7 C 28/2021

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní [celé jméno řešitele] ve [anonymizováno] žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď žalovaného ze dne [datum], kterou byla vypovězena Smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřená mezi žalobcem a žalovaným, označená datem [datum], na jejímž základě měl žalovaný poskytnout žalobci pět prostor užívaných dříve jako nebytové jednotky - garáže v budově bez č. p. stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], o celkové výměře 178 m2, je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 104 542,10 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu částku 8 119,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, na jejímž základě mu měl žalovaný poskytnout pět garáží bez č. p. nacházejících se pozemku parc. [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno] a rovněž dodávat elektřinu přímým vedením z výrobny elektřiny (dále též jen„ Smlouva I.“ nebo„ Smlouva“). Následně účastníci uzavřeli dne [datum] další Smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, na základě které se žalovaný zavázal žalobci poskytnout další garáž (druhá zleva o výměře [výměra]) a v 1. nadzemním podlaží celý nebytový prostor o výměře [výměra] (místnosti [číslo] až [anonymizováno]) v budově bez č. p., jež se součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno]. Začátek doby nájmu pak byl posunut na základě [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva II.“). Žalobce dále tvrdil, že Smlouva I. byla oběma účastníky od počátku plněna, avšak v důsledku sporů souvisejících se Smlouvou II. žalovaný přistoupil k ukončení obou smluv, když dne [datum] učinil výpověď. Na základě výzvy žalobce, jež žádal žalovaného, aby upustil od porušování Smlouvy II. a začal poskytovat žalobci potřebnou součinnost, žalovaný dne [datum] zpochybnil platnost obou Smluv, a to v části obsahující závazek dodávat elektřinu, a dále sdělil, že pro případ, že by se nejednalo o počáteční absolutní neplatnost Smluv, od Smluv odstupuje, příp. vypovídá dle § 50 energetického zákona v tříměsíční výpovědní lhůtě. Žalobce poukázal na skutečnost, že v článku 3.2 Smlouvy I. účastníci vyloučili možnost podat výpověď v prvních čtyřech letech od uzavření Smlouvy I. Na shora uvedené podání žalobce žalovaný reagoval podáním ze dne [datum], kdy vznesl námitky, na které žalovaný nereagoval. Až dne [datum] žalovaný učinil další výpověď Smlouvy I. Žalobce uvedl, že dne [datum] obdržel do datové schránky výpověď celé Smlouvy I., kterou žalovaný učinil na základě poruchy rozvaděče, jež nastala v ranních hodinách dne [datum], a to s odkazem na ust. § 2312 o. z. s tříměsíční výpovědní lhůtou. Proti této výpovědi žalobce podal dne [datum] námitky. Žalobce podotkl, že podle č.l. 1 Smlouvy I. v případě výpovědi bez uvedení důvodu činí výpovědní doba 6 měsíců s tím, že první 4 roky od uzavření nebyl žalovaný oprávněn takovou výpověď učinit. Toto omezení pak dle žalobce neplatí v případě odůvodněné výpovědi. Zdůraznil, že ustanovení smlouvy má přednost před dispozitivním ustanovením zákona. Smluvním ujednáním pak byla vyloučena aplikace ust. § 2312 o. z., tedy výpověď z vážného důvodu, který není ve smlouvě výslovně uvedený. Pokud žalovaný zamýšlel ukončit vztah z důvodu, že žalobce nechrání předmět nájmu před poškozením a zničením, pokud by strany tento postup nevyloučily, měl postupovat dle ust. § 2228 o. z. a žalobce vyzvat v přiměřené lhůtě k nápravě. To žalovaný neučinil, a proto lze jeho jednání považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalobce uvedl, že žalovaný mohl Smlouvu I. vypovědět pouze z důvodů taxativně uvedených v čl. 10 1. Smlouvy I., a to v případě prodlení nájemce (žalobce) s úhradou nájemného delší než 30 dnů; užívání předmětu nájmu pro jiný než sjednaný účel (provoz datacentra); předání předmětu nájmu do podnájmu v rozporu se Smlouvou I. a z důvodu insolvenčního řízení na straně nájemce. Žalobce zdůraznil, že k naplnění ani jednoho ze sjednaných důvodů nedošlo. Výpovědní důvody, na nichž se strany shodly, je nutné považovat za výlučné, neboť strany omezily možnost předčasného ukončení smlouvy toliko na okolnosti uvedené ve Smlouvě. Žalovaný neměl právo Smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu, resp. nemohl tak učinit před [datum] a příčiny výpovědi naplněny nebyly. Žalobce tvrdil, že jednání o spolupráci probíhala od začátku roku 2019 a vyvrcholila v průběhu března 2019. Původně měl řadu nákladů souvisejících s vybudováním datacentra nést žalovaný, avšak nakonec bylo dohodnuto, že tyto náklady ponese zcela žalobce s tím, že po minimální dobu čtyř let bude smlouva ze strany žalovaného nevypověditelná. Žalobce tvrdil, že za žalovaného jednal pan [příjmení], který mu dne [datum] zaslal návrh základních bodů spolupráce. V tu dobu se vycházelo z toho, že náklady na vybudování elektrické přípojky a související infrastruktury ponese žalovaný. Na tento návrh žalobce reagoval požadavkem minimální šestiměsíční výpovědní doby. Dne [datum] pak žalovaný žalobci sdělil, že z důvodu vysokých nákladů (více než milion korun oproti předpokládaným dvě stě tisícům korunám) není tyto náklady ochoten nést. Následně dne [datum] právní zástupce žalovaného zaslal žalobci další návrh smlouvy, dle něhož by žalobce nesl 50 % nákladů pro případ ukončení smlouvy dříve než po třech letech. V tomto návrhu doposud nebyla zakotvena nevypověditelnost ze strany žalovaného. Na základě dalších jednání, kdy bylo dohodnuto, že náklady bude hradit zcela nájemce, a to výměnou za nevypověditelnost smlouvy po určitou dobu, zaslal právní zástupce žalovaného žalobci dne [datum] návrh smlouvy, v níž byla stanovena nevypověditelnost smlouvy ze strany žalovaného po určitou dobu (čl. 3 Smlouvy I.). Žalobce zdůraznil, že požadavek na minimální dobu spolupráce souvisel rovněž s dotací poskytnutou žalobci, jejíž podmínkou bylo, aby projekt fungoval alespoň tři roky, a proto byla jeho záměrem nemožnost vypověditelnosti po určitou dobu, neboť by mu jinak hrozilo vrácení dotace. Žalobce uzavřel, že smlouva od samého počátku stanovila možnost jejího předčasného ukončení ze strany žalovaného pouze pro výslovně stanovené případy pochybení na straně žalobce s tím, že možnost výpovědi z důvodu technické poruchy na straně provozu žalobce mezi nimi uvedena není. Ve vztahu k události, jež se odehrála na rozvaděči dne [datum], žalobce doplnil, že nedošlo k žádnému porušení bezpečnostních ani protipožárních předpisů či technických norem. Odmítl tvrzení žalovaného o tom, že by ze strany žalobce mělo dojít k zásahu do nastavení rozvaděče. Podotkl, že nastavení rozvaděče bylo po celou dobu od uvedení datacentra do provozu a provedení všech relevantních zkoušek stejné a v souladu s technickou dokumentací a technickými normami. Žalobce uzavřel, že porucha na jeho straně nezpůsobila a ani nemohla způsobit následky, pro něž se žalovaný rozhodl Smlouvu I. předčasně ukončit. Žalobce popíral, že by s nastavením rozvaděče jakkoli manipuloval, do jeho nastavení nikdy nezasahoval. Na stanovisku, že z jeho strany nedošlo k žádnému porušení jeho povinností a že porucha rozvaděče nepředstavuje žádné porušení jeho povinností, žalobce setrval po celou dobu řízení. Rovněž konstantně popíral, že by zkrat kabelu k přívodu rozvaděče měl jakoukoli příčinnou souvislost s nastavením rozvaděče. Žalobce taktéž tvrdil, že nastavení a zapojení rozvaděče coby stavebník prováděl žalovaný s tím, že po uvedení datacentra do provozu do rozvaděče žalovaný dvakrát zasahoval, a proto se nedá vyloučit, že jakákoli manipulace s rozvaděčem mohla být realizovaná právě žalovaným. Rovněž pan [příjmení] byl na místě události před příjezdem policie. V této souvislosti žalobce poukázal na rozpor jeho výpovědi s listinnými důkazy, kdy uvedl, že na místě události před příjezdem policie nebyl a fotografie havárie pořídil až za přítomnosti policie. Podotkl, že z digitální stopy fotografií je zřejmé, že tyto byly pořízeny mezi [anonymizováno] a [údaj o čase] hod., avšak policie byla zavolána až v [údaj o čase] hod. a na místo se dostavila až ve [údaj o čase] hod. Za situace, kdy byl pan [příjmení] na místě hodinu před příjezdem policie, mohl s nastavením rozvaděče volně manipulovat. Žalobce se rovněž domnívá, že k pohnutí s nastavením jističe mohlo dojít i v rámci mechanických jevů či tepelných změn při daném zkratu. Žalobce připomněl, že původní správné nastavení rozvaděče potvrzuje i panem [příjmení] pořízená fotografie před uvedením datatcentra do provozu. Zároveň zdůraznil, že samotné nastavení rozvaděče, jež se nachází až za místem zkratu, nemůže hrát žádnou roli. Žalobce se rovněž bránil i tím, že žalovaný byl stavebníkem zodpovědným za proces stavby datacentra. Zdůraznil, že realizace celé kabelové trasy a zapojení byla v kompetenci dvou odborných firem, a to žalovaného a [právnická osoba] s. r. o., z čehož dovozuje, že případná chyba v nastavení rozvaděče vznikla pochybením obou těchto společností. Žalobce dále podotkl, že pravou motivací žalovaného k ukončení spolupráce není předmětná technická porucha, avšak širší rámec sporu účastníků (neochota žalovaného plnit uzavřené smlouvy a nezájem dohodnout se na jakémkoli kompromisu). K tvrzení žalovaného ohledně překračování sjednaného množství elektřiny žalobce uvedl, že na straně dodávky není zohledňován podíl ztrát při vedení elektřiny s tím, že elektřina na straně odběru zcela odpovídala sjednanému množství. Není pravdou, že by zařízením žalobce procházela elektřina o příkonu cca 289 kW. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že za situace, kdy žalovaný tvrdí, že příkon dodávané elektřiny v uvedeném množství byl dlouhodobě, resp. od počátku Smlouvy, je zřejmé, že o daném nastavení musel vědět a není tak pravdivý jeho závěr, že mělo dojít k přenastavení rozvaděče. Pokles množství odebírané elektřiny po znovuuvedení datacentra do provozu po přerušení dodávky v důsledku události ze dne [datum] je pouze důsledkem nižší poptávky (odchodem klientů žalobce). Žalobce uzavřel, že výpověď žalovaného ze Smlouvy je z hlediska § 8 občanského zákoníku zjevným zneužitím práva a nemělo by požívat právní ochrany. Závěrem rovněž žalobce sdělil, že smluvní vztah je nadále oběma stranami plněn, čímž je oslabena potřeba nájemní vztah ukončit co nejdříve a není tak žádný obecný zájem na ukončení Smlouvy, aby nájemní vztah zanikl co nejdříve. Žalobce podotkl, že předmětná výpověď mu způsobí rozsáhlé škody, neboť ušlý zisk denně činí cca 50 000 Kč. Zároveň i žalovaný ztratí příjem ze stabilního odběru elektřiny za cenu vyšší, než kterou žalovaný získává při dodávce elektřiny do distribuční sítě. Ukončení nájmu tak jde i proti zájmu žalovaného. Za této situace žalobce v žalobě navrhl, aby soud určil, že jak výpověď Smlouvy I. ze dne [datum], tak ze dne [datum], je neplatná. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu ohledně výpovědi ze dne [datum] zpět a při prvním jednání ve věci pak upřesnil, že předmětem řízení je přezkoumání oprávněnosti výpovědi ze dne [datum].

2. O shora uvedeném návrhu žalobce soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy bylo řízení o určení neplatnosti, resp. přezkumu oprávněnosti úkonu žalovaného ze dne [datum] pravomocně zastaveno, tak se soud tímto úkonem v daném řízení blíže nezabýval, neboť z obsahu předmětného podání je zjevné, že jím byla napadena pouze ustanovení Smlouvy I. týkající se závazku žalovaného dodávat žalobci elektrickou energii (a to konkrétně čl. 1 a čl. 4), čímž není nijak dotčena platnost zbývajících ustanovení Smlouvy I. Tuto skutečnost i sám žalovaný v daném podání deklaroval, když výslovně uvedl, že v rozsahu platných ustanovení Smlouvy I. týkající se nájemního vztahu, je připraven své povinnosti plnit.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva I. a II., nezpochybňoval. Bránil se však tím, že událostí, jež nastala v pronajatých prostorách dne [datum] došlo k hrubému porušení právních a bezpečnostních předpisů a rovněž i k hrubému porušení povinností nájemce vyplývajících ze Smlouvy. Ve vztahu k události dne [datum] uvedl, že v prostorách pronajímaných žalobci došlo k uhoření fáze [anonymizováno] uvnitř rozvaděče [anonymizováno], a to ve vnitřní instalaci tohoto rozvaděče na spoji mezi kabelem a přípojnicemi pro hlavní jistič rozvaděče, tedy v zařízení, jež se nachází v pronajatých prostorách a manipulovat tak s ním může pouze nájemce (žalobce). Rovněž za něj odpovídá výlučně žalobce. Žalobce tvrdil, že přívodní rozvaděč byl v okamžiku zahoření na hlavním jistícím prvku rozvaděče manuálně nastaven na vypínací proud [anonymizováno] A ([anonymizováno] kW), a to přesto že byl konstrukčně dimenzován (dle revizního štítku a dle prohlášení o shodě výrobce [právnická osoba]) na maximální jmenovitý proud [anonymizována tři slova] kW). Žalovaný podotkl, že před spuštěním provozu byl jistící prvek rozvaděče nastaven v souladu s jeho technickými parametry na hodnotu 400 A. Žalovaný se domníval, že příčinou incidentu byla ta skutečnost, že rozvaděč byl přenastaven na vyšší než povolenou hodnotu (přetížení rozvaděče). Žalovaný doplnil, že z grafu výkonu je zřejmé, že od ledna 2020 do [datum] výkon elektrické energie dodávaný do datacentra stabilně trvale překračoval hodnotu [anonymizována dvě slova], což odpovídá [anonymizováno] A s tím, že v období dubna a května 2020 dosáhl dokonce až 450 A. V této souvislosti žalovaný podotkl, že samotná Smlouva dovolovala maximální výkon [anonymizována tři slova] A). Žalovaný si však osadil rozvaděč s jmenovitou hodnotou nižší, a to jen 400 A, proto tak ani nesměl odebírat výkon 300 kW, ale pouze 276 kW. Průchod vyššího výkonu než je jmenovitá hodnota rozvaděče pak umožnilo právě přenastavení spouště hlavního jističe, neboť při skutečném vyšším výkonu než 400 A by jistič opakovaně vypadával. Provoz jističe však byl trvalý a stálý. Takovýmto přetěžováním může dojít ke zvýšení teploty a následnému požáru. Ve vztahu k žalobcem předložené revizi vypracované dne [datum] společností [právnická osoba] žalovaný podotkl, že se sice nejedná o revizi rozvaděče žalobce, týká se rozvodů pro datacentrum, avšak jen po vstupní svorky do předmětného rozvaděče [anonymizováno], přesto je v ní výslovně uvedeno, že spoušť rozvaděče [anonymizováno] je nastavena na [anonymizováno] A. Je tedy zřejmé, že hlavní jistič byl nastaven na vyšší než povolenou hodnotu bezprostředně po zahájení provozu. Takto byl nepřetržitě provozován až do zahoření, a to v rozporu s prohlášením o shodě a tak i v rozporu s právními, technickými a bezpečnostními předpisy (zejm. nařízením vlády č. 278/2001 Sb.). Žalovaný zdůraznil, že za revizi odpovídá provozovatel, tedy žalobce. Žalovaný disponuje fotografiemi pořízenými panem [příjmení] před zahájením provozu v dubnu 2019, znázorňující správné nastavení. Je tedy zřejmé, že k přenastavení muselo dojít někdy následně. Vzhledem k tomu, že rozvaděč byl nastaven jinak, než měl a směl být, byla ohrožena bezpečnost samotného provozu. Je tedy zřejmé, že zařízení bylo provozováno v rozporu s jeho konstrukčními možnostmi a limity a tak i bezpečnostními předpisy. Za této situace žalovaný dovozuje, že žalobce porušil smluvní povinnosti zakotvené v čl. 6, 6.6., 8.1. a 8.

2. Smlouvy I. Stav, kdy byl rozvaděč přenastaven a kdy jej žalobce takto dlouhodobě provozoval, je nepochybně závažným a hrubým porušením smluvních povinností a lze je považovat za vážný důvod výpovědi dle ust. § 2312 o. z. Jednáním žalobce došlo dle názoru žalovaného k významnému ohrožení předmětu nájmu a i celého areálu žalovaného. V průběhu celého řízení žalovaný zdůrazňoval, že výpověď byla podána z důvodů porušování povinností sjednaných ve Smlouvě. Žalovaný doplnil, že ohledně dané věci podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti. Žalovaný připustil, že jeho zaměstnanci prováděli na žádost žalobce v pronajatých prostorách udržovací práce, avšak při těchto činnostech nebylo zasahováno ani nijak manipulováno se spouští předmětného rozvaděče. Ve vztahu k tvrzení žalobce ohledně nemožnosti Smlouvu vypovědět žalovaný doplnil, že je pravdou, že v čl. 3 Smlouvy bylo ujednáno, že po dobu 4 let nelze Smlouvu ze strany žalované vypovědět bez udání důvodů, avšak na provedenou výpověď se toto ujednání stran nevztahuje, neboť se nejednalo o výpověď bezdůvodnou. Žalovaný však popřel tvrzení žalobce, že Smlouvu lze vypovědět pouze z důvodů uvedených v čl. 10 Smlouvy a zdůraznil, že toto smluvní ujednání nevylučuje jiné, zákonné důvody, a ani jinou zákonnou výpovědní lhůtu, ani nestanoví, že pouze tyto ve Smlouvě uvedené důvody lze považovat za důvody závažné. Za této situace žalovaný uzavřel, že výpověď Smlouvy ze dne [datum] je v souladu s uzavřenou Smlouvou i se zákonem, a proto je platná. Ve vztahu k úkonu žalovaného ze dne [datum] podotkl, že vzhledem k tomu, že na základě výpovědi ze dne [datum] Smlouva zanikne, nepovažuje žalovaný za podstatné se tímto úkonem v daném řízení zabývat. Pro úplnost však uvedl, že proti ní žalobce nepodal v zákonné lhůtě námitky, a proto namítl prekluzi takového práva a uzavřel, že výpověď ze dne [datum] je nutné považovat za řádnou s tím, že na určení neplatnosti nemá žalobce naléhavý právní zájem. Na základě výzvy soudu ve vztahu k okolnostem uzavření Smlouvy žalovaný doplnil, že její obsah byl mezi stranami sjednáván od začátku roku 2019 s tím, že následně v březnu 2019 došlo k jejímu podpisu. Za žalovaného obsah Smlouvy vyjednával na základě pokynů předsedy představenstva Ing. [jméno] [příjmení] jeho právní zástupce. Popřel tu skutečnost, že by jednáním či jinou činností pověřila pana [jméno] [příjmení], naopak jej považoval za osobu, jež jedná v zájmu žalobce. Žalobce vznesl požadavek, aby Smlouva nebyla bezdůvodně vypověditelná po určitou dobu, a to z důvodu efektivnosti vynaložených investic (resp. z důvodu podmínek dotace). Naopak žalovaný požadoval dodržovat všechny interní a bezpečnostní předpisy. Žalovaný jednoznačně vyloučil myšlenku, že by Smlouvu bylo možné vypovědět pouze z důvodů uvedených ve Smlouvě. Žalovaný uvedl, že obsah Smlouvy byl projednán dne [datum] na představenstvu s tím, že členové představenstva s obsahem Smlouvy souhlasili a čl. 10 považovali za sjednání určité výpovědní doby pro konkrétní výpovědní důvody, nikoli jako výlučné možnosti ukončení Smlouvy. Úmyslem žalovaného při uzavření Smlouvy rozhodně nebylo vyloučit možnost ukončení Smlouvy z jiných než ve Smlouvě uvedených důvodů, když tato skutečnost nevyplývá ani ze samotného znění Smlouvy. Uzavřel, že čl. 10 Smlouvy nezměnil výpovědní dobu u ostatních vážných důvodů výpovědi ani další vážné důvody výpovědi nevyloučil. Žalovaný poukázal na skutečnost, že kontrolou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne [datum] bylo zjištěno, že při provozu jsou nadále porušovány bezpečnostní předpisy a normy. V průběhu řízení žalovaný sdělil, že na konci srpna 2021 žalobce změnil mechanickým zásahem technické parametry rozvaděče tak, že navýšil jeho jmenovitou hodnotu ze [anonymizováno] A na [anonymizováno] A. Žalovaný podotkl, že již od [datum] žalobce užívá předmětné prostory bez právního důvodu. [ulice] řízení žalovaný shrnul, že v průběhu řízení bylo jednoznačně zjištěno, že žalobce provozoval rozvaděč s nastavením jističe nad povolenou maximální hodnotu 400 A, a to i před danou nehodou s tím, že jej tak pravděpodobně provozoval od počátku provozu datacentra. Takový provoz je pak dle názoru žalovaného v rozporu s právními a technickými předpisy, k jejichž dodržování se žalobce v nájemní smlouvě zavázal. Rovněž pak vyšlo najevo, že žalobce rozvaděč provozoval v rozporu s výrobní dokumentací, a to nejen ve vztahu k nastavení jističe, ale i ve vztahu k sestavení rozvaděče. Žalovaný uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by od uvedení do provozu do dané události s nastavením někdo manipuloval. Vzhledem k tomu, že výkon překračoval 276 kW a jistič nevypadával, je zřejmé, že jistič musel být přenastaven již v průběhu provozu (nikoli až po daném incidentu), resp. již před uvedením do provozu.

4. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva I.“) za prokázané, že žalovaný jakožto vlastník mj. budovy bez č. p. a č. e., která se nachází na pozemku parc. [číslo] (zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Strakonice, pro [územní celek] a k. ú. [příjmení] [jméno], na [list vlastnictví]) na základě této Smlouvy I. přenechal žalobci k užívání čtyři nebytové prostory – garáže nacházející se v přízemí shora uvedené budovy a rovněž souhlasil s tím, aby si zde žalobce umístil své servery sloužící k jeho podnikatelské činnosti (čl. 1 bod 1. a 4.). Z čl. 3 Smlouvy I. vyplynulo, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou, a to počínaje dnem [datum]. V čl. 3 bod 2. Smlouvy I. účastníci sjednali, že není – li ve Smlouvě I. uvedeno jinak (čl. 10), činí výpovědní doba bez udání důvodů pro obě smluvní strany šest měsíců s tím, že pronajímatel (žalovaný) není oprávněn po dobu čtyř let od uzavření Smlouvy I. podat výpověď bez uvedení důvodu. Práva a povinnosti smluvních stran byly zakotveny v čl. 6 Smlouvy I., a to mj. povinnost nájemce o předmět nájmu řádně pečovat a zajistit ochranu před jeho poškozením a zničením (čl. 6 bod 4.) a užívat předmět nájmu takovým způsobem, který nebude porušovat příslušné právní předpisy (čl. 6 bod 6.). Z čl. 8 bod 1. Smlouvy I. vyplynula povinnost nájemce zajistit ochranu předmětu nájmu ve smyslu zákona o požární ochraně a rovněž jeho závazek řídit se platnými předpisy vztahujícími se k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví, požární ochrany a životního prostředí. V čl. 10 účastníci sjednali možnost skončení nájmu výpovědi s důvodem. Pronajímatel je oprávněn smlouvu vypovědět s výpovědní lhůtou 1 měsíce v případě, kdy a) nájemce je v prodlení s úhradou nájemného po dobu delší než 30 dnů, b) nájemce užívá předmět nájmu v rozporu s účelem dohodnutým ve smlouvě, c) nájemce dal předmět nájmu do podnájmu v rozporu s touto nájemní smlouvou, d) pravomocným rozhodnutím soudu je zjištěn úpadek nájemce, na majetek nájemce je prohlášen konkurz nebo bylo proti nájemci zahájeno insolvenční řízení (čl. 10 bod 1.). V čl. 10 bod 2. účastníci dále sjednali důvody oprávnění vypovědět smlouvu s výpovědní lhůtou 3 měsíce, a to v případě, kdy a) stav předmětu nájmu neumožňuje z důvodu na straně pronajímatele nerušené užívání předmětu nájmu v souladu se sjednaným účelem nájmu a pronajímatel nezjednal nápravu takového stavu ani ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy k tomu byl nájemcem vyzván, b) pronajímatel porušuje déle než 15 pracovních dnů závazek dodávat do předmětu nájmu elektrickou energii podle odst. 4.1. v rozsahu objednávek ve smyslu odst. 4.4. a c) je zjištěn úpadek pronajímatele a na majetek pronajímatele je prohlášen konkurz nebo bylo proti nájemci zahájeno insolvenční řízení. Z čl. 10 bod 3. Smlouvy I. vyplynulo, že nájemce je povinen předmět nájmu vyklidit do 30 dnů ode dne skončení nájmu. Skutečnost, že předmětná Smlouva I. je zveřejněna od [datum] v registru smluv [stát. instituce], se podává z výpisu z Registru smluv [webová adresa]). Z listiny označené jako„ Výpověď Smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ([číslo]) soud zjistil, že dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že v důsledku změn nastavení, jež provedl žalobce, rozvaděč přestal splňovat požadavky obecně závazné normy, již neodpovídá původnímu prohlášení o shodě, což vedlo k jeho dlouhodobému přetěžování, jež bylo příčinou zahoření dne [datum]. Takto žalobce jednal místo toho, aby zajistil ochranu předmětu nájmu před poškozením a zničením. V tomto jednání žalovaný spatřoval velmi hrubé porušení povinností nájemce, a proto v souladu s ust. § 2312 občanského zákoníku dává žalobci ze Smlouvy I. výpověď s výpovědní lhůtou tří měsíců. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalobci fakticky doručena, vyplývá z doručenky datové zprávy ze dne [datum]. S touto výpovědí žalobce nesouhlasil, neboť nebyl naplněn žádný ze smluvních výpovědních důvodů (které mají přednost před aplikací zákona), a proto podal dne [datum] proti výpovědi námitky ve smyslu ust. § 2314 odst. občanského zákoníku, což soud zjistil z listiny označené jako„ Námitky vůči výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání“. V rámci této listiny se žalobce rovněž vyjádřil k události ze dne [datum], a to tak, že předmětný zkrat nepředstavuje nestandardní poruchu, ke které může dojít při běžném provozu i při dodržování všech předpisů s tím, že popřel zvýšený odběr energie a podotkl, že stav v době spuštění byl zkontrolován pracovníky žalovaného a poté došlo pouze ke dvěma zásahům do nastavení rozvaděče, a to vždy ze strany žalovaného. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky doručena, a to dne [datum] ve 12:37 hod., vyplynula z Dodejky datové zprávy.

5. Dříve než účastníci nalezli shodu ohledně znění Smlouvy I., existovaly různé verze jejích návrhů. Z e-mailové zprávy jednatele žalobce zaslané dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u doby nájmu na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců je poznámka, pokud bude možné schválit fix, tak na 7 let s automatickou prolongací na stejné období a rovněž možnost výpovědi ze strany pronajímatele z důvodu neplacení nájmu a ze strany nájemce z důvodu ukončení projektu. Z e-mailové zprávy [jméno] [příjmení] se podává, že tento dne [datum] zaslal na adresu [email] a v kopii na adresu [email] a [email] návrh základních bodů Smlouvy, kde mj. byl návrh ve vztahu k době nájmu uzavření smlouvy na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců. Dne [datum] předseda představenstva žalovaného sdělil jednateli žalobce, že žalovaný má k dispozici nabídku na úpravu garáží s tím, že náklady mohou dosáhnout až částky milion korun, a proto je třeba projednat, jak budou účastníci dále pokračovat, což vyplynulo z e-mailové zprávy ze dne [datum]. Z e-mailové zprávy odeslané od [email] dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účastníkům byl zaslán návrh smlouvy, v němž je obsah článku 10. ve znění totožném jako v podepsané Smlouvě I. s tím, že v článku 3. bod 1. absentuje druhá věta. Následně dne [datum] byl [jméno] [příjmení] z e-mailové adresy [email] zaslán návrh smlouvy v upraveném znění, kde již je i článek 3. ve znění podepsané Smlouvy I.

6. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době od [datum] do [datum] působil jako člen představenstva žalovaného. V začátcích jeho působení nebyla v teplárně příznivá ekonomika, proto ji chtěli nastartovat. Ing. [příjmení] přišel s tím, že má kontakt na žalobce, který má zájem si v prostorách teplárny pronajmout garáže a provozovat tam datacentrum. Se žalobcem jednal výhradně Ing. [příjmení] s tím, že o probíhajících jednáních představenstvo informoval na pravidelných zasedáních. Při zasedání představenstva dne [datum] se pak schvalovala předmětná nájemní smlouva. Členové představenstva měli znění Smlouvy I. k dispozici několik dní předem a následně ji na představenstvu bez výhrad schválili, považovali ji za konečnou verzi, avšak nedošlo k podpisu. Bavili se zejm. o tom, jak je pro ně ekonomicky výhodná. V následujícím období (dnech či týdnech) však vyšlo najevo, že k úpravě daných prostor budou třeba velké investice, které však žalovaný odmítl a řekl žalobci, ať si to předělají sami. Výměnou za to chtěl žalobce změnit výpovědní dobu, asi ze 6 měsíců na 4 roky. O těchto jednáních Ing. [příjmení] členy představenstva na jednání informoval. O této změně se již nehlasovalo. Svědek doplnil, že smlouvu připravoval jejich právní zástupce [jméno] [příjmení], kterého se opakovaně výslovně ptal, proč ve smlouvě nejsou uvedena bezpečnostní hlediska. K tomu mu bylo sděleno, že na to se vztahuje zákonná výpověď, a proto nemusí být tento výpovědní důvod ve smlouvě výslovně uveden s tím, že se jedná o běžnou praxi. Neměl důvod mu nevěřit, a proto požadavek na zahrnutí bezpečnostního důvodu do smlouvy nevznesl. O bezpečnostních hlediscích se bavili i v rámci firmy. Bezpečnostní technici je upozorňovali, ať řeknou žalobci, aby si pořídil hasicí přístroj a hlavně ať udělá řádnou elektroinstalaci. Svědek podotkl, že smlouvu vnímal tak, že když se stane jakýkoli problém, že může být vypovězena v šestiměsíční lhůtě. Rozhodně nevycházel z toho, že smlouva může být vypovězena pouze ze zde výslovně uvedených důvodů. Ve vztahu k následné změně výpovědní doby čtyř let svědek doplnil, že ji vnímal tak, že žalobce zainvestoval do oprav a proto chtěl mít jistotu, že v prostorách zůstane. Nechápal to tak, že v případě bezpečnostního problému se nelze bavit o výpovědi a že by tam mohli nadále pokračovat v činnosti. Domnívá se, že celé představenstvo pracovalo se šestiměsíční výpovědní lhůtou. O tom, že chce žalobce čerpat dotace, věděl, možná se to zmiňovalo s požadavkem na delší dobu nájmu v souvislosti s investicí do garáží. Při opětovném výslechu svědek doplnil, že přestože před svým výslechem telefonicky mluvil s oběma účastníky (předsedou představenstva žalovaného, tak jednatelem žalobce) s tím, že byl rozhozený z toho, že má ve věci vypovídat (obzvlášť když mu každý uváděl, že jej jako svědka navrhla druhá strana), tak s nikým nehovořil o tom, jak má vypovídat. Věrohodnost tohoto svědka soud posuzoval s vědomím toho, že obě strany připustily, že před jeho výpovědí u soudu s ním hovořily. Výpověď tohoto svědka je ve stěžejních bodech totožná s výpovědí předsedy představenstva žalovaného s tím, že ohledně následně najevo vyšlých investic vypovídal shodně s tvrzeními obou účastníků. Za zásadní soud považuje tu skutečnost, že to byl právě jednatel žalobce, který svědkovi poslal část podání žalovaného, ve kterém byl jeho výslech navržen. Rovněž pak jednatel žalobce svědka„ upozorňoval“ na to, že má informace, že danou věc na svědka chtějí (žalovaný)„ hodit“ s tím, že mu nabídl, že za účelem řešení této záležitosti může kontaktovat jeho právního zástupce [anonymizováno] [příjmení]. Soud v tomto postupu žalobce, který poté, co se svědkem v průběhu soudního řízení shora uvedeným způsobem komunikuje, za situace kdy svědek nevypovídá v jeho prospěch, namítne jeho nedůvěryhodnost, shledává okolnosti, které nevěrohodnost svědka naopak vyloučily. Soud tedy uzavírá, že z výpovědi tohoto svědka vycházel.

7. Předseda představenstva žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] vypověděl, že jejich právní zástupce pan [příjmení] měl známé, kteří se pohybovali v oblasti datacenter. Seznámil je s panem [příjmení]. Byl mu vysvětlen systém spolupráce, teplárna by měla zajištěný odběr energie, což se jim na představenstvu líbilo. Předmětnou smlouvu, jež byla schválena na představenstvu dne [datum], pak připravil právě pan [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalobce na podpis smlouvy spěchal, bylo svoláno mimořádné představenstvo, kde byla schválena smlouva v původním znění, a to s možností šestiměsíční výpovědní lhůty bez udání důvodů. Následně přistoupili na žádost žalobce na změnu jednoho článku, kdy„ vyhodili“ těch šest měsíců, neboť žalobce chtěl mít ochranu své investice. Jednotlivé záležitosti a zejm. možnost výpovědi řešili při přípravě smlouvy s právním zástupcem. Předseda představenstva zdůraznil, že by jej nikdy nenapadlo, že by mohly být zákonné důvody vyloučeny. S tím se nikdy nesetkal. Z praxe ví, že do smluv nelze nikdy vše zachytit, a proto vycházeli ze sdělení jejich právního zástupce, že když není něco uvedeno ve smlouvě, tak se postupuje podle zákona. Skutečnost, zda zákonné důvody platí, i když nejsou výslovně uvedeny ve smlouvě, opakovaně řešil s panem [příjmení] Smlouvu pak sám předkládal představenstvu a vysvětloval jim ji. Následně představenstvo informoval i o změně. Domnívá se, že nikdo z představenstva nepochyboval o tom, že by zákonné důvody neměly platit. Před danou změnou smlouvy se ptal pana [příjmení], zda se jedná o zásadní změnu, která musí být schválena představenstvem. Bylo mu sděleno, že nikoli, že o ní má představenstvo pouze informovat a proto tak učinil. Ve vztahu k nově vložené čtyřleté lhůtě předseda představenstva i nadále vycházel z toho, že ze zákonných důvodů lze smlouvu v této lhůtě vypovědět. Nikdy se se žalobcem (panem [příjmení]) nebavil o tom, že by jiné výpovědní důvody (než jsou výslovně uvedené v čl. 10 Smlouvy I.) byly vyloučeny a ani jej pan [příjmení] nikdy neinformoval o tom, že by žalobce takový požadavek vznesl. Doplnil, že by na to nikdy nepřistoupil. Vzhledem k tomu, že je laik, tak měli právního zástupce, který je ujistil, že zákonné důvody platí, a proto zákonné výpovědní důvody výslovně uvést do smlouvy nežádal.

8. Z listiny označené jako„ Informace o mimořádné události v areálu podniku [právnická osoba], ke které došlo dne [datum]“, se podává, že dne [datum] [anonymizována tři slova] [územní celek], Územní odbor [obec], potvrdil, že dne [datum] došlo v areálu žalovaného v objektu datacentra ke vzniku mimořádné události. Vyšetřovatel požárů na místě zjistil, že došlo k technické závadě na elektrickém přívodu hlavního jističe v rozvaděči datacentra, kdy jeden z přívodních elektrických vodičů do hlavního jističe byl„ utavený“. O požár se nejednalo, neboť nedošlo k plamennému hoření. V místě připojeného elektrického vodiče do hlavního jističe došlo ke vzniku elektrického přechodového odporu. Teplota v místě nedokonalého spoje dosahuje vysokých teplot a je schopna tavit kovy, což se v tomto případě stalo. Ze zprávy [právnická osoba], s. r. o. vyplynulo, že k předmětné poruše došlo vyhořením / vyhřátím proudového spoje na jedné fázi vstupního jističe v rozvaděči datacentra s tím, že k takové poruše může dojít i při běžném provozu rozvaděče. Stejné sdělení vyplývá i z e-mailové zprávy jednatele shora uvedené společnosti (Ing. [jméno] [příjmení]), který dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělil, že na základě místního šetření a následného rozboru nahlášené poruchy ze dne [datum], dospěl k závěru, že příčinou zahoření rozvaděče je jeho proudové přetížení, neboť jmenovitý proud rozvaděče 400 A není v souladu s nastavením proudové spouště jistícího prvku na jeho vstupu. K předmětné události se vyjádřila i [právnická osoba] s. r. o. dne [datum]. Z jejího sdělení – listiny označené jako„ [anonymizována tři slova]“ soud zjistil, že dle názoru výrobce nelze příčinu vzniku havárie specifikovat s tím, že v místě zahoření v rozvaděči se jeví jako nejpravděpodobnější příčina vznik zvýšeného přechodového odporu (nedotažené či špatně dotažené šroubové spoje), což vedlo k lokálnímu zvýšení teploty a následnému zahoření.

9. Z Prohlášení o shodě vystaveného výrobcem předmětného rozvaděče [právnická osoba] s. r. o. dne [datum] má soud za prokázané, že daný skříňový rozvaděč nízkého napětí typ S [číslo], výrobní [číslo] byl dimenzován na jmen. proud 400 A a jmen. napětí 400 V. Výrobce prohlásil, že vlastnosti rozvaděče splňují požadavky technických předpisů a že za podmínek obvyklého použití je bezpečný. Shora uvedené skutečnosti o předmětném rozvaděči, a to že byl vyroben [právnická osoba] s. r. o. dne [datum] a byl určen pro elektrický proud 400 A, vyplynuly zároveň i z výrobního štítku daného rozvaděče. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné i to, že rozvaděč byl uveden do provozu dne [datum]. Skutečnost, že na daném rozvaděči bylo provedené kusové ověření podle [anonymizována dvě slova] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [číslo] s tím, že rozvaděč vyhovuje provedeným zkouškám a je tak schopen bezpečného provozu, má soud za prokázané z listiny označené jako„ Provedení kusového ověření rozvaděče“ vystavené [právnická osoba] s. r. o. dne [datum]. Z této listiny dále rovněž vyplývá hodnota proudu 400 A. Součástí výrobní dokumentace k předmětnému rozvaděči je kromě shora uvedeného dále i fotodokumentace, z níž je zřejmý jeho stav v době výroby (nastavení spouští – I0 = 0,63, Ir = 1 a Isd = 2 a rovněž neosazení vstupní svorkovnice rozvaděče ani propojovacích vodičů mezi vstupní svorkovnicí rozvaděče a svorkami hlavního jističe).

10. Z listiny označené jako„ Vymezení rozsahu provozování elektrického zařízení pro potřeby [anonymizováno]“ podepsané dne [datum] za pronajímatele vedoucím elektroúdržby [jméno] [příjmení] a za nájemce [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že žalovaný je provozovatelem elektrické přípojky z rozvodny vlastní spotřeby 60BGA transformátoru T5 – konkrétně z pole 60BGA03 do objektu Datového centra do rozvaděče [anonymizováno] – přesně do přívodní svorky rozvaděče. Nájemce (žalobce) vzal na vědomí rozsah zařízení, jež je provozováno žalovaným s tím, že další elektrické zařízení a rozvody (mimo stávajících rozvodů osvětlení) jsou plně v kompetenci nájemce, který si sám zajistí odborné montáže, pravidelné revize a kvalifikovanou obsluhu. Nájemce vzal rovněž na vědomí, že od okamžiku podpisu dané listiny je rozvaděč [anonymizováno] již brán jako zařízení pod napětím. Z této dohody tedy vyplynulo místo, v němž se dělí provoz účastníků, a to tak, že žalovaný odpovídá do přívodní svorky rozvaděče. Takovýto výklad daného dokumentu jednoznačně potvrdil i soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který zároveň opakovaně podotkl, že vstupní svorky jsou součástí daného rozvaděče. Skutečnost, že vstupní svorky jsou součástí daného rozvaděče (výrobku), neboť bez nich by nefungoval (resp. nebyly by kam připojit kabely), potvrdil i svědek [jméno] [příjmení]. Součástí shora uvedeného ujednání byla výchozí revize. Ze Zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení [právnická osoba], s. r. o. soud zjistil, že revize, kterou zadal žalobce a jejímž předmětem bylo vyvedení výkonu z rozvaděče [anonymizováno] do rozvaděče [anonymizováno], byla zahájena dne [datum] a ukončena dne [datum]. Jednalo se výchozí revizi montáže nového kabelového vedení [anonymizováno] ze stávající rozvodny 0,4 kV [anonymizováno] do prostoru bývalých garáží do rozvaděče [anonymizováno] a připojení tohoto kabelu na vstupní svorky rozvaděče [anonymizováno]. V ní je zmínka i o nastavení rozvaděče 00UYQ20, a to že spoušť jištění tohoto rozvaděče je nastavena na 470 A. Skutečnost, že rozvaděč [anonymizováno] je v kompetenci žalovaného a naopak rozvaděč [anonymizováno] patří žalobci, byla mezi účastníky nesporná. Z grafu výkonu datacentra vyplynulo, že v průběhu roku 2020 byl do datacentra stabilně dodáván výkon v hodnotě 289 kW a více.

11. Z fotografií rozvaděče se podává jeho nastavení před uvedením do provozu, a to v souladu s pokyny výrobce (č.l. 62 a fotografie [číslo] v přílohové obálce č.l. 132 spisu) a rovněž i jeho stav a nastavení po dané události, a to I0 na 0,8, tedy na 504 A (č.l. 61 a fotografie [číslo] v přílohové obálce č.l. 132 spisu; č.l. 63 a fotografie č.l. 2 z přílohové obálky č.l. 132 spisu; č.l. 367 – 369 spisu). Z digitální stopy fotografií (vlastností souboru) soud zjistil, že shora uvedená fotografie [číslo] byla pořízena dne [datum] v 10:55 hod. Zbylé fotografie (č.l. 367 – 369) byly vyfoceny rovněž dne [datum], a to v 10:53 hod. Nastavení jističe na I0 = 0,8, tedy na proud 504 A vyplývá rovněž i z fotografií předložených svědkem [jméno] [příjmení], které pořídil dne [datum] v době od 11:05 do 12:00 hod. (fotografie v přílohové obálce č.l. 662). Z dalších tímto svědkem pořízených fotografií v předchozí lokaci na začátku roku 2019 soud zjistil, že přívodní kabely byly do daného rozvaděče připojeny přes vstupní svorky již v roce 2019 (fotografie na č.l. 691 a 692). Z fotografie rozvaděče, jež je součástí výrobní dokumentace (fotografie na č.l. 547 p. v. a 548 p. v., resp. v přílohové obálce č.l. 549a spisu), soud zjistil, že dle pokynů výrobce měly být kabely do rozvaděče připojeny šrouby na měděné pásovině. Na kamerovém záznamu dané události je zřejmý v místě rozvaděče světelný záblesk, kterým záznam končí, neboť vypadl proud. Kamerový záznam je označen časem 3:01 hod. Dle sdělení žalobce (resp. svědka [jméno] [příjmení]) byl čas na kameře nastaven o 39 minut jinak. Lze se tedy domnívat, že k předmětnému incidentu došlo ve 2:21 hod. ráno. Toto pak koresponduje i dalšími ve věci provedenými důkazy.

12. Ze scanu obrazovky mobilního telefonu se podává, že dne [datum] v 11:50 hod. bylo voláno na linku [číslo] s tím, že hovor trval 2 minuty a 18 sekund.

13. Ze Sdělení o stavu řízení ze dne [datum] vyplynulo, že [stát. instituce], dne [datum] byl kolem 12:00 hod. oznámen pracovníkem žalobce požár fáze rozvaděče v prostorách žalovaného, které mají v nájmu. Policie ČR provedla ohledání místa za přítomnosti pracovníka hasičského záchranného sboru a pracovníka odboru kriminalistické techniky a expertíz. Vzhledem k tomu, že zjištěná poškození nasvědčují vzniku technické závady, bylo šetření ukončeno a věc založena s tím, že se nejedná o trestný čin ani přestupek. Dne [datum] však žalovaný podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti, neboť se domnívá, že příčinou uhoření fáze rozvaděče bylo přenastavení jističe rozvaděče na vyšší vypínací proud, což mělo za následek přetěžování předmětné fáze a následné uhoření. Tato skutečnost zároveň vyplývá i z Trestního oznámení na neznámého pachatele ze dne [datum]. Oznamovatelem dané události dne [datum] Policii ČR byl elektrotechnik žalobce [jméno] [příjmení], což má soud za prokázané z Úředního záznamu [stát. instituce], [číslo jednací]. Z tohoto záznamu se dále podává, že na místo hlídka policie dorazila dne [datum] ve 12:00 hod.

14. Z Odborného vyjádření Policie ČR, Odboru kriminalistické techniky a expertíz, [číslo jednací] - [číslo] [rok] [číslo], ze dne [datum] soud zjistil, že ve skříňovém rozvaděči [anonymizováno] byl osazen kompaktní jistič. Vybavovací proud jističe lze měnit pomocí modrého otočného segmentu v dolní části jističe s tím, že maximální hodnota vybavovacího proudu je až 630 A. Jistič byl osazen v rozvaděči se jmenovitou hodnotou proudu 400 A (dle výrobního štítku), což odpovídá výkonu cca 276 kW. Z fotodokumentace pořízené při ohledání v den události je zřejmé, že proudová spoušť jističe byla nastavena na cca 504 A, což odpovídá otočení segmentu na polohu 0,8 a výkonu cca 347 kW. Bylo konstatováno, že proudová spoušť jističe tedy byla nastavena na větší hodnotu, než je jmenovitá hodnota proudu rozvaděče. Ve vztahu k regulátoru vybavovacího proudu jističe bylo uvedeno, že po otevření rozvaděče je volně přístupný s tím, že pomocí malého šroubováku může hodnotu přenastavit a změnit tak charakteristiku jističe i nekvalifikovaná osoba. Při provozu připojených elektrotechnických zařízení za rozvaděčem 00UYQ20 s největší pravděpodobností docházelo k reakci jističe na odběr většího množství proudu, než na jaký byl jistič nastaven. [ulice] kabelu fáze L1 bylo zjištěno poškození nasvědčující působení přechodového odporu (technické závadě) v místě spojení hliníkového slaněného vodiče a kontaktu jističe. Nelze však jednoznačně konstatovat, že k uhoření fáze L1 na vstupní svorce jističe došlo vlivem přenastavení proudové spouště jističe na hodnotu cca 504 A. Nelze ani vyloučit, že k tomuto jevu mohlo dojít i při provozování jističe se standardně nastavenou proudovou spouští na 400A.

15. Z Usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 20. 6. 2021 soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z [anonymizováno], kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne [datum] v blíže nezjištěné době (pravděpodobně v době od 2:30 hod. do 11:53 hod.) v objektu žalovaného v budově bývalých garáží v předmětném přívodním rozvaděči elektrické energie, který je dimenzován na maximální proud 400 A přenastavil hlavní jistící prvek rozvaděče na hodnotu 504 A, což mělo za následek přetížení rozvaděče a uhrožení fáze L1, bylo odloženo. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že sice bylo prokázáno, že k přenastavení jističe na vyšší vypínací hodnotu došlo, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že k uhoření, resp. žhnutí fáze L1 došlo jednoznačně vlivem přenastavení jističe na vyšší vypínací hodnotu. Z Usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne 20. 12. 2021 vyplynulo, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu křivá výpověď, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že dne [datum], [datum] a [datum] jako svědek při soudním řízení u Okresního soudu ve [obec] dvakrát vypovídal, kdy se dopustil několika nepravdivých výroků ve prospěch žalovaného, že žalovaný nikdy nemanipuloval s rozvaděčem žalobce, že k němu neměl přístup a zároveň že žalobce provozoval rozvaděč s nesprávně nastavenou vypínací hodnotou, kdy vypověděl, že na místě havárie rozvaděče byl až za přítomnosti policie a předložil fotografickou dokumentaci, která byla pořízena v čase 10:51 – 10:54 hod., přičemž Policie ČR byla přivolána až v 11:53 hod. a na místo se dostavila až ve 12:00 hod., byla odložena. Z odůvodnění je zřejmé, že ve věci nebylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] jako svědek před soudem uvedl nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí.

16. Své rozhodnutí soud opírá i o další ve věci provedené důkazy, a to výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a výpovědi jednatele žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného pracuje od roku 2006 s tím, že od roku 2015 pracuje na pozici vedoucího elektrorúdržby. Ve vztahu k danému rozvaděči svědek vypověděl, že ví o zahoření jednoho fázového rozvaděče v prostorách datového centra. Předmětný rozvaděč byl v kompetenci žalobce, byl tam nainstalován nájemníkem na počátku celé akce, kdy si žalobce instaloval svoje zařízení do najatých prostor. Přívod do rozvaděče realizovala [právnická osoba], která pracovala pro žalobce. Připustil, že na daném rozvaděči na základě objednávek žalobce prováděli pracovníci elektrodílny žalovaného práce, jež jsou zachycené v pracovních příkazech. Zdůraznil, že při těchto činnostech byl vždy přítomen někdo od žalovaného, který vykonával dozor. Svědek dále uvedl, že sám v rozvaděči nic neinstaloval s tím, že nebyl ani přítomen jeho uvedení do provozu. Pouze v průběhu výstavby si zkontroloval nastavení, které bylo v pořádku. V době jeho výstavby, někdy v dubnu 2019, si předmětný hlavní jistič vyfotil, a to právě z důvodu nastavení a typu. V tu dobu bylo nastavení správně, asi na 0,65. Nevybavil si, že by na místě byl bezprostředně před jeho zapnutím. Neměl důvod ověřovat, jak je jistič nastaven v době jeho zapnutí. Vycházel z toho, že je nastaven tak, jako byl v průběhu výstavby. Svědek doplnil, že přívod před spuštěním kontrolovala [právnická osoba], která byla přítomna zapínání a ta mu sdělila, že rozvaděč je v pořádku, že je možné jej uvést pod napětí. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že dne [datum] na místě před příjezdem policie nebyl, byl tam poté za přítomnosti policie, kdy si s jejich souhlasem pořídil fotografie (pozn. dle sdělení svědka fotografie [číslo] z přílohové obálky [číslo] byly pořízeny po zahoření za přítomnosti policie, fotografie [číslo] byla pořízena v průběhu výstavby a fotografie [číslo] až v období po zahoření). Při další výpovědi svědek doplnil, že další fotografie byly pořízeny až v době vyšetřování, když na místě byli přítomni hasiči. Rovněž upřesnil, že na místě asi byl před příjezdem policie, avšak čekal na ni. V rámci opětovného výslechu svědek upřesnil, že následně zjistil, že v den události byl na místě opakovaně s tím, že fotografie fakticky pořídil, když byl na místě poprvé v době 10:49 hod. a 11:11 hod. (fotografie [číslo] z přílohové obálky [číslo]), a to před příjezdem policie. Svědek setrval na svém tvrzení, že jedna z fotografií (fotografie [číslo] z přílohové obálky [číslo]) byla pořízena v dubnu 2019 s tím, že v tu dobu byl jistič rozvaděče nastaven správně. V rámci svých výslechů svědek setrval na tom, že od pořízení fotografie v dubnu 2019 (před uvedením do provozu) až do dané události nekontroloval, jak je jistič na rozvaděči nastaven, a to vzhledem k tomu, že toto zařízení nespadá pod žalovaného. K zahoření došlo v jiné části, než v zařízení, které provozuje žalovaný. Provozovatele daného jističe byl žalobce. Svědek se domnívá, že před příjezdem policie se na rozvaděč díval na žádost žalobce za přítomnosti pracovníků žalobce provozní elektrikář žalovaného, ale jistě to neví. Ve vztahu k nastavení hlavního jističe svědek uvedl, že má možnost nastavení na několik vypínacích proudů s tím, že nastavení se realizuje kombinací těchto prvků, ale zejména prvním v pořadí, kterým se nastavuje nadproud. V daném případě se jednalo o nastavení na 0,8. [ulice] jistič byl tedy přenastaven. Svědek sdělil, že veškeré záležitosti týkající se obsahu rozvaděče, jističů a dokumentace, jsou v kompetenci nájemce. Účastníci si písemně stvrdili, že žalovaný jako provozovatel je definován po vstupní svorky do rozvaděče. Tato dohoda byla uzavřena zejm. z důvodu případných prací na zařízení, protože pokud se na něm pracuje, tak musí být odpojeno od napájení. Vymezení hranice odpovědnosti každého z účastníků svědek demonstroval na předložené fotografii (fotografie na č.l. 549a spisu), na níž popsal, že žalovaný odpovídá za část shora, kde končí kabely u svorek, jež vychází z rozvodny teplárny s tím, že žalobce odpovídá za navazující část vedoucí přes svorky dolů. Svědek rovněž podotkl, že svorky jsou součástí rozvaděče. Svědek zdůraznil, že žalovaný pouze uvedl pod napětí přívodní kabel do rozvaděče, což dne [datum] písemně panu [příjmení] oznámil, a to, co je dál, už je věcí žalobce. Podotkl, že ta skutečnost, že došlo k zapnutí přípojky do rozvaděče, ještě neznamená, že to, co je v rozvaděči a rozvaděč samotný (za hlavním jističem), je pod napětím a je všechno v provozu. Ve vztahu ke sdělení pana [příjmení] o tom, že před uvedením do provozu svědek vše kontroloval, svědek uvedl, že se jednalo o jednoduchou pohledovou kontrolu, která je běžná u všech zařízení (zda někde neleží např. klíč, který by mohl způsobit zkrat). Svědek uvedl, že se domnívá, že přenastavení jističe bylo jednou z hlavních příčin zahoření, neboť docházelo k přetěžování spojů, které nebyly na takový proud dimenzovány. Tuto skutečnost pak potvrdil i soudní znalec. Vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní jistící část proti nadproudu, tak při přenastavení může dojít k destrukci, jak rozvaděče, tak vnitřního vybavení a rovněž může dojít k ohrožení dodávky elektrické energie pro celou oblast [anonymizováno]. Svědek dále vypověděl, že předmětný rozvaděč je v garáži, která je uzamčena. Přístup tam neměl, kdyby jej chtěl zkontrolovat, musel by kontaktovat žalobce. Svědek dále uvedl, že před zahořením bylo datacentrum v provozu s tím, že od půlnoci do doby poruchy byla spotřeba 854 kW. Tato skutečnost pak vyplynula i ze žalovaným předložené Tabulky spotřeby elektrické energie a rovněž i ze sdělení soudního znalce. Ve vztahu k tomuto svědkovi soud podotýká, že si je vědom jeho dlouholetého zaměstnaneckého poměru k žalovanému. Soud si je rovněž vědom zjevného rozporu v jeho výpovědích ohledně pořízení fotografií. Tato nesrovnalost v jeho tvrzení však jeho věrohodnost nesnížila, neboť soud je toho názoru, že s odstupem času si již nemůže pamatovat jednotlivé detaily dané události. Navíc ani Policie ČR v rámci řízení o podezření ze spáchání přečinu křivá výpověď naplnění této skutkové podstaty neshledala. Další jím v průběhu jednotlivých výslechů uváděné skutečnosti pak byly ve shodě s výpovědí soudního znalce. Za této situace soud považuje i výpověď tohoto svědka za věrohodnou, a proto z ní vycházel.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je zaměstnán u žalovaného již 26 let jako elektrikář. Ve vztahu k předmětnému rozvaděči svědek uvedl, že je umístěn v jedné z garáží. Garáže byly vždy zamčené. Na rozvaděči pracoval na základě pracovních příkazů, kdy jej tam poslal zaměstnavatel. Má dojem, že pracoval na osvětlení (snižovalo se) a venku na zásuvkách pro chlazení (na čerpadlo). Při každé činnosti jim odemkl nějaký zaměstnanec žalobce a byl tam s nimi, pohyboval se tam soustavně. Svědek si již nevybavil, kolikrát na daném místě pracoval, avšak byl si jistý, že s rozvaděčem, hlavním jističem nikdy nemanipuloval. Nemá ani informaci o tom, že by s ním manipuloval někdo jiný. Ve vztahu k tomuto svědkovi soud uvádí, že jeho výpověď je v celkové shodě s listinnými důkazy (pracovní příkazy a prohlášení zaměstnance) a rovněž i s tvrzením žalovaného a i žalobce (u žalovaného si objednal dvě zakázky), proto soud považuje jeho výpověď za věrohodnou.

19. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že u žalovaného je zaměstnán od [datum] za pozici elektrikář – údržbář. Svědek uvedl, že v předmětných garážích jednou pracoval, dělal tam venkovní zásuvku a připravoval trasu. Svědek podotkl, že pracoval pouze venku, kde žádný rozvaděč nebyl. Na místě pracoval s panem [příjmení], který realizoval vnitřní část připojení, avšak co konkrétně tam dělal, neví. Svědek si již nevybavil, zda byl s nimi na místě někdo další přítomen, ani jak se dostali do garáže (zřejmě jim musel někdo od žalobce odemknout). [příjmení] však pracoval venku, kde byl přístup volný. Do kontaktu s rozvaděčem vůbec nepřišel, kabel mu prostrčil kolega skrz zeď. Soud nemá důvod pochybovat ani o věrohodnosti tohoto svědka, neboť i jeho výpověď je v souladu s listinnými důkazy (pracovní příkazy a prohlášení zaměstnance).

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na místo události přišel jako první. Garáž, v němž je rozvaděč, byla zamčená, odemkl si. Již z dálky viděl, že jsou vypnuté venkovní větráky, z čehož dovodil, že do serveroven nejde proud. Začal proto zjišťovat, co se stalo. Na vrátnici teplárny dostal kontakt na nějakého pána z teplárny (jméno si již nevybavil, byl si však jistý, že pan [příjmení] to nebyl), s nímž danou věc řešil. Bylo mu řečeno, že z jejich strany je vše v pořádku. Následně se pán dostavil na místo a zjistil, že v rozvaděči je spálený přívodní kabel. Doporučil ihned vypnout proud. Svědek sám si této závady nevšiml, nepamatuje si, že by zaregistroval, že by bylo něco v nepořádku. Nepostřehl ani ohořelý kryt (na zemi). Svědek dále uvedl, že nemá informace o tom, jak má být jistič správně nastaven s tím, že si ani nevšiml, jak byl při jeho příchodu fakticky nastaven. Svědek doplnil, že před příchodem pána z teplárny byl na místě sám zhruba 10 – 15 minut. Po jeho příchodu se zhruba na 3 – 4 minuty z místa vzdálil, neboť šel vzbudit kolegu [jméno] [příjmení]. Po tuto dobu pak pán z teplárny na místě zůstal. V tu dobu tam bylo lidí z teplárny již více, dva nebo tři, pravděpodobně tam byl již i pan [příjmení]. Nevybavil si však, zda tam tyto osoby byly již v době jeho odchodu nebo přišly až v době jeho nepřítomnosti. Svědek nemá informace o tom, co tam přítomní po tu dobu dělali, neptal se jich. Ví však, že někdo z nich pořizoval fotografie (myslel si, že pan [příjmení], ale jistý si nebyl), on sám v jejich přítomnosti taktéž fotil. V době od 11:05 hod. do 12:00 hod. pořídil 16 fotografií. Bezprostředně po příchodu na místo události však rozvaděč nezdokumentoval. Následně svědek zjistil, že servery byly offline zhruba od 2 hodin ráno. Dle názoru svědka mohly být příčinou pouze dvě skutečnosti, a to buď že spadl hlavní přívod internetu do serveroven, anebo že spadl proud. Závěrem svědek sdělil, že předmětný rozvaděč byl umístěn v předchozí lokaci, kde pracoval pro žalovaného. V prostorách teplárny pracuje od uvedení datacenta do provozu, někdy od dubna či května 2019. Občas se stávalo, že malé jističe vypadávaly a pak se musely nahodit. V prostorách, v nichž byl umístěn daný rozvaděč, byl umístěný kamerový systém, který byl v době nehody funkční. Ve vztahu k tomuto svědkovi soud uvádí, že si je vědom té skutečnosti, že se jedná o zaměstnance žalobce, avšak tato skutečnost jeho věrohodnost nesnížila, a to s ohledem na celkovou shodu jeho výpovědi s jeho podáním vysvětlení, které opakovaně učinil před Policií ČR (Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 8. 11. 2020 [číslo jednací] a ze dne 27. 8. 2021 [číslo jednací]) a rovněž i s výpovědí svědka [jméno] [příjmení].

21. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil, že o události se dozvěděl od kolegy [jméno] [příjmení], který jej přišel vzbudit s tím, že je nějaký problém v serverovně. Po příchodu zjistil, že větráky, jež odtahují teplo od serveroven, jedou pouze na půl. Vybavil si, že po jeho příchodu na místo tam byl někdo z teplárny (pan [příjmení] to nebyl). Pod platformou, na níž jsou umístěny rozvaděče, zaregistroval na zemi opálený plastový bezpečnostní kryt. Rovněž postřehl, že ve dveřích rozvaděče byly dvě červené nepoškozené krytky na přívodní kabely, které by tam standardně být neměly. Pořídil dvě fotografie (v 10:37 hod. a v 10:44 hod.). Svědek rovněž vypověděl, že při uvádění datacentra do provozu, padala elektřina na jednotlivých lištách (elektrická zásuvka o 18 zdířkách), na které jsou připojeny servery, což řešil s panem [příjmení]. Padalo to však pouze v rámci datacentra, ne hlavní jistič. I přes zaměstnanecký vztah svědka k žalobci soud považuje výpověď i tohoto svědka za věrohodnou, a to rovněž vzhledem ke shodě jeho výpovědi před soudem se skutečnostmi, jež uvedl před Policií ČR (Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 19. 8. 2021 [číslo jednací] a ze dne 8. 11. 2020 [číslo jednací]) a dále i s výpovědí svědka [jméno] [příjmení].

22. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v den události jej kolem 8. hodiny ráno kontaktoval směnný technik s tím, že žalobce nemá napětí. Dostavil se proto do rozvodny žalovaného, kde nahodil spadlý hlavní vypínač. Následně byl informován, že žalobce má pouze dvě fáze. Poté proto ověřil, že v rozvodně žalovaného fungují všechny tři fáze. Následně se domluvil s osobou, která byla na místě (někdo od žalobce), že se na rozvaděč podívá. Po otevření dvířek rozvaděče svědek ihned zaregistroval, kde je problém – chyběl jeden kabel - jeden propoj ukápl. Po celou dobu na daném místě byl pouze s jednou shora uvedenou osobou (stála za ním), ani následně nebyl na místě sám. O nastavení jističe se nezajímal, ani nevěděl, že je nastavovací. Svědek se nezabýval ani ničím jiným mimo rozvaděč, nic jiného vyjma chybějícího kabelu na místě nezaregistroval. Svědek uzavřel, že s ohledem na skutečnost, kdy rozvaděč není žalovaného, tak do něho nijak nezasahoval, nemanipuloval s ním. I u tohoto svědka soud posuzoval jeho výpověď s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o dlouholetého zaměstnance žalovaného, avšak tato skutečnost jeho věrohodnost nesnížila, a to vzhledem k tomu, že i s odstupem času vypovídal totožně jako před Policií ČR (úřední záznam ze dne 8. 11. 2020 [číslo jednací] - [číslo] [rok] a úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 31. 8. 2021 [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo]).

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se podává, že od žalobce dostali v březnu 2019 požadavek na zhotovení přípojky pro výkon 300 kW s hranicí rozvaděče v teplárně a vstupní svorky do rozvaděče. Revizi dělal pan [příjmení]. Svědek zdůraznil, že samotný rozvaděč nebyl součástí jejich dodávky ani revizní zprávy. Svědek jako jednatel společnosti, která zakázku realizovala, zakázku nerealizoval a ani nebyl na místě při revizi, měl na starosti technická jednání. Podotkl, že rozvaděč byl stavěný na 400 A, ale na vstupním jističi bylo možno nastavit i vyšší proudovou hodnotu. Vzhledem k tomu, že rozvaděč nebyl předmětem jejich revize (končili na vstupních svorkách), tak jej nenastavovali, ani nezkoumali jeho nastavení. Svědek si byl vědom toho, že v revizní zprávě je zmíněno nastavení koncového rozvaděče (jedná se o nastavení spouště rozvaděče na spotřebě), avšak uvedl, že to byla pouze informace (poznámka), která je mimo hranici revize, a proto by tam v podstatě nemusela být. Soud považuje rovněž i výpověď tohoto svědka za věrohodnou, a to s ohledem na celkovou shodu jeho výpovědi s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (rozvaděč nebyl předmětem jejich revize, a proto se jeho nastavením nezabývali, avšak zaregistrovali, že v okamžiku revize byla spoušť nastavena na 470 A). Z e-mailové zprávy tohoto svědka adresované [jméno] [příjmení] dne [datum] vyplynulo, že dle jeho názoru bylo příčinou daného zahoření proudové přetížení daného rozvaděče, neboť jmenovitý proud rozvaděče není v souladu s nastavením proudové spouště jistícího prvku na jeho vstupu.

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že rozsah revize je z dané zprávy zřejmý s tím, že se jednalo o připojení na vstupní svorky (úprava rozvaděče, kabelové vedení do objektu garáže a končilo to připojením kabelů na vstupních svorkách zákaznického rozvaděče). Vlastnosti a nastavení rozvaděče nezkoumali, neboť to nebylo předmětem revize. V době realizace revize ([datum]) na místě viděl na rozvaděči na straně žalobce nastavení spouště na 470 A. Svědek si byl vědom rozporu mezi parametry rozvaděče a jeho faktickým nastavením, avšak vzhledem k tomu, že to nebylo předmětem jejich díla, tak tento údaj do revize uvedl z toho důvodu, aby ten, kdo přijde po něm, se podle toho mohl zařídit. Na jejich revizní zprávu tato skutečnost neměla žádný vliv. Do závad ji uvést nemohl, neboť rozvaděč nebyl předmětem revize, kterou dělal. Na fotografii (pozn. fotografie v přílohové obálce č.l. 549a, resp. na č.l. 489 spisu) svědek názorně ukázal, že realizovali osm kabelů, které připojovali nahoře do svorek (tři svorky), čímž končili. Shrnul, že obecně pro revizního technika jsou hranicí připojení rozvaděče vstupní svorky, resp. připojení kabelů ze strany kabelů. Svědek rovněž uvedl, že svorky jsou součástí výrobku - rozvaděče (nejsou součástí kabelového vedení) s tím, že bez nich by byl rozvaděč nefunkční. Svorky umožňují připojení kabelů k rozvaděči. Pokud by svorky nebyly ve výrobní dokumentaci rozvaděče, tak by měl výrobce, resp. ten, kdo rozvaděč dodává, určit, kam se mají vstupní kabely připojit. Uzavřel, že byť neměl k dispozici výrobní dokumentaci rozvaděče, tak doklady, jež měl k dispozici, byly pro provedení revize dostačující. Ve vztahu ke schématu zapojení dodanému výrobcem (pozn. č.l. 536 p. v. spisu) svědek zdůraznil, že na daném výkresu je napsáno, že se jedná o jistič 400 A bez spouště, avšak ve skutečnosti byl v rozvaděči jistič na 630 A s nadproudovou spouští, která se dala regulovat. Dle sdělení svědka je běžnou praxí, že u velkých jističů se dává jistič s maximální hodnotou a pak se může regulovat proud, který určuje výkon, jež se může z rozvaděče brát. Svědek uzavřel, že v předmětné dokumentaci nejsou shora uvedené údaje zapsané správně. Sdělil, že dle fotografie od výrobce (pozn. č.l. 548 p. v. spisu) by se kabely připojovaly do měděné pásoviny, kde jsou tři šrouby, avšak muselo by se jednat o kabely s oky. Svědek zdůraznil, že fakticky však na místě to nebylo udělené jako na fotografii, ale se svorkami. I kdyby tam ve skutečnosti byl rozvaděč s pásovinou dle shora uvedené fotografie, tak konec revize by byl opět na té pásovině, stejně jako na svorkách (krabičkách). Z výpovědi tohoto svědka pak soud vycházel, neboť neshledal žádné skutečnosti, které by jeho věrohodnost snížily. Ohledně předmětu revize a nastavení rozvaděče při revizi vypovídal shodně jako svědek [jméno] [příjmení]. Jeho popis faktického stavu rozvaděče v době revize (připojení kabelů přes svorky, nikoli přes výrobcem určenou pásovinu pomocí šroubů) pak není v rozporu s fotografiemi předloženými svědkem [jméno] [příjmení] z doby před uvedením do provozu v dané lokalitě.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je jednatelem společnosti, jež se zabývá správou serverů, které se provozují v datacentru. Podotkl, že nikdo z jeho spolupracovníků není elektrikář, a proto do rozvaděče nikdy nezasahovali. Byl pouze seznámen s tím, že je to uvedeno do provozu. Svědek dále uvedl, že rozvaděč byl majetkem žalobce s tím, že zapojení přívodu do rozvaděče realizovala [právnická osoba]. Jeho společnost postupně smontovávala servery, výkon jel na plno několik měsíců v testovací fázi. U sestavování serverů byl přítomen, kontroloval, zda jsou sestaveny správně. Vzhledem k tomu, že rozvaděč nebyl v jeho kompetenci, tak na něm nic nekontroloval, ani do něj nikdy nezasahoval. Provoz od začátku fungoval řádně, proto nebyl důvod do něho zasahovat. O skutečnosti, zda došlo k nějaké manipulaci, svědek žádnou informaci nemá. Jeho společnost si od žalovaného dvakrát objednala připojení dvou dalších jističů, kdy jim vyvedli z rozvaděče dva další napájecí kabely. Jednou se jednalo o připojení do dalšího serveru a podruhé se připojení týkalo přídavného vodního chlazení. Tyto práce realizovali zaměstnanci žalovaného, přítomen byl i pan [příjmení], ten sám však nic nedělal, pouze vždy před spuštěním přišel zkontrolovat stav rozvaděče, zda mohou zapojit. Dle sdělení svědka rozvaděč prošel revizí pouze na začátku při spuštění s tím, že další revize byla udělaná až po předmětném incidentu, a to již rozvaděče opraveného. Ve vztahu k dohodě ze dne [datum] svědek uvedl, že tato znamenala, že jsou zodpovědní za provoz všech elektrických zařízení uvnitř datacentra. Uvedl, že rozvaděč byl majetkem žalobce s tím, že si nechal vybudovat hlavní přípojku do rozvaděče od žalovaného. Měl za to, že odpovídají (žalobce) za všechno, co je v rozvaděči od hlavního jističe. Ve vztahu k listině„ Vymezení rozsahu provozování elektrického zařízení“ uvedl, že tuto podepsal venku před danými prostory poté, co jej pan [příjmení] ujistil, že přívod je z jejich strany zkontrolovaný s tím, že mohou provoz spustit. Pan [anonymizováno] si chtěl být jistý, že je vše v pořádku, než se to spustí, a proto se byl na dané práce na místě podívat vícekrát (svědek jej tam viděl). Soud si je vědom rozporu výpovědi tohoto svědka s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ohledně kontroly nastavení jističe rozvaděče, avšak tato skutečnost jeho věrohodnost nesnížila, a to vzhledem k dalšímu obsahu jeho výpovědi, která byla ve shodě s dalšími ve věci provedenými důkazy, resp. k částečné shodě výpovědi tohoto svědka s výpovědí jednatele žalobce (svědek ani jeho spolupracovníci nejsou odborníci přes elektro s tím, že oba měli za to, že vše zkontroluje žalovaný) a k částečné shodě s tvrzením žalovaného a výpovědí zaměstnanců žalovaného (od žalovaného si v průběhu provozu datového centra dvakrát objednali práce). Soud proto nemá důvod pochybovat ani o věrohodnosti tohoto svědka.

26. Jednatel žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] v obecné rovině uvedl, že vždy když v nějaké lokaci chtějí začít provozovat datové centrum, tak se domluví s protistranou, že oblast elektřiny bude obstarávat elektrárna, neboť zaměstnává profesionály pro tuto oblast. Podotkl, že pan [příjmení] ani jejich servisní technici nejsou odborníci přes elektro, proto se vždy domluvili s protistranou. Interně odborníky nedisponují. Vždy si najali nějakého revizního technika nebo dodavatelskou společnost. K dané věci sdělil, že původně měl být objednatelem prací od [anonymizováno] žalovaný, což se změnilo až na poslední chvíli, neboť se nedohodli na finančních podmínkách, nicméně stavebníkem byl žalovaný. Jako stavebníka si tedy najali teplárnu a měli za to, že když zaměstnává desítky elektrikářů, tak že tu oblast, když připojují zařízení do své sítě, zkontrolují. Doplnil, že jim to řečeno nebylo, ale logicky se to tak domnívali. Měl proto za to, že za celou oblast elektra zodpovídá teplárna. Datacentrum od počátku jede stabilně a spotřeba se skoro nemění, proto nechápe, co by je vedlo k přenastavení. Ve vztahu k podpisu listiny o vymezení rozsahu odpovědnosti uvedl, že jim pan [příjmení] řekl, že jejich (teplárny) rozvodnu, kde jsou jejich trafa, musí mít tuto celou oblast pod kontrolou. Žalobce si řekl, že jsou rádi a že tím pádem provozovatelem přípojky bude teplárna. Jednatel v tomto období bral jako přípojku všechno, co vede až k tomu rozvaděči. Text navrhl pan [příjmení], řešili pouze to, že jim dodají elektřinu.

27. Ze Znaleckého posudku [číslo] 2021 vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru a odvětví elektronika a elektrotechnika, specializace zabezpečovací systémy, spotřební elektrotechnika, rozvody a instalace, elek. spotřebiče, hromosvody a ochrana proti přepětí, revize elek. zařízení a hromosvodů, soud zjistil, že rozvaděč zasažený zahořením byl již vyměněn za jiný se stejným označením [anonymizováno] s tím, že původní rozvaděč se již na místě nenachází. Tuto skutečnost pak účastníci potvrdili (v létě 2021 byl rozvaděč přezbrojen). Ze znaleckého posudku má soud za prokázané, že v době předmětné události byl na místě instalován rozvaděč vyrobený [právnická osoba] s. r. o. s výrobním [číslo] se jmenovitým proudem In 400 A. Z dokumentace obsažené v soudním spisu soudní znalec zjistil, že v okamžiku pořízení fotografií byla jednotka spouští nastavena takto: Io = 0,8 x In (0,8 x 630) = 504 A, Ir = 1 x Io (1 x 504) = 504 A a Isd = 2 x Ir (2 x 504) = [číslo] A. Z fotodokumentace soudní znalec dovodil, že vlivem nadměrného ohřevu na vstupní svorce hlavního jističe došlo k postupné degradaci izolace přívodního vodiče L1, odtavení třmenové svorky a následně zřejmě k přeskoku mezi fázemi nebo mezi fází L1 a uzemněnou částí rozvaděče. Ze znaleckého posudku se dále podává, že aby byl splněn jmenovitý proud daného rozvaděče, měly být spouště nastaveny tak, aby součin In Io Ir byl nižší než 400 A. V době zahoření byl dle názoru znalce hlavní jistič nastaven na hodnoty spouští Io = 0,8 a I r = 1,0, z čehož vyplývá 630 A x 0,8 x 1,0 = 504 A. Toto nastavení, jež překračuje jmenovitý proud rozvaděče, mělo z dlouhodobého hlediska vliv na zahoření. Překročením jmenovitého proudu rozvaděče došlo k porušení pokynů výrobce a rovněž i normy ČSN 33 2000 – 1. Znalec připustil, že k zahoření mohlo dojít i v případě správného nastavení spouští hlavního jističe. K tomuto doplnil, že tuto odpověď mínil obecně, z povahy daného zařízení. K tomu soudní znalec rozvinul, že u technických zařízení nikdy nelze vyloučit, že nedojde k nějakému selhání. K selhání může dojít i na zařízení, jež je pravidelně kontrolováno, neboť žádné zařízení nelze kontrolovat 24 hodin denně, a při jakémkoli povolení šroubku může zařízení okamžitě reagovat. Proto by měl mít provozovatel zařízení zpracovaný řád preventivní údržby, v němž stanoví kroky, aby k poruchám nedocházelo. Za kontrolu a údržbu zařízení pak zodpovídá provozovatel. Soudní znalec uzavřel, že se domnívá, že kdyby byl daný rozvaděč správně provozován, tak by k události nedošlo. Dle údajů ve spisu je zřejmé, že dodávaný výkon byl na úrovni vyšší než 290 kW, což odpovídá proudu vyššímu než 418 A. Při nastavení spouští tak, aby nebyl překračován jmenovitý proud 400 A, by docházelo při takto dodávaném proudu k pravidelným výpadkům hlavního jističe. Provozováním rozvaděče o jmenovité hodnotě 400 A s nastavenou spouští nad tuto hodnotu, resp. při překročení jmenovitého proudu dle názoru soudního znalce dochází k přetěžování těch částí, které jsou dimenzovány na tuto hodnotu, dochází k nadměrných ohřevům, úbytkům napětí, degradaci materiálů. Ze znaleckého posudku rovněž vyplynulo, že přenastavení spouště rozvaděče lze provést během několika sekund vhodným nástrojem (šroubovákem). Znalec vyloučil, že by změna nastavení spouští mohla vzniknout samovolně v rámci mechanických jevů nebo tepelných změn při zkratu, k němuž dne [datum] došlo. Ztráty na trafu nemají vliv na reálný příkon a ztráty na vedení mezi elektroměrem a rozvaděčem se pohybují v nižších jednotkách procent (asi 1,2 %). Reálná vypínací hodnota proudu jističe je závislá na nastavení spouští. V daném případě při proudu do hodnoty 504 A jistič nesmí vybavit nikdy. Při zkratu dojde k vybavení zkratové spouště, která na vyšší nadproudy reaguje okamžitě. Znalec uzavřel, že zařízení bylo provozováno mimo parametry stanovené výrobcem s tím, že za příčinu poruchového děje považuje zejména dlouhodobé překračování jmenovitého proudu zařízení, které v kombinaci s pravděpodobně nedostatečnou kontrolou a údržbou zapříčinilo postupnou degradaci spoje na první fázi. Doplnil, že na přívodní svorce hlavního jističe byl hliníkový vodič. V případě, že dojde k povolení, tak se hliník vlivem přechodového proudu nadměrně ohřívá, pak dochází k tečení, až svorka změní tvar, čímž dojde ke snížení přítlaku a dochází ke stále většímu ohřevu a degradaci hliníkového přívodu. Zdůraznil, že hlavní přívod je kritickou částí zařízení. Rozsah údržby není stanoven žádným přepisem, stanovení rozsahu je na samotném provozovateli. Řád údržby soudní znalec v rámci místního šetření od žalobce zjišťoval, avšak jednatel mu neodpověděl. Po žalovaném rozsah údržby nežádal, neboť se jedná o zařízení provozovatele (žalobce), a proto s ním žalovaný nemá nic společného. Znalec zdůraznil, že zřízení, o které se má starat žalovaný, končí na vstupních svorkách rozvaděče (pozn. bílé krabičky na fotografii v přílohové obálce č.l. 491). Uhoření nastalo uvnitř rozvaděče provozovatele. Znalec podotkl, že vše za svorkami je již součástí rozvaděče. Dle znalce je standardní, že hranice odpovědnosti končí jinde než v jističi. Znalec podotkl, že hranice odpovědnosti jednoznačně vyplývá i z dohody účastníků (pozn. Vymezení rozsahu provozování elektrického zařízení ze dne [datum]). Na svých závěrech prezentovaných ve shora uvedeném znaleckém posudku soudní znalec setrval v průběhu celé své výpovědi. Uvedl, že vzhledem k tomu, že rozvaděč, na němž došlo k dané události, vůbec neměl k dispozici, vycházel z fotografií obsažených v soudním spisu. Soudní znalec v rámci své výpovědi doplnil, že výrobce rozvaděče omezil jeho používání na maximální proud 400 amper ([příjmení]) s tím, že když zařízení bude pracovat v nadkritickém režimu s překročením jmenovitého proudu týdny či měsíce, takto má velký vliv na zahoření. V případě nastavení na 504 A se jedná o přetížení o 25 %, což znamená zvýšení rizika nějakého problému. V takovém případě, kdy zařízení bylo takto provozováno, měl na to provozovatel reagovat, měl zkrátit doby oprav, resp. kontrolovat každý den, zda je vše v pořádku. Poté, co se soudní znalec seznámil s dokumentací výrobce rozvaděče, jež neměl při zpracovávání znaleckého posudku k dispozici, neboť mu ji [právnická osoba] s. r. o. neposkytla, znalec sdělil, že jednotka spouští byla výrobcem nastavena na jmenovitý proud rozvaděče 400 A. Soudní znalec dále doplnil, že vstupní svorkovnice rozvaděče a propojovací vodiče nezjištěného průřezu nebyly s největší pravděpodobností nainstalovány výrobcem rozvaděče, ale neznámou osobou v době mezi datem výroby rozvaděče a jeho připojením k síti na místě v [právnická osoba] Soudní znalec dále sdělil, že je možné, že předmětný rozvaděč byl před instalací v daném místě provozován v jiném prostoru, kde došlo ke shora uvedené úpravě. Poté soudní znalec doplnil, že z výrobní dokumentace k danému rozvaděči vyplývá, že vstupní svorky instalovány výrobcem při výrobě rozvaděče nebyly (ten jej vyrobil s připojením na pásovinu) s tím, že byly přidány až následně. Domnívá se, že svorky jsou tam od chvíle, kdy byl rozvaděč na daném místě připojen. Považuje to za zásah do rozvaděče, po němž by se měla dokumentace doplnit. Ten, kdo instaloval vstupní svorky, se stal„ výrobcem“ a měl výrobní dokumentaci upravit. Z výpovědi soudního znalce soud dále zjistil, že vzhledem k tomu, že od 2 hodin ráno byly servery offline, je pravděpodobné, že v důsledku dané události došlo k vyhození proudu, tedy že daný jev mohl nastat právě ve 2 hodiny ráno. Soudní znalec uzavřel, že předmětnou událostí, kdy vlivem nadměrného proudu, na který rozvaděč nebyl konstruován, nastalo dané poškození, došlo k porušení čl. 131 a 132 [jméno] [příjmení], jež hovoří o zajištění bezpečnosti a vyjmenovává příčiny, které mohou bezpečnost ohrozit. K přenastavení mohlo dojít i po dané události, avšak soudní znalec nezjistil žádné skutečnosti, které by tomu nasvědčovaly. Soudní znalec nevyloučil, že by k dané události mohlo dojít i při správném nastavení, avšak v dané věci nezjistil žádné okolnosti, které by k tomuto závěru vedly. Naopak se domnívá, že pokud by bylo správně nastaveno a provozováno, tak by k předmětné události nedošlo. Dle sdělení znalce teoreticky mohlo k manipulaci s nastavením jističe docházet opakovaně (pokud začne padat hlavní jistič nebo spoušť nastavená na 400 A, tak tomu někdo může přidat s tím, že pokud by se nepotřeboval takový proud, tak se může vrátit opět zpět), avšak tato skutečnost není zjistitelná. Domnívá se, že během provozu došlo k nějakým výpadkům, a proto na to někdo reagoval tak, že nastavení spouště přidal na vyšší hodnoty. Z předloženého grafu je pak zjevné, že k nějakým přesahům došlo (vyšší proud než 400 A). Soudní znalec uzavřel, že i pokud by byl od uvedení do provozu jistič nastaven na 470 A (jak je uvedeno v revizní zprávě), tak by proud vypadávat nemusel. Uvedl, že teplo vzniká vždy s tím, že záleží jaké. Je to běžné, zařízení je na to stavěné. V okamžiku, kdy však dojde k povolení, kdy spoj není dokonalý, vzniká úbytek napětí, začnou vznikat ztráty, ty se změní v teplo a drát se upálí. Se zvětšujícím se proudem rostou ztráty, ty se mění v teplo, takže roste ohřev. Za situace, kdy výrobce rozvaděč vyrobil na 400 A, tak když tím poteče daných 400 A, tak se vše bude fungovat tak, jak má, neboť se vše uchladí. Ke ztrátám na proudu nedochází, proud je v celém obvodu stále konstantní. Jakékoli ztráty na vedení pak nemají vliv na spotřebu.

28. Podle § 545 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

29. Dle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

30. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam tomuto právnímu jednání přikládají.

31. Dle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

32. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Dle odst. 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

33. Předně soud uvádí, že žalobce v žalobě označil předmět řízení jako určení neplatnosti výpovědi s tím, že stejného určení se domáhal i v rámci žalobního petitu. V této souvislosti soud podotýká, že si je vědom té skutečnosti, že lze-li žalovat o určení právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy s tím, že určení neplatnosti výpovědi z nájmu postrádá preventivní charakter, neboť není způsobilé eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právních vztazích účastníků. Je-li posouzení platnosti právního úkonu otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky ne/existence právního vztahu, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem. [příjmení] účastníků týkající se trvání nájemního poměru s konečnou platností může vyřešit pouze žaloba na určení existence právního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 6. 2013 sp. zn. 26 Cdo 1186/2013 a ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. 26 Cdo 639/2013). Ze skutkových tvrzení však vyplývá, že žalobce nesouhlasí s výpovědním důvodem (neboť ve výpovědi uvedený skutek se nestal – dle tvrzení žalobce nastavení bylo po celou dobu od uvedení do provozu stejné, v souladu s technickou dokumentací s tím, že s jističem rozvaděčem nemanipuloval) a že tak žalovaný nebyl oprávněn z uváděného důvodu dát výpověď. Byť žalobce v petitu své žaloby navrhuje, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi, z jejího obsahu je zřejmé, že zpochybňuje naplněnost výpovědního důvodu, proto jde o žalobu podle § 2314 odst. 3 o. z., jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Tuto skutečnost pak žalobce potvrdil, resp. upřesnil při prvním jednání ve věci. Nejde tak o žalobu na určení. Za situace, kdy se žalobce domáhá přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, tedy„ zkontrolování oprávněnosti (správnosti) výpovědi“, tak se soud zabýval naplněností uplatněného výpovědního důvodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4249/2016 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2019 sp. zn. 26 Cdo 542/2019). V této souvislosti soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2019 sp. zn. 26 Cdo 1509/2019, v němž Nejvyšší soud ČR uvedl, že je-li ze skutkových tvrzení zřejmé, že žalobce má výhrady vůči naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu (s výpovědí nesouhlasí), a proto má za to, že nájem trvá / nezanikl, výpověď je neplatná apod., tak tento nesprávně formulovaný žalobní petit soudu nebrání v projednání žaloby v jeho správné formulaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2019 sp. zn. 26 Cdo 542/2019) s tím, že není žádný rozumný důvod, proč by měl soud jen pro nesprávnou formulaci petitu posuzovat takovou žalobu podanou ve lhůtě stanovené v § 2314 o. z. jako obecnou žalobu na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Žaloba upravená v ust. § 2314 o. z. je specifickou žalobou, jíž se může vypovídaná strana ve lhůtě tam stanovené bránit proti oprávněnosti výpovědi (zahrnující v sobě nejen naplněnost výpovědního důvodu, ale i neplatnost výpovědi), žalobce nemusí v řízení prokazovat naléhavý právní zájem. Pod pojem oprávněnost lze podřadit důvodnost, naplněnost uplatněného výpovědního důvodu. Důvodnost výpovědi tak nelze zkoumat v jiném řízení než v řízení podle § 2290 o. z., resp. analog. § 2314 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2018 sp. zn. 26 Cdo 3328/2017; R 112/2019).

34. Na úvod se podepsaný soud zabýval otázkou včasnosti žaloby. Nezbytnou podmínkou pro uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem je podání námitek. Nesouhlasí-li vypovídaná strana s uplatněným výpovědním důvodem, případně má-li za to, že výpověď je neplatná, a chce se proto domáhat u soudu přezkumu její oprávněnosti, musí vznést proti této výpovědi námitky, a to v písemné formě a vypovídající straně je musí dodat do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena. Jen tak jí zůstane právo na přezkoumání výpovědi u soudu. Vypovídající strana má pak možnost zvážit důvodnost uplatněných námitek a vzít výpověď zpět, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byly námitky doručeny (§ 2314 o. z.). Žalobu je tedy nutné podat ve lhůtě dvou měsíců od uplynutí lhůty pro zpětvzetí výpovědi, která činí jeden měsíc od doručení námitek. Po uplynutí této lhůty dochází k prekluzi (analog. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 6. 2009 sp. zn. 26 Cdo 2813/2007). Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalovaný dal žalobci dne [datum] výpověď Smlouvy I., která byla žalobci téhož dne doručena. Proti této výpovědi žalobce vznesl dne [datum] námitky, které byly žalovanému doručeny dne [datum] Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výpovědi setrval, podal žalobce dne [datum] předmětnou žalobu. Za této situace soud dovodil, že žaloba byla podána včas.

35. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byl spor, zda žalovaný byl oprávněn dát žalobci výpověď z důvodu výslovně neuvedeného ve Smlouvě, resp. zda jejich smluvní ujednání vyloučila aplikaci ustanovení zákona - § 2312 o. z. (každá ze stran ze Smlouvy vyvozovala něco jiného - žalobce tvrdil, že Smlouvu lze vypovědět pouze z důvodů výslovně uvedených ve Smlouvě a žalovaný naopak trval na tom, že Smlouva nevylučuje jiné zákonné důvody a ani jinou zákonnou výpovědní lhůtu, resp. účastníci nevyloučili aplikaci ust. § 2312 o. z., a proto ji žalovaný z tohoto důvodu mohl vypovědět) a ze znění Smlouvy toto navíc ani jednoznačně nevyplývá, tak se soud musel nejprve zabývat výkladem právního jednání účastníků, resp. zkoumat projev vůle účastníků při uzavření Smlouvy. Soud se proto na úvod zabýval jednáním účastníků směřujícím k uzavření Smlouvy. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, v případě smluv pak jde o společný úmysl smluvních stran. Společný úmysl stran týkající se významu smlouvy pak má přednost před samotným zněním smlouvy. Pro posouzení vůle jednajících jsou okolnosti, které provedení právního jednání předcházely, tedy veškeré údaje o jednání stran, která předcházela uzavření smlouvy a dále i chování stran následující po jeho provedení.

36. Předně soud uvádí, že celá úprava nájmu prostor sloužícího podnikání je úpravou dispozitivní, proto se strany mohou při úpravě svých práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu odchýlit od úpravy obsažené v zákoně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 26 Cdo 3721/2019).

37. Soud dále podotýká, že pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být adresátovi známa, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle uční a teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje se dle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 věta druhá o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2017 sp. zn. 29 Cdo 61/2017 – R 4/2019 civ.).

38. Žalobce tvrdil, že strany byly již před uzavřením Smlouvy srozuměny s její nevypověditelností ze strany pronajímatele po určitou dobu a s omezením možnosti jejího předčasného ukončení na okolnosti uvedené ve Smlouvě samotné, čímž byla vyloučena aplikace ust. § 2312 o. z., tedy výpověď z vážného důvodu, který není ve Smlouvě uveden. Na svém stanovisku, že Smlouva od počátku stanovila možnosti předčasného ukončení ze strany žalovaného pouze pro výslovně stanovené případy pochybení na straně žalobce, žalobce setrval po celou dobu řízení. Možnost výpovědi z důvodu technické poruchy na straně provozu žalobce mezi nimi uvedena není. Zdůrazňoval, že toto bylo nutné z důvodu vázanosti dotace, jež žalobce na daný projekt čerpal. Žalovaný naopak konstantně tvrdil, že při uzavírání Smlouvy nebylo úmyslem stran vyloučit veškeré zákonné výpovědní důvody, resp. vyloučit ukončení Smlouvy výpovědí z jiných, než ve Smlouvě uvedených důvodů. Navíc podotkl, že z obsahu Smlouvy by závěr o vypověditelnosti pouze ze smluvních důvodů byl až absurdní s problematickými důsledky. Mezi účastníky nebyl spor o tom, že při sjednávání smluvních podmínek za žalobce jednal výlučně jeho jednatel [příjmení] [příjmení] a za žalovaného jednal [anonymizována dvě slova], a to se souhlasem předsedy představenstva [anonymizována dvě slova]. Žalobce však sporoval tu skutečnost, že bylo jednáno výlučně s [anonymizována dvě slova], když tvrdil, že za žalovaného dále jednal i pan [příjmení]. Za zásadní důkaz, z něhož soud vycházel při zkoumání projevu vůle účastníků, je svědecká výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dále účastnická výpověď předsedy představenstva žalovaného. Z výpovědi [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané, že se žalobcem jednal výhradně [anonymizováno] [příjmení] s tím, že o probíhajících jednáních pravidelně konaných informoval představenstvo. Před jednáním konaném dne [datum] měli členové představenstva návrh Smlouvy (který připravoval [anonymizováno] [příjmení]) k dispozici. Bez výhrad ji schválili, avšak podepsána nebyla. Následně vyšlo najevo, že k předělání garáží bude nutné vynaložit velké investice, což však žalovaný odmítl, a proto řekli žalobci, ať si to předělá sám. Výměnou za to chtěl žalobce změnit výpovědní dobu na čtyři roky, aby měl zabezpečenou svou investici. [příjmení] sám se opakovaně ptal [anonymizována dvě slova], proč ve Smlouvě výslovně není uvedeno jako výpovědní důvod bezpečnostní hledisko. Byl ujištěn, že tento výpovědní důvod vyplývá ze zákona s tím, že je běžnou praxí, že proto nemusí být zákonné výpovědní důvody ve Smlouvě výslovně zmíněny. Kdyby žalobce nedodržoval bezpečnostní hlediska, byl by jasně ohrožen chod celé firmy. Vycházel tedy z toho, že v případě porušování bezpečnostních předpisů Smlouvu mohli vypovědět bez omezení. Ve vztahu k panu [příjmení] sdělil, že na schůzku k žalovanému přijel vždy se žalobcem. Tyto skutečnosti pak potvrdil i Ing. [příjmení], který shodně vypověděl, že na žádost žalobce, aby měl ochranu své investice, byla změněna možnost výpovědi bez uvedení důvodů na čtyři roky. Zároveň sdělil, že detaily Smlouvy, vč. možnosti výpovědi řešil s [anonymizována dvě slova]. Nikdy by jej nenapadlo, že by zákonné důvody měly být vyloučeny. Z praxe ví, že do smlouvy nelze vždy pojmout vše, proto neměl důvod nevěřit právnímu zástupci, který jej utvrdil v tom, že když něco není uvedeno ve smlouvě, tak se postupuje podle zákona, resp. že zákonné důvody nejsou vyloučeny. Se žalobcem se nikdy nebavil o tom, že by zákonné výpovědní důvody měly být vyloučeny, rovněž pak ani nemá informace od [anonymizována dvě slova], že by takový požadavek měl být ze strany žalobce vznesen. Taktéž popřel, že by za žalovaného měl jednat pan [příjmení] s tím, že se objevoval tam, kde byl pan [příjmení]. Naopak pan [příjmení] jim dvakrát zaslal nabídku (nákup emisních povolenek, biomasy a nabídka ochranných pomůcek – monterek), což však žalovaný odmítl. Schválení smlouvy na pronájem garáží pro datacentrum představenstvem žalované společnosti, a to bez připomínek, vyplývá ze Zápisu z mimořádného jednání představenstva konaného dne [datum]. Skutečnost, že následně došlo ke změně stanoviska žalovaného, když nově měl nést veškeré investice související s předěláním daných prostor žalobce, účastníci nesporovali. Žalobce k prokázání svých tvrzení ohledně jeho projevu vůle při uzavření Smlouvy v koncentrační lhůtě označil (podáním ze dne [datum]) jednak e-mailovou komunikaci [jméno] [příjmení], znění jednotlivých návrhů Smlouvy a dále listiny vztahující se k dotacím, jimiž se soud zabýval v bodě 4. rozsudku. [anonymizováno] důkazy však tvrzení žalovaného vyvrácena nebyla. Soud si je vědom té skutečnosti, že následně žalobce označil (podáním ze dne [datum]) další důkazy, a to svědeckou výpověď [anonymizována dvě slova] a pana [příjmení] Tyto důkazy však soud nepřipustil, neboť se jedná o důkazy, které žalobce mohl navrhnout již před koncentrací řízení, avšak jako důkaz je označil až po uplynutí koncentrační lhůty. Tyto důkazy neměly zpochybňovat skutkovou verzi žalovaného, ale naopak prokazovat další skutkovou verzi žalobce, kterou chtěl vyvrátit tvrzení žalovaného, což je po koncentraci řízení nepřípustné. Výpověď svého jednatele pak žalobce ve vztahu k této skutkové otázce nenavrhl. Soud vychází z toho, že za žalovaného při sjednávání podmínek Smlouvy pan [příjmení] nejednal.

39. Ve skutkové rovině má soud po provedeném dokazování tedy za to, že účastníci neomezili možnost Smlouvu vypovědět pouze na důvody výslovně uvedené ve Smlouvě, resp. že Smlouva mohla být vypovězena i ze zákonných důvodů, jež nebyly ve Smlouvě výslovně zmíněné.

40. Po vyřešení shora uvedené právní otázky se soud dále zabýval další otázkou, a to naplněností, resp. oprávněností výpovědního důvodu.

41. Žalovaný uvedl jako výpovědní důvod porušení bezpečnostních předpisů, porušení smluvních povinností a současně ohrožení předmětu nájmu, když tyto skutečnosti zjistil po události v předmětu nájmu dne [datum]. Výpověď žalovaný odůvodnil tím, že v průběhu nájmu došlo ke změně nastavení rozvaděče žalobce způsobem, jenž neodpovídá předepsaným a výrobcem schváleným a certifikovaným parametrům a jeho bezpečnému provozu s tím, že v důsledku přenastavení rozvaděče docházelo k dlouhodobému přetěžování rozvaděče, které vyústilo v zahoření, čímž došlo k významnému ohrožení předmětu nájmu a celého areálu žalovaného. V tomto jednání žalobce pak žalovaný spatřoval velmi hrubé porušení povinností nájemce, a proto mu dal pro tento vážný důvod ve smyslu ust. § 2312 o. z. výpověď s výpovědní dobou tří měsíců. Soud prvního stupně provedl k tvrzení žalovaného ohledně přenastavení jističe rozvaděče, resp. provozování rozvaděče v rozporu s jeho technickými parametry, rozsáhlé dokazování.

42. Z hlediska skutkového stavu soud v dané věci zjistil, že žalobce provozoval v prostorách žalovaného datové centrum, a to na základě Smlouvy I., z níž žalovaný dne [datum] učinil výpověď. Ve výpovědi žalovaný uvedl důvody, které považuje za vážné, resp. velmi hrubé porušení povinností nájemce. Proti této výpovědi, která byla žalobci doručena dne [datum], podal žalobce dne [datum] námitky. Za účelem provozu datacentra měl žalobce v jedné z pronajatých garáží umístěn svůj rozvaděč [číslo], který vyrobila dne [datum] [právnická osoba] s. r. o. Tento rozvaděč byl do provozu v daných prostorách uveden dne [datum]. Žalobcem však již byl užíván dříve v jiném objektu. Ve skutkové rovině soud dále vychází z té skutečnosti, že správné nastavení jističů tohoto rozvaděče dle pokynů výrobce bylo na jmenovitý proud 400 A. Dne [datum] pak došlo ke zkratu fáze uvnitř rozvaděče (pravděpobodně po 2. hodině ranní). Veškeré tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Z výrobní dokumentace k předmětnému rozvaděči má soud za prokázané, že připojení kabelů do rozvaděče mělo být realizováno přes měděnou pásovinu (na níž měly být přišroubovány kabely s oky). Z fotografií soud zjistil, že fakticky však byly na daném místě kabely k rozvaděči připojeny přes vstupní svorky (pozn. v průběhu řízení označovány taktéž jako„ bílé krabičky“), které na rozvaděči nebyly z doby výroby, resp. byly následně přidány. Takto upravený rozvaděč byl žalobcem provozován již dříve (v předchozím provozu, v minulém objektu), což vyplynulo z fotografií pořízených svědkem [jméno] [příjmení] na začátku roku 2019. Tuto skutečnost připustil i soudní znalec, který uvedl (dříve než by byl seznámen se shora uvedenými fotografiemi), že se domnívá, že vstupní svorkovnice rozvaděče s největší pravděpodobností nebyly instalovány výrobcem rozvaděče (po seznámení se s výrobní dokumentací tuto skutečnost postavil na jisto, když sdělil, že svorky byly přidány následně) s tím, že rozvaděč mohl být dříve provozován v jiném prostoru, kde došlo ke zmíněné úpravě. Rovněž se domníval, že svorky (bílé krabičky) byly na daném rozvaděči od chvíle, kdy byl rozvaděč v pronajatých prostorách připojen. Z fotografií pořízených po dané události je zřejmé nastavení spouště jističe rozvaděče na 504 A. O této skutečnosti nebyl mezi účastníky spor. Z hlediska skutkového stavu bylo dále mj. zjištěno, že nastavení spouště jištění rozvaděče na vyšší hodnotu, než byl dimenzován, a to na 470 A, bylo zaznamenáno již v době před uvedením do provozu ([datum]). Tato skutečnost jednoznačně vyplynula z revizní zprávy ze dne [datum] a z výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Otázka nastavení spouště jističe rozvaděče v době dané události (i v průběhu provozu) pak byla mezi účastníky sporná. Soudní znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel z fotografií, jež byly pořízeny zaměstnancem žalovaného, svědkem [jméno] [příjmení], v dubnu 2019 a dne [datum], neboť v době jeho zkoumání již rozvaděč (v původním stavu) nebyl k dispozici (o tom mezi účastníky nebyl spor, avšak nebyla mezi nimi shoda v tom, zda dne [datum] byl osazen rozvaděč nový či zda byl pouze přezbrojen, resp. byl vyměněn pouze daný jistič). V této souvislosti soud podotýká, že nemá důvod pochybovat o tom, že fotografie pořízená panem [příjmení] před uvedením rozvaděče do provozu fakticky zachycuje stav nastavení z dubna 2019. Soud při svých závěrech však vychází zejména z fotografií pořízených dne [datum] po dané události (a to jak svědkem [jméno] [příjmení], tak svědkem [jméno] [příjmení]), z nichž jednoznačně vyplývá, že v době jejich pořízení hodnota jističe rozvaděče byla nastavena na proud 504 A. Soud si je vědom té skutečnosti, že soudní znalec připustil, že by k přenastavení spouště mohlo dojít něčí zásahem i po dané události (technicky to není vyloučené), avšak tento nenalezl nic, co by tomu nasvědčovalo. Zároveň jednoznačně vyloučil, že by ke změně nastavení spouští mohlo dojít samovolně v důsledku mechanických či tepelných změn způsobených předmětným zkratem. Z výpovědi znalce rovněž vyšlo najevo, že není vyloučené, že k manipulaci s nastavením jističe rozvaděče mohlo docházet opakovaně. Tomu pak nasvědčují i v průběhu řízení další zjištěné skutečnosti, když v revizní zprávě ze dne [datum] bylo konstatováno, že jištění rozvaděče žalobce mělo nastavenou spoušť na 470 A a z fotografií pořízených po události se podává, že spoušť byla regulována na proud 504 A. V neposlední řadě toto zjištění podporuje i graf spotřeby (v roce 2020), z něhož je dle sdělení soudního znalce zjevné, že průběžně k nějakým přesahům došlo (z grafu je zřejmý výkon na úrovni vyšší než 290 kW, což odpovídá proudu vyššímu než 418 A, resp. dodávaný výkon byl dlouhodobě v takových hodnotách, které odpovídají proudu vyššímu než 400 A). V této souvislosti soudní znalec zdůraznil, že při nastavení spouští tak, aby nebyl překračován jmenovitý proud 400 A, by při takto dodávaném proudu (zachyceném v grafu spotřeby) docházelo k pravidelným výpadkům hlavního jističe, což v řízení zjištěno nebylo (naopak svědci potvrdili, že problémy s hlavním jističem nebyly). Soudní znalec uzavřel, že za příčinu poruchového děje považuje zejména dlouhodobé překračování jmenovitého proudu zařízení. Ze shora uvedených fotografií soud vychází i při vědomí, že nebyly pořízeny bezprostředně po daném zkratu (k němuž s největší pravděpodobností došlo kolem 2. hodiny ráno, bylo zjištěno svědkem [jméno] [příjmení] kolem 9. hodiny ráno a fotografie byly pořízeny až v době od 10:49 hod.). Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo zjištěno, že by někdo zdokumentoval místo události dříve (od okamžiku nehody do 10:49 hod.) s jiným nálezem (svědek [příjmení] [příjmení], který byl na místě nehody první, výslovně uvedl, že rozvaděč fotil až následně v přítomnosti dalších osob a v době svého příchodu na místo se o nastavení spouště nezajímal) a zejména nebylo prokázáno, že by v době od zahoření do okamžiku pořízení daných fotografií někdo s nastavením spouště jištění rozvaděče manipuloval (všichni na místě přítomní svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] popřeli, že by s daným nastavením jakkoli manipulovali s tím, že ani neví, že by do nastavení zasahoval někdo jiný), soud dovodil, že v době nehody byl jistič rozvaděče fakticky nastaven tak, jak zachycují tyto fotografie. Z hlediska skutkového stavu tedy soud vychází z toho, že v okamžiku předmětné události byla spoušť jističe nastavena na proud 504 A. Pro posouzení dané věci soud považuje za zásadní zejm. nastavení jističe rozvaděče v době nehody, neboť již tato skutečnost je dostačující pro konstatování, že rozvaděč byl provozován mimo parametry nastavené výrobcem. Ve skutkové rovině soud tedy vychází z toho, že dne [datum] v okamžiku dané události byl reálně nastaven stav, při němž mohlo dojít k zahoření (zkratu). Navíc pak z grafu spotřeby vyplynulo, že k přesahům docházelo dlouhodobě, což znalec považuje za hlavní příčinu poruchového děje. Byť předchozí nastavení jističe (v průběhu celého provozu) pro posouzení nároku žalovaného na možnost odstoupení od smlouvy není natolik významné, z provedeného dokazování vyšlo najevo, že na vyšší hodnotu, než určil výrobce, byla spoušť jističe nastavena již dříve. Toto zjištění podporuje i tvrzení samotného žalobce, který tvrdil, že nastavení jističe rozvaděče bylo po celou dobu od uvedení do provozu stejné. Soudní znalec pak jednoznačně potvrdil, že nastavení, jež překračuje jmenovitý proud rozvaděče, mělo z dlouhodobého hlediska vliv na zahoření. Tuto příčinu dané události spočívající v proudovém přetížení rozvaděče pak spatřoval i svědek [jméno] [příjmení]. Uzavřel, že kdyby zařízení bylo provozováno řádně (se správně nastavenou spouští jističe), tak by k dané události pravděpodobně nedošlo. Za situace, kdy byla spoušť jističe rozvaděče nastavena na jinou (vyšší) hodnotu, než na kterou byl rozvaděč dimenzován, došlo k porušení pokynů výrobce daného rozvaděče ([právnická osoba] s. r. o.) a rovněž i k porušení bezpečnostní normy ČSN 33 2000. Ve skutkové rovině soud dále zjistil, že vstupní svorky jsou součástí rozvaděče (výrobku). Tato skutečnost jednoznačně vyplynula jednak ze sdělení soudního znalce a rovněž i svědka [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že rozvaděč je výrobkem, jehož vlastnosti garantuje výrobce, tak se na něm revize nedělá. Revize [právnická osoba] s. r. o. končila na vstupních svorkách rozvaděče. Dle sdělení svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] revize končila nahoře na vstupních svorkách, resp. připojením vodičů do svorek s tím, že běžnou praxí pro revizního technika je, že hranicí jsou vstupní svorky, resp. připojení kabelů do rozvaděče ze strany kabelů dodavatele. Tato hranice odpovědnosti je pak zřejmá i z dohody účastníků ze dne [datum]. V této dohodě je výslovně uvedeno místo, v němž se dělí provoz účastníků, a to tak, že žalovaný odpovídá do přívodní svorky (bílých krabiček) rozvaděče. Takovýto výklad daného dokumentu jednoznačně potvrdil i soudní znalec, který opakovaně podotkl, že vstupní svorky jsou součástí daného rozvaděče. Sám jednatel žalobce uvedl, že nemá odborné znalosti v oblasti elektřiny s tím, že je nemá ani pan [příjmení]. Jako laik se domníval, že za celou oblast elektřiny odpovídá žalovaný, neboť zaměstnává desítky elektrikářů. Jednatel žalobce zároveň připustil, že tato skutečnost jim žalovaným sdělena nebyla, jednalo se pouze o jeho domněnku. Soud má tedy za to, že vlastníkem a provozovatelem rozvaděče, v němž nastal daný zkrat a jehož součástí jsou vstupní svorky, byl žalobce, který byl zároveň zodpovědný za jeho stav, tedy rovněž i za nastavení spouště jeho jističe.

43. V ust. § 2312 občanský zákoník stanoví pro případ, že má některá ze smluvních stran vážný důvod k ukončení závazku, kratší výpovědní dobu, a to v délce tří měsíců. Důvodová zpráva při vymezení vážných důvodů odkazuje na výpovědní důvody pro nájem prostor sloužících podnikání v § 2309 a 2308 o. z. Zároveň zdůrazňuje, že může jít i o jiné vážné důvody. Obě ustanovení přitom upravují jako výpovědní důvod hrubé porušení povinnosti jednou ze stran (srov. [příjmení] komentáře: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 514 - 515: M. [příjmení]). Hrubým porušením povinnosti nájemce jsou pak i případy, kdy nájemce užívá pronajatý prostor v rozporu se smlouvou (srov. [příjmení] [jméno]: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 506 - 510: M. [příjmení]). Vážný důvod, pro který lze vypovědět nájem prostoru sloužícího podnikání uzavřený na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době, musí být uveden ve výpovědi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2020 sp. zn. 26 Cdo 3111/2019 – R 93/2020). Posouzení hrubosti porušení povinností pronajímatele je otázkou individuálního posouzení konkrétní situace. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že v zákoně není stanoveno, že je nutné, aby k hrubému porušování povinností při nájmu docházelo opakovaně. Postačí tedy takové (neopakující se) jednání, jež má intenzitu, kterou lze označit za hrubé porušení povinností.

44. V souzené věci má soud za to, že žalobce ve výpovědi řádně vymezil vážný důvod ve smyslu ust. § 2312 o. z. Jednání žalobce, který provozoval (minimálně v okamžiku dané události) rozvaděč se spouští jističe nastavenou na hodnotu vyšší, než na jakou byl výrobcem dimenzován, resp. takové jednání žalobce, které způsobilo předmětný zkrat, je nutné pokládat za hrubé porušení povinností povinností vyplývajících z nájmu. V této souvislosti soud podotýká, že shora popsaným jednáním žalobce vyjma pokynů výrobce porušil i bezpečnostní předpisy (zejm. normu ČSN [číslo] 2000), čímž dále došlo i k porušení smluvních ujednání (zejm. čl. 6 a 6.

4. Smlouvy I.). S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalovaný unesl důkazní břemeno ohledně naplněnosti výpovědního důvodu. Za situace, kdy žalovaný nájem vypověděl ze zákonem stanoveného vážného důvodu, když existence tohoto skutku byla v řízení prokázána, má soud za to, že výpovědní důvod byl dán. Neboť soud považuje výpověď za oprávněnou, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

45. K námitce žalobce, že v dané věci měl žalovaný v případě výpovědi použít postup dle ust. § 2228 o. z. soud uvádí, že v případě nájmu prostor sloužících k podnikání občanský zákoník obsahuje zvláštní úpravu, jež je obsažena v ust. § 2302 - 2315 o. z., která mají přednost před použitím obecných ustanovení o nájmu. V dané věci pak bylo zjištěno, že došlo k naplnění výpovědního důvodu zakotveného v ust. § 2312 o. z. Za této situace nelze na danou věc ustanovení § [číslo] primárně aplikovat, a proto soud neshledal tuto námitku důvodnou.

46. Ve vztahu k námitce žalobce, že na straně dodávky není zohledňován podíl ztrát při vedení elektřiny, soud podotýká, že ze sdělení soudního znalce jednoznačně vyplynulo, že jakékoli ztráty jak na trafu, tak na vedení, nemají na spotřebu vliv, proto soud nepovažuje ani tuto námitku za důvodnou.

47. Žalobce rovněž namítal, že za kontrolu a údržbu bodu, v němž došlo ke zkratu (fáze L1), byl zodpovědný žalovaný. Ve vztahu k této námitce soud odkazuje na shora uvedené, kdy z rozsáhlého dokazování provedeného k této otázce vyplynula naopak odpovědnost žalobce.

48. Nedůvodnou pak shledal soud i další námitku žalobce, který poukazoval na otázku postavení žalovaného ve stavebním řízení. Skutečností čeho a kdo byl fakticky stavebníkem, se však soud nezabýval, neboť ji s ohledem na shora uvedené, kdy v řízení jednoznačně vyšlo najevo, že za provoz předmětného rozvaděče byl zodpovědný žalobce, nepovažuje pro posouzení dané věci za relevantní.

49. K další námitce žalobce spočívající v tom, že není žádný obecný zájem na ukončení Smlouvy daný pochybnostmi o dodržování technických norem, neboť smluvní vztah je nadále oběma stranami plněn, soud uvádí, že za situace, kdy výpověď Smlouvy byla napadena žalobou, účastníkům nezbývá než do doby rozhodnutí soudu smluvní povinnosti nadále plnit. Navíc pak v řízení vyšlo najevo, že v současné době je na místě provozován rozvaděč s jiným jističem (jistič byl vyměněn), který prošel revizí. S ohledem na danou událost se lze navíc důvodně domnívat, že žalobce jakožto vlastník předmětného rozvaděče na jeho řádný provoz pravidelně dohlíží.

50. Ve vztahu k námitce žalobce, že výpověď Smlouvy způsobí škodu oběma stranám, soud podotýká, že žalovaného k výpovědi vedly důvody, které převáží vznik případné ztráty s tím, že motiv je irelevantní. Pokračování hlavního závazkového vztahu např. v podobě vzniku škody, je přirozeným důsledkem každého ukončení kontraktačního procesu. Soud proto nepovažuje ani tuto námitku žalobce za důvodnou.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení v této věci představují odměnu za zastoupení žalovaného ve výši 55 000 Kč, která byla stanovena dle § 9 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) [číslo] Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“). Dále se skládají z 22 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, v celkové výši 6 600 Kč. Při výpočtu sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v částce 2 500 Kč soud vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalovaného učinil celkem 22 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, 2 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 2 hodiny dne [datum] (7:55 - 10:10 hod.), doplnění skutkových okolností a návrh důkazu ze dne [datum], 2 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 2 hodiny dne [datum] (8:00 – 10:43 hod.), doplnění tvrzení a návrhů důkazů z [datum], 2 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 2 hodiny dne [datum] (8:00 – 10:23 hod.), účast u jednání soudu ze dne [datum] (11:56 – 13:10 hod.), doplnění skutkových okolností a návrhů důkazů z [datum], účast u jednání soudu ze dne [datum] (9:00 - 10:22 hod.), účast u jednání soudu dne [datum] (8:00 – 8:51 hod.), podání obsahující upřesnění otázek pro soudního znalce z [datum], vyjádření žalovaného k zaslanému znaleckému posudku z [datum], 2 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 2 hodiny dne [datum] (7:57 – 10:02 hod.), 3 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 4 hodiny dne [datum] (8:00 – 12:34 hod.), písemné podání označené jako návrh žalované na doplnění dokazování ze dne [datum] a účast u jednání soudu ze dne [datum] (9:00 - 10:30 hod.)). Naopak žalovanému nebyla přiznána odměna za písemné podání ze dne [datum], které je nazváno jakožto replika žalované k podání žalobce ze dne [datum], neboť podání protistrany bylo žalovanému zasíláno jen na vědomí, k vyjádření ho soud nevyzýval. Nejedná se tak o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., a to i s ohledem na skutečnost, že ve věci bylo nařízené jednání na [datum]. Totéž platí i pro vyjádření žalovaného ze dne [datum], které je vyjádřením k podání žalobce ze dne [datum], kteréžto mu bylo zasláno soudem taktéž jen na vědomí. I toto podání nebylo účelné i s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve věci bylo nařízeno jednání na [datum]. Ze stejného důvodu nebyla žalovanému přiznána odměna ani za vyjádření žalovaného ze dne [datum], které je vyjádřením k podání žalobce ze dne [datum], jež bylo žalovanému zasíláno pouze na vědomí před nařízeným jednáním na den [datum]. Žalovanému nebyla přiznána náhrada též za vyjádření žalované k zaslanému vyjádření znalce z [datum], neboť jeho obsahem byl pouze souhlas s tím, aby byl soudní znalec vyslechnut při nařízeném jednání. Takové podání s ohledem na jeho rozsah a obsah nelze podřadit pod žádný úkon právní služby vymezený v § 11 advokátního tarifu. Konečně pak soud nepřiznal žalovanému ani náhradu za podání ze dne [datum], v němž se žalovaný bez výzvy soudu pouze vyjadřuje k důkazům, které by měly být provedeny při jednání, které bylo nařízené na následující den V souvislosti s účastí na proběhnuvších jednáních absolvoval zástupce žalovaného celkem 9 cest [obec] – [obec] a zpět, které byly vykonány [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno]. Cestovné za 7 cest vykonaných v roce 2021 činí při kombinované spotřebě vozidla 6,2 l [číslo] km (dle metodiky 2018), počtu ujetých kilometrů 1 554 km (7*222 km) a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 27,20 Kč, částku ve výši 9 458,30 Kč ( (6, [číslo] x 1 554 x 27,20) + (4,4 x 1 554)). Cestovné za 2 cesty vykonané týmž vozidlem v roce 2022 činí při celkovém počtu ujetých kilometrů 444 km (2*222 km) a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 36,10 Kč, částku ve výši 3 080,60 Kč ( (6, [číslo] x 444 x 36,10) + (4,7 x 444)). Žalovanému byla přiznána též náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 9 x 6 půlhodin, tedy v částce 5 400 Kč. Pro úplnost soud dodává, že zástupce žalovaného požadoval přiznat náhradu za 10 realizovaných cest. Ve věci proběhlo sice 10 jednání, avšak při posledním z nich, kdy byl pouze vyhlášen rozsudek, zástupce žalovaného nebyl přítomen, byl omluven, a proto bylo žalovanému přiznáno jízdné i náhrada ztraceného času pouze za 9 cest. Náklady řízení představují součet všech shora uvedených částek (55 000 + 6 600 + 9 458,30 + 3 080,60 + 5 400) zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalovaného v souladu s § 14a odst. 1 advokátního tarifu prokázal, že je jejím plátcem. Náklady žalovaného vzniklé v souvislosti s jeho zastoupením činí 96 242,10 Kč. Součástí nákladů řízení žalovaného je i náhrada za vyjádření k žalobě, kterou žalovaný učinil předtím, než byl právně zastoupen. Konkrétně se jedná o 300 Kč za vyjádření ze dne [datum], vyčíslené dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Součástí vynaložených nákladů žalovaného je i jím zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč. S ohledem shora uvedené skutečnosti soud žalobci uložil, aby žalovanému k rukám jeho zástupce uhradil náhradu nákladů řízení v celkové výši 104 542,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

52. Na závěr pak soud s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobci povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení státu. V řízení vznikly a již byly uhrazeny ze státních prostředků náklady v celkové výši 16 119,80 Kč (svědečné ve výši 1 337,30 Kč svědka [jméno] [příjmení] vyplacené na základě usnesení ze dne 11. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] a ve výši 1 512,80 Kč vyplacené na základě usnesení ze dne 20. 4. 2022 č. j. [číslo jednací], znalečné ve výši 6 177 Kč vyplacené soudnímu znalci [celé jméno znalce] na základě usnesení ze dne 22. 11. 2021 č. j. [číslo jednací], ve výši 2 629,10 Kč vyplacené soudnímu znalci na základě usnesení ze dne 3. 1. 2022 č. j. [číslo jednací], ve výši 1 270,50 Kč vyplacené na základě usnesení ze dne 19. 1. 2022 č. j. [číslo jednací] a konečně znalečné ve výši 3 193,10 Kč vyplacené [celé jméno znalce] na základě usnesení ze dne 20. 4. 2022 č. j. 7 C 28/2021-696 č. j. [číslo jednací]). Od součtu všech nákladů státu ve výši 16 119,80 Kč je nutno odečíst žalovaným již složenou zálohu na provedení důkazu ve výši 8 000 Kč, a proto bylo žalobci uloženo, aby zaplatil České republice – Okresnímu soudu ve [obec] částku 8 119,80 Kč, a to na účet Okresního soudu ve [obec] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

53. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (příloha [číslo] – 8 ke Smlouvě I., Informace o výplatě peněz [právnická osoba], schéma č.l. 121, návrh Zápisu z jednání mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum], Seznámení se stavem fakturačního elektroměru transformátoru T5/napáje datového centra ze dne [datum], El. revize zařízení Invictus ze dne [datum], Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 8. 11. 2020 [číslo jednací] a ze dne 27. 8. 2021 [číslo jednací], Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a ze dne 8. 11. 2020 [číslo jednací], výrobní dokumentace [právnická osoba] s. r. o., technická zpráva [ulice] úpravy garáží na datacentrum, Stanovisko k vyjasnění odpovědnosti při provozu ze dne [datum], Protokol o kusovém ověřování rozvaděče ze dne [datum], Vyjádření k provedení revize z [datum], e-mailová komunikace účastníků ze září 2021, pracovní příkazy a čestná prohlášení zaměstnanců žalovaného, stanovisko Technické inspekce ČR ze dne [datum], tabulka spotřeby) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (výpis z obchodního rejstříku účastníků, Smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] vč. příloh a Dodatku [číslo] ze dne [datum], Předžalobní výzva k plnění dle § 142a o. s. ř. ze dne [datum], Námitky vůči výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] vč. dokladu o jejich doručení, e-mailová komunikace zástupců účastníků z října 2020, Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu – řízení vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], spis sp. zn. [spisová značka], sdělení zástupce žalovaného Policii ČR k [číslo jednací], e-mailová zpráva ze dne [datum] od [email] zaslaná na [email], e-mailová zpráva z [datum], Potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne [datum], Osvědčení ze dne [datum], [datum] a [datum], Dokument [právnická osoba] a. s., faktura [variabilní symbol] a [číslo], e-maily jednatele žalobce z [datum], e-mailová komunikace účastníků z [datum], [datum] a [datum], e-mailová zpráva advokáta [jméno] [příjmení] z [datum], Zpráva z revize uzemnění, Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 1. 2020 sp. zn. [spisová značka] SÚ/žáč, Koloudační souhlas s užíváním [anonymizováno] ze dne 23. 3. 2020 sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], cenová nabídka [jméno] [příjmení], faktura ze dne [datum] a [datum], závazná objednávka z [datum], zápis ze dne [datum], e-mail z [datum] a [datum], rozhodnutí o poskytnutí dotace, e-mailová zpráva žalobce panu [příjmení] ze dne [datum], výslech svědka [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [jméno], vyjádření revizního technika, znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Prohlášení o shodě ze dne [datum], Protokol o kusovém ověřování rozvaděče ze dne [datum], výrobní štítek rozvaděče ze dne [datum]) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování. Ve vztahu k svědecké výpovědi [anonymizována dvě slova] a p. [příjmení] soud pro úplnost dodává, že tyto důkazy byly žalobcem navrženy dne [datum], a to přes to, že se jedná o důkazy, které žalobce mohl navrhnout již před koncentrací řízení, avšak jako důkaz je označil až po uplynutí koncentrační lhůty. Tyto důkazy neměly zpochybňovat skutkovou verzi žalovaného, ale prokazovat další skutkovou verzi žalobce, kterou chtěl vyvrátit tvrzení žalovaného, což je po koncentraci řízení nepřípustné.

Poučení