7 C 326/2016 - 1094

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [název žalovaného], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro zaplacení 250 612 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 250 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 612 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 10. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 169 242,1 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovanému se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná část zálohy na náklady důkazu ve výši 38 600 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení částky 250 612 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které získal původně žalovaný č. 1 [název žalovaného], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a žalovaný (původně žalovaný č. 2) [název žalovaného] na úkor žalobce užíváním pozemků ve vlastnictví žalobce [parc. č.] v k. ú. [adresa], [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] v k. ú. [adresa], majících dle zápisu v katastru nemovitostí povahu ostatní plochy – ostatní komunikace, a to za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016. Na pozemcích [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] se nacházejí místní komunikace III. třídy. Pozemek [parc. č.] v k. ú. [adresa] vznikl oddělením od původního pozemku [parc. č.] v k. ú. [adresa] za účelem přesného zaměření skutečného provedení stavby tělesa komunikace, když se na něm nachází místní komunikace II. třídy. Užívání pozemků žalobce pro účely místních komunikací není mezi účastníky smluvně upraveno a žalovaní za užívání pozemků žalobci neposkytují žádné plnění. Žalobce současně nemůže pozemky užívat. Výzvou ze dne 16. 9. 2016 vyzval žalobce žalovaného (původně žalovaného č. 2) k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016, které žalovaný (původně žalovaný č. 2) odmítl vydat s odůvodněním, že pozemky jsou zastavěny komunikacemi sloužícími k obecnému užívání veřejnosti, které je bezplatné. Ekvivalentem bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo na úkor žalobce, je podle názoru žalobce obvyklá výše nájemného za užívání předmětných pozemků. Žalobce stanovil obvyklou výši nájemného za užívání předmětných pozemků podle znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] částkou 350 Kč/1m2/rok, nicméně uplatnil nárok pouze ve výši dle cenové regulace dané výměry Ministerstva financí č. 01/2014, č. 01/2015 a č. 01/2016, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami a dle kterých výše nájemného činí 120 Kč/1m2/rok. Žalobce se odkázal na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého žalovaný (původně žalovaný č. 2) za období od roku 2014 do roku 2016 neuzavřel smlouvu o pronájmu obdobných pozemků v obvodu [adresa] za cenu nižší nežli za žalobcem požadovaných 120 Kč/1m2/rok. Bezdůvodné obohacení za užívání pozemků za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 bez právního důvodu činí celkem 250 612 Kč, když celková výměra pozemků činí 760 m2 a žalobce kalkuluje regulovanou cenu obvyklého nájemného ve výši 120 Kč/1m2/rok a celkem 1 003 dnů. Žalobce se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 1. 10. 2016, kdy se žalovaný (původně žalovaný č. 2) ocitl v prodlení oproti lhůtě poskytnuté žalobcem ve výzvě ze dne 16. 9. 2016, do zaplacení.

2. Žalovaný (původně žalovaný č. 2) žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný (původně žalovaný 2) se odkázal na nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 581/14 ze dne 1.7.2014, který uvedl, že „postrádá logiku, aby měl samosprávný subjekt platit individuálnímu vlastníkovi za užívání nemovitosti, kterou jako veřejný statek užívá blíže neurčený počet osob“ a konstatoval, že není pasivně věcně legitimován, neboť z existence veřejného statku na předmětných pozemcích nemá žádný majetkový prospěch. Namítal rozpor uplatněného nároku s dobrými mravy s tím, že žalobce nabyl předmětné pozemky již jako zastavěné, ze spekulativních důvodů a za účelem vymáhání nároků z titulu bezdůvodného obohacení po straně žalované. Dále sporoval rozsah zastavěnosti pozemků i žalobcem vyčíslenou výši bezdůvodného obohacení s tím, že nelze bez dalšího vycházet z horní hranice regulované ceny, ale je namístě zkoumat cenu obvyklou. Pokud se týká závěrů znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], pak tento znalecký posudek neobsahuje ani jednu srovnatelnou nájemní smlouvu. Tvrzení žalobce, že jsou znalkyní porovnávány obdobné pozemky, tak ze znaleckého posudku není ověřitelné a znalecký posudek je nepřezkoumatelný. Žalovaným (původně žalovaným č. 2) nejsou uzavírány smlouvy o dlouhodobém nájmu pozemků zastavěných komunikacemi z důvodu existence tělesa komunikace na předmětném pozemku. Užívání pozemku zastavěného tělesem komunikace k obvyklému účelu podléhá institutu obecného užívání dle ust. § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je bezplatné.

3. Žalovaný č. 1 (resp. původně žalovaný č. 1) žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby, uvedl, že ve věci není pasivně legitimován. Pasivně legitimovaným subjektem v předmětném sporu totiž může být pouze vlastník dotčených pozemních komunikací, kterým je ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, obec a touto obcí je [název žalovaného], a nikoli městská část, na jejímž území silnice leží. Z žalobcem vlastněných pozemků [parc. č.], [parc. č.] a [parc. č.] se dále na území [adresa] nachází pouze jeden, a to pozemek [parc. č.] [Anonymizováno] o výměře 316 m2, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]. Žalovaný č. 1 (resp. původně žalovaný č. 1) poukázal na způsob a okolnosti nabytí vlastnictví předmětných pozemků žalobcem, který označil za spekulativní a uvedl, že na všech třech pozemcích se v době jejich nabytí žalobcem místní komunikace již nacházely. Dále poukázal na to, že při určení výše bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z toho, že běžný výnos z investic do nemovitostí v Praze se pohybuje v řádu jednotek procent, tedy v daném případě jednotek procent z částky 102 000 Kč a žalobcem uplatňovaná výše bezdůvodného obohacení tak zjevně neodpovídá běžnému výnosu z takto investovaných finančních prostředků.

4. Podáním ze dne 24. října 2017, doručeným soudu dne 27. 10. 2017, vzal žalobce žalobu vůči žalovanému č. 1 zpět. Usnesením ze dne 6. prosince 2017 č.j. 7 C 326/2016-191 soud vůči žalovanému č. 1 (tedy vůči [název žalovaného]) řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) zastavil. Nadále bylo řízení vedeno vůči žalovanému č. 2, toliko vůči [název žalovaného], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], který je v rozsudku dále označován jako „žalovaný.“ 5. Dne 5. 9. 2024 žalovaný uhradil žalobci částku 312 253,55 Kč představující úhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků (s označením spisové značky tohoto řízení 7 C 326/2016) za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 ve výši dle znaleckého posudku [Anonymizováno] ve výši 189 290 Kč a dále zákonné úroky z prodlení, které žalovaný vyčíslil ke dni 30. 6. 2024 v částce 118 145,49 Kč a ke dni zaplacení 5. 9. 2024 v částce 4 818,06 Kč, celkem tedy žalovaný uhradil žalobci částku 312 253,55 Kč za účelem odklizení tohoto soudního sporu (zjištěno z platebního poukazu ze dne 5. 9. 2024 na č.l. 1039). Žalobce přijetí částky 312 253,55 Kč potvrdil dopisem ze dne 11. 9. 2024, který byl odeslán žalovanému doporučeným dopisem dne 13. 9. 2024 (zjištěno z dopisu žalobce ze dne 11. 9. 2024 na č.l. 1049 a podacího lístku české pošty, s.p. na č.l. 1050), nicméně uvedl, že nebylo možné zjistit k jaké jeho pohledávce vůči žalovanému se platba vztahuje, a tedy uhrazenou částku započítává na pohledávku ze sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č.j. 38 C 207/2019, neboť žalovaný určitou částku na tuto pohledávku v minulosti již plnil a proto uhrazenou částku započítává jako úhradu naběhlých úroků z prodlení. Toto stanovisko žalovaného prezentoval mj. právní zástupce žalovaného na ústním jednání dne 19. září 2024. Žalobce tedy nevzal v rozsahu uhrazené jistiny v částce 189 290 Kč včetně zákonného úroku z prodlení (které byly dle početní kontroly provedené soudem uhrazeny ve správně vypočtené výši) žalobu zpět.

6. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Mezi stranami bylo nesporné, že v žalovaném období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 byl vlastníkem pozemků [parc. č.] v k. ú. [adresa], [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] (dále jen „pozemky“ nebo jen „předmětné pozemky“) žalobce, že dle zápisu v katastru nemovitostí mají pozemky povahu ostatní plochy – ostatní komunikace, že na pozemcích [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] v k. ú. [adresa] se nacházejí místní komunikace III. třídy a že pozemek [parc. č.] v k. ú. [adresa] vznikl oddělením od původního pozemku [parc. č.] v k. ú. [adresa] za účelem přesného zaměření skutečného provedení stavby tělesa komunikace, když se na něm nachází místní komunikace II. třídy. Nesporné je také, že na všech třech pozemcích se místní komunikace nacházely již v okamžiku, kdy je žalobce koupil, tedy nabyl do svého vlastnictví a že užívání pozemků žalobce pro účely místních komunikací není mezi účastníky žádným způsobem smluvně upraveno a žalovaný za užívání pozemků žalobci neposkytuje žádné plnění. Nesporné byly také kupní ceny uvedených pozemků, tj. kupní cena za pozemek [parc. č.] v k. ú. [adresa] činila 40 000 Kč, kupní cena za pozemek [parc. č.] v k. ú. [adresa] činila 30 000 Kč a kupní cena za pozemek [parc. č.] v k. ú. [adresa] činila 32 400 Kč. Dále bylo nesporné, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 16. 9. 2016 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, které žalovaný odmítl vydat.

8. Ostatní skutečnosti byly mezi stranami sporné. Sporná byla výše obvyklého nájemného v místě a čase za užívání pozemků pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

9. Soud provedl dokazování předloženými listinami, znaleckými posudky, výslechy znalců a výslechem svědkyně.

10. K důkazu byly v průběhu řízení provedeny tyto listiny včetně znaleckých posudků: - výpisy z katastru nemovitostí, které se týkají sporných pozemků z [datum], - informace o komunikaci [parc. č.] ze [datum], - informace o komunikaci [parc. č.] z [datum] s fotografie, - informace týkající se pozemku [parc. č.] od [právnická osoba] z [datum], - technická zpráva [jméno FO] z [datum] s plánkem, - vyjádření [název žalovaného] z [datum], - výkaz dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí z [datum]., respektive [datum] s plánkem, - informace o komunikaci na pozemku [parc. č.] z [datum] a [datum], - technická zpráva [jméno FO] pravděpodobně z [datum] s plánkem, - vyjádření [název žalovaného] z [datum] s plánkem, - geometrický plán vypracovaný [datum] respektive [datum], - předžalobní výzva z [datum] s podacím lístkem a sledováním zásilek pošta online z [datum] až [datum], - předžalobní výzva z [datum], - znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze [datum] s přílohami č. l. 29 - fotografie označené jako kopie přílohy č. 3, 4, 5 k podání č. [hodnota], - kupní smlouvy z [datum], [datum], - rozsudky MS Praha č.j. 64 Co 129/2013-115 z 3. 11. 2015, 35 Co 325/2015 – 163 z 3. 11. 2015, 20 Co 156/2015-98 ze 4. 6. 2015, 29 Co 29/2015-79 ze 7. května 2015, OS Praha 1 22 C 38/2009-114 z 23. dubna 2015, OS Praha 1 27 C 171/2014-51 z 10. února 2015, - obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy – statut, - výpis z katastru ze [datum] 2× týkající se sporných pozemků, - kupní smlouva z [datum], - výpis z katastru z [datum], - listiny označené původní žalovanou [název žalovaného] jako výpisy z informačního systému s uvedením zařazení komunikací, - znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] z prosince 2016 s přílohami č. l. 130 - znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] z [datum] č. l. 162 - plné moci pro [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], - usnesení [právnická osoba] z [datum] s přílohou – pravidla pro výkup pozemků ve vlastnictví fyzických osob zastavěných stavbami ve vlastnictví [název žalovaného] při realizaci investiční výstavby, - žaloba [název žalovaného] proti panu [jméno FO] datovaná [datum] adresovaná OS Praha 5 o určení vlastnictví, - návrh žalobce adresovaný žalovanému na uzavření smlouvy o získání práv k pozemkům z [datum], - dopis žalovaného z [datum], - kupní smlouva podepsaná [datum], respektive [datum], - kupní smlouva č. [hodnota] z [datum], - nájemní smlouva č. [hodnota] z [datum], - rozsudky OS Praha 1 17 C 226/2016-136 z 10. srpna 2018, 38 C 133/2013-237 z 6. 11. 2018, 65 C 140/2011 – 600 z 27. listopadu 2018, - znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] z [datum] č. l. 295 - žaloba adresovaná OS Praha 1 stejných účastníků z [datum] zapsaná pod sp. zn. 65 C 140/2011, - dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 200/2019-701 z 6. 1. 2020, - rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 200/2019-701 z 24. září 2019, - usnesení Městského soudu v Praze č. j. 13 Co 322/2018-301 z 23. dubna 2019, - usnesení Ústavního soudu ve věci I. ÚS 2498/18 z 29. října 2019, - torzo rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 200/2019-701 s doložkou právní moci, - torzo rozsudku OS Praha 1 č. j. 65 C 140/2011-600 s doložkou právní moci, - rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 11 Co193/2011-580 z 29. srpna 2018, - rozsudek OS Praha 8 č. j. 27 C 217/2014-524 z 8. 12. 2017, - usnesení Ústavního soudu ve věci I. ÚS 2129/19 z 25. 2. 2020, - rozsudek OS Praha 4 č. j. 24 C 178/2016-541 ze 7. 2. 2020, doložka PM k tomuto rozsudku, - rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 30 Co 154/2020-609 z 16. 6. 2020, - usnesení Nejvyššího soudu ČR věci č. j. 28 Cdo 1063/2020-735 z 19. 5. 2020, - znalecký posudek [právnická osoba] č. [hodnota] z [datum] č. l. 499 - rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 6/2019-175 ze 14. ledna 2021, - rozsudek MS Praha 69 Co 27/2018-938 ze 4. května 2018, - rozsudek OS Praha 10 č. j. 21 C 226/2011-809 z 27. září 2017, - výpis z vyhlášky č. 32/1998 Sb. hl. m. Prahy o cenové mapě stavebních pozemků, - usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 4380/2018-984 ze 17. 12. 2019 - znalecký posudek č. [hodnota] z [datum] od [právnická osoba] - znalecké posudky znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] a [hodnota] z [datum]. a [datum], - výstupy z rejstříku znalců, respektive znaleckých ústavů týkající se znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckého ústavu [právnická osoba], a [tituly před jménem] [jméno FO], - výstup z obchodního rejstříku týkající se [právnická osoba], - úřední záznam soudce týkající se [právnická osoba], - obsah výpisu z obchodního rejstříku firmy [právnická osoba] a výstup ze seznamu znalců týkající se [tituly před jménem] [jméno FO], - znalecký posudek [právnická osoba]. č. [hodnota] ze dne [datum] na č. l. 712 až 719, - znalecký posudek [právnická osoba]. č. [hodnota] ze dne [datum] na č. l. 722 až 755, - revizní odborný posudek [jméno FO] [adresa] ze dne [datum] na č. l. 792 až 812, - znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], č. položky [hodnota], ze dne [datum] na č. l. 1008, - fotografie obsažené ve vyjádření žalovaného, - platební poukaz žalovaného ohledně úhrady částky 189 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení, - odborné vyjádření zpracované [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni [datum], předmět vyjádření: odborné posouzení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], zadavatel [název žalovaného]

11. K otázce výše obvyklého nájemného pozemků pro žalované období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 bylo v řízení provedeno celkem 7 znaleckých posudků, z toho jeden revizní a dále odborné vyjádření. Současně byly vyslechnuti znalci [tituly před jménem] [jméno FO] (na ústním jednání dne 11. 2. 2022), jakož i svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a znalec [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] (na ústním jednání dne 11. 2. 2022) a revizní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (na ústním jednání dne 4. 6. 2024).

12. Po provedeném dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:

13. K otázce výše obvyklého nájemného pozemků pro žalované období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016: a) Podle znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] činilo obvyklé nájemné za rozhodné období od 1.1.2014 do 30. 9. 2016 částku 350 Kč/1m2/rok. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. [tituly před jménem] [jméno FO] použila porovnávací metodu a provedla prohlídku se zaměřením. [tituly před jménem] [jméno FO] využila jednak informace magistrátu o komunikacích, technické zprávy a geometrické plánky – skutečné zaměření skutečného provedení komunikací, údaje sdělené žalobcem, dále výpisy z katastru nemovitostí, snímky z katastrální mapy, nájemní smlouvy na pozemky za roky 2014, 2015, 2016 uzavřené mezi [název žalovaného] a jednotlivými nájemci z webu [Anonymizováno], údaje z cenové mapy pozemků, fotodokumentaci z místního šetření a údaje z územního plánu. Nájemní smlouvy k znaleckému posudku připojené nejsou, součástí posudku je pouze jejich výčet v tabulce. Znalecký posudek obsahuje odkazy na cca 400 nájemních smluv, konstatuje, že výše pronájmu za 1 m2/rok se v jednotlivých lokalitách výrazně liší, nicméně minimální cena pronájmu byla zjištěna ve výši 120 Kč/1m2/rok. Znalkyně uzavřela, že nájmy se výrazně liší v jednotlivých lokalitách, nicméně obvyklá cena nájmu předmětných pozemků by činila 350 Kč/1m2/rok. Při stanovení obvyklé výše pronájmu nebyla použita průměrná výše pronájmů, protože byla zohledněna lokalita, kde se pozemky nacházejí. Za období od roku 2014 do roku 2016 nebyla uzavřena nájemní smlouva mezi [název žalovaného] a nájemci na pronájem pozemků za částku nižší než 120 Kč za 1 m2/rok. Stejně jako ve věci 16 Co 329/2022-596 hned první uvedená smlouva na pozemek [adresa] se týká sportoviště a rekreační plochy na [adresa], z pozemku je pronajato 88 m2, byť sám pozemek má rozlohu 6116 m2 a jedná se o rekreační plochu. U druhého pozemku [parc. č.] je uvedena výměra 1 metr2 s výší nájmů 10 000 Kč za rok, jedná se o lesní pozemek o rozloze 52 656 metrů, z něj byl pronajat pouze 1 metr. V případě třetího pozemku [parc. č.] v k. ú. [adresa], byly pronajaty 4 metry2, sám pozemek však má rozlohu 4644 metrů, nájemné činí 1 825 Kč. Při ústním jednání dne 11. 2. 2022 znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že v zásadě jsou dvě metody, jak lze dojít k obvyklému nájemnému, a to metoda porovnávací, kterou zvolila znalkyně, neboť měla dostatečný počet nájemních smluv k porovnání a jednak metoda simulovaného nájemného, kdy se vychází z prodejních cen, ze kterých je určité procento nájem. Jako vzorky vybrala veškeré smlouvy na veřejná prostranství, zkoumala i vzorek pozemků, které byly či měly být využívány ke komerčním účelům, které byly veřejně přístupné. Znalkyně uvedla, že v každém sledovaném období se najde minimálně vzorem tří smluv, které nejsou pod 120 Kč/1 m2. Znalkyně dále uvedla, že pozemky, na kterých je veřejná komunikace informativně oceňuje jako stavební pozemky. b) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalecké kanceláře [právnická osoba] soud zjistil, že znalecký posudek byl vypracován na základě zadání žalovaného a obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. Znelecká kancelář dospěla k závěru, že celkové obvyklé nájemné z předmětných pozemků za období od 1.1.2014 do 30. 9. 2016 činí celkem částku 189 290 Kč. Znalecký posudek obsahuje obecný úvod, pojednání o možných metodách stanovení ceny obvyklého nájemného a popis předmětu ocenění, obecnou analýzu trhu nemovitostí. Dále je konstatováno, že v dané věci se jedná o specifické nemovité věci, pozemky funkčně využívané veřejnými komunikacemi, ke kterým byl nalezen vhodný a dostatečný vzorek realizovaných prodejů obdobným pozemkům. Naopak pro přímé porovnání, tedy v porovnání s nabídkami pronájmu pozemků veřejných komunikací, nebyl nalezen dostatečně vhodný a statisticky vzorek. Proto při stanovení výše obvyklého nájemného vyšla znalecká kancelář z celkové hodnoty předmětných pozemků, z nichž pomocí kapitalizace odvodila obvyklou výši nájemného. Jako podklad pro stanovení obvyklé ceny bylo využito 11 kupních smluv v dané lokalitě a v jiných, obdobně atraktivních lokalitách z období let 2015 - 2018, když v případě 8 smluv byl odkupován pozemek zastavěný komunikací, v jednom případě zastavěný jinou plochou, v jednom případě se jednalo o neplodnou půdu a v jednom případě o ostatní plochu, dráhu, zeleň. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 166,91 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 624 000 Kč. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 284,64 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 356 000 Kč. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 166,91 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 685 000 Kč. Kapitalizační míra byla vypočtena na 4,29 %. Na základě toho bylo stanoveno obvyklé nájemné za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 na částku 189 290 Kč, což činí za pozemek v k.ú. [adresa] 940 Kč, za pozemek v k.ú. [adresa] 520 Kč a za pozemek v k.ú. [adresa] 830 Kč. Při ústním jednání dne 11. 2. 2022 byla vyslechnuta svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která se podílela na zpracování znaleckého posudku [právnická osoba]. Svědkyně uvedla, že zadavatel posudku jim neuložil, jaký způsob mají zvolit, volba ocenění nájemného odvozením od cen pozemků byla volbou znalecké kanceláře, neboť tento považovali za nepřesnější. Znalecká kancelář vycházela ze vzorku 11 kupní smluv na pozemky s veřejnými komunikacemi nebo s nimi souvisejícími. Svědkyně dále uvedla, že je jedním ze zpracovatelů znaleckého posudku, že hledali porovnatelné nájemní smlouvy, avšak tyto nenalezli, tedy pro přímé porovnání neměly podklady. Svědkyně dále uvedla, že pro posudek vyplývající ze srovnatelných nájemních smluv je podstatný účel, musí se jednat k obdobný účel, tedy o pozemek, na kterém je pozemní komunikace. Při ústním jednání dne 11. 2. 2022 byl vyslechnut taktéž znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování podniků a statutární zástupce znalecké kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], přičemž z jeho výpovědi soud zjistil, že metoda přímého porovnání potřebuje určitý vzorek smluv, které jsou v maximální shodě, pokud se týká parametrů pozemku co do typu, rozlohy, určení. c) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce [právnická osoba] soud zjistil, že znalecký ústav analyzoval 16 kupních smluv na převody majetku mezi [název žalovaného] a fyzickými osobami, které jsou vlastníky pozemků, na kterých se stavby nachází. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. Znalecký ústav dospěl k závěru, že předložené vzorky jsou naprosto nepoužitelné pro aplikaci obvyklé ceny, když soubor smluv nevykazuje jakékoliv znaky podobnosti. Ujednané ceny nejsou přenosné do tržního prostředí a naopak, protože na straně kupujícího vystupuje vždy [název žalovaného], a tedy se jedná o atypické transakce. d) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce [právnická osoba] činilo obvyklé nájemné za rozhodné období od 1.1.2014 do 30. 9. 2016 dle výměru MF č. 01/2012 celkem částku 250 613 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. Znalecký ústav uvedl, že pozemky neslouží k podnikání nájemce, tedy by neměla být uplatněna vyšší cena, než cena maximální a doporučil cenu nájmu stanovenou na základě Výměru MF č. 01/2012. Znalecký posudek obsahuje úvodní, teoretickou část týkající se správného postupu při stanovení obvyklé ceny a obvyklého nájemného. Znalecký ústav dospěl k závěru, že v daném případě musí stanovení výše obvyklého nájemného vycházet z jiné než tržní báze, která bude odrážet jeho spravedlivou hodnotu. Dle znaleckého ústavu trh s pozemky, na kterých je umístěn majetek jiného vlastníka neexistuje, neboť umístění stavby jiného vlastníka na pozemku je významným omezením a potenciálním zdrojem problémů. Znalecký ústav uzavřel, že spravedlivé ocenění pronájmu pozemků má být provedeno podle výměru MF č. 01/2012, když všemi ostatními metodami by se dospělo k částkám vyšším. Ostatní metody či jejich vzájemné porovnání prováděno nebylo. e) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru stavebnictví, stavby obytné, dopravní a inženýrské soud zjistil, že pozemek [parc. č.], zapsaný na LV č. [hodnota], v k.ú. [adresa] je v celé jeho ploše zastavěný veřejně užívanou místní komunikací II. třídy zvané [adresa] s chodníkem při její jižní straně. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru stavebnictví, stavby obytné, dopravní a inženýrské soud zjistil, že pozemek [parc. č.], zapsaný na LV č. [hodnota], v k.ú. [adresa] je v celé jeho ploše zastavěný veřejně užívanou místní komunikací III. třídy zvané [adresa] s chodníkem při její západní straně. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie na základě objednávky žalobce, přičemž znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. , vyplynulo, že všechny tři předmětné pozemky jsou v celé své ploše plně zastavěny pozemní komunikací. f) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného na základě objednávky žalobce znaleckou kanceláří [právnická osoba]., soud zjistil, že znalecká kancelář použila metodu porovnávací. Této znalecké kanceláře poskytl žalobce 32 nájemních smluv, včetně dodatků, seznam pozemků zastavěných komunikacemi a 3 rozsudky obecných soudů. Úkolem bylo stanovit, zda tyto nájemní smlouvy jsou použitelné pro stanovení obvyklého nájemného z předmětných pozemků za období od 1.1.2014 do 30. 9. 2016 porovnáním. V předložených nájemních smlouvách jsou různí pronajímatele (fyzické i právnické osoby), nájemci jsou variantně 2 subjekty, a to [název žalovaného] a [právnická osoba]. Znalecká kancelář uvedla, že si je vědoma toho, že v případě, kdy se smluvní strana opakuje, není možné opakující se vzorek použít pro účely tržního porovnání. Situace je zde ztížena tím, že v daném případě transparentní trh s identickým majetkem neexistuje. Znalecká kancelář tedy použila předložené vzorky (nájemní smlouvy,) i když se jedná o specifický případ, kdy je okruh nájemců omezen. Po přezkoumání předložených nájemních smluv dospěla znalecká kancelář k závěru, že výše nájmů za pozemek, který nebyl určen k podnikání a sloužil k veřejnému zájmu, činila dle cenového výměru MF ČR 120 Kč/m2/rok. g) Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalecké kanceláře [právnická osoba], soud zjistil, že rovněž ona vypracovala znalecký posudek na základě zadání žalobce (posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř.), oceňovala k datu 1. 1. 2014 veškeré pozemky žalobce uvedené na straně 5 znaleckého posudku, tedy i pozemky předmětné, a dospěla přitom k závěru, že byť se s pozemky, které tvoří pozemní komunikace veřejně neobchoduje, lze nájemné z těchto pozemků stanovit. Znalecká kancelář vyhledala nájemní smlouvy, kde je žalovaná v postavení nájemce, zde bylo nájemné vždy stanoveno v maximální regulované výši (120 Kč/1m2/rok). Smlouvy v tomto znaleckém posudku připojeny nejsou, pouze jejich přehled v příloze č. 3. h) Z revizního odborného posudku č. [hodnota] ze dne [datum] soudem ustanoveného revizního znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí [jméno FO], jehož znaleckým úkolem bylo zrevidovat znalecké posudky znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], znaleckých ústavů [právnická osoba] ze dne [datum], [právnická osoba] ze dne [datum], [právnická osoba]. ze dne [datum] a [Anonymizováno] ze dne [datum] a stanovit obvyklé nájemné/pachtovné sporných pozemků za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 na základě dle znalce nejsprávnější metody, vyplynuly následující skutečnosti. Revizní znalec neprováděl místní šetření/prohlídku pozemků ani zaměření. Znalec vycházel pouze z obsahu soudního spisu a obsahu jednotlivých znaleckých posudků, jež jsou jeho součástí. Obsahem revizního odborného posudku je ke každému přezkoumávanému znaleckému posudku jeho stručný popis a následující stručný a blíže neodůvodněný závěr, že revizní posudek potvrzuje cenu obvyklého nájemného pozemků vedených jako „ostatní plocha – ostatní komunikace“, umístěných v různých katastrálních územích okresu Hl. m. Prahy za období mezi 1. 1. 2014 až 30. 9. 2016 částku 120 Kč/1 m2/rok. Jedná se o obvyklou standardní výši dle Cenových věstníků MF ČR č. 01/2014, č. 01/2015 a č. 01/2016. Žádná konkrétní porovnání nájemních smluv, vlastní šetření či výpočty revizní znalec neprováděl. Ze závěrů odborného revizního posudku a taktéž z navazující výpovědi znalce na ústním jednání vyplývá, že znalec považuje za správnou výši obvyklého nájemného maximální cenu dle cenových věstníků, resp. výměrů MF ČR, tedy 120 Kč/1 m2/rok, aniž by tuto výši podrobil jakémukoliv kritickému zkoumání. Znalec se dále stručně vyjadřuje ke každému přezkoumávanému znaleckému posudku, když konstatuje, že znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] je nepřezkoumatelný a nedoporučuje jej stejně jako znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], který použil jinou metodiku. U obou posudků není stanovena maximální cena nájmu dle cenových věstníků MF ČR a pro mnohé jsou nečitelné. Znalec dále doporučil a označil jako relevantní znalecké posudky [právnická osoba] ze dne [datum], [právnická osoba]. ze dne [datum] a [Anonymizováno] ze dne [datum], u kterých shledal čitelný a jednoduchý postup. Věstník MF ČR je jasný cenový předpis. Při ústním jednání dne 4. 6. 2024 znalec [jméno FO] uvedl, že jeho úkolem bylo přezkoumat dříve zpracované znalecké posudky a odpovědět na otázky soudu. Uvedl, že nejvhodnější metodou je metoda porovnávací a potvrdil, že k jejímu využití je nutné mít dostatečný počet vzorů porovnávaných nájemních smluv, uvedl, že znalecké ústavy měly k dispozici dostatečný počet nájemních smluv pro účely porovnání. Dále znalec uvedl, že sám neměl nájemní smlouvy k dispozici, k tomu však podle jeho názoru nebyl ani důvod, když měl pouze určit, které znalecké posudky jsou správné a jestli byla použita správná metoda. Metodu simulovaného nájemného znalec označil pro daný případ za nesmyslnou a pouhé stanovisko znalce a to z důvodu, že se jedná o specifické pozemky, kterých je málo. V daném případě byl koeficient použitý společností [právnická osoba] zvolen pouze na základě subjektivního uvážení. Současně se znalec vyjádřil, že výše obvyklého nájemného musí odpovídat maximu cenového výměru a že on sám obvyklé nájemné neurčoval, nebylo to jeho úkolem. ch) Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že rovněž ona vypracovala znalecký posudek na základě zadání žalobce (posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř.). Znalkyně postupovala metodou tzv. simulovaného nájemného, když vycházela ze svého dřívějšího znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum], ve kterém stanovila obvyklou kupní cenu ze 17 realizovaných kupních smluv, které sama vybrala, a to podle stavu ke dni 31. 5. 2023. Kupní smlouvy součástí znaleckého posudku nejsou. Tímto postupem znalkyně došla k závěru, že výše obvyklého nájemného stanoveného metodou simulovaného nájemného za celé posuzované období je vždy vyšší, než je maximální výše nájemného, které vyplývá z cenových výměrů Ministerstva financí. i) Z Odborného posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] znaleckého posudku č. položky: [hodnota] a znaleckého posudku č. položky: [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] posoudil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. položky: [hodnota], jehož účelem bylo ocenění nemovitostí jako nesoucí znaky účelovosti, nepřezkoumatelnosti a neodpovídajícího ocenění pozemků v jejich aktuálním stavu a dle jejich využívání k datu ocenění. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že oceňované pozemky jsou různě užívané a pro relevantní porovnání mají být vždy vybrány skupiny vzorků s obdobnými vlastnostmi, aby mohla být zpracována řádná analýza, což se v daném případě nestalo. Každý oceňovaný pozemek, ev. jejich soubor byl měl být hodnocen samostatně podle skutečného využití ve smyslu zadání. Průměrná jednotková srovnávací cena nemůže být použita bez řádné analýzy. Kromě toho byl v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] chybně využit tzv. HB index, který se vztahuje pouze na ceny pozemků určených pro rezidenční výstavbu, neboť jej vytvořila [právnická osoba], která jiný druh pozemků nesleduje a vývoj jejich cen nezpracovává. Z toho je pak zřejmé, že stanovení obvyklého nájemného z kupních cen stanovených výše popsaným, vadným způsobem, nemůže obstát.

14. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. Soud zamítl důkazní návrh strany žalované na nový revizní znalecký posudek pro nadbytečnost, když přesvědčivost znaleckých závěrů jednotlivých posudků jednoznačně vyplynula jak z obsahu provedených znaleckých posudků, tak z výslechů znalců, a to ve spojení se závěry Městského soudu v Praze ve věci 16 Co 329/2022-596. Dále soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh na výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že ocenění nemovitostí, ze kterého bylo následně metodou simulovaného nájemného odvozeno obvyklé nájemné ve vyšší výši, než je maximum výměru dle cenových věstníků MF ČR, je stanoveno v cenové hladině ke dni 31. 5. 2023, tj. mimo sledované období obvyklého nájemného. Z tohoto důvodu především je znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pro předmětné řízení nepoužitelný a není tedy třeba se zabývat ani jeho zpochybňujícím odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO] či tyto osoby vyslýchat. Kromě toho se soud kloní k závěru, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] mohl být žalobcem v řízení navrhnut a předložen dříve, tedy že důkazní návrh byl po koncentraci řízení. Z důvodu procesní opatrnosti se však soud, když oba důkazy (jak znalecký posudek, resp. oba znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a odborné posouzení [tituly před jménem] [jméno FO]) provedl, těmito důkazy, resp. jejich obsahem zabýval a do hodnocení důkazů je zahrnul. S ohledem na nepoužitelnost závěrů [tituly před jménem] [jméno FO] však soud neměl důvod již tak rozsáhlé řízení zatěžovat dalším výslechem, ohledně kterého je zřejmé, že by žádné pro věc podstatné skutečnosti osvětlit nemohl, neboť jeho závěry vycházejí z jiného časového období.

15. Soud vyšel z rozhodnutí č.j. 16 Co 329/2022-596 ze dne 8. června 2023 Městského soudu v Praze a z rozhodnutí č.j. 13 Co 376/2022-824 a 13 Co 380/2022 ze dne 19. července 2023 Městského soudu v Praze a ve smyslu § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) stran rozhodování soudů v obdobných věcech se podrobně zabýval všemi v řízení provedenými znaleckými posudky a podklady, z nichž znalci vyšli a zejména tím, z jakých podkladů jednotliví znalci vycházeli, jak z odborného hlediska hodnotili posudky jiných znalců, jak přesvědčivé byly jejich závěry a případně, jak své závěry obhájili při ústním výslechu. Soud se taktéž zabýval obsahem výpovědí vyslechnutých znalců. Je sice pravdou, že ve věci 16 Co 329/2022-596, ve které dospěl Městský soud v Praze v obdobné věci týkající se týchž účastníků po posouzení obdobných znaleckých posudků totožných autorů, pouze zaměřených na jiné konkrétní pozemky (v některých případech se jednalo o zcela totožné znalecké posudky zahrnující více pozemků), včetně výpovědí znalců, k závěru, že ke správným hodnotám dospěl znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba], nebyl na rozdíl od předmětného řízení proveden revizní znalecký posudek. Naopak ve věci 13 Co 376/2022-824 a 13 Co 380/2022 soud rozhodl podle revizního znaleckého posudku, který využil porovnávací metodu. V dané věci sice byl revizní posudek proveden a revizní znalec [jméno FO] byl vyslechnut na ústním jednání dne 4. 6. 2024. Podle názoru soudu však revizní znalec svůj posudek neobhájil, nesplnil znalecký úkol, když jeho posudek byl zcela minimalistický, u každého přezkoumávaného znaleckého posudku pouze stručně uvedl, zda jej doporučuje či nikoliv, sám obvyklé nájemné nestanovil, ačkoliv to bylo součástí jeho znaleckého úkolu (viz. usnesení o ustanovení revizního znalce [jméno FO] č.j. 7 C 326/2016-790 ze dne 6. 6. 2022). Revizní znalec [jméno FO] pouze stručně konstatoval, že správná je metoda porovnávací, a nikoliv simulovaného nájemného, kterou považuje za subjektivní, nicméně sám žádná porovnání neprováděl, žádné nájemní smlouvy neporovnával ani nevyhledával a pouze konstatoval, že obvyklá výše nájemného je ve výši maxima výměru, tedy nejvyšší možná regulovaná cena. Takto zjednodušený závěr soud přijmout nemohl, když se podle názoru soudu jedná o závěr povrchní a velice zjednodušující, nikoliv vzešlý z kvalifikovaného odborného a podrobného zkoumání a porovnávání, ať již smluv nájemních či vyhledávání smluv kupních na obdobné pozemky. Své závěry prezentované v revizním znaleckém posudku znalec na ústním jednání nedokázal obhájit žádnými relevantními argumenty kromě odkazu na maximální výši regulovaného nájemného dle výměru.

16. Soud se ztotožňuje se závěrem Městského soud v Praze vyplývajícím z rozhodnutí 16 Co 329/2022-596, že znalecké posudky je nutné zkoumat podrobně včetně jejich podkladů a že není na místě bez dalšího vyjít ze znaleckých posudků předložených žalobcem (jen z toho důvodu, že je jich více s obdobnými závěry), a nikoliv ze znaleckého posudku [právnická osoba] předloženého žalovaným, neboť se znalci oslovení žalobcem ve svém postupu vzájemně shodli a použili porovnávací metodu, která má dle zákona přednost. Takový postup by sice byl podle názoru soudu jednodušší, ovšem nikoliv správný a spravedlivý. Soud v daném řešeném případě přisvědčil argumentu, že pozemky ve znaleckých posudcích předložených žalobcem (včetně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], která použila metodu simulovaného nájemného) porovnatelné s předmětnými pozemky nejsou, a to buď z důvodů týkajících se charakteru pozemků či délky a účelu pronájmu. Podle názoru soudu není, stejně jako ve věci 16 Co 329/2022-596, v daném případě základní otázkou, jaká metoda má být pro vyčíslení obvyklého nájemného použita, zdali metoda porovnávací či metoda simulovaného nájemného, ale zda lze vůbec najít porovnatelné pronajaté pozemky, aby mohla být porovnávací metoda z hlediska obvyklého nájemného vůbec aplikována. Pokud takové pozemky objektivně nejsou k dispozici, je vhodnější použití metody simulovaného nájemného.

17. Základem pro stanovení ceny obvyklého nájemného předmětných pozemků nemůže být znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], když tento posudek srovnatelné nájmy pozemků neuvádí. Pokud byla [název žalovaného] pronajímatelem, nejednalo se o pozemky zastavěné veřejnými komunikacemi, ale o pozemky jiné, které mohl nájemce využít buď k nepodnikatelským, ale také k podnikatelským účelům. Sama znalkyně uvedla, že do porovnávání zahrnula různorodé pozemky, dokonce také pozemky využívané ke komerčním účelům. Tyto pozemky ovšem nelze jako celek porovnávat s předmětnými pozemky a na tomto základě tak stanovit obvyklou cenu nájemného pozemků ve výši 350 Kč/1m2/rok. Stejně tak nelze stanovit obvyklou cenu pozemků zastavěných veřejnými komunikacemi částkou 120 Kč/1m2/rok, když pozemky ve znaleckém posudku zmíněné a pronajaté za regulovanou cenu na veřejných komunikacích nebyly, jednalo se o pozemky, které mohl nájemce lépe využít (např. pro sportovní využití, příjezd k vlastní nemovitosti, apod.). Právě možnost širšího využití pozemků než pouhé respektování skutečnosti, že na pozemku je veřejná komunikace, u které se jedná o holé vlastnictví, dle soudu odůvodňuje i vyšší cenu regulovaného nájmu. Vzorky použité pro účely porovnání [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly podle názoru soudu způsobilé k porovnání. 18. [právnická osoba] naopak dospěl k závěru, že předložené vzorky jsou naprosto nepoužitelné pro aplikaci obvyklé ceny, neboť soubor smluv nevykazuje žádné znaky podobnosti a jedná se o atypické transakce, čímž v podstatě uvedl, že porovnávací metoda je v daném případě nepoužitelná. Z toho důvodu [právnická osoba] de facto žádné zkoumání neprováděl, neaplikoval ani metodu simulovaného nájemného a pouze se odkázal na obvyklé nájemné dle výměru MF ČR č. 01/2012, což za sledované období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 činilo 250 613 Kč. Takový závěr soud přijmout nemohl, protože znalecký ústav žádné zkoumání neprováděl a zcela zjednodušujícím způsobem se pouze odkázal na cenový výměr, ohledně kterého však z judikatury vyplývá, že nemusí ve všech případech představovat výši obvyklého nájemného a tuto je třeba zjišťovat. Stejně tak nelze vycházet ani ze znaleckého posudku [právnická osoba]., který naopak porovnávací metodu aplikoval, byť znalecká kancelář uvedla, že si je vědoma toho, že opakující se vzorek (pokud se smluvní strana opakuje) není možné použít pro účely tržního porovnání. Znalecká kancelář přesto předložené vzorky použila a konstatovala, že výše nájmu za pozemek, který nebyl určen k podnikání a sloužil veřejnému zájmu, činila maximum dle cenového výměru MF ČR, tj. 120 Kč/1 m2/rok. Z pohledu soudu se jednalo o postup vzájemně rozporuplný a povrchně přijímající maximum výměru dle cenového věstníku, aniž by byla skutečně a reálně a zcela jistě složitě zkoumána obvyklá výše nájemného. Konečně soud nepovažoval za dané věci využitelný ani znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba], když ani z tohoto znaleckého posudku nelze dovodit, že byly posuzovány srovnatelné nájemní smlouvy a z celkového dokazování vyplynulo, že srovnatelné nájemní smlouvy (z hlediska účelu a délky pronájmu a charakteru pozemku) dohledat nelze.

19. Ve znaleckých posudcích předložených žalobcem nebyly uvedeny srovnatelné nájemní smlouvy týkající se pozemků zastavěných veřejnými komunikacemi. Z provedeného dokazování, po vyhodnocení jednotlivých znaleckých posudků, výslechů znalců a zvážení argumentů citovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze, který obdobné spory mezi žalobcem a žalovaným opakovaně řešil a opakovaně se do hloubky zabýval jednotlivými znaleckými posudky, má soud za to, že v daném specifickém případě srovnatelné nájemní smlouvy dohledat nelze a k relevantnímu porovnání nelze využít pomocným způsobem ani jiné pozemky, jak učinila např. [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud v daném případě nemohl vycházet ani ze závěrů revizního znalce [jméno FO], neboť tento svůj znalecký posudek neobhájil, žádné vlastní zkoumání neprováděl, žádné nájemní smlouvy neporovnával, ani je nevyhledával, jeho výpověď nebyla přesvědčivá, nedokázal přiměřeně pohotově a logicky odpovědět na dotazy právní zástupkyně žalovaného a taktéž se pouze velmi stručně a zjednodušeně odkázal na cenový výměr MF ČR, resp. jeho maximum. Z tohoto důvodu soud považuje stejně jako Městský soud v Praze ve věci 16 Co 329/2022-596 za přesvědčivé argumenty znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba], která při neexistenci srovnatelných nájemních smluv zvolila pro stanovení obvyklého nájemného metodu simulovaného nájemného vycházející z kupních smluv, které již v době koupě žalovaným byly zastavěny místními komunikacemi stejně jako pozemky předmětné. Dle závěru soudu bylo i v tomto případě dostatečně zdůvodněno, proč znalecká kancelář vybrala konkrétní vzorky kupních smluv, tak aby se nejednalo o pozemky nezastavěné, když v případě nezastavěnosti je možné využití vyšší a tomu odpovídá i cena. Stejně tak soud považuje za přijatelnou i znaleckou kanceláří zvolenou kapitalizační míru ve výši 4,29 % a uvádí, že ve věci 16 Co 329/2022-596 byla soudem přijata dokonce kapitalizační míra nižší. Soud se i v tomto případě odvolává na dříve konstatované notoriety nejen Městským soudem v Praze, že znalecké posudky z oborů ekonomika odvětví ceny a odhady vždy představují pouze kvalifikovaný odhad a že prakticky neexistují dva shodné znalecké posudky oceňující tutéž věc. Pokud se týká usnesení [právnická osoba] z [datum], [hodnota], na které se opakovaně odvolával žalobce, pak z něj při stanovení výše obvyklého nájemného vycházet nelze, neboť k obvyklé výši nájemného za srovnatelné pozemky nemá přímou vazbu ani vypovídací hodnotu a obvyklá výše nájemného pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení musí být stanovena na základě zákona, judikatury a odborného posouzení.

20. Soud tedy po důkladném uvážení všech výše popsaných zjištěných skutečností přijal závěry znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba], a to shodně jako Městský soud v Praze v typově obdobné věci 16 Co 329/2022-596. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 166,91 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 624 000 Kč. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 284,64 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 356 000 Kč. Průměrná cena pozemků v Kč/1 m2 byla pro pozemek v k.ú. [adresa] zjištěna ve výši 2 166,91 Kč, výsledná hodnota nemovité věci po zaokrouhlení byla zjištěna na 685 000 Kč. Kapitalizační míra byla vypočtena na 4,29 %. Na základě toho bylo stanoveno obvyklé nájemné za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 na částku 189 290 Kč, což činí za pozemek v k.ú. [adresa] 940 Kč, za pozemek v k.ú. [adresa] 520 Kč a za pozemek v k.ú. [adresa] 830 Kč.

21. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že vlastníkem sporných pozemků [parc. č.] v k. ú. [adresa], [parc. č.] v k. ú. [adresa] a [parc. č.] v k. ú. [adresa], majících dle zápisu v katastru nemovitostí povahu ostatní plochy – ostatní komunikace, byl od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 žalobce. Předmětné pozemky žalobce jsou a v rozhodné době byly zastavěny místními komunikacemi ve vlastnictví žalovaného. Na těchto pozemcích se v rozhodném období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 a také před rozhodným obdobím nacházely místní komunikace II. a III. třídy. Žalovaný předmětné pozemky užíval bez právního důvodu, když žádná písemná smlouva pro dotčené období neexistovala a nebyla prokázána, resp. ani tvrzena, ani existence jakékoliv ústní smlouvy s žalobcem nebyla prokázána ani tvrzena. Žalovaný žalobci za užívání pozemků nehradil žádné finanční plnění. Obvyklé nájemné všech předmětných pozemků za dotčené období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 činí dle znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba] částku 189 290 Kč. Žalobce se pokoušel o uzavření nájemních či jiných smluv, ať již na tyto či jiné pozemky, což žalovaný odmítl. V současné době již žalobce vlastníkem předmětných pozemků není, poté co žalovaný nevyužil předkupní právo za navrhovanou cenu pozemků, byly předmětné pozemky i další pozemky zastavěné místními komunikacemi, které žalobce vlastnil, prodány společnosti [právnická osoba], která je současným vlastníkem.

22. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Soud aplikoval ustanovení občanského zákoníku dopadající na otázku bezdůvodného obohacení, konkrétně ustanovení § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 dále platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud se také aplikoval přiléhavou judikaturu, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 4184/2018, ze dne 27. 2. 2019, ve kterém NS ČR uvedl, že: „Za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. S ohledem na specifické okolnosti konkrétní věci není vyloučen ani úsudek, že (nemovitou) věc nebylo vůbec možné v relevantním období pronajmout, a užívací právo k ní tudíž mělo nulovou hodnotu, pročež by ani nemohlo být usuzováno na vznik obohacení subjektu, který ji užíval a dále usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1315/2015, ve kterém NS ČR uvedl, že: Pokud jde o samotný postup při zjišťování výše obvyklého nájemného, lze v obecné rovině uvést, že pro vyčíslení bezdůvodného obohacení je v zásadě určující prospěch nabytý obohaceným, nikoli újma ochuzeného (viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 17/2014), a rozsah bezdůvodného obohacení, jehož se žalovaným na úkor žalobce užíváním jeho pozemků bez právního důvodu dostalo, tedy odpovídá částce, již by za obvyklého běhu okolností museli vynaložit na zajištění práva srovnatelné nemovitosti užívat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2412/2014). Vzhledem k tomu, že se za daných okolností prospěch obohaceného poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2914/2011, popřípadě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 443/2014) coby objektivní hodnotou determinovanou vztahem nabídky a poptávky v daném místě a čase (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1748/2008, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3888/2009), je bez významu, že konkrétně žalobce své pozemky nepronajímá a pronajímat nehodlá. Soud konstatuje, že judikatura je ustálena v závěru, dle něhož nedisponuje-li vlastník pozemní komunikace, jež je samostatnou věcí v právním smyslu (§ 3 zák., č. 13/1997 Sb.), titulem opravňujícím jej k užívání pozemků pod komunikací ve vlastnictví jiné osoby, vzniká mu bezdůvodné obohacení, které je povinen vlastníku zatížených nemovitostí vydat. S ohledem na výše uvedené má soud jednoznačně za to, že užíval-li žalovaný pozemky bez právního důvodu, pak na jeho straně vznikl majetkový prospěch spočívající v užíváním pozemků ve vlastnictví žalobce bez finančního protiplnění – hrazení obvyklé výše nájemného, který odpovídá částce, již by za obvyklého běhu okolností žalovaný musel za užívání obdobných nemovitostí vynaložit, tedy ve výši obvyklého nájemného, které za užívání pozemků žalobci nehradil, ačkoliv žádná dohoda, že tak mohl činit mezi stranami neexistovala.

23. Soud dále aplikoval ust. § 2 odst. 1 až 3 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), když podle odst. 1 § 2 zákona o oceňování majetku platí, že pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. Podle odst. 2 § 2 zákona o oceňování majetku dále platí, že obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Konečně podle odst. 3 § 2 zákona o oceňování majetku platí, že v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.

24. Po právní stránce má soud za to, že již na základě samotné skutečnosti, že na předmětných pozemcích se nachází komunikace II. a III. třídy vzniká žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného z těchto pozemků, které je žalovaný povinen žalobci vydat, když v případě užívání těchto pozemků žalovaným se jedná o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z., dále např. rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. 28Cdo 1848/2016, 28Cdo 3082/2018 či 28Cdo 2304/2021). Soud má dále za to, že žalobcem uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení není v rozporu s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu sp.zn. III ÚS 2049/21). Jakkoliv žalobce skutečně nabyl předmětné pozemky mimořádně výhodně, a navíc po žalované požadoval, jak níže zdůvodněno, vyšší než obvyklé nájemné, pak to byl žalovaný, kdo byl fakticky nečinný a žalobci neposkytl až do září 2024 ani částečné plnění, které by se dle jeho znaleckých posudků blížilo obvyklému nájemnému z pozemků zastavěných komunikací. Aby bylo možno předmětný nárok zamítnout, musí být rozpor uplatněného nároku s dobrými mravy zjevný (§ 8 o.z.), přičemž takový závěr nelze v dané věci učinit. Podmínky pro zamítnutí žaloby pro její rozpor s dobrými mravy tedy nejsou splněny. Kromě toho žalovaný dne [datum] uhradil žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 189 290 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, tj. celkem žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 312 253,55 Kč představující úhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2016 ve výši dle znaleckého posudku [právnická osoba] ve výši 189 290 Kč a dále zákonné úroky z prodlení, které žalovaný vyčíslil ke dni 30. 6. 2024 v částce 118 145,49 Kč a ke dni zaplacení [datum] v částce 4 818,06 Kč. Podle kontrolních výpočtů soudu uhradil žalovaný zákonné úroky z dlužné částky ve správné výši. Úhrada uvedené částky žalovaným žalobci na jeho bankovní účet byla mezi stranami nesporná a pokud se týká námitky žalobce, že předmětnou částku žalovaný započetl na jiné tvrzené nároky, konkrétně úroky z prodlení z dříve zaplacené částky na jiný spor (konkrétně 38 C 207/2019 vedený u Obvodního soudu pro Prahu 8) pak této námitce soud nepřisvědčil, když platební poukaz ze dne [datum] platbu jednoznačně identifikoval odkazem na spisovou značku tohoto řízení (s označením 7 C 326/2016). Úhradu bezdůvodného obohacení žalovaný logicky vysvětlil, když uvedl, že na výzvu soudu ke smírnému vyřešení sporu se jednalo o snahu žalovaného o odklizení sporu.

25. Jelikož mezi účastníky probíhá řada soudních sporů o bezdůvodné obohacení právě výši obvyklého nájemného z pozemků ve vlastnictví žalobce, na nichž stojí stavba místní komunikace, vyšel soud zejména ze dvou rozhodnutí Městského soudu v Praze, na která se účastníci odvolávali, a to 16 Co 329/2022-596 a 13 Co 376/2022-824 a 13 Co 380/2022, když má za to, že uvedená rozhodnutí nejsou ve vzájemném rozporu. K tomu soud uvádí, že z citovaných rozhodnutí Městského soudu vyplývá, že metoda simulovaného nájemného byla jako odpovídající využita i v jiných řízeních, a tedy se jedná o metodu využitelnou právě v případech, kdy objektivně neexistuje dostatečný počet vzorků srovnatelných nájemních smluv.

26. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu již uhrazené částky 189 290 Kč ke dni [datum] včetně zákonných úroků z prodlení, tj. pouze ve výši obvyklého nájemného dle znaleckého posudku [právnická osoba]. Jelikož žalovaný tuto částku dne [datum] prokazatelně žalobci uhradil a žalobce přesto nevzal žalobu zpět, nezbylo soudu než žalobu jako celek zamítnout a úspěch žalobce v rozsahu uhrazené částky zohlednit v nákladech řízení, neboť je zjevné, že náklady řízení byly zaviněny žalovaným, který k úhradě bezdůvodného obohacení přistoupil až po osmi letech soudního sporu. Spolu s částkou 189 290 Kč soud považuje za oprávněný také nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1. 10. 2016 do zaplacení, neboť žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemků ve lhůtě do 30. 9. 2016. Zákonný úrok z prodlení byl společně s jistinou žalovaným uhrazen dne [datum]. Jelikož žalovaný nevzal svoji žalobu v uhrazeném rozsahu zpět, musel soud žalobu zamítnout v celém rozsahu, když v rozsahu částky 189 290 Kč včetně zákonného úroku z prodlení se sice jedná o oprávněný nárok žalobce, nicméně uhrazený před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Dle § 154 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, jelikož nárok žalobce ve zbývající části nad rámec uhrazeného bezdůvodného obohacení včetně zákonného úroku z prodlení soud za oprávněný nepovažuje.

27. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, ve spojení s ve spojení s § 147 odst. 1 o.s.ř., podle kterého může soud účastníku uložit, aby hradil náklady řízení, které by jinak nevznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním. V daném případě byl sice žalobce v konečném důsledku procesně zcela neúspěšný, když žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. K tomu je však třeba dodat, že k zamítnutí žaloby došlo v důsledku úhrady bezdůvodného obohacení dle znaleckého posudku [právnická osoba] včetně zákonného úroku z prodlení až po 8 letech sporu, a to těsně před vyhlášením rozsudku soudu I. stupně. Nahlížet na žalobce jako na čistě procesně neúspěšného, protože nevzal žalobu zpět, by v daném případě nebylo podle názoru soudu spravedlivé, když žalovaný svým postupem, kdy bezdůvodné obohacení uhradil až po 8 letech sporu vzniklé náklady de facto zavinil. V daném případě tedy soud přiměřeně dle § 142 odst. 2 a § 147 odst. 1 o.s.ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci a přiznal žalobci, jenž byl v konečném výsledku v řízení úspěšný v rozsahu 50 % (úspěch žalobce v rozsahu 75 % po odečtení úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %), a žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 169 242,1 Kč (výrok č. III.). Soud má za to, že náklady v uvedené výši vznikly v důsledku zavinění žalovaného. Tyto náklady sestávají: - z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 612 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze 28 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. - převzetí a příprava právního zastoupení, - zpracování žaloby ze dne [datum], - výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] - písemné vyjádření ze dne [datum] - odvolání žalobce ze dne [datum] proti výroku II. (náklady řízení) usnesení OS P8 ze dne 6. 12. 2017, č.j. 7 C 326/2016-191 – úkonu - návrh na přerušení řízení ze dne [datum] – úkonu - opakovaný návrh na přerušení řízení ze dne [datum] – úkonu - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - účast na ústních jednáních dne [datum] – přesahující 2 hod. (2 ÚPS), [datum], dne 11. 2. 2022 – přesahující 2 hod. (2 ÚPS), [datum], [datum], [datum] – přesahující 2 hod. (2 ÚPS), [datum], [datum] – vyhlášení rozhodnutí (1/2 ÚPS) tj. celkem 261 520 Kč; včetně 28 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 8 400 Kč; daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 269 920 Kč ve výši 56 683,2 Kč; - uhrazený soudní poplatek ve výši 12 531 Kč; Tj. celkem se jedná o náklady ve výši 339 134,2 Kč, přičemž 50 % z této částky vyjadřující procesní úspěch žalovaného ve věci činí částku 169 567,1 Kč. Od této částky soud odečetl 325 Kč (rozdíl mezi zálohou složenou žalobcem a znalečným na něj připadajícím podle poměru úspěchu a neúspěchu) a dospěl ke konečné částce, kterou uložil žalovanému uhradit žalobci jakožto náhradu nákladů řízení 169 242,1 Kč (výrok II.). O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

28. Ve výroku III. rozsudku soud rozhodl o vrácení nespotřebované části zálohy na náklady důkazu žalovanému ve výši 38 600 Kč. Usnesením ze dne 16. 7. 2021, č. j. 7 C 326/2016-623, uložil soud žalovanému, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu výslechem znalců a svědků ve výši 5 000 Kč. Žalovaný složil tuto částku na účet soudu dne 23. 7. 2021. Usnesením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 7 C 326/2016-757, uložil soud žalovanému, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 40 000 Kč. Žalovaný složil tuto částku na účet soudu dne 22. 4. 2022. Celkem žalovaný složil na náklady důkazu zálohy ve výši 45 000 Kč. Usnesením ze dne 16. 7. 2021, č. j. 7 C 326/2016-622, uložil soud žalobci, aby zaplatil zálohu na náklady důkazu výslechem svědka ve výši 1 700 Kč. Žalobce složil tuto částku na účet soudu dne 16. 7. 2021. Usnesením ze dne 24. 1. 2023, č. j. 7 C 326/2016-820 ve spojení s Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2023, č.j. 58 Co 92/2023-858 přiznal soud znalci [jméno FO] znalečné za vypracování znaleckého posudku ve výši 8 100 Kč, které bylo znalci vyplaceno dne 5. 5. 2023. Za řízení byly vybrány zálohy na náklady důkazu ve výši celkem 46 700 Kč a vyplaceno bylo pouze 8 100 Kč, rozdíl činí částku 38 600 Kč. Náklady na vyplacené znalečné ve výši 8 100 Kč soud rozdělil mezi žalobce a žalovaného poměrně podle úspěchu a neúspěchu ve věci, když na žalobce připadá 25 %, tj. 2 025 Kč a na žalovaného připadá 75 %, tj. 6 075 Kč. Rozdíl mezi zálohou složenou žalobcem a znalečným na něj připadajícím soud zohlednil v náhradě nákladů řízení, od kterých odečetl předmětný rozdíl ve výši 325 Kč. Ohledně nespotřebované části zálohy ve výši 38 600 Kč pak soud rozhodl tak., že bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena žalovanému. Žalovanému soud současně ukládá, aby do 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, na který mu bude nespotřebovaná část zálohy po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 8 vrácena.

Poučení