 C 261/2020. Soud nepřiznal žalovanému jako účelně vynaložený úkon doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], když veškerá skutková tvrzení žalovaného mělo již obsahovat vyjádření žalovaného ve věci, a pokud následně žalovaný doplňuje svá skutková tvrzení či tato tvrzení koriguje, nelze mu k tíži žalobkyně přiznat odměnu za takovýto úkon.

50. Tedy náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka [částka] představující jednu polovinu z náhrady za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka [částka] představující jednu polovinu z náhrady za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka [částka] představující jednu polovinu z náhrady za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 40 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Účelně vynaložené náklady žalovaného v tomto řízení činí [částka] [anonymizováno] z částky [částka] činí [částka].

51. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

52. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.

Poučení