7 C 294/2021 - 477

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce : [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce], zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované : [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - rodinný dům, zapsaný v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem [adresa], pro katastrální území [adresa] na LV číslo [hodnota], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 66 104,72 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou výše nadepsanému soudu dne 2.7.2021, se žalobce domáhal určení svého výlučného vlastnictví k pozemku st. parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] pokračování - 2 - [spisová značka] m2, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa]. Tvrdil, že s žalovanou byli od 1.12.2011 do 27.1.2021 manželé, přičemž před uzavřením manželství uzavřeli modifikační smlouvu, na jejímž [jméno FO] zúžili zákonný rozsah společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Žalobce a žalovaná jsou vlastníky každý jedné ideální poloviny pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, uvedeného výše. Svoji polovinu získala žalovaná na [jméno FO] darovací smlouvy uzavřené s žalobcem dne 31.5.2017. Podáním ze dne 16.6.2021, zaslaným žalované a též jejímu právnímu zástupci, žalobce dar odvolal a od darovací smlouvy podle § 2072 odst. 1 o.z. odstoupil z důvodů uvedených v ustanovení § 2072 odst. 1 a 2 o.z., neboť žalovaná se dle žalobce dopustila jednání, kterým mu ublížila tak, že porušila dobré mravy vůči němu a dále porušila i dobré mravy vůči osobám jemu blízkým, a sice jeho čtyřem dětem.

2. Žalobce měl za to, že žalovaná porušila dobré mravy tím, že internetovému informačnímu portálu [Anonymizováno] poskytla rozhovor, v němž uvedla lživé, nepravdivé a zavádějící informace o něm a dále při jednání konaném u Okresního soudu Praha – východ dne 11.6.2021, ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], veřejně, za přítomnosti novinářů i třetích osob, uváděla nepravdivé a dehonestující informace, a to za účelem ublížení žalobci, včetně toho, že ho nepravdivě obvinila z nevěry, vyhrožování a nezákonného přístupu k účtu, jakož i týrání, ponižování a sledování. Dále poskytla deníku [hodnota] rozhovor, který byl publikován dne 20.6.2021, v němž uvedla zcela záměrně nepravdivé a dehonestující informace. Motivaci k jednání spatřoval žalobce v tvrzení žalované, že „ cítí strašnou křivdu a nespravedlnost. Protože bojuje o své děti o střídavou péči „. Její rozhovor o soukromých záležitostech a nepravdivé a dehonestující informace týkající se žalobce a osob jemu blízkých následně převzaly mnohá další média. Podle žalobce tedy žalovaná rozhovory poskytla, aby se žalobci pomstila, aby mu ublížila, neboť cítí křivdu a nespravedlnost, kterou ovšem vyvolalo rozhodnutí soudu, nikoli chování žalobce. Už to je porušením dobrých mravů, natož v situaci, kdy žalovaná věděla, jak úzkostlivě si žalobce chrání soukromí své a své rodiny.

3. V žalobě ( č.l. 4 – 9 ) citoval žalobce pasáže z rozhovorů a rovněž sdělení žalované a jejího zástupce u jednání soudu dne 11.6.2021, která se ho dotýkala. Zmínil, že důvodem, pro který byly nezletilé děti svěřeny do jeho péče, bylo chování žalované. V reakci na tvrzení žalované uváděl, že není pravdou, že by žalovanou ponižoval, či jí vyhrožoval, naopak to byla ona, kdo jej pomlouvala a obvinila z nevěry atd. Žalovaná mohla dělat, cokoli si přála, pomohl jí vydat její knihy, realizovat se v jakékoli roli, nicméně ona byla stále nespokojená. Dětem dopřával to nejlepší, ovšem adekvátně jejich věku. Žalované si vážil, avšak ta počala v roce 2017 nadměrně požívat alkoholické nápoje a chovala se k němu urážlivě a arogantně. Neustále se dožadovala peněz, aby mohla sponzorovat různé projekty. Vyjadřoval se jednotlivě k tvrzením žalované s tím, že tato nejsou pravdivá, jsou dehonestující a zavádějící. Podle žalobce ve svém souhrnu a způsobu, jak byla podávána, záměrně veřejně a mediálně, ačkoli žalovaná ví, že nejsou pravdivá, jsou jednoznačně porušením dobrých mravů. Pokusy o navození pocitu, že žalobce žalovanou uhodil, že jí omezoval v kariéře, péči o děti, že byla ponižovaná, tedy, že se k ní žalobce choval zavrženíhodným způsobem, ačkoli tomu tak nebylo, jsou jednoznačným a zjevným porušením dobrých mravů, které mělo za cíl ublížit žalobci a také mu ublížilo.

4. Žalobce uvedl rovněž, že žalovaná svým jednáním, kdy sdělila v rozhovorech a při jednání soudu takové informace, které jsou schopné umožnit identifikaci nezletilých dětí účastníků, jakož i místa jejich faktického bydliště, což ve spojení s veřejným Facebookovým profilem znamená porušení všech zásad bezpečnosti ohledně nezletilých a je přímým porušením dobrých mravů. pokračování - 3 - [spisová značka] Zachování anonymity nezletilých bylo stěžejní pro ochránění jejich bezpečného, řádného a zdravého vývoje. Zdůraznil, že žalobce a žalovaná vždy úzkostlivě dbali na ochranu soukromí. Žalobce je zakladatelem společnosti [právnická osoba]. a vždy velmi dbal na to, aby se v médiích neobjevovaly žádné jeho fotografie a informace o něm, natož informace ze soukromého života. Soukromí své a své rodiny z pochopitelných důvodů chránil, skutečnost, že velmi pečlivě střeží soukromí své a své rodiny, je veřejně známá. S žalovanou byl dohodnutý na ochraně jejich soukromí, žalovaná věděla, že žalobce nikdy neposkytuje rozhovory, nefotí se, není aktivní na sociálních sítích. Poté, co odešla žalovaná ze společné domácnosti ji dopisem ze dne 23.6.2020 vyzval, aby nezveřejňovala fotografie dětí na svých veřejných profilech a již zveřejněné fotografie vymazala. To však žalovaná neučinila, přitom se jedná o veřejný profil, přístupný všem uživatelům Facebooku, vedený na jméno [jméno FO]. Také toto jednání považoval žalobce za jednání, které s ohledem na jeho majetkové poměry a postavení ve společnosti ( zde narážel na bezpečností rizika a nutnost větší ochrany nezletilých ), je zcela v rozporu s dobrými mravy, neboť jde o porušení souhrnu etických a obecně zachovávaných a uznávaných zásad, kdy bezpečí a zdravý vývoj nezletilých, takovými zásadami bezpochyby jsou. Nadto zmínil jednání žalované ze dne 3.11.2020, kdy naměřili žalované v dechu 3,26 promile alkoholu, což je stav, kdy je narušena schopnost samostatně chodit, řeč je nesrozumitelná a dochází k poruchám chování. Kdy tedy žalovaná svojí opilostí bezprostředně ohrozila nezletilé děti zanedbáním péče, ohrozila je na životě a zdraví, čímž zjevně porušila dobré mravy vůči osobě blízké žalobci. Podle žalobce se žalovaná snaží své jednání bagatelizovat, dle informací, které získal od chůvy nezletilých dětí, však bylo obdobných incidentů více.

5. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. je dle žalobce dán, neboť požadovaný výrok soudu povede k tomu, že bude dosaženo změny zápisu v katastru nemovitostí, čímž dojde k dosažení shody mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a stavem faktickým, skutečným, jež nastal v důsledku odstoupení žalobce od darovací smlouvy.

6. Podle žalobce tedy jednoznačně byl oprávněn od darovací smlouvy odstoupit, neboť žalovaná svým chováním ublížila jemu a osobám jemu blízkým, kdy je zjevné, že její chování z hlediska jeho rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského, objektivizovaného, pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Žalovaná svým úmyslným jednáním ublížila žalobci a osobám jemu blízkým a žalobce jí toto jednání neprominul. Podle § 2072 o.z. tak mohl žalobce od darovací smlouvy odstoupit, což i učinil. Je přesvědčen o tom, že obecně „ praní špinavého prádla „ v řízení o rozvodu manželství, ve věci péče o děti a o výživné, je považováno za jev nežádoucí, jeho medializace je však vyloženě zavrženíhodná, zejména děje-li se jako akt pomsty a reparace pocitu křivdy vyvolané nikoli jednáním žalobce, ale toliko rozhodnutím soudu, které vycházelo ze skutkového stavu vyvolaného právě žalovanou. Žalovaná porušila dle žalobce dobré mravy způsobem, který je navenek očividný, zřejmý a jasný. Učinila tak veřejně, mediálně a zvlášť urážlivě, kdy tvrdila značné množství nepravdivých, zavádějících a dehonestujících informací a navíc bezprecedentně ohrozila zdraví, bezpečí a zdravý vývoj nezletilých. Žalobce vnímá jednání a chování žalované velmi intenzivně, doslova úkorně a cítí se amorálním jednáním žalované velmi ublížen. Veřejné nepravdivé obviňování žalobce z jednání, kterého se nedopustil, v situaci, kdy žalobce není osobou veřejně známou, ba naopak úzkostně dbající na ochranu soukromí, zejména kvůli dětem, je tím nejnižším útokem, jehož cílem bylo toliko ublížit žalobci, bez ohledu na následky. Žalobce přitom žalovanou nikdy veřejně nekritizoval, neprezentoval její jednotlivá selhání a žádným způsobem jí veřejně neosočoval, nedehonestoval a nepomlouval. pokračování - 4 - [spisová značka]

7. V podání ze dne 16.3.2023 ( č.l. 219 – 222 ) žalobce rozšířil žalobu o další důvod pro odvolání daru, když uvedl, že jej žalovaná obvinila z neplnění vyživovací povinnosti vůči čtyřem nezletilým dětem, konkrétně [jméno FO][Anonymizováno]. Změna žaloby spočívající v tomto rozšířeném důvodu k odvolání daru byla soudem připuštěna usnesením při jednání dne 9.5.2023. Žalobce k rozšíření žaloby ( a nově uplatněnému důvodu pro odvolání daru ) uvedl, že při podání vysvětlení dne 3.8.2021 žalovaná policii sdělila, že žalobce svoji vyživovací povinnost neplní, ačkoli věděla, že usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 6.11.2020, č.j. [spisová značka], bylo nařízeno předběžné opatření, kterým jí bylo uloženo strpět péči žalobce o nezletilé, a to do doby pravomocného rozhodnutí soudu o změně úpravy poměrů nezletilých pro dobu před a po rozvodu účastníků. Ke dni křivého obvinění a podání vysvětlení byly děti v péči žalobce a tento tedy svoji vyživovací povinnost plnil, zejména osobní péčí a úhradou všech nákladů na zajištění péče. Pojmově tedy nemohlo dojít k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy. Opakovaně zmínil, že má za to, že žalovaná má problém s nadměrným užíváním alkoholických nápojů, a to, že v době pátého těhotenství chodila na pravidelné testy, není známkou toho, že by problémy neměla, nýbrž projevem odpovědnosti k nenarozenému dítěti. Ve vztahu k tvrzenému porušení dobrých mravů vůči dětem uvedl, že se jedná primárně o opilost žalované, a to nikoli pouze ojedinělou dne 3.11.2020, ale de facto průběžnou během celého jara a léta 2020, v souvislosti s tím zmínil svědectví chůvy [jméno FO] ( žalobce uváděl v podání nesprávnou dataci roku 2019, z listin a jiných podání je však zjevné, že mínil rok 2020, pozn. soudu ). Jednalo se o jednání, které bylo schopné nést s sebou katastrofální následky ve vztahu k bezpečí dětí, pouze zázrakem nedošlo k žádné fyzické újmě. Nicméně jednání matky dle žalobce vyústilo v posttraumatickou stresovou poruchu u nezletilé [jméno FO], s níž se vypořádává terapií. Dále jako odporující dobrým mravům vnímal i postup žalované vůči nezletilým, kdy například v době covidových opatření nezajistila nezletilé [jméno FO] možnost řádného připojení k on-line vyučování, ani nezajistila adekvátní pomůcky a neplnila s nezletilou úkoly zadávané školou. Výživné určené pro nezletilé v období od 1.12.2019 do 1.12.2020 vynaložila na jiné účely, než pro úhradu potřeb nezletilých. Svoji argumentaci zopakoval též v podání ze dne 8.6.2023 ( č.l. 372 – 375 ), kdy doplnil, že kdykoli v budoucnu si budou moci nezletilí, stejně tak jako jejich spolužáci, přečíst intimní detaily z rozpadu manželství rodičů. Už to je samo o sobě ze strany žalované bezohledné a sobecké a způsobilé ublížit nezletilým a potažmo i žalobci. Žalovaná také neváhá činit podněty na Polici ČR a obvinit žalobce ze zanedbání povinné výživy, ze sledování, či nově z „ uplácení „ jejího snoubence. V podání znovu zmínil excesy žalované s alkoholem a jejich dopad do psychického stavu nezletilé [jméno FO], když uvedl, že dne 19.5.2023 měl od ní v podvečerních hodinách 7 zmeškaných hovorů. Následně zjistil, že [adresa] říkala, že je žalovaná opilá, což skončilo intervencí policie a záchranné služby s tím, že žalovaná údajně podstupuje léčbu antabusem (lék Disulfiram) a má podezření na silnou cukrovku. Obrana žalované, že opilost dne 3.11.2020 byla náhodným jednáním, je tak lichá.

8. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření ( č.l. 31 – 32 ) reagovala na některá tvrzení žalobce. Trvala na tom, že všechny jí uváděné informace jsou pravdivé a je schopna je podložit důkazy. Podle žalované nesdíleli potřebu chránit si soukromí, sám žalobce založil na sociální síti Instagram rodinný účet pod jejím jménem. Zmínila, že vyšetřeními nebyla potvrzena žádná skutečnost její případné závislosti na alkoholu. Podrobněji a kvalifikovaněji se vyjádřila poté, kdy se ve sporu nechala právně zastoupit. Ve vyjádření ( č.l. 57 – 68 ) uvedla, že je přesvědčena, že vůči žalobci nejednala nevděčně a nebyly naplněny zákonné podmínky pro odvolání daru. Vztahy účastníků je třeba hodnotit ve všech vzájemných souvislostech, a to nejen subjektivně, ale především objektivně. Jako časový okamžik, ke kterému mělo dojít k odvolání daru, označila den 12.10.2021, kdy jí byla doručena žaloba, odvolání daru zmíněné žalobcem, pokračování - 5 - [spisová značka] doručované jejímu zástupci, bylo zasláno jejímu předchozímu zástupci, který jí však v této věci nezastupoval. Ke svému účastnickému výslechu a jednání soudu dne 11.6.2021 namítla, že pokud vnímal žalobce jí sdělované informace jako natolik intimní, že by neměly být projednávány veřejně, mohl využít ustanovení § 116 odst. 2 o.s.ř. a žádat, aby z jednání byla vyloučena veřejnost, což však neučinil. Učinil tak například ve věci, kde byly projednávány skutečnosti týkající se společnosti [právnická osoba]. a jeho žádosti bylo vyhověno. Má tedy za to, že si žalobce více hlídá, aby se veřejnost nedozvěděla nic o chodu společnosti, než aby se pokoušel chránit sebe a nezletilé děti před jejími údajně nepravdivými výroky. Podle žalované není také možné, aby ve vztahu k účastnickému výslechu, kdy byla poučena o tom, že má vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat, a při němž pouze sledovala svůj zájem na tom, aby jí byl přiznán žalobou uplatněný nárok, byl dovozován její záměr úmyslně, či z hrubé nedbalosti ublížit žalobci. Z výroku „ Protože cítím strašnou křivdu a nespravedlnost. Protože bojuji o své děti, o střídavou péči „ těžko vysledovat záměr ublížit žalobci. Žalobce nechápe, že skutečnost, že žalovaná jako matka je také oprávněna pečovat o své děti, resp. to že za toto své oprávnění, které jí bylo dočasně předběžným opatřením soudu odebráno, bojuje, není zásahem do jeho soukromí, nýbrž součástí rodičovské odpovědnosti, která náleží oběma rodičům. Jediným prokazatelným incidentem týkajícím se alkoholu byl událost dne 3.11.2020, v soudních řízeních nebyl, jak bylo konstatováno v rozsudcích, alkoholismus žalované, či nadměrná konzumace alkoholu, prokázána. Podle žalované ji žalobce nepravdivými tvrzeními o jejím alkoholismu očerňoval s cílem dosáhnout omezení jejího práva na péči o nezletilé děti. Její jednání je pak nutno posuzovat i v tomto kontextu. O tom, jakým způsobem vůči ní žalobce jedná, svědčí dle žalované také skutečnost, že na ni podal jménem nezletilých dětí návrh na nařízení exekuce pro dlužné a běžné výživné, a to pro dlužnou částku 8 000 Kč s příslušenstvím, v situaci, kdy je sedmým nejbohatším mužem v ČR a jeho majetek činí 81 miliard Kč. Je zjevné, že využívá až šikanózním způsobem svých práv k tomu, aby co nejvíce znepříjemnil každodenní život žalované. Jestliže se žalobci nelíbí její výroky o tom, že na ní vyvíjel nepřiměřený psychický nátlak, není to skutečnost, kterou lze přičítat k tíži žalované. Poukázala v tomto směru na odůvodnění rozsudku ve věci sp.zn. [spisová značka], kde prokázala, že zejména prostřednictvím zcela nepřiměřené kontroly jejích každodenních výdajů, blokováním její platební karty bez jejího vědomí, zasíláním nižších finančních částek na její účet, či zasílání finančních částek s konkrétně uvedeným důvodem, vytvořil žalobce výraznou finanční závislost žalované na něm a toto jednání bylo pro ni velmi ponižující a omezující. Za nemravné také označila žalovaná jednání žalobce, který nechal vystěhovat její osobní věci z jejího pokoje v domě v Bašti, ke kterému má žalovaná spoluvlastnické právo, a následné bránění žalované ve vstupu do tohoto domu. Ke zveřejňování fotografií dětí žalovaná uvedla, že sdílení fotografií dětí na sociálních sítích oběma účastníkům vyhovovalo, tato praxe byla o to významnější, když šlo o jediný způsob, jak mohli být nezletilí pravidelně v kontaktu s rodinou žalované, která nežije v ČR. Opakovaně zmínila, že její profil na síti Instagram založil a první fotografie dětí nahrál, žalobce. K jeho výzvě později své profily upravila tak, aby k nim neměla přístup širší veřejnost. Nelze však po ní žádat, aby přestala na svých soukromých účtech fotografie sdílet se svými příbuznými. Navíc fotografie jejich dětí zveřejňuje na svých účtech i [jméno FO], o čemž musí žalobce vědět. Konečně zmínila, že veškeré okolnosti vztahu mezi účastníky mohly být vyřešeny neveřejně, pokud by se dohodli na oboustranně přijatelném řešení mimosoudně. To se však nepodařilo a je to žalobce, který neváhá zahajovat i nesmyslná řízení. Je pak překvapivé, že žalobce odůvodňuje odvolání daru tím, co zaznělo u veřejných soudních jednání. S odkazem na komentované znění ustanovení § 2072 o.z. pak žalovaná poukázala i na skutečnost, že pro posouzení, zda v konkrétním případě jde o nevděk, je nezbytné hodnotit ve vzájemném vztahu motiv dárce a rozsah darování s tím, že žalobce se snaží dosáhnout odvolání daru v hodnotě nejvýše několika nižších desítek milionů Kč, což je vzhledem k jeho majetku pro něho zanedbatelná částka, oproti žalované, která nedisponuje pokračování - 6 - [spisová značka] téměř žádnými volnými finančními prostředky. Motivem k odvolání daru na straně žalobce je tak jeho snaha, co nejvíce znepříjemnit život žalované a vytvářet na ni prostřednictvím žaloby další tlak. S odkazy na judikaturu uvedla, že je třeba zohlednit všechny okolnosti případu, jednání žalobce i žalované, a to i jednání dřívější, v rámci dlouhodobých vztahů, neboť pak se může nevděk jevit v jiném světle. Podle ní byly vzájemné vztahy účastníků poznamenány dlouhodobým porušováním dobrých mravů žalobcem vůči ní. Její jednání, které nebylo porušením dobrých mravů, by navíc nesplňovalo požadavek na jeho úmyslnost nebo hrubou nedbalost. V žádném případě neměla v úmyslu žalobci ublížit.

9. K žalobcem rozšířeným důvodům pro odvolání daru spočívajícím v podání trestního oznámení se žalovaná vyjádřila v podání ze dne 5.4.2023 ( č.l. 227 – 233 ). Uvedla, že na policii oznámila, že se domnívá, že žalobce porušuje svoji povinnost hradit výživné v souladu s tehdy pravomocným a vykonatelným rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 3.2.2020, č.j. [spisová značka]. Žalobcem zmíněné rozhodnutí o předběžném opatření bylo zrušeno a následná rozhodnutí soudů žádným způsobem neomezily povinnost žalobce hradit výživné k rukám matky dle rozsudku ze dne 3.2.2020. Žalovaná tedy vycházela z právního stavu, který byl nastolen činností soudů. Nelze dovozovat nevděk z jednání, které bylo učiněno na [jméno FO] pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí. Namítla také, že projev vůle žalobce, kterým z tohoto důvodu odvolal dar, byl jejímu zástupci doručen dne 17.1.2023, stalo se tak tedy po lhůtě podle § 2075 odst. 1 o.z. Žalobce se o oznámení učiněném žalovanou dozvěděl nejpozději dne 30.9.2021, kdy byl podle usnesení o odložení věci vyslechnut policí v této věci, a to za přítomnosti právní zástupkyně. Pokud tedy chtěl z tohoto důvodu odvolat dar, měl tak učinit do 30.9.2022, což se nestalo. V podání se také ohradila proti opakovanému poukazování na ojedinělý incident požití alkoholu dne 3.11.2020 a znovu poukázala na rozsudek odvolacího soudu v opatrovnické věci ze dne 1.12.2021, č.j. [spisová značka], podle něhož „ matčin alkoholismus tvrzený otcem není prokázán, matka od února 2021 podstupuje testy, jejich výsledky prokazují, že nepožívá alkohol v nadměrné míře. „ Prohlášení chůvy [jméno FO] považuje žalovaná za nevěrohodné. Skutečnost, že nezletilá [adresa] čerpá psychologickou pomoc, je výsledkem vzájemných vztahů obou rodičů, což zmínil ve shora uvedeném rozsudku i Krajský soud v Praze, který uvedl, že problémy nezletilé [jméno FO] jsou vyvolány chováním rodičů po rozpadu partnerského svazku a je negativní vizitkou rodičů, že dítěti způsobili trauma. Pokud jde o vzájemné jednání účastníků opětovně poukázala na skutečnosti zjištěné v řízení o výživném manželky vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] ( viz. odstavec 8 a 50 rozsudku ), a také na fakt, že dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho doplnění se u ní projevovaly známky týrání mající původ v působení žalobce. Zmínila její vyklizení z nemovitosti, jíž je podílovou spoluvlastnicí, návrh na exekuci pro částku 8 000 Kč, žalobu na ochranu osobnosti, kterou jménem dětí podal žalobce a další jednání žalobce shrnutá v jejím vyjádření v opatrovnické věci, která považuje za rozporná s dobrými mravy. V kontextu jednání žalobce vůči žalované v minulosti nelze hovořit o tom, že by se žalovaná vůči žalobci chovala nevděčně. Hodnota daru je ve vztahu k hodnotě majetku žalobce zanedbatelná, není možné, aby žalobce vyžadoval po žalované bezmeznou vděčnost, navíc za situace, kdy jí vlastním protiprávním jednáním znemožnil dar užívat. Podle žalované není žalobce schopen přijmout, že žalovaná má právo sama rozhodnout o tom, jakým způsobem povede svůj život a podanou žalobou se jí snaží potrestat za to, že nežije podle jeho představ.

10. Na vyjádření žalované reagoval žalobce v podání ze dne 5.5.2023 ( č.l. 239 – 243 ). Uvedl, že mezi účastníky není sporu o tom, že nezletilí byli ke dni podání trestního oznámení v jeho péči. Nemohl se tak dopustit trestného činu zanedbání povinné výživy a žalovaná si toho byla vědoma. Argumentace rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 3.2.2020 není na místě, neboť pokračování - 7 - [spisová značka] při posuzování trestní odpovědnosti pachatele za neplnění zákonné vyživovací povinnosti není soud vázán rozhodnutím, kterým byla tato povinnost stanovena v občanském soudním řízení. K námitce opožděnosti odvolání daru sdělil, že tato není důvodná, neboť důvodem odvolání daru nebylo podání trestního oznámení, když samo o sobě není podání trestního oznámení důvodem pro odvolání daru. Žalobce dar odvolal dne 16.1.2023 poté, kdy se dozvěděl konkrétní okolnosti, pro které bylo trestní oznámení žalované odloženo jako nedůvodné. Z odůvodnění usnesení policie ze dne 17.12.2021, které mu bylo zasláno dne 27.1.2022, seznal, že ho žalovaná obvinila lživě a orgánům činným v trestním v trestním řízení uváděla zjevné nepravdy v úmyslu jej poškodit, ačkoli jí bylo zřejmé, že k žádnému zanedbání péče fakticky nedošlo a pojmově ani dojít nemohlo. Lhůta dle § 2075 odst. 1 o.z. k odvolání daru tudíž nepočala běžet dne 30.9.2021, jak uvádí žalovaná, ale až od 27.1.2022, kdy se žalobce měl seznámit s usnesením o odložení věci. Zákonná lhůta tak byla zachována. Dále sdělil, že zveřejňování fotografií nezletilých dětí na sociálních sítích není realizací práva nezletilých dětí na rodinný život, když jejich fotografie zveřejňuje žalované na svém profilu bez souhlasu nezletilých a proti výslovné vůli žalobce. Ochrana dětí, včetně jejich soukromí, je součástí práv a povinností rodičů spadajících pod koncept tzv. rodičovské odpovědnosti a žalovaná tímto jednáním porušila povinnost vykonávat rodičovskou zodpovědnost ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte. Svým jednáním, kdy sdělila informace vedoucí k identifikaci dětí, jejich bydliště a školy, narušila soukromí dětí a ohrozila jejich bezpečnost, čímž zjevně porušila dobré mravy vůči žalobci a osobám jemu blízkým. Tvrzení žalované o tom, že neposkytla rozhovor s cílem ublížit žalobci, je nevěrohodné. Z poskytnutých rozhovorů a tvrzení je zjevné, že se jednalo o upozornění na žalobce, na jeho jednání a majetek, když žalovaná si byla moc dobře vědoma toho, že žalobce, a to pro svůj odpor k využívání médií k sebereklamě, natož k propírání rozvodového „ špinavého prádla „ nebude se proti jejím nařčením bránit. Nicméně všichni, kteří si o tom přečtou, ať již rodiče, bratr, či širší příbuzenstvo a známí se budou u žalobce dožadovat vysvětlení, což bude žalobce dodatečně zatěžovat a traumatizovat. Podle žalobce bylo cílem žalované zasáhnout ho na nejcitlivějším místě tedy odhalit soukromí jeho a jeho rodiny. Požadavek kvalifikovaného rozporu s dobrými mravy může být naplněn dle komentářové literatury i jen jediným amorálním skutkem obdarovaného, je-li značného rozsahu a intenzity a dárce se osobně dotýká ( ubližuje mu ). Stejný závěr lze učinit i v případě několika méně intenzivních, avšak setrvalých či opakujících se zásahů. Veřejné nepravdivé obviňování žalobce z jednání, kterého se nikdy nedopustil, je nepochybně jednáním porušujícím dobré mravy. Pakliže by jednotlivé výroky žalované nedosahovaly intenzity hrubého porušení dobrých mravů, požadované intenzity nepochybně dosahují ve svém souhrnu. Nemovitost o hodnotě cca 20 milionů Kč, je také nepochybně hodnotným darem, který vyžaduje vyšší stupeň vděčnosti. Podle komentáře má také soud přihlížet nikoli k majetkovým poměrům dárce, nýbrž k motivu dárce a rozsahu darování na straně jedné a k pohnutce pro nevděk na straně druhé. Zmínil v této souvislosti, že nemovitost daroval navíc pod nátlakem žalované, jak vyplývá z jeho čestného prohlášení v den darování. K dotazu soudu při jednání dne 9.5.2023 k tomu uvedl, že jde pouze o obecné tvrzení a nenamítá neplatnost darování. Žalovaná k tomu při jednání dne 9.5.2023 sdělila, že od žalobce poprvé odešla již v roce 2016. Důvodem bylo šikanózní jednání žalobce a celé jeho rodiny vůči ní, když se k ní choval jako ke služce, a nikoliv jako k rovnocennému partnerovi. Později ji přemluvil, ať se vrátí. Její podmínkou, aby to ještě zkusila, bylo to, aby jí daroval polovinu domu, a to z toho důvodu, aby když tam třeba zasadí na zahradě ředkvičky, místo rukoly, aby jí neříkala žalobcova matka, „ co to tady sázíš, ten dům je [Anonymizováno] a ne tvůj. „ 11. Žalovaná odmítala, že by jakékoli její jednání bylo v rozporu s dobrými mravy, naopak to podle ní byl žalobce, kdo se k ní dlouhodobě choval v rozporu s dobrými mravy, a to zejména v době, kdy byli manželé. Tato skutečnost již podle ní vyplynula najevo v řízení o výživné pokračování - 8 - [spisová značka] nerozvedené manželky. V podání ze dne 5.6.2023 ( č.l. 264 – 274 ) se podrobně vyjádřila k chování žalobce, zopakovala některé již dříve uváděné skutečnosti a označila důkazy k jejich prokázání. Tvrdila, že jí měl žalobce psychicky a fyzicky týrat, vytvářet ekonomickou závislost žalované a vytvářet ponižující situace pro žalovanou. Zmiňovala, že žalobce ji omezoval v nakládání s finančními prostředky, zasílal jí pouze omezené částky, pro zajištění chodu celé rodiny, deaktivoval například její platební karty a došlo tak k ponižujícím situacím, že neměla z čeho zaplatit za nákup v obchodě, či za občerstvení a musela pak telefonicky žádat žalobce, aby jí transakci umožnil. Žalobce jí také nepravdivě obvinil z nevěry. Neplatil jí rovněž slíbené odměny za práci pro společnost [právnická osoba]., kde její činnost odpovídala pozici konzultantky, omezoval jí ve výkonu práce pro jiné společnost a charitu, když jí zakazoval pracovat pro jiné společnosti a na konci roku 2019 zařídil její konec v „ boardu „ [právnická osoba]. a o rok později v Nadačním fondu [rodné přijmení], když své finanční příspěvky pro Fond podmiňoval tím, že se žalovaná nebude podílet na jeho činnosti. Dle žalované se žalobce snažil o získání nepřetržité kontroly nad vším, co žalovaná dělá. Opakovaně zmínila vyklizení jejích věcí z domu v [Anonymizováno], jehož vlastnictví je předmětem řízení, návrh na výkon rozhodnutí pro dlužné výživné, doplnila také, že na ni podal žalobce žalobu, kde se domáhal zaplacení částky 31 245 Kč jako náhrady škody na vozidle VW Multivan. Žalovaná tento nárok neuznala a žalobce vzal po dvou jednáních soudu žalobu zpět. K rozšířenému důvodu pro odvolání daru uvedla, že žalobce křivě neobvinila. V době, kdy se obrátila na Policii ČR, měla podezření, že žalobce mohl svým jednáním spáchat trestný čin, neboť nejednal v souladu se závaznými soudními rozhodnutími, když nehradil výživné k jejím rukám. Nelze jí vyčítat, že se obrátila na orgány určené k řešení její situace. Trvala na tom, že odvolání daru pro údajné křivé obvinění bylo učiněno pozdě, neboť žalobce musel být před svým podáním vysvětlení seznámen s tím, proč jej policie předvolala. Zároveň si byl vědom skutečnosti, že jedinou osobou, k jejímž rukám má plnit vyživovací povinnost je žalovaná, a tedy měl všechny informace o tom, že bylo podání trestní oznámení týkající se jeho osoby, i o tom, kdo toto oznámení podal. Ke zveřejňování fotografií dětí zmínila, že je zřejmé, že se žalobce jako otec a ona jako matka neshodnou na způsobu udržování kontaktu nezletilých dětí s dalšími členy rodiny a přáteli. Tento stav však není nevděkem ve smyslu ustanovení o odvolání daru, jde o rozpor mezi rodiči při výkonu rodičovské odpovědnosti a má být řešen v jiném řízení. Znovu odmítla obvinění z nadměrného požívání alkoholu, a co se týče poskytnutí rozhovorů sdělila, že již dříve poskytla rozhovory o společnosti [právnická osoba]., i o svém osobním životě [Anonymizováno] a časopisu [Anonymizováno]. Rozhovor pro časopis [hodnota] vyznívá jako její zpověď, nikoli jako útok na žalobce. Nezaznělo v něm nic, z čeho by bylo možno usuzovat na to, že hlavním cílem bylo ublížení žalobci. Jestliže znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil u žalované známky týrání, pak její zpověď mohla být terapeutickým prostředkem, jak se z předchozím jednáním vnitřně vypořádat.

12. Podáním ze dne 20.10.2023 ( č.l. 397 – 400 ) žalobce znovu rozšířil důvody, pro které odvolal dar ( a zaslal žalované odvolání daru ), neboť dle něho nastaly další skutečnosti, v nichž spatřoval porušení dobrých mravů žalovanou vůči nezletilým dětem. Rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením soudu vyhlášeným při jednání dne 12.1.2024 spolu s připuštěním další změny žaloby popsané níže v odstavci 14. Konkrétně žalobce uváděl, že se žalovaná dne 19.5.2023 uvedla do stavu, kdy nebyla schopna péče o nezletilé. Přivolaná hlídka policie provedla dechovou zkoušku a matce bylo naměřeno 2,1 promile alkoholu. Jelikož manžel žalované ( v mezidobí uzavřela žalovaná nové manželství ) byl střízlivý, nezletilé děti byly ponechány s ním. Dále se žalovaní v období od 15.7. – 30.7.2023 v průběhu pobytu s dětmi v [Anonymizováno] uváděla do stavu, kdy taktéž nebyla schopna péče o nezletilé. Nezletilá [adresa] žalobci s pláčem volala, že je matka opilá a její manžel uložil [jméno FO], aby se dotázala žalobce, zda si pro nezletilé do [právnická osoba] přijede a odveze je. Nadužívání alkoholu matkou potvrdila žalobci i její sestra [Anonymizováno] pokračování - 9 - [spisová značka] s tím, že ve vesnici se nemluví o ničem jiném, než že žalovaná stále pila a péči o děti zanedbávala. Děti chodily hladové a krmila je sousedka. Žalovaná dokonce spala na ulici. Dále se žalovaná dne 26.8.2023 v průběhu časných hodin uvedla do stavu, kdy nebyla schopna péče o děti. Ve večerních hodinách došlo i k zásahu policie, ze zprávy PČR vyplývá, že matka byla v podnapilém stavu, ale dechovou zkoušku odmítla. Podle lékařských zpráv dokládaných žalovanou tato podstupovala na vlastní přání léčbu antabusem, má anémii a stěžuje si na další zdravotní obtíže. Přítomnost alkoholu v dechu se žalovaná snaží vysvětlit cukrovkou, kterou ovšem ke dni provedení dechové zkoušky neměla diagnostikovánu. Žalovaná svým počínáním vyvolala u nezletilé [jméno FO] strach a obavy a výrazným způsobem zasáhla do křehké psychiky nezletilé, a to přestože byla seznámena s výsledky vyšetření v psychologicko – pedagogické poradně. Žalobce toto vnímá jako ublížení, neboť to nejcennější, co existuje, nezletilé děti, jsou ohroženy a místo šťastného dětství prožívají zásahy policie, matku, která není schopná o ně pečovat, strach, obavy a nejistotu. Jednání žalované je podle žalobce úmyslné, přes dlouhotrvající obtíže, neudělala nic, co by vedlo ke stanovení přesné diagnózy a volbě léčby. Vystavování nezletilých strachu, obavám, bez zjevného důvodu, pouze pro neschopnost žalované uspořádat si život a podstoupit adekvátní léčbu zdravotních problémů je rozhodně v kolizi s dobrými mravy. Žalobce vždy zdůrazňoval, že zájmy nezletilých dětí, jejich bezpečný a zdravý vývoj, jejich šťastné dětství, jsou prioritní. Svoboda žalované ve volbě životního stylu končí tam, kde začínají práva nezletilých. Zájmem dětí především jejich možnost za účelem plného a harmonického rozvoje osobnosti a schopnosti vyrůstat v rodinném prostředí a v atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Dětství nezletilých rozhodně není možné pro excesy žalované označit za harmonické. Dle žalobce shora uvedené jednoznačně dokazuje, že žalovaná osobám jemu blízkým ublížila, kdy porušila dobré mravy způsobem, který je navenek očividný, jasný a zřejmý.

13. V reakci na rozšíření žaloby žalovaná v podání ze dne 13.11.2023 ( č.l. 416 – 417 ) sdělila, že připuštění změny žaloby by si vyžádalo nové dokazování, a navrhla, aby soud změnu žaloby nepřipustil. Uvedla, že odmítá, že by svým jednáním porušila vůči dětem dobré mravy, děti nikdy nebyly vystaveny nedostatku řádné péče. Pokud dočasně nemohla vykonávat péči o děti osobně, zastal jí její manžel. Připomněla, že žalobce přenáší výkon své osobní péče o děti soustavně na cca 6 osob, takže, když ona sama ze zdravotních důvodů přistoupí výjimečně k tomu, že děti svěří do péče své nejbližší osoby, nelze ji za to trestat odvoláním daru. Žalobce se podle ní rozhodl, že jakoukoli událost v jejím životě, o které se dozví a která není podle jeho představ, vykreslí jako porušení dobrých mravů a učiní z ní další důvod pro odvolání daru. Žalovaná své děti informovala o svých zdravotních problémech, tyto problémy řeší, což si však s ohledem na potřebnost cílené zdravotní péče u lékařů několika specializací vyžaduje delší čas. Rovněž odmítá přenášení viny za psychický stav dětí, zejména dcery [jméno FO], výlučně na její osob, jak to činí žalobce. Za psychický stav dětí jsou zodpovědní oba rodiče, jak to již v rozsudku sdělil Krajský soud v Praze. Při jednání soudu dne 12.1.2024 k tomu zástupce žalované doplnil, že popisované jednání není důvodem pro odvolání daru. Jedná se o zdravotní stav žalované, který má projevy připomínající opilost. Je to odůvodněno zdravotními neduhy žalované a způsoby léčby, jak dokládají lékařské zprávy, které soudu předložil. Uvedl dále, že také bylo sděleno lékařem žalované, že jeden z léků má vedlejší projevy právě takové, jak se projevují u žalované a v současnosti tento lék žalovaná vysazuje. V reakci na jeho sdělení namítla zástupkyně žalobce, že žalovaná se uvádí vědomě do stavu, který nadměrně zatěžuje děti a ohrožuje jejich bezpečí. Pokud se jedná o lékařské zprávy k vedlejším účinkům léku Venlafaxin, je uváděno, že může způsobit nadměrné krvácení, vysoký tlak, není však uváděno, že by způsoboval pozitivní test na alkohol, natož ve výši 2,1 promile. pokračování - 10 - [spisová značka]

14. Ještě před rozhodnutím ve věci samé žalobce v podání ze dne 3.1.2024 ( č.l. 422 – 424 ) soudu sdělil, že dne 2.1.2024 odvolal dar, jelikož žalovaná porušila dobré mravy vůči němu a jeho matce. Požádal soud o připuštění rozšíření žaloby a popsal, že dne 20.12.2023 odeslala žalovaní jeho matce SMS zprávu, ve které uvedla „ též jsem ráda, že mi děti nevychovávají prostitutky aspoň částečně, a to jen díky vám !! „ a dále SMS zprávu „ doneslo se ke mně od rodičů ze školky, že [Anonymizováno] spí s [Anonymizováno], dcerou od [Anonymizováno]. Doufám, že to nemůže být pravda!!!! Ale pokud je to pravda, vy to určitě vyřešíte lépe, než já. „ Tímto jednáním žalovaná zcela úmyslně porušila dobré mravy, neboť žalobce křivě obvinila, že má poměr s nezletilou dcerou své bývalé partnerky, [jméno FO], nar. 4.4.2008. [jméno FO] nezletilé děti žalobce vnímají jako svoji starší sestru, je pro ně kamarádkou. Jejíž újmu by vnímaly jako újmu vlastní. Také žalobce má k nezletilé [jméno FO] blízký vztah, přesto se nejedná o vztah sexuální. Obvinění žalobce z pohlavního styku s nezletilou je velmi vážné obvinění, které je způsobilé nenávratně poškodit žalobce a jeho pověst. Obdobně uváděl žalobce, že žádná z jeho partnerek není a nebyla prostitutka a chůvy, které se podílely na péči o nezletilé děti, nebyly prostitutkami. Tvrzení žalované vnímá žalobce jako velmi urážlivé až ponižující. Zdůraznil, že uvedené SMS zprávy zaslala žalovaná jeho matce přesto, že věděla, že v nedávné době byla hospitalizována a její zdravotní stav ještě není zcela stabilizován. Lživé obvinění z pohlavního styku s nezletilou je ohavným jednáním, které je bez dalšího způsobilé ublížit žalobci a navždy zasáhnout do jeho dobré pověsti, jednoznačně svědčí o nevděku na straně žalované a neuvědomění si hranic přijatelného chování. Žalovaná dosud nebyla sto si uvědomit, že očerňováním žalobce v médiích, opíjením se v době, kdy má v péči nezletilé děti žalobce, křivým obviněním z neplnění vyživovací povinnosti již dostatečně ublížila žalobci a její jednání je z jeho pohledu nutné jednoznačně vnímat jako porušení dobrých mravů. Pro právní posouzení naplnění podmínek pro odvolání daru je podstatné, zda a do jaké míry bylo chování žalované způsobilé žalobci zjevně ublížit. Křivé obvinění žalobce z toho, že „ spí „ s nezletilou dcerou své bývalé partnerky, žalobce zcela paralyzovalo a jeho matku uvedlo do stavu neutišitelné hysterie a zoufalství. Takové obvinění je způsobilé ho nenávratně vyřadit ze společnosti, nadto je způsobilé rozvrátit vztahy v rodině i mezi jeho nezletilými dětmi a jím, neboť nezletilé děti mají [jméno FO] opravdu velmi rády. Žalobce měl za to, že je nutné komplexní posouzení závadového jednání, které je soud povinen hodnotit, jak z hlediska objektivního, tak i z hlediska subjektivního. Žalobce byl toho názoru, že objektivně je jednání žalované zjevným porušením dobrých mravů. Trval tedy na tom, že žaloba je důvodná.

15. V reakci na poslední rozšíření žaloby žalovaná v podání ze dne 26.1.2024 ( č.l. 438 – 439 ) sdělila, že SMS zprávou reagovala na sdělení dětí, že dcera bývalé přítelkyně žalobce se procházela po domě v [Anonymizováno] nahá, což jí šokovalo. Dnes by na celou situaci reagovala jinak, avšak v danou chvíli neviděla jiné východisko, než se obrátit na bývalou tchýni, ke které měla důvěru. Zároveň věřila, že matka žalobce rozptýlí její obavy. Doplnila, že vycházela také z dlouhodobého soužití s žalobcem a předložila soudu komunikaci, která podle ní měla dokládat, že žalobce využíval služeb prostitutek. Ve světle výše uvedeného a s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem se k ní žalobce choval v průběhu jejich manželství, jak bylo popsáno výše, je přesvědčena o tom, že nemůže být uvedená SMS odeslaná matce žalobce důvodem pro posouzení odvolání daru jako platného právního jednání žalobce. K chování, které žalobce vykládá jako chování způsobené nadměrným požíváním alkoholu sdělila, že souviselo s účinky léčivého přípravku VENFLAVIN, jehož nežádoucí účinek vyvolávalo současné užívání s přípravkem NEUROTOP. Oba přípravky již žalovaná vysadila.

16. Z provedeného dokazování má soud za prokázaná následující zjištění: pokračování - 11 - [spisová značka] Žalobce s žalovanou uzavřeli manželství dne [datum], v jeho průběhu se manželům narodily čtyři nezletilé děti, a to nezl. [adresa], dne [datum], nezl. [Anonymizováno], dne [datum], nezl. [Anonymizováno], dne [datum] a nezl. [Anonymizováno], dne [datum]. Manželství trvalo až do dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o jeho rozvodu. Před manželstvím uzavřeli manželé dne 30. 11. 2011 modifikační smlouvu, na jejímž základě zúžili zákonný rozsah SJM, až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti ( oddací list, rozsudek Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 2. 12. 2020, č.j. [spisová značka], nesporné tvrzení ).

17. Dne 31.5.2017 žalobce daroval žalované do výlučného vlastnictví id. 1/2 nemovitosti: pozemku p. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] - rodinný dům, v katastrálním území [adresa]. Současně sepsal čestné prohlášení, že shora uvedenou darovací smlouvu, jíž poloviční podíl na výše uvedených nemovitostech daroval své manželce, podepsal pod nátlakem své manželky. Tento nátlak v prohlášení blíže nespecifikoval. Při jednání soudu dne 9.5.2023 sdělila zástupkyně žalobce, že šlo o snahu zachovat vztah a jednalo se o reakci na podmínku žalované, aby se vrátila do [Anonymizováno] ( k tomu srov. odst. 10 rozsudku ), což žalobce vnímal jako nátlak ( darovací smlouva ze dne 31.5.2017 – č.l. 213 – 217, čestné prohlášení ze dne 31.5.2017 – č.l. 218 ).

18. Dne 3.2.2020 byla zdejším soudem schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů. Nezletilí byli svěřeni do střídavé péče, žalobce se zavázal platit na výživné na každé z dětí 42 500 Kč měsíčně i další platby, žalovaná se zavázala platit na výživné na všechny děti celkem 4 000 Kč měsíčně ( rozsudek Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 3. února 2020, č. j. [spisová značka] ).

19. Po události dne 3.11.2020, kdy byla žalovaná, pečující v té době o tři nejmladší děti účastníků, žalobcem při předávání nejstarší dcery zastižena opilá, podal žalobce následujícího dne návrh na vydání předběžného opatření. Zmiňoval v něm, že již dříve se mu formou náznaků a domněnek doneslo, že žalovaná požívá nadměrné množství alkoholu, vycházel však z toho, že je zodpovědná a neuvede se do stavu, kdy by nebyla schopna se o děti postarat. Vzhledem k tomu, že žalované byla naměřena dechovou zkouškou hodnota [hodnota] promile alkoholu, a žalobce dospěl k závěru, že se nejedná o nahodilý inicident, navrhl, aby bylo nařízeno předběžné opatření, které by opravňovalo žalovanou stýkat se s dětmi pouze formou asistovaného styku, a to každé úterý a čtvrtek v době od 14.30 do 17.30 hodin ( návrh na vydání předběžného opatření ze dne 4. 11. 2020 ).

20. Rozhodnutím soudu bylo dne 6.11.2020 nařízeno předběžné opatření, podle něhož byla žalovaná povinna strpět péči žalobce o nezletilé děti do doby pravomocného rozhodnutí soudu o úpravě styku a změně úpravy poměrů nezletilých pro dobu před a po rozvodu. K odvolání žalované bylo rozhodnutí soudu zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení, mimojiné proto, že napadené rozhodnutí soudu postrádalo výrok o úpravě styku, jehož se žalobce domáhal ( usnesení Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 6.11.2020, č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2020, č. j. [spisová značka] ).

21. Následně bylo v intencích pokynů Krajského soudu v Praze daných v usnesení o zrušení nařízeného předběžného opatření zahájeno řízení o zatímní úpravě výchovného prostředí nezletilých a rozhodnuto o tom, že žalovaná je povinna strpět péči žalobce o nezletilé děti do doby pravomocného rozhodnutí soudu o úpravě styku a změně úpravy poměrů nezletilých pro dobu před a po rozvodu. Současně bylo rozhodnuto tak, že žalované bylo umožněno se s nezletilými stýkat pouze formou asistovaného styku realizovaného za účasti sociálního pokračování - 12 - [spisová značka] pracovníka orgánu sociálněprávní ochrany dětí, a to každé úterý a čtvrtek v době od 14.30 do 17.30 hodin ( usnesení Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 22.12.2020, č. j. [spisová značka] ).

22. Ode dne 3.11.2020 poté, kdy si je převzal žalobce, byly nezletilé děti v jeho péči a matka se s nimi stýkala dle později vydaného soudního rozhodnutí za asistence pracovnice OSPOD. Ze záznamů Odboru sociálního, oddělení sociálně - právní ochrany dětí se podává, že žalovaná se během styku k dětem chovala velmi pěkně, snažila se je zabavit a zaujmout. Po příchodu k domu žalobce děti sdělovaly, že by měly zájem, aby šla žalovaná s nimi domů. Žalovaná během styku nevykazovala známky podnapilosti, ani z ní nebyl cítit alkohol. Žalobce osobně děti žalované nepředal, ani je nepřevzal, byly předány cizími osobami. Obdobně proběhl i další styk, kdy děti i s partnerem žalované jeli do bytu v [Anonymizováno] ulici v Praze. Když měli odjíždět zpět, synové plakali, že nikam nechtějí. Záznamy zmiňují, že ze dvou proběhlých styků je zřejmé, že opakovaně chůvy matku a pracovnici OSPOD útočně oslovovaly, domáhaly se plnění příkazů za podmínek, že bude přivolán otec nezletilých ( záznamy z asistovaného kontaktu ze dne 16. 2. 2021 a 18. 2. 2021 ).

23. Podáním ze dne 16.6.2021 adresovaným žalované a rovněž jejímu zástupci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] žalobce od výše uvedeného daru odstoupil. Uvedl přitom, že žalovaná porušila dobré mravy tím, že internetovému informačnímu portálu [Anonymizováno] poskytla rozhovor, v němž uvedla lživé, nepravdivé a zavádějící informace o něm a dále při jednání konaném u Okresního soudu [adresa] – východ dne 11.6.2021, ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], veřejně, za přítomnosti novinářů i třetích osob, uváděla nepravdivé a dehonestující informace, a to toliko za účelem ublížení žalobci, jakožto dárci, včetně nepravdivých obvinění z nevěry, vyhrožování a nezákonného přístupu k jejímu účtu, jakož i týrání, ponižování a sledování. Dále zmiňoval jako důvod odvolání daru skutečnost, že žalovaná poskytnutým rozhovorem a ve své výpovědi při jednání soudu dne 11.6.2021 sdělila takové informace, které umožní identifikaci nezletilých dětí účastníků, jakož i místa jejich faktického bydliště, což ve spojení s veřejným Facebookovým profilem žalované znamená porušení všech zásad bezpečnosti ohledně nezletilých a je přímým porušením dobrých mravů. Zachování anonymity nezletilých bylo stěžejní pro ochránění bezpečného, řádného a zdravého vývoje nezletilých. Konečně uvedl rovněž to, že svojí opilostí minimálně dne 3.11.2020 žalovaná bezprostředně ohrozila nezletilé zanedbáním péče, čímž zjevně porušila dobré mravy vůči osobám dárci blízkým. Žalované bylo podání odesláno dne 24.6.2021 na adresu jejího tehdejšího pobytu a zásilka byla uložena do 15.7.2021, [tituly před jménem] [jméno FO] si podání vyzvedl v datové schránce dne 24.6.2021 ( odvolání daru ze dne 16.6.2021, podací lístek, sledování zásilky, doručenka datové zprávy ).

24. Z článku [Anonymizováno] publikovaného na portálu [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná poskytla rozhovor, ve kterém hovořila o „ společné historii, manželovu vyhoření, společném budování obřího byznysu i jeho zvažovanému prodeji a také o události, které ji samotnou nedávno dovedly k dramatické žádosti o rozvod „, jak byl článek uvozen. V článku je zmiňováno, že je žalobce prostřednictvím firmy [Anonymizováno] jediným majitelem společnosti [Anonymizováno]. Žalovaná samu sebe popisuje jako strategického poradce v „ rodinné „ firmě, která přesvědčila žalobce v době, kdy byl vyhořelý, aby firmu neprodával. Zmiňuje, že rodinně pracovní život nebyl ideální. V roce 2019 podala žádost o rozvod, myslela, že půjde o férový, pohodový rozvod, ale nedohodli se s žalobcem. Proto si musela najmout právničku a žádá o výživné pro sebe a [právnická osoba] ( článek [Anonymizováno] ).

25. Dne 20.6.2021 vyšel [hodnota] s článkem napsaným na [jméno FO] rozhovoru s žalovanou. V článku, který nejprve žalobce doložil ( a byl soudem proveden k důkazu jako inkriminovaný pokračování - 13 - [spisová značka] článek ), je uvozeno, že žalobce dostal do své péče všechny čtyři děti a žalovaná v něm popisuje okolnosti narození čtvrtého dítěte účastníků, které se narodilo předčasně. Tento článek však nebyl otištěn dne 20.6.2021. Dotčený článek byl žalobcem doložen později. Článek byl napsán po rozhovoru s žalovanou a po jednání soudu dne 11.6.2021, žalovaná v něm odpovídala na dotazy týkající se počátků vztahu, trávení dovolených apod. Zmínila v něm verbální útoky žalobce před uzavřením manželství, které odpustila, neboť se žalobce uměl nádherně omluvit a okouzlovalo ji, jak normálním a lidským způsobem se může přiznat k chybě. Tvrdila přitom, že před manželstvím jí žalobce nikdy neplácnul a dotaz, jak to bylo v manželství, ponechala bez odpovědi. Další části článku se týkaly žádosti o ruku, svatby, toho, že si žalobce brala z lásky, proto podepsala předmanželskou smlouvu, podle níž jí nic nepatří. Vyjádřila se v něm k problémům ve vztahu, kdy jí vadilo, že za práci v [Anonymizováno] nedostává plat, neboť podle žalobce nepotřebovala vlastní peníze. Mohla čerpat z kreditní karty, ale nikoli na vlastní charitativní projekty. Uvedla, že při první krizi manželství odešla v roce 2016 k sestře, vrátila se po dvou měsících, když žalobce slíbil, že se změní, věřila, že mohou vztah změnit, změna ale nebyla dlouhodobá. V této souvislosti zmínila také darování poloviny domu žalobcem a doplacení faktur za práci v [Anonymizováno]. V rozhovoru žalovaná také sdělila, kdy si uvědomila, že nechce dál žít v manželství, vyhledala psychologa, s nímž vyřešila posttraumatický syndrom a podala žádost o rozvod. Popisuje dále, že měla za to, že budou schopni se s žalobcem důstojně rozejít a domluvit, žalobce opustila kvůli jeho chování k ní, k jeho chování k dětem nemá žádných námitek. Dohodli se zprvu na střídavé péči a výživném, pak ale začaly dle žalované systematické útoky, setrvalé zpochybňování její způsobilosti, kontroly ze sociálky. Připustila v rozhovoru, že se opila, vzali jí děti a sedm měsíců se snaží dokázat, že to byl jednorázový incident a že není alkoholik. Soud však rozhodl tak, že smí vídat děti každé úterý čtyři hodiny a každou druhou sobotu osm hodin. Z článku se podává, že žalovaná rozhodnutí soudu vnímá jako postavené na lepším materiálním zázemí dětí u žalobce, a proto bude žádat vše na co má podle zákona nárok. Z toho důvodu byla také otevřena otázka výživného. Jako motivaci k rozhovoru popisuje to, že cítí strašnou křivdu a nespravedlnost. To, že bojuje o své děti, o střídavou péči. Závěrem žalovaná uvedla, co jí ve vztahu chybělo a co vidí jako svůj podíl na krachu manželství, hovořila o novém partnerovi a novém těhotenství. Rozhovor uzavřela tím, že se jí ulevilo, že je to venku, že nemusí nic skrývat ( článek z časopisu [hodnota] - č.l. 207, 211, printscreen článku v [hodnota] ze dne 20. 6. 2021 doručený soudu po ú.j. 9.5.2023 ).

26. Rozhovory pro tisk poskytla žalovaná již dříve, rozhovor pro [Anonymizováno] se společnosti [Anonymizováno] týkal pouze okrajově a zaměřen byly na osvětovou činnost žalované ( časopis [Anonymizováno] a rozhovor s žalovanou na č.l. 337 – 343 ), v rozhovoru pro [Anonymizováno] žalovaná hovořila o [Anonymizováno] a svém otisku v ní, o žalovaném se v článku zmiňovala rovněž pouze okrajově ( rozhovor v [Anonymizováno] ze dne [datum] na č.l. 344 – 346 ).

27. V rámci opatrovnického řízení zadal žalobce zpracování znaleckého posudku, jehož úkolem mělo být doporučení aktuálně vhodné formy péče a výchovy, případné potřeby úpravy styku nezletilých dětí účastníků s rodiči. Posudek byl zpracován v lednu a únoru 2022 [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem z oboru školství a kultura, odvětví psychologie a [tituly před jménem] [jméno FO], CSc,, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie. Ze závěrů posudku se podává, že jako pocit bezpečí je u dětí vnímán žalobce, zatímco matka podle znalců selhává. Jako vhodné znalci viděli, aby byly děti svěřeny do výlučné péče a výchovy otce a s matkou by měl být stanoven styk tak, aby děti nebyly vystaveny nadměrné zátěži. Hypoteticky, ale na [jméno FO] předložené zdravotní a další dokumentace zmiňují znalci u matky diagnostikovanou poruchu ve vztahu k selhávání ( alkohol ), což vidí z hlediska péče o děti jako selhávající až ohrožující ( znalecký posudek č. [hodnota] na čl. 148 až 171 ). pokračování - 14 - [spisová značka]

28. Žalobce v průběhu opatrovnického řízení žádal rovněž zpracování odborného posudku v oboru psychologie k posouzení věrohodnosti výpovědí nezletilých dětí a k posouzení důvodů, proč nechtějí být u matky. Posudek byl zpracován [tituly před jménem] [jméno FO], klinickým psychologem a [tituly před jménem] [jméno FO], dětskou psycholožkou. Posouzení proběhlo formou her v bydlišti dětí, zpracovatelé měli k dispozici také audio a video záznamy z období 3.4.2020 až 9.11.2020 a písemné zprávy školy, školky, Policie ČR a rozhodnutí soudu. Závěr posudku zpracovaného 21.12.2020 ( tedy v době účinnosti rozhodnutí soudu, jímž byly děti po incidentu ze dne 3.11.2020 fakticky svěřeny do výlučné péče otce ) byl takový, že s pobytem u otce vykazují nezletilí evidentní spokojenost. V době vyšetření byly děti velmi dobře adaptované na pobyt pouze u otce. Z psychologického pohledu se dle posudku jevilo jako nejvhodnější stávající systém péče zachovat. V rámci shrnutí nálezů zmiňovali zpracovatelé stav akutní otravy alkoholem dne 3.11.2020 a obecně popisovali dopady dětství prožitého s rodičem nadužívajícím alkohol ( odborný posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] na čl. 176 až 200 ). V rámci řízení před soudem bylo k tomuto důkazu při jednání dne 9.5.2023 konstatováno, že žalovaná se v současnosti nechová jako v roce 2020, neboť má nezletilé dítě a partnera. Podle názoru žalobce byly tyto skutečnosti stabilizujícím prvkem pro žalovanou. Později však, jak se podává z dalšího odvolání daru, žalovaná alkohol znovu nadužívala.

29. Také žalovaná si nechala zpracovat znalecký posudek. Ten měl vyhodnotit její osobnost, posoudit její výchovné [jméno FO] a vztah k vlastním dětem, posoudit její sklony k manipulaci s dětmi proti otci, zjistit, zda jsou v její osobnosti přítomny znaky emoční lability a pokud má zvýšené skóre agresivního jednání, zjistit jakého druhu je. Případně uvést další okolnosti, které znalec zjistil a považuje je za důležité sdělit. Podle posudku je žalovaná v postojích velmi zřetelně ovlivněna partnerem ( myšleno žalobcem ), obavami z jeho jednání ( rozbité okno, blokační postoje… ), a to především ve stavu jeho negativního působení i možného dalšího zastrašování. Momentální dispoziční neschopnost k vyřešení vygradovaného stavu, jí může vést i k fantazijním únikům, a tedy i k mírné nesrozumitelnosti v projekci vlastních postojů. V případě nenaplnění kýžených změn pak i v rámci nezdravého interpersonálního působení k projevení znaků psychogenních či pravděpodobněji psychosomatických. Znalec zmiňuje u žalované zvýšenou míru obav a úzkostí nejen o vlastní budoucnost, ale především o budoucnost provázanou odpovědností za budoucnost svých dětí. Její způsoby uchopení reality mohou někdy vést i k prosazení zájmů silovým způsobem. Posuzovaná sama totiž hodnotí své chování jako snahu o ústupky, avšak její sociální okolí nemusí její chování takto vnímat. Celý tento stav psychiky posuzované je reakcí na dlouhodobý stres a neřešený tlak, ať již ze strany partnera nebo úkolů, které si sama předsevzala. Pro objektivní zpracování reality není momentálně dostatečně vybavena, převládá působení negativních prožitků, které ještě nemá dostatečně vyřešeny ( ve všech oblastech vztahových otázek ), ani odžity. Stavy v psychice posuzované mohou mít již některé znaky nezdravého působení, které se může ve svých znacích blížit i znakům týrané osoby, především vzhledem k vnímané zvýšené neschopnosti na takto nastavené životní situace adekvátně reagovat. V pozdějším doplnění posudku ( po téměř dvou letech ), zadaném žalovanou za účelem podpořit její snahu o navrácení péče o nezletilé děti, znalec opětovně k momentálnímu psychickému stavu zmínil znaky nezdravého působení, odpovídající znakům projevujícím se u týraných osob s tím, že tento stav mohl být podporován i silnou somatizací, a tedy i nastavením obranných tendencí. V osobnosti posuzované neshledal znalec žádné rysy ani vlivy, které by naznačovaly jakoukoli poruchu osobnosti, či tendence k abnormním rysům. Znalec považoval za důležité sdělit, že jsou u posuzované evidentní znaky působení ze strany jejího okolí, které je možno hodnotit i jako týrání, dopady působení a aktivit bývalého partnera, otce nezletilých dětí napříč celým spektrem působení, od snah o izolaci, či prosazení svých zájmů ve vztahu pokračování - 15 - [spisová značka] k nezletilým, bez souhlasu matky, ovlivňování celkového rámce výchovných tendencí matky, až po ovlivňování materiálních zdrojů mohou být velmi podobné znakům týrání. Jako shrnutí je možno dle posudku konstatovat, že většina znaků připisovaných syndromu týrané osoby se jeví u posuzované jako naplněna ( znalecký posudek psychologický ve věci posouzení žalované zpracovaný znalcem z oboru zdravotnictví se specializací psychologie dětí, mládeže a dospělých [tituly před jménem] [jméno FO] ze 19.4.2019 na čísle listu 347 až 355 a jeho doplnění ze dne 15.2.2021 na čísle listu 356 až 362 ).

30. Dne 27.3.2020 vyklidil žalobce šatstvo a ostatní osobní věci žalované z jejího pokoje v domě v [Anonymizováno], o čemž nechal sepsat notářský zápis. Notářce doložil, že žalovaná v domě již nebydlí a prohlásil, že místnost, ze které byly vyklizeny věci žalované, potřebuje k užívání on a nezletilé děti. Věci byly uloženy do krabic a umístěny do sklepa ( notářský zápis ze dne 27.3.2020 na čísle listu 363 – 369 ).

31. Dne 22.6.2020 zaslala zástupkyně žalobce tehdejší zástupkyni žalované důraznou žádost, aby žalovaná nezveřejňovala fotografie dětí na veřejných profilech a již zveřejněné fotografie vymazala s tím, že žalobce se zveřejňováním fotografií dětí absolutně nesouhlasí. Dne 27.7.2020 byla žalovaná obdobně k její výzvě o vrácení automobilu informována, že automobil Volkswagen Multivan, který zaparkovala v areálu společnosti [právnická osoba]. a u něhož nechal žalobce opravit poškození způsobená žalovanou, si žalovaná může vyzvednout tam, kde ho zanechala ( dopis ze dne 22. 6. 2020 – č.l. 202, dopis ze dne 27. 7. 2020 – č.l. 203 ).

32. Z printscreenu facebookové stránky Farma [jméno FO] soud zjistil, že fotografie nezletilých dětí účastníků jsou přístupné, zde ovšem bez uvedení jejich totožnosti ( fotografie na č.l. 72 ).

33. V řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] podal žalobce jménem dětí návrh, jímž se domáhal schválení právního jednání, kterým by bylo podání žaloby nezletilých na ochranu osobnosti proti žalované, jejich matce. Zdůvodňoval to tím, že žalovaná bez souhlasu nezletilých dětí zveřejňuje na sociálních sítích informace ( včetně informací o jejich zdravotním stavu ), které mohou nezletilí považovat za intimní či citlivé. Vytváří jim tak online identitu, o níž nezletilí nestojí. Tyto údaje mohou být v budoucnu zneužity a nezletilí požádali matku, aby tak nečinila. Ta pouze omezila veřejný přístup na své sociální síti v daném jednání však dále pokračuje. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, uvedla, že žalobce ji vyzval dne 31.8.2021 a dne 13.9.2021, aby se omluvila nezletilým a zdržela se mediálních výstupů zasahujících do soukromí nezletilých. Ona na to reagovala, žalobce její reakci nijak nerozporoval, avšak podal žalobu. V rozsudku, ve kterém soud o věci rozhodl, přihlédl k názoru vyslovenému Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. [spisová značka], zveřejněném pod č. R 31/2013, podle něhož nezletilé dítě má právo na ochranu před zásahem do soukromého života, např. ve formě nežádoucí medializace, i v případě, že je činěna jeho rodičem. Ve vztahu rodiče a jeho nezletilého dítěte má být však tato ochrana realizována v rámci rodičovské odpovědnosti, nikoliv žalobou na ochranu osobnosti. Rodiče jsou povinni chránit při výkonu rodičovské odpovědnosti zájem svého nezletilého dítěte (nyní § 875 odst. 1 o. z.), včetně jeho zájmu na informačním sebeurčení. Zveřejňování informací je součástí tohoto práva, neboť tím jsou utvářeny vztahy nezletilého a jeho okolí. V případě nezletilého dítěte je toto právo modifikováno vůlí rodiče, který by v rámci výkonu rodičovské odpovědnosti měl dbát o to, aby nebyly zveřejňovány informace, které by nezletilému dítěti mohly jakkoliv uškodit. Pokud by rodič vykonával svou rodičovskou odpovědnost v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, měla by být využita příslušná opatření v rámci rodičovské odpovědnosti. Vzhledem ke shora uvedenému by byla žaloba takto podaná zjevně neúspěšná a již z tohoto důvodu bylo na místě návrh otce zamítnout ( odstavec 11 daného rozsudku). Soud dále shledal, že vedení soudního řízení není v nejlepším zájmu nezletilých. V jejich nejlepším zájmu obvykle je pokračování - 16 - [spisová značka] udržovat co nejlepší vztahy s oběma rodiči, čemuž však sporné civilní řízení nepřispěje. Tím, že matka zveřejňuje fotografie nezletilých na sociálních sítích, vykonává svou rodičovskou odpovědnost. Soud poukázal na ust. § 889 odst. 1 o. z., podle nějž rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům. Oba rodiče by se měli snažit o to, aby nezletilí měli harmonický vztah s oběma rodiči, neboť jen tak může dojít k řádnému a vyrovnanému vývoji nezletilých. Soud vnímá, že vztahy mezi rodiči jsou v současné době konfliktní; jsou to však rodiče, kdo tuto situaci způsobil, nikoliv nezletilí… Jde o spor primárně rodičů, měli by jej tedy řešit právě rodiče. Nedojdou-li rodiče shody, neměla by odpovědnost za tento stav být přenášena na nezletilé tím, že budou účastni soudního sporu s rodiči. Soudní spor, který by z projednávaného právního jednání vznikl, by se nezletilých mohl dotýkat i konkrétně. Podle § 100 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, je soud povinen i ve sporném občanském soudním řízení zjišťovat názor nezletilých dětí, jichž se řízení týká. Vzhledem k předmětu sporu je pak vysoce pravděpodobné, že přinejmenším nezletilá [adresa] by byla podrobena pohovoru před soudem. Za této situace tak není v nejlepším zájmu nezletilých, aby řízení o žalobě na ochranu osobnosti podané nezletilými proti matce vůbec probíhalo a aby nezletilí byli postaveni do situace, kdy budou v soudním řízení stát proti svému rodiči ( odstavec 12 ). Pokud by jednání matky dosahovalo takové míry, že by jím nezletilí trpěli újmu, uvedenou situaci je možno řešit, avšak, jak bylo podrobněji rozvedeno shora, prostřednictvím opatření v rámci rodičovské odpovědnosti ( odstavec 13 ). Ze shora uvedených důvodů soud návrh zamítl ( odstavec 14 ). V rámci řízení o určení vlastnictví k tomu zástupkyně žalobce sdělila, že v návaznosti na toto soudní rozhodnutí, otec již tuto otázku v opatrovnickém řízení neřeší a spoléhá na to, že matka bude střídmá ( rozsudek Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 13. prosince 2022, č. j. [spisová značka] ).

34. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 3. 2. 2020, č.j. [spisová značka], byla žalované ( povinné ) uložena povinnost přispívat na výživu nezletilých dětí částku ve výši celkem 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy ke každému 1. dni v měsíci předem k rukám otce. Fakticky přesně dle exekučního titulu uhradila žalovaná ( povinná ) včas výživné pouze v březnu 2020, výživné za duben 2020 bylo uhrazeno dne 7. 4. 2020, květnové výživné pak spolu s červnovým uhradila žalovaná až dne 12. 6. 2020. Žalobce ve chvíli, kdy nebylo zaplaceno výživné za měsíc květen podal jménem nezletilých dětí dne 11. 5. 2020 na žalovanou návrh na exekuci pro dlužné výživné ve výši celkem 8 000 Kč. Obvodní soud pro [adresa] pověřil dne 16. 6. 2020 provedením exekuce soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]-západ. Žalovaná ve svém návrhu ze dne 11. 8. 2020 na zastavení exekuce uvedla, že bydlí na své adrese teprve krátkou dobu, a neměla a doposud nemá možnost si na tomto místě trvalého bydliště zřídit poštovní schránku, a až teprve před pár dny si zřídila doručování poštovních zásilek na příslušné pobočce [právnická osoba]. Ke dni 6. 8. 2020, kdy se dozvěděla o existenci exekuce, již žádný dluh na výživném neexistoval. Ke svému návrhu připojila potvrzení z [právnická osoba]., ze kterého vyplývá, že výživné za únor 2000 ve výši 4 000 Kč uhradila dne 2. 2. 2020, výživné za březen 2020 dne 1. 3. 2020 a výživné za duben 2020 dne 7. 4. 2020. Výživné za květen a červen 2020 bylo ve výši celkem 8 000 Kč uhrazeno dne 12. 6. 2020. Navrhla tedy, aby exekuce byla zastavena. Oprávnění ( žalobce ) se zastavením exekuce vyjádřil nesouhlas úředním záznamem ze dne 24. 9. 2020 s odůvodněním, že platební morálka povinné je špatná a má laxní přístup k plnění svých povinností. Není pravdou, že by negenerovala dluhy, povinné jsou stále ukládány pokuty v různých správních řízeních, povinná se není schopna sama postarat o své záležitosti, jako je výměna dokladů atd. U povinné je dán velký předpoklad, že své závazky nebude plnit řádně a včas. Dne 4. 1. 2021 doručili oprávnění soudu sdělení, že povinná neuhradila výživné za měsíc prosinec 2020 a leden 2021. Usnesením ze dne 11. 1. 2021, č.j. [spisová značka] soud návrh povinné na zastavení exekuce zamítl. O odvolání povinné rozhodl Městský soud v Praze pokračování - 17 - [spisová značka] usnesením ze dne 16. 9. 2021, č.j. [spisová značka] tak, že usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení z důvodu, že nezletilí oprávnění byli nesprávně zastoupeni. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 20. 1. 2022, č.j. [spisová značka], 56 P a Nc 397/2021, byl nezletilým oprávněným dětem pro řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] jmenován kolizní opatrovník, Městská část [adresa]. Dne 1. 7. 2022 předložil pověřený soudní exekutor soudu k rozhodnutí další návrh povinné na zastavení exekuce. Poté, co žalovaná dlužné a běžné výživné zaplatila a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2021, č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že matce se od právní moci tohoto rozsudku výživné nestanoví, soud nařízenou exekuci zastavil. Protože zastavení exekuce procesně zavinila povinná, jelikož uhradila vymáhanou povinnost až po podání exekučního návrhu, navíc i další platby výživného v průběhu trvání exekuce plnila opožděně, nepřiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení a uložil jí povinnost zaplatit [jméno FO] exekuce ve výši 20 207 Kč. Dle sdělení zástupce žalované byl k jejímu odvolání výrok o povinnosti žalované platit [jméno FO] exekuce později změněn a soud exekutorovi náhradu nákladů řízení nepřiznal ( usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], ze dne 3.11.2022 ).

35. Z oznámení Krajského ředitelství policie hl. města Prahy bylo zjištěno, že dne 3.11.2020 v 17 hodin v [adresa], prověřovala hlídka PČR oznámení o podnapilé ženě v bytě. Oznámení podal žalobce, který chtěl předat žalované nezletilou Ladu, přičemž zjistil, že žalovaná je silně pod vlivem alkoholu, kdy v bytě měla další tři nezletilé děti. Hlídka provedla dechovou zkoušku a naměřila žalované hodnotu 3,24 promile alkoholu. V bytě byl zjištěn velký nepořádek a všechny děti si převzal žalobce ( oznámení o události s účastí dítěte ze dne 3. 11. 2020 – č.l. 201 ).

36. Dne 31.5.2021 bylo na OOP [adresa] přijato oznámení týkající se neplnění vyživovací povinnosti na nezletilé děti ze strany žalobce podané žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná přitom vycházela z rozsudkem Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 3.2.2020, č.j. [spisová značka], schválené dohody rodičů, podle níž měl žalobce přispívat na každé z nezletilých dětí částkou 42 500 Kč měsíčně. A ze skutečnosti, že usnesením Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 23.11.2020, č.j. [spisová značka], byl zamítnut návrh žalobce na vydání předběžného opatření, kterým by soud určil, že není povinen přispívat na výživu nezletilých dětí dle shora uvedeného rozsudku. Podle žalované tak žalobce minimálně od 1.11.2020, kdy provedl poslední úhradu výživného na její účet, tuto povinnost neplní. Při svém výslechu sdělila žalovaná, že děti byly novým rozhodnutím ze dne 2.6.2021 svěřeny do péče otce [právnická osoba] jsou fakticky u žalobce. Skutečnost, že nezletilé děti jsou fakticky od listopadu 2010 v péči žalobce, byla policií potvrzena také z dalších listin. Dne 30.9.2021 byl na úřední záznam o podaném vysvětlení za přítomnosti své právní zástupkyně vyslechnut žalobce, který uvedl, že od 3.11.2020 jsou děti v jeho faktické péči, kdy zajišťuje veškeré jejich potřeby, a proto nehradí žalované soudem určené výživné. Uvedl, že výživné zprvu posílal do úschovy soudu, o čemž informoval zástupce žalované. Když Okresní soud [adresa] - východ rozhodl v červnu 2021 o tom, že dluh na výživném nevznikl, přestal peníze do úschovy posílat. Policejní orgán po provedeném šetření dospěl k závěru, že v dané věci nebyla naplněna skutková podstata přečinu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1) tr. zák., neboť nezletilé děti byly od listopadu 2020 ve faktické péči žalobce, který zajišťoval veškeré jejich potřeby, zároveň zasílal soudem určené výživné nejprve do soudní úschovy, později na účty dětí. Věc byla proto policií odložena dle § 159a odst. 1 tr. řádu ( usnesení PČR ze dne 17. 12. 2021 na čísle listu 172 až 175 ).

37. Dne 13.1.2023 z důvodu křivého obvinění z neplnění vyživovací povinnosti, jak je popsáno shora v odstavci 37, žalobce od darovací smlouvy odstoupil. Podle žalobce porušila žalovaná dobré mravy, neboť uvedla ne policii, že žalobce neplní vyživovací povinnost, ačkoli věděla, že pokračování - 18 - [spisová značka] usnesením Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 6.11.2020, č.j. [spisová značka], bylo nařízeno předběžné opatření, kterým jí bylo uloženo strpět péči žalobce o nezletilé, a to do pravomocného rozhodnutí soudu o změně úpravy poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu. Ke dni křivého obvinění a podání vysvětlení byly nezletilé děti stále ve faktické péči žalobce. Otec tedy vyživovací povinnost plnil a pojmově nemohlo dojít k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy ( odvolání daru ze dne 13. 1. 2023 na čísle listu 208 až 209 ).

38. Dne 14.9.2023 žalobce odstoupil od darovací smlouvy také z důvodu, že žalovaná svým úmyslným jednáním ublížila osobám dárci blízkým tak, že zjevně porušila dobré mravy. Konkrétně uváděl opilost žalované dne 19.5.2023, opilost a zanedbávání péče o nezletilé na dovolené v Černé Hoře ve dnech 15.7. – 30.7.2023 a opilost dne 26.8.2023, pro níž opět nebyla žalovaná schopna péče o nezletilé ( oznámení o odvolání daru ze dne 14.9.2023 na čísle listu 409, doručenky k odvolání daru ze dne 14. 9. 2023 na čísle listu 407 a 408 ).

39. Ze zprávy základní školy navštěvované nezletilou dcerou účastníků Ladou soud zjistil, že tato dne 7.9.2023 oznámila vyučujícímu, že „ nechce k mamince, protože se bojí, že bude zase opilá. „ ( sdělení školského zařízení z 8. 9. 2023 na čísle listu 401 ).

40. Z odpovědi na žádost o vyrozumění bylo zjištěno, že k žádosti žalobce Policií ČR sděleno, že žalobce dne 19.5.2023 okolo 20 hodiny oznámil policii, že má informace o tom, že se na adrese [adresa] nachází jeho bývalá manželka společně s 5 nezletilými dětmi, o něž se stará, přičemž v danou chvíli je v podnapilém stavu. Žádal o prověření. Hlídka, která se dostavila na místo, provedla u žalované orientační dechovou zkoušku, kterou naměřila hodnotu 2,1 promile alkoholu. Na místě byl dále přítomen nynější manžel žalované pan [jméno FO], u něhož byla rovněž provedena dechová zkouška, ovšem s negativním výsledkem a tento prohlásil, že se o děti postará. O učiněných opatřeních byl vyrozuměn žalobce, který prohlásil, že s uvedeným souhlasí ( odpověď na žádost o vyrozumění s datem 28.8.2023 – č.l. 402 ).

41. Z přepisu telefonického hovoru žalobce a nezletilé dcery [jméno FO], jemuž byl přítomen i [jméno FO], se podává, že z dovolené telefonovala nezletilá [adresa] žalobci s obavami, že žalovaná je opilá. Opilost žalované měl potvrzovat i [jméno FO], který měl kvůli tomu shánět letenky na cestu zpět. Nezletilá sdělila, že i kdyby byla žalovaná opilá a zůstal tam [jméno FO], tak by to bylo dobrý, ale že možná odjede. S tím kontaktovala žalobce, který jí sdělil, že když by tam [jméno FO] zůstal, tak by tam mohli být, jinak by to byl problém a on něco zkusí vymyslet ( přepis hovoru na čísle listu 403 ).

42. Ze zprávy školského poradenského zařízení ze dne 22.6.2023 činěného u nezletilé [jméno FO] z důvodu výukových obtíží a problémů se soustředěním bylo zjištěno, že zmíněné potíže mohou být akcentovány komplikovanou rodinnou situací i psychickým stavem dívky ( zpráva školského poradenského zařízení na čísle listu 404 – 405 ).

43. Ze záznamu Policie ČR bylo zjištěno, že dne 26.8.2023 ve 21.24 hodin prověřovala policie údajný pád ženy z okna na adrese [adresa]. Přítomný [jméno FO] hlídce sdělil, že jeho manželka uklízela v bytě a při úklidu se pravděpodobně poranila. Poté vyšla na chodbu, zavřela za sebou dveře a on slyšel zvuky rozbitého skla. Vyšel na chodbu a viděl, jak žalovaná schází po schodišti a zanechává za sebou krvavé skvrny, u východu z domu ji zastavil a posadil na chodbě. Společně s rychlou záchrannou službou byla žalované poskytnuta první pomoc ( měla řeznou ránu na levém předloktí a pohmožděné koleno ), záchranáři byla žalovaná pokračování - 19 - [spisová značka] otestována na přítomnost drog s negativním výsledkem, dechovou zkoušku odmítla, z jejího chování bylo zřejmé, že byla v podnapilém stavu. Hlídka provedla dechovou zkoušku u [jméno FO] s negativním výsledkem. Po zdokumentování se s hlídkou spojil žalobce, který po prokázání totožnosti, vyšel z hlídkou k bytu, kde pan [jméno FO] hlídal děti, které má žalobce s žalovanou ve střídavé péči, a v pořádku je převzal do své péče ( úřední záznam PČR ze dne 26.8.2023 na čísle listu 411 a 412 ).

44. Podle lékařských zpráv [tituly před jménem] [jméno FO] je žalovaná v evidenci psychiatrické ambulance pro anxiosně-depresivní symptomatiku s rysy emoční nestability a symptomatický abúzus alkoholu v anamnéze. Při léčbě spolupracuje, terapií bylo dosaženo stabilizace stavu bez psychopatologických symptomů. Pacientka užívá pravidelně Antabus na podporu abstinence od alkoholu, kterou dlouhodobě neporušila. Symptomatický abúzus bylo v minulosti v daném případě nezvládnuté pití alkoholu k potlačení pociťovaného stresu, nejednalo se o projev závislosti na alkoholu. O nasazení Antabusu a jeho užívání pod kontrolou v ambulanci žalovaná požádala, vnímá to jako podporu, a také doklad své dobrovolné abstinence od alkoholu. Tuto žádost akceptoval, přestože závislost na alkoholu u žalované nediagnostikoval ( lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze 13. 6. 2023 a ze dne 13.7.2023 ).

45. Diagnostický souhrn uvádí kromě výše uvedené diagnózy [tituly před jménem] [jméno FO] také metrorhagii, prekolapsové stavy, microcytární anémii a vysoký krevní tlak ( výpis ze zdravotní dokumentace a lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 8. 2023 ).

46. Pro trvající polymorfní potíže léčena na diabetologii, zmíněny nežádoucí účinky venlafaxinu a doporučena změna léčby. Po vysazení antidepresiv ( Venlafaxin, Neurotop ) bez uváděných obtíží. Po konzultaci s psychiatrem potvrzeno, že polymorfní obtíže ( vysoký krevní tlak, abnormální krvácení při mensturaci, výkyvy hladiny krevního cukru, ztráta krátkodobé paměti, ztráta motoriky, špatná artikulace, poruchy spánku, abnormální sny, ztráta zraku na blízko… ) souvisely s užíváním léčivého přípravku Venlafaxin, jehož účinek byl potencován současně užívaným přípravkem Neurotop ( lékařské zprávy [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] z 8.1.2024 a ze dne 21.1.2024 ).

47. Podle SMS zprávy předložené žalobcem, zaslané dle tvrzení žalobce nezletilou Ladou dne 28.3.2024 „ [adresa] u ní v kapse našel láhev od vodky „ ( SMS zprávy z print screenu obrazovky mobilního telefonu ).

48. Podáním ze dne 2.1.2024 odstoupil žalobce od darovací smlouvy z důvodu, že žalovaná zaslala jeho matce SMS zprávu se zněním „ též jsem ráda, že mi děti nevychovávají prostitutky aspoň částečně, a to jen díky vám !! „ a dále SMS zprávu „ doneslo se ke mně od rodičů ze školky, že [Anonymizováno] spí s [Anonymizováno], dcerou od [Anonymizováno]. Doufám, že to nemůže být pravda!!!! Ale pokud je to pravda, vy to určitě vyřešíte lépe, než já. „ Tímto jednáním žalovaná dle žalobce zcela úmyslně porušila dobré mravy, neboť jej křivě obvinila, že má poměr s nezletilou dcerou své bývalé partnerky. Tyto SMS zprávy zaslala žalovaná jeho matce přesto, že věděla, že v nedávné době byla hospitalizována a její zdravotní stav ještě není zcela stabilizován. Dle žalobce je z žalovanou formulovaných zpráv zjevné, že křivě obvinila žalobce, aby ublížila jemu a jeho matce, a to tím nejohavnějším způsobem. Celé znění SMS zpráv bylo „ Vážená paní [jméno FO]. Jsem moc ráda, že [Anonymizováno] držíte pohromadě a staráte se, aby fungovala celá rodina morálně a čistě. Též jsem ráda, že mi děti nevychovávají prostitutky aspoň částečně, a to jen díky vám !!! Kluci říkali, že jste v nemocnici byla, ale že už jste v pořádku. Jsme moc rádi, že to dopadlo dobře. Jste u nás i s [Anonymizováno] vítaná. Jsem moc ráda, že [Anonymizováno] držíte zkrátka. A děkuji za to. Mějte se moc krásně o pokračování - 20 - [spisová značka] vánocích těšíme se na vás i vaši rodinu „ a dále „ doneslo se ke mně od rodičů ze školky, že [Anonymizováno] spí s [Anonymizováno], dcerou od [Anonymizováno]. Doufám, že to nemůže být pravda!!!! Ale pokud je to pravda, vy to určitě vyřešíte lépe, než já. ( odvolání daru ze dne 2. ledna 2024 s doručenkou zástupci žalované, SMS adresované žalovanou matce žalobce ).

49. Ve věci úpravy poměrů nezletilých dětí účastníků byl dne 1.12.2021 vydán rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. [spisová značka], jako soudu odvolacího, který změnil rozsudek soudu prvního stupně o výlučné péči žalobce a rozhodl o svěření dětí do ( asymetrické ) střídavé péče rodičů. Krajský soud v Praze jako soud odvolací konstatoval, že ze spisu soudu prvního stupně podává, že oba rodiče jsou schopnými vychovateli, oba jsou schopni zajistit v rámci svých ekonomických poměrů výchovu nezletilých, oba mají o péči o nezletilé zájem, oba své děti milují, na bazální úrovni jsou schopni spolu o potřebách dětí komunikovat, v nadstavbě je jejich komunikace ovlivněna jejich konfliktním vztahem, spory o majetek, spory o vhodnou formu péče o děti. V jednotlivostech si vyčítají drobná pochybení a vzájemné ať již domnělé či skutečně nastalé drobné ústrky a naschvály, spis soudu prvního stupně zahltili korespondencí jejich právních zástupců, výpisy z komunikace rodičů, záznamy o vzdělávání nezletilé [jméno FO]. Jejich nevyzrálé chování vyvolalo potřebu poskytnout nezletilé [jméno FO] psychiatrickou pomoc. Nutnost této pomoci otec přičítal chování matky, aniž by si uvědomoval, že psychická nevyrovnanost [jméno FO] pramení z konfliktů rodičů a napjatých vztahů mezi nimi. Matka opakovaně vytýkala otci, že se péči o děti nevěnuje osobně, že péči zajišťuje v převážné míře prostřednictvím chův, že děti od ní separuje, ač ona sama by o ně ráda pečovala osobně. Vytýkala mu, že materiální věci jsou tím nejdůležitějším v jeho životě, tvrdě, že otec je náročný sám k sobě, je náročný na děti, děti jsou v jeho péči podrobovány drilu. Uváděla, že se v době kontaktů s dětmi snaží poskytnout dětem úlevu, volnost, chce, aby děti poznaly něco jiného, než mají u otce. Otec nezletilých se v průběhu řízení uchýlil po 3. 11. 2020, kdy matku přistihl opilou (dne 3. 11.2020 bylo Policií ČR dechovou zkouškou zjištěno 3,24 promile alkoholu), k tvrzení, že matka nemůže děti vychovávat, že ohrožuje jejich výchovu a životy, neboť je od roku 2017 závislá na alkoholu (podání otce ze dne 7. 12. 2020 a 7. 5. 2021, 17. 5. 2021). Matka, namítaje, že se jednalo o exces, alkoholismus popírala, tvrzení otce vyvrátila opakovanými zprávami ZB [právnická osoba]. (ze dne 16. 2. 2021, 29. 3. 2021), o pravidelných dvoutýdenních kontrolách na přítomnost alkoholu v dechu, moči i krvi od 10. 12. 2020 nadále… V minulosti otec uzavíral dohodu o péči o nezletilé za doby trvání manželství a dále pro dobu po jeho rozvodu s vědomím, že matka nadužívá alkohol, ale spoléhal, že chůvy, které budou s matkou přítomny péči o děti, situaci tzv. ohlídají a zvládnou. Ze spisu soudu se dále podává, že otec opakovaně upozorňoval opatrovníka dětí na nevhodné chování matky, žádaje napomenutí matky. Jeho návrhům datovaným 23. 4. 2020 a 19. 5. 2020 nebylo vyhověno, aktuální zprávy, které měl kolizní opatrovník k dispozici, nevypovídaly o skutečnostech zakládajících podmínky pro napomenutí matky ( odstavec 13 daného rozsudku ). Opatrovník nezletilých v řízení před soudem prvního stupně konstatoval, že děti jsou v pravidelném kontaktu s matkou, že neshledal v péči matky o nezletilé nedostatky, současně uvedl, s odkazem na lékařské zprávy založené do spisu soudu, že nemá za prokázané požívání alkoholu matkou dětí. O průběhu styku dětí s matkou se opatrovník vyjádřil zprávami ze dne 16. 2. 2021 a 18. 2. 2021 – z obou zpráv se podává, že děti se na styk s matkou těšily, matka se k dětem chovala velmi hezky, měla pro ně zajištěný program. Žádal, aby nezletilé děti byly svěřeny do péče otce s ohledem na aktuální zázemí nezletilých a aby byl určen široký styk matky s nezletilými. Stanovení výživného ponechal na uvážení soudu ( odstavec 14 ). Odvolací soud uzavřel, že vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému soudem prvního stupně v řízení zahájeném návrhem matky v dubnu 2020 jsou dány podmínky pro změnu původní úpravy péče o nezletilé. Změny nastaly v chování rodičů, uzavřená dohoda není dodržována, matce přibyla další vyživovací povinnost, nebyl prokázán alkoholismus matky, péče matky o nezletilé a její styk s dětmi byl (jak ukázal čas), pokračování - 21 - [spisová značka] bezdůvodně omezován nařízeným předběžným opatřením ( odstavec 19 ). V rámci odvolacího řízení nebyly prováděny a doplňovány důkazy o majetkových poměrech otce nezletilých a o jeho aktuálních příjmech, neboť je všeobecně známo, že otec je pátým nejbohatším mužem v České republice, jeho majetek je časopisem [Anonymizováno] aktuálně dohadován na 45 miliard korun ( odstavec 22 ). Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu a po prostudování závěrečných návrhů, přihlížeje k chování a vyjádření nezletilých na jednání soudu, změnil odvolací soud svůj náhled na věc a uzavřel, že na místě není zakotvení výlučné péče otce, ale zakotvení asymetrické střídavé péče o nezletilé ( odstavec 26 ). K této formě péče o nezletilé se odvolací soud přiklonil poté, co vzal v úvahu, že všechna čtyři kritéria pro zakotvení střídavé péče nastavená Ústavním soudem jsou naplněna. Mezi rodiči a nezletilými existuje pokrevního pouto, oba rodiče mají zájem o svěření dětí do péče, oba jsou „usilující“ osobou. Identita dětí a jejich rodinných vazeb může být zachována pouze v případě realizované střídavé péče – pokud by nezletilí byli svěřeni do výlučné péče otce, byla by identita dětí s matkou a citová vazba k matce záhy oslabena, k čemuž ostatně již v určitém rozsahu došlo. Nezletilí vyrůstají ve výlučné péči otce od listopadu 2020, ekonomické podmínky pro péči o děti vytvořené otcem a matkou jsou vzhledem k jejich diametrálně odlišným majetkovým poměrům velmi rozdílné, tuto skutečnost si nezletilá [adresa] uvědomuje v plném rozsahu. Stejně tak odlišnost prostředí, ale pouze přiměřeně ke svému věku vnímají i její mladší bratři. Tento aspekt byl odvolacím soudem vnímán během pohovoru s nezletilými, kteří zcela přirozeně preferují prostředí domácnosti otce pro pohodlí a klid, který zde mají, před nepoměrně méně pohodlným prostředím ve třípokojovém bytě matky, kde se v okamžiku jejich přítomnosti zdržují dva dospělí a pět dětí, z nich jedno je kojencem, kde nemají dostatek soukromí, ani péči chův, jsa odkázáni pouze na péči matky zatížené péčí o nemluvně. Bohatstvím naplněný život, a jeho pohodlí v domácnosti otce by nezletilé matce záhy odcizil zcela. Proto je zakotvení střídavé péče, byť v asymetrickém rozsahu v nejlepším zájmu nezletilých. Jen při střídavé péči probíhající i ve dnech naplněných školními povinnostmi se mohou znovu obnovit a v potřebné míře upevnit citové vazby dětí k matce. Vyloučením z běžného života dětí by se matka stala tzv. víkendovým rodičem, kterého by nezletilí zahrnutí péčí a bohatstvím otce záhy přestali postrádat. Odvolací soud neopomenul ani skutečnost, že v domácnosti matky vyrůstá polorodý sourozenec nezletilých a že vytvoření sourozeneckých vazeb mezi ním a dalšími dětmi matky je důležitou složkou citového rozvoje nezletilých. Oba rodiče jsou schopni děti vychovávat, matčin alkoholismus tvrzený otcem není prokázán, matka od února 2021 podstupuje testy, jejichž výsledky prokazují, že nepožívá alkohol v nadměrné míře, čímž je vyvrácena obava, pro kterou bylo z podnětu otce nařízeno předběžné opatření o asistovaném a posléze velmi omezeném styku matky a dětí. Oba rodiče jsou dle zjištěného skutkového stavu schopni zajistit vývoj i fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby nezletilých. Pokud se týká čtvrtého kritéria nastaveného rozhodnutími Ústavního soudu, kterým je přání dítěte, odvolací soud konstatuje, že vyjádřená stanoviska dětí nutno hodnotit v kontextu toho, že nezletilí matku neodmítají, v kontextu jejich věku a v kontextu toho, že jejich přání bylo v okamžiku pohovoru ovlivněno dlouhodobým žitím v domácnosti otce, sporadickými styky s matkou ( odstavec 32 ). K otázce nyní nedostatečné komunikace mezi rodiči nutno konstatovat, že tato nemůže být důvodem bránícím svěření nezletilých do střídavé péče, absence komunikace mezi rodiči či její zhoršená kvalita (předávání si dětí prostřednictvím chův, zákazy vstupu na pozemek, výzvy k vyklizení nemovitosti, jejíž polovinu matka vlastní, soudní spor o vrácení daru), nemohou vést k vyloučení střídavé péče, neboť v takovém případě by se jednalo v podstatě o ústupek vzájemné rivalitě rodičů, která sleduje jen „boj o dítě“, případně trýznění druhého rodiče prostřednictvím dítěte, otevření prostoru ke zneužití postavení rodiče, který měl doposud dítě svěřeno do péče a který je ekonomicky silnější. Rodiče by neměli řešit své neshody bojem o děti či jejich prostřednictvím, ale naopak hledět především na zájem dětí být v péči obou z nich a hledat nejvhodnější způsob, jak dětem vytvořit harmonické a láskyplné prostředí, umožňující jim pokračování - 22 - [spisová značka] bez negativních vlivů tento zájem realizovat. Střídavou péči o nezletilé nemůže vyloučit ani skutečnost, že nezletilá [adresa] potřebuje psychologickou pomoc; její problémy jsou vyvolány chováním rodičů po rozpadu partnerského svazku, je negativní vizitkou rodičů, že dítěti způsobili trauma. Změna jejich chování může být spouštěčem uzdravování se nezletilé ( odstavec 33 ) ( rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2021, č. j. [spisová značka] ).

50. Na základě žaloby podané žalovanou bylo u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení o výživné manželky. Dne 30.7.2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, na jehož závěry lze v rámci odůvodnění odkázat. V obou řízeních ( o výživném a o určení vlastnictví ) bylo provedeno zčásti shodné dokazování dokládající konkrétní skutečnosti o společném soužití účastníků a jejich vztazích, od závěrů přijatých v řízení ve věci sp.zn. [spisová značka], nemá soud v řízení o určení vlastnictví důvod se odchýlit. Soud tak kromě důkazu spočívajícím v rozsudku Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 30.7.2021, č. j. [spisová značka], ve věci provedl dokazování listinami ze spisu [spisová značka], konkrétně byly k nahlédnutí předloženy mimořádný výpis z účtu žalobce [Anonymizováno] [Anonymizováno] - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 204, mimořádný výpis účtu [Anonymizováno] žalobce u [Anonymizováno], k blokacím karty žalované - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 204, emailová komunikace mezi žalovanou a [Anonymizováno] z prosince 2013 a ze dne 7. 3. 2014 o změnách limitu platební karty žalované - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 194, 195, emaily se vzájemnou komunikací ze dne 26. 9. 2013 k omezování práce žalované a SMS komunikace týkající se nákupů, nedatovaná, včetně printscreenu obrazovky počítače k nákupu potravin - účtenka Slovenské delikatesy, dokládající nutnost žádat o peníze na jednotlivé výdaje - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 169,170, emaily z [Anonymizováno] ze dnů 13. 12. 2013, 14. 12. 2013 a 7. 3. 2014 - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 194, výpisy z účtů žalované u [Anonymizováno] číslo účtu [č. účtu] založené - příloha ke spisu [spisová značka] k číslu listu 162, 172, 194, 196, 197 a 225, lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1. 2. 2021 a 16. 2. 2021 - příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 165, komunikace týkající se týdenních plateb jejich vyúčtování vztahujících se k září roku 2019, tak jak byly předkládány ke spisu [spisová značka] jako příloha k čl. 169 a 170, dohoda o ukončení smlouvy o poradenství ze dne 8.8.2019 – příloha spisu [spisová značka] k číslu listu 164, čestná prohlášení [právnická osoba], [jméno FO] a [jméno FO] založené ve spise [spisová značka] - příloha k číslu listu 163, výpisy z účtu žalobce u [Anonymizováno], číslo účtu [Anonymizováno] založeno ve spise [spisová značka] - příloha k čl. 201, výpisy z účtu žalobce u [Anonymizováno] a výpisy z účtu žalobce u ČSOB banky, tak jak ve spisu [spisová značka] jsou vedeny k čl. 228, SMS komunikace skupiny „ [Anonymizováno] „ týkající se [Anonymizováno] [rodné přijmení], založené ve spise [spisová značka] - příloha k čl. 227, SMS komunikace mezi žalovanou a [Anonymizováno] z [Anonymizováno]., založeno ve spise [spisová značka] - příloha k čl. 227, emailové komunikace žalované a zástupce redakce časopisu [Anonymizováno] ze dne 2.5.2020, založeno ve spise [spisová značka] - příloha k čl.

227. Lze bez dalšího zopakovat závěry, které již byly z těchto listin dříve vyvozeny, neboť ani ve věci určení vlastnictví po odvolání daru, nebyly důkazy hodnoceny jinak, než ve věci sp.zn. [spisová značka]. Tedy, že žalobce je předsedou představenstva společnosti [právnická osoba]., do roku 2006 byl jejím jediným akcionářem, v současné době je jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. společnost [Anonymizováno] se sídlem na [Anonymizováno]. Podle zjištěných příjmů má žalobce příjem z výkonu funkce předsedy představenstva do 30. 6. 2020 v částce 70 000 Kč, od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2020 v částce 100 000 Kč a od 1. 9. 2020 v částce 150 000 Kč. Dále má příjmy z pronájmu nemovitostí v částce 1 167 134 Kč a 26 013 Kč z kapitálového majetku (za rok 2018). Pobíral otcovskou na nezletilého syna [Anonymizováno]. Žalobce je vlastník četných nemovitostí v Praze a okolí. Žalovaná v minulosti pracovala na pozici business consultant ve společnosti [právnická osoba]., v rozhodné době neměla žádné pravidelné a významné příjmy, vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti na společné nemovitosti v [Anonymizováno] (do které z důvodu konfliktních vztahů účastníků nemá přístup), dále má spoluvlastnický podíl na nemovitostech v [Anonymizováno] (1/6) a bytu v [Anonymizováno] (1/3), z nichž nemá žádné příjmy. Má pohledávky vůči třetím osobám. Dále jsou z pokračování - 23 - [spisová značka] dokazování zřejmé mimořádně vysoké životní [jméno FO] účastníků, převody vysokých částek z účtu a na účet žalobce (ze zahraničí), poskytování četných zápůjček (podle označení plateb) třetím osobám žalobcem z jeho účtu v statisícových až milionových částkách a jejich následného splácení třetími osobami, běžné je využívání služeb společnosti [Anonymizováno] a.s., poskytující soukromé lety. Dovolené účastníků (absolvované několikrát ročně) se často pohybovaly v statisícových částkách někdy až v milionové částce (což bylo patrné i z převodů částek na účtu v časové souvislosti s jednotlivými dovolenými), žalobce přiznal [jméno FO] na chůvy v částce 120 000 Kč měsíčně, [jméno FO] na domácnost odhadoval v částce 400 000 Kč. Ve vztahu mezi účastníky jsou pak zřejmé převody mezi účtem žalobce a účtem žalobce, který dříve užívala žalovaná, případně jejím účtem, v desetitisícových částkách několikrát měsíčně, v dřívějším období i stotisícových částek, jsou zřejmé převody nižších finančních částek na konkrétní účel, karty užívané žalovanou byly opakovaně blokovány, některé platby byly hrazeny až následně, byl měněn limit na kartě žalované bez jejího souhlasu. Z komunikace účastníků vyplývají dohady ohledně financí i nad jednotlivými konkrétními výdaji před jejich úhradou. Od června 2019 žalobce žalované posílal denní částku 2 000 Kč, od září 2019 částku 14 000 Kč týdně, v březnu 2020 3 x týdenní částky snížil s odkazem na jím provedený zápočet na platby chůvám, s kterým žalovaná nesouhlasila, od dubna 2020 hradil výživné v souladu s předběžným opatřením. Účastníci nežijí v rodinné domácnosti od 25. 11. 2019, kdy se žalovaná definitivně ze společné nemovitosti v [Anonymizováno] odstěhovala. Od této doby žalobce nehradí žalované žádné jiné výdaje, vyjma paušálně posílaných částek. V březnu 2020 žalobce přestal žalované hradit na její výživu jakékoliv částky (poslední platbu uskutečnil 19. 3. 2020), začal hradit částky podle opatrovnického rozsudku a platby žalované na výživné obnovil až na [jméno FO] a podle obsahu vydaného předběžného opatření v dubnu 2020… Od 9. 9. 2020 žalovaná udržuje partnerský vztah s [jméno FO], s kterým následně otěhotněla ( odstavec 36 daného rozsudku ). Žalobce disponuje velkým majetkem nejen v podobě jím vlastněného nemovitého majetku ale i dalšího majetku (finančních prostředků), který mu umožňuje vést finančně velmi nákladný způsob života. Z provedeného dokazování je zřejmé, že v řízení doložené příjmy a přiznané finanční prostředky (včetně prostředků na zahraničních účtech) by dlouhodobě nepostačovaly ani k úhradě žalobcem přiznaných pravidelných měsíčních nákladů a bez existence dalšího majetku by žalobce stěží mohl financovat pravidelné i mimořádné výdaje domácnosti (včetně vysokých měsíčních nákladů na chůvy), poskytovat třetím osobám půjčky v statisícových až milionových částkách a financovat soukromé lety a nákladné rodinné dovolené nebo vykazovat tak vysoké obraty na svých účtech v ČR (zejména účtu u [právnická osoba].). Ze své pozice předsedy představenstva společnosti [právnická osoba]. má navíc široký přístup k užívání majetku ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. (vozidel, elektroniky) pro svou potřebu, tento benefit využívala v určité době i žalovaná… Účastníci měli sjednaný režim oddělených jmění, žalovaná vyjma příjmu v dřívějších letech od společnosti [právnická osoba]. žádných významnějších pravidelných příjmů nedosahovala a i příspěvek vyplácený v souvislosti s péčí o dítě – tzv. otcovskou, pobíral žalobce a nikoliv žalovaná. Možnosti výdělečné činnosti žalované byly omezené i s ohledem na počet a věk nezletilých dětí a zdravotní problémy nejmladšího syna Vítězslava (až do prosince 2020 byly děti v střídavé výchově účastníků) a to i přes pravidelnou výpomoc chův. Z popsané situace vyplývá výrazná finanční závislost žalované na žalobci v průběhu manželství i v rozhodném období. Zároveň je na místě doplnit, že vzhledem k rozsáhlému, výše popisovanému majetku žalobce, by i v případě provozování určité výdělečné činnosti žalovanou (nebo existence jiného příjmu) byly majetkové rozdíly mezi účastníky velmi markantní. Většina realizovaných pracovních aktivit žalované a nakonec i její působení v charitativní činnosti, bylo navázáno na postavení žalobce ve společnosti [právnická osoba]. a tím i v jeho režii, neboť z pozice předsedy představenstva společnosti [právnická osoba]. měl vliv např. na rozhodnutí o možnosti a výši poskytnutí finančního příspěvku konkrétním charitativním organizacím, v nichž se žalovaná angažovala. V rukou žalobce tak byly soustředěny pokračování - 24 - [spisová značka] v zásadě veškeré finance rodiny. Současně z pohybů na účtech, charakteru transakcí, i z komunikace účastníků před a v rozhodném období lze sledovat snahy žalobce o kontrolu výdajů žalované. Té sice v průběhu manželství žalobce posílal mnohdy (z pohledu běžného člověka) vysoké částky nejen pro označený účel např. „potřebu rodiny“ ale i pro její osobní potřebu, ale činil tak způsobem, který lze vnímat jako omezující, neboť plnění bylo rozloženo do více plateb v nižších částkách, v kratších intervalech (tudíž byla dispozice s celkovými zasílanými finančními prostředky omezená), nebo byly zasílány nižší částky s uvedením konkrétního účelu platby, případně provedena až zpětná úhrada již provedené konkrétní platby. Žalovaná tak byla nucena žalobce o jednotlivých a z pohledu účastníků běžných každodenních výdajích informovat a případně ho žádat o jejich proplacení. Míru kontroly lze pak ještě výrazněji vysledovat od června 2019, kdy jsou žalované zasílány „denní platby“ ve výši 2 000 Kč, od září 2019 pak týdenní platby po 14 000 Kč, které jsou velmi limitující zejména v případě nutnosti pravidelné úhrady vyšších finančních položek (např. při měsíční platbě nájemného), kdy žalovaná musí omezovat své běžné výdaje, aby byla schopna úhrady vyšších položek např. nájemného v termínu splatnosti. Do listopadu 2019 (kdy žalovaná opustila rodinnou domácnost účastníků) žalobce prováděl úhrady žalované i na konkrétní útraty (restaurace, psycholog apod.), poté již nikoliv. Tímto popsaným způsobem byla nepochybně navozena silná ekonomická nerovnováha mezi účastníky a závislost žalované na žalobci, která byla v rozporu s principem rovnosti manželů zakotveným v § 687 o. z, neboť žalovaná se musela ze svých výdajů, na které v rámci životní úrovně účastníků bylo možno pohlížet jako na běžné, žalobci „zodpovídat“ a posouvaly ji ve vztahu do role nerovnocenného partnera. I když lze lidsky pochopit „nechuť“ žalobce financovat další život žalované po rozchodu účastníků a zahájení řízení o rozvod manželství ve stejném rozsahu jako v době fungování rodiny, je nutné zdůraznit, že zákonné ustanovení se realizuje právě v případech určité disharmonie a nerovnováhy vztahů manželů, která obvykle v zdravých manželských vztazích nenastává. Žalobce by byl zproštěn povinnosti žalované vyživovat v míře stanovené zákonem pouze v případě nemravného chování žalované vůči žalobci nebo manželství účastníků, které by nezasluhovalo zákonnou ochranu její pozice manželky. V období do 31. 8. 2020 však soud neshledal žádné závadné chování žalované, které by bylo možné charakterizovat jako rozporné s dobrými mravy. Samotné opuštění rodinné domácnosti žalovanou za výše popsané situace, kdy i žalobce pociťoval názorové rozdíly účastníků (viz protokol z ústního jednání v rámci rozvodového řízení), nelze samo o sobě považovat za nemravné, neboť bylo důsledkem vyhrocení vztahů účastníků, rozdílnosti jejich názorů a vzájemného odcizení. O nezletilé děti účastníků v té době pečovali oba účastníci (následně byly v pořadí prvním opatrovnickým rozsudkem, vydaným dne 3. 2. 2020 svěřeny do střídavé výchovy účastníků), omezení výdělečné činnosti žalované i nadále (vzhledem k věku a zdravotnímu stavu dětí) přetrvávalo. Prohlášením trenérů tenisu, kteří popřeli jakýkoliv intimní vztah s žalovanou, byl vyvrácen jiný partnerský vztah žalované v období do 31. 8. 2020 ( odstavec 41 ). Závěrem je pak nutné zdůraznit, že ekonomické rovnosti manželů (stejné hmotné a kulturní úrovně) nelze dosáhnout pouze poskytnutím určitých finančních prostředků, ale i okolnostmi a způsobem jejich poskytnutí. Žalobce devalvoval finanční podporu žalované právě zvoleným způsobem poskytnutí finančních prostředků, protože jí tím ztěžoval svobodnou úhradu výdajů, na které byla v průběhu manželství zvyklá a která byla pro oba účastníky (a měla být i pro žalovanou vzhledem k majetkovým poměrům žalobce) běžná. Žalobce samozřejmě nebyl povinen hradit žalované jakýkoliv (mimořádný, finančně náročný) výdaj (např. zájem žalované o charitativní činnost), neboť jmění účastníků bylo odděleno, ale to neznamenalo, že žalovaná bude soustavně omezována i v rozhodování o těchto (posuzováno z pohledu účastníků) běžných výdajích. V řízení bylo prokázáno, že v období od 9. 9. 2019 do 25. 11. 2019 žalovaná sdílela rodinnou domácnost účastníků, jejíž [jméno FO] hradil v plném rozsahu žalobce, a to nejen [jméno FO] společného bydlení ale i rodinné nákupy a částečně i doložené konkrétní výdaje žalované (byť tak činil pro žalovanou pokračování - 25 - [spisová značka] omezujícím způsobem), které naopak po 25. 11. 2019 zcela hradit přestal. Žalovaná naproti tomu neměla žádné významné příjmy, měla omezené možnosti výdělečné činnosti ( odstavec 42 ). Pokud jde o žalobcem namítané „zápočty“ provedené emailem ze dne 5. 3. 2020 na platby chůvám za hlídání nezletilých dětí v období listopad a prosinec 2019 oproti pohledávce žalované na úhradu výživného v březnu 2020, nejednalo se z pohledu soudu o žádnou započitatelnou pohledávku žalobce vůči žalované. Výpomoc chův představovala v domácnosti účastníků způsob pomoci s péčí o čtyři malé děti (u jednoho navíc se závažnými zdravotními problémy), nastavený účastníky již v minulosti v rámci svého rodinného rozpočtu, kdy i v zájmu žalobce a nezletilých dětí bylo zachovat kontinuitu a stabilitu péče o děti v nadcházejícím emočně bouřlivém období, navíc v době, kdy péče o nezletilé děti ještě nebyla soudem upravena, účastníci byli stále (byť formálně) manželé a každý se měl na výdajích domácnosti a rodiny podílet podle svých schopností, možností a majetkových poměrů ( odstavec 43 ) ( rozsudek Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 30.7.2021, č. j. [spisová značka], a listinné důkazy uvedené výše v odst. 41 ).

51. Proti výše uvedenému rozsudku ve věci výživného podal žalobce ( v řízení o výživném žalovaný ) odvolání. Odvolacím soudem byl rozsudek soudu první stupně potvrzen. Skutková zjištění soudu prvého stupně pokládal odvolací soud za souladná a správná, mající oporu v provedených důkazech. K tvrzení žalovaného o nadměrném požívání alkoholických nápojů žalobkyní za trvání manželství uvedl odvolací soud, že se do úvahy o rozporu nároku s dobrými mravy neprosadí, když v tomto směru žalovaný žádný relevantní důkaz nepředložil a jak vyplývá i z rozhodnutí rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], pak nebylo zjištěno v tomto opatrovnickém řízení požívání alkoholických nápojů či závislost na něm. Jediným prokazatelným incidentem byla událost z 3. 11. 2020, na kterou žalovaný poukazoval, která však nemohla přivodit závěr o uplatnění nároku na výživné v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud neshledal, že by soud prvého stupně při svém rozhodování porušil zásadu předvídatelnosti, když soud prvého stupně velice podrobně se zabýval a následně v rozhodnutí vypořádal s celkovými majetkovými poměry účastníků, respektive rodiny účastníků a ke všem provedeným důkazům se žalovaný mohl aktivně vyjádřit ( rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. června 2022, č. j. 19 Co 36,37/2022-339 ).

52. Z komunikace mezi žalobcem a žalovanou v období února 2018 bylo zjištěno, že mezi účastníky byly konflikty týkající se výkonu práce, kdy žalobce nesouhlasil s tím, aby žalovaná pracovala jinde, než pro společnost [právnická osoba]. Žalovaná nebyla spokojena se svými platovými podmínkami v [Anonymizováno] a.s. „ [Anonymizováno], ty mi nechceš dát plat „ a práci u jiných společností vysvětlovala nutností získat prostředky na charitativní projekty. Žalobce svůj nesouhlas zdůvodňoval konkurenčními důvody „ každý to bude vnímat tak, že pracuješ pro konkurenci… každý… zejména pokud [Anonymizováno] cílí na to být evropská firma… je naprosto neuvěřitelný, co si dovolíš a jak jsi neloyalní a jak ani ostatní lidi v [Anonymizováno] nerespektuješ „ K platu zmiňoval, že „ plat jsi vždy měla. Když ne, znamenalo to, že nedržíš podmínky dohody, nereportuješ, nefakturuješ pravidelně ( na roční účtování nikdo nebude reagovat ). [právnická osoba] konkurenci znamená, že pro nás nemůžeš pracovat vůbec, práce pro konkurenci znamená ztrátu důvěry, neloyalitu, čistě formální vztah mezi námi „. Dle žalované „ Technomania není konkurence, je to retail v [adresa], které není v EU a ničím [Anonymizováno] neohrožuje „ ( SMS zprávy na čísle listu 327 a 328 ).

53. Neshody a způsob komunikace dokládá také dřívější zpráva ze dne 7.7.2014 odeslaná žalobcem žalované „ Je vidět, že jsi úplně blbá. Odmítneš nabídku 360 tis./měs + možnost sdílet se mnou vše, co kdy budu realizovat. Navíc jsem ti dávno řekl, že kdyby „ jsem vás opustil „, tak se o tebe/Ladu postarám ( přepíšu byt/dům apod… ) Neplatí to ale v případě, že by „ něco „ pokračování - 26 - [spisová značka] z tvé strany ( což právě probíhá ). Trvám na tom, že jsi úplně blbá. Neumíš obchodovat. Nevidíš dobrý deal. Jen o tom mluvíš. „ ( zpráva na č.l. 336 ).

54. Z dále provedeného dokazování listinami ( fotografie na čl. 212 zobrazující žalovanou vedenou dvěma muži, listiny na čísle listu 210, komunikace žalobce s panem Herbertem, emailová korespondence ze 16.5.2023 s fotografií, SMS s nabídkou výletu na [adresa] ) soud pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti nezjistil.

55. Návrhy na doplnění dokazování dalšími listinami, výslechy svědků, účastnickým výslechem žalované, záznamy na CD a dalšími navrženými a neprovedenými důkazy soud zamítl, neboť je přesvědčen o tom, že bylo možno ve věci rozhodnout, aniž by bylo třeba jejich provedení k důkazu. Doplnění dokazování nad rámec provedených důkazů tak považoval za nadbytečné a nehospodárné.

56. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná byli manželé, z jejich manželství se narodily čtyři nezletilé děti. Žalobce, který je jedním z nejbohatších Čechů s odhadovaným majetkem v řádu desítek miliard Kč, daroval v průběhu jejich manželství žalované poloviční podíl na pozemku, jehož součástí je rodinný dům, v němž účastníci s dětmi žili. Stalo se tak poté, kdy žalovaná žalobce poprvé pro neshody mezi nimi opustila a vrátila se posléze zpět po slibech, že dojde ve vztahu ke změně. Žalovaná, která jinak obvyklý podíl na majetku vytvářeném žalobcem v rámci společného jmění manželů neměla, neboť předmanželskou smlouvou zúžili účastníci zákonný rozsah společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, vysvětlovala, že návrat podmínila darováním poloviny domu, neboť předtím se k ní žalobce a jeho rodina nechovala jako k rovnocennému partnerovi a ona chtěla „ aby když tam třeba zasadí na zahradě ředkvičky, místo rukoly, aby jí neříkala žalobcova matka, co to tady sázíš, ten dům je [Anonymizováno] a ne tvůj. „ Podruhé a nyní již definitivně odešla žalovaná ze společné domácnosti vedené s žalobcem dne 25. 11. 2019, kdy se z nemovitosti v [Anonymizováno] odstěhovala. Bylo zjištěno, že vztah během manželství nebyl vztahem dvou rovnoprávných partnerů. V rukou žalobce byly soustředěny v zásadě veškeré finance rodiny. Současně z pohybů na účtech, charakteru transakcí, i z komunikace účastníků lze vysledovat snahy žalobce o kontrolu výdajů žalované ( a kontrolu žalované vůbec ). Žalované, jak již dříve bylo zjištěno v řízení o výživném manželky, sice v průběhu manželství žalobce posílal mnohdy (z pohledu běžného člověka) vysoké částky nejen pro označený účel např. „potřebu rodiny“ ale i pro její osobní potřebu, ale činil tak leckdy způsobem, který lze vnímat jako omezující, neboť plnění bylo rozloženo do více plateb v nižších částkách, v kratších intervalech (tudíž byla dispozice s celkovými zasílanými finančními prostředky omezená), nebo byly zasílány nižší částky s uvedením konkrétního účelu platby, případně provedena až zpětná úhrada již provedené konkrétní platby. Žalobkyně tak byla nucena žalovaného o jednotlivých a z pohledu účastníků běžných každodenních výdajích informovat a případně ho žádat o jejich proplacení. Míru kontroly lze pak ještě výrazněji vysledovat od června 2019, kdy jsou žalobkyni zasílány „denní platby“ ve výši 2 000 Kč, od září 2019 pak týdenní platby po 14 000 Kč, které jsou velmi limitující zejména v případě nutnosti pravidelné úhrady vyšších finančních položek (např. při měsíční platbě nájemného), kdy žalobkyně musí omezovat své běžné výdaje, aby byla schopna úhrady vyšších položek např. nájemného v termínu splatnosti. Většina realizovaných pracovních aktivit žalované a nakonec i její působení v charitativní činnosti, byla také navázána na postavení žalobce ve společnosti [právnická osoba]. a tím i v jeho režii, neboť z pozice předsedy představenstva společnosti [právnická osoba]. měl vliv např. na rozhodnutí o možnosti a výši poskytnutí finančního příspěvku konkrétním charitativním organizacím, v nichž se žalovaná angažovala. Tímto způsobem byla nepochybně navozena silná ekonomická nerovnováha mezi účastníky a závislost pokračování - 27 - [spisová značka] žalované na žalobci, která byla v rozporu s principem rovnosti manželů zakotveným v § 687 o. z, neboť žalovaná se musela ze svých výdajů, na které v rámci životní úrovně účastníků bylo možno pohlížet jako na běžné, žalobci „zodpovídat“ a posouvaly ji ve vztahu do role nerovnocenného partnera. Žalobce tak finanční podporu poskytovanou žalované devalvoval. Situace se zhoršila po odchodu žalované ze společné domácnosti, kdy žalobce v březnu 2020 přestal žalované hradit na její výživu jakékoliv částky (poslední platbu uskutečnil 19. 3. 2020), začal hradit částky podle opatrovnického rozsudku a platby žalované na výživné obnovil až na [jméno FO] a podle obsahu vydaného předběžného opatření v dubnu 2020. Současně vytvářel žalobce tlak na žalovanou tím, že působil na osoby, u nichž by žalovaná mohla vykonávat nějakou činnost, či jí dříve u nich vykonávala, aby jí nadále ( či do budoucna ) tato činnost nebyla umožněna. Zamezil také žalované vstup do domu v [Anonymizováno], jehož je podílovou spoluvlastnicí, a její osobní a další věci nechal dne 27.3.2020 vystěhovat z jejího pokoje do sklepa s odůvodněním, že tento pokoj potřebuje on a nezletilé děti užívat. Pozici žalované po odstěhování se z [Anonymizováno] žalobce dle názoru soudu ztěžoval a vystavoval tak žalovanou zcela zbytečnému stresu. Markantně se toto jeví v jednání žalobce, kdy na žalovanou dne 11.5.2020 ve chvíli, kdy krátce dlužila na výživném na nezletilé děti částku 8 000 Kč, podal návrh na exekuci. Ve stejném období také návrhy datovanými dne 23.4.2020 a dne 19.5.2020 opakovaně upozorňoval opatrovníka nezletilých dětí na nevhodné chování matky, žádaje její napomenutí. Jeho návrhům nebylo vyhověno, aktuální zprávy, které měl kolizní opatrovník k dispozici, nevypovídaly o skutečnostech zakládajících podmínky pro napomenutí matky. Na žalovanou podal žalobce také žalobu na náhradu škody, kterou měla způsobit na vozidla, jež měla v užívání. Po dvou jednáních soudu vzal tuto žalobu zpět.

57. Co se týče výkonu péče o nezletilé děti [Anonymizováno], narozenou dne [datum], [Anonymizováno], narozeného dne [datum], [Anonymizováno], narozeného dne [datum] a [Anonymizováno], narozeného dne [datum], účastníci uzavřeli dohodu schválenou soudem, podle které byli nezletilí svěřeni do střídavé péče, žalobce se zavázal platit na výživné na každé z dětí 42 500 Kč měsíčně i další platby, žalovaná se zavázala platit na výživné na všechny děti celkem 4 000 Kč měsíčně. Dne 3.11.2020 došlo k události, kdy žalovaná, pečující v té době o tři nejmladší děti účastníků, byla žalobcem při předávání nejstarší dcery [jméno FO] ve svém bydlišti zastižena opilá, naměřená hodnota alkoholu u žalované činila 3,24 promile. Žalobce si všechny nezletilé děti odvezl k sobě do [právnická osoba] podal u soudu návrh na předběžné opatření, jímž se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost strpět jeho výkon péče o děti a podle kterého měla být žalovaná oprávněna se s dětmi stýkat pouze formou asistovaného styku, a to každé úterý a čtvrtek v době od 14.30 do 17.30 hodin. Návrhu bylo soudem vyhověno a bylo zahájeno řízení o zatímní úpravě výchovného prostředí nezletilých. Odebrání dětí nesla žalovaná samozřejmě úkorně. Dne 1.12.2021 byl vydán rozsudek Krajského soudu v Praze, který změnil rozsudek soudu prvního stupně o výlučné péči žalobce a rozhodl o svěření dětí do ( asymetrické ) střídavé péče rodičů. Konstatoval, že oba rodiče jsou schopnými vychovateli, oba jsou schopni zajistit v rámci svých ekonomických poměrů výchovu nezletilých, oba mají o péči o nezletilé zájem, oba své děti milují, na bazální úrovni jsou schopni spolu o potřebách dětí komunikovat. Zmínil přitom, že oba rodiče si vyčítají drobná pochybení a vzájemné ať již domnělé či skutečně nastalé drobné ústrky a naschvály. Jejich nevyzrálé chování vyvolalo potřebu poskytnout nezletilé [jméno FO] psychiatrickou pomoc. Nutnost této pomoci otec přičítal chování matky, aniž by si uvědomoval, že psychická nevyrovnanost [jméno FO] pramení z konfliktů rodičů a napjatých vztahů mezi nimi. Krajský soud v Praze se tak jasně vymezil vůči názoru otce, který za psychické problémy nezletilé [jméno FO] činil jednoznačně odpovědnou žalovanou a její údajný alkoholismus. Ve svém rozsudku uvedl, že rodiče by neměli řešit své neshody bojem o děti či jejich prostřednictvím, ale naopak hledět především na zájem dětí být v péči obou z nich a hledat nejvhodnější způsob, jak dětem vytvořit harmonické a láskyplné prostředí, umožňující jim bez negativních vlivů tento zájem realizovat. Skutečnost, že pokračování - 28 - [spisová značka] nezletilá [adresa] potřebuje psychologickou pomoc, je vyvolána chováním rodičů po rozpadu partnerského svazku, a je negativní vizitkou rodičů, že dítěti způsobili trauma. V období, kdy byly nezletilé děti ve výlučné péči žalobce, poskytla žalovaná rozhovory médiím ( viz. odstavec 24 a 25 tohoto rozsudku ), hovořila o vztahu s žalobcem v rámci soudního řízení o výživném manželky a dne 31.5.2021 podala na policii oznámení týkající se neplnění vyživovací povinnosti na nezletilé děti ze strany žalobce ( odstavec 36 ). Později měla být znovu opilá v době, kdy měla ve své péči nezletilé děti, a to ve dne 19.5.2023, na dovolené v [Anonymizováno] ve dnech 15.7. – 30.7.2023 a dne 26.8.2023. ( viz. odstavec 40, 41 a 43 ). Žalovaná tyto nové projevy opilosti připisovala užívaným lékům a popírala, že by byly způsobeny konzumací alkoholu. Jako jediný stav způsobený opilostí přiznávala dle ní ojedinělý incident ze dne 3.11.2020. K užívání alkoholu žalovanou bylo z lékařských zpráv [tituly před jménem] [jméno FO] zjištěno, že žalovaná je v evidenci psychiatrické ambulance pro anxiosně-depresivní symptomatiku s rysy emoční nestability a symptomatický abúzus alkoholu v anamnéze. Při léčbě spolupracuje, terapií bylo dosaženo stabilizace stavu bez psychopatologických symptomů. Pacientka užívá pravidelně Antabus na podporu abstinence od alkoholu, kterou dlouhodobě neporušila. Symptomatickým abúzem bylo v minulosti v daném případě nezvládnuté pití alkoholu k potlačení pociťovaného stresu, nejednalo se dle těchto zpráv o projev závislosti na alkoholu. O nasazení Antabusu a jeho užívání pod kontrolou v ambulanci žalovaná požádala, vnímá to jako podporu, a také doklad své dobrovolné abstinence od alkoholu. Její žádost [tituly před jménem] [jméno FO] akceptoval, přestože závislost na alkoholu u žalované nediagnostikoval. O stresu hovoří také znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který zmiňuje u žalované zvýšenou míru obav a úzkostí nejen o vlastní budoucnost, ale především o budoucnost provázanou odpovědností za budoucnost svých dětí. S tím, že stav psychiky žalované je reakcí na dlouhodobý stres a neřešený tlak, ať již ze strany žalobce nebo úkolů, které si sama předsevzala. Znalec považoval za důležité sdělit, že jsou u žalované evidentní znaky působení ze strany jejího okolí, které je možno hodnotit i jako týrání, dopady působení a aktivit bývalého partnera, otce nezletilých dětí napříč celým spektrem působení, od snah o izolaci, či prosazení svých zájmů ve vztahu k nezletilým, bez souhlasu matky, ovlivňování celkového rámce výchovných tendencí matky, až po ovlivňování materiálních zdrojů mohou být velmi podobné znakům týrání. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že dle potvrzení psychiatra některé obtíže žalované mající stejné projevy jako opilost ( např. ztráta motoriky, špatná artikulace ) souvisely s užíváním léku Venlafaxin ve spojení s lékem Neurotop. Podle názoru soudu není vysvětlení žalované připisující projevy opilosti užívaným lékům zcela věrohodné, resp. nemůže vysvětlit u žalované naměřený obsah alkoholu ve výši 2,1 promile dne 19.5.2023. To spolu s odmítnutím dechové zkoušky žalovanou dne 26.8.2023 a zprávami [tituly před jménem] [jméno FO] o dobrovolném užívání Antabusu vede k závěru, že byť žalovaná na alkoholu není závislá ( závislost nebyla zjištěna ), že však žalobkyně jistý problém s užíváním alkoholu má a snaží ( snažila se ) ho také řešit. Posledním v řízení uplatněným jednáním, v němž žalobce spatřoval důvod pro odvolání daru pro nevděk, bylo odeslání SMS zpráv žalovanou jeho matce dne 2.1.2024 ( odstavec 48 ).

58. Podle § 80 zák.č. 99/1963 Sb. ( o.s.ř. ) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2072 odst. 2 o.z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. pokračování - 29 - [spisová značka] Podle § 2075 odst.1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se to později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Podle § 2075 odst. 2 o.z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne. Dobrými mravy má zákon na mysli souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.

59. Naléhavý právní zájem žalobce na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žalobcem požadované soudní rozhodnutí by bylo zapsáno do katastru nemovitostí a tím by bylo dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným. Došlo by tak k vyjasnění sporné otázky vlastnictví předmětných nemovitostí. Bylo nesporné, že žalovaná je zapsána jako podílový spoluvlastník předmětných nemovitostí, žalobce tvrdil, že dar žalované pro nevděk odvolal ( čímž by se výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí stal opět on ), byl tedy dán jeho naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř., stejně tak lze uzavřít, že žalobce je na základě této skutečnosti aktivně legitimován k podání určovací žaloby a žalovaná, je v tomto sporu pasivně legitimována.

60. Spornou a rozhodující otázkou pro posouzení sporu byla skutečnost, zda došlo k takovému jednání žalované, které by bylo možno posoudit jako zjevné porušení dobrých mravů a odůvodňovalo žalobcovo odstoupení od darování. Dobrými mravy, jak výše uvedeno, má zákon na mysli souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Z výše uvedených ustanovení v prvé řadě vyplývá, že v případě odvolání daru pro nevděk musí nevděk primárně směřovat k osobě dárce, kdy nevděk není jen chováním v rozporu s dobrými mravy, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Nový občanský zákoník opustil pojem hrubé porušení dobrých mravů a nahradil je adjektivem zjevné. Komentáře k danému ustanovení s odkazem na soudní praxi i nadále, byť mezi obě adjektiva nekladou rovnítko, vycházejí z dřívější judikatury a zjevnost porušení vykládají tak, že „ se musí jednat o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny ( nyní vůči osobě dárci blízké - § 2072 odst. 2 o.z. ), které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy „ ( srov. rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 33 Odo 538/2003 ). U případů, kdy je možno považovat za nevděk tako zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké ( § 2072 odst. 2 o.z. ) komentářová literatura uvádí, že z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že bude moci být uplatněno jen ve výjimečných případech. K posuzování zjevnosti porušení dobrých mravů, lze poukázat na nadále použitelnou judikaturu, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2101/2011 podle něhož k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky pokračování - 30 - [spisová značka] skutkové podstaty § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Také podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 903/2011, aby se jednalo o závadné jednání ve smyslu § 630 obč.zák., toto jednání z hlediska svého rozsahu a intenzity nesmí vzbuzovat žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Obdobně podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1302/2007 ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák. ( což je použitelné i z pohledu ustanovení § 2072 o.z. ). Judikatura rovněž klade důraz na posuzování vztahů dárce a obdarovaného v širším rozsahu a jako důvody pro odvolání daru typicky shledává jednání jako fyzické násilí, psychické týrání, hrubé urážky, neposkytnutí potřebné pomoci, s tím, že je vždy nutno zohlednit vzájemné chování účastníků právního vztahu ( srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33 Cdo 1989/2014 ). Těžko by se také dalo bez dalšího kvalifikovat jako zjevný nevděk takové ( jakkoli závadné ) chování obdarovaného, které by bylo výsledkem vzájemných neshod s dárcem, tj. když by se na jejich vzniku či eskalaci podílel dárce sám ( rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 33 Odo 98/2006 ). Zodpovězení otázky, zda se obdarovaný zachoval nevděčně, spočívá v komplexním zhodnocení skutkového stavu.

61. Po provedeném dokazování a vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem ( kdy soud zohledňoval i vzájemné vztahy účastníků a předchozí jednání žalobce vůči žalované ) má soud za prokázané, že se žalovaná nedopustila ( a to ani v souhrnu ) takového jednání, které by bylo možno objektivně posuzovat jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, vedené snahou žalobci ublížit ( či alespoň kryté hrubou nedbalostí ve vztahu k takovému následku ). Konstantní judikatura nevylučuje, že by mohl být požadavek kvalifikovaného rozporu s dobrými mravy naplněn i jen jediným amorálním skutkem obdarovaného, musel by však být značného rozsahu a intenzity. Ne jakékoli nevhodné jednání, ale pouze takové, které je s ohledem na konkrétní okolnosti případu možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů se zřetelem na značnou intenzitu a váhu ( jde-li o jeden čin ) nebo na soustavnost a delší dobu ( např. u fyzického násilí, hrubých urážek apod. ), může oprávněně vést k žádosti o vrácení daru. Zjištěné jednání žalované nepovažuje soud v kontextu celé situace za hrubé porušení dobrých mravů, postačující k tomu, aby odůvodnilo odstoupení od darovací smlouvy.

62. Pokud se jedná o jednotlivé uplatněné důvody odvolání daru, k podání ze dne 16.6.2021 ( včetně zmíněného článku časopisu [hodnota], kdy tento jako důvod pro odstoupení od darovací smlouvy doplnil žalobce do žaloby ), by soud předně uvedl, že u žádného z žalobcem uváděných příkladů tvrzení žalované, jejichž sdělením v rámci rozhovorů, či při jednání soudu mu měla žalovaná ublížit, nepovažuje sdělení uvedených informací za jednání, které by mělo intenzitu zjevného porušení dobrých mravů. Navíc z dokazování bylo zjištěno, že většina tvrzení žalobkyně byla postavena na reálném [jméno FO]. Ani možnost za použití sdělených informací spolu s Facebookovým profilem žalované identifikovat osoby nezletilých a jejich faktické bydliště, či zveřejňování fotografií dětí na Facebookovém profilu žalované ( u něhož také žalovaná po intervenci žalobce zamezila veřejný přístup ), není důvodem či jednáním, které by bylo možno posuzovat jako nevděk vůči žalobci, nejde o jednání vedené s cílem žalobci ublížit a nejde o jednání, které by mohlo být zjevným porušením dobrých mravů. S jistou publicitou spojenou s vedením soudních řízení musel žalobce počítat. Zveřejňování fotografií nezletilých dětí je pak spojeno s výkonem rodičovské odpovědnosti a tato otázka by měla být řešena v opatrovnickém řízení. Jednání žalované ze dne 3.11.2020, kdy jí naměřili v dechu 3,26 promile alkoholu přestože v té době měla ve své péči nezletilé děti, a to i velmi nízkého věku, svědčí dle názoru soudu o jistém problému žalované s alkoholem, jak je zmíněno výše v odstavci 57. Nelze však nezmínit, pokračování - 31 - [spisová značka] že z lékařské zprávy a znaleckého posudku lze mít za to, že pokud žalovaná inklinovala k nemírnému užívání alkoholu, byla to reakce na dlouhodobý stres a tlak, a to i zbytečně vytvářený žalobcem v průběhu společného soužití a zejména po něm. Již z tohoto důvodu by nebylo možno opilost žalované posuzovat pohledem ustanovení § 2072 odst. 2 o.z. U jednání zmiňovaných v odvolání daru ze dne 14.9.2023, tj. dalším situacím, kdy žalovaná dle žalobce nebyla v důsledku opilosti schopna péče o nezletilé, k výše uvedenému je možno doplnit, že v případě, že žalovaná nebyla schopna péče ( ať již by to bylo v důsledku požití alkoholu, či užívaných léků ), byl přítomen nynější manžel žalované, který mohl péči o nezletilé děti zastat. Což v případě dovolené v [Anonymizováno] potvrzoval v telefonickém hovoru i žalobce. K psychickému stavu nezletilé [jméno FO] zmiňovanému v daném odvolání daru, i zdejší soud souhlasí s již dříve přijatým pohledem Krajského soudu v Praze, že za její obtíže jsou zodpovědní oba rodiče a jejich chování po rozpadu partnerského svazku. Ustanovení § 2072 odst. 2 o.z. lze také užít pouze výjimečně, odůvodňují-li to okolnosti, přičemž soud v daném případě ani žádné takové zvláštní okolnosti neshledává. Nakonec i sám žalobce, resp. jeho zástupkyně při jednání soudu dne 24.2.2023 sama uvedla, že to, co žalobce opravdu zasáhlo byly poskytnuté rozhovory a to, co v nich bylo ze strany žalované řečeno. Sám žalobce tedy minimálně zpočátku jako ubližující jednání žalované vůči sobě nevnímal tolik opilost žalované při hlídání dětí, jako informace z jeho soukromí sdělované žalovanou tisku.

63. K odvolání daru ze dne 13.1.2023 zdůvodňované křivým obviněním žalobce žalovanou z neplnění vyživovací povinnosti soud nepřihlížel. Souhlasí s žalovanou, že jako důvod k odvolání daru bylo toto jednání uplatněno pozdě, v rozporu s ustanovením § 2075 odst. 1 o.z. a žalovaná to ve smyslu odstavce 2 tohoto ustanovení namítla. Soud vychází z toho, že o tom, že žalovaná na žalobce podala trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti se žalobce dozvěděl nejpozději dne 30.9.2021, kdy byl k tomuto oznámení za přítomnosti své právní zástupkyně vyslechnut na policii. V ten okamžiku si musel být vědom, jak toho, že trestní oznámení je podáno žalovanou, neboť to policie sděluje a také oznámení o neplnění vyživovací povinnosti podaná někým jiným než matkou jsou zcela ojedinělá. Současně mu muselo být zjevné, že toto obvinění je „ křivé „, když skutkovou podstatu trestného činu nemohl naplnit, neboť děti měl v období, kterého se obvinění týkalo po celou dobu ve své péči. Pakliže žalobce vyčítá žalované, že musela vědět o neoprávněnosti svého kroku, a tedy jej učinila křivě, měl stejné informace jako ona, a tedy musel věc posuzovat stejně. Nelze pak tvrdit, že o tom, že oznámení bylo učiněno křivě, se dozvěděl až z usnesení, kterým byla věc policií odložena. Ovšem i v případě, že by měl soud toto jednání posuzovat, vzhledem k celému kontextu věci by krok žalované jako zjevně poručující dobré mravy nepovažoval.

64. Poslední skutek spočívající v zaslání vymyšlené SMS zprávy matce žalobce ( odstavec 48 ) považoval soud za nejproblematičtější, bere ho však jako jakýsi exces v jednání žalované, který však stále nedosahuje takové intenzity, aby byl způsobilý s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti odůvodnit odvolání daru. Žalované však soud důrazně doporučuje vyvarovat se dalšího obdobného jednání ve vztahu k žalobci, či jeho matce, které by nebylo v souladu se slušným chováním, neboť by již mohlo vzhledem k jeho opakovanosti ve výsledku důvody pro odstoupení od darování naplnit.

65. Konečně by soud zmínil, že podle komentovaného znění ustanovení § 2072 o.z. je motivem pro uzákonění oprávnění revokace daru obecně sdílený poznatek, že vzhledem ke štědrosti a velkorysosti dárce poskytujícího bezúplatně předmět daru, lze oprávněně ( je mravné ) očekávat od obdarovaného slušné chování k dárci a jeho rodině, jinak řečeno, že obdarovaný projeví, v souladu se svým cítěním, vděčnost vůči dárci. Nelze se však na druhou stranu domnívat, že by pokračování - 32 - [spisová značka] darováním vznikala obdarovanému jakási reciproční závazková povinnost doživotního vděku vůči dárci. V této souvislosti soud podotýká, že darování poloviny domu žalované nebylo ze strany žalobce ani projevem štědrosti, či velkorysosti. Sám žalobce tvrdil, že tento krok učinil na nátlak žalované. Při hodnocení věci ve všech souvislostech bral tak soud i v úvahu, že účastníci byli manželé, obecně by majetek generovaný jimi oběma za trvání manželství, měl také připadat do společného jmění. V důsledku uzavřené předmanželské smlouvy však fakticky majetek získaný za dobu trvání manželství náležel žalobci. On rozhodoval o tom, na jaké jeho části se žalovaná bude podílet, jakou jeho část bude sdílet. Z pohledu výše majetku žalobce, jeho míry ve vztahu k hodnotě daru žalované, také míra očekávané vděčnosti, a případný nevděk jeví v jiném světle. Tvrdil-li pak žalobce v některém ze svých podání, že to nejcennější jsou děti, je možno připomenout, že to byla žalovaná, která tyto děti porodila a otázku vděku a nevděku posuzovat i tímto pohledem. Zároveň mít stále na paměti, že je v zájmu společných nezletilých dětí, snažit se vyřešit sporné, či konfliktní body mezi účastníky ( i problémy účastníků samých ) a nezavdávat příčiny ke vzniku konfliktů nových.

66. Po provedeném dokazování a s ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že se žalobce nestal po odstoupeních od darovací smlouvy dopisy ze dne 16.6.2021, ze dne 13.1.2023, ze dne 14.9.2023 a ze dne 3.1.2024 znovu výlučným vlastníkem dotčené nemovitostí a jeho žaloba byla proto zamítnuta.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal ve sporu úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tyto vyčíslil jako [jméno FO] právního zastoupení spočívající v odměně ve výši 43 400 Kč ( tj. odměna za dvanáct úkonů právní služby po 3 100 Kč, z toho dva úkony za dvojnásobnou odměnu ) – převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci dne 23.2.2023, vyjádření k doplnění žaloby ze dne 5.4.2023, doplnění tvrzení ze dne 5.6.2023, vyjádření ke druhému rozšíření žaloby ze dne 13.11.2023, vyjádření ke třetímu rozšíření žaloby ze dne 26.1.2024, vyjádření s označením konkrétních čísel listinných důkazů, účast na jednání soudu dne 24.2.2023, dne 9.5.2023, dne 27.6.2023, dne 12.1.2024 v délce přes dvě hodiny a dne 16.4.2024 v délce přes dvě hodiny dle § 9 odst. 3. písm. a) a 4, písm. b), § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve čtrnácti režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 4 200 Kč, v cestovném k pěti jednáním soudu hromadnou dopravou z [adresa] do Prahy v jízdenkami doložené výši 2 732 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., v náhradě za ztrátu času cestou k soudu, tj. 43 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. 4 300 Kč, když čtyři cesty trvaly 4 hodiny a pátá cesta pro zpoždění vlaku 5,5 hodiny a v odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř ve výši 11 472,72 Kč. Celkem tedy byla žalované na náhradu nákladů řízení přiznána částka ve výši 66 104,72 Kč.

68. O splatnosti náhrady nákladů k rukám zástupce žalované rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení