7 C 28/2024 - 563

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o návrhu na úpravu správy části [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na určení, že je žalobkyně oprávněna k samostatné výhradní správě a užívání následujících nemovitých věcí, a to a) bez časového omezení bytové jednotky číslo [hodnota] vymezené v bytovém domě č. p. [hodnota], který je součástí pozemku obec [adresa] p. č. [adresa] (dále jen bytový dům), včetně všech jejich součástí a příslušenství, spoluvlastnický podíl na společných částech bytového domu č.p. [adresa], které jsou společné všem vlastníkům jednotek o velikosti 1742/60970, spoluvlastnický podíl ve výši 7073/8710, na pozemku st. [hodnota], vše zapsáno na listech vlastnictví číslo [hodnota], číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město], b) v každém sudém týdnu v kalendářním roce a v měsíci červenci v každém kalendářním roce jednotky číslo [hodnota] v budově číslo evidenční [adresa], na pozemku parcelní číslo st. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota] trvalý travní porost, to vše v katastrálním území dolní [právnická osoba], obec [město] zapsané v katastru nemovitostí na LV číslo [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město], a to c) v každém týdnu v kalendářním roce od úterý 8:00 hodin do středy 18.00 hod. jednotky číslo [hodnota] v budově č. p. [adresa] na pozemku p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č.p. [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. [hodnota] o velikosti 674/0010, d) v každém sudém týdnu v kalendářním roce od úterý 8:00 hod. do středy 18:00 hod. jednotky číslo [hodnota] - parkovací stání, dvorní objekt budovy č.p. [adresa] stojící na pozemku p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o velikosti 587 m s vlastnictvím jednotky číslo [hodnota] je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č.p. [adresa] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. [hodnota] o velikosti 982/0010, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV číslo [hodnota] a LV [hodnota] vedené u Katastrálního úřadu pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město], e) veškerých finančních prostředků na bankovních účtech [č. účtu] znějící na jméno [Jméno žalovaného] [č. účtu] vedené na [právnická osoba] [č. účtu] vedené na K [právnická osoba], [č. účtu] znějící na jméno [Jméno žalovaného], [č. účtu], znějící na jméno [Jméno žalovaného], [č. účtu] a další účty vedené u [právnická osoba] na [Jméno žalovaného], f) uměleckých děl – obrazu Josef Bolf: Reprodukované paprsky, Fifinky 8x, Kryštof Kintera, Praying Wood, Knihomol, Ich habe keine ahnung, Žlutý ksichťák, (Stephen Hawking), Růžový ksichťák, Spiritus sanktus, Praying wood, Disappearing, Modlící klacek, Hrouda, Zvonky, Stříkané kresby piktogramů, Nothing, Serotonin, Spiritus sanktus, Strom, Kytka z drátů, Time go slow please, Nikdo nemá nic, I am your soul and i want to ger out of here, Rozum nemá pravdu, And now I have a heavy head, Stanislav Kolíbal: Torzo s rukama v bok, Bílé reliéfy 2x, Torzo s rukama v bok – nikl, Jitka Štenclová: Modrý kužel, Vesmír 5x, Vesmír 5x malý rozměr, Daniel Pešta: Vesmír, Jan Vytiska: Něžný barbar, Crakonoš, Hořící kostel, Karel Malich: pastely, Daniel Pitín: Sunflowers, Jiří Petrbok: 6x Smutné vtipy, Dobrou noc, Píča, Durman, Kde domov můj?, Česká raketa, Nepokradeš, Stefan Milkov: Příchozí, Jaroslav Róna: Čert, Adriena Šimotová: bez názvu, Jiří Černický: Divoký sny, Richard Štipl: Pentagon 5x, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně na určení, že je žalobkyně oprávněna k samostatné výhradní správě pohledávky účastníků ve výši 12 000 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči paní [jméno FO] vzniklé neoprávněným nakládáním s prostředky společného jmění účastníků, když žalovaný s těmito prostředky nakládal mimo jiné tak, že část ve výši 5 496 100 Kč převedl do dispozice jeho matky [jméno FO] a 6 503 900 Kč žalovaný nainvestoval a spolu s matkou ke zhodnocení jednotky číslo [hodnota] v budově číslo [adresa] na pozemku parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota], trvalý travní porost, to vše v katastrálním území [adresa] obec [adresa] zapsané v katastru nemovitostí na LV číslo [hodnota] vedené Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen na své vlastní náklady nechat vyměnit zámek ve vstupu do bytové jednotky číslo [hodnota] která zahrnuje byt v budově č.p. [adresa], která je součástí pozemku parc. č [hodnota] a podíl o velikosti 1742/60970, na společných částech této nemovité věci, to vše v katastrálním území [adresa]. Jednotka zapsaná na LV číslo [hodnota] a pozemek zapsán na LV číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [název kraje] Katastrální pracoviště [město]. A dále je žalovaný povinen na vlastní náklady nechat vyhotovit klíče v počtu šesti kusů a z toho čtyři kusy předat žalobkyni, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vzájemný návrh se v části, ve které se žalovaný domáhal určení, že žalobkyně je až do vypořádání společného jmění manželů povinna podílet se z jedné poloviny na splátkách hypotečního úvěru, včetně jeho příslušenství, které poskytla [právnická osoba] IČO [IČO] na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, registrační číslo [hodnota] ze dne 28.6.2016 a dále až do vypořádání společného jmění manželů povinna v plné výši hradit veškeré náklady za služby spojené s užíváním bytu vymezeného ve výroku III., přičemž platby ve výroku IV. není oprávněna hradit z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zdržet se užívání jednotky číslo [hodnota] vymezené v budově č. p. [adresa] v katastrálním území [adresa] zapsané na LV číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město].

VI. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 73 023 Kč k rukám [Jméno advokáta B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 4. 2024 ve spojení s její změnou ze dne 25. 11. 2024 domáhala úpravy správy části společného jmění manželů rozhodnutím soudu, a to z důvodu, že žalovaný, manžel žalobkyně, jedná při správě společného jmění manželů (dále jen SJM) způsobem, který je ve zjevném rozporu se zájmem žalobkyně, společných dětí i rodinné domácnosti. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, a to již zletilý syn [jméno FO] a nezletilá dcera [jméno FO]. Manželé vedli společnou domácnost 19 let, přičemž podle žalobkyně zahrnuje rodinná domácnost účastníků právní vztahy ke dvěma nemovitostem, a to k bytové jednotce č. [adresa] (dále jen „Bytový dům“), včetně všech jejích součástí a příslušenství, spoluvlastnický podíl na společných částech Bytového domu č. p. [adresa], které jsou společné všem vlastníkům jednotek o velikosti 1742/60970, spoluvlastnický podíl ve výši 7073/8710 na pozemku st. [hodnota]/[hodnota], vše zapsáno na listech vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město] (dále již jen jako ,,Byt“), a k jednotce č. [hodnota] v budově č. e. [adresa], na pozemku parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku par. č. [hodnota], trvalý travní porost, to vše v katastrálním území [adresa] a obec [právnická osoba], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město] (dále již jen „Chalupa“). Z Bytu se žalovaný odstěhoval dne 11. 2. 2024, což žalobkyně zjistila po návratu z jarních prázdnin s dcerou. Chalupu účastníci rekonstruovali společně, přičemž do rekonstrukce investovali finanční prostředky ze SJM, a to dle žalobkyně celkem částku 6 503 900 Kč. A dále žalovaný převedl ze SJM částku 5 496 100 Kč do dispozice své matky, [jméno FO]. Stavba Chalupy byla dokončena v červu 2023 a od té doby v ní rodina účastníků vedla společnou domácnost, trávila v ní prázdniny a svátky. Rovněž se v Chalupě nachází movité věci, které náleží do SJM. V únoru 2024 ale došlo k výměně zámků a žalobkyni tak bylo znemožněno Chalupu užívat, což poškozuje nejen ji, ale též společné děti. Rodina do té doby užívala Chalupu na základě dohody s matkou žalovaného, která je uvedena v katastru nemovitostí jako výhradní vlastník nemovitosti. Oba účastníci vykonávají profesně advokacii a podle žalobkyně do SJM patří i nebytová jednotka, kde se nachází advokátní kancelář, do které žalovaný žalobkyni ode dne 11. 2. 2024 zamezil přístup. Jedná se o jednotku č. [hodnota]/[hodnota] v budově č. p. [adresa], na pozemku parcelní číslo [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č. p. [adresa], na pozemku parcelní číslo [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo [hodnota] o velikosti 674/10000 (dále jen Kancelář) a jednotku č. [hodnota] – parkovací stání, dvorní objekt budovy č. p. [adresa] stojící na pozemku parcelní číslo [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti 587 m2, s vlastnictvím Jednotky č. [hodnota] spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č. p. [adresa] stojící na pozemku parcelní číslo [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo [hodnota] o velikosti 982/10000, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno č. [hodnota] a na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeny u Katastrálního úřadu pro [název kraje], katastrální pracoviště [město] (dále jen Parkovací stání). Dále žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný vede marnotratný život, kdy z účtů, které jsou sice psané na žalovaného a ke kterým nemá žalobkyně dispoziční práva, ale vzhledem k trvání manželství se na nich nachází finanční prostředky náležející do SJM, utrácí finanční prostředky rodiny za drahé dárky, hotely, letenky a restaurace. Takto od května 2023 do podání žaloby odklonil minimálně 1 000 000 Kč, když nakládal s finančními prostředky uloženými na účtech: č. [č. účtu], znějící na jméno [Jméno žalovaného]; č. [č. účtu], vedený na [právnická osoba]; č. [č. účtu], vedený na [právnická osoba]; č. [č. účtu], znějící na jméno [Jméno žalovaného]; č. [č. účtu], znějící na jméno [Jméno žalovaného]; č. [č. účtu] a na dalších účtech vedených u [právnická osoba] na [Jméno žalovaného]; č. [č. účtu], vedený na [právnická osoba]; č. [č. účtu], vedený na [právnická osoba].; č. [č. účtu], vedený na [právnická osoba].; č. [č. účtu], znějící na jméno [Jméno žalovaného]. Do SJM dle žalobkyně náleží i umělecká díla uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku, která žalovaný odnesl z Bytu, rozprodává je, a peníze tak opět odklání ze SJM.

2. Žalobkyně se tak žalobou ve znění její změny domáhala určení soudu, že je oprávněnou k samostatné výhradní správě a užívání Bytu bez časového omezení, Chalupy vždy v každém sudém týdnu a po měsíc červenec v každém kalendářním roce, Kanceláře a Parkovacího státní v každém kalendářní týdnu od úterý 8:00 do středy 18:00, veškerých finančních prostředků na výše uvedených bankovních účtech a uměleckých děl. Dále žalobkyně požadovala určení, že je oprávněna samostatně nakládat s pohledávkou ve výši 12 000 000 Kč vůči [jméno FO] z titulu bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne 27. 6. 2024 tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Uvedl, že upravit soudně správu SJM je možné pouze v případě, že jeden z manželů spravuje SJM ve zjevném rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti a dále, že se úprava správy SJM může týkat pouze věcí, které do SJM skutečně patří, což žalobkyně nerespektuje. K jednotlivým nárokům žalobkyně žalovaný uvedl následující. Chalupa ani Kancelář s Parkovacím stáním nejsou součástí SJM, není zde tedy pasivní legitimace. Chalupa je ve výlučném vlastnictví jeho matky a v žádném případě se zde nenachází rodinná domácnost, když se sem rodina jezdila pouze rekreovat. Žalovaný rozporuje existenci jakékoli dohody o užívání, na kterou se žalobkyně odvolává. Chalupu rodina užívala zkrátka na základě dobrých rodinných vztahů a vstřícnosti jeho matky. Kancelář spolu s Parkovacím stáním je ve výlučném vlastnictví žalovaného, protože obojí žalovaný zakoupil ze svých výlučných prostředků, tedy z části z daru od své matky a z části z úvěru, který předtím manželé vyloučili ze SJM dohodou o zúžení SJM. Dále se žalovaný vyjádřil k žalobkyní tvrzenému odklánění finančních prostředků ze SJM marnotratným životem. Žalovaný uvedl, že plní vyživovací povinnost a oběma dětem hradí školné. Ke koupi Bytu si manželé vzali hypoteční úvěr, který po celou dobu splácí žalovaný, kdy tyto splátky dlouhodobě činily částku 36 503 Kč a od února 2024 se jejich výše zvýšila na částku 40 238,10 Kč. Dále žalovaný hradí i daň z nemovitostí (za rok 2024 ve výši 8 958 Kč), měsíční zálohy SVJ ve výši 10 705 Kč a též zálohy za elektřinu ve výši 3 100 Kč. Celkem tak žalovaný za bydlení žalobkyně a společných dětí hradí měsíčně kolem 55 000 Kč, a to přes to, že v Bytě již měsíce nebydlí. Žalobkyně odmítá cokoliv platit sama. Dále uvedl, že není možné ho jako spoluvlastníka Bytu vyloučit ze správy a užívání. Z Bytu byl žalovaný dle svého tvrzení žalobkyní vyštván a zdržuje se tam vždy jen na nezbytně nutnou dobu, když jde navštívit dceru nebo venčí psa. Co se týče bankovních účtů, část není psaná na žalovaného, ale na společnosti, tedy opět chybí pasivní legitimace. U účtů psaných přímo na jméno žalovaného není dle žalovaného možné ho vyloučit ze správy a užívání. Umělecká díla sbírá žalovaný již od střední školy. Řada z uvedených děl do SJM nepatří, některá si totiž žalovaný pořídil, ještě před vstupem do manželství, některá dostal darem. Část uměleckých děl i nadále zůstává v Bytě, a má je tedy ve své dispozici žalobkyně, přestože jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. K žalobkyní tvrzené pohledávce vůči matce žalovaného žalovaný ve svém podání ze dne 3. 1. 2025 uvedl, že tato neexistuje a opět zde není naplnění důvodu pro určení správy části SJM, protože i kdyby pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení existovala, platí, že pokud není vymáhána společně, může být vymáhána samostatně kterýmkoliv z manželů.

4. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítnul.

5. Následně dne 9. 9. 2024 doručil žalovaný soudu vzájemný návrh, kterým se domáhal, aby soud rozhodl o tom, že je žalobkyně až do vypořádání SJM povinna hradit polovinu nákladů na výše uvedený hypoteční úvěr a v plné výši veškeré náklady za služby spojené s užíváním Bytu, když žalovaný na bydlení společných dětí přispívá již ve vyměřeném výživném a sám byl z Bytu vyštván. Dále se žalovaný domáhal, aby soud stanovil, že je žalobkyně povinna zdržet se užívání Kanceláře a Parkovacího stání, neboť tyto nemovitosti nepatří do SJM a má je v nájmu advokátní kancelář, jejíž užívání žalobkyně svým neoprávněným vstupováním do nemovitosti ruší. Žalovaný dále uvedl, že od něj žalobkyně vylákala jeho klíče od Bytu, když tvrdila, že ty své nemůže najít, a přes všechny výzvy mu je odmítá vydat. Žalovaný je tak omezen na svém právu užívat společný Byt a vzájemným návrhem se tedy domáhal i vydání klíče od Bytu.

6. Žalobkyně se ke vzájemnému návrhu vyjádřila podáním ze dne 16. 10. 2024 s tím, že nároky žalovaného neuznává, a to ani z části. Žalobkyně uvedla, že není pravda, že by žalovaného ze společné domácnosti vyštvala. Naopak žalovaný rodinnou domácnost opustil sám dobrovolně, a to dne 11. 2. 2024. Dále žalobkyně odmítla, že by od žalovaného vylákala jeho klíče od Bytu. Žalovaný nejspíš klíče ztratil, nebo někde založil. Je ale ochotna spolupracovat na výměně zámku a distribuci nových klíčů, pokud toto žalovaný uhradí. K hrazení nákladů na bydlení žalobkyně uvedla, že po ní nelze spravedlivě požadovat, aby hradila polovinu nákladů, když sama je vyloučena z užívání části SJM. Žalovaný disponuje s bankovními účty, na kterých jsou finanční prostředky náležející do SJM a žalobkyně k těmto účtům nemá dispoziční práva, tedy se k těmto společným finančním prostředkům nedostane. A dále připomněla, že vzhledem k existenci manželství jsou stále všechny příjmy obou manželů příjmy SJM, tedy žalovaný hradí splátky hypotéky i náklady na bydlení ze společných prostředků. V závěru žalobkyně vyjádřila pochybnost, zda žalovaný skutečně obdržel od své matky finanční dar ve výši 846 080 Kč.

7. Žalobkyně navrhla, aby soud vzájemný návrh v celém rozsahu zamítl.

8. Usnesením ze dne 30.12.2024, č.j. 7C 28/2024 – 384 byla připuštěna změna žaloby, v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala určení, že je žalobkyně oprávněna k samostatné výhradní správě pohledávky účastníků ve výši 12 000 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči paní [jméno FO] vzniklé neoprávněným nakládáním s prostředky společného jmění účastníků, když žalovaný s těmito prostředky nakládal mimo jiné tak, že část ve výši 5 496 100 Kč převedl do dispozice jeho matky [jméno FO] a 6 503 900 Kč žalovaný nainvestoval a spolu s matkou ke zhodnocení jednotky číslo 8/1 v budově číslo evidenční osm na pozemku parcelní číslo st. 13, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. [hodnota], trvalý travní porost, to vše v katastrálním území dolní [adresa], obec [adresa] zapsané v katastru nemovitostí na LV číslo [hodnota] vedené Katastrálním úřadem pro [název kraje] Katastrální pracoviště [město]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6.1.2025.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

10. Účastníci uzavřeli manželství dne 15. 10. 2004 (prokázáno oddacím listem).

11. Z manželství se narodily dvě děti, a to již zletilý syn [jméno FO] a nezletilá dcera [jméno FO] (prokázáno rodnými listy dětí).

12. Účastníci nevedou společnou domácnost nejpozději od 11. února 2024, přičemž u nadepsaného soudu bylo vedeno řízení pro úpravu poměrů nezl. [jméno FO] i pro dobu po rozvodu rodičů, tj. účastníků tohoto řízení (prokázáno rozsudkem nadepsaného soudu č.j. [spisová značka]). Z činnosti soudu je známo, že dne 16. 8. 2024 bylo zahájeno řízení o rozvod manželství, které nebylo skončeno. Manželství účastníků tedy dosud trvá.

13. Účastníci mají v katastru nemovitostí v režimu společného jmění manželů zapsanou nemovitost (Byt), a to bytovou jednotku č. [hodnota], vymezenou v bytovém domě č.p. [adresa], který je součástí pozemku, obec [adresa], p. č. [adresa] (dále jen „Bytový dům“), včetně všech jejích součástí a příslušenství, spoluvlastnický podíl na společných částech Bytového domu č. p. [adresa], které jsou společné všem vlastníkům jednotek o velikosti 1742/60970, spoluvlastnický podíl ve výši 7073/8710 na pozemku st. [hodnota] vše zapsáno na listech vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město]. Nemovitost je zatížena zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV [hodnota] ke dni 27. 3. 2024). 14. [jméno FO] má v katastru nemovitostí zapsanou nemovitost (Chalupu), a to jednotku č. [hodnota] v budově č. e. [adresa], na pozemku parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku par. č. [hodnota], trvalý travní porost, to vše v katastrálním území [adresa] a obec [právnická osoba], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [název kraje], Katastrální pracoviště [město] (prokázáno výpis z katastru nemovitostí LV [hodnota] ke dni 23. 3. 2024).

15. Na Chalupě byl vyměněn zámek, což žalobkyně zjistila, když na Chalupu dorazila dne 11. 2. 2024. Chtěla po žalovaném, aby jí Chalupu odemknul, ten jí ale sdělil, že ji nelze otevřít na dálku. Žalobkyně tedy rozbila sklo, aby se dostala dovnitř. Za výměnu poškozeného trojskla zaplatila [jméno FO] částku 17 506 Kč (prokázáno telefonní komunikací účastníků, fotodokumentací zachycující rozbité sklo, fotografiemi z kamerového záznamu zabezpečovacího systému, fakturou č. [hodnota] ze dne 28. 3. 2024 a potvrzením o provedení transakce ze dne 6. 5. 2024).

16. Dne 26. 4. 2024 žalobkyně po příjezdu na Chalupu zavolala zámečníka a nechala vyměnit jeden ze zámků, aby se dostala dovnitř a aby neznemožnila přístup žalovanému výměnou všech zámků. Žalovaný, kterému přišlo SMS upozornění o spuštění poplachu bezpečnostního systému, nahlásil situaci na policii (prokázáno SMS výstrahami, úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 20. 5. 2024 a vyrozuměním o tom, že žalobkyně nespáchala trestný čin ani přestupek ze dne 26. 6. 2024). 17. [jméno FO] prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni vyzývala, aby odevzdala všechny klíče od zámku, který nechala na Chalupě nainstalovat a aby již do nemovitosti nevstupovala (prokázáno dopisem žalobkyni ze dne 27. 4. 2024 a fotodokumentací zachycující ceduli na dveřích Chalupy se sdělením, že v případě žádosti o výměnu zámku má být ověřen souhlas vlastníka nemovitosti zapsaného v KN).

18. Účastníci vyloučili ze SJM hypoteční úvěr, který si vzal žalovaný za účelem koupě Kanceláře (prokázáno notářským zápisem o smlouvě o změně zákonného majetkového režimu ze dne 23. 4. 2014 a smlouvou o smlouvou o převodu vlastnictví jednotky ze dne 16. 6. 2014).

19. Žalovaný má sám v katastru nemovitostí zapsanou nemovitost (Kancelář s Parkovacím stáním) a to jednotku č. [hodnota] v budově č. p. [adresa], na pozemku parcelní číslo [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č. p. [adresa], na pozemku parcelní číslo [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo [hodnota] o velikosti 674/1000 a jednotku č. [hodnota]/[hodnota], – parkovací stání, dvorní objekt budovy č. p. [adresa] stojící na pozemku parcelní číslo [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti 587 m2, s vlastnictvím Jednotky č. [hodnota] spojen spoluvlastnický podíl na společných částech budovy č. p. [adresa] stojící na pozemku parcelní číslo [hodnota] a spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo [hodnota] o velikosti 982/10000, vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno č. [hodnota] a na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeny u Katastrálního úřadu pro [název kraje], katastrální pracoviště [město]. Tato nemovitost byla na žalovaného přepsána na základě smlouvy ze dne 16. 6. 2014 a je zatížena zástavním právem ve prospěch [právnická osoba], IČO [IČO]. Cena nemovitosti byla sjednána na částku 8 460 800 Kč (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV [hodnota] ke dni 27. 3. 2024 a smlouvou o převodu vlastnictví jednotky ze dne 16. 6. 2014)[Anonymizováno] 20. [jméno FO] darovala žalovanému dne 10. 6. 2014 částku 846 080 Kč za účelem koupě Kanceláře (prokázáno darovací smlouvou ze dne 9. 6. 2014 a potvrzením [právnická osoba] o odchozí platbě ve výši 846 080 Kč ze dne 12. 6. 2024).

21. Dne 30. 6. 2016 darovala [jméno FO] žalovanému částku 11 000 000 Kč převedením na účet č. [č. účtu] (prokázáno potvrzením banky ze dne 27. 6. 2024).

22. Dále darovala [jméno FO] žalovanému dne 7. 6. 2017 částku 3 000 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu [jméno FO] za měsíc červen 2017 s odchozí platbou ve výši 3 000 000 Kč).

23. Kancelář a parkovací stání má v nájmu společnost [právnická osoba], která hradí měsíční nájemné ve výši 65 200 Kč (prokázáno nájemní smlouvou nebytové jednotky ze dne 16. 4. 2019 a transakční historií účtu č. [č. účtu]).

24. Žalovaný vykonává svou advokátní praxi v Kanceláři na adrese [adresa], kde zároveň sídlí společnost [právnická osoba] (prokázáno detailem advokáta).

25. Žalobkyně vykonává svou advokátní praxi na adrese [adresa] (prokázáno detailem advokáta).

26. Bankovní účty č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [hodnota], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu] a. č. [č. účtu] vedené u [právnická osoba] jsou účty advokátní úschovy (prokázáno potvrzením banky ze dne [datum]).

27. Bankovní účet č. [č. účtu] je veden na společnost [právnická osoba] (prokázáno potvrzením banky ze dne 23. 9. 2024).

28. Bankovní účet č. [č. účtu] je veden na společnost [právnická osoba] (prokázáno potvrzením banky ze dne 30. 9. 2024).

29. Účastníci dne 23. 2. 2016 zúžili SJM, když z něj vyloučili podíl na společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] IČO [IČO]. Výlučným vlastníkem podílu na společnosti se stal žalovaný (prokázáno notářským zápisem ze dne 23. 2. 2016, [spisová značka]).

30. Dne 27. 3. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém projevila vůli odstoupit od smluvní úpravy SJM ze dne 23. 2. 2016, a to z důvodu porušení dobrých mravů žalovaným. Toho se měl žalovaný dopustit tím, že po zúžení SJM bez vědomí žalobkyně a bez jejího souhlasu opatřoval obrazy za finanční prostředky ze SJM. Tyto obrazy vkládal do společnosti a uváděl, že jsou ve vlastnictví společnosti (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 27. 3. 2024).

31. Na dopis žalobkyně reagoval žalovaný dne 6. 11. 2024 tak, že odstoupení od smlouvy žalobkyně považuje za neplatné. Dále uvedl, že k prodeji obrazů ve prospěch společnosti GMU s. r. o. přistoupil vždy z legitimního důvodu, například k zajištění finančních prostředků při koupi Bytu (prokázáno dopisem žalovaného ze dne 6. 11. 2024).

32. Žalovaný opakovaně žalobkyni vyzýval k vydání klíčů od Bytu (prokázáno emailovou komunikací účastníků ze dne 5. 8. 2024 a dopisem právní zástupkyně žalovaného ze dne 14. 8. 2024).

33. Účastníci obdrželi od Hypoteční banky úvěr ve výši 7 500 000 Kč za účelem koupě Bytu (prokázáno smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 28. 6. 2016).

34. Žalovaný hradí z účtu č. [č. účtu], který je psán na jeho jméno, každý měsíc splátky hypotéky na společný Byt, kdy tyto splátky činily do dubna 2024 částku 36 503 Kč a nadále činí částku 40 238,10 Kč (prokázáno transakční historií účtu žalovaného za období od 1. 1. 2018 do 26. 6. 2024, výpisy k úvěru č. [hodnota] a oznámením [právnická osoba] ze dne [datum]).

35. Dne 29. 5. 2024 uhradil žalovaný z účtu č. [č. účtu] daň z nemovitosti ve výši 8 958 Kč (prokázáno transakční historií ze dne 4. 6. 2024).

36. Žalovaný vyzýval žalobkyni prostřednictvím svojí právní zástupkyně, aby žalobkyně hradila polovinu nákladů společného hypotečního úvěru a v plné výši zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve prospěch SJM a zálohy na elektřinu (prokázáno dopisem ze dne 30. 8. 2024).

37. Žalobkyně uhradila z bankovního účtu č. [č. účtu], který je psaný na její jméno, platby SVJ ve výši 10 629 Kč za měsíce srpen 2024 až prosinec 2024 (prokázáno přehledem transakcí za období od 1. 10. 2024 do 5. 1. 2024).

38. Žalobkyně uhradila z bankovního účtu č. [č. účtu], který je psaný na její jméno, platby záloh PRE ve výši 2 500 Kč za měsíce prosinec 2024 a leden 2025 (prokázáno přehledem transakcí za období od 1. 10. 2024 do 5. 1. 2024).

39. Dne 23. 2. 2024 zazvonila žalobkyně na Kancelář, kam byla spolupracovníkem žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] vpuštěna, protože v minulosti mívala v Kanceláři občasné schůzky se svými klienty. Žalobkyně odešla do kanceláře žalovaného a zdržela se pouze několik minut. Poté Kancelář opustila (prokázáno čestným prohlášením [tituly před jménem] [jméno FO]).

40. Následně nechal žalovaný udělat obranně technickou prohlídku pro vyhledávání odposlechových prostředků, skrytých kamer a monitorovacích zařízení v prostoru Kanceláře. Výsledek prohlídky, která proběhla dne 29. 2. 2024, byl negativní. Nebylo nalezeno žádné monitorovací zařízení. Detektivní kancelář pouze zdokumentovala šmouhy v prachu pod pracovním stolem žalovaného a doporučila časté a nepravidelné prohlídky v budoucnu. Za prohlídku byla advokátní kanceláři vystavena faktura ze dne 29. 2. 2024 na částku 21 175 Kč se splatností dne 13. 3. 2024 (prokázáno odborným vyjádřením detektivní kanceláře a fakturou č. [hodnota])

41. Dne 3. 6. 2024 vstoupila žalobkyně v doprovodu [jméno FO] do Kanceláře, kde se v té době nacházel žalovaný, který chtěl, aby žalobkyně odešla. Protože tak žalobkyně na výzvu neučinila, vypukla hádka a žalovaný zavolal policii. Žalobkyně si z Kanceláře chtěla odnést knihy z knihovny a obrazy ze stěn, protože tyto věci patří do SJM. Po příjezdu policie žalobkyně v jejich doprovodu Kancelář opustila (prokázáno čestným prohlášením [jméno FO] ze dne 8. 6. 2024, čestným prohlášením [tituly před jménem] [jméno FO] a úředním záznamem [právnická osoba] ze dne 3. 6. 2024).

42. Následně nechal žalovaný namontovat na vstupní dveře Kanceláře dveřní kukátko a kamerový systém, za což mu byla vystavena faktura ze dne 13. 6. 2024 na částku 10 214 Kč se splatností dne 18. 6. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

43. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud nic relevantního pro toto řízení. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty. Soud zamítl dokazování výpovědí [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], výslech [jméno FO] a [jméno FO] pro nadbytečnost, neboť podstatné body žaloby a vzájemného návrhu byly prokázány důkazy listinnými a provádění dalších důkazů s ohledem na skutečnost, že v tomto řízení není rozhodováno o vypořádání SJM, nebylo třeba.

44. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

45. Účastníci jsou manželé. Společné soužití ukončili na začátku roku 2024, kdy se žalovaný odstěhoval z Bytu. Mají dvě děti, a to již zletilého syna a dosud nezletilou dceru. Jejich vztahy jsou konfliktní, nejsou schopni se dohodnout. V současné době u zdejšího soudu probíhá řízení o rozvod manželství. Za trvání manželství účastníci nabyli Byt za účelem bydlení rodiny, který je zatížen zástavním právem ve prospěch banky, která účastníkům poskytla hypoteční úvěr. Žalovaný hradí po celou dobu splátky hypotečního úvěru. Dříve hradil i platby SVJ a zálohy na elektřinu. Od srpna 2024 ale hradí platby SVJ žalobkyně a od prosince 2024 už i zálohy na elektřinu. Do února 2024 využívala rodina účastníků k časté rekreaci Chalupu, která patří matce žalovaného. Na začátku roku 2024 ale došlo k výměně zámků a žalobkyni bylo znemožněno Chalupu užívat. Žalovaný vykonává advokacii v Kanceláři, kterou nabyl z části za peníze od své matky a ve zbytku za hypoteční úvěr, který manželé vyloučili ze SJM. Kancelář zároveň pronajímá společnosti [právnická osoba] Žalobkyně, která vykonává advokacii v sídle na adrese [adresa], v minulosti občas mívala schůzky s klienty v Kanceláři. Po incidentu, kdy žalobkyně vtrhla do Kanceláře a chtěla si odnést knihy a obrazy s tím, že patří do SJM, což přerostlo v konflikt mezi účastníky, který skončil přivoláním policie, má žalobkyně na základě soudem vydaného předběžného opatření zákaz vstupovat do Kanceláře. Žalovaný žalobkyni opakovaně vyzýval k vydání klíče od Bytu s tím, že je nemá a nemůže se tak dostat do společného Bytu. Žalovaný vyzýval žalobkyni, aby hradila polovinu nákladů na hypoteční úvěr na Byt a veškeré náklady bydlení. Žalobkyně začala hradit platby SVJ a následně i zálohy na elektřinu, splátky hypotéky ale hradit odmítá.

46. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

47. Dle čl. 11 LZPS. Má každý právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

48. Podle § 687 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.

49. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

50. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

51. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

52. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

53. Podle § 713 odst. 1 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

54. Podle § 713 odst. 2 o. z. povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

55. Podle § 713 odst. 3 o. z. z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

56. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

57. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

58. Podle § 717 odst. 1 o. z. smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

59. Podle § 722 odst. 1 o. z. snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.

60. Podle § 722 odst. 2 o. z. smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.

61. Podle § 723 odst. 1 o. z. manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.

62. Podle § 723 odst. 2 o. z. manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela a) při nakládání se společným jměním jako celkem, b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.

63. Podle § 728 o. z., jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

64. Podle § 1236 o. z. nabude-li věc do vlastnictví více osob spojených na základě smlouvy, zákona nebo jiné právní skutečnosti ve společenství, ať již se jedná o manžele, osoby spojené v rodinné společenství, společenství dědiců nebo jiná obdobná společenství, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci.

65. Podle § 2205 písm. c) o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

66. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

67. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

68. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a s poukazem na zákonná ustanovení soud posoudil věc takto: Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu podle § 728 o. z., tedy aby soud svým rozhodnutím upravil správu části společného jmění manželů, a to tak, že je žalobkyně oprávněna k samostatné výhradní správě a užívání věcí uvedených ve výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný jedná při správě části SJM zcela v rozporu se zájmy žalobkyně a společných dětí, když znemožnil rodině užívat Chalupu, žalobkyni Kancelář a vede marnotratný život, v rámci kterého odklání ze SJM finanční prostředky a rozprodává umělecká díla.

69. Pro soudní rozhodnutí o správě společného jmění manželů je třeba splnění dvou kumulativních podmínek. První podmínkou je, že manželé neuzavřeli smlouvu o správě společného jmění a vzhledem ke sporům, které mezi nimi stran společného jmění panují, by jí bylo zapotřebí, nebo ji sice uzavřeli, ale způsob správy, jaký si ujednali, a faktický výkon takto ujednané správy je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti. Druhou podmínkou je zjištění, že manžel (žalovaný) jedná při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti. Tak by tomu bylo třeba tehdy, kdyby manžel neefektivně nakládal se svými příjmy, které tvoří součást společného jmění, například ve formě poskytování bezúročných půjček, nebo nadměrného zadlužování v souvislosti se správou společného jmění, nebo kdyby nedostatečně udržoval součásti společného jmění (např. společné nemovité věci), kterou užívá, nebo pokud by v rámci běžné správy hospodařil s majetkem takovým způsobem, že by znesnadňoval či vylučoval užívání této věci druhým manželem, příp. nerespektuje vůli druhého manžela a bez ohledu na jeho potřeby libovolně nakládá se kteroukoliv součástí společného jmění. Obě podmínky musejí být splněny současně. Manžel, který je nějak dotčen (dlouhodobě, pravidelně, zásadním způsobem) chováním, nebo i právním jednáním svého manžela při správě společného jmění, v návrhu musí uvést také způsob, jakým má být správa společného jmění nadále vykonávána. Navrženým způsobem správy společného jmění je soud při svém rozhodování vázán. Výsledné rozhodnutí by mělo efektivně chránit zájmy druhého manžela a rodiny jako takové, a to při současném respektování požadavku na spravedlivé uspořádání při zachování co největší účasti obou manželů na správě společného jmění. Rozhodnutím soudu je možné se odchýlit pouze od zákonného režimu správy společného jmění, nikoliv od režimu správy ve smluveném režimu.

70. Samotné oddělené soužití manželů a nezájem o další zachování manželství (probíhající rozvodové řízení) dle názoru soudu nejsou skutečnostmi, jež by samy o sobě představovaly důvod k rozhodnutí o přikázání výlučné správy části SJM.

71. Po zhodnocení provedených důkazů, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Nebylo prokázáno, že by byly současně naplněny obě shora uvedené podmínky pro úpravu správy společného jmění účastníků řízení soudním rozhodnutím dle návrhu žalobkyně.

72. Jelikož nebylo účastníky tvrzeno, že by uzavřeli smlouvu o správě SJM, považoval soud tuto podmínku za splněnou.

73. Soud zjistil, že žalovaný nejednal při správě způsobem, který by byl ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně, jak se to žalobkyně snaží prezentovat. V situaci, kdy rodina spěje k nesouladu, každý z manželů žije zvlášť a manželství sice ještě není rozvedeno, ale vztah mezi manželi očividně spěje k jeho zániku, nelze považovat za marnotratné chování, když každý z manželů žije takzvaně svým vlastním životem, tedy kupuje dárky, dovolené a cestuje. Soud z provedeného dokazování nemá za prokázané, že by žalovaný jednal při správě předmětné části SJM v rozporu se zájmy žalobkyně, společných dětí nebo rodinné domácnosti. Žalovaný, který opustil společnou domácnost, tedy Byt spadající do SJM, kde žije žalobkyně se společnými dětmi, hradí splátky hypotéky, ač samozřejmě z finančních prostředků opět spadajících do SJM, když manželství nebylo dosud rozvedeno a SJM nezaniklo.

74. V řízení bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí i souhlasnými tvrzeními účastníků, že manželé nabyli Byt do SJM. Žalobkyně ani netvrdila, tím spíše neprokázala existenci závažného důvodu, kterým by bylo například probíhající domácí násilí a z kterého by měl soud přistoupit k vyloučení žalovaného z užívání společného Bytu. Žalovaný žalobkyni a děti v užívání Bytu nijak neomezuje. Není zde tedy důvod správu a užívání soudně upravovat a žalovaného z užívání Bytu ve spoluvlastnictví vyloučit.

75. Vzhledem k tomu, že Chalupu vlastní [jméno FO], není tato součástí SJM účastníků, tedy zde není žalovaný pasivně legitimován. Rozhodnutím soudu o správě společného jmění manželů je možné pouze ve vztahu k věcem, které spadají do SJM a nic na tom nemění ani námitka žalobkyně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, že se v Chalupě nacházela rodinná domácnost, ani námitka, že Chalupu rodina užívala na základě dohody s matkou žalovaného o neomezeném užívání předmětné nemovitosti za protiplnění v podobě zhodnocení nemovitosti enormní investicí účastníků. Chalupa je ve vlastnictví [jméno FO], která s ní může nakládat zcela podle sebe.

76. Ve vztahu k vlastnictví Kanceláře s Parkovacím stáním bude postaveno na jisto až v řízení o vypořádání SJM. Soud ale tuto otázku předběžně posoudil tak, že byla Kancelář pořízena žalovaným z části za darované finanční prostředky do jeho výlučného vlastnictví od [jméno FO] a z části z hypotečního úvěru, který účastníci vyloučili ze SJM při jeho zúžení. Soud tedy došel k závěru, že Kancelář s Parkovacím státním do SJM nenáleží, a tedy zde taktéž není pasivní legitimace. Nadto soud uvádí, že Kancelář a Parkovací stání je pronajato, a pokud bude prokázáno, že do SJM náleží, budou výnosy zahrnuty SJM. Nadto žalobkyně vykonává advokacii v jiném sídle, ne v Kanceláři, není jí proto znemožňováno vykonávat její pracovní činnost.

77. Dále se žalobkyně domáhala samostatné a výhradní správy a užívání bankovních účtů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. U části bankovních účtů sama žalobkyně uvádí, že jsou psané na společnosti, nikoliv na žalovaného. U těchto účtů tedy není žalovaný pasivně legitimovaný. V řízení bylo prokázáno, že bankovní účet č. [č. účtu] je účtem advokátní úschovy, tedy se na něm nenacházejí finanční prostředky žalovaného, ale jeho klientů. Tyto finanční prostředky tedy nespadají do SJM. Nadto není možné žalovaného (jak přiléhavě namítl) vyloučit z užívání veškerých finančních prostředků na předmětných bankovních účtech.

78. Ve vztahu k uměleckým dílům, kdy soud neshledal marnotratné hýření společným jměním manželů, není nutné upravovat správu těchto movitých věcí, a jejich rozdělení a vypořádání bude předmětem řízení o vypořádání SJM, které soud nechce tímto svým rozhodnutím o správě části SJM v žádném případě předjímat či dokonce suplovat.

79. Z výše uvedených důvodů, zejména však proto, že nebylo žalobkyní prokázáno, že by se žalovaný při správě SJM choval ve zjevném rozporu se zájmy žalobkyně, společných dětí nebo rodinné domácnosti, když se žalovaný nezadlužuje a nerozhýřil finanční prostředky v rámci nějaké závislosti, například na alkoholu nebo gamblerství, tedy soud žalobu výrokem I. zamítl.

80. Po změně žaloby, kterou soud připustil, se žalobkyně dále domáhala určení soudem, že je oprávněna samostatně nakládat s pohledávkou vůči [jméno FO], která vznikla z titulu bezdůvodného obohacení. K tomu soud s odkazem na judikaturu dovolacího soudu uvádí, že takové určení soudem je zcela nadbytečné, když právo domáhat se ochrany předmětu spoluvlastnictví vůči neoprávněným zásahům ze strany třetích osob náleží spoluvlastníkům společně, ale zároveň i každému z nich samostatně, aniž by k tomu bylo zapotřebí souhlasu druhého spoluvlastníka. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 103/2020). Soud proto i v této části žalobu zamítl (výrok II).

81. Žalovaný se společným návrhem domáhal po žalobkyni vydání klíčů od Bytu s tvrzením, že jeho klíče od něj žalobkyně vylákala a už mu je nevrátila. Žalovaný, který je spoluvlastníkem Bytu, z jehož užívání nebyl soudem vyloučen, má právo na klíč od bytu a má zároveň právo do bytu vstupovat při zachování soukromí žalobkyně a společných dětí. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo postaveno najisto, zda žalovaný klíče ztratil či je opravdu předal žalobkyni, rozhodl soud tak, že žalovanému, který klíč požaduje, uložil povinnost na vlastní náklady vyměnit zámek a klíče opatřit v šesti vyhotoveních, kdy žalovaný i žalobkyně budou mít po dvou kusech klíčů a každé z dětí jedno vyhotovení klíčů. Žalovaný tak bude mít jistotu, že bude mít klíče, a to včetně klíčů náhradních. Soud žalovanému tuto povinnost uložil splnit v prodloužené pariční lhůtě 30 dnů (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.) s přihlédnutím k potřebě opatřit zámečníka (výrok III).

82. Dále se žalovaný domáhal, aby žalobkyně hradila polovinu nákladů na hypoteční úvěr a služby spojené s užíváním bytu v plné výši. Nejprve ke službám, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně služby spojené s užíváním bytu již hradí sama. Žalovaný sice hradí splátky hypotečního úvěru z finančních prostředků z účtu, který je psán na jeho jméno a tyto prostředky jsou pouze v jeho dispozici, ale vzhledem k tomu, že manželství dosud nebylo rozvedeno, a SJM tím pádem dosud nezaniklo, jsou všechny příjmy obou manželů stále příjmy do SJM. Manžel tedy hradí splátky ze společných prostředků. Uložení této povinnosti žalobkyni by přicházelo v úvahu pouze ve chvíli, kdy by již byli manželé rozvedeni, tedy SJM by bylo již zaniklé, ale současně nevypořádané. Soud proto vzájemný návrh v této části zamítl (výrok IV).

83. Jak již soud vyložil výše, ve vztahu ke Kanceláři s Parkovacímu stání, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný tyto nemovitosti pronajímá společnosti [právnická osoba] a zároveň sám v Kanceláři vykonává advokacii. Zatímco žalobkyně svou advokátní činnost vykonává v sídle na adrese [adresa]. Žalovaný je povinen zajistit nerušené užívání předmětu nájmu nájemcem a z čestného prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] a úředního záznamu Policie ČR vyplývá, že toto užívání nájemcem žalobkyně narušuje. S ohledem na specifika výkonu advokacie, a to nejen žalovaného, ale hlavně třetí osoby, tak soud žalobkyni uložil povinnost zdržet se vstupu do Kanceláře výrokem V.

84. Závěrem soud dodává, že je nutno mít na paměti zásadu spravedlnosti a rovného postavení účastníků. Soud vědom si těchto aspektů, zejména pak rovného postavení žalobkyně a žalovaného ve vztahu k majetku v SJM účastníků rozhodl z důvodů shora uvedených, tak jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku.

85. Žalobkyně navrhla, aby soud s ohledem na skutečnost, že v jednání žalovaného soud neshledal zjevný rozpor se zájmem žalobkyně, rozhodl o nákladech řízení tak, že si každý své náklady ponese sám, když soud oba návrhy převážně zamítl a když žalobkyně považuje chování žalovaného za minimálně neetické. Soud k moderaci nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. nepřistoupil, protože v projednávaném řízení k tomu neshledal žádný závažný důvod. Moderace nákladů soudem je výjimečný institut. Podle Ústavního soudu může být důvodem k moderaci například skutečnost, že se žalovaný dopustil vůči žalobkyni nebo její rodině zavrženíhodného jednání (srov. II. ÚS 2417/13). V řízení nicméně nebyl prokázán ani zjevný rozpor za strany žalovaného se zájmy žalobkyně při správě SJM, natož zavrženíhodné jednání. Žalobkyní tvrzené neetické jednání protistrany není dostatečným důvodem k nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnější straně.

86. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, pokud měl účastník částečný úspěch ve věci, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Předmětem sporu bylo 9 samostatných nároků, kdy žalobkyně uplatnila 6 nároků a žalovaný vzájemným návrhem 3 nároky. Žalovaný byl úspěšný v 8 nárocích. Z výše uvedeného pak plyne, že žalovaný byl ve věci úspěšný ve výši 88,88 % a neúspěšný ve výši 11,11 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem ve věci tedy činí 77,77 % a žalovaný má proto právo na náhradu nákladů v dané části. Z důvodu podání vzájemného návrhu a novely vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) se tarifní hodnota během řízení měnila. Soudem přiznané náklady se tedy sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, do podání vzájemného návrhu z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč sestávající se z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 27. 6. 2024 a vyjádření se k odvoláním ze dne 25. 7. 2024) a z částky 1 750 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (návrh na vydání předběžného opatření) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále po podání vzájemného návrhu z tarifní hodnoty 90 000 Kč sestávající se z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vzájemný návrh ze dne 9. 9. 2024, vyjádření ve věci[Anonymizováno]ze dne 11. 11. 2024 a účast na jednání soudu dne 13. 11. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. A dále po novele vyhlášky z tarifní hodnoty 270 000 Kč sestávající se z částky 9 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ve věci ze dne 3. 1. 2025, účast na jednání soudu dne 6. 1. 2025, vyjádření ve věci ze dne 23. 1. 2025 a ze dne 5. 2. 2025 a účast na jednání soudu dne 10. 2. 2025) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinném od 1. 1. 2025. Náklady advokáta tak činí částku 93 896 Kč včetně DPH ve výši 21 %. Poměrná část 77,77 % z celkové výše nákladů řízení odpovídá částce 73 023 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

87. Soud přiznal náhradu nákladů za úkon – vyjádření k odvoláním žalobkyně jako jeden úkon, nikoliv jako dva samostatné, jak žalovaný požadoval, protože se ve vztahu k soudu jednalo o jeden úkon, kterým se žalovaný vyjádřil ke dvěma podáním žalobkyně. Dle názoru soudu se nejedná o dva účelně provedené úkony ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaný nebyl soudem vyzýván, aby se vyjádřil a sám žalovaný toto spojil do jediného podání, což se jeví jako hospodárné.

Poučení