7 C 267/2021 - 219
Citované zákony (40)
- Trestní zákon, 140/1961 Sb. — § 247 odst. 1 písm. a § 247 odst. 1 písm. b
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 160 odst. 1 § 256
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142a
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 10 odst. 3 písm. b § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. k § 11 odst. 2 písm. d § 11 odst. 3 § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14 § 14 odst. 1 § 14 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 odst. 1 § 5 § 7 odst. 1 § 8 odst. 1 § 14 § 14 odst. 1 § 14 odst. 3 § 15 odst. 2 § 22 odst. 1 § 26 § 31a odst. 1 § 31a odst. 2 +3 dalších
- o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 361/2003 Sb. — § 141
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 348 odst. 3 písm. c § 209 odst. 1 § 209 odst. 4 písm. d § 209 odst. 5 písm. a
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2951 odst. 1 § 2952
Rubrum
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] se sídlem [adresa] o náhrada škody a nemajetkové újmy takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna [anonymizováno] žalobci částku 66 801,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 66 801,45 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení 54 687,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 687,50 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy způsobené vedením nezákonného trestního řízení 30 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobce na zaplacení částky 78 909,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 78 909,05 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 42 008 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 140 398 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy 90 000 Kč s příslušenstvím s tím, že proti žalobci bylo usnesením policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů GI [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání pro přečin [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu] (dále jen„ trestního zákoníku“ či„ tr.z.“). Ke stížnosti žalobce bylo toto usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušeno. Usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů GI [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] bylo proti žalobci opět trestní stíhání ze stejného přečinu zahájeno, stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta jako nedůvodná. Následně byla podána obžaloba, vydán trestní příkaz a po provedeném dokazování byl žalobce rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve smyslu § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby, odvolání státního zástupce proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zamítnuto. Trestním řízením byla žalobci způsobena škoda, a to na nákladech obhajoby ve výši 66 195 Kč, dále věcná škoda na vozidle Toyota Yaris, [registrační značka], v souvislosti s namontováním technického prostředku ke sledování polohy ve výši 8 041 Kč, a na ztrátě na výdělku ve výši 64 800 Kč, když byl žalobce v souvislosti s prověřováním trestné činnosti převeden na jinou pozici, která byla spojena s nižším platovým ohodnocením. Dále v souvislosti s trestním řízením musel žalobce 4 x do [obec] (k podání vysvětlení, 2 x výslechu a seznámení se spisem), za což požaduje náhradu cestovného osobním automobilem Toyota Yaris, [registrační značka], na spotřebě a opotřebení motorového vozidla celkem 1 362 Kč Vedle toho žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení a 30 000 Kč za další nemajetkovou újmu, kdy byla poškozena dobrá pověst a jméno žalobce a bylo zasaženo do jeho osobního života a zhoršila se kvalita jeho života, s tím, že informace o trestním řízení byla sdělena [anonymizováno], kde [role v řízení] [anonymizováno], v důsledku čehož byl převeden na hůře placenou pozici, bylo na něj nahlíženo některými kolegy takzvaně přes prsty. Je [anonymizováno], obvinění z [anonymizováno] tudíž nesl mnohem hůře, než běžný člověk. Někteří z kolegů pronášeli v jeho přítomnosti nevhodné poznámky stran [anonymizováno], bylo zřejmé, že v jejich očích žalobce klesl, daná informace snížila jeho vážnost u kolegů. V souvislosti s trestním řízením rovněž došlo k zajištění [anonymizováno] žalobce, nemohl se po značnou dobu aktivně věnovat [anonymizováno], což je nedílná součást [anonymizováno]. Byl nucen u kolegů [anonymizováno] vysvětlovat, proč nemůže nosit [anonymizováno] a účastnit se [anonymizováno].
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, sporovala existenci nezákonného rozhodnutí/nesprávného úředního postupu i vznik škody/nemajetkové újmy tak, jak je žalobcem uplatňována, s tím, že příčinná souvislost se nepředpokládá, ale musí být prokázána. Důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci, jakožto poškozeném. Žalobce dle žalované neprokázal, v čem dle jeho názoru spočívá příčinná souvislost mezi vznikem škody a nezákonným trestním stíháním tak, aby bylo prokázáno, že nebýt nezákonného rozhodnutí, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Zároveň chybí příčinná souvislost mezi tvrzeným nezákonným trestním stíháním a namítanou majetkovou škodou. Co se týče náhrady nákladů obhajoby, pak nutno dbát na to, aby učiněné úkony byly vynaloženy účelně. Co se týče poškození vozidla, pak v řízení nebylo prokázáno, že žalobci byla způsobena škoda v souvislosti s trestním řízením. Co se týče ušlého výdělku, pak v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl velmi dobře hodnocen i v rámci probíhajícího trestního řízení, byly mu přiznávány odměny, naopak byl povýšen ve své služební kariéře, není tak zřejmé, z čeho by měl plynout jeho ušlý výdělek; v tomto směru k žádné škodě na straně žalobce nedošlo. Co se týče požadované částky cestovného k výslechům žalobce a podání vysvětlení, pak místo automobilu mohl žalobce použít veřejnou hromadnou dopravu – vlak. Co se týče požadované nemajetkové újmy, pak újmy týkající se [anonymizováno] a zásahu do jeho pracovních vztahů, pak se nejedná o zásadní sféry v životě člověka, újma způsobená žalobci je zcela běžná. Žalobci by měla být přiznána nemajetková újma maximálně zhruba ve výši kolem 10 000 Kč. Co se týče zásahů do sféry [anonymizováno], pak není dána příčinná souvislost s nemožností či nechutí vykonávat [anonymizováno] a nebyla prokázána ani újma v pracovněprávních vztazích. Co se týče nemajetkové újmy za délku trestního řízení, pak řízení vykazovalo určitou známku skutkové složitosti, musel být vypracován znalecký posudek, což zabere poměrně dost času; i kdyby došlo k nějakým průtahům, pak celková délka trestního řízení byla přiměřená a tak průtahy nejsou relevantní. Zdůraznila, že v obou nárocích nemajetkové újmy žalobce uplatňuje stejnou dílčí újmu a jde o to, aby nedošlo ke dvojímu odškodňování téhož, aby se kritérium délky řízení nepromítlo v obou nárocích. Závěrem navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.
3. Ze žádosti o odškodnění ze dne [datum] a přípisu žalované z [datum] vyplynulo, že [datum] obdržela žalovaná žádost o odškodnění žalobce v souvislosti s trestním řízením zahájeným usnesením policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů dne [datum] pod sp. zn. GI [číslo] [rok] [číslo], kdy žalobce požadoval celkem náhradu škody a nemajetkové újmy 230 398 Kč.
4. Z vyúčtování obhajoby ze dne [datum] bylo zjištěno, že za dotčené trestní řízení vyúčtovala obhájkyně žalobce celkem 66 194,26 Kč, a to za úkony a účast na úkonech: převzetí a příprava, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (1/2), porada [datum], výslech [datum] přesahující 2 hodiny, včetně jízdného a ztráty času, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání 2 (1/2), výslech [datum], námitky proti znalci + formulaci otázek (1/2), výslech svědka [příjmení] [datum], výslech svědka [příjmení] [datum], výslech svědka [příjmení] [datum], výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [celé jméno svědka] [datum] (přesahující 4 hodiny), seznámení se spisem [datum], vyjádření k obžalobě, hlavní líčení u okresního soudu [datum] (přesahující 4 hodiny), hlavní líčení [datum] (přesahující 2 hodiny), hlavní líčení [datum] (přesahující 2 hodiny), hlavní líčení [datum] (přesahující 2 hodiny), vyjádření k odvolání, porada před veřejným zasedáním [datum] a veřejné zasedání u krajského soudu [datum] (přesahující 2 hodiny). Vždy k provedeným úkonům požadovala též úhradu režijního paušálu 300 Kč a u úkonů účasti na výsleších svědků, žalobce, hlavních líčeních a na veřejném zasedání požadovala též úhradu cestovného, eventuálně i ztráty času. Zástupkyně žalobce uvedla, že osobní automobil Audi Q5 byl užíván do [datum] a osobní automobil Škoda Octavia Scout od [datum]. V souvislosti s účastí na hlavním líčení u Okresního soudu v Litoměřicích dne [datum] účtovala cestovné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 42 km ve výši 506 Kč, taktéž na hlavním líčení dne [datum].
5. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] a faktury z téhož dne vyplynulo, že žalobce náklady obhajoby ve výši 66 194 Kč JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] uhradil.
6. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. [spisová značka], zejména zde založených listin a provedených důkazů bylo zjištěno, že trestní stíhání žalobce pro přečin [anonymizováno] dle ustanovení [ustanovení pr. předpisu] bylo zahájeno usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum], č. j. GI [číslo] [spisová značka], které bylo doručeno žalobci dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, kterou odůvodnila jeho právní zástupkyně. Žalobce byl vyslýchán u policie v [obec] dne [datum], tohoto výslechu se účastnila i jeho obhájkyně, výslech probíhal v čase 10:00 - 12:58 hodin. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno. Usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo proti žalobci opět zahájeno trestní stíhání ze shora uvedeného přečinu. Proti tomuto usnesení podala obhájkyně žalobce stížnost dne [datum], která byla usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta. Z oznámení o vyhodnocení důvodnosti námitek proti osobě znalce a formulaci otázek Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že proti ustanovení osobě znalce a formulaci otázek podala obhájkyně žalobce námitky. Dále došlo k výslechu žalobce v [obec] dne [datum] v době od 10:00 do 10:20 hodin, přítomna byla i obhájkyně žalobce. Následovaly úkony orgánů činných v trestním řízení, opatření o přibrání znalce, vypracování znaleckého posudku, žádost o povolení sledování osob a věcí, úřední záznamy o vyhodnocení nasazených úkonů, odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, zprávy, protokoly, úřední záznamy, protokoly o záznamech telekomunikačního provozu, výslech svědka [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] od 9:00 do 10:20 hodin, přítomna byla v substituci zástup obhájkyně žalobce, úřední záznamy o podání vysvětlení, výslech svědka [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] od 10:50 hodin do 12:00 hodin, přítomna substitutka obhájkyně žalobce, úřední záznamy o podaném vysvětlení, výslech svědka [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] od 9:45 a do 10:40 hodin, přítomna substitutka za obhájkyni žalobce, úřední záznamy o podaném vysvětlení, výslech svědka [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] od 11:00 hodin až 11:45 hodin, přítomna substitutka za obhájkyní žalobce, úřední záznamy, výslech svědka [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] od 11:00 hodin až 12:00 hodin přítomna substitutka za obhájkyni žalobce, úřední záznamy, úřední záznamy o podaném vysvětlení, výslech svědka [celé jméno svědka] v [obec] dne [datum] od 12:15 hodin až 14:25 hodin, přítomna substitutka za obhájkyni žalobce, úřední záznamy, úřední záznamy o podaných vysvětleních, analytické vyhodnocení zájmových hovorů, úřední záznamy, žádosti o součinnost, žádosti o poskytnutí informací, žádosti o zaslání služební charakteristiky, služební charakteristika žalobce, žádosti o podání zpráv a podobně. Spis byl prostudován v [obec] [datum] zástupkyní obhájkyně žalobce od 10:05 hodin do 11:05 hodin, žalobce prostudování spisu přítomen nebyl, následovaly návrh na podání obžaloby, obžaloba, trestní příkaz Okresního soudu v Litoměřicích z [datum], odpor proti trestnímu příkazu, referáty k nařízení hlavního líčení, vyjádření žalobce prostřednictvím své obhájkyně ze [datum], hlavní líčení u Okresního soudu v Litoměřicích dne [datum] od 8:30 hodin až 13:00 hodin, přítomna zástupkyně obhájkyně žalobce, hlavní líčení dne [datum] od 8:30 hodin až 10:50 hodin, přítomna obhájkyně žalobce, hlavní líčení dne [datum] od 8:30 hodin až 11:54 hodin, přítomna zástupkyně obhájkyně žalobce, následuje potvrzení soudce [datum], doplňující dotazy na znalce obhájkyně žalobce z [datum], dále opatření ze [datum] o zadání doplnění znaleckého posudku, kdy spis byl znalci odeslán [datum], k žádosti znalce prodlužována doba k vypracování znaleckého posudku do [datum], posudek vypracován [datum], následuje příprava hlavního líčení, obhájkyně žalobce sděluje přípisem z [datum], že trvá na osobním výslechu znalce, následuje referát k hlavnímu líčení, platební poukaz, hlavní líčení dne [datum] od 8:30 až 10:40 hodin, přítomna obhájkyně žalobce, a vyhlášení rozsudku [datum] bez přítomnosti účastníků a obhájkyně žalobce, dne [datum] vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 24 T 121/2017-648, proti kterému bylo podáno odvolání státním zástupcem dne [datum], spis zasílán Krajskému soudu v Ústí nad Labem, kam došel [datum], k podanému odvolání podala vyjádření obhájkyně žalobce [datum], následovalo sdělení o převzetí plné moci k obhajobě JUDr. [jméno] [příjmení] z [datum], poté referát o nařízení veřejného zasedání [datum] na [datum], výpisy z evidencí, lustrace, úřední záznamy, žádost o odročení obhájkyně žalobce, které nebylo vyhověno, služební charakteristika žalobce, veřejné zasedání [datum] u Krajského soudu v Ústí nad Labem od 8:15 hodin do 10:20 hodin, přítomna obhájkyně žalobce, trestní řízení bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Trestní stíhání žalobce tak bylo zakončeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestním činem. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo odvolání státního zástupce proti citovanému rozsudku podle § 256 trestního řádu zamítnuto, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Trestní stíhání žalobce tak trvalo od [datum] do [datum], tj. 3 roky a 11 měsíců, tj. 47 měsíců.
7. Ze záznamu o účasti na úkonech bylo zjištěno, že žalobce se účastnil porad se svou obhájkyní v souvislosti s dotčeným trestním řízením dne [datum] od 15:05 hod. do 16:30 hod. a dne [datum] od 17:10 hod. do 18:40 hod.
8. Z potvrzení České advokátní komory ze dne [datum] vyplynulo, že nástupkyní JUDr. [jméno] [příjmení] je JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D..
9. Z velkého technického průkazu vozidla Škoda Octavia ve vlastnictví JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. vyplynulo, že tento automobil užívá palivo naftu motorovou a průměrná spotřeba paliva u tohoto vozidla činí 5,067 l na 100 km. Z velkého technického průkazu vozidla Audi Q5 ve vlastnictví JUDr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tento automobil užívá jako palivo naftu motorovou a průměrná spotřeba paliva tohoto vozidla činí 7 l na 100 km.
10. Z velkého technického průkazu vozidla [registrační značka] Toyota Yaris bylo zjištěno, že toto užívá palivo BA 95 B s průměrnou spotřebou 5,567 l na 100 km.
11. Ze zprávy autorizovaného servisu vozidel [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že u osobního automobilu Toyota Yaris lze hrubě stanovit cenu zadního nárazníku 9- 18 000 Kč, cena laku zadního nárazníku 8- 15 000 Kč, cena práce 2- 5 000 Kč. Z kalkulace [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že tento odhadl náklady na opravu vozidla Toyota Yaris, [registrační značka], na částku 22 947,82 Kč včetně DPH. V této kalkulaci je zahrnuta výměna zadního nárazníku včetně práce, koncových světel, lakování, avšak bez optimalizace dílů.
12. Z předložené fotodokumentace bez data se podává, že zadní nárazník vozidla [anonymizováno] byl poškozen a to na levé straně, kde se nachází prasklina, z fotografií však není zřejmé datum jejich pořízení. Z fotografií je patrné namontování nějakého zařízení (krabičky omotané černou izolační páskou) v pravé části zadního nárazníku vozidla.
13. Policie České republiky KŘP Ústeckého kraje, obvodní oddělení [obec] a územní odbor [obec] sdělila, že co se týče umístění krabičky na vozidle Toyota Yaris [registrační značka] z [anonymizováno] roku [rok], pak tuto skutečnost oznámil pan [celé jméno svědka] dne [datum], šetření probíhalo pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] na obvodním oddělení [obec]. Bylo provedeno šetření, fotografická dokumentace vozidla, sepsány tři úřední záznamy, vysvětlení a s ohledem na to, že ve věci nebylo zjištěno protiprávní jednání byla věc dne [datum] založena, spisový materiál byl však v zákonné lhůtě skartován a většina dat následně také vymazána.
14. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [země], [stát. instituce], ze dne [datum] se podává, že žalobce byl zařazen na systemizovaném místě [anonymizováno] oddělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] hodnost [anonymizováno] od [datum] do [datum], dne [datum] požádal o převedení na [anonymizována dvě slova] místo v [anonymizována dvě slova] hodnosti, které bylo vyhověno. Od [datum] byl tak převeden na systemizované místo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což znamená, že v souvislosti s vyšší hodností mu byla zvýšena tarifní třída a došlo k navýšení základní složky služebního příjmu. V souvislosti s tím byla zpracována i náplň služební činnosti. V náplni služební činnosti je stanoveno, že zajišťuje [anonymizována dvě slova] ve vymezeném úseku [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], nebo ve vymezeném úseku vnějšího [anonymizována dvě slova] (vstupy, vjezdy) nebo výkon [anonymizováno] služby při [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] osob, dále zajišťuje [anonymizováno] službu při předvádění [anonymizováno] osob ve [anonymizována dvě slova], vykonává [anonymizováno] službu [anonymizováno] osob a podílí se na koordinaci přepravy [anonymizováno] osob. Má tedy v náplň činnosti jak [anonymizováno], tak i [anonymizováno] službu. Rozvržení oddělení na rozmístění jednotlivých příslušníků na [anonymizováno] stanoviště je pouze na rozhodnutí vedoucího oddělení vězeňské stráže, daný aspekt nemá vliv na platové ohodnocení. V období trestního stíhání za přečin [anonymizováno] neevidují u žalobce snížení žádné položky služebního příjmu.
15. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] České republiky, [stát. instituce], ze dne [datum] se podává, že žalobce je zařazen na služebním místě [anonymizováno] oddělení [anonymizována dvě slova] ve čtvrté tarifní třídě, kde dle katalogu činností zajišťuje výkon strážní služby při eskortování [anonymizována dvě slova] osob nebo vykonává činnosti v jednotce pro zákrok pod jednotným velením nebo vykonává strážní služby při předvádění [anonymizováno] osob ve [anonymizováno] věznici. Dále dle náplně služebních činností podle pokynů nadřízených plní i další služební úkoly, které nejsou v náplni služební činnosti uvedeny, ale odpovídají služebnímu místu a tarifnímu zařazení. V době trestního stíhání pro přečin [anonymizováno] byl žalobce služební funkcionářem velen k plnění služebních úkolů v místě služební působnosti ([stát. instituce]) a vykonával činnosti, ze kterých nevyplývají nároky na náhradu cestovních výdajů. Vzhledem k tomu, že se neúčastnil [anonymizováno] k soudním líčením, nebyl vysílán na [anonymizováno] cesty, a tudíž mu nevznikal nárok na proplácení cestovních výdajů, konkrétně zvýšených stravovacích výdajů („ stravné“) dle § 141 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ČR, stravné mu nebylo proplaceno. V souvislosti s jeho výslechy konanými u Generální inspekce bezpečnostních sborů, seznámení se spisem, mu nebylo udělováno služební volno s poskytnutím služebního příjmu.
16. Ze zprávy [anonymizováno] služby [země] ze [datum], včetně náplní služební činnosti žalobce platných od [datum], [datum] a [datum], bylo zjištěno, že žalobce je ve služebním poměru u [anonymizována dvě slova] [země] od [datum], dne [datum] byl převeden z [stát. instituce], kde byl ustanoven na služebním místě [anonymizováno] ve čtvrté tarifní třídě, na vlastní žádost byl převeden do [stát. instituce] do třetí tarifní třídy a na vlastní žádost byl [datum] převeden ze služebního místa strážný ve třetí tarifní třídě na služební místo strážný ve čtvrté tarifní třídě, v souvislosti s tím mu byl zvýšen základní tarifní plat o 1 960 Kč. V souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobce nebyla ze strany zaměstnavatele přijata žádná opatření, neboť mu nebyla změněna tarifní třída, ani náplň služební činnosti. Byl zařazován na strážní stanoviště, na které není požadována [anonymizováno], a to v souladu s odpovídající náplní služební činnosti, nebyl převeden na jinou práci, pouze vykonával službu ve vnitřním režimu, což je pravomocí nadřízeného, když dle náplně služební činnosti bylo povinností žalobce podle pokynů nadřízených plnit i další služební úkoly, které nejsou v náplni služební činnosti uvedeny, ale odpovídají služebnímu místu a tarifnímu zařazení, takto bylo mnohdy činěno i u jiných příslušníků. U žalobce se tak v roce 2017 jednalo o 86 dní ve službě na strážním stanovišti, na kterém není požadována výzbroj, z toho drtivá většina od ledna do května 2017, v roce 2018 o 9 dní, 2019 14 dní, 2020 25 dní, 2021 24 dní, to je běžnou praxí, u ostatních příslušníků se jedná mnohdy i o více dní. Není možné příslušníky velet denním rozkazem vedoucího oddělení pouze na eskortní činnost. V souvislosti s trestním stíháním žalobce nebyl žalobci žádným rozhodnutím služebního funkcionáře krácen služební příjem. Pokud žalobce vnímá jako krácení služebního příjmu nemožnost čerpání cestovních výdajů, pak nebyl jediným příslušníkem, který se neúčastnil [anonymizováno] a pokud příslušník vykonává službu ve [anonymizována dvě slova], tak má [anonymizováno] zajištěnu zaměstnavatelem přímo ve [anonymizováno], nemá tak nárok na stravné.
17. Z přehledu výdělku žalobce bylo zjištěno, že tento dosáhl hrubého příjmu v listopadu 2016 25 059 Kč, v prosinci 2016 25 150 Kč, v lednu 2017 25 218 Kč, v únoru 2017 28 375 Kč. Z přehledu výdělku zaměstnance byl zjištěn hrubý a čistý příjem žalobce za období od března 2017 do ledna 2021, příjem žalobce měl vzrůstající tendenci (s drobnými výjimkami).
18. Ze zprávy Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum] se podává, že konkrétní požadovaná informace týkající se sledování osob a věcí je utajovanou informací ve smyslu ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., zejména s ohledem na nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kdy takovouto utajovanou informací je i informace o technických prostředcích a zařízeních zajišťujících použití operativně pátracích prostředků.
19. Ze zprávy Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, ze dne [datum] vyplynulo, že žalobci byl vydán nový zbrojní průkaz dne [datum] (zbrojní průkaz držel již dříve), první zbraň měl registrovanou dne [datum]. Uvedený zbrojní průkaz byl zajištěn ve správním řízení vedeným pod [číslo jednací], kdy uvedený zbrojní průkaz spolu se dvěma zajištěnými zbraněmi odevzdal dne [datum] a tento zbrojní průkaz i zbraně mu byly vráceny dne [datum], mezitím proběhlo druhé správní řízení o zajištění zbrojního průkazu, jelikož původnímu zajištěnému průkazu končila v roce 2016 platnost. Správní řízení o zajištění zbrojního průkazu bylo zahájeno na základě oznámení od Generální inspekce bezpečnostních sborů pod [číslo jednací], kdy bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu [anonymizována tři slova] podle [ustanovení pr. předpisu]. Žalobce měl uloženu zbraň v době od [datum] do [datum] na žádost Generální inspekce bezpečnostních sborů [obec] z důvodu prověřování podezření ze spáchání přečinu [anonymizováno] podle [ustanovení pr. předpisu].
20. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [země] generální ředitelství [obec], odbor kontroly oddělení prevence, ze dne [datum], včetně přehledu mimořádných událostí dne [datum] a [datum], vyplynulo, že informace o trestním stíhání žalobce vedeném Generální inspekcí bezpečnostních sborů pod [číslo jednací] proběhla hlásnou službou v měsíci únoru a červenci roku 2017.
21. Ze zbrojního průkazu České republiky č. [anonymizováno], ze dne [datum], platného do [datum], bylo zjištěno, že žalobce byl držitelem zbrojního průkazu. Z průkazu proškolené osoby č. [anonymizováno], platného do [datum], se podává, že žalobce měl oprávnění k vyšetření těla ulovené volně žijící zvěře. Z loveckého lístku vyplynulo, že tento měl žalobce přidělený od [datum] na neurčito ([číslo]).
22. Svědek [celé jméno svědka], nadřízený žalobce, vypověděl, že ví o tom, že byl žalobce stíhán pro přečin [anonymizováno], neví však o tom, že by se k tomu někdo z kolegů vyjadřoval. V době trestního stíhání byl žalobce na oddělení vězeňské stráže, kde je směnná služba a dochází i k [anonymizováno]. I v době před zahájením trestního stíhání se stávalo, že sloužil beze [anonymizováno], v době trestního stíhání přijali opatření, aby pracoval na pracovišti, kde není potřeba [anonymizováno]. Avšak v náplni jeho služební činnosti nedošlo ke změnám, v náplni jeho služební činnosti jsou i stanoviště ve [anonymizováno] beze [anonymizováno], nezměnil se mu služební příjem, jen nejezdil [anonymizováno], nedošlo ke snížení jeho příjmu, nedošlo ani k jeho převedení na jinou pracovní pozici. V té době byl i povýšen z příslušníka třetí třídy na příslušníka čtvrté třídy, a to znamenalo i zvýšení platu.
23. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], nadřízený žalobce, vypověděl, že věděl o trestním stíhání žalobce, s [anonymizována dvě slova] projednali, že po dobu trestního stíhání bude žalobce sloužit beze [anonymizováno]. S ředitelem věznice v takových případech projednávají, zda je vhodné, aby takový příslušník sloužil se [anonymizováno] či beze [anonymizováno], většinou slouží beze [anonymizováno], a to z důvodu bezpečnosti jeho i ostatních. Už i v takovém případě zažil sebevraždu takového příslušníka. Nešlo však o žádné převedení na jinou práci, byl ve stejné tarifní třídě. Je to běžná praxe, jiný příslušník může sloužit, jak na [anonymizováno] službě, tak i ve vnitřní části věznice. Je běžné, že příslušníci slouží, jak na stanovištích se [anonymizováno], tak na stanovištích beze [anonymizováno]. Když [anonymizováno] slouží takzvaně na vnitřku, nemá nárok na stravné, na stravné má nárok pouze strážník, který je na služební cestě delší než 5 hodin. Příjem žalobce se v souvislosti s jeho trestním stíháním nezměnil, jeho finanční odměna byla stále stejná, kromě stravného zde žádná změna nenastala. Není pravdou, že by některý z nadřízených žalobci řekl, že má zaražen služební postup, neví o tom, že by v souvislosti s trestním stíháním došlo ke změně chování kolegů k žalobci, nemyslí si, že by se na něho dívali takzvaně„ skrz prsty“. Před svědkem kolegové vůči žalobci nevhodné poznámky neměli. Žalobce byl zkušený příslušník.
24. Svědek [celé jméno svědka], kamarád žalobce a [anonymizováno], vypověděl, že neví o žádném trestním stíhání žalobce. Ohledně žalobce byl problém co se týče [anonymizováno] spočívající v tom, že si zažádali o [anonymizováno], kterou nakonec nedostali. To, že žalobce nemohl vykonávat [anonymizováno], když neměl [anonymizováno], to byla pro žalobce hrozná rána. Mezi práci [anonymizováno] patří to, že [anonymizováno] zvěř, starají se o ni a podobně, zvěř krmí beze [anonymizováno]. Žalobce byl obviněn z [anonymizováno], velice ho to poškodilo v očích těch, kteří ho znali jako poctivého chlapa. Žalobce má [anonymizováno] rád. [anonymizováno] k [anonymizováno] patří, stejně tak chodili i dělat [anonymizováno] beze zbraně. Žalobci těžko cejch někdo odpárá.
25. Svědek [celé jméno svědka], [anonymizováno], vypověděl, že neví o tom, že žalobce musel odevzdat [anonymizováno], byl špatný z toho, že byl popotahován po soudech a obviňován, nařkli ho z [anonymizováno], neví však o tom, že by se k žalobci okolí chovalo nějak jinak. Žalobce však skoro vůbec nespal, nejedl, bylo na něm vidět, že zhubl. Nyní se na žalobce kouká jako na [anonymizováno], o žalobci se vůbec nemluví. Právo [anonymizováno] lze vykonávat pouze se [anonymizováno], bez [anonymizována dvě slova] či [anonymizováno] osobu do sdružení nevezmou.
26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že tento měl zapůjčený osobní automobil Toyota Yaris od žalobce, když si jednoho dne všiml, že někdo leží pod autem. Na zadním nárazníku byla přidělaná nějaká krabička, zamotaná v bužírce či izolační pásce, a to spíše na pravé části zadního nárazníku, pod [registrační značka]. Ke krabičce byla přidělaná nějaká kamera. Nahlásil to na policii, potom to někdo musel sundat, neví však, jak dlouho krabička na autě byla umístěna. [příjmení] byla k vozidlu přichycena bužírkou, dole pod autem. Neví, zda byl v této souvislosti poškozen nárazník automobilu, ten nebyl poškozen, díru v nárazníku neviděl, krabička byla přímo pod [registrační značka]. Po nahlédnutí do fotografií svědek uvedl, že díra zachycena na fotografii je na levé části nárazníku a pod tou krabička umístěna nebyla. Člověk, který tam krabičku přichycoval, ležel pod pravou stranou zadního nárazníku, krabička nebyla pod prasklinou, nebyla umístěna u té praskliny. Svědek uvedl, že neví, zda tam prasklina byla už dříve či nebyla. Od policie už žádné vyrozumění neobdržel, krabičku pod automobilem vyfotil, krabička však byla na pravé straně a poškození na levé straně.
27. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že byl na podání vysvětlení, byl i několikrát u ředitele, nevěděl, co se děje. Později se dozvěděl, o co jde a že měl sledována auta, odposlechy hovorů a podobně. Od té doby začaly i problémy v práci, postavili jej mimo [anonymizováno], změnily se i radikálně vztahy v zaměstnání, je mezi nimi nevraživost, každý den mu dávají najevo, že s ním nepočítají s povýšením ani přeřazením na jiné místo. Trestní stíhání na něm zanechalo dost vážné následky, a to jak v rodinné, tak přátelské, [anonymizováno] i pracovní pozici. I když přinesl rozsudek o zproštění, tak stále se na něho kouká jako na nějakého banditu a [anonymizováno], mezitím byly i nějaké další spory mezi panem [příjmení] a [anonymizováno] sdružením, došlo k odlivu kamarádů, přátel a k nějakým pomluvám. [příjmení] v práci se na něj dívali jako na pytláka, trvalo to skoro přes 5 let, byl v jejich očích za lumpa. Vztah doma se mu rozpadl, ale nikoliv v důsledku trestního stíhání. Vedoucí oddělení mu ústně v kanceláři sdělil, že s ním na vyšší funkci a jiné zařazení nepočítají díky jeho průserům a trestním stíháním, které měl. Před trestním stíháním byly vztahy v zaměstnání víceméně kamarádské, od počátku trestního stíhání mezi nimi začaly vznikat rozpory, stáhli jej okamžitě z [anonymizováno] a šel dělat to, co dělají mladší příslušníci, nechodí už na srazy s kolegy, v zaměstnání měli utvořeny party a tím, že jej dali na jiné pracovní vyřazení, tak mu změnili i přístup k těmto kolegům, došlo tak ke zmenšení okruhu jeho přátel. Říkali o něm takové nepříjemné připomínky, jako že má revír všude a že se živí [anonymizováno], že si přilepšuje k finančním možnostem. [anonymizováno] je jeho koníčkem, kterým žije, [anonymizováno] věnoval 3/4 svého života. Stálo jej to nervy, peníze, čas, i jeho povahové vlastnosti vůči ostatním se změnily, nyní je obezřetný, nevěří lidem, čeká, že může přijít nějaký popud i z jiné oblasti, policii nevěří, nevěří vyšetřovacím institucím či spravedlivému rozhodování. V práci se na něj skrz prsty dívalo tak zhruba 80 - 85 % kolegů. V zaměstnání i v [anonymizováno] došlo ke zmenšení okruhu jeho přátel, dnes se tak baví s jedním až dvěma kamarády. Myslivost se zbraní neprováděl asi rok, rok a půl před začátkem trestního stíhání, do roku 2015 byl členem [anonymizováno] sdružení a jestli chodí do lesa se [anonymizováno] či beze [anonymizováno] je víceméně jedno, nyní už není členem [anonymizováno] sdružení, tak co by v lese dělal, byly mezi nimi i špatné vztahy; své pocity by popsal jako velký smutek.
28. Soud neprovedl důkazy denními rozkazy týkajícími se žalobce od roku 2016 do ledna 2021, znaleckým posudkem na ocenění opravy vozidla, a místním šetřením prohlédnutím osobního automobilu, neboť je s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné.
29. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními, to se týká zejména průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných a dále pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, zejména pokud jde o jeho čest, důstojnost a dobré jméno, a o sféru volnočasovou [anonymizováno] a pracovní sféru - podrobněji tyto soud rozebírá níže.
30. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) v účinném znění do (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
31. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
32. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím již bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, řízení podle správního řádu soudního nebo v řízení trestním a za b) nesprávným úředním postupem.
33. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
34. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
35. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž nemajetkové újmě došlo.
36. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.
37. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného paragrafu je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
38. Ustanovením § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
39. V řízení byl prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
40. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek. 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.
41. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestního řádu“ či„ tr.ř.“) je nutno považovat pro svou povahu nikoliv za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. například závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše). Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a ze dne 4. 7. 2017, [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu], neboť toto usnesení bylo v posledku odklizeno výše uvedeným zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne [datum]. V posuzovaném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.
42. K náhradě škody v podobě obhájného:
43. Zákon č. 82/1998 Sb. blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neopravuje rozsah její náhrady, v této otázce je tudíž třeba vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ občanského zákoníku“ či„ o. z.“). Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 o. z. pak platí, že se hradí skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1158/2004 ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 ze dne 4. 11. 2004).
44. Za situace existence nezákonného rozhodnutí (tj. nezákonného trestního stíhání) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby, respektive vyúčtování odměny ze strany obhájkyně žalobce (vznik dluhu) na straně druhé soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok na náhradu nákladů na obhajobu je co do svého základu po právu.
45. Soud se pak dále zabýval rozsahem požadované náhrady škody.
46. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání přečinu [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], za který žalobci hrozil trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Dle § 10 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátního tarifu“ či„ AT“) při obhajobě v trestním řízení jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 1 rok a nepřevyšuje 5 let, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 1 500 Kč.
47. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci nárok na náhradu škody ve formě obhajného ve výši odpovídající úkonům v plné sazbě za převzetí a přípravu, poradu [datum], 2 x výslech [datum] (výslech přesáhl 2 hodiny), výslech [datum], výslech svědka [příjmení] [datum], výslech svědka [příjmení] [datum], výslech svědka [příjmení] [datum], 3 x výslechy svědků [datum] [příjmení], [příjmení] a [celé jméno svědka] (výslechy trvaly přes 4 hodiny), seznámení se spisem [datum], vyjádření k obžalobě, 3 x účast na hlavním líčení dne [datum] (hlavní líčení trvalo přes 4 hodiny), 2 x účast na hlavním líčení dne [datum] (hlavní líčení trvalo přes 2 hodiny), 2 x účast na hlavním líčení dne [datum] (hlavní líčení trvalo přes 2 hodiny), 2 x účast na hlavním líčení [datum] (hlavní líčení trvalo přes 2 hodiny), vyjádření k odvolání státního zástupce, porada před veřejným zasedáním [datum] a 2 x účast na veřejném zasedání u odvolacího soudu [datum] (veřejné zasedání trvalo přes 2 hodiny). Dále třeba přiznat náhradu režijního paušálu ve výši 300 Kč ke každému z úkonů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Obdobně je třeba přiznat za úkony právní služby ve výši poloviční sazby za 2 x stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a námitky proti znalci a formulaci otázek, včetně režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.
48. Soud přiznal odměnu 2 x za úkon sepsání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a námitky proti znalci a formulaci otázek pouze ve výši poloviny sazby, platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 advokátního tarifu jde svou povahou o účelem o úkon nejbližší úkonu právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. V souladu s § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Za obhajobu se přitom v trestním řízení hradí pouze škoda v rozsahu mimosmluvní odměny, všechny provedené úkony soud hodnotí jako účelné a potřebné k hájení zájmů a obhajoby žalobce. Rozsah trvání právní pomoci koresponduje s údaji zjištěnými z trestního spisu, jak uvedeno shora. Výslechy žalobce a svědků byly činěny před policejním orgánem v [obec], hlavní líčení u okresního soudu probíhalo u [název soudu] a veřejné zasedání u odvolacího soudu probíhalo u [název soudu]. V souvislosti s úkony, kterých se účastnila obhájkyně žalobce, respektive její substituce (zástupce), tak náleží obhájkyni žalobce i náhrada cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z místa advokátní kanceláře obhájkyně do místa konání úkonů.
49. Při výpočtu cestovného soud vycházel z tvrzení právní zástupkyně žalobce a předložených velkých technických průkazů vozidla s tím, že při úkonech do [datum] užívala obhájkyně žalobce osobní automobil Audi Q5 užívající palivo naftu motorovou s průměrnou spotřebou 7 l na 100 km a od [datum] osobní automobil Škoda Octavia Scout užívající palivo naftu motorovou s průměrnou spotřebou 5,07 l na 100 km. Co se týče ceny za použité pohonné hmoty a koeficientu za opotřebení motorového vozidla, pak dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. od [datum] do [datum] činila vyhlášková cena za 1 l nafty motorové 28,60 Kč a koeficient za opotřebení vozidla 3,90 Kč za 1 km. Od [datum] do [datum] dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činila vyhlášková cena 1 l nafty motorové 29,80 Kč a koeficient za opotřebení vozidla za 1 km 4 Kč. Od [datum] do [datum] dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. činila vyhlášková cena za 1 l nafty motorové 33,60 Kč a koeficient za opotřebení vozidla za 1 km 4,10 Kč. Od [datum] do [datum] dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. činila vyhlášková cena za 1 l nafty motorové 31,80 Kč a koeficient za opotřebení osobního vozidla za 1 km 4,20 Kč. Za dobu od [datum] do [datum] dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činila vyhlášková cena za 1 l nafty motorové 27,20 Kč a koeficient za opotřebení osobního vozidla za 1 km 4,40 Kč. Soud provedl přepočet cestovného k úkonům konaným mimo místo sídla advokátní kanceláře obhájkyně žalobce a až na cestovné ve spojení s hlavním líčením konaným u Okresního soudu v Litoměřicích dne [datum] a [datum] dospěl k závěru, že cestovné, včetně náhrady za ztráty času dle ustanovení § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, bylo obhájkyní žalobce účtováno řádně v souladu s právními předpisy. Co se týče účasti na hlavním líčení u [název soudu] dne [datum], pak z [obec] do [obec] a zpět činí vzdálenost 2 x 40 km, celkem 80 km, při vyhláškové ceně paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. 29,80 Kč za litr nafty motorové a koeficientu za opotřebení osobního vozidla 4 Kč za 1 km, tak cestovné k hlavnímu líčení dne [datum] při průměrné spotřebě vozidla 5,07 l nafty motorové na 100 km činí 463 Kč, nikoliv 506 Kč. Obdobně při hlavním líčení u [název soudu] dne [datum] tak při užití osobního automobilu Škoda Octavia Scout při cestě z [obec] do [obec] a zpět 2 x 40 km, celkem 80 km, za užití vyhláškové ceny nafty motorové dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. 33,60 Kč za 1 l a koeficient za opotřebení osobního vozidla 4,10 Kč za 1 km a při průměrné spotřebě vozidla 5,07 l nafty motorové na 100 km tak činí cestovné 488 Kč, nikoliv 506 Kč. Tedy cestovné k hlavnímu líčení dne [datum] a [datum] činilo celkem o 61 Kč méně, než bylo účtováno obhájkyní žalobce + DPH 21 %, tj. o 73,81 Kč méně. Tedy celková výše náklady obhajoby žalobce v trestním řízení nečinila 66 194,26 Kč, ale 66 120,45 Kč.
50. Celkem tak soud přiznal nárok na náhradu škody za úkony právní služby obhajoby za 26 úkonů obhajoby za plnou sazbu, 3 úkony za poloviční sazbu, 29 režijních paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu cestovného k výslechu konaného v [obec] dne [datum] 292 Kč, náhradu cestovného k výslechu [datum] v [obec] 292 Kč, náhradu cestovného k výslechu svědka [příjmení] [datum] v [obec] 292 Kč, náhradu cestovného k výslechu svědka [příjmení] [datum] v [obec] 292 Kč, náhradu cestovného k výslechu svědka [příjmení] [datum] v [obec] 292 Kč, k výslechům svědků [příjmení], [příjmení] a [celé jméno svědka] [datum] v [obec] 292 Kč, náhradu cestovného k seznámení se spisem v [obec] dne [datum] 292 Kč, náhradu cestovného k hlavnímu líčení [datum] v [obec] 506 Kč, náhradu cestovného k hlavnímu líčení [datum] v [obec] 506 Kč, náhradu cestovného k hlavnímu líčení [datum] v [obec] 463 Kč, náhradu cestovného k hlavnímu líčení [datum] v [obec] 488 Kč, náhradu cestovného k veřejnému zasedání u odvolacího soudu v [obec] [datum] 288 Kč, náhradu za ztrátu času ve smyslu § 14 odst. 1 advokátního tarifu za 5 půl hodin po 100 Kč. Jelikož v rozhodné době byla obhájkyně žalobce plátcem DPH, žalobci přísluší úhrada částky odpovídající DPH, tedy celkem 66 120,45 Kč.
51. K náhradě cestovného žalobce:
52. Žalobce požadoval náhradu cestovného k cestám v [obec] za užití osobního automobilu Toyota Yaris, [registrační značka] (kdy velkým technickým průkazem vozidla prokázal vlastnictví tohoto vozu), pak žalobce požadoval náhradu tohoto cestovného za podání vysvětlení, 2 x výslech obviněného a seznámení se spisem, tedy za 4 cesty. Jak se však podává z trestního spisu (viz shora), pak z tohoto spisu nevyplývá, že by se žalobce účastnil podání vysvětlení, ze spisu vyplývá pouze účast žalobce na 2 x výslechu v [obec], a to dne [datum] a [datum]. Co se týče seznámení se spisem, k tomu proběhlo dne [datum] v [obec] (čl. 550 spisu) prostudování spisu se však účastnila pouze obhájkyně žalobce, nikoliv žalobce, tedy za prokázané soud považuje pouze 2 cesty žalobce do [obec] ve dnech [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem 62 km. Z velkého technického průkazu vozidla Toyota Yaris 3U67644 se podává, že tento automobil užívá palivo benzin automobilový a při spotřebě 5,4 l na 100 km v roce 2017, tak dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. činila vyhlášková cena benzinu automobilového 95 oktanů 29,50 Kč a koeficientu za opotřebení osobního vozidla za 1 km 3,90 Kč, tedy za ujetých 62 km z [obec] do [obec] a zpět tak činí cestovné 340, 566 Kč, a za dvě cesty konané dne [datum] a [datum] tak činí celkem náhrada cestovného žalobce 681 Kč. V této souvislosti soud má za to, že je účelným nákladem cestovné ve formě užití osobního automobilu žalobcem (nikoliv pouze hromadným dopravním prostředkem). Celkem tak věcná škoda žalobce ve formě obhajného a nákladů žalobce ve formě cestovného v souvislosti s dotčeným trestním stíhání činí celkem 66 801,45 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I. rozsudku).
53. K náhradě věcné škody na motorovém vozidlu Toyota Yaris [registrační značka]:
54. Soud zde dospěl k závěru, že i přes poučení soudu žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že škoda na zadním nárazníku tohoto motorového vozidla vznikla právě v souvislosti s trestním stíháním žalobce, tj. s namontováním sledovacího zařízení. Jak se podává zejména z výslechu svědka pana [celé jméno svědka], sledovací zařízení bylo na osobní automobil namontováno pomocí lepící pásky pod [registrační značka], když osoba, která toto sledovací zařízení namontovávala, se pohybovala na pravé části zadního nárazníku, jak se podává i z fotodokumentace tohoto sledovacího zařízení. Prasklina a poškození zadního nárazníku vozidla se však nachází na levé části zadního nárazníku vozidla, tedy v jiné části vozidla, než kde bylo sledovací řízení namontováno a jak potvrdil i svědek [celé jméno svědka], způsobená škoda na vozidle neměla nic společného s namontováním sledovacího zařízení, s tím, že prasklina v levé části zadního nárazníku s namontováním sledovacího zařízení nijak nesouvisela. Soud tak dospěl k závěru, že uplatněný nárok na náhradu věcné škody v souvislosti s poškozením osobního automobilu Toyota Yaris ve výši 8 041 Kč není důvodný.
55. K náhradě ztráty na výdělku v uplatněné výši 64 800 Kč:
56. I ohledně tohoto nároku se žalobci nepodařilo unést i přes poučení soudu důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že v souvislosti s trestním stíháním byl převeden na jinou pracovní pozici a že na výdělku ztratil částku 1 800 Kč měsíčně. Jak se podává ze zpráv [anonymizována dvě slova] [země], [stát. instituce], žalobce nebyl přeřazen na jinou pozici, stále mu byly ukládány úkoly v rámci jeho pracovní náplně, naopak v průběhu trestního řízení došlo k povýšení žalobce z třetí tarifní třídy do čtvrté tarifní třídy a s tím došlo k navýšení platu žalobce. Jak se i podává z přehledu dosažených platů žalobce za dotčené období, plat žalobce měl vzrůstající tendenci, až na jednotlivé výjimky, ohledně kterých však nebylo prokázáno, že by souvisely právě s trestním stíháním žalobce. Jak se podává ze zpráv [stát. instituce] a výpovědi slyšených svědků [celé jméno svědka] a Mgr. [celé jméno svědka], v souvislosti s trestním stíháním žalobce nedošlo ke snížení platu žalobce, nebyl přeřazen na jinou pracovní pozici, pouze byl v rámci své pracovní náplně umisťován na stanoviště beze [anonymizováno], na tato stanoviště beze [anonymizováno] jsou umisťováni i jiní příslušníci [anonymizována dvě slova] a na tato stanoviště byl žalobce umisťován i před zahájením dotčeného trestního stíhání. Pokud měl žalobce na mysli to, že mu nebylo poskytováno stravné, pak stravné je poskytováno pouze příslušníkům, kteří se účastní [anonymizována dvě slova], což je hodnoceno jako pracovní cesta, pak toto je poskytováno pouze příslušníkům, kteří se těchto pracovních cest (v délce nad 5 hodin) účastní. Příslušníci, kteří se jich neúčastní, nárok na toto stravné nemají a je jim poskytována strava přímo ve [anonymizováno]. Toto nelze hodnotit jako ztrátu na výdělku žalobce, neboť nebylo povinností zaměstnavatele umisťovat žalobce pouze jako doprovod k [anonymizováno] a bylo věcí nadřízeného žalobce, kam žalobce umístí, zda k [anonymizováno] či na stanoviště beze [anonymizováno] uvnitř věznice. Obě tyto varianty jsou pracovní náplní žalobce a není to žalobce, kdo by byl oprávněn vybírat si, na které stanoviště bude ten který den umístěn. Tedy i nárok na náhradu částky 64 800 Kč uplatněné žalobcem jako náhradu ztrátu na výdělku soud nepovažuje za důvodný.
57. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, toto žalobce požadoval ve dvou formách, a to náhradu újmy za délku trestního stíhání a náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí. Odškodnění újmy způsobené vedením nezákonného trestního řízení by mělo být vyšší, než za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. U újmy za nepřiměřenou délku řízení se újma na straně poškozeného presumuje, újma způsobená jinou skutečností musí být prokázána není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by danou skutečností byla postižena, ač by šlo o notorietu, kterou dokazovat netřeba (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 2555/2010).
58. K náhradě na nemajetkovou újmu za délku trestního řízení:
59. Soud vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č. Cpjn 206/2010, dle kterého nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí OdpŠk je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena, anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ní zadostiučinění v penězích. Při úvaze o poskytování přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona. Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.
60. V daném případě byl žalobce stíhán pro pokračující přečin [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu], za který mu hrozil trest odnětí svobody v délce 6 měsíců až 5 let, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Trestní řízení probíhalo, jak uvedeno shora, od [datum] (vydání usnesení o zahájení trestního stíhání), resp. [datum] (doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci), a pravomocně bylo ukončeno dne [datum], tedy trestní stíhání trvalo 3 roky a 11 měsíců, tj. celkem 47 měsíců. Jak se podává z trestního spisu, úkony činěné orgány činnými v trestním řízení byly účelné, bez průtahů, až na dobu od posledního úkonu okresního soudu do opatření k zadání doplnění znaleckého posudku, kdy došlo k průtahu v délce 9 měsíců, a na dobu od napadnutí spisu Krajskému soudu v Ústí nad Labem do nařízení veřejného zasedání, kdy došlo k průtahu v délce necelých 15 měsíců. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nepostačuje konstatování porušení práva a je třeba přiznat zadostiučinění v penězích. Nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě se nevyžadují. Žalobce byl osobou [anonymizováno], na prodloužení délky trestního řízení se nijak nepodílel.
61. Při určování výše nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání soud vyšel při výpočtu výše základní částky z částky 15 000 Kč za rok řízení (v souladu s judikaturou Evropského soudu, například ve věci Apicella versus Italská republika a citovaného stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 s tím, že pro účely vypořádání za první 2 roky trestního řízení (respektive prvních 24 měsíců) soud tyto hodnotí částkou o polovinu nižší, tedy částkou 15 000 Kč a za každý další rok trestního řízení částkou 15 000 Kč. Tuto částku třeba následně upravit v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31 a odst. 3 OdpŠk s tím, že by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %. Soud dospěl k závěru, že délka řízení v daném případě nebyla přiměřená, vzal v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek velkého senátu ve věci Apicella). Co se týče kritéria složitosti případu, pak řízení probíhalo před policejním orgánem, okresním soudem jako soudem první instance a krajským soudem jako soudem odvolacím. Co týče skutkové složitosti věci, pak bylo třeba provádět vyšší rozsah dokazování, užít různorodé důkazní prostředky, bylo vyslechnuto větší množství svědků, byly prováděny znalecké posudky a jiné operativní prostředky, které bylo nutno vyhodnotit (odposlechy a sledování), věc je složitější z hlediska právního posouzení, z hlediska aplikačního i interpretačního. Z tohoto hlediska soud neshledal důvod pro zvýšení či snížení základní částky stanovené shora. Co se týče kritéria chování poškozeného, pak není obecně povinností účastníků řízení vést orgány veřejné moci k dřívějšímu rozhodnutí, ani skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem, nemůže jít k jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení. V daném případě, tak ani kritérium chování poškozeného soud neshledává natolik závažné, že by bylo třeba zvýšit či snížit základní částku stanovenou shora. Co se týče dalšího kritéria - postupu orgánů veřejné moci během řízení, toto lze kvalifikovat jako snahu rozhodnout věc v co nejkratším možném čase, a to při zachování zákonem předepsaných procesních postupů nebo na druhé straně jako bezdůvodnou nečinnost vedoucí k prodlevám ve vyřizování případů (tzv. průtahy v řízení). Soud v daném případě shledal ve věci dva průtahy v řízení, jeden před okresním soudem v délce 9 měsíců a jeden před krajským soudem v délce necelých 15 měsíců. Jedná se o delší dobu před nařízením doplnění znaleckého posudku a delší dobu, která uplynula před nařízením veřejného zasedání u odvolacího soudu. Soud pak toto hodnotí tak, že by měla být základní částka s ohledem na tyto průtahy v řízení zvýšena o 10 %. Co se týče kritéria významu řízení pro poškozeného, pak toto kritérium je velmi důležitým kritériem, kdy je třeba kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu řízení. V daném případě šlo o trestní řízení, které typicky způsobuje větší zásahy do sféry účastníka a zvýšený význam řízení pro účastníka se zde presumuje. Význam tohoto řízení pro žalobce je zde umocňován prohloubením délky trvání řízení a s tím tedy prodloužením stavu nejistoty, zda přijde o zaměstnání či nikoliv, neboť v případě odsuzujícího pravomocného rozsudku by již nemohl vykonávat práci příslušníka vězeňské služby. Tento význam řízení pro žalobce soud hodnotí tak, že je třeba dle názoru soudu základní částku v tomto směru zvýšit o 15 %. Tedy soud dospěl k závěru, že je třeba na místě základní částku zvýšit celkem o 25 %, tedy za první dva roky řízení základní částka 15 000 Kč zvýšená o 25 % činí celkem 18 750 Kč + za dalších 23 měsíců, kdy základní částka za jeden měsíc činila 1 250 Kč zvýšená o 25 %, tedy 1 562,50 Kč, tj. za 23 měsíců 35 937,50 Kč, tedy celkem za 47 měsíců trvání trestního řízení 54 687,50 Kč, a v tomto rozsahu soud obžalobě jako důvodné vyhověl (výrok II.).
62. K náhradě nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání):
63. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 či 30 Cdo 4280/2011). Soud tak vychází z toho, že vznik nemajetkové újmy (jakkoliv je každé trestní stíhání dle Ústavního soudu ČR srov. nález sp zn. IV ÚS 428/05 - spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena i materiální újma, naopak v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 1747/2014 uveřejněný pod č. 67/ 2016 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. například nález Ústavního soudu I ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu II ÚS 590/08).
64. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií, a to povahy trestní věci, délky trestního řízení a dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá. V daném případě byl žalobce trestně stíhán pro přečin [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu] (s trestní sazbou 6 měsíců až 5 let). Povahu věci soud hodnotí jako středně závažnou, neboť uvedená trestná činnost je přečinem. Trestní stíhání žalobce trvalo 47 měsíců. Soud vzal přitom v úvahu, že až do pravomocného skončení trestního stíhání byl žalobce v nejistotě ohledně dalšího vývoje ve věci. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl do zahájení trestního stíhání osobou [anonymizováno]. Dále žalobce tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání ve své osobní zájmové a profesní sféře. V některých případech již samotné trestní stíhání je způsobilé vyvolat vznik nemateriální újmy, i bez excesu úředních osob je trestní řízení způsobilé zasáhnout do osobnostních práv člověka, rozhodné tu není chování orgánů činných v trestním řízení, ale výsledek trestního řízení ve vztahu k opodstatněnosti jeho zahájení. Orgány státu nadané vrchnostenskou pravomocí a donucovacími prostředky musejí velmi pečlivě vážit, zda své přesvědčení o oprávněnosti k tak razantnímu zásahu do práv a svobod občana, jímž je zahájení trestního stíhání, opírají o dostatek věrohodných a způsobilých důkazních prostředků, jednají-li ukvapeně nerozvážně či přímo úskočně (dolus malus) musí být jejich nesprávný postup vyvážen odstraněním eventuálně způsobených škod a poskytnutí odpovídajícího zadostiučinění. Obdobné závěry lze dovodit i ze stávající judikatury Nejvyššího soudu České republiky (viz. například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).
65. V daném případě žalobce prokázal částečné zásahy do osobnostní sféry žalobce spočívající v jeho zájmové činnosti, kdy mu byl odebrán [anonymizována dvě slova], musel odevzdat [anonymizováno] a byl tak omezen v plném výkonu práva [anonymizováno]. Soud však dospěl k závěru, že právo [anonymizováno] lze vykonávat, jak se [anonymizováno], tak beze [anonymizováno], když k výkonu práva [anonymizováno] nepřísluší pouze odlov zvěře, ale i péče o zvěř, krmení zvěře, předcházení škodám způsobovaných zvěří a podobně. Nicméně i [anonymizováno] k výkonu myslivosti patří, právo účastnit se honů, naháněk, odlovu zvěře, zejména škodné a podobně. Co se týče zásahů do rodinné sféry, tato ze strany žalobce nebyla tvrzena. Co se týče zásahů do profesního života, pak žalobce tvrdil, že se na něho spolupracovníci dívali takzvaně„ skrz prsty“ a že mu byl znemožněn další profesní postup. Nebylo prokázáno, že by žalobci byl znemožněn další profesní postup, a to ani výpovědí svědků [celé jméno svědka] a Mgr. [celé jméno svědka]. Z výpovědi žalobce se však podává, že žalobce cítil ze strany spolupracovníků odstup, tito v souvislosti s trestním stíháním žalobce pronášeli určité poznámky, když i to, že je žalobce trestně stíhán, prošlo hlásnou službou [anonymizována dvě slova] [země]. V souvislosti s tím, že žalobce nebyl umisťován na [anonymizováno] s již ustálenou partou spolupracovníků, ztratil s těmito kolegy užší kontakt. V souvislosti s trestním stíháním se uzavřel do sebe, cítil velký smutek a došlo tak i k odlivu jeho kamarádů, a to jak v profesním životě, tak i v oblasti [anonymizováno].
66. Soud dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním bylo v souzeném případě zasaženo do cti, důstojnosti a dobrého jména žalobce a částečně do jeho sféry volnočasové a pracovní. Žalobce trestní řízení vnímal obzvláště úkorně, neboť je aktivním [anonymizováno] a přečin [anonymizováno] souvisel s jeho volnočasovou aktivitou a výkonem práva [anonymizováno], v očích ostatních myslivců mu byla tímto přiřazena nálepka [anonymizováno]. Došlo však pouze k dílčím zásahům do osobnostní a pracovní sféry a volnočasové sféry žalobce, nikoliv však zásadním, kdy žalobce pociťoval velký smutek a začal se stranit lidí. Nebylo však prokázáno, že by žalobci byl zastaven pracovní postup.
67. Soud se pak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí, nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených v trestním řízení v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívající v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. například rozsudky Nejvyššího soudu za dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 uveřejněný pod [číslo] Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek).
68. Žalobce byl stíhán pro přečin [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu]. Žalobci za tento hrozil trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Obecně lze konstatovat, že tato trestná činnost nemá v očích veřejnosti zásadně ponižující charakter, jako je tomu například závažné trestné činnosti, související se sexuálními delikty či s delikty násilnými. Soud toto kritérium zohlednil tím, že vyšel u porovnávaných případů z trestné činnosti, která je co do povahy trestné činnosti shodná nebo plně porovnatelná. Kritérium délky řízení soud zohlednil v případě této újmy (neboť nepřiměřená délka řízení byla zohledněna již v nemajetkové újmě za délku trestního stíhání) tím, že zvolil k porovnání případy, které svou délkou korespondují s případem tímto.
69. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst.
2. OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. Významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna, nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (například z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích a podobně). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.
70. Soud tak pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, vyšel zejména z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2021, sp. zn. 15 Co 289/2021-181 (o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 5. 2021 č. j. 22 C 6/2021-147), kde se jednalo o poškozeného příslušníka ozbrojených sborů, který u policie působil již 38 let. Pracoval ve funkci vedoucího odboru obecné kriminality a samotné vedení trestního řízení proti jeho osobě zasáhlo a nadále zasahuje do jeho služební i osobní pověsti, vyvolalo nedůvěru vůči jeho osobě. Žalobci hrozil zproštění jeho funkce i ukončení služebního poměru, byl ohrožen trestem odnětí svobody s horní hranicí dvou let. Do doby trestního stíhání byl bezúhonný, byl ohrožen nízkou trestní sazbou, trestní stíhání trvalo krátce po dobu jednoho roku a jednoho měsíce, zásah do rodinného života byl obvyklý a charakter obvinění sám o sobě nepůsobil společenské odsouzení, nicméně ve spojení s postavením žalobce jako vysokého policejního funkcionáře byl vnímán negativně a soud zde dovodil významný zásah do osobního života, dobrého jména, cti, důstojnosti a profesní pověsti žalobce, kdy nemajetkovou újmu prohloubila obava ze ztráty funkce a výhod plynoucích ze služby policie. V daném případě byla přiznána nemajetková újma 50 000 Kč za rok a měsíc trvající stíhání (3 850 Kč za měsíc). V rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2019, č. j. 13 Co 127/2019-144 (k odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2019 č. j. 14 C 217/2017-116), byl stíhán příslušník ozbrojeného sboru pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku v době zahájení trestního stíhání byl policistou, pročež byl trestním stíháním negativně ovlivněn dvojnásob, jeho kolegové od policie se o trestním stíhání dozvěděli, nahlíželi na něj takzvaně skrz prsty, hrozil mu trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let. Soudem byla dovozena nemajetková újma vznikla zahájením a vedení trestního stíhání, kdy se u osoby, která má sama potírat trestnou činnost, předpokládá vyšší míra vnímání dobré pověsti, jednalo se o bývalého policistu, který byl v očích svých kolegů dehonestován. Bylo přiznáno 52 500 Kč za 14 měsíců trestního stíhání tj. 3 750 Kč za měsíc. V rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2016, č. j. 69 Co 393/2016-164 (k odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 8. 2016 č. j. 14 C 142/2015-122), byl stíhán příslušník ozbrojeného sboru pro trestný čin výtržnictví dle ustanovení § 358 odst. 1 trestního zákona, v souvislosti se zahájením trestního stíhání byl převelen na jinou služebnu, kde byl zařazen v nižší funkci a byl mu snížen i plat zhruba o 4 000 Kč měsíčně, v souvislosti s trestním řízením měl i zdravotní obtíže. Trestní řízení probíhalo plynule, procesní úkony byly činěny v přiměřených lhůtách, ani celková délka řízení 19 měsíců nebyla nepřiměřená. Soud při svém srovnávání vycházel z obdobných rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, která shledávala přiměřeným odškodnění částku za 2 000 Kč měsíčně za měsíc trvání trestního stíhání. V plném případě byla přiznána nemajetková újma 45 600 Kč za 19 měsíců, tj. 2 400 Kč za měsíc (2 000 Kč za každý měsíc + 20 %). V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. srpna 2020, č. j. 58 Co 231/2020-171 (k odvolání proti rozsudku Obvodního soudu č. j. 15 C 48/2019-132), bylo rozhodováno o nemajetkové újmě u příslušníka ozbrojeného sboru, jednalo se o složitou věc, obžaloba byla podána proti celkem 17 obviněným, nebyl shledán žádný vyšší stupeň intenzity zásahu, bylo přiznáno 160 000 Kč za 12 let trestního stíhání, tedy 1 100 Kč za měsíc. ([příjmení] lze konstatovat, že v uvedených případech byla přiznána průměrně nemajetková újma v rozmezí 900 - 2 500 Kč měsíčně). V rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 22. května 2019, sp. zn. 18 Co 69/2019-217 (k odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Plzeň město č. j. 35 C 72/2016-190), bylo stíhán bývalý policista z pokračujícího zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, pokračujícího zvlášť závažného zločinu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, kdy hrozila sazba trestu odnětí svobody 5 - 10 let, trestní stíhání žalobce trvalo 39 měsíců, v souvislosti s trestním stíhání mu byl zajištěn výsluhový příspěvek vyplácený mu jako bývalému policistovi, byly mu zajištěny finanční prostředky na jeho účtu, byl nucen vydat k zajištění své vozidlo, trestní stíhání znamenalo pro něho značné nervové vypětí a psychickou zátěž, což se odrazilo na jeho následných psychických problémech. V projednávané věci však nebyl shledán žádný excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení. V daném případě za 39 měsíců trvání trestního stíhání byla přiznána nemajetková újma 100 000 Kč, tj. 2 560 Kč za měsíc. Žalovaná soudu předložila rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. června 2014, sp. zn. 10 C 158/2012-46, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne10. 6. 2014, č.j. 12 Co 122/2014 – 76, kde byla stíhána poškozená pro spáchání trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) a b) trestního zákona. Jednalo se o běžnou občanku, nikoliv příslušnici ozbrojených sborů. Původně byla za vlastní čin krádeže odsouzená, odvolání bylo odvolacím soudem zamítnuto, nálezem Ústavního soudu bylo rozhodnutí okresního soudu a krajského soudu zrušena a následně byla žalobkyně zproštěna obžaloby, hrozil jí trest odnětí svobody až na 2 roky, délka trestního řízení činila 2 roky a 10 měsíců, byla shledána jako přiměřená. Trestná činnost, pro kterou byla žalobkyně stíhána, měla souviset s výkonem jejího povolání pokladní v obchodě, ale způsob ukončení pracovního poměru si zvolila sama žalobkyně, toto nebylo v souvislosti s trestním stíháním, významné zásahy do osobnostní sféry žalobkyně v příčinné souvislosti s jejím trestním stíháním nebyly zjištěny. Byla jí přiznána nemajetková újma 25 000 Kč za 2 roky a 10 měsíců, tj. 735 Kč za měsíc.
71. Co se týče srovnávaných případů, pak rozsudek předložený žalovanou se týkal nikoliv příslušníka ozbrojených sborů a nebyl shledán zásah do osobnostní sféry poškozené a délka trestního řízení nebyla shledána nepřiměřenou. Ostatní rozsudky se týkaly příslušníků ozbrojených sborů či bývalých policistů, u příslušníků ozbrojených sborů v aktivní službě se trestní stíhání dotýkalo jejich profesní sféry, neboť hrozilo, že v případě odsouzení přijdou o zaměstnání. V případě 15 Co 289/2021 Městského soudu v Praze se týkalo o vysoce postaveného policistu, kdy byl shledán významný zásah do osobního života, dobrého jména a cti a důstojnosti a profesní pověsti žalobce, když v daném posuzovaném případě nebyl shledán tak významný zásah do osobního života, dobrého jména, cti důstojnosti a profesní pověsti žalobce, nicméně určitý dílčí zásah do osobnostní sféry a profesní sféry byl shledán. V obou případech je shodná obava ze ztráty funkce a výhod plynoucích ze služby u policie. V posuzovaném (tomto) případě došlo k nepřiměřené délce řízení, ve srovnávaném případě k přiměřené délce řízení. Ve věci 13 Co 127/2019 Městského soudu v Praze se jednalo o bývalého policistu, kde se též bývalí kolegové na něho dívali takzvaně skrz prsty. Ve srovnávaném případě však hrozil delší trest odnětí svobody a trestní stíhání nebylo nepřiměřené. V případě 69 Co 393/2016 Městského soudu v Praze nebyla shledána nepřiměřená délka trestního řízení, byly však shledány zásahy do osobnostní a pracovní sféry žalobce, kdy byl v souvislosti se zahájením trestního stíhání převeden jinou služebnu, zařazen v nižší funkci a byl mu snížen i plat a zhoršily se vztahy na pracovišti. V případě 58 Co 231/2020 Městského soudu v Praze se jednalo o velice složitou věc, oproti posuzovanému (tomuto) případu, došlo k extrémní délce trestního stíhání proti posuzovanému případu, kdy i v srovnávaném případě byl poškozený zproštěn výkonu služby a následně i propuštěn ze služebního poměru a byly narušeny jeho vztahy s bývalými kolegy, z nichž řada byla přesvědčena o jeho vině a od poškozeného se odvracela. Ve věci 18 Co 89/2019 Krajského soudu v Plzni se jednalo o trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin podvodu, kde hrozil delší trest odnětí svobody, než v posuzovaném případě, ve srovnávaném případě nebyl shledán žádný excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, tedy ani nepřiměřená délka řízení. Jednalo se o bývalého policistu a byly mu zajištěny finanční prostředky na účtu a trestní stíhání pro něj nepochybně znamenalo značné dlouhé vypětí, psychickou zátěž, což se odrazilo na jeho následných psychických problémech.
72. S přihlédnutím ke shoda uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostních sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla, a to v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, za použitého srovnání projednávané věci s případy uvedenými shora, že adekvátním zadostiučiněním nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání je 2 000 Kč měsíčně s ohledem na to, že se jednalo o příslušníka [anonymizována dvě slova] s dílčími dopady do osobní, profesní a volnočasové sféry, jak uvedeno shora, tedy za 47 měsíců trvání trestního stíhání 94 000 Kč. S odhlédnutím od toho, že délka trestního řízení byla již zohledněna v požadované náhradě nemajetkové újmy za délku řízení (kdy soud zdůrazňuje, že žádné z kritérií, ani délku řízení, nezohlednil dvakrát), má tak soud náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč za odůvodněnou (výrok III).
73. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok IV.).
74. Žalobce svojí žalobou rovněž požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve na marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. dané věci u žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, to je v daném případě dne [datum], lhůta šesti měsíců žalované uplynula dne [datum] a pokud žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z přiznaných částek od [datum] je její nárok po právu. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci i zákonné úroky z prodlení od [datum], jejichž výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..
75. Co se týče náhrady nákladů řízení, pak do těchto nákladů nelze zahrnovat náklady související s předběžným uplatněním nároku postupem dle § 14 OdpŠk (§ 31 odst. 4 citovaného zákona, rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1191/2011 + Ústavního soudu III ÚS 1619/09 a III ÚS 3120/11). Při určování úspěchu a neúspěchu účastníka je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících AT (rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015, 30 Cdo 4401/2016). Odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) AT (rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 3378/2013) tj. tarifní hodnota v těchto případech činí 50 000 Kč. Naproti tomu tarifní hodnota nároku na peněžité plnění z titulu majetkové škody vychází z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 AT). Dle § 12 odst. 3 AT přitom platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.
76. V daném případě bylo uplatněno více nároků, nárok na náhradu škody ve výši 140 398 Kč (náklady obhajného 66 195 Kč + náhrada škody na osobním automobilu 8 041 Kč + ztráta na výdělku 64 800 Kč + náhrada jízdného žalobce 1 362 Kč), v tomto rozsahu měl žalobce úspěch v rozsahu 66 801,45 Kč, neúspěch v rozsahu 73 596,55 Kč. Co se týče požadované náhrady za nemajetkovou újmu, tak u újmy za délku trestního řízení i za nezákonné stíhání je třeba posuzovat jako úspěch žalobce ve 100 %, neboť základ nároku byl dán a výše nemajetkové újmy závisela na úvaze soudu, když u náhrady za nemajetkovou újmu je třeba vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč u újmy za délku trestního řízení a 50 000 Kč u újmy za nezákonné stíhání. Úspěch žalobce tak ve věci činil 166 801,45 Kč (66 801,45 Kč + 50 000 Kč + 50 000 Kč) a úspěch žalované činil 73 596,55 Kč. Tedy úspěch žalobce činil ve věci 69 % (z celkové tarifní hodnoty 240 398 Kč) a úspěch žalované 31 %, a dle ustanovení § 142 odst. 2 je tak žalovaná povinná uhradit žalobci 38 % účelně vynaložených nákladů řízení (69 % - 31 %).
77. Co se týče tarifní hodnoty úkonu právní pomoci zástupkyně žalobce, je tak třeba vycházet z tarifní hodnoty požadované náhrady škody 140 398 Kč a u požadované nemajetkové újmy za délku řízení z tarifní hodnoty 50 000 Kč a u požadované nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání 50 000 Kč, jak uvedeno shora. Tedy výše tarifní hodnoty za jeden úkon právní pomoci v daném případě činí 240 398 Kč. Za jeden úkon právní pomoci tak náleží dle § 7 písm. 5 AT odměna ve výši 10 740 Kč.
78. Právní zástupkyně žalobce učinila ve věci 9 úkonů právní pomoci - příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu [datum], doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (délka jednání přesáhla 2 hodiny), účast na jednání soudu dne [datum] (délka jednání přesáhla 2 hodiny) a účast na jednání soudu dne [datum].
79. Co se týče ceny pohonných hmot, právní zástupkyně žalobce soudu předložila doklady o nákupu nafty motorové dne [datum] v ceně 44,50 Kč za litr, dne 16, 5. 2022 v ceně 45,90 Kč za litr, dne [datum] v ceně 44,90 Kč za litr, dne [datum] v ceně 40,90 Kč za litr a dne [datum] v ceně 36,90 kč za litr.
80. Výše nákladů řízení žalobce tak činí 110 547,66 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 398 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 308,81 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 859,60 Kč za 80 ujetých km v částce 559,60 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [číslo] l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 955,60 Kč za 80 ujetých km v částce 555,60 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [číslo] l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 639,60 Kč za 80 ujetých km v částce 539,60 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě [číslo] l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 1 × 30 minut v částce 100 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 854,01 Kč za 80 ujetých km v částce 554,01 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,03 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 89 708,81 Kč ve výši 18 838,85 Kč.
81. Co se týče výzvy k plnění žalované, pak dle § 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (žalované), a soudu tak nezbylo, než náhradu za úkon právní pomoci spočívající v uplatnění nároku u žalované žalobci nepřiznat. Předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, pokud je přesto ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Omezení dané komentovaným ustanovením nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s.ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) AT, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku. Projednání nároku u příslušného úřadu je skončeno sdělením, že nárok bude nebo nebude, zcela nebo zčásti, uspokojen… Nedošlo-li ze strany příslušného úřadu k dobrovolnému uspokojení uplatněného nároku, postrádají jakékoli další pokusy o změnu jeho postoje smysl.“ (rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1728/2011, srov. též rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 20/13, III. ÚS 1619/09, III. ÚS 903/13, nebo I. ÚS 701/10).
82. Co se týče porady s klientem, pak by žalobce měl nárok na náhradu nákladů tohoto úkonu právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, avšak žalobce tuto poradu nijak nedokládá, soudu tak nezbylo, než žalobci za tento úkon právní pomoci nepřiznat. 83. 38 % z 110 547,66 Kč činí 42 008 Kč.
84. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.)
85. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst.1 o. s. ř. patnáctidenní, s ohledem na organizační strukturu žalované.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (6)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.