7 C 304/2021 - 551

Rubrum

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rychtářové a přísedících Jaroslavy Rabové a Lenky Batystové ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., [Anonymizováno] [Anonymizováno] na straně žalované: sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o náhradu mzdy po dobu a po skončení pracovní neschopnosti takto:

Výrok

I. Žalobci se zcela odnímá přiznané osvobození od soudních poplatků, a to s účinností od [datum].

II. Řízení se ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] ve výši 14 968,20 Kč, částečně zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] částku ve výši 278 748,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] částku ve výši 22 175 Kč, se zamítá.

V. Odměna ustanoveného zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] se určuje částkou ve výši 191 276,80 Kč.

VI. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] částku, 146 135,50 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního souduve Strakonicích na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 4 634 Kčdo 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního souduve Strakonicích na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 34 637,80 Kčdo 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Strakonicích soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení o zaplacení náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 13 938 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou původní žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 228 279 Kč z titulu náhrady ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum], dále náhrady po skončení pracovní neschopnosti od [datum] ve výši 28 000 Kč a rovněž náhrady za vymáhání pohledávek ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění Dodatku č. 1 ze dne [datum], Dodatku č. 2 ze dne [datum], Dodatku č. 3 ze dne [datum] a Dodatku č. 4 ze dne [datum], nejprve na dobu určitou, která byla postupně prodlužována a následně s účinností od [datum] na dobu neurčitou. V průběhu trvání pracovního poměru docházelo ke změně jeho pracovního zařazení, avšak prostředí, v němž pracoval, bylo stále stejné. Od nástupu do zaměstnání až do [datum] působil jako dělník ve výrobě a následně od [datum] až do skončení pracovního poměru pracoval na pozici seřizovače. Po celou dobu pracoval v prostředí, kde se vyskytovaly nebezpečné látky (zejm. nečistoty z procesu barvení), které žalobci způsobily nemoc z povolání (astma bronchiale). Jeho denní pracovní doba činila 7,5 hodiny. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] mu byla posudkem zpracovaným [podezřelý výraz] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., oddělením pracovního lékařství, uznána nemoc z povolání, a to z titulu astma bronchiale – nečistoty z procesu barvení – ze síta, prach z postřihování a vyčesávání, chromokorund. Skutečnost, že trpí danou nemocí z povolání, dle žalobce vyplývá rovněž i z Posudku o invaliditě a z rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení. Z důvodu daného onemocnění pak byl žalobce v době od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, po celou dobu s diagnózou astma, převážně alergické (tato diagnóza nebyla v průběhu pracovní neschopnosti měněna). V dalším průběhu řízení žalobce uvedl, že jeho průměrný výdělek v období před vznikem pracovní neschopnosti činil 153,52 Kč za hodinu. Za dobu pracovní neschopnosti žalobce obdržel od žalovaného pouze částku ve výši 608 Kč (dne [datum]) a od České správy sociálního zabezpečení částku v celkové výši 237 324 Kč. Za celou dobu trvání pracovní neschopnosti tak měl žalobce nárok na částku 538 855,20 Kč. Po odečtení shora uvedeného plnění se tak po žalovaném domáhá náhrady za ztrátu na výdělku v celkové výši 300 923,20 Kč. Doplnil, že dne [datum] došlo k ukončení jeho pracovního poměru u žalovaného, a to na základě okamžitého zrušení ze strany zaměstnance [dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Dále žalobce po žalovaném požadoval zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do ukončení jeho pracovního poměru, tedy od [datum] do [datum], ve výši 14 968,20 Kč (13 dnů, tj. 97,5 hodiny x 153,52 Kč). Podotkl, že v tomto období mu nebyly vypláceny žádné náhrady, ani invalidní důchod. Žalobce doplnil, že po vyučení nastoupil do zaměstnání taktéž k žalovanému, kde působil zhruba dva roky na pozici dělník a zušlechťovač textilií. Další dva roky ([Anonymizováno]–[Anonymizováno]) pracoval jako dělník v dřevovýrobě u společnosti [Anonymizováno] v [adresa]. Následně od podzimu do jara [Anonymizováno]-[Anonymizováno] vykonával činnost kamenického dělníka v [právnická osoba]. Pak byl až do roku [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], kde působil jako seřizovač, a poté až do roku [Anonymizováno] či [Anonymizováno] pracoval v [Anonymizováno] jako zauhlovač a buldozerista. Podoktl, že v minulosti s dýcháním neměl žádné potíže, ani se nikde neléčil. Na plicním se léčí od roku [Anonymizováno]-[Anonymizováno], a to od doby, kdy začala klesat jeho výkonnost a zadýchával se. Od ukončení studia až do roku [Anonymizováno] kouřil zhruba 10 cigaret denně.

2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu ohledně nároku na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b zákoníku práce za dobu od [datum] do [datum] částečně zpět, a to z důvodu procesní ekonomie. Vzhledem k tomu, že k danému nároku by bylo nutné provádět obsáhlé dokazování, které by řízení prodloužilo, rozhodl se na daném nároku nyní netrvat s tím, že náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti uplatní samostatně tak, aby mohlo být o separátním nároku na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 271a zákoníku práce rozhodnuto co nejdříve.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že žalobcebyl u něho zaměstnán od [datum] do [datum] nejprve jako dělník ve výrobě a následně na pozici seřizovač, nezpochybňoval. Nesporoval ani tu skutečnost, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Bránil se však tím, že nesouhlasí s výsledky lékařského posudku ze dne [datum], neboť žalobce pro zpracování daného posudku uvedl nepravdivé údaje týkajícího se jeho pracovního zařazení a místa výkonu práce, a proto žalovaný podal dne [datum] návrh na přezkoumání. V průběhu řízení tak zpochybňoval existenci nemoci z povolání. Podotkl, že nemoc z povolání na daném pracovišti žalovaného nebyla nikdy zjištěna. Rovněž zdůraznil, že pro uznání nemocí z povolání je zásadní časové kritérium. Z dokazování vyplynulo, že na všeobecně uznávanou lhůtu není nutné brát zřetel pouze v případě, kdy jsou řádně ověřeny hygienické a klinické podmínky, které však v daném případě jednoznačně ověřeny nebyly.

4. Vedlejší účastník na straně žalované se žalobou rovněž nesouhlasil. Nejprve namítl, že dosud nebyla pravomocně uznána nemoc z povolání žalobce, a proto je sporný právní základ uplatněných nároků. Ve vztahu k posudku o uznání nemoci z povolání podotkl, že se jedná o konstitutivní rozhodnutí, z něhož je třeba vycházet. Dále zpochybnil výši rozhodného výdělku, z něhož žalobce vycházel při výpočtu náhrad za ztrátu na výdělku. V této souvislosti vedlejší účastník podotkl, že náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení jsou dílčí zcela samostatné nároky.

5. Po provedeném dokazování má soud z Pracovní smlouvy ze dne [datum] za prokázané,že na jejím základě žalobce nastoupil dne [datum] do zaměstnání u žalovaného na pozici dělník v textilní výrobě – na 3 směny, a to na dobu určitou do [datum]. Na základě Dodatku č. 1 k pracovní smlouvě byl pracovní poměr žalobce u žalovaného dne [datum], resp. Dodatku č. 2 k pracovní smlouvě ze dne [datum] prodloužen na dobu určitou do [datum], resp. do [datum]. S účinností od [datum] byl žalobce převeden na pozici seřizovače (na 3 směny), což soud zjistil z Dodatku č. 3 k pracovní smlouvě ze dne [datum]. Tato skutečnost vyplývá i z Převodky zaměstnance. Na základě Dodatku č. 4 k pracovní smlouvě ze dne [datum] pak byl pracovní poměr žalobce změněn na dobu neurčitou. Z Žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal o provedení mimořádné pracovnělékařské prohlídky při převodu zaměstnance, resp. vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žalobce na pozici seřizovač. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] vyplývá, že žalobce je k dané práci zdravotně způsobilý. Z Žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci se podává, že žalovaný požádal o realizaci mimořádné pracovnělékařské prohlídky. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci soud zjistil, že dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci na pozici seřizovače. Z přípisu žalobce datovaného dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce okamžitě zrušil svůj pracovní poměr u žalovaného. Skutečnost, že daná listina byla žalovanému fakticky odeslána, resp. dne [datum] doručena, vyplývá z doručenky datové schránky. Z Protokolu o odběru vzorků z pracoviště pro účely provedení specifických testů za účelem posouzení nemoci z povolání má soud za prokázané, že dne [datum] Krajská hygienická stanice [Anonymizováno] [Anonymizováno] provedla u žalovaného odběr osmi vzorků (Mogul L V 2-3, nečistoty z procesu barvení – ze síta, prach z postřihování, prach z vyčesávání, Mogul A00, Transmission Gear 7 80 W-90, Chromokorund, olej s brusivem ze stroje).

6. Z Posudku o invaliditě vydaného dne [datum] Okresní správou sociálního zabezpečení [adresa] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]_[Anonymizováno] soud zjistil, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %, což nesplňuje podmínku pro přiznání invalidního důchodu, resp. nebyl uznán invalidním. Žalobce však byl shledán osobou zdravotně znevýhodněnou, neboť trpí astmatem (převážně alergickým, profesionálním). Z Lékařského posudku o uznání nemoci z povolání vypracovaného [podezřelý výraz] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., Oddělením pracovního lékařství, dne [datum] se podává, že dne [datum] bylo u žalobce zjištěné onemocnění astma bronchiale uznáno jako nemoc z povolání. Z Rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odbor zdravotnictví, Oddělení zdravotní správy, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [adresa]/[Anonymizováno], soud zjistil, že shora uvedený lékařský posudek ze dne [datum] byl zrušen a věc byla vrácena [právnická osoba]. k vydání nového lékařského posudku. Z Lékařského posudku o uznání nemoci z povolání vypracovaného [podezřelý výraz] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., Oddělením pracovního lékařství, dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobci zjištěna nemoc z povolání, a to astma bronchiale s tím, že tato žalobcova nemoc z povolání vznikla u zaměstnavatele [právnická osoba]. při výkonu práce dělníka v textilní výrobě. Tento lékařský posudek byl Rozhodnutím Krajského úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] potvrzen.

7. Z Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplynulo, že žalobce byl od [datum] neschopen práce. Pracovní neschopnost žalobce trvala až do [datum]. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná.

8. Z Lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že ordinaci praktického lékaře převzala dne [datum] s tím, že v období od [datum] do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti pro diagnózu astma převážně alergické s tím, že v době pracovní neschopnosti se tato diagnóza neměnila. V období od [datum] do [datum] byl žalobce v péči [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle její zdravotnické dokumentace je pravděpodobné, že žalobce se v tomto období v pracovní neschopnosti nacházel pro stejnou diagnózu, která se zřejmě po celou dobu neměnila.

9. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že žalobce byl u této společnosti zaměstnán v období od [datum] do [datum] na pozici asistenta výroby, kdy jeho náplní práce byla obsluha hoblovacích strojů na výrobu palubek s tím, že jediným rizikem výrobního procesu je hluk. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v této společnosti působil na pozici řidiče stavebních strojů (buldozerista), a to od [datum] do [datum]. Z podání společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že jim není známo, že by u nich byl žalovaný zaměstnán.

10. Své rozhodnutí soud prvního stupně opírá i o další důkazy, které byly ve věci provedeny, a to o výpověď svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a výpověď žalobce.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že u žalovaného pracuje od roku [Anonymizováno] s tím, že od roku [Anonymizováno] působí jako vrchní mistrová. Žalobce byl jejím podřízeným. Jak na pozici dělníka v textilní výrobě, tak na místě seřizovače, žalobce pracoval na čtyřech dílnách (barevna, valcha, formování a postřihování). V jednotlivých dílnách jsou ventilátory (kvůli čištění vzduchu). Zaměstnanci používají pouze rukavice při práci s chemikáliemi, ochranu dýchacích cest standardně nikoli, jen na vymezených pracích. Žalobce používal respirátor při čištění prašných komor, tam byl předepsaný. Svědkyně uvedla, že při práci na první pozici žalobce nepřišel do kontaktu se žádnými chemikáliemi. Na druhé pozici pak žalobce pracoval s olejem a benzinem. Jiní zaměstnanci v prostorách, kde pracoval žalobce, chemické látky využívali. Svědkyně doplnila, že žalobce rovněž brousil nože na postřihovacích strojích. Tuto činnost realizoval ve speciální dílně vybavené odsáváním. Svědkyně ví, že žalobce byl kuřák. Ve vztahu k této svědkyni soud uvádí, že si je vědom toho, že se jedná o zaměstnankyni žalovaného, avšak tato skutečnost její věrohodnost nesnížila, neboť soud neměl žádný důvod jí nevěřit, a proto z ní vycházel.

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že u žalovaného pracoval v období let [Anonymizováno]–[Anonymizováno], začínal na pozici barvíře a přes různá zařazení postoupil až na pozici vedoucího oddělení řízení jakosti a enviromentu. Provoz u žalovaného nejprve probíhal ve staré budově, následně se přestěhoval do budovy nové. V obou případech se na dílně vyskytovaly páry z kádí, v nichž se barvilo, a bylo tam horko z formování a sušení. Pro práci s chemickými látkami byly předepsány rukavice a brýle. Domnívá se, že byla předepsána i ochrana dýchacích cest, avšak nevybavuje si, že by ji někdo používal. Ve staré provozovně byla valcha s barevnou součástí jedné velké haly a formování bylo zvlášť v menší místnosti, kde byla sušící pec. Na dílnách bylo odsávání, které nefungovalo, proto se dělal vývod ze zdi ven. I výpověď tohoto svědka soud považuje za věrohodnou, a to pro její celkovou shodu s výpovědí žalobce a výpovědí shora uvedené zaměstnankyně žalovaného.

13. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že pro žalovaného externě vykonává činnost v oblasti prevence rizik (zhruba 10 let). Svědek uvedl, že žalovaná společnost je certifikovaná na [Anonymizováno] [adresa], tudíž se zde během roku dělá řada kontrol a auditů. Oblast bezpečnosti práce má na starosti přímý nadřízený konkrétního zaměstnance. Každý rok v listopadu probíhá prověrka bezpečnosti ochrany zdraví při práci. U žalovaného nebyly zjištěny žádné rizikové faktory, které se váží k astmatu, ani tomu nic nenasvědčovalo, nevznikaly zde žádné nemoci z povolání. Svědek byl přítomen u toho, když krajský hygienická stanice na pracovišti u žalovaného odebírala vzorky. Vybavil si, že se jednalo o nějaká mazadla, oleje, které se používají při seřizování a čištění. V jeho výpovědi jsou patrné rozpory s listinnými důkazy (šetření Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] kraje, z něhož vyplynulo, že na pracovišti se vyskytovaly nečistoty z procesu barvení, prach z postřihování a vyčesávání a chromokorund), a proto soud z jeho výpovědi pro nevěrohodnost nevycházel.

14. Žalobce vypověděl, že když pracoval jako formíř, tak se setkával s obarvenými textilními polotovary, které se ještě napařovaly. Původně se sušilo v peci parní, následně v plynové. Jedna pec měla přímé spalování do sušící komory, tudíž v dané místnosti vznikaly spaliny a oxidy, a proto se místnost musí odvětrávat. Ob týden musel drátěným kartáčem čistit síta, v nichž byla zachycena spálená vlákna. Drátěným kartáčem rovněž čistil venkovní síto. Taktéž čistil konzoly jímky venkovního odtoku, kde se shromažďovaly zbytky barev a chemikálií po procesu valchování a barvení. Při práci seřizovače fasoval do prašné komory jeden respirátor FFP3 měsíčně. Na dílně formování bylo odsávání řešeno vytažením ven na střechu. Teplo z barevny se od roku 2015 využívalo k vytápění ostatních místností. V barevně se přidělávalo odsávání nad barvící kádě. Před vstupem do zaměstnání k žalovanému absolvoval vstupní lékařskou prohlídku a následně pravidelně jednou ročně periodické prohlídky, vždy s výsledkem, že je práce schopen. První zdravotní problémy, a to sníženou výkonnost, žalobce zaregistroval v průběhu let [Anonymizováno]-[Anonymizováno].

15. Z listiny označené jako „Odborné stanovisko“ vyhotovené dne [datum] [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] soud zjistil, že tento se k žádosti Krajského úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v případu přezkumu Lékařského posudku ve věci uznání nemoci z povolání zabýval případem žalobce. Uvedl, že při studiu dokumentace nezjistil žádné pochybení, a to ani při ověřování klinických podmínek vzniku nemoci z povolání či při ověřování hygienických podmínek v pracovním prostředí. Konstatoval, že uznání onemocnění žalobce – astma bronchiale – za nemoc z povolání bylo provedeno v souladu s platnými právními předpisy. Podotkl, že ze šetření Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo prokazatelným způsobem ověřeno, že žalobce pracoval u žalovaného v podmínkách, za kterých dané onemocnění může vzniknout. Ve vztahu k tomu, zda je u žalobce dána dispozice ke vzniku předmětné nemoci, podotkl, že kouření cigaret je rizikovým faktorem vzniku chronické obstrukční plicní choroby (což je zcela jiné onemocnění), nikoliv bronchiálního astmatu. Skutečnost, že žalobce kouřil, nepředstavuje překážku uznání nemoci z povolání. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se dále zabýval i namítanou dobou, která uplynula do zjištění nemoci z povolání (resp. posudkovou zásadou, dle které nelze za nemoc z povolání uznat takové onemocnění později než 6 měsíců), k níž podotkl, že astma je onemocnění, u něhož lze s vysokou pravděpodobností určit jeho příčinu, čemuž tak je i v případě žalobce, u kterého byla podstatná část diagnostiky onemocnění provedena ještě v době pracovní expozice či krátce po jejím ukončení v pracovní neschopnosti s tím, že onemocnění astmatem bylo u žalobce diagnostikováno několika lékaři na základě pozitivních obecných bronchomotorických (nespecifických) testů ještě v době, kdy u žalovaného pracoval, když rovněž byly vyloučeny nejčastější obecné příčiny. Uzavřel, že úlohou posudkového lékaře je posoudit objektivním způsobem skutečnosti, které byly příčinou vzniku onemocnění a zvážit jejich reálný dopad na možnost provést potřebné vyšetření. Opoždění diagnostické hospitalizace nebylo zaviněno pacientem ani lékaři, nikdo je nemohl žádným způsobem ovlivnit a za této situace se domnívá, že nelze trvat na dané posudkové zásadě. Ve vztahu k provedení bronchoprovokačních testů uvedl, že Klinika pracovního lékařství [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [Anonymizováno] je desítky let centrem takového testování s tím, že specifické bronchoprovokační testy byly u žalobce prováděny v souladu s Doporučeným postupem pro interpretaci základních vyšetření plicní funkcí České pneumologické a ftizeologické společnosti. Výsledky vyšetření byly doloženy a jsou zřetelně pozitivní. Prostor pro nespolupráci pacienta či ovlivnění testů (navíc provedeném opakovaně při testování různých látek) je minimální a ovlivnění výsledků lze očekávat pouze v nevýznamné míře. Z dokumentace žalobce jsou navíc zjevné výsledky dalších vyšetření, kdy z již předchozího vyšetření nespecifického testu s metacholinem u žalobce provedeného na jiném pracovišti vyplývá přítomnost jasné bronchiální hyperreaktivity těžkého stupně. Tímto byly jasně potvrzena diagnóza bronchiálního astmatu. Alergologickým vyšetřením pak nebyla prokázána přecitlivělost na žádný mimopracovní alergen.

16. Z Ambulantní zprávy vystavené [podezřelý výraz] [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]., ambulancí pracovního lékařství, dne [datum] vyplynulo, že žalobce tohoto dne absolvoval vyšetření, a to mj. bronchokonstrikční test s 2 % Metacholinem s pozitivním výsledkem již po 2. inhalaci. Z této zprávy se dále podává, že u žalobce byla prokázána bronchiální hyperreaktivita.

17. Z listiny označené jako „Přezkoumání lékařského posudku“ ze dne [datum] se podává, že Krajský úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odbor [podezřelý výraz], Oddělení zdravotní správy, požádal svůj metodický orgán Ministerstvo zdravotnictví ČR, o vyjádření se k dodržování všeobecně přijaté posudkové dohody Společnosti nemocí z povolání České lékařské společnosti.

18. Z listiny datované dne [datum] vyhotovené Ministerstvem zdravotnictví ČR soud zjistil, že ministerstvo je toho názoru, že každý případ možné nemoci z povolání je nutné posoudit individuálně a komplexně, tedy kromě časového hlediska posoudit i další relevantní skutečnosti (tj. anamnézu vč. okolností vzniku onemocnění, klinická i laboratorní vyšetření, typické příznaky pro profesionální etiologii onemocnění apod.). V případě, že byly jednoznačně ověřeny a splněny klinické i hygienické podmínky dané nemoci z povolání dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb, se nelze dle jejich názoru striktně odvolávat také na nutnost dodržení dané posudkové zásady pro uznání nemoci z povolání, a to zejm. v případech hodných zvláštního zřetele (např. pokud včasné vyšetření bylo znemožněno objektivními důvody – pandemie covid).

19. Z listiny označené jako: „Věc: vyjádření se k výsledkům a průběhu specifických bronchoprovokačních testů pacienta [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], na žádost Oddělení pracovního lékařství [právnická osoba]“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že na Klinice pracovního lékařství [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [Anonymizováno] byl žalobce poprvé vyšetřen na žádost Oddělení pracovního lékařství [podezřelý výraz] [právnická osoba] dne [datum]. Dne [datum] byl přijat k hospitalizaci a provedení specifických bronchoprovokačních testů s látkami z pracoviště. Pacient však hospitalizaci ukončil ještě před provedením testů, a to z obavy z onemocnění covid-19, neboť na daném oddělení byli hospitalizováni pacienti s tímto onemocněním. S ohledem na následné uzavření lůžkového plicního oddělení pro plánované příjmy kvůli pandemii proběhla další hospitalizace až dne [datum]. Při této hospitalizaci pak již dané testy byly provedeny. Zdůraznili, že bronchoprovokační testy provádí po dobu mnoha desítek let s tím, že při testech dodržují standardy národních doporučení pro vyšetřování. Hlavním hodnotícím kritériem pro hodnocení pozitivity bronchoprovokačních testů je parametr FEV1 a jeho pokles o 20 % oproti hodnotě před testem. Test provedený dne [datum] byl s ohledem na pokles shora uvedeného parametru o 23,8 % zhodnocen jako pozitivní s tím, že stejně významně poklesly i další (vedlejší) parametry. Ve vztahu k námitkám [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] podotkli, že parametr FEV1/FVC není nikde doporučen jako parametr k určení pozitivity testu s tím, že při pozitivním testu navíce dochází k poklesu FEV1 i FVC. Rovněž pak není vhodné hodnotit spolupráci pacienta na základě parametru VCIN, neboť pro zhodnocení spolupráce pacienta jsou provedené křivky průtok-objem dostačující.

20. Ze závazného vyjádření Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že po provedeném šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání bylo zjištěno, že při práci, kterou žalobce vykonával v průběhu období [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [datum], u žalovaného byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání uvedené v kapitole III. a položce 10. přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Toto šetření bylo realizováno na základě žádosti [právnická osoba]., Oddělení pracovního lékařství, což vyplynulo z Žádosti o ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání ze dne [datum].

21. Ze Znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], soudního znalce z oboru zdravotnictví, specializace choroby z povolání, č. 8/2022 ze dne [datum], vyplynulo, že astma bronchiale, kterým žalobce trpí, je obecným onemocněním a nikoli nemocí z povolání s tím, že žalobce netrpí žádnou nemocí z povolání. Ze Znaleckého vyjádření soudního znalce ze dne [datum] se podává, že dle jeho názoru je lékařský posudek o uznání nemoci z povolání ze dne [datum] chybný. Na stanovisku, že onemocnění, kterým žalobce trpí, není nemocí z povolání, soudní znalec setrval i při své výpovědi. Namítl, že dle všeobecně uznávané posudkové zásady nelze za nemoc z povolání uznat onemocnění, jehož datum zjištění bylo pozdější než za 6 měsíců od ukončení práce, která nemoc mohla vyvolat (ve zcela výjimečných případech se jedná o lhůtu 12 měsíců). Dále zpochybnil pozitivitu provedeného bronchomotorického testu žalobce. Podotkl, že nejsou úplně jednoznačně definovány podmínky, za kterých je možné daný test označit za pozitivní. I kdyby daný test byl pozitivní (on jej však za pozitivní nepovažuje), nelze bez dalšího uzavřít, že se jedná o profesionální bronchiální astma (může je jít o astma jiné, např. astma zhoršované prací). Dále upozornil na skutečnost, že je vždy obtížné interpretovat nálezy a přiznávat nemoc z povolání za situace, kdy je člověk silným kuřákem. Soudní znalec rovněž zmínil výsledky jednotlivých ukazatelů testu a v této souvislosti poukázal na možnost účelového jednání žalobce (nespolupráci), čímž je možné dané výsledky zkreslit. Soudní znalec rovněž uvedl, že bronchomotorický test musí dělat specializované pracoviště (laboratoř) s tím, že on k tomuto není kompetentní.

22. Za zásadní důkaz v dané věci ohledně základu uplatněného nároku na náhradu majetkové újmy soud považuje revizní Znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaný dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, specializace posudkové lékařství, z něhož jednoznačně vyplynulo, že u žalobce byla zjištěna nemoc povolání, a to astma bronchiale profesionale. Daná nemoc z povolání byla zjištěna dne [datum], kdy byl žalobci proveden speciální bronchomotorický test s látkami z pracoviště. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že na dané onemocnění žalobce neměla jeho předchozí zaměstnání žádný vliv. Ve vztahu ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] soudní znalec uvedl, že s jeho závěry nesouhlasí, neboť byly splněny veškeré podmínky pro uznání daného onemocnění jako nemoci z povolání, a to 1. předmětné onemocnění je obsaženo v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. (astma bronchiale je uvedeno v kapitole III. pod položkou č. 10), 2. bylo prokázáno, že žalobce předmětným onemocněním trpí a toto onemocnění dosahuje nařízením stanoveného stupně závažnosti (při vyšetření dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a [datum] na Klinice pracovního lékařství [Anonymizováno] [adresa] byl proveden bronchoprovokační test na nečistoty z procesu barvení, který byl hodnocen jako pozitivní) a 3. bylo zjištěno, že žalobce pracoval za podmínek, za kterých předmětné onemocnění jako nemoc z povolání může vzniknout (splnění této podmínky prokázalo hygienické šetření na pracovišti). Soudní znalec dále uvedl, že uznání nemoci z povolání je administrativní akt, který časově není vázán na skutečný vznik nemoci, ale na datum zjištění nemoci, což je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání. U astmatu se pak obvykle za datum zjištění nemoci z povolání považuje datum provedení speciálních bronchomotorických testů s látkami z pracoviště. Na závěrech svého posudku soudní znalec setrval i v rámci své výpovědi, a to i po konfrontaci se soudním znalcem [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO]. Zdůraznil, že byly splněny všechny vyžadované podmínky pro uznání nemoci z povolání s tím, že on neshledal žádný důvod, pro který by je měl rozporovat. Podotkl, že na nemoci z povolání žalobce se shodla tři pracoviště (pracoviště nemocí z povolání v [Anonymizováno] a v [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO]). Z výpovědi soudního znalce soud dále zjistil, že pro diagnózu astmatu je rozhodující výsledek bronchokonstrukčního testu, kde je pokles o 20 %. U žalobce se pak jednalo o pokles 23 %. Sdělil, že skutečnost, že žalobce byl silným kuřákem, může mít vliv na bronchiální hyperreaktivitu, ale nikoli na vazbu na látky z daného pracovního prostředí. Žalobce byl od roku [Anonymizováno] veden na plicním oddělení pro chronickou bronchitidu, avšak toto nesouvisí s reakcí jeho průdušek na kontakt s látkami z pracoviště. Potíže s průduškami jsou dokumentovány již od roku [Anonymizováno].

23. K vyhotovení shora uvedeného revizního znaleckého posudku soud přistoupil vzhledem k tomu, že v dané věci soudní znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] přes zadání soudu nepřistoupil k vyšetření žalobce. Tento postup odůvodnil jednak tím, že vyšetření by žádná nová zjištění nepřineslo, a proto jej považuje za nadbytečné, dále mu to neumožňoval jeho tehdejší zdravotní stav, navíc nedisponuje ordinací, kde by jej mohl vyšetřit. Přestože písemné vyhotovení znaleckého posudku nevykazovalo žádné vady, které by svědčily o jeho formálních či věcných nedostatcích, soudní znalec nebyl ze shora uvedených objektivních důvodů schopen zajistit vyšetření žalobce a zejména dostavit se k jednání soudu (a ani nevěděl, kdy mu to zdravotní stav umožní). Za této situace daný znalecký posudek nepřinesl potřebná vysvětlení vzniklých pochybností o správnosti závěrů znalce, a proto soud přistoupil k přezkoumání odborných závěrů soudního znalce jiným znalcem. Vzhledem k tomu, že v dalším průběhu řízení však [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] již byl schopen účastnit se jednání soudu, soud následně přistoupil s ohledem na rozporné závěry jejich znaleckých posudků ke konfrontaci obou soudních znalců.

24. Soud zdůrazňuje, že shora uvedený revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] i jeho následné ústní doplnění jsou pro soud přesvědčivými důkazy, které vyvrátily výše uvedená tvrzení žalovaného (a vedlejšího účastníka). V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že písemné vyhotovení znaleckého posudku a jeho doplnění nevykazuje žádné vady, které by svědčily o formálních či věcných nedostatcích s tím, že soudní znalec při ústní obhajobě znaleckého posudku reagoval bez nesrovnalostí na vznesené námitky účastníků, resp. dotazy soudu, resp. znalecký posudek řádně obhájil a doplnil. Za této situace soud neměl důvod pochybovat o správnosti shora uvedeného vypracovaného revizního znaleckého posudku vč. jeho doplňku. Soud je toho názoru, že se soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] řádně zabýval všemi relevantními okolnostmi daného případu. Oproti tomu má soud za to, že závěry soudního znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] se opírají o jeho (relevantními skutečnostmi nepodložené) domněnky. Navíc se tento znalec následující den po svém výslechu z nepochopitelných důvodů písemně negativně vyjádřil k osobě soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] a k jeho odbornosti, k čemuž však vůbec není kompetentní. Je tedy zjevné, že [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] se snaží urputně za každou cenu prosadit svůj názor (který nemá oporu v dalších provedených důkazech), což vzbuzuje pochybnost o objektivnosti jeho závěrů.

25. Soud si je vědom toho, že oba soudní znalci se odchýlili nejen ve svých závěrech ohledně uznání onemocnění žalobce za nemoc z povolání, ale i ohledně jednotlivých dílčích otázek. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] poukazoval na skutečnost, že žalobce byl dlouhodobým silným kuřákem s tím, že trpěl chronickou bronchitidou (žalobce má zvýšenou dispozici k rozvoji spastických projevů, což je predisponujícím faktorem ke vzniku a rozvoji astmatu). To je rizikový faktor pro rozvoj astmatu. [tituly před jménem] [jméno FO] naopak tuto skutečnost nepovažoval za významnou, resp. pro uznání nemoci z povolání za relevantní (onemocnění průdušek – chronickou bronchitidu měl žalobce již od roku [Anonymizováno] s tím, že zhoršení stavu se prokázalo při kontaktu s látkami z pracovního prostředí). V této souvislosti soud dodává, že Nejvyšší soud ČR dovodil, že predispozice (existence dříve vzniklého chorobného stavu, resp. zde existující chronická bronchitida) poškozeného nevylučuje příčinnou souvislost (analog. srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2016 sp. zn. 25 Cdo 4301/2015 a ze dne 6. 2. 2008 sp. zn. 21 Cdo 1508/2007). Pro vznik nemoci z povolání není rozhodné, zda měl pracovník zvýšenou dispozici nebo predispozici pro onemocnění touto nemocí. Příčinná souvislost s výkonem zaměstnání jako jedna z podmínek vzniku nemoci z povolání je dána, bylo-li prokázáno, že onemocněním způsobené účinkem určité škodliviny byl postižen pracovník v zaměstnání, v němž pracovníci přicházeli s touto škodlivou látkou do styku, a že toto onemocnění nutí postiženého pracovníka ke změně zaměstnání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 1971, sp. zn. 6 Co 288/71–R 59/1972).

26. Soudní znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] dále zpochybňoval výsledky bronchoprovokačních testů žalobce, když dle jeho názoru neměl být uznán pozitivním, a dále jako zásadní pro neuznání nemoci z povolání považoval zejm. lhůtu, která uplynula od doby ukončení práce u žalovaného (nastoupení do pracovní neschopnosti) do zjištění daného onemocnění, neboť dle všeobecně přijatých posudkových zásad (které jsou všemi posuzovateli drženy již od roku 2006) lze za nemoc z povolání uznat pouze takové onemocnění, jehož datum zjištění nebylo pozdější než 6 měsíců od ukončení práce, která danou nemoc mohla vyvolat, ve zcela výjimečných případech se jedná o lhůtu 12 měsíců. Ve vztahu k hodnocení výsledků předmětného testu soud odkazuje na odůvodnění tohoto rozsudku níže (viz bod č. 27.). Ohledně shora uvedené posudkové zásady soud uvádí, že nepochybuje o tom, že tato je běžně respektována. Nicméně touto námitkou se zabýval již Krajský úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rámci přezkumu Lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, který si k dané zásadě vyžádal stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR. Ministerstvo zdravotnictví ČR sdělilo, že v případě, že byly jednoznačně ověřeny a splněny klinické i hygienické podmínky dané nemoci z povolání, tak se nelze striktně odvolávat na nutnost dodržení zmiňované posudkové zásady pro uznání nemoci z povolání, a to zejména v případech hodných zvláštního zřetele (kdy včasné vyšetření bylo znemožněno objektivními důvody, za které v dané věci lze považovat pandemii, při které byly vyčleněny kapacity zdravotnického systému pro nemocné covid 19, v důsledku čehož byly ostatní zdravotní služby omezeny). Ze Závazného stanoviska Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] pak jednoznačně vyplývá, že šetřením bylo ověřeno, že při práci, kterou vykonával žalobce u žalovaného v období [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání. Shora citovaný názor Ministerstva zdravotnictví ČR pak Krajský úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno] převzal do svého rozhodnutí. Ani soud nemá žádný důvod odchylovat se od tohoto názoru, a proto tuto námitku vznesenou žalovaným (a zároveň [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO]) neshledal důvodnou. Navíc pak z obsahu spisu (ze zdravotní dokumentace žalobce, a to z Ambulantní zprávy [právnická osoba]. vyplynulo, že žalobce dne [datum] podstoupil vyšetření – bronchokonstrikční test s 2 % Metacholinem, který vyšel pozitivní již po 2. inhalaci) je zjevné, že bronchiální hyperreaktivita byla prokázána již dne [datum]. Závěrem soud uvádí, že si je vědom té skutečnosti, že v řízení rovněž vyšlo najevo, že žalobce první hospitalizaci ukončil před samotnou realizací daného testu, a to z důvodu obavy nakažení se onemocněním covid 19, které bylo v danou dobu v populaci masivně rozšířen. Soud však neshledal tuto skutečnost významnou (resp. nepovažuje ji za okolnost, která by měla jíž k tíži žalobce), neboť je toho názoru, že obdobně by postupovala řada dalších průměrně rozumně uvažujících rizikových pacientů (kterým žalobce s ohledem na problémy s průduškami bezesporu je).

27. Soud prvního stupně neakceptoval ani další námitky soudního znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], který se negativně vyhradil proti odborným závěrům [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že soudní znalec je povinen zpracovat znalecký posudek v oboru a odvětví, pro které byl jmenován s tím, že se musí vyvarovat toho, aby neodpovídal na otázky, které z jeho zapsané odbornosti vybočují (srov. ust. § 1 odst. 3 z. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech). V odpovědi na otázky, které nespadají do oboru či specializace znalce, může znalec požádat zadavatele posudku o přibrání konzultanta. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] má znaleckou činnost evidovanou v oboru Zdravotnictví, odvětví Pracovní úrazy a nemoci z povolání a Zdravotnická odvětví různá – posudkové lékařství. Jako znalec z tohoto odvětví má v kompetenci především interpretovat lékařské zprávy a nálezy s tím, že není oprávněn posuzovat správnost či nesprávnost výsledků jednotlivých testů. Ze zdravotní dokumentace navíc nevyplývá žádné podezření na di/simulaci či ne/spolupráci žalobce. Soudní znalec shromažďuje podklady ke zpracování znaleckého posudku v takovém rozsahu, aby ve vztahu k zadané odborné otázce opatřil takové podklady, které mu umožní získat data potřebná k odbornému posouzení znaleckého úkolu v takové míře, aby byl jeho posudek úplný a pravdivý. V dané věci soudní znalec vycházel zejm. ze zdravotní dokumentace žalobce. [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici veškerou dokumentaci týkající se dané záležitosti, a to včetně spisu Krajského úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (resp. úplnější podklady než [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO]) a rovněž žalobce osobně vyšetřil (na rozdíl od [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO]). Měl k dispozici výsledek bronchoprovokačního testu, který byl dle jeho zpracovatele jednoznačně pozitivní. Soudní znalec se seznámil i se stanoviskem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [Anonymizováno], Kliniky pracovního lékařství, která daný test realizovala a která se rovněž vyjádřila k námitkám [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], jež vznesl již v rámci přezkumu Lékařského posudku. [tituly před jménem] [jméno FO] tak při vypracování revizního znaleckého posudku vzal v potaz veškeré rozhodné a rovněž i namítané skutečnosti a řádně se s nimi vypořádal. Soud je toho názoru, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] je řádně odůvodněn, při jednání soudu se soudní znalec rovněž řádně vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem. Za této situace soud neshledal podmínky pro přibrání konzultanta ani pro zadání dalšího revizního (tzv. superrevizního) znaleckého posudku. Soud tedy uzavírá, že závěry revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu. Soudní znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení a závěry jeho posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů (resp. jsou v souladu s dalšími listinnými důkazy, a to s Odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví ČR a Rozhodnutím Krajského úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Soud proto nemá pochybnosti o závěrech jeho znaleckého posudku, a proto z něho vycházel. Naopak názor soudního znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] je zcela ojedinělý a nemá oporu v ostatních provedených důkazech (resp. je s nimi v rozporu).

28. Ve vztahu ke znaleckému zkoumání v dané věci soud závěrem podotýká, že si je vědom té skutečnosti, že ohledně žalobce byl opakovaně vydán poskytovatelem pracovnělékařských služeb lékařský posudek, na jehož základě byla žalobci uznána nemoc z povolání. Takový lékařský posudek však není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, a tedy ani pro soud, který v řízení danou pracovněprávní skutečnost posuzuje. Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb ani rozhodnutí správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a konečným způsobem), zda a z jakého důvodu zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, případně jaký je zdravotní stav zaměstnance a jaké jsou příčiny jeho poškození. Tyto posudky poskytují pouze nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, které není pro soud závazné a z něhož soud při svém rozhodování nemusí vycházet ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 nebo usnesení ze dne 6. 9. 2007 sp. zn. 21 Cdo 3230/2006). Při zkoumání, zda byly splněny předpoklady zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při pracovním úrazu, může soud vycházet z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pouze tehdy, jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jeho správnosti. V opačném případě je třeba v soudím řízení otázku, zda a z jakého důvodu zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit dokazováním provedeným zejm. prostřednictvím znaleckých posudků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 2. 2018 sp. zn. 21 Cdo 4123/2017 a ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015–R 42/2017). Za situace, kdy se z postoje žalovaného (zaměstnavatele) v dané věci objevila potřeba žalobcův zdravotní stav a příčiny jeho poškození objasnit, soud otázku, zda žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešil prostřednictvím znaleckého posudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2021 sp. zn. 21 Cdo 1096/2021, ze dne 30. 5. 2022 sp. zn. 21 Cdo 530/2022, ze dne 27. 1. 2023 sp. zn. 21 Cdo 2790/2022 a ze dne 23. 5. 2023 sp. zn. 21 Cdo 2572/2022).

29. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (sdělení k návrhu na přezkoumání z [datum] a [datum], protokol z šetření KHS z [datum], 2x přípis žalovaného žalobci ze dne [datum]) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (výpis z živnostenského rejstříku žalovaného, výslech svědkyně [jméno FO], zdravotní dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], mzdový výměr, přehled fondu pracovní doby, e-mailová zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], Záznam do spisu [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], revizní znalecký posudek, Ambulantní zpráva [právnická osoba]. ze dne [datum] a [datum], článek „Kritická doba pro uznání nemoci z povolání“) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování nebo účastníci na nich již nadále netrvali (návrh na přezkoumání posudku, výsledek šetření pojišťovny). Soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobce spočívajícímu v tom, aby soud uložil žalovanému, aby sdělil výši průměrného výdělku žalobce, neboť průměrný výdělek a způsob jeho zjištění je právní kategorií, jejíž obsah je určován právním předpisem, resp. otázka správné výše průměrného výdělku je otázkou právní a stanovení jeho výše proto žalovanému nenáleží, resp. nelze na něho přesouvat (analog. srov. Zákoník práce, 2. vydání 2015, str. 1524-1542, § 371; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2009 sp. zn. 21 Cdo 1561/2008).

30. Z hlediska skutkového stavu soud v dané věci zjistil, že žalobce pracoval u žalovaného od [datum] jako dělník v textilní výrobě a následně od [datum] jako seřizovač, a to do [datum], kdy pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany zaměstnance (neboť dle lékařského posudku žalobce nemohl dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví). Ve skutkové rovině soud dále vychází z toho, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] v dočasné pracovní neschopnosti s diagnózou astma. Po dobu pracovní neschopnosti mu byla zaměstnavatelem (žalovaným) vyplacena náhrada mzdy ve výši 6 211 Kč a dále mu byly přiznány dávky nemocenského pojištění v celkové výši 253 896 Kč. V důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu způsobeného astmatem (alergickým, profesionálním) byl žalobci Okresní správou sociálního zabezpečení přiznán (dne [datum]) statut „osoby zdravotně znevýhodněné“ s tím, že nebyl uznán invalidním. Následně (dne [datum]) bylo lékařem konstatováno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce seřizovače. Skutkově má soud dále za to, že žalobce trpí astma bronchiale s tím, že se jedná o nemoc z povolání, která byla zjištěna dne [datum]. Onemocnění u žalobce vzniklo při výkonu práce dělníka v textilní výrobě u žalovaného. Pro následky tohoto onemocnění žalobce pozbyl schopnost vykonávat dosavadní práci.

31. Podle § 271k odst. 4 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 7. 2019 (dále jen „zákoník práce“) nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.

32. Dle § 269 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

33. Dle § 271a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle§ 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

34. Podle § 271b odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

35. Dle § 271l zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.

36. Dle § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

37. Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (odst. 2).

38. Dle § 356 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek 39. Podle § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

40. Dle § 271m odst. 1 zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

41. Nejprve soud postupoval dle ust. § 96 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a řízení se souhlasem strany žalované ohledně nároku na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] ve výši 14 968,20 Kč částečně zastavil (§ 96 odst. 1, 2, 3 a 4). V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že v průběhu řízení usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo řízení již jednou částečně zastaveno, a to ohledně částky ve výši 1 200 Kč (paušální náhrada za vymáhání pohledávky) a částky ve výši 4 970 Kč (představující vynaložené náklady). Shora uvedeným usnesením soud rovněž připustil změnu, resp. rozšíření žaloby, ohledně náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti o částku ve výši 86 866,20 Kč.

42. Předně soud uvádí, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při nemoci z povolání byla upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Rozhodující je, zda zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž konkrétní nemoc z povolání vzniká. Předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za majetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání je současné splnění tří podmínek: 1) nemoc z povolání, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem újmy.

43. V dané věci soud musel nejprve posoudit, zda je žalobcův nárok dán, resp. zda jsou naplněny všechny tři základní znaky odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, tedy existence nemoci z povolání, ztráta na výdělku a příčinná souvislost, či nikoli.

44. V dané věci se proto soud na úvod zabýval otázkou, zda astma, kterým žalobce trpí, lze kvalifikovat jako nemoc z povolání, resp. zda jsou dány podmínky pro posouzení tohoto onemocnění jako nemoci z povolání, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Soud rovněž musel posoudit, zda v dané věci existuje příčinná souvislost mezi danou nemocí a vznikem škody. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (dále též jen „Nařízení“). Jde o nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, který je přílohou uvedeného nařízení vlády (§ 1 Nařízení). Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích je uvedeno v Příloze Nařízení jako nemoc z povolání v Kapitole III. pod bodem 10. Jako podmínku vzniku dané nemoci z povolání Nařízení uvádí vznik při práci, u níž je prokázána expozice prachu nebo plynným látkám s alergizujícími nebo iritujícími účinky. Pro vznik povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody vzniklé nemocí z povolání není důležité, zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem onemocnění a prací zaměstnance, a význam nemá ani zjišťování, kde a za jakých okolností s „vysokou pravděpodobností“ zaměstnanec nemocí skutečně onemocněl; rozhodující je, zda naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž konkrétní nemoc z povolání vzniká, a zda je dána příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vzniklou škodou. Není rozhodné, zda zaměstnanec, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, pracoval u posledního zaměstnavatele po dobu, jež je z lékařského hlediska předpokladem pro vznik nemoci z povolání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2003 sp. zn. 21 Cdo 2308/2002). Příčinná souvislost existuje tam, kde bylo zjištěno, že pracovník byl stižen onemocněním, které bylo způsobeno účinkem určité škodlivé látky a že se mu dané onemocnění přihodilo v zaměstnání, v němž pracovníci přicházejí s touto škodlivinou do styku, a jsou proto vydáni nebezpečí daného onemocnění, a to za předpokladu, že toto onemocnění nutí postiženého pracovníka ke změně zaměstnání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 1971, sp. zn. 6 Co 288/71–R 59/1972). Za zásadní důkaz v tomto směru soud považuje revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]. Soudní znalec ve svém posudku dospěl k závěru, že žalobce trpí onemocněním astma bronchiale profesionale, které je nemocí z povolání, jež byla zjištěna dne [datum]. Z výpovědi jednotlivých svědků soud zjistil, že žalobce u žalovaného pracoval v prostorách, kde jiní zaměstnanci využívali chemické látky, na dílnách se vyskytovaly páry z kádí (v nichž se barvilo) a bylo tam horko (z formování a sušení). Žalobce rovněž čistil prašné komory a síta. Z šetření Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] [Anonymizováno] jednoznačně vyplynulo, že při práci, kterou žalobce u žalovaného vykonával v období [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [datum] byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání uvedené v kapitole III. a položce 10. přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. V důsledku této nemoci z povolání byl žalobce v dlouhodobé pracovní neschopnosti a po tuto dobu pobíral pouze náhradu za nemoc, resp. dávky nemocenského pojištění. Nemoc z povolání měla rovněž za následek ztrátu způsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce, resp. pracovní schopnost žalobce byla následkem nemoci z povolání omezena, a proto nebyl schopen dosahovat stejný výdělek jako před onemocněním. U žalobce tedy došlo k majetkové újmě spočívající ve ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. V dané věci je zřejmé, že škoda nastala následkem nemoci z povolání, neboť bez daného onemocnění by škoda nevznikla, tak jak nastala. Za situace, kdy soud dovodil, že poškození zdraví žalobce je v příčinné souvislosti s jeho působením u žalovaného (neboť při práci na pracovišti se vyskytovaly látky, na které je žalobce alergický, resp. které mu způsobují potíže s dýcháním), je tak u žalobce založen nárok na náhradu shora uvedené škody ve smyslu ust. § 271a zákoníku práce.

45. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce trpí nemocí z povolání ve smyslu ust. § 271k odst. 4 zákoníku práce. Za této situace žalovaný žalobci odpovídá za vzniklou škodudle ust. § 269 odst. 2 zákoníku práce a žalobce má nárok na náhradu shora uvedených škod,a to majetkové újmy ve smyslu ust. § 271a a § 275b ve spojení s § 265 a § 268 odst. 1 zákoníku práce.

46. Poté soud musel posoudit výši uplatněného nároku, resp. v jaké výši má žalobce nárokna náhradu škody.

47. Předně však soud uvádí, že žalobce učinil předmětem řízení dva samostatné nároky, a to náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (za období od [datum] do [datum]) a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (za období od [datum] do [datum]).

48. Při posouzení výše uplatněného nároku na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se soud nejprve zabýval výší průměrného výdělku žalobce. Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek, nestanoví-li právní předpis jinak (§ 356 zákoníku práce). Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (§ 354 zákoníku práce) a z doby odpracované v rozhodném období (srov. Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015. 1523–1541 s.). Základem pro výpočet průměrného výdělku je tedy mzda, která byla zúčtována v kalendářním čtvrtletí předcházejícím skutečnosti, pro kterou je průměrný výdělek zjišťován. Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je obecně předchozí kalendářní čtvrtletí. Ve vztahu k této zásadě je pak ust. § 271m ustanovením speciálním a rozhodné období v délce jednoho roku se uplatní, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Při zjišťování průměrného výdělku je tedy zpravidla třeba vypočítat průměrné výdělky vycházející z obou rozhodných období a jejich porovnáním zjistit průměrný výdělek výhodnější (srov. Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015. 1468–1470 s. a 1560 s.). Průměrný hodinový výdělek se pak stanoví vydělením hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období k výplatě počtem skutečně odpracovaných hodin, vč. přesčasových. Vzhledem k tomu, že u odškodňování pracovních úrazů zákoník práce nestanoví, že má být uplatněn hrubý denní, příp. měsíční výdělek, tak se soud dále zabýval zjištěním výše průměrného hodinového výdělku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. 21 Cdo 210/2019 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 21 Cdo 4553/2018). Žalobce učinil předmětem řízení náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že ke ztrátě na výdělku žalobce (resp. škodě) poprvé došlo v době, kdy nastoupil pracovní neschopnost, tedy dne [datum], tak se soud zabýval výší průměrného výdělku za období čtvrtého čtvrtletí roku [Anonymizováno], tedy od [datum] do [datum], a zároveň za období předchozího kalendářního roku, tedy od [datum] do [datum].

49. Ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] soud zjistil, že u žalovaného pracoval na plný úvazek (37,5 hodiny týdně – 5 pracovních dnů po 7,5 hodinách). Žalobce dosáhl u žalovanéhoza odpracovanou dobu a vykonanou práci v období [datum] – [datum] částku (hrubou mzdu) v celkové výši 256 099 Kč (leden – 26 222 Kč, únor – 21 834 Kč, březen – 22 689 Kč, duben – 25 636 Kč, květen – 26 188 Kč, červen – 24 829 Kč, červenec – 26 327 Kč, srpen – 24 895 Kč, září – 24 693 Kč, říjen – 26 656 Kč, listopad – 6 130 Kč a prosinec – 0 Kč) s tím, že v tomto období žalobce odpracoval celkem 1 488 hodin (leden – 143,25 hodin, únor – 146,50 hodin, březen – 137 hodin, duben – 149 hodin, květen – 165,75 hodin, červen – 115 hodin, červenec – 164,25 hodin, srpen – 117 hodin, září – 159,25 hodin, říjen – 163 hodin, listopad – 28 hodin a prosinec – 0 hodin). V této souvislosti soud podotýká, že v lednu [Anonymizováno] žalobce čerpal 3 dny (22,5 hodin) dovolené a 1 den měl omluvenou absenci s tím, že mu byla vyplacena náhrada ve výši 4 399 Kč (za dovolenou ve výši 3 299 Kč a za omluvenou absenci ve výši 1 100 Kč). V práci omluveně absentoval žalobce rovněž i v březnu [Anonymizováno], a to 17,5 hodiny (mu byla vyplacena náhrada ve výši 2 566 Kč), v dubnu a květnu [Anonymizováno] vždy 3 hodiny (v každém měsíci mu byla vyplacena náhrada ve výši 426 Kč) a dále jeden den (16 hodin) v říjnu [Anonymizováno] (za což mu byla vyplacena náhrada ve výši 2 358 Kč). Jeden den (7,5 hodiny) dovolené žalobce čerpal rovněž v průběhu měsíce února, března, dubna, července a září [Anonymizováno]. Za dovolenou mu byla vyplacena náhrada mzdy, a to v únoru, březnu, červenci a září [Anonymizováno] ve výši 1 100 Kč, v dubnu [Anonymizováno] pak ve výši 1 063 Kč. V listopadu a prosinci [Anonymizováno] byl žalobce v pracovní neschopnosti (25 dnů, tj. 131 hodin a 31 dnů, tj. 165 hodin) s tím, že náhrada po dobu pracovní neschopnosti žalobci žalovanému nebyla vyplacena žádná. Žalobce rovněž v průběhu roku [Anonymizováno] obdržel prémie v celkové výši 74 092 Kč (leden [Anonymizováno] – 7 148 Kč, únor [Anonymizováno] – 7 049 Kč, březen [Anonymizováno] – 6 254 Kč, duben [Anonymizováno] – 7 961 Kč, květen [Anonymizováno] – 7 871 Kč, červen [Anonymizováno] – 5 963 Kč, červenec [Anonymizováno] – 8 736 Kč, srpen – 6 233 Kč, září – 8 445 Kč, říjen [Anonymizováno] – 7 562 Kč a listopad [Anonymizováno]–870 Kč) a v listopadu [Anonymizováno] dále ostatní prémie ve výši 2 638 Kč. Žalobci byly vyplaceny taktéž příplatky v celkové výši 4 141 Kč (v lednu [Anonymizováno]–396 Kč, v únoru [Anonymizováno]–207 Kč, v březnu [Anonymizováno]–165 Kč, v dubnu [Anonymizováno]–352 Kč, v květnu [Anonymizováno]–516 Kč, v červnu [Anonymizováno]–845 Kč, v červenci [Anonymizováno]–278 Kč, v srpnu [Anonymizováno]–196 Kč, v září [Anonymizováno]–496 Kč, v říjnu [Anonymizováno] – 634 Kč a v listopadu [Anonymizováno] – 56 Kč). Jak je shora uvedeno za celý rok [Anonymizováno] žalobce u žalovaného dosáhl mzdy v celkové výši 256 099 Kč, která se skládá ze základní mzdy ve výši 128 524 Kč, prémií ve výši 74 092 Kč, ostatních odměn ve výši 2 628 Kč, mzdy za přesčasy ve výši 8 372 Kč, příplatků ve výši 4 141 Kč, náhrad ve výši 6 876 Kč a náhrad za dovolenou ve výši 23 907 Kč tím, že za tuto dobu odpracoval 1 488 hodin. Za odpracovanou práci tak žalobce ve shora uvedeném období obdržel částku v celkové výši 217 757 Kč [128 524 Kč (základní mzda) + 74 092 Kč (prémie) + 2 628 Kč (ostatní odměny) + 8 372 Kč (mzda za přesčasy) + 4 141 Kč (příplatky)], resp. za započitatelný příjem pro účely stanovení průměrného výdělku pak soud považuje tuto částku. Z těchto údajů soud dovodil, že hrubý průměrný hodinový výdělek žalobce za shora uvedené období (rok [Anonymizováno]) činí částku ve výši 146,34206 Kč (217 757 Kč : 1 488 hod.). Ze mzdového listu žalobce soud zjistil, že v období [datum] - [datum] žalobce za odpracovanou dobu a vykonanou práci dosáhl hrubou mzdu v celkové výši 32 786 Kč (říjen [Anonymizováno] – 26 656 Kč, listopad [Anonymizováno] – 6 130 Kč a prosinec [Anonymizováno]–0 Kč) s tím, že v tomto období žalobce odpracoval celkem [hodnota] hodin (říjen [Anonymizováno]–163 hodin, listopad [Anonymizováno]–28 hodin a prosinec [Anonymizováno]–0 hodin). V této souvislosti soud dodává, že část listopadu [Anonymizováno] (25 dní) a po celý prosinec [Anonymizováno] byl žalobce v pracovní neschopnosti, a proto za toto období obdržel mzdu za vykonanou práci pouze ve shora uvedené výši, resp. v prosinci mzdu žádnou. Za započitatelný příjem pro účely stanovení průměrného výdělku pak soud považuje částku ve 29 322 Kč [13 708 Kč a 2 438 Kč (základní mzda) + 7 562 Kč a 870 (prémie) + 2 628 Kč (ostatní odměny) + 1 288 Kč a 138 Kč (mzda za přesčasy) + 634 Kč a 56 Kč (příplatky)]. Z těchto údajů soud dovodil, že hrubý průměrný hodinový výdělek žalobce za shora uvedené období ([datum] – [datum]) činí částku ve výši 153,51832 Kč (29 322 Kč: 191 hod. = 153,51832).

50. Ve vztahu k tomu, které složky mzdy soud považuje za započitatelný příjem soud pro úplnost dodává, že vedle základní mzdy je za mzdu nutno považovat i její ostatní složky (např. příplatky, odměny, prémie …), byly-li zaměstnanci poskytnuty za práci (srov. rozsudek Nejvyššího souduČR ze dne 10. 5. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2671/2003). Naopak ostatní složky mzdy, které nebyly poskytnuty za vykonanou práci (např. náhrada mzdy za dovolenou, náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti, vyplacená ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada mzdy za placené překážky v práci ...) nelze při výpočtu průměrné mzdy zohlednit.

51. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že pro žalobce je výhodnější rozhodné období předchozího kalendářního čtvrtletí a nikoli předchozího kalendářního roku. Za této situace soud postupoval dle § 354 odst. 1 zákoníku práce, když vycházel z průměrného hrubého výdělku žalobce ve výši 153,52 Kč/hodinu.

52. Za leden [Anonymizováno] žalobci nebyla žalovaným vyplacena žádná mzda, neboť byl po celý leden [Anonymizováno] v pracovní neschopnosti (23 dnů – 172,5 hod.), což soud zjistil z výplatní pásky za leden [Anonymizováno]. Z Výplatní pásky žalobce vyplynulo, že v únoru [Anonymizováno] žalobce odpracoval 15 dnů a 5 dnů čerpal dovolenou, za což mu náležela hrubá mzda ve výši 24 309 Kč. Z výpisu z účtu [jméno FO] vedeného u [právnická osoba]. se podává, že žalovaný na daný účet dne [datum] poukázal částku ve výši 608 Kč. Ze Mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] vyplynulo, že v březnu [Anonymizováno] žalobce odpracoval 10 dnů, čerpal 3 dny dovolené a dále byl 9 pracovních dnů nemocný. Po dobu nemoci obdržel od žalovaného náhradu ve výši 5 597 Kč. V pracovní neschopnosti byl žalobce po celý zbytek roku 2020. Nemocenské od žalovaného obdržel ještě v dubnu [Anonymizováno], a to ve výši 614 Kč. V období od [datum] do [datum] tak žalobce od žalovaného obdržel za nemoc náhradu mzdy v celkové výši 6 211 Kč.

53. Ze Mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] soud zjistil, že v průběhu daného roku byl žalobce u žalovaného i nadále zaměstnán na plný úvazek (37,5 hodiny/týdně) s tím, že po celý rok [Anonymizováno] byl v pracovní neschopnosti a žalovaným mu tak nebyla vyplacena žádná mzda či náhrada mzdy.

54. Z Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění vystaveného Okresní správou sociálního zabezpečení [adresa] dne [datum] má soud za prokázané, že za období od [datum] do [datum], resp. po dobu pracovní neschopnosti za období od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [datum], byla žalobci na nemocenských dávkách vyplacena částka v celkové výši 245 610 Kč (za období od [datum] do [datum] ve výši 7 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 6 435 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 1 500 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 8 415 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 7 560 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 1 500 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 1 500 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 740 Kč, od [datum] do [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ve výši 1 262 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 740 Kč a 2 524 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] do [datum] ve výši 16 740 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 540 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 15 660 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 740 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 200 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 16 740 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 4 320 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 5 400 Kč a od [datum] do [datum] ve výši 9 180 Kč). Dávky nemocenského pojištění žalobce v roce [Anonymizováno] tak činily částku v celkové výši 136 716 Kč, v roce [Anonymizováno] celkově částku ve výši 117 180 Kč a v roce [Anonymizováno] mu nebyly vyplaceny dávky žádné.

55. Ze Mzdového listu žalobce pro rok [Anonymizováno] vyplynulo, že žalobce u žalovaného ukončil pracovní poměr ke dni [datum]. I v roce [Anonymizováno] byl u žalovaného nadále zaměstnán na plný úvazek 37,5 hodin/týdně. V průběhu ledna [Anonymizováno] byl žalobce 1 den (7,5 hod.) v pracovní neschopnosti, dále čerpal dovolenou 1,5 dne (11,25 hod.) a měl 12 dnů (90 hodin) neomluvené absence a 0,5 dne (3,75 hod.) absence omluvené. V lednu [Anonymizováno] žalovaný obdržel od žalobce pouze náhradu za dovolenou ve výši 1 704 Kč. V listopadu [Anonymizováno] obdržel náhradu ve výši 48 830 Kč. Tato skutečnost vyplývá rovněž i z přípisu žalovaného ze dne [datum], z něhož soud zároveň zjistil, že tato částka představuje náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

56. Po provedeném dokazování soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalobce dosáhl příjmu v celkové výši 142 927 Kč. Jednalo se o vyplacenou náhradu za nemoc ve výši 6 211 Kč, a dále o vyplacené dávky nemocenského pojištění v celkové výši 136 716 Kč (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud dále dovodil, že pokud by žalobce pracoval za původních podmínek, dosáhl by mzdy nejméně ve výši 237 188,40 Kč (1 545 hodin x 153,52 Kč). V této souvislosti soud dodává, že vychází z té skutečnosti, že ve shora uvedeném období bylo 196 pracovních dnů a 10 placených svátků, tedy že se jednalo o 206 dnů po 7,5 hodinách, za které by žalobce měl nárok na mzdu (206 dnů x 7,5 hod. = 1 545 hodin). Ztráta na výdělku tak v tomto období představuje nejméně částku ve výši 94 261,40 Kč (237 188,40 – 142 927).

57. Při hodnocení nároku za období od [datum] do [datum] soud vycházel z toho, že v tomto období bylo 252 pracovních dnů a 9 placených svátků, tedy že žalobci by při práci na původní pozici náležela mzda za 261 dnů, resp. 1 957,50 hodin (261 x 7,5). Žalobce by tak dosáhl příjmuve výši 300 515,40 Kč (153,52 Kč x 1 957,50 hod.). Po provedeném dokazování má soudza prokázané, že za shora uvedené období žalobce obdržel dávky nemocenského pojištěnív celkové výši 117 180 Kč, což byl veškerý jeho příjem (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu soud dále dovodil, že za období od [datum] do [datum] ztráta na výdělku žalobce činí částku ve výši 183 335,40 Kč (300 515,40 – 117 180).

58. Na závěr se soud zabýval uplatněným nárokem za poslední období, a to náhradou za ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum]. V tomto období žalobci nebyly vyplaceny žádné dávky nemocenského pojištění ani žádná náhrada mzdy. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že si je vědom té skutečnosti, že ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] vyplývá, že v lednu [Anonymizováno] byla žalobci vyplacena částka ve výši 1 704 Kč. Jedná se však o náhradu za dovolenou, kterou čerpal po ukončení pracovní neschopnosti. Pokud by žalobce pracoval za původních podmínek, tak by jeho mzda za toto období představovala nejméně částku ve výši 1 151,40 Kč (1 pracovní den x 7,5 hod. = 7,5 hod. x 153,52 Kč). Za této situace soud dovodil,že ztráta na výdělku žalobce v období [datum] – [datum] je nejméně ve výši 1 151,40 Kč (1 151,40 – 0).

59. Žalobce učinil předmětem řízení náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnostiza období od [datum] do [datum] a vyčíslil ji částkou ve výši 300 923,20 Kč. S ohledem na shora uvedené (viz bod 55-57) soud dospěl k závěru, že v tomto období ztráta na výdělku žalobce dosáhla částky v celkové výši 278 748,20 Kč (94 261,40 + 183 335,40 + 1 151,40). V tomto rozsahu tedy soud považuje žalobu za důvodnou, a proto jí v této části vyhověl. Ve zbytku, tedy ohledně částky ve výši 22 175 Kč (300 923,20 – 278 748,20), pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

60. S ohledem na shora uvedené je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti shora uvedenou jistinu ve výši 278 748,20 Kč. V této souvislosti soud pro úplnost závěrem dodává, že příslušenství dané pohledávky (úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z.) žalobce nepožadoval.

61. Ve vztahu k námitce žalovaného o tom, že je otázka, zda nárok na odškodnění existuje od počátku pracovní neschopnosti žalobce, tedy od [datum], či až ode dne, kdy u žalobce byla zjištěna nemoc z povolání, tj. od [datum], soud uvádí, že datum zjištění nemoci z povolání, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění později uznané za nemoc z povolání, je sice podstatnou náležitostí lékařského posudku o uznání nemoci z povolání [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 104/2012 Sb.], avšak uvedení daného data neznamená, že by se soud nemohl zabývat tím, zda zaměstnanec nemocí z povolání trpěl i v době před takto formálně uvedeným datem zjištění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2964/2021). Datum zjištění nemoci z povolání tak není určující skutečností pro posouzení okamžiku vzniku škody. Z provedeného dokazování vyplynulo, že již v době, kdy se ocitl v pracovní neschopnost, byla u něho stanovena diagnóza astma. Pro toto onemocnění (které bylo následně uznáno za nemoc z povolání) byl žalobce léčen po celou dobu pracovní neschopnosti (tato se v průběhu jejího trvání neměnila). Je tak zjevné, že ke škodě (ztrátě na výdělku) došlo již v okamžiku, kdy žalobce nastoupil pracovní neschopnost, a nikoli až ode dne, které bylo stanoveno jako datum zjištění nemoci z povolání.

62. Dalším uplatněným nárokem, a to náhradou za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum], se soud již nadále nezabýval, neboť ohledně tohoto nároku vzal podáním ze dne [datum] žalobce žalobu částečně zpět, když ohledně tohoto nároku soud řízení zastavil (výrok II. tohoto rozsudku).

63. Podle § 138 odst. 2 o. s. ř. předseda senátu přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

64. Změní-li se poměry účastníka, které byly rozhodné pro přiznání osvobození od soudních poplatků, takovým způsobem, že již osvobození neodůvodňují, nebo jestliže soud dodatečně zjistí, že skutečné poměry účastníka osvobození od soudních poplatků neodůvodňovaly již v době, kdy bylo přiznáno, je soud povinen účastníku (vedlejšímu účastníku) osvobození od soudních poplatků odejmout, a to z úřední povinnosti.

65. Žalobci bylo usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] přiznáno osvobození od soudních poplatků z 90 %. Soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu, že žalobce žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma nezletilými dětmi, [jméno FO] (narozený [Anonymizováno]) a [jméno FO] (narozená [Anonymizováno]). Kromě toho hradil výživné ještě na syna [jméno FO] (narozený [Anonymizováno]), a to ve výši 3 700 Kč měsíčně. Od [datum] do [datum] pobíral nemocenské dávky ve výši 16 700 Kč, jiné příjmy neměl. V té době jeho manželka [jméno FO] pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a příspěvky na děti ve výši 2 x 630 Kč. Rodina žila v domě tchána žalobce, kde bylo nájemné hrazeno formou údržby nemovitosti. Od Úřadu práce České republiky, kontaktní pracoviště [adresa], bylo zjištěno, že v té době nepobíral žádné dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze. Poslední dávka nemocenského pojištění mu byla vyplacena [datum] ve výši 9 180 Kč.

66. Životní a majetková situace žalobce se v průběhu řízení rapidně změnila. Již není zcela bez příjmů a nesdílí společnou domácnost s manželkou [právnická osoba]. Dle sdělení Úřadu práce, Kontaktní pracoviště [adresa] byl žalobce v průběhu roku [Anonymizováno] dvakrát v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to v době od [datum] do [datum]. Též dosahoval příjmů od svých zaměstnavatelů ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba]). Aktuálně je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] Z opatrovnického spisu nezletilých dětí žalobce soud zjistil, že zaměstnavatel potvrdil, že žalobce dosahuje průměrné hodinové mzdy 145,20 Kč. Pracovní poměr vznikl dne [datum]. Z potvrzení zaměstnavatele vyplynulo, že v květnu [Anonymizováno] mu byla vyplacena čistá mzda ve výši 10 284 Kč, v červnu [Anonymizováno] ve výši 20 500 Kč a v červenci [Anonymizováno] ve výši 19 816 Kč. V roce [Anonymizováno] žalobce též pobíral dávku hmotné nouze (příspěvek na živobytí), která mu byla odejmuta od [datum], měsíčně mu byla poukazována částka 4 860 Kč. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v [právnická osoba] se podává, že příspěvek na živobytí byl žalobci odejmut, neboť je v pracovním poměru od [datum] a od [datum] bydlí na ubytovně [adresa] ve [Anonymizováno], má proto dostatečné příjmy na pokrytí nákladů na bydlení. Z opatrovnického rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne [datum] č. j. [spisová značka] je zjevné, že cena ubytování je 230 Kč za den. V prosinci [Anonymizováno] dle sdělení bývalého zaměstnavatele žalobce ([právnická osoba].) mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 48 830 Kč. Na základě těchto zjištěných majetkových poměrů žalobci v opatrovnickém řízení (o úpravu poměrů na dobu před a po rozvodu manželství) nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

67. Lze shrnout, že v dané věci se výdělkové poměry žalobce razantně změnily, a to již od začátku roku [Anonymizováno]. Kromě toho, že mu byla bývalým zaměstnavatelem poukázána náhrada mzdy ve výši 48 830 Kč, následně pobíral příspěvek na živobytí, dále pak dostával příjmy od zaměstnavatele, aktuálně je též od [datum] zaměstnán a má tak pravidelný příjem. Minimálně od ledna [Anonymizováno] tak žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození soudního poplatku, a to ani částečně, neboť jeho majetkové poměry to neodůvodňují. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že v rámci tohoto rozhodnutí je žalobci přiznána náhrada za ztrátu na výdělku ve výši 278 748,20 Kč, kterou též může použít na úhradu svých závazků.

68. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daněz přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

69. S ohledem na citované ustanovení soud dále rozhodl o odměně zástupce žalobce ustanovenéhona základě usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a přiznal mu odměnuza celkových 16 úkonů právní služby, a to podle § 11 odst. 1 písm. b), c), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátůza poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif”) [první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, doplnění žaloby z [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], doplnění a upřesnění žaloby z [datum], účastna jednání před soudem dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinuz [datum], vyjádření ze dne [datum] a [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu z [datum], 2 úkony za účast na jednání před soudem trvající déle než 2 hodiny(9:30 – 11:45 hod.), další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a konečně účast na jednání před soudem ze dne [datum]]. Za tyto úkony náleží ustanovenému zástupci žalobce odměna 153 280 Kč podle § 7 bod6. advokátního tarifu), a to s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 24. 9. 2019sp. zn. Pl. ÚS 4/19. Pro úplnost soud dodává, že při určení tarifní hodnoty vycházel z částky 315 891,40 Kč, která je výsledkem součtu 300 923,20 Kč a 14 968,20 Kč, a to u všech úkonů právní služby, neboť řízení bylo sice částečně zastaveno o částku 14 968,20 Kč, která představuje náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [datum], nicméně až v rámci tohoto rozhodnutí, které z logiky věci nemůže být pravomocné. Co se týče provedených úkonů, ve všech případech se jednalo o účelně realizované úkony právní služby. V dané věci je nutné zohlednit skutečnost, že se jednalo o právně i skutkově složitý pracovněprávní spor, který pro objasnění relevantních skutečností vyžadoval pravidelnou užší spolupráci ustanoveného zástupce se žalobcem. S ohledem na podání, která bez porady s ustanoveným zástupcem soudu zasílal sám žalobce, je evidentní, že komunikace se žalobcem byla obtížná a těžko koordinovatelná. Ustanovenému zástupci žalobce náleží též 16 režijních paušálů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, tedy v celkové výši 4 800 Kč. Výsledný součet je pak navýšen o náhradu daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle§ 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a advokátního tarifu, neboť ustanovený zástupce prokázal, že je jejím plátcem. Odměna ustanoveného zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] proto byla určena částkou 191 276,80 Kč.

70. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný. Náklady řízení žalobce jsou v dané věci tvořeny shora vyčíslenou odměnou jeho ustanoveného zástupce v celkové výši 191,276,80 Kč. Nelze pominout, že žalobce byl úspěšný ohledně 88,2 % [278 748,20 Kč z 315 891,4 Kč (278 748,20+ 22 175+ 14 968,20)], z čehož lze dovodit, že ve věci byl ohledně 11,8 % neúspěšný. Rozdíl mezi procentním vyjádřením úspěchu a neúspěchu ve věci se tedy rovná 76,4 % (88,2 - 11,8). S ohledem na zásadu úspěchu ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 146 135,50 Kč, která odpovídá 76,4 % z částky 191 276,80 Kč. Tuto částku má žalovanýa solidárně zavázaný vedlejší účastník na straně žalované povinnost uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).Pro úplnost soud dodává, že v rozhodnutí o věci samé soud nemůže vedlejšímu účastníkovi přiznat práva či uložit povinnosti s výjimkou hrazení nákladů řízení solidárně s hlavním účastníkem (srov. SVOBODA, Karel a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021,s. 475). Ve zbývající části si náhradu nákladů řízení spočívající v 23,6 % odměny ustanoveného zástupce bude hradit žalobce ze svého.

71. Na závěr pak soud s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení státu. Jedná se o svědečné vyplacené svědkyni [jméno FO] v částce 415,70 Kč (dle usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), náklady vyplacené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] vzniknuvší v souvislosti s vyhotovením kopií zdravotnické dokumentace v částce 210 Kč (usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), znalečné vyplacené soudnímu znalci [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v částce 16 673,80 Kč (z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), ve výši 2 178 Kč (dle usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), v částce 6 730, 30 Kč (z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) a konečně znalečné vyplacené soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO], a to v částce 10 400 Kč (z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) a ve výši 2 664 Kč (z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Celkové náklady státu tedy činí souhrn uvedených částek ve výši 39 271,80 Kč. Žalobci bylo uloženo, aby zaplatil České republice – Okresnímu soudu ve Strakonicích toliko 11,8 % z celkových nákladů, tedy částku 4 634 Kč. Je-li totiž nákladová povinnost mezi účastníky uložena poměrně podle výsledku sporu, jako je tomu v dané věci, soud rozdělí dle stejného poměru i nákladovou povinnost vůči státu. Jak je již shora uvedeno, žalobce nebyl úspěšný ohledně 11,8 % a žalovaný byl tedy ohledně 88,2 % neúspěšný, proto bylo žalovanému společně se solidárně zavázaným vedlejším účastníkem v následujícím výroku uloženo, aby uhradili náhradu nákladů řízení státu v částce 34 637,80 Kč. Tyto částky mají žalobce a žalovaný se solidárně zavázaným vedlejším účastníkem povinnost zaplatit na účet Okresního soudu ve Strakonicích do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku(§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud znovu opakuje, že v rozhodnutí o věci samé soud nemůže vedlejšímu účastníkovi přiznat práva či uložit povinnosti s výjimkou hrazení nákladů řízení solidárně s hlavním účastníkem. Z toho důvodu byl vedlejší účastník rozhodnutím soudu solidárně zavázán společně s procesně částečně neúspěšným žalovaným k náhradě nákladů řízení žalobce a státu (§ 140 odst. 1 o. s. ř.).

72. Žalobce je jakožto navrhovatel v řízení o náhradu škody vyplývající z nemoci povolání podle § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a o poplatku za výpis z rejstříku (dále jen „zákon o poplatcích“) od poplatku osvobozen, a protože soud jeho návrhu částečně vyhověl, poplatková povinnost přešla podle výsledku řízení v souladu s § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovaného. Tomu byla ve výroku IX. tohoto rozsudku uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za řízení dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o poplatcích. Při určení základu poplatku soud vycházel z částky, ohledně níž měl žalobce ve věci úspěch, tedy z částky 278 748,20 Kč, které odpovídá soudní poplatek ve výši 13 938 Kč (položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu o poplatcích). Splatnost soudního poplatku byla žalovanému soudem určena do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to v souladu s § 7 odst. 1 zákona o poplatcích.

Poučení